Only Dharma. Since 1992
/ Vedanta / Upanishads (Sanskrit)

Kshurika Upanishad

Sanskrit Devanagari with Roman transliteration (IAST)

 

॥ क्षुरिकोपनिषत् ॥

॥ kṣurikopaniṣat ॥

कैवल्यनाडीकान्तस्थपराभूमिनिवासिनम् ।
क्षुरिकोपनिषद्योगभासुरं राममाश्रये ॥

kaivalyanāḍīkāntasthaparābhūminivāsinam ।
kṣurikopaniṣadyogabhāsuraṃ rāmamāśraye ॥

ॐ सहनाववतु ॥ सह नौ भुनक्तु ॥ सह वीर्यं करवावहै ॥

oṃ sahanāvavatu ॥ saha nau bhunaktu ॥ saha vīryaṃ karavāvahai ॥

तेजस्विनावधीतमस्तु मा विद्विषावहै ॥

tejasvināvadhītamastu mā vidviṣāvahai ॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

ॐ क्षुरिकां सम्प्रवक्ष्यामि धारणां योगसिद्धये ।
यं प्राप्य न पुनर्जन्म योगयुक्तस्य जायते ॥ १॥

oṃ kṣurikāṃ sampravakṣyāmi dhāraṇāṃ yogasiddhaye ।
yaṃ prāpya na punarjanma yogayuktasya jāyate ॥ 1॥

वेदतत्त्वार्थविहितं यथोक्तं हि स्वयंभुवा ।
निःशब्दं देशमास्थाय तत्रासनमवस्थितः ॥ २॥

vedatattvārthavihitaṃ yathoktaṃ hi svayaṃbhuvā ।
niḥśabdaṃ deśamāsthāya tatrāsanamavasthitaḥ ॥ 2॥

कूर्मोऽङ्गानीव संहृत्य मनो हृदि निरुध्य च ।
मात्राद्वादशयोगेन प्रणवेन शनैः शनैः ॥ ३॥

kūrmo'ṅgānīva saṃhṛtya mano hṛdi nirudhya ca ।
mātrādvādaśayogena praṇavena śanaiḥ śanaiḥ ॥ 3॥

पूरयेत्सर्वमात्मानं सर्वद्वारं निरुध्य च ।
उरोमुखकटिग्रीवं किञ्चिद्भूदयमुन्नतम् ॥ ४॥

pūrayetsarvamātmānaṃ sarvadvāraṃ nirudhya ca ।
uromukhakaṭigrīvaṃ kiñcidbhūdayamunnatam ॥ 4॥

प्राणान्सन्धारयेत्तस्मिनासाभ्यन्तरचारिणः ।
भूत्वा तत्र गतः प्राणः शनैरथ समुत्सृजेत् ॥ ५॥

prāṇānsandhārayettasmināsābhyantaracāriṇaḥ ।
bhūtvā tatra gataḥ prāṇaḥ śanairatha samutsṛjet ॥ 5॥

स्थिरमात्रादृढं कृत्वा अङ्गुष्ठेन समाहितः ।
द्वे गुल्फे तु प्रकुर्वीत जङ्घे चैव त्रयस्त्रयः ॥ ६॥

sthiramātrādṛḍhaṃ kṛtvā aṅguṣṭhena samāhitaḥ ।
dve gulphe tu prakurvīta jaṅghe caiva trayastrayaḥ ॥ 6॥

द्वे जानुनी तथोरुभ्यां गुदे शिश्ने त्रयस्त्रयः ।
वायोरायतनं चात्र नाभिदेशे समाश्रयेत् ॥ ७॥

dve jānunī tathorubhyāṃ gude śiśne trayastrayaḥ ।
vāyorāyatanaṃ cātra nābhideśe samāśrayet ॥ 7॥

तत्र नाडी सुषुम्ना तु नाडीभिर्बहुभिर्वृता ॥
अणु रक्तश्च पीताश्च कृष्णास्ताम्रा विलोहिताः ॥ ८॥

tatra nāḍī suṣumnā tu nāḍībhirbahubhirvṛtā ॥
aṇu raktaśca pītāśca kṛṣṇāstāmrā vilohitāḥ ॥ 8॥

अतिसूक्ष्मां च तन्वीं च शुक्लां नाडीं समाश्रयेत् ।
तत्र संचारयेत्प्राणानूर्णनाभीव तन्तुना ॥ ९॥

atisūkṣmāṃ ca tanvīṃ ca śuklāṃ nāḍīṃ samāśrayet ।
tatra saṃcārayetprāṇānūrṇanābhīva tantunā ॥ 9॥

ततो रक्तोत्पलाभासं पुरुषायतनं महत्
दहरं पुण्डरीकं तद्वेदान्तेषु निगद्यते ॥ १०॥

tato raktotpalābhāsaṃ puruṣāyatanaṃ mahat
daharaṃ puṇḍarīkaṃ tadvedānteṣu nigadyate ॥ 10॥

तद्भित्त्वा कण्ठमायाति तां नाडीं पूरयन्यतः ।
मनसस्तु क्षुरं गृह्य सुतीक्ष्णं बुद्धिनिर्मलम् ॥ ११॥

tadbhittvā kaṇṭhamāyāti tāṃ nāḍīṃ pūrayanyataḥ ।
manasastu kṣuraṃ gṛhya sutīkṣṇaṃ buddhinirmalam ॥ 11॥

पादस्योपरि यन्मध्ये तद्रूपं नाम कृन्तयेत् ।
मनोद्वारेण तीक्ष्णेन योगमाश्रित्य नित्यशः ॥ १२॥

pādasyopari yanmadhye tadrūpaṃ nāma kṛntayet ।
manodvāreṇa tīkṣṇena yogamāśritya nityaśaḥ ॥ 12॥

