Only Dharma. Since 1992
/ Vedanta / Upanishads (Sanskrit)

Trishikhibrahmana Upanishad

Sanskrit Devanagari with Roman transliteration (IAST)

 

॥ त्रिशिखिब्राह्मणोपनिषत् ॥

॥ triśikhibrāhmaṇopaniṣat ॥

योगज्ञानैकसंसिद्धशिवतत्त्वतयोज्ज्वलम् ।
प्रतियोगिविनिर्मुक्तं परंब्रह्म भवाम्यहम् ॥

yogajñānaikasaṃsiddhaśivatattvatayojjvalam ।
pratiyogivinirmuktaṃ paraṃbrahma bhavāmyaham ॥

ॐ पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात्पूर्णमुदच्यते ।
पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥

oṃ pūrṇamadaḥ pūrṇamidaṃ pūrṇātpūrṇamudacyate ।
pūrṇasya pūrṇamādāya pūrṇamevāvaśiṣyate ॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

ॐ त्रिशिखी ब्राह्मण आदित्यलोकं जगाम तं गत्वोवाच ।
भगवन् किं देहः किं प्राणः किं कारण किमात्मा स
होवाच सर्वमिदं शिव एव विजानीहि । किंतु नित्यः शुद्धो
निरञ्जनो विभुरद्वयः शिव एकः स्वेन भासेदं सर्वं
दृष्ट्वा तप्तायःपिण्डवदेकं भिन्नवदवभासते ।
तद्भासकं किमिति चेदुच्यते । सच्छब्दवाच्य-
मविद्याशबलं ब्रह्म । ब्रह्मणोऽव्यक्तम् । अव्यक्तान्महत् ।
महतोऽहङ्कारः । अहङ्कारात्पञ्चतन्मात्राणि ।
पञ्चतन्मात्रेभ्यः पञ्चमहाभूतानि ।
पञ्चमहाभूतेभ्योऽखिलं जगत् ॥

oṃ triśikhī brāhmaṇa ādityalokaṃ jagāma taṃ gatvovāca ।
bhagavan kiṃ dehaḥ kiṃ prāṇaḥ kiṃ kāraṇa kimātmā sa
hovāca sarvamidaṃ śiva eva vijānīhi । kiṃtu nityaḥ śuddho
nirañjano vibhuradvayaḥ śiva ekaḥ svena bhāsedaṃ sarvaṃ
dṛṣṭvā taptāyaḥpiṇḍavadekaṃ bhinnavadavabhāsate ।
tadbhāsakaṃ kimiti ceducyate । sacchabdavācya-
mavidyāśabalaṃ brahma । brahmaṇo'vyaktam । avyaktānmahat ।
mahato'haṅkāraḥ । ahaṅkārātpañcatanmātrāṇi ।
pañcatanmātrebhyaḥ pañcamahābhūtāni ।
pañcamahābhūtebhyo'khilaṃ jagat ॥

तदखिलं किमिति । भूतविकारविभागादिरिति । एकस्मिन्पिण्डे
कथं भूतविकारविभाग इति । तत्तत्कार्यकारणभेदरूपे-
णांशतत्त्ववाचकवाच्यस्थानभेदविषयदेवताकोश-
भेदविभागा भवन्ति । अथाकाशोऽन्तःकरणमनोबुद्धि-
चिताहङ्कारः । वायुः समानोदानव्यानापानप्राणाः ।
वह्निः श्रोत्रत्वक्चक्षुर्जिह्वाघ्राणानि । आपः शब्दस्पर्श-
रूपरसगन्धाः । पृथिवी वाक्पाणिपादपायूपस्थाः ।
ज्ञानसङ्कल्पनिश्चयानुसन्धानाभिमाना आकाश-
कार्यान्तःकरणविषयाः । समीकरणोन्ननयनग्रहण-
श्रवणोच्छ्वासा वायुकार्यप्राणादिविषयाः ।
शब्दस्पर्शरूपरसगन्धा अग्निकार्यज्ञानेन्द्रिय-
विषया अबाश्रिताः । वचनादानगमनविसर्गानन्दाः
पृथिवीकार्यकर्मेन्द्रियविषयाः । कर्मज्ञानेन्द्रिय-
विषयेषु प्राणतन्मात्रविषया अन्तर्भूताः ।
मनोबुद्ध्योश्चित्ताहङ्कारौ चान्तर्भूतौ ।
अवकाशविधूतदर्शनपिण्डीईकरणधारणाः सूक्ष्मतमा
जैवतन्मात्रविषयाः । एवं द्वादशाङ्गानि
आध्यात्मिकान्याधिभौतिकान्याधिदैविकानि । अत्र
निशाकरचतुर्मुखदिग्वातार्कवरुणाश्व्यग्नीन्द्रोपेन्द्र-
प्रजापतियमा इत्यक्षाधिदेवतारूपैर्द्वादश-
नाड्यन्तःप्रवृत्ताः प्राणा एवाङ्गानि अङ्गज्ञानं
तदेव ज्ञातेति । अथ व्योमानिलानलजलान्नानां
पञ्चीकरणमिति । ज्ञातृत्वं समानयोगेन श्रोत्रद्वारा
शब्दगुणो वागधिष्ठित आकाशे तिष्ठति आकाशस्तिष्ठति ।
मनोव्यानयोगेन त्वग्द्वारा स्पर्शगुणः पाण्यधिष्ठितो
वायौ तिष्ठति वायुस्तिष्ठति । बुद्धिरुदानयोगेन
चक्षुर्द्वारा रूपगुणः पादाधिष्ठितोऽग्नौ
तिष्ठत्यग्निस्तिष्ठति । चित्तमपानयोगेन जिह्वाद्वारा
रसगुण उपस्थाधिष्ठितोऽप्सु तिष्ठत्यापस्तिष्ठन्ति ।
अहङ्कारः प्राणयोगेन घ्राणद्वारा गन्धगुणो
गुदाधिष्ठितः पृथिव्यां तिष्ठति पृथिवी तिष्ठति
य एवं वेद । अत्रैते श्लोका भवन्ति ।
पृथग्भूते षोडश कलाः स्वार्थभागान्परान्क्रमात् ।
अन्तःकरणव्यानाक्षिरसपायुनभःक्रमात् ॥ १॥

tadakhilaṃ kimiti । bhūtavikāravibhāgādiriti । ekasminpiṇḍe
kathaṃ bhūtavikāravibhāga iti । tattatkāryakāraṇabhedarūpe-
ṇāṃśatattvavācakavācyasthānabhedaviṣayadevatākośa-
bhedavibhāgā bhavanti । athākāśo'ntaḥkaraṇamanobuddhi-
citāhaṅkāraḥ । vāyuḥ samānodānavyānāpānaprāṇāḥ ।
vahniḥ śrotratvakcakṣurjihvāghrāṇāni । āpaḥ śabdasparśa-
rūparasagandhāḥ । pṛthivī vākpāṇipādapāyūpasthāḥ ।
jñānasaṅkalpaniścayānusandhānābhimānā ākāśa-
kāryāntaḥkaraṇaviṣayāḥ । samīkaraṇonnanayanagrahaṇa-
śravaṇocchvāsā vāyukāryaprāṇādiviṣayāḥ ।
śabdasparśarūparasagandhā agnikāryajñānendriya-
viṣayā abāśritāḥ । vacanādānagamanavisargānandāḥ
pṛthivīkāryakarmendriyaviṣayāḥ । karmajñānendriya-
viṣayeṣu prāṇatanmātraviṣayā antarbhūtāḥ ।
manobuddhyościttāhaṅkārau cāntarbhūtau ।
avakāśavidhūtadarśanapiṇḍīīkaraṇadhāraṇāḥ sūkṣmatamā
jaivatanmātraviṣayāḥ । evaṃ dvādaśāṅgāni
ādhyātmikānyādhibhautikānyādhidaivikāni । atra
niśākaracaturmukhadigvātārkavaruṇāśvyagnīndropendra-
prajāpatiyamā ityakṣādhidevatārūpairdvādaśa-
nāḍyantaḥpravṛttāḥ prāṇā evāṅgāni aṅgajñānaṃ
tadeva jñāteti । atha vyomānilānalajalānnānāṃ
pañcīkaraṇamiti । jñātṛtvaṃ samānayogena śrotradvārā
śabdaguṇo vāgadhiṣṭhita ākāśe tiṣṭhati ākāśastiṣṭhati ।
manovyānayogena tvagdvārā sparśaguṇaḥ pāṇyadhiṣṭhito
vāyau tiṣṭhati vāyustiṣṭhati । buddhirudānayogena
cakṣurdvārā rūpaguṇaḥ pādādhiṣṭhito'gnau
tiṣṭhatyagnistiṣṭhati । cittamapānayogena jihvādvārā
rasaguṇa upasthādhiṣṭhito'psu tiṣṭhatyāpastiṣṭhanti ।
ahaṅkāraḥ prāṇayogena ghrāṇadvārā gandhaguṇo
gudādhiṣṭhitaḥ pṛthivyāṃ tiṣṭhati pṛthivī tiṣṭhati
ya evaṃ veda । atraite ślokā bhavanti ।
pṛthagbhūte ṣoḍaśa kalāḥ svārthabhāgānparānkramāt ।
antaḥkaraṇavyānākṣirasapāyunabhaḥkramāt ॥ 1॥

मुख्यात्पूर्वोत्तरैर्भागैर्भूतेभूते चतुश्चतुः ।
पूर्वमाकाशमाश्रित्य पृथिव्यादिषु संस्थिताः ॥ २॥

mukhyātpūrvottarairbhāgairbhūtebhūte catuścatuḥ ।
pūrvamākāśamāśritya pṛthivyādiṣu saṃsthitāḥ ॥ 2॥

मुख्यादूर्ध्वे परा ज्ञेया न परानुत्तरान्विदुः ।
एवमंशो ह्यभूत्तस्मात्तेभ्यश्चांशो ह्यभूत्तथा ॥ ३॥

mukhyādūrdhve parā jñeyā na parānuttarānviduḥ ।
evamaṃśo hyabhūttasmāttebhyaścāṃśo hyabhūttathā ॥ 3॥

तस्मादन्योन्यमाश्रित्य ह्योतं प्रोतमनुक्रमात् ।
पञ्चभूतमयी भूमिः सा चेतनसमन्विता ॥ ४॥

tasmādanyonyamāśritya hyotaṃ protamanukramāt ।
pañcabhūtamayī bhūmiḥ sā cetanasamanvitā ॥ 4॥

तत ओषधयोऽन्नं च ततः पिण्डाश्चतुर्विधाः ।
रसासृङ्मांसमेदोऽस्थिमज्जाशुक्राणि धातवः ॥ ५॥

tata oṣadhayo'nnaṃ ca tataḥ piṇḍāścaturvidhāḥ ।
rasāsṛṅmāṃsamedo'sthimajjāśukrāṇi dhātavaḥ ॥ 5॥

केचित्तद्योगतः पिण्डा भूतेभ्यः संभवाः क्वचित् ।
तस्मिन्नन्नमयः पिण्डो नाभिमण्डलसंस्थिताः ॥ ६॥

kecittadyogataḥ piṇḍā bhūtebhyaḥ saṃbhavāḥ kvacit ।
tasminnannamayaḥ piṇḍo nābhimaṇḍalasaṃsthitāḥ ॥ 6॥

अस्य मध्येऽस्ति हृदयं सनालं पद्मकोशवत् ।
सत्त्वान्तर्वर्तिनो देवाः कर्त्रहङ्कारचेतनाः ॥ ७॥

asya madhye'sti hṛdayaṃ sanālaṃ padmakośavat ।
sattvāntarvartino devāḥ kartrahaṅkāracetanāḥ ॥ 7॥

अस्य बीजं तमःपिण्डं मोहरूपं जडं घनम् ।
वर्तते कण्ठमाश्रित्य मिश्रीभूतमिदं जगत् ॥ ८॥

asya bījaṃ tamaḥpiṇḍaṃ moharūpaṃ jaḍaṃ ghanam ।
vartate kaṇṭhamāśritya miśrībhūtamidaṃ jagat ॥ 8॥

प्रत्यगानन्दरूपात्मा मूर्ध्नि स्थाने परे पदे ।
अनन्तशक्तिसंयुक्तो जगद्रूपेण भासते ॥ ९॥

pratyagānandarūpātmā mūrdhni sthāne pare pade ।
anantaśaktisaṃyukto jagadrūpeṇa bhāsate ॥ 9॥

सर्वत्र वर्तते जाग्रत्स्वप्नं जाग्रति वर्तते ।
सुषुप्तं च तुरीयं च नान्यावस्थासु कुत्रचित् ॥ १०॥

sarvatra vartate jāgratsvapnaṃ jāgrati vartate ।
suṣuptaṃ ca turīyaṃ ca nānyāvasthāsu kutracit ॥ 10॥

सर्वदेशेष्वनुस्यूतश्चतूरूपः शिवात्मकः ।
यथा महाफले सर्वे रसाः सर्वप्रवर्तकाः ॥ ११॥

sarvadeśeṣvanusyūtaścatūrūpaḥ śivātmakaḥ ।
yathā mahāphale sarve rasāḥ sarvapravartakāḥ ॥ 11॥

तथैवान्नमये कोशे कोशास्तिष्ठन्ति चान्तरे ।
यथा कोशस्तथा जीवो यथा जीवस्तथा शिवः ॥ १२॥

tathaivānnamaye kośe kośāstiṣṭhanti cāntare ।
yathā kośastathā jīvo yathā jīvastathā śivaḥ ॥ 12॥

सविकारस्तथा जीवो निर्विकारस्तथा शिवः ।
कोशास्तस्य विकारास्ते ह्यवस्थासु प्रवर्तकाः ॥ १३॥

savikārastathā jīvo nirvikārastathā śivaḥ ।
kośāstasya vikārāste hyavasthāsu pravartakāḥ ॥ 13॥

यथा रसाशये फेनं मथनादेव जायते ।
मनो निर्मथनादेव विकल्पा बहवस्तथा ॥ १४॥

yathā rasāśaye phenaṃ mathanādeva jāyate ।
mano nirmathanādeva vikalpā bahavastathā ॥ 14॥

कर्मणा वर्तते कर्मी तत्त्यागाच्छान्तिमाप्नुयात् ।
अयने दक्षिणे प्राप्ते प्रपञ्चाभिमुखं गतः ॥ १५॥

karmaṇā vartate karmī tattyāgācchāntimāpnuyāt ।
ayane dakṣiṇe prāpte prapañcābhimukhaṃ gataḥ ॥ 15॥

अहङ्काराभिमानेन जीवः स्याद्धि सदाशिवः ।
स चाविवेकप्रकृतिसङ्गत्या तत्र मुह्यते ॥ १६॥

ahaṅkārābhimānena jīvaḥ syāddhi sadāśivaḥ ।
sa cāvivekaprakṛtisaṅgatyā tatra muhyate ॥ 16॥

नानायोनिशतं गत्वा शेतेऽसौ वासनावशात् ।
विमोक्षात्संचरत्येव मत्स्यः कूलद्वयं यथा ॥ १७॥

nānāyoniśataṃ gatvā śete'sau vāsanāvaśāt ।
vimokṣātsaṃcaratyeva matsyaḥ kūladvayaṃ yathā ॥ 17॥

ततः कालवशादेव ह्यात्मज्ञानविवेकतः ।
उत्तराभिमुखो भूत्वा स्थानात्स्थानान्तरं क्रमात् ॥ १८॥

tataḥ kālavaśādeva hyātmajñānavivekataḥ ।
uttarābhimukho bhūtvā sthānātsthānāntaraṃ kramāt ॥ 18॥

मूर्ध्न्याधायात्मनः प्राणान्योगाभ्यासं स्थितश्चरन् ।
योगात्सञ्जायते ज्ञानं ज्ञानाद्योगः प्रवर्तते ॥ १९॥

mūrdhnyādhāyātmanaḥ prāṇānyogābhyāsaṃ sthitaścaran ।
yogātsañjāyate jñānaṃ jñānādyogaḥ pravartate ॥ 19॥

योगज्ञानपरो नित्यं स योगी न प्रणश्यति ।
विकारस्थं शिवं पश्येद्विकारश्च शिवेन तु ॥ २०॥

yogajñānaparo nityaṃ sa yogī na praṇaśyati ।
vikārasthaṃ śivaṃ paśyedvikāraśca śivena tu ॥ 20॥

योगप्रकाशकं योगैर्ध्यायेच्चानन्य भावनः ।
योगज्ञाने न विद्येते तस्य भावो न सिद्ध्यति ॥ २१॥

yogaprakāśakaṃ yogairdhyāyeccānanya bhāvanaḥ ।
yogajñāne na vidyete tasya bhāvo na siddhyati ॥ 21॥

तस्मादभ्यासयोगेन मनःप्राणान्निरोधयेत् ।
योगी निशितधारेण क्षुरेणैव निकृन्तयेत् ॥ २२॥

tasmādabhyāsayogena manaḥprāṇānnirodhayet ।
yogī niśitadhāreṇa kṣureṇaiva nikṛntayet ॥ 22॥

शिखा ज्ञानमयी वृत्तिर्यमाद्यष्टाङ्गसाधनैः ।
ज्ञानयोगः कर्मयोग इति योगो द्विधा मतः ॥ २३॥

śikhā jñānamayī vṛttiryamādyaṣṭāṅgasādhanaiḥ ।
jñānayogaḥ karmayoga iti yogo dvidhā mataḥ ॥ 23॥

क्रियायोगमथेदानीं श्रुणु ब्राह्मणसत्तम ।
अव्याकुलस्य चित्तस्य बन्धनं विषये क्वचित् ॥ २४॥

kriyāyogamathedānīṃ śruṇu brāhmaṇasattama ।
avyākulasya cittasya bandhanaṃ viṣaye kvacit ॥ 24॥

यत्संयोगो द्विजश्रेष्ठ स च द्वैविध्यमश्नुते ।
कर्म कर्तव्यमित्येव विहितेष्वेव कर्मसु ॥ २५॥

yatsaṃyogo dvijaśreṣṭha sa ca dvaividhyamaśnute ।
karma kartavyamityeva vihiteṣveva karmasu ॥ 25॥

बन्धनं मनसो नित्यं कर्मयोगः स उच्यते ।
यत्त चित्तस्य सततमर्थे श्रेयसि बन्धनम् ॥ २६॥

bandhanaṃ manaso nityaṃ karmayogaḥ sa ucyate ।
yatta cittasya satatamarthe śreyasi bandhanam ॥ 26॥

ज्ञानयोगः स विज्ञेयः सर्वसिद्धिकरः शिवः ।
यस्योक्तलक्षणे योगे द्विविधेऽप्यव्ययं मनः ॥ २७॥

jñānayogaḥ sa vijñeyaḥ sarvasiddhikaraḥ śivaḥ ।
yasyoktalakṣaṇe yoge dvividhe'pyavyayaṃ manaḥ ॥ 27॥

स याति परमं श्रेयो मोक्षलक्षणमञ्जसा ।
देहेन्द्रियेषु वैराग्यं यम इत्युच्यते बुधैः ॥ २८॥

sa yāti paramaṃ śreyo mokṣalakṣaṇamañjasā ।
dehendriyeṣu vairāgyaṃ yama ityucyate budhaiḥ ॥ 28॥

अनुरक्तिः परे तत्त्वे सततं नियमः स्मृतः ।
सर्ववस्तुन्युदासीनभावमासनमुत्तमम् ॥ २९॥

anuraktiḥ pare tattve satataṃ niyamaḥ smṛtaḥ ।
sarvavastunyudāsīnabhāvamāsanamuttamam ॥ 29॥

जगत्सर्वमिदं मिथ्याप्रतीतिः प्राणसंयमः ।
चित्तस्यान्तर्मुखीभावः प्रत्याहारस्तु सत्तम ॥ ३०॥

jagatsarvamidaṃ mithyāpratītiḥ prāṇasaṃyamaḥ ।
cittasyāntarmukhībhāvaḥ pratyāhārastu sattama ॥ 30॥

चित्तस्य निश्चलीभावो धारणा धारणं विदुः ।
सोऽहं चिन्मात्रमेवेति चिन्तनं ध्यानमुच्यते ॥ ३१॥

cittasya niścalībhāvo dhāraṇā dhāraṇaṃ viduḥ ।
so'haṃ cinmātrameveti cintanaṃ dhyānamucyate ॥ 31॥

ध्यानस्य विस्मृतिः सम्यक्समाधिरभिधीयते ।
अहिंसा सत्यमस्तेयं ब्रह्मचर्यं दयार्जवम् ॥ ३२॥

dhyānasya vismṛtiḥ samyaksamādhirabhidhīyate ।
ahiṃsā satyamasteyaṃ brahmacaryaṃ dayārjavam ॥ 32॥

क्षमा धृतिर्मिताहारः शौचं चेति यमादश ।
तपःसन्तुष्टिरास्तिक्यं दानमाराधनं हरेः ॥ ३३॥

kṣamā dhṛtirmitāhāraḥ śaucaṃ ceti yamādaśa ।
tapaḥsantuṣṭirāstikyaṃ dānamārādhanaṃ hareḥ ॥ 33॥

वेदान्तश्रवणं चैव ह्रीर्मतिश्च जपो व्रतम् ॥ इति ।
आसनानि तदङ्गानि स्वस्तिकादीनि वै द्विज ॥ ३४॥

vedāntaśravaṇaṃ caiva hrīrmatiśca japo vratam ॥ iti ।
āsanāni tadaṅgāni svastikādīni vai dvija ॥ 34॥

वर्ण्यन्ते स्वस्तिकं पादतलयोरुभयोरपि ।
पूर्वोत्तरे जानुनी द्वे कृत्वासनमुदीरितम् ॥ ३५॥

varṇyante svastikaṃ pādatalayorubhayorapi ।
pūrvottare jānunī dve kṛtvāsanamudīritam ॥ 35॥

सव्ये दक्षिणगुल्फं तु पृष्ठपार्श्वे नियोजयेत् ।
दक्षिणेऽपि तथा सव्यं गोमुखं गोर्मुखं यथा ॥ ३६॥

savye dakṣiṇagulphaṃ tu pṛṣṭhapārśve niyojayet ।
dakṣiṇe'pi tathā savyaṃ gomukhaṃ gormukhaṃ yathā ॥ 36॥

एकं चरणमन्यस्मिन्नूरावारोप्य निश्चलः ।
आस्ते यदिदमेनोघ्नं वीरासनमुदीरितम् ॥ ३७॥

ekaṃ caraṇamanyasminnūrāvāropya niścalaḥ ।
āste yadidamenoghnaṃ vīrāsanamudīritam ॥ 37॥

गुदं नियम्य गुल्फाभ्यां व्युत्क्रमेण समाहितः ।
योगासनं भवेदेतदिति योगविदो विदुः ॥ ३८॥

gudaṃ niyamya gulphābhyāṃ vyutkrameṇa samāhitaḥ ।
yogāsanaṃ bhavedetaditi yogavido viduḥ ॥ 38॥

ऊर्वोरुपरिवै धत्ते यदा पादतले उभे ।
पद्मासनं भवेदेतत्सर्वव्याधिविषापहम् ॥ ३९॥

ūrvoruparivai dhatte yadā pādatale ubhe ।
padmāsanaṃ bhavedetatsarvavyādhiviṣāpaham ॥ 39॥

पद्मासनं सुसंस्थाप्य तदङ्गुष्ठद्वयं पुनः ।
व्युत्क्रमेणैव हस्ताभ्यां बद्धपद्मासनं भवेत् ॥ ४०॥

padmāsanaṃ susaṃsthāpya tadaṅguṣṭhadvayaṃ punaḥ ।
vyutkrameṇaiva hastābhyāṃ baddhapadmāsanaṃ bhavet ॥ 40॥

पद्मासनं सुसंस्थाप्य जानूर्वोरन्तरे करौ ।
निवेश्य भूमावातिष्ठेद्व्योमस्थः कुक्कुटासनः ॥ ४१॥

padmāsanaṃ susaṃsthāpya jānūrvorantare karau ।
niveśya bhūmāvātiṣṭhedvyomasthaḥ kukkuṭāsanaḥ ॥ 41॥

कुक्कुटासनबन्धस्थो दोर्भ्यां संबध्य कन्धरम् ।
शेते कूर्मवदुत्तान एतदुत्तानकूर्मकम् ॥ ४२॥

kukkuṭāsanabandhastho dorbhyāṃ saṃbadhya kandharam ।
śete kūrmavaduttāna etaduttānakūrmakam ॥ 42॥

पादाङ्गुष्ठौ तु पाणिभ्यां गृहीत्वा श्रवणावधि ।
धनुराकर्षकाकृष्टं धनुरासनमीरितम् ॥ ४३॥

pādāṅguṣṭhau tu pāṇibhyāṃ gṛhītvā śravaṇāvadhi ।
dhanurākarṣakākṛṣṭaṃ dhanurāsanamīritam ॥ 43॥

सीवनीं गुल्फदेशाभ्यां निपीड्य व्युत्क्रमेण तु ।
प्रसार्य जानुनोर्हस्तावासनं सिंहरूपकम् ॥ ४४॥

sīvanīṃ gulphadeśābhyāṃ nipīḍya vyutkrameṇa tu ।
prasārya jānunorhastāvāsanaṃ siṃharūpakam ॥ 44॥

गुल्फौ च वृषणस्याधः सीवन्युभयपार्श्वयोः ।
निवेश्य पादौ हस्ताभ्यां बध्वा भद्रासनं भवेत् ॥ ४५॥

gulphau ca vṛṣaṇasyādhaḥ sīvanyubhayapārśvayoḥ ।
niveśya pādau hastābhyāṃ badhvā bhadrāsanaṃ bhavet ॥ 45॥

सीवनीपार्श्वमुभयं गुल्फाभ्यां व्युत्क्रमेण तु ।
निपीड्यासनमेतच्च मुक्तासनमुदीरितम् ॥ ४६॥

sīvanīpārśvamubhayaṃ gulphābhyāṃ vyutkrameṇa tu ।
nipīḍyāsanametacca muktāsanamudīritam ॥ 46॥

अवष्टभ्य धरां सम्यक्तलाभ्यां हस्तयोर्द्वयोः ।
कूर्परौ नाभिपार्श्वे तु स्थापयित्वा मयूरवत् ॥ ४७॥

avaṣṭabhya dharāṃ samyaktalābhyāṃ hastayordvayoḥ ।
kūrparau nābhipārśve tu sthāpayitvā mayūravat ॥ 47॥

समुन्नतशिरःपादं मयूरासनमिष्यते ।
वामोरुमूले दक्षाङ्घ्रिं जान्वोर्वेष्टितपाणिना ॥ ४८॥

samunnataśiraḥpādaṃ mayūrāsanamiṣyate ।
vāmorumūle dakṣāṅghriṃ jānvorveṣṭitapāṇinā ॥ 48॥

वामेन वामाङ्गुष्ठं तु गृहीतं मत्स्यपीठकम् ।
योनिं वामेन सम्पीड्य मेढ्रादुपरि दक्षिणम् ॥ ४९॥

vāmena vāmāṅguṣṭhaṃ tu gṛhītaṃ matsyapīṭhakam ।
yoniṃ vāmena sampīḍya meḍhrādupari dakṣiṇam ॥ 49॥

ऋजुकायः समासीनः सिद्धासनमुदीरितम् ।
प्रसार्य भुवि पादौ तु दोर्भ्यामङ्गुष्ठमादरात् ॥ ५०॥

ṛjukāyaḥ samāsīnaḥ siddhāsanamudīritam ।
prasārya bhuvi pādau tu dorbhyāmaṅguṣṭhamādarāt ॥ 50॥

जानूपरि ललाटं तु पश्चिमं तानमुच्यते ।
येनकेन प्रकारेण सुखं धार्यं च जायते ॥ ५१॥

jānūpari lalāṭaṃ tu paścimaṃ tānamucyate ।
yenakena prakāreṇa sukhaṃ dhāryaṃ ca jāyate ॥ 51॥

तत्सुखासनमित्युक्तमशक्तस्तत्समाचरेत् ।
आसनं विजितं येन जितं तेन जगत्त्रयम् ॥ ५२॥

tatsukhāsanamityuktamaśaktastatsamācaret ।
āsanaṃ vijitaṃ yena jitaṃ tena jagattrayam ॥ 52॥

यमैश्च नियमैश्चैव आसनैश्च सुसंयतः ।
नाडीशुद्धिं च कृत्वादौ प्राणायामं समाचरेत् ॥ ५३॥

yamaiśca niyamaiścaiva āsanaiśca susaṃyataḥ ।
nāḍīśuddhiṃ ca kṛtvādau prāṇāyāmaṃ samācaret ॥ 53॥

देहमानं स्वाङ्गुलिभिः षण्णवत्यङ्गुलायतम् ।
प्राणः शरीरादधिको द्वादशाङ्गुलमानतः ॥ ५४॥

dehamānaṃ svāṅgulibhiḥ ṣaṇṇavatyaṅgulāyatam ।
prāṇaḥ śarīrādadhiko dvādaśāṅgulamānataḥ ॥ 54॥

देहस्थमनिलं देहसमुद्भूतेन वह्निना ।
न्यूनं समं वा योगेन कुर्वन्ब्रह्मविदिष्यते ॥ ५५॥

dehasthamanilaṃ dehasamudbhūtena vahninā ।
nyūnaṃ samaṃ vā yogena kurvanbrahmavidiṣyate ॥ 55॥

देहमध्ये शिखिस्थानं तप्तजाम्बूनदप्रभम् ।
त्रिकोणं द्विपदामन्यच्चतुरस्रं चतुष्पदम् ॥ ५६॥

dehamadhye śikhisthānaṃ taptajāmbūnadaprabham ।
trikoṇaṃ dvipadāmanyaccaturasraṃ catuṣpadam ॥ 56॥

वृत्तं विहङ्गमानां तु षडस्रं सर्पजन्मनाम् ।
अष्टास्रं स्वेदजानां तु तस्मिन्दीपवदुज्ज्वलम् ।
कन्दस्थानं मनुष्याणां देहमध्यं नवाङ्गुलम् ।
चतुरङ्गुलमुत्सेधं चतुरङ्गुलमायतम् ॥ ५७॥

vṛttaṃ vihaṅgamānāṃ tu ṣaḍasraṃ sarpajanmanām ।
aṣṭāsraṃ svedajānāṃ tu tasmindīpavadujjvalam ।
kandasthānaṃ manuṣyāṇāṃ dehamadhyaṃ navāṅgulam ।
caturaṅgulamutsedhaṃ caturaṅgulamāyatam ॥ 57॥

अण्डाकृति तिरश्चां च द्विजानां च चतुष्पदाम् ।
तुन्दमध्यं तदिष्टं वै तन्मध्यं नाभिरिप्यते ॥ ५८॥

aṇḍākṛti tiraścāṃ ca dvijānāṃ ca catuṣpadām ।
tundamadhyaṃ tadiṣṭaṃ vai tanmadhyaṃ nābhiripyate ॥ 58॥

तत्र चक्रं द्वादशारं तेषु विष्ण्वादिमूर्तयः ।
अहं तत्र स्थितश्चक्रं भ्रामयामि स्वमायया ॥ ५९॥

tatra cakraṃ dvādaśāraṃ teṣu viṣṇvādimūrtayaḥ ।
ahaṃ tatra sthitaścakraṃ bhrāmayāmi svamāyayā ॥ 59॥

अरेषु भ्रमते जीवः क्रमेण द्विजसत्तम ।
तन्तुपञ्जरमध्यस्था यथा भ्रमति लूतिका ॥ ६०॥

areṣu bhramate jīvaḥ krameṇa dvijasattama ।
tantupañjaramadhyasthā yathā bhramati lūtikā ॥ 60॥

प्राणाधिरूढश्चरति जीवस्तेन विना नहि ।
तस्योर्ध्वे कुण्डलीस्थानं नाभेस्तिर्यगथोर्ध्वतः ॥ ६१॥

prāṇādhirūḍhaścarati jīvastena vinā nahi ।
tasyordhve kuṇḍalīsthānaṃ nābhestiryagathordhvataḥ ॥ 61॥

अष्टप्रकृतिरूपा सा चाष्टधा कुण्डलीकृता ।
यथावद्वायुसारं च ज्वलनादि च नित्यशः ॥ ६२
परितः कन्दपार्श्वे तु निरुध्येव सदा स्थिता ।
मुखेनैव समावेष्ट्य ब्रह्मरन्ध्रमुखं तथा ॥ ६३॥

aṣṭaprakṛtirūpā sā cāṣṭadhā kuṇḍalīkṛtā ।
yathāvadvāyusāraṃ ca jvalanādi ca nityaśaḥ ॥ 62
paritaḥ kandapārśve tu nirudhyeva sadā sthitā ।
mukhenaiva samāveṣṭya brahmarandhramukhaṃ tathā ॥ 63॥

योगकालेन मरुता साग्निना बोधिता सती ।
स्फुरिता हृदयाकाशे नागरूपा महोज्ज्वला ॥ ६४॥

yogakālena marutā sāgninā bodhitā satī ।
sphuritā hṛdayākāśe nāgarūpā mahojjvalā ॥ 64॥

अपनाद्द्वयङ्गुलादूर्ध्वमधो मेढ्रस्य तावता ।
देहमध्यं मनुष्याणां हृन्मध्यं तु चतुष्पदाम् ॥ ६५॥

apanāddvayaṅgulādūrdhvamadho meḍhrasya tāvatā ।
dehamadhyaṃ manuṣyāṇāṃ hṛnmadhyaṃ tu catuṣpadām ॥ 65॥

इतरेषां तुन्दमध्ये प्राणापानसमायुताः ।
चतुष्प्रकारद्व्ययुते देहमध्ये सुषुम्नया ॥ ६६॥

itareṣāṃ tundamadhye prāṇāpānasamāyutāḥ ।
catuṣprakāradvyayute dehamadhye suṣumnayā ॥ 66॥

कन्दमध्ये स्थिता नाडी सुषुम्ना सुप्रतिष्ठिता ।
पद्मसूत्रप्रतीकाशा ऋजुरूर्ध्वप्रवर्तिनी ॥ ६७॥

kandamadhye sthitā nāḍī suṣumnā supratiṣṭhitā ।
padmasūtrapratīkāśā ṛjurūrdhvapravartinī ॥ 67॥

ब्रह्मणो विवरं यावद्विद्युदाभासनालकम् ।
वैष्णवी ब्रह्मनाडी च निर्वाणप्राप्तिपद्धतिः ॥ ६८॥

brahmaṇo vivaraṃ yāvadvidyudābhāsanālakam ।
vaiṣṇavī brahmanāḍī ca nirvāṇaprāptipaddhatiḥ ॥ 68॥

इडा च पिङ्गला चैव तस्याः सव्येतरे स्थिते ।
इडा समुत्थिता कन्दाद्वामनासापुटावधि ॥ ६९॥

iḍā ca piṅgalā caiva tasyāḥ savyetare sthite ।
iḍā samutthitā kandādvāmanāsāpuṭāvadhi ॥ 69॥

पिङ्गला चोत्थिता तस्माद्दक्षनासापुटावधि ।
गान्धारी हस्तिजिह्वा च द्वे चान्ये नाडिके स्थिते ॥ ७०॥

piṅgalā cotthitā tasmāddakṣanāsāpuṭāvadhi ।
gāndhārī hastijihvā ca dve cānye nāḍike sthite ॥ 70॥

पुरतः पृष्ठतस्तस्य वामेतरदृशौ प्रति ।
पूषा यशस्विनी नाड्यौ तस्मादेव समुत्थिते ॥ ७१॥

purataḥ pṛṣṭhatastasya vāmetaradṛśau prati ।
pūṣā yaśasvinī nāḍyau tasmādeva samutthite ॥ 71॥

सव्येतरश्रुत्यवधि पायुमूलादलम्बुअसा ।
अधोगता शुभा नाडी मेढ्रान्तावधिरायता ॥ ७२॥

savyetaraśrutyavadhi pāyumūlādalambuasā ।
adhogatā śubhā nāḍī meḍhrāntāvadhirāyatā ॥ 72॥

पादाङ्गुष्ठावधिः कन्दादधोयाता च कौशिकी ।
दशप्रकारभूतास्ताः कथिताः कन्दसम्भवाः ॥ ७३॥

pādāṅguṣṭhāvadhiḥ kandādadhoyātā ca kauśikī ।
daśaprakārabhūtāstāḥ kathitāḥ kandasambhavāḥ ॥ 73॥

तन्मूला बहवो नाड्यः स्थूलसूक्ष्माश्च नाडिकाः ।
द्वासप्ततिसहस्राणि स्थूलाः सूक्ष्माश्च नाडयः ॥ ७४॥

tanmūlā bahavo nāḍyaḥ sthūlasūkṣmāśca nāḍikāḥ ।
dvāsaptatisahasrāṇi sthūlāḥ sūkṣmāśca nāḍayaḥ ॥ 74॥

संख्यातुं न शक्यन्ते स्थूलमूलाः पृथग्विधाः ।
यथाश्वत्थदले सूक्ष्माः स्थूलाश्च विततास्तथा ॥ ७५॥

saṃkhyātuṃ na śakyante sthūlamūlāḥ pṛthagvidhāḥ ।
yathāśvatthadale sūkṣmāḥ sthūlāśca vitatāstathā ॥ 75॥

प्राणापानौ समानश्च उदानो व्यान एव च ।
नागः कूर्मश्च कृकरो देवदत्तो धनञ्जयः ॥ ७६॥

prāṇāpānau samānaśca udāno vyāna eva ca ।
nāgaḥ kūrmaśca kṛkaro devadatto dhanañjayaḥ ॥ 76॥

चरन्ति दशनाडीषु दश प्राणादिवायवः ।
प्राणादिपञ्चकं तेषु प्रधानं तत्र च द्वयम् ॥ ७७॥

caranti daśanāḍīṣu daśa prāṇādivāyavaḥ ।
prāṇādipañcakaṃ teṣu pradhānaṃ tatra ca dvayam ॥ 77॥

प्राण एवाथवा ज्येष्ठो जीवात्मानं बिभर्ति यः ।
आस्यनासिकयोर्मध्यं हृदयं नाभिमण्डलम् ॥ ७८॥

prāṇa evāthavā jyeṣṭho jīvātmānaṃ bibharti yaḥ ।
āsyanāsikayormadhyaṃ hṛdayaṃ nābhimaṇḍalam ॥ 78॥

पादाङ्गुष्ठमिति प्राणस्थानानि द्विजसत्तम ।
अपानश्चरति ब्रह्मन्गुदमेढ्रोरुजानुषु ॥ ७९॥

pādāṅguṣṭhamiti prāṇasthānāni dvijasattama ।
apānaścarati brahmangudameḍhrorujānuṣu ॥ 79॥

समानः सर्वगात्रेषु सर्वव्यापी व्यवस्थितः ।
उदानः सर्वसन्धिस्थः पादयोर्हस्तयोरपि ॥ ८०॥

samānaḥ sarvagātreṣu sarvavyāpī vyavasthitaḥ ।
udānaḥ sarvasandhisthaḥ pādayorhastayorapi ॥ 80॥

व्यानः श्रोत्रोरुकट्यां च गुल्फस्कन्धगलेषु च ।
नागादिवायवः पञ्च त्वगस्थादिषु संस्थिताः ॥ ८१॥

vyānaḥ śrotrorukaṭyāṃ ca gulphaskandhagaleṣu ca ।
nāgādivāyavaḥ pañca tvagasthādiṣu saṃsthitāḥ ॥ 81॥

तुन्दस्थजलमन्नं च रसादीनि समीकृतम् ।
तुन्दमध्यगतः प्राणस्तानि कुर्यात्पृथक्पृथक् ॥ ८२॥

tundasthajalamannaṃ ca rasādīni samīkṛtam ।
tundamadhyagataḥ prāṇastāni kuryātpṛthakpṛthak ॥ 82॥

इत्यादिचेष्टनं प्राणः करोति च पृथक्स्थितम् ।
अपानवायुर्मूत्रादेः करोति च विसर्जनम् ॥ ८३॥

ityādiceṣṭanaṃ prāṇaḥ karoti ca pṛthaksthitam ।
apānavāyurmūtrādeḥ karoti ca visarjanam ॥ 83॥

प्राणापानादिचेष्टादि क्रियते व्यानवायुना ।
उज्जीर्यते शरीरस्थमुदानेन नभस्वता ॥ ८४॥

prāṇāpānādiceṣṭādi kriyate vyānavāyunā ।
ujjīryate śarīrasthamudānena nabhasvatā ॥ 84॥

पोषणादिशरीरस्य समानः कुरुते सदा ।
उद्गारादिक्रियो नागः कूर्मोऽक्षादिनिमीलनः ॥ ८५॥

poṣaṇādiśarīrasya samānaḥ kurute sadā ।
udgārādikriyo nāgaḥ kūrmo'kṣādinimīlanaḥ ॥ 85॥

कृकरः क्षुतयोः कर्ता दत्तो निद्रादिकर्मकृत् ।
मृतगात्रस्य शोभादेर्धनञ्जय उदाहृतः ॥ ८६॥

kṛkaraḥ kṣutayoḥ kartā datto nidrādikarmakṛt ।
mṛtagātrasya śobhāderdhanañjaya udāhṛtaḥ ॥ 86॥

नाडीभेदं मरुद्भेदं मरुतां स्थानमेव च ।
चेष्टाश्च विविधास्तेषां ज्ञात्वैव निजसत्तम ॥ ८७॥

nāḍībhedaṃ marudbhedaṃ marutāṃ sthānameva ca ।
ceṣṭāśca vividhāsteṣāṃ jñātvaiva nijasattama ॥ 87॥

शुद्धौ यतेत नाडीनां पूर्वोक्तज्ञानसंयुतः ।
विविक्तदेशमासाद्य सर्वसंबन्धवर्जितः ॥ ८८॥

śuddhau yateta nāḍīnāṃ pūrvoktajñānasaṃyutaḥ ।
viviktadeśamāsādya sarvasaṃbandhavarjitaḥ ॥ 88॥

योगाङ्गद्रव्यसम्पूर्णं तत्र दारुमये शुभे ।
आसने कल्पिते दर्भकुशकृष्णाजिनादिभिः ॥ ८९॥

yogāṅgadravyasampūrṇaṃ tatra dārumaye śubhe ।
āsane kalpite darbhakuśakṛṣṇājinādibhiḥ ॥ 89॥

तावदासनमुत्सेधे तावद्द्वयसमायते ।
उपविश्यासनं सम्यक्स्वस्तिकादि यथारुचि ॥ ९०॥

tāvadāsanamutsedhe tāvaddvayasamāyate ।
upaviśyāsanaṃ samyaksvastikādi yathāruci ॥ 90॥

बध्वा प्रागासनं विप्रो ऋजुकायः समाहितः ।
नासाग्रन्यस्तनयनो दन्तैर्दन्तानसंस्पृशन् ॥ ९१॥

badhvā prāgāsanaṃ vipro ṛjukāyaḥ samāhitaḥ ।
nāsāgranyastanayano dantairdantānasaṃspṛśan ॥ 91॥

रसनां तालुनि न्यस्य स्वस्थचित्तो निरामयः ।
आकुञ्चितशिरः किंचिन्निबध्नन्योगमुद्रया ॥ ९२॥

rasanāṃ tāluni nyasya svasthacitto nirāmayaḥ ।
ākuñcitaśiraḥ kiṃcinnibadhnanyogamudrayā ॥ 92॥

हस्तौ यथोक्तविधिना प्राणायामं समाचरेत् ।
रेचनं पूरणं वायोः शोधनं रेचनं तथा ॥ ९३॥

hastau yathoktavidhinā prāṇāyāmaṃ samācaret ।
recanaṃ pūraṇaṃ vāyoḥ śodhanaṃ recanaṃ tathā ॥ 93॥

चतुर्भिः क्लेशनं वायोः प्राणायाम उदीर्यते ।
हस्तेन दक्षिणेनैव पीडयेन्नासिकापुटम् ॥ ९४॥

caturbhiḥ kleśanaṃ vāyoḥ prāṇāyāma udīryate ।
hastena dakṣiṇenaiva pīḍayennāsikāpuṭam ॥ 94॥

शनैः शनैरथ बहिः प्रक्षिपेत्पिङ्गलानिलम् ।
इडया वायुमापूर्य ब्रह्मन्षोडशमात्रया ॥ ९५॥

śanaiḥ śanairatha bahiḥ prakṣipetpiṅgalānilam ।
iḍayā vāyumāpūrya brahmanṣoḍaśamātrayā ॥ 95॥

पूरितं कुम्भयेत्पश्चाच्चतुःषष्ट्या तु मात्रया ।
द्वात्रिंशन्मात्रया सम्यग्रेचयेत्पिङ्गलानिलम् ॥ ९६॥

pūritaṃ kumbhayetpaścāccatuḥṣaṣṭyā tu mātrayā ।
dvātriṃśanmātrayā samyagrecayetpiṅgalānilam ॥ 96॥

एवं पुनः पुनः कार्यं व्युत्क्रमानुक्रमेण तु ।
सम्पूर्णकुम्भवद्देहं कुम्भयेन्मातरिश्वना ॥ ९७॥

evaṃ punaḥ punaḥ kāryaṃ vyutkramānukrameṇa tu ।
sampūrṇakumbhavaddehaṃ kumbhayenmātariśvanā ॥ 97॥

पूरणान्नाडयः सर्वाः पूर्यन्ते मातरिश्वना ।
एवं कृते सति ब्रह्मंश्चरन्ति दश वायवः ॥ ९८॥

pūraṇānnāḍayaḥ sarvāḥ pūryante mātariśvanā ।
evaṃ kṛte sati brahmaṃścaranti daśa vāyavaḥ ॥ 98॥

हृदयाम्भोरुहं चापि व्याकोचं भवति स्फुटम् ।
तत्र पश्येत्परात्मानं वासुदेवमकल्मषम् ॥ ९९॥

hṛdayāmbhoruhaṃ cāpi vyākocaṃ bhavati sphuṭam ।
tatra paśyetparātmānaṃ vāsudevamakalmaṣam ॥ 99॥

प्रातर्मध्यन्दिने सायमर्धरात्रे च कुम्भकान् ।
शनैरशीतिपर्यन्तं चतुर्वारं समभ्यसेत् ॥ १००॥

prātarmadhyandine sāyamardharātre ca kumbhakān ।
śanairaśītiparyantaṃ caturvāraṃ samabhyaset ॥ 100॥

एकाहमात्रं कुर्वाणः सर्वपापैः प्रमुच्यते ।
संवत्सरत्रयादूर्ध्वं प्राणायामपरो नरः ॥ १०१॥

ekāhamātraṃ kurvāṇaḥ sarvapāpaiḥ pramucyate ।
saṃvatsaratrayādūrdhvaṃ prāṇāyāmaparo naraḥ ॥ 101॥

योगसिद्धो भवेद्योगी वायुजिद्विजितेन्द्रियः ।
अल्पाशी स्वल्पनिद्रश्च तेजस्वी बलवान्भवेत् ॥ १०२॥

yogasiddho bhavedyogī vāyujidvijitendriyaḥ ।
alpāśī svalpanidraśca tejasvī balavānbhavet ॥ 102॥

अपमृत्युमतिक्रम्य दीर्घमायुरवाप्नुयात् ।
प्रस्वेदजननं यस्य प्राणायामस्तु सोऽधमः ॥ १०३॥

apamṛtyumatikramya dīrghamāyuravāpnuyāt ।
prasvedajananaṃ yasya prāṇāyāmastu so'dhamaḥ ॥ 103॥

कंपनं वपुषो यस्य प्राणायामेषु मध्यमः ।
उत्थानं वपुषो यस्य स उत्तम उदाहृतः ॥ १०४॥

kaṃpanaṃ vapuṣo yasya prāṇāyāmeṣu madhyamaḥ ।
utthānaṃ vapuṣo yasya sa uttama udāhṛtaḥ ॥ 104॥

अधमे व्याधिपापानां नाशः स्यान्मध्यमे पुनः ।
पापरोगमहाव्याधिनाशः स्यादुत्तमे पुनः ॥ १०५॥

adhame vyādhipāpānāṃ nāśaḥ syānmadhyame punaḥ ।
pāparogamahāvyādhināśaḥ syāduttame punaḥ ॥ 105॥

अल्पमूत्रोऽल्पविष्ठश्च लघुदेहो मिताशनः ।
पट्विन्द्रियः पटुमतिः कालत्रयविदात्मवान् ॥ १०६॥

alpamūtro'lpaviṣṭhaśca laghudeho mitāśanaḥ ।
paṭvindriyaḥ paṭumatiḥ kālatrayavidātmavān ॥ 106॥

रेचकं पूरकं मुक्त्वा कुम्भीकरणमेव यः ।
करोति त्रिषु कालेषु नैव तस्यास्ति दुर्लभम् ॥ १०७॥

recakaṃ pūrakaṃ muktvā kumbhīkaraṇameva yaḥ ।
karoti triṣu kāleṣu naiva tasyāsti durlabham ॥ 107॥

नाभिकन्दे च नासाग्रे पादाङ्गुष्ठे च यत्नवान् ।
धारयेन्मनसा प्राणान्सन्ध्याकालेषु वा सदा ॥ १०८॥

nābhikande ca nāsāgre pādāṅguṣṭhe ca yatnavān ।
dhārayenmanasā prāṇānsandhyākāleṣu vā sadā ॥ 108॥

सर्वरोगैर्विनिर्मुक्तो जीवेद्योगी गतक्लमः ।
कुक्षिरोगविनाशः स्यान्नाभिकन्देषु धारणात् ॥ १०९॥

sarvarogairvinirmukto jīvedyogī gataklamaḥ ।
kukṣirogavināśaḥ syānnābhikandeṣu dhāraṇāt ॥ 109॥

नासाग्रे धारणाद्दीर्घमायुः स्याद्देहलाघवम् ।
ब्राह्मे मुहूर्ते सम्प्राप्ते वायुमाकृष्य जिह्वया ॥ ११०॥

nāsāgre dhāraṇāddīrghamāyuḥ syāddehalāghavam ।
brāhme muhūrte samprāpte vāyumākṛṣya jihvayā ॥ 110॥

पिबतस्त्रिषु मासेषु वाक्सिद्धिर्महती भवेत् ।
अभ्यासतश्च षण्मासान्महारोगविनाशनम् ॥ १११॥

pibatastriṣu māseṣu vāksiddhirmahatī bhavet ।
abhyāsataśca ṣaṇmāsānmahārogavināśanam ॥ 111॥

यत्र यत्र धृतो वायुरङ्गे रोगादिदूषिते ।
धारणादेव मरुतस्तत्तदारोग्यमश्नुते ॥ ११२॥

yatra yatra dhṛto vāyuraṅge rogādidūṣite ।
dhāraṇādeva marutastattadārogyamaśnute ॥ 112॥

मनसो धारणादेव पवनो धारितो भवेत् ।
मनसः स्थापने हेतुरुच्यते द्विजपुङ्गव ॥ ११३॥

manaso dhāraṇādeva pavano dhārito bhavet ।
manasaḥ sthāpane heturucyate dvijapuṅgava ॥ 113॥

करणानि समाहृत्य विषयेभ्यः समाहितः ।
अपानमूर्ध्वमाकृष्येदुदरोपरि धारयेत् ॥ ११४॥

karaṇāni samāhṛtya viṣayebhyaḥ samāhitaḥ ।
apānamūrdhvamākṛṣyedudaropari dhārayet ॥ 114॥

बन्धन्कराभ्यां श्रोत्रादिकरणानि यथातथम् ।
युञ्जानस्य यथोक्तेन वर्त्मना स्ववशं मनः ॥ ११५॥

bandhankarābhyāṃ śrotrādikaraṇāni yathātatham ।
yuñjānasya yathoktena vartmanā svavaśaṃ manaḥ ॥ 115॥

मनोवशात्प्राणवायुः स्ववशे स्थाप्यते सदा ।
नासिकापुटयोः प्राणः पर्यायेण प्रवर्तते ॥ ११६॥

manovaśātprāṇavāyuḥ svavaśe sthāpyate sadā ।
nāsikāpuṭayoḥ prāṇaḥ paryāyeṇa pravartate ॥ 116॥

तिस्रश्च नाडिकास्तासु स यावन्तं चरत्ययम् ।
शङ्खिनीविवरे याम्ये प्राणः प्राणभृतां सताम् ॥ ११७॥

tisraśca nāḍikāstāsu sa yāvantaṃ caratyayam ।
śaṅkhinīvivare yāmye prāṇaḥ prāṇabhṛtāṃ satām ॥ 117॥

तावन्तं च पुनः कालं सौम्ये चरति सन्ततम् ।
इत्थं क्रमेण चरता वायुना वायुजिन्नरः ॥ ११८॥

tāvantaṃ ca punaḥ kālaṃ saumye carati santatam ।
itthaṃ krameṇa caratā vāyunā vāyujinnaraḥ ॥ 118॥

अहश्च रात्रिं पक्षं च मासमृत्वयनादिकम् ।
अन्तर्मुखो विजानीयात्कालभेदं समाहितः ॥ ११९॥

ahaśca rātriṃ pakṣaṃ ca māsamṛtvayanādikam ।
antarmukho vijānīyātkālabhedaṃ samāhitaḥ ॥ 119॥

अङ्गुष्ठादिस्वावयवस्फुरणादशनेरपि ।
अरिष्टैर्जीवितस्यापि जानीयात्क्षयमात्मनः ॥१२०॥

aṅguṣṭhādisvāvayavasphuraṇādaśanerapi ।
ariṣṭairjīvitasyāpi jānīyātkṣayamātmanaḥ ॥120॥

ज्ञात्वा यतेत कैवल्यप्राप्तये योगवित्तमः ।
पादाङ्गुष्ठे कराङ्गुष्ठे स्फुरणं यस्य न श्रुतिः ॥ १२१॥

jñātvā yateta kaivalyaprāptaye yogavittamaḥ ।
pādāṅguṣṭhe karāṅguṣṭhe sphuraṇaṃ yasya na śrutiḥ ॥ 121॥

तस्य संवत्सरादूर्ध्वं जीवितस्य क्षयो भवेत् ।
मणिबन्धे तथा गुल्फे स्फुरणं यस्य नश्यति ॥ १२२॥

tasya saṃvatsarādūrdhvaṃ jīvitasya kṣayo bhavet ।
maṇibandhe tathā gulphe sphuraṇaṃ yasya naśyati ॥ 122॥

षण्मासावधिरेतस्य जीवितस्य स्थितिर्भवेत् ।
कूर्परे स्फुरणं यस्य तस्य त्रैमासिकी स्थितिः ॥ १२३॥

ṣaṇmāsāvadhiretasya jīvitasya sthitirbhavet ।
kūrpare sphuraṇaṃ yasya tasya traimāsikī sthitiḥ ॥ 123॥

कुक्षिमेहनपार्श्वे च स्फुरणानुपलम्भने ।
मासावधिर्जीवितस्य तदर्धस्य तु दर्शने ॥ १२४॥

kukṣimehanapārśve ca sphuraṇānupalambhane ।
māsāvadhirjīvitasya tadardhasya tu darśane ॥ 124॥

आश्रिते जठरद्वारे दिनानि दश जीवितम् ।
ज्योतिः खद्योतवद्यस्य तदर्धं तस्य जीवितम् ॥ १२५॥

āśrite jaṭharadvāre dināni daśa jīvitam ।
jyotiḥ khadyotavadyasya tadardhaṃ tasya jīvitam ॥ 125॥

जिह्वाग्रादर्शने त्रीणि दिनानि स्थितिरात्मनः ।
ज्वालाया दर्शने मृत्युर्द्विदिने भवति ध्रुवम् ॥ १२६॥

jihvāgrādarśane trīṇi dināni sthitirātmanaḥ ।
jvālāyā darśane mṛtyurdvidine bhavati dhruvam ॥ 126॥

एवमादीन्यरिष्टानि दृष्टायुःक्षयकारणम् ।
निःश्रेयसाय युञ्जीत जपध्यानपरायणः ॥ १२७॥

evamādīnyariṣṭāni dṛṣṭāyuḥkṣayakāraṇam ।
niḥśreyasāya yuñjīta japadhyānaparāyaṇaḥ ॥ 127॥

मनसा परमात्मानं ध्यात्वा तद्रूपतामियात् ।
यद्यष्टादशभेदेषु मर्मस्थानेषु धारणम् ॥ १२८॥

manasā paramātmānaṃ dhyātvā tadrūpatāmiyāt ।
yadyaṣṭādaśabhedeṣu marmasthāneṣu dhāraṇam ॥ 128॥

स्थानात्स्थानं समाकृष्य प्रत्याहारः स उच्यते ।
पादाङ्गुष्ठं तथा गुल्फं जङ्गामध्यं तथैव च ॥ १२९॥

sthānātsthānaṃ samākṛṣya pratyāhāraḥ sa ucyate ।
pādāṅguṣṭhaṃ tathā gulphaṃ jaṅgāmadhyaṃ tathaiva ca ॥ 129॥

मध्यमूर्वोश्च मूलं पायुर्हृदयमेव च ।
मेहनं देहमध्यं च नाभिं च गलकूर्परम् ॥ १३०॥

madhyamūrvośca mūlaṃ pāyurhṛdayameva ca ।
mehanaṃ dehamadhyaṃ ca nābhiṃ ca galakūrparam ॥ 130॥

तालुमूलं च मूलं च घ्राणस्याक्ष्णोश्च मण्डलम् ।
भ्रुवोर्मध्ये ललाटं च मूलमूर्ध्वं च जानुनी ॥ १३१॥

tālumūlaṃ ca mūlaṃ ca ghrāṇasyākṣṇośca maṇḍalam ।
bhruvormadhye lalāṭaṃ ca mūlamūrdhvaṃ ca jānunī ॥ 131॥

मूलं च करयोर्मूलं महान्त्येतानि वै द्विज ।
पञ्चभूतमये देहे भूतेष्वेतेषु पञ्चसु ॥ १३२॥

mūlaṃ ca karayormūlaṃ mahāntyetāni vai dvija ।
pañcabhūtamaye dehe bhūteṣveteṣu pañcasu ॥ 132॥

मनसो धारणं यत्यद्युक्तस्य च यमादिभिः ।
धारणा सा च संसारसागरोत्तरकारणम् ॥ १३३॥

manaso dhāraṇaṃ yatyadyuktasya ca yamādibhiḥ ।
dhāraṇā sā ca saṃsārasāgarottarakāraṇam ॥ 133॥

आजानुपादपर्यन्तं पृथिवीस्थानमिष्यते ।
पित्तला चतुरस्रा च वसुधा वज्रलाञ्छिता ॥ १३४॥

ājānupādaparyantaṃ pṛthivīsthānamiṣyate ।
pittalā caturasrā ca vasudhā vajralāñchitā ॥ 134॥

स्मर्तव्या पञ्चघटिकास्तत्रारोप्यप्रभञ्जनम् ।
आजानुकटिपर्यन्तमपां स्थानं प्रकीर्तितम् ॥ १३५॥

smartavyā pañcaghaṭikāstatrāropyaprabhañjanam ।
ājānukaṭiparyantamapāṃ sthānaṃ prakīrtitam ॥ 135॥

अर्धचन्द्रसमाकारं श्वेतमर्जुनलाञ्छितम् ।
स्मर्तव्यमम्भःश्वसनमारोप्य दशनाडिकाः ॥ १३६॥

ardhacandrasamākāraṃ śvetamarjunalāñchitam ।
smartavyamambhaḥśvasanamāropya daśanāḍikāḥ ॥ 136॥

आदेहमध्यकट्यन्तमग्निस्थानमुदाहृतम् ।
तत्र सिन्दूरवर्णोऽग्निर्ज्वलनं दशपञ्च च ॥ १३७॥

ādehamadhyakaṭyantamagnisthānamudāhṛtam ।
tatra sindūravarṇo'gnirjvalanaṃ daśapañca ca ॥ 137॥

स्मर्तव्यो नाडिकाः प्राणं कृत्वा कुम्भे तथेरितम् ।
नाभेरुपरि नासान्तं वायुस्थानं तु तत्र वै ॥ १३८॥

smartavyo nāḍikāḥ prāṇaṃ kṛtvā kumbhe tatheritam ।
nābherupari nāsāntaṃ vāyusthānaṃ tu tatra vai ॥ 138॥

वेदिकाकारवद्धूम्रो बलवान्भूतमारुतः ।
स्मर्तव्यः कुम्भकेनैव प्राणमारोप्य मारुतम् ॥ १३९॥

vedikākāravaddhūmro balavānbhūtamārutaḥ ।
smartavyaḥ kumbhakenaiva prāṇamāropya mārutam ॥ 139॥

घटिकाविंशतिस्तस्माद्घ्राणाद्ब्रह्मबिलावधि ।
व्योमस्थानं नभस्तत्र भिन्नाञ्जनसमप्रभम् ॥ १४०॥

ghaṭikāviṃśatistasmādghrāṇādbrahmabilāvadhi ।
vyomasthānaṃ nabhastatra bhinnāñjanasamaprabham ॥ 140॥

व्योम्नि मारुतमारोप्य कुम्भकेनैव यत्नवान् ।
पृथिव्यंशे तु देहस्य चतुर्बाहुं किरीटिनम् ॥ १४१॥

vyomni mārutamāropya kumbhakenaiva yatnavān ।
pṛthivyaṃśe tu dehasya caturbāhuṃ kirīṭinam ॥ 141॥

अनिरुद्धं हरिं योगी यतेत भवमुक्तये ।
अबंशे पूरयेद्योगी नारायणमुदग्रधीः ॥ १४२॥

aniruddhaṃ hariṃ yogī yateta bhavamuktaye ।
abaṃśe pūrayedyogī nārāyaṇamudagradhīḥ ॥ 142॥

प्रद्युम्नमग्नौ वाय्वंशे संकर्षणमतः परम् ।
व्योमांशे परमात्मानं वासुदेवं सदा स्मरेत् ॥ १४३॥

pradyumnamagnau vāyvaṃśe saṃkarṣaṇamataḥ param ।
vyomāṃśe paramātmānaṃ vāsudevaṃ sadā smaret ॥ 143॥

अचिरादेव तत्प्राप्तिर्युञ्जानस्य न संशयः ।
बध्वा योगासनं पूर्वं हृद्देशे हृदयाञ्जलिः ॥ १४४॥

acirādeva tatprāptiryuñjānasya na saṃśayaḥ ।
badhvā yogāsanaṃ pūrvaṃ hṛddeśe hṛdayāñjaliḥ ॥ 144॥

नासाग्रन्यस्तनयनो जिह्वां कृत्वा च तालुनि ।
दन्तैर्दन्तानसंस्पृश्य ऊर्ध्वकायः समाहितः ॥ १४५॥

nāsāgranyastanayano jihvāṃ kṛtvā ca tāluni ।
dantairdantānasaṃspṛśya ūrdhvakāyaḥ samāhitaḥ ॥ 145॥

संयमेच्चेन्द्रियग्राममात्मबुद्ध्या विशुद्धया ।
चिन्तनं वासुदेवस्य परस्य परमात्मनः ॥ १४६॥

saṃyameccendriyagrāmamātmabuddhyā viśuddhayā ।
cintanaṃ vāsudevasya parasya paramātmanaḥ ॥ 146॥

स्वरूपव्याप्तरूपस्य ध्यानं कैवल्यसिद्धिदम् ।
याममात्रं वासुदेवं चिन्तयेत्कुम्भकेन यः ॥ १४७॥

svarūpavyāptarūpasya dhyānaṃ kaivalyasiddhidam ।
yāmamātraṃ vāsudevaṃ cintayetkumbhakena yaḥ ॥ 147॥

सप्तजन्मार्जितं पापं तस्य नश्यति योगिनः ।
नाभिकन्दात्समारभ्य यावद्धृदयगोचरम् ॥ १४८॥

saptajanmārjitaṃ pāpaṃ tasya naśyati yoginaḥ ।
nābhikandātsamārabhya yāvaddhṛdayagocaram ॥ 148॥

जाग्रद्वृत्तिं विजानीयात्कण्ठस्थं स्वप्नवर्तनम् ।
सुषुप्तं तालुमध्यस्थं तुर्यं भ्रूमध्यसंस्थितम् ॥ १४९॥

jāgradvṛttiṃ vijānīyātkaṇṭhasthaṃ svapnavartanam ।
suṣuptaṃ tālumadhyasthaṃ turyaṃ bhrūmadhyasaṃsthitam ॥ 149॥

तुर्यातीतं परं ब्रह्म ब्रह्मरन्ध्रे तु लक्षयेत् ।
जाग्रद्वृत्तिं समारभ्य यावद्ब्रह्मबिलान्तरम् ॥ १५०॥

turyātītaṃ paraṃ brahma brahmarandhre tu lakṣayet ।
jāgradvṛttiṃ samārabhya yāvadbrahmabilāntaram ॥ 150॥

तत्रात्मायं तुरीयस्य तुर्यान्ते विष्णुरुच्यते ।
ध्यानेनैव समायुक्तो व्योम्नि चात्यन्तनिर्मले ॥ १५१॥

tatrātmāyaṃ turīyasya turyānte viṣṇurucyate ।
dhyānenaiva samāyukto vyomni cātyantanirmale ॥ 151॥

सूर्यकोटिद्युतिरथं नित्योदितमधोक्षजम् ।
हृदयाम्बुरुहासीनं ध्यायेद्वा विश्वरूपिणम् ॥ १५२॥

sūryakoṭidyutirathaṃ nityoditamadhokṣajam ।
hṛdayāmburuhāsīnaṃ dhyāyedvā viśvarūpiṇam ॥ 152॥

अनेकाकारखचितमनेकवदनान्वितम् ।
अनेकभुजसंयुक्तमनेकायुधमण्डितम् ॥ १५३॥

anekākārakhacitamanekavadanānvitam ।
anekabhujasaṃyuktamanekāyudhamaṇḍitam ॥ 153॥

ननावर्णधरं देवं शातमुग्रमुदायुधम् ।
अनेकनयानाकीर्णं सूर्यकोटिसमप्रभम् ॥ १५४॥

nanāvarṇadharaṃ devaṃ śātamugramudāyudham ।
anekanayānākīrṇaṃ sūryakoṭisamaprabham ॥ 154॥

ध्यायतो योगिनः सर्वमनोवृत्तिर्विनश्यति ।
हृत्पुण्डरीकमध्यस्थं चैतन्यज्योतिरव्ययम् ॥ १५५॥

dhyāyato yoginaḥ sarvamanovṛttirvinaśyati ।
hṛtpuṇḍarīkamadhyasthaṃ caitanyajyotiravyayam ॥ 155॥

कदम्बगोलकाकारं तुर्यातीतं परात्परम् ।
अनन्तमानन्दमयं चिन्मयं भास्करं विभुम् ॥ १५६॥

kadambagolakākāraṃ turyātītaṃ parātparam ।
anantamānandamayaṃ cinmayaṃ bhāskaraṃ vibhum ॥ 156॥

निवातदीपसदृशमकृत्रिममणिप्रभम् ।
ध्यायतो योगिनस्तस्य मुक्तिः करतले स्थिता ॥ १५७॥

nivātadīpasadṛśamakṛtrimamaṇiprabham ।
dhyāyato yoginastasya muktiḥ karatale sthitā ॥ 157॥

विश्वरूपस्य देवस्य रूपं यत्किञ्चिदेव हि ।
स्थवीयः सूक्ष्ममन्यद्वा पश्यन्हृदयपङ्कजे ॥ १५८॥

viśvarūpasya devasya rūpaṃ yatkiñcideva hi ।
sthavīyaḥ sūkṣmamanyadvā paśyanhṛdayapaṅkaje ॥ 158॥

ध्यायतो योगिनो यस्तु साक्षादेव प्रकाशते ।
अणिमादिफलं चैव सुखेनैवोपजायते ॥ १५९॥

dhyāyato yogino yastu sākṣādeva prakāśate ।
aṇimādiphalaṃ caiva sukhenaivopajāyate ॥ 159॥

जीवात्मनः परस्यापि यद्येवमुभयोरपि ।
अहमेव परंब्रह्म ब्रह्माहमिति संस्थितिः ॥ १६०॥

jīvātmanaḥ parasyāpi yadyevamubhayorapi ।
ahameva paraṃbrahma brahmāhamiti saṃsthitiḥ ॥ 160॥

समाधिः स तु विज्ञेयः सर्ववृत्तिविवर्जितः ।
ब्रह्म सम्पद्यते योगी न भूयः संसृतिं व्रजेत् ॥ १६१॥

samādhiḥ sa tu vijñeyaḥ sarvavṛttivivarjitaḥ ।
brahma sampadyate yogī na bhūyaḥ saṃsṛtiṃ vrajet ॥ 161॥

एवं विशोध्य तत्त्वानि योगी निःस्पृहचेतसा ।
यथा निरिन्धनो वह्निः स्वयमेव प्रशाम्यति ॥ १६२॥

evaṃ viśodhya tattvāni yogī niḥspṛhacetasā ।
yathā nirindhano vahniḥ svayameva praśāmyati ॥ 162॥

ग्राह्याभावे मनः प्राणो निश्चयज्ञानसंयुतः ।
शुद्धसत्त्वे परे लीनो जीवः सैन्धवपिण्डवत् ॥ १६३॥

grāhyābhāve manaḥ prāṇo niścayajñānasaṃyutaḥ ।
śuddhasattve pare līno jīvaḥ saindhavapiṇḍavat ॥ 163॥

मोहजालकसंघातो विश्वं पश्यति स्वप्नवत् ।
सुषुप्तिवद्यश्चरति स्वभावपरिनिश्चलः ॥ १६४॥

mohajālakasaṃghāto viśvaṃ paśyati svapnavat ।
suṣuptivadyaścarati svabhāvapariniścalaḥ ॥ 164॥

निर्वाणपदमाश्रित्य योगी कैवल्यमश्नुत इत्युपनिषत् ॥

nirvāṇapadamāśritya yogī kaivalyamaśnuta ityupaniṣat ॥

ॐ पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात्पूर्णमुदच्यते ।
पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥

oṃ pūrṇamadaḥ pūrṇamidaṃ pūrṇātpūrṇamudacyate ।
pūrṇasya pūrṇamādāya pūrṇamevāvaśiṣyate ॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

इति त्रिशिखिब्राह्मणोपनिषत्समाप्ता ॥

iti triśikhibrāhmaṇopaniṣatsamāptā ॥


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact