| Library / Tipiṭaka / তিপিটক • Tipiṭaka / জাতক-অট্ঠকথা • Jātaka-aṭṭhakathā |
[৪১০] ৫. সোমদত্তজাতকৰণ্ণনা
[410] 5. Somadattajātakavaṇṇanā
যো মং পুরে পচ্চুড্ডেতীতি ইদং সত্থা জেতৰনে ৰিহরন্তো অঞ্ঞতরং মহল্লকং আরব্ভ কথেসি। সো কিরেকং সামণেরং পব্বাজেসি, সামণেরো তস্স উপকারকো হুত্ৰা তথারূপেন রোগেন কালমকাসি। মহল্লকো তস্মিং কালকতে রোদন্তো পরিদেৰন্তো ৰিচরতি। তং দিস্ৰা ভিক্খূ ধম্মসভাযং কথং সমুট্ঠাপেসুং ‘‘আৰুসো, অসুকমহল্লকো সামণেরস্স কালকিরিযায রোদন্তো পরিদেৰন্তো ৰিচরতি, মরণস্সতিকম্মট্ঠানরহিতো মঞ্ঞে’’তি। সত্থা আগন্ত্ৰা ‘‘কায নুত্থ, ভিক্খৰে, এতরহি কথায সন্নিসিন্না’’তি পুচ্ছিত্ৰা ‘‘ইমায নামা’’তি ৰুত্তে ‘‘ন, ভিক্খৰে, ইদানেৰ, পুব্বেপেস ইমস্মিং মতে রোদিযেৰা’’তি ৰত্ৰা অতীতং আহরি।
Yomaṃ pure paccuḍḍetīti idaṃ satthā jetavane viharanto aññataraṃ mahallakaṃ ārabbha kathesi. So kirekaṃ sāmaṇeraṃ pabbājesi, sāmaṇero tassa upakārako hutvā tathārūpena rogena kālamakāsi. Mahallako tasmiṃ kālakate rodanto paridevanto vicarati. Taṃ disvā bhikkhū dhammasabhāyaṃ kathaṃ samuṭṭhāpesuṃ ‘‘āvuso, asukamahallako sāmaṇerassa kālakiriyāya rodanto paridevanto vicarati, maraṇassatikammaṭṭhānarahito maññe’’ti. Satthā āgantvā ‘‘kāya nuttha, bhikkhave, etarahi kathāya sannisinnā’’ti pucchitvā ‘‘imāya nāmā’’ti vutte ‘‘na, bhikkhave, idāneva, pubbepesa imasmiṃ mate rodiyevā’’ti vatvā atītaṃ āhari.
অতীতে বারাণসিযং ব্রহ্মদত্তে রজ্জং কারেন্তে বোধিসত্তো তাৰতিংসভৰনে সক্কত্তং কারেসি। অথেকো কাসিগামৰাসী ব্রাহ্মণমহাসালো কামে পহায হিমৰন্তং পৰিসিত্ৰা ইসিপব্বজ্জং পব্বজিত্ৰা উঞ্ছাচরিযায ৰনমূলফলাফলেহি যাপেন্তো ৰাসং কপ্পেসি। একদিৰসং ফলাফলত্থায গতো একং হত্থিছাপং দিস্ৰা অত্তনো অস্সমং আনেত্ৰা পুত্তট্ঠানে ঠপেত্ৰা সোমদত্তোতিস্স নামং কত্ৰা তিণপণ্ণানি খাদাপেন্তো পটিজগ্গি। সো ৰযপ্পত্তো মহাসরীরো হুত্ৰা একদিৰসং বহুং ভোজনং গহেত্ৰা অজীরকেন দুব্বলো অহোসি। তাপসো তং অস্সমপদে কত্ৰা ফলাফলত্থায গতো, তস্মিং অনাগতেযেৰ হত্থিপোতকো কালমকাসি। তাপসো ফলাফলং গহেত্ৰা আগচ্ছন্তো ‘‘অঞ্ঞেসু দিৰসেসু মে পুত্তো পচ্চুগ্গমনং করোতি, অজ্জ ন দিস্সতি, কহং নু খো গতো’’তি পরিদেৰন্তো পঠমং গাথমাহ –
Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto tāvatiṃsabhavane sakkattaṃ kāresi. Atheko kāsigāmavāsī brāhmaṇamahāsālo kāme pahāya himavantaṃ pavisitvā isipabbajjaṃ pabbajitvā uñchācariyāya vanamūlaphalāphalehi yāpento vāsaṃ kappesi. Ekadivasaṃ phalāphalatthāya gato ekaṃ hatthichāpaṃ disvā attano assamaṃ ānetvā puttaṭṭhāne ṭhapetvā somadattotissa nāmaṃ katvā tiṇapaṇṇāni khādāpento paṭijaggi. So vayappatto mahāsarīro hutvā ekadivasaṃ bahuṃ bhojanaṃ gahetvā ajīrakena dubbalo ahosi. Tāpaso taṃ assamapade katvā phalāphalatthāya gato, tasmiṃ anāgateyeva hatthipotako kālamakāsi. Tāpaso phalāphalaṃ gahetvā āgacchanto ‘‘aññesu divasesu me putto paccuggamanaṃ karoti, ajja na dissati, kahaṃ nu kho gato’’ti paridevanto paṭhamaṃ gāthamāha –
১০৫.
105.
‘‘যো মং পুরে পচ্চুড্ডেতি, অরঞ্ঞে দূরমাযতো।
‘‘Yo maṃ pure paccuḍḍeti, araññe dūramāyato;
সো ন দিস্সতি মাতঙ্গো, সোমদত্তো কুহিং গতো’’তি॥
So na dissati mātaṅgo, somadatto kuhiṃ gato’’ti.
তত্থ পুরেতি ইতো পুরে। পচ্চুড্ডেতীতি পচ্চুগ্গচ্ছতি। অরঞ্ঞে দূরন্তি ইমস্মিং নিম্মনুস্সে অরঞ্ঞে মং দূরং পচ্চুড্ডেতি। আযতোতি আযামসম্পন্নো।
Tattha pureti ito pure. Paccuḍḍetīti paccuggacchati. Araññe dūranti imasmiṃ nimmanusse araññe maṃ dūraṃ paccuḍḍeti. Āyatoti āyāmasampanno.
এৰং পরিদেৰমানো আগন্ত্ৰা তং চঙ্কমনকোটিযং পতিতং দিস্ৰা গলে গহেত্ৰা পরিদেৰমানো দুতিযং গাথমাহ –
Evaṃ paridevamāno āgantvā taṃ caṅkamanakoṭiyaṃ patitaṃ disvā gale gahetvā paridevamāno dutiyaṃ gāthamāha –
১০৬.
106.
‘‘অযং ৰা সো মতো সেতি, অল্লসিঙ্গংৰ ৰচ্ছিতো।
‘‘Ayaṃ vā so mato seti, allasiṅgaṃva vacchito;
ভূম্যা নিপতিতো সেতি, অমরা ৰত কুঞ্জরো’’তি॥
Bhūmyā nipatito seti, amarā vata kuñjaro’’ti.
তত্থ অযং ৰাতি ৰিভাৰনত্থে ৰা-সদ্দো। অযমেৰ সো, ন অঞ্ঞোতি তং ৰিভাৰেন্তো এৰমাহ। অল্লসিঙ্গন্তি মালুৰলতায অগ্গপৰালং। ৰচ্ছিতোতি ছিন্নো, গিম্হকালে মজ্ঝন্হিকসমযে তত্তৰালিকাপুলিনে নখেন ছিন্দিত্ৰা পাতিতো মালুৰলতায অঙ্কুরো ৰিযাতি ৰুত্তং হোতি। ভূম্যাতি ভূমিযং। অমরা ৰতাতি মতো ৰত, ‘‘অমরী’’তিপি পাঠো।
Tattha ayaṃ vāti vibhāvanatthe vā-saddo. Ayameva so, na aññoti taṃ vibhāvento evamāha. Allasiṅganti māluvalatāya aggapavālaṃ. Vacchitoti chinno, gimhakāle majjhanhikasamaye tattavālikāpuline nakhena chinditvā pātito māluvalatāya aṅkuro viyāti vuttaṃ hoti. Bhūmyāti bhūmiyaṃ. Amarā vatāti mato vata, ‘‘amarī’’tipi pāṭho.
তস্মিং খণে সক্কো লোকং ওলোকেন্তো তং দিস্ৰা ‘‘অযং তাপসো পুত্তদারং পহায পব্বজিতো, ইদানি হত্থিপোতকে পুত্তসঞ্ঞং কত্ৰা পরিদেৰতি, সংৰেজেত্ৰা নং সতিং পটিলভাপেস্সামী’’তি তস্স অস্সমপদং আগন্ত্ৰা আকাসে ঠিতোৰ ততিযং গাথমাহ –
Tasmiṃ khaṇe sakko lokaṃ olokento taṃ disvā ‘‘ayaṃ tāpaso puttadāraṃ pahāya pabbajito, idāni hatthipotake puttasaññaṃ katvā paridevati, saṃvejetvā naṃ satiṃ paṭilabhāpessāmī’’ti tassa assamapadaṃ āgantvā ākāse ṭhitova tatiyaṃ gāthamāha –
১০৭.
107.
‘‘অনগারিযুপেতস্স , ৰিপ্পমুত্তস্স তে সতো।
‘‘Anagāriyupetassa , vippamuttassa te sato;
সমণস্স ন তং সাধু, যং পেতমনুসোচসী’’তি॥
Samaṇassa na taṃ sādhu, yaṃ petamanusocasī’’ti.
অথস্স ৰচনং সুত্ৰা তাপসো চতুত্থং গাথমাহ –
Athassa vacanaṃ sutvā tāpaso catutthaṃ gāthamāha –
১০৮.
108.
‘‘সংৰাসেন হৰে সক্ক, মনুস্সস্স মিগস্স ৰা।
‘‘Saṃvāsena have sakka, manussassa migassa vā;
হদযে জাযতে পেমং, তং ন সক্কা অসোচিতু’’ন্তি॥
Hadaye jāyate pemaṃ, taṃ na sakkā asocitu’’nti.
তত্থ মিগস্স ৰাতি ইমস্মিং ঠানে সব্বেপি তিরচ্ছানা ‘‘মিগা’’তি ৰুত্তা। তন্তি পিযাযিতং সত্তং।
Tattha migassa vāti imasmiṃ ṭhāne sabbepi tiracchānā ‘‘migā’’ti vuttā. Tanti piyāyitaṃ sattaṃ.
অথ নং ওৰদন্তো সক্কো দ্ৰে গাথা অভাসি –
Atha naṃ ovadanto sakko dve gāthā abhāsi –
১০৯.
109.
‘‘মতং মরিস্সং রোদন্তি, যে রুদন্তি লপন্তি চ।
‘‘Mataṃ marissaṃ rodanti, ye rudanti lapanti ca;
তস্মা ত্ৰং ইসি মা রোদি, রোদিতং মোঘমাহু সন্তো॥
Tasmā tvaṃ isi mā rodi, roditaṃ moghamāhu santo.
১১০.
110.
‘‘কন্দিতেন হৰে ব্রহ্মে, মতো পেতো সমুট্ঠহে।
‘‘Kanditena have brahme, mato peto samuṭṭhahe;
সব্বে সঙ্গম্ম রোদাম, অঞ্ঞমঞ্ঞস্স ঞাতকে’’তি॥
Sabbe saṅgamma rodāma, aññamaññassa ñātake’’ti.
তত্থ যে রুদন্তি লপন্তি চাতি ব্রহ্মে যে সত্তা রোদন্তি পরিদেৰন্তি চ, সব্বে তে মতং, যো চ মরিস্সতি, তং রোদন্তি, তেসংযেৰ এৰং রোদন্তানং অস্সুসুক্খনকালো নত্থি, তস্মা ত্ৰং ইসি মা রোদি। কিংকারণা? রোদিতং মোঘমাহু সন্তো, পণ্ডিতা হি ‘‘রোদিতং নিপ্ফল’’ন্তি ৰদন্তি। মতো পেতোতি যদি এস পেতোতি সঙ্খ্যং গতো মতো রোদিতেন সমুট্ঠহেয্য, এৰং সন্তে সব্বেপি মযং সমাগন্ত্ৰা অঞ্ঞমঞ্ঞস্স ঞাতকে রোদাম, কিং নিক্কম্মা অচ্ছামাতি।
Tattha ye rudanti lapanti cāti brahme ye sattā rodanti paridevanti ca, sabbe te mataṃ, yo ca marissati, taṃ rodanti, tesaṃyeva evaṃ rodantānaṃ assusukkhanakālo natthi, tasmā tvaṃ isi mā rodi. Kiṃkāraṇā? Roditaṃ moghamāhu santo, paṇḍitā hi ‘‘roditaṃ nipphala’’nti vadanti. Mato petoti yadi esa petoti saṅkhyaṃ gato mato roditena samuṭṭhaheyya, evaṃ sante sabbepi mayaṃ samāgantvā aññamaññassa ñātake rodāma, kiṃ nikkammā acchāmāti.
তাপসো সক্কস্স ৰচনং সুত্ৰা সতিং পটিলভিত্ৰা ৰিগতসোকো অস্সূনি পুঞ্ছিত্ৰা সক্কস্স থুতিৰসেন সেসগাথা আহ –
Tāpaso sakkassa vacanaṃ sutvā satiṃ paṭilabhitvā vigatasoko assūni puñchitvā sakkassa thutivasena sesagāthā āha –
১১১.
111.
‘‘আদিত্তং ৰত মং সন্তং, ঘতসিত্তংৰ পাৰকং।
‘‘Ādittaṃ vata maṃ santaṃ, ghatasittaṃva pāvakaṃ;
ৰারিনা ৰিয ওসিঞ্চং, সব্বং নিব্বাপযে দরং॥
Vārinā viya osiñcaṃ, sabbaṃ nibbāpaye daraṃ.
১১২.
112.
‘‘অব্বহী ৰত মে সল্লং, যমাসি হদযস্সিতং।
‘‘Abbahī vata me sallaṃ, yamāsi hadayassitaṃ;
যো মে সোকপরেতস্স, পুত্তসোকং অপানুদি॥
Yo me sokaparetassa, puttasokaṃ apānudi.
১১৩.
113.
‘‘সোহং অব্বূল়্হসল্লোস্মি, ৰীতসোকো অনাৰিলো।
‘‘Sohaṃ abbūḷhasallosmi, vītasoko anāvilo;
ন সোচামি ন রোদামি, তৰ সুত্ৰান ৰাসৰা’’তি॥
Na socāmi na rodāmi, tava sutvāna vāsavā’’ti.
তা হেট্ঠা ৰুত্তত্থাযেৰ। এৰং সক্কো তাপসস্স ওৰাদং দত্ৰা সকট্ঠানমেৰ গতো।
Tā heṭṭhā vuttatthāyeva. Evaṃ sakko tāpasassa ovādaṃ datvā sakaṭṭhānameva gato.
সত্থা ইমং ধম্মদেসনং আহরিত্ৰা জাতকং সমোধানেসি – ‘‘তদা হত্থিপোতকো সামণেরো অহোসি, তাপসো মহল্লকো, সক্কো পন অহমেৰ অহোসি’’ন্তি।
Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā jātakaṃ samodhānesi – ‘‘tadā hatthipotako sāmaṇero ahosi, tāpaso mahallako, sakko pana ahameva ahosi’’nti.
সোমদত্তজাতকৰণ্ণনা পঞ্চমা।
Somadattajātakavaṇṇanā pañcamā.
Related texts:
তিপিটক (মূল) • Tipiṭaka (Mūla) / সুত্তপিটক • Suttapiṭaka / খুদ্দকনিকায • Khuddakanikāya / জাতকপাল়ি • Jātakapāḷi / ৪১০. সোমদত্তজাতকং • 410. Somadattajātakaṃ