इन्द्रवज्र इति प्रोक्तं मर्मजङ्घानुकीर्तनम् ।
तद्ध्यानबलयोगेन धारणाभिर्निकृन्तयेत् ॥ १३॥

indravajra iti proktaṃ marmajaṅghānukīrtanam ।
taddhyānabalayogena dhāraṇābhirnikṛntayet ॥ 13॥

ऊर्वोर्मध्ये तु संस्थाप्य मर्मप्राणविमोचनम् ।
चतुरभ्यासयोगेन छिन्देदनभिशङ्कितः ॥१४॥

ūrvormadhye tu saṃsthāpya marmaprāṇavimocanam ।
caturabhyāsayogena chindedanabhiśaṅkitaḥ ॥14॥

ततः कण्ठान्तरे योगी समूहन्नाडिसञ्चयम् ।
एकोत्तरं नाडिशतं तासां मध्ये वराः स्मृताः ॥ १५॥

tataḥ kaṇṭhāntare yogī samūhannāḍisañcayam ।
ekottaraṃ nāḍiśataṃ tāsāṃ madhye varāḥ smṛtāḥ ॥ 15॥

सुषुम्ना तु परे लीना विरजा ब्रह्मरूपिणी ।
इडा तिष्ठति वामेन पिङ्गला दक्षिणेन च ॥ १६॥

suṣumnā tu pare līnā virajā brahmarūpiṇī ।
iḍā tiṣṭhati vāmena piṅgalā dakṣiṇena ca ॥ 16॥

तयोर्मध्ये वरं स्थानं यस्तं वेद स वेदवित् ।
द्वासप्ततिसहस्राणि प्रतिनाडीषु तैतिलम् ॥ १७॥

tayormadhye varaṃ sthānaṃ yastaṃ veda sa vedavit ।
dvāsaptatisahasrāṇi pratināḍīṣu taitilam ॥ 17॥

छिद्यते ध्यानयोगेन सुषुम्नैका न छिद्यते ।
योगनिर्मलधारेण क्षुरेणानलवर्चसा ॥ १८॥

chidyate dhyānayogena suṣumnaikā na chidyate ।
yoganirmaladhāreṇa kṣureṇānalavarcasā ॥ 18॥

छिन्देन्नाडीशतं धीरः प्रभावादिह जन्मनि ।
जातीपुष्पसमायोगैर्यथा वास्यति तैतिलम् ॥ १९॥

chindennāḍīśataṃ dhīraḥ prabhāvādiha janmani ।
jātīpuṣpasamāyogairyathā vāsyati taitilam ॥ 19॥

एवं शुभाशुभैर्भावैः सा नाडीति विभावयेत् ।
तद्भाविताः प्रपद्यन्ते पुनर्जन्मविवर्जिताः ॥ २०॥

evaṃ śubhāśubhairbhāvaiḥ sā nāḍīti vibhāvayet ।
tadbhāvitāḥ prapadyante punarjanmavivarjitāḥ ॥ 20॥

तपोविजितचित्तस्तु निःशब्दं देशमास्थितः ।
निःसङ्गतत्त्वयोगज्ञो निरपेक्षः शनैः शनैः ॥ २१॥

tapovijitacittastu niḥśabdaṃ deśamāsthitaḥ ।
niḥsaṅgatattvayogajño nirapekṣaḥ śanaiḥ śanaiḥ ॥ 21॥

पाशं छित्त्वा यथा हंसो निर्विशङ्कं खमुत्क्रमेत् ।
छिन्नपाशस्तथा जीवः संसारं तरते सदा ॥ २२॥

pāśaṃ chittvā yathā haṃso nirviśaṅkaṃ khamutkramet ।
chinnapāśastathā jīvaḥ saṃsāraṃ tarate sadā ॥ 22॥

यथा निर्वाणकाले तु दीपो दग्ध्वा लयं व्रजेत् ।
तथा सर्वाणि कर्माणि योगी दग्ध्वा लयं व्रजेत् ॥ २३॥

yathā nirvāṇakāle tu dīpo dagdhvā layaṃ vrajet ।
tathā sarvāṇi karmāṇi yogī dagdhvā layaṃ vrajet ॥ 23॥

प्राणायामसुतीक्ष्णेन मात्राधारेण योगवित् ।
वैराग्योपलघृष्टेन छित्त्वा तं तु न बध्यते ॥ २४॥

prāṇāyāmasutīkṣṇena mātrādhāreṇa yogavit ।
vairāgyopalaghṛṣṭena chittvā taṃ tu na badhyate ॥ 24॥

अमृतत्वं समाप्नोति यदा कामात्स मुच्यते ।
सर्वेषणाविनिर्मुक्तश्छित्त्वा तं तु न बध्यत इत्युपनिषत् ॥

amṛtatvaṃ samāpnoti yadā kāmātsa mucyate ।
sarveṣaṇāvinirmuktaśchittvā taṃ tu na badhyata ityupaniṣat ॥

ॐ सह नाववतु ॥ सह नौ भुनक्तु ॥ सह वीर्यं करवावहै ॥

oṃ saha nāvavatu ॥ saha nau bhunaktu ॥ saha vīryaṃ karavāvahai ॥

तेजस्विनावधीतमस्तु मा विद्विषावहै ॥

tejasvināvadhītamastu mā vidviṣāvahai ॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

॥ इति क्षुरिकोपनिषत्समाप्ता ॥

॥ iti kṣurikopaniṣatsamāptā ॥


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact