Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ติปิฎก • Tipiṭaka / มหานิเทฺทส-อฎฺฐกถา • Mahāniddesa-aṭṭhakathā

๕. ปรมฎฺฐกสุตฺตนิเทฺทสวณฺณนา

5. Paramaṭṭhakasuttaniddesavaṇṇanā

๓๑. ปญฺจเม ปรมฎฺฐกสุเตฺต ปรมนฺติ ทิฎฺฐีสุ ปริพฺพสาโนติ อิทํ ปรมนฺติ คเหตฺวา สกาย สกาย ทิฎฺฐิยา วสมาโนฯ ยทุตฺตริํ กุรุเตติ ยํ อตฺตโน สตฺถาราทิํ เสฎฺฐํ กโรติฯ หีนาติ อเญฺญ ตโต สพฺพมาหาติ ตํ อตฺตโน สตฺถาราทิํ ฐเปตฺวา ตโต อเญฺญ สเพฺพ ‘‘หีนา อิเม’’ติ อาหฯ ตสฺมา วิวาทานิ อวีติวโตฺตติ เตน การเณน โส ทิฎฺฐิกลเห อวีติวโตฺตว โหติฯ

31. Pañcame paramaṭṭhakasutte paramanti diṭṭhīsu paribbasānoti idaṃ paramanti gahetvā sakāya sakāya diṭṭhiyā vasamāno. Yaduttariṃ kuruteti yaṃ attano satthārādiṃ seṭṭhaṃ karoti. Hīnāti aññe tato sabbamāhāti taṃ attano satthārādiṃ ṭhapetvā tato aññe sabbe ‘‘hīnā ime’’ti āha. Tasmā vivādāni avītivattoti tena kāraṇena so diṭṭhikalahe avītivattova hoti.

วสนฺตีติ ปฐมุปฺปนฺนทิฎฺฐิวเสน วสนฺติฯ ปวสนฺตีติ ปวิสิตฺวา วสนฺติฯ อาวสนฺตีติ วิเสเสน วสนฺติฯ ปริวสนฺตีติ สพฺพภาเคน วสนฺติฯ ตํ อุปมาย สาเธโนฺต ‘‘ยถา อาคาริกา วา’’ติอาทิมาหฯ อาคาริกา วาติ ฆรสามิกาฯ ฆเรสุ วสนฺตีติ อตฺตโน ฆเรสุ อาสงฺกวิรหิตา หุตฺวา นิวสนฺติฯ สาปตฺติกา วาติ อาปตฺติพหุลาฯ สกิเลสา วาติ ราคาทิกิเลสพหุลาฯ อุตฺตริํ กโรตีติ อติเรกํ กโรติฯ อยํ สตฺถา สพฺพญฺญูติ ‘อยํ อมฺหากํ สตฺถา สพฺพํ ชานาติ’ฯ

Vasantīti paṭhamuppannadiṭṭhivasena vasanti. Pavasantīti pavisitvā vasanti. Āvasantīti visesena vasanti. Parivasantīti sabbabhāgena vasanti. Taṃ upamāya sādhento ‘‘yathā āgārikā vā’’tiādimāha. Āgārikā vāti gharasāmikā. Gharesu vasantīti attano gharesu āsaṅkavirahitā hutvā nivasanti. Sāpattikā vāti āpattibahulā. Sakilesā vāti rāgādikilesabahulā. Uttariṃ karotīti atirekaṃ karoti. Ayaṃ satthā sabbaññūti ‘ayaṃ amhākaṃ satthā sabbaṃ jānāti’.

สเพฺพ ปรปฺปวาเท ขิปตีติ สพฺพา ปรลทฺธิโย ฉเฑฺฑติฯ อุกฺขิปตีติ นีหรติฯ ปริกฺขิปตีติ ปรมฺมุเข กโรติฯ ทิฎฺฐิเมธคานีติ ทิฎฺฐิวิเหสกานิฯ

Sabbe parappavāde khipatīti sabbā paraladdhiyo chaḍḍeti. Ukkhipatīti nīharati. Parikkhipatīti parammukhe karoti. Diṭṭhimedhagānīti diṭṭhivihesakāni.

๓๒. ทุติยคาถายโตฺถ – เอวํ อวีติวโตฺต จ ยํ ทิเฎฺฐ สุเต สีลวเต มุเตติ เอเตสุ จตูสุ วตฺถูสุ อุปฺปนฺนทิฎฺฐิสงฺขาเต อตฺตนิ ปุเพฺพ วุตฺตปฺปการํ อานิสํสํ ปสฺสติ, ตเทว โส ตตฺถ สกาย ทิฎฺฐิยา อานิสํสํ ‘‘อิทํ เสฎฺฐ’’นฺติ อภินิวิสิตฺวา อญฺญํ สพฺพํ ปรสตฺถาราทิกํ นิหีนโต ปสฺสติ

32. Dutiyagāthāyattho – evaṃ avītivatto ca yaṃ diṭṭhe sute sīlavate muteti etesu catūsu vatthūsu uppannadiṭṭhisaṅkhāte attani pubbe vuttappakāraṃ ānisaṃsaṃ passati, tadeva so tattha sakāya diṭṭhiyā ānisaṃsaṃ ‘‘idaṃ seṭṭha’’nti abhinivisitvā aññaṃ sabbaṃ parasatthārādikaṃ nihīnato passati.

เทฺว อานิสํเส ปสฺสตีติ เทฺว คุเณ โอโลเกติฯ ทิฎฺฐธมฺมิกญฺจาติ ทิเฎฺฐ ปจฺจเกฺข อตฺตภาเว วิปจฺจนกรณํฯ สมฺปรายิกญฺจาติ ปรโลเก ปฎิลภิตพฺพคุณญฺจฯ ยํทิฎฺฐิโก สตฺถาติ ยํลทฺธิโก ติตฺถายตนสามิโกฯ อลํ นาคตฺตาย วาติ นาคราชภาวาย วา ปริยตฺตํฯ สุปณฺณตฺตาทีสุปิ เอเสว นโยฯ เทวตฺตาย วาติ สมฺมุติเทวาทิภาวายฯ อายติํ ผลปาฎิกงฺขี โหตีติ อนาคเต วิปากผลํ ปตฺถยาโน โหติฯ ทิฎฺฐสุทฺธิยาปิ เทฺว อานิสํเส ปสฺสตีติ จกฺขุวิญฺญาเณน ทิฎฺฐรูปายตนสฺส วเสน สุทฺธิยา เหตุตฺตาปิ อตฺตโน คหิตคหเณน เทฺว คุเณ โอโลเกติฯ สุตสุทฺธิยาทีสุปิ เอเสว นโยฯ

Dve ānisaṃse passatīti dve guṇe oloketi. Diṭṭhadhammikañcāti diṭṭhe paccakkhe attabhāve vipaccanakaraṇaṃ. Samparāyikañcāti paraloke paṭilabhitabbaguṇañca. Yaṃdiṭṭhiko satthāti yaṃladdhiko titthāyatanasāmiko. Alaṃ nāgattāya vāti nāgarājabhāvāya vā pariyattaṃ. Supaṇṇattādīsupi eseva nayo. Devattāya vāti sammutidevādibhāvāya. Āyatiṃ phalapāṭikaṅkhī hotīti anāgate vipākaphalaṃ patthayāno hoti. Diṭṭhasuddhiyāpi dve ānisaṃse passatīti cakkhuviññāṇena diṭṭharūpāyatanassa vasena suddhiyā hetuttāpi attano gahitagahaṇena dve guṇe oloketi. Sutasuddhiyādīsupi eseva nayo.

๓๓. ตติยคาถายโตฺถ – เอวํ ปสฺสโต จ ยํ อตฺตโน สตฺถาราทิํ นิสฺสิโต อญฺญํ ปรสตฺถาราทิํ หีนํ ปสฺสติ, ตํ ปน ทสฺสนํ คนฺถเมว กุสลา วทนฺติ, พนฺธนนฺติ วุตฺตํ โหติฯ ยสฺมา เอตเทว, ตสฺมา หิ ทิฎฺฐํ ว สุตํ มุตํ วา, สีลพฺพตํ ภิกฺขุ น นิสฺสเยยฺย, นาภินิเวเสยฺยาติ วุตฺตํ โหติฯ

33. Tatiyagāthāyattho – evaṃ passato ca yaṃ attano satthārādiṃ nissito aññaṃ parasatthārādiṃ hīnaṃ passati, taṃ pana dassanaṃ ganthameva kusalā vadanti, bandhananti vuttaṃ hoti. Yasmā etadeva, tasmā hi diṭṭhaṃ va sutaṃ mutaṃ vā, sīlabbataṃ bhikkhu na nissayeyya, nābhiniveseyyāti vuttaṃ hoti.

กุสลาติ ขนฺธาทิชานเน เฉกาฯ ขนฺธกุสลาติ รูปาทีสุ ปญฺจสุ ขเนฺธสุ กุสลาฯ ธาตุอายตนปฎิจฺจสมุปฺปาทสติปฎฺฐานสมฺมปฺปธานอิทฺธิปาทอินฺทฺริยพลโพชฺฌงฺคมคฺคผลนิพฺพาเนสุปิ เอเสว นโยฯ ตตฺถ มคฺคกุสลาติ จตูสุ มเคฺคสุฯ ผลกุสลาติ จตูสุ ผเลสุฯ นิพฺพานกุสลาติ ทุวิเธ นิพฺพาเน เฉกาฯ เต กุสลาติ เต เอเตสุ วุตฺตปฺปกาเรสุ เฉกาฯ เอวํ วทนฺตีติ เอวํ กเถนฺติฯ คโนฺถ เอโสติ ปสฺสโต จ อตฺตโน สตฺถาราทินิสฺสิตญฺจ อญฺญํ ปรสตฺถาราทิํ หีนโต ทสฺสนญฺจ คโนฺถ พนฺธโน เอโสติ วทนฺติฯ ลคฺคนํ เอตนฺติ เอตํ วุตฺตปฺปการํ นาคทเนฺต ลคฺคิตํ วิย อโธลมฺพนํฯ พนฺธนํ เอตนฺติ นิจฺฉินฺทิตุํ ทุกฺขเฎฺฐน สงฺขลิกาทิพนฺธนํ วิย เอตํ พนฺธนํฯ ปลิโพโธ เอโสติ สํสารโต นิกฺขมิตุํ อปฺปทานเฎฺฐน เอโส ปลิโพโธฯ

Kusalāti khandhādijānane chekā. Khandhakusalāti rūpādīsu pañcasu khandhesu kusalā. Dhātuāyatanapaṭiccasamuppādasatipaṭṭhānasammappadhānaiddhipādaindriyabalabojjhaṅgamaggaphalanibbānesupi eseva nayo. Tattha maggakusalāti catūsu maggesu. Phalakusalāti catūsu phalesu. Nibbānakusalāti duvidhe nibbāne chekā. Te kusalāti te etesu vuttappakāresu chekā. Evaṃ vadantīti evaṃ kathenti. Gantho esoti passato ca attano satthārādinissitañca aññaṃ parasatthārādiṃ hīnato dassanañca gantho bandhano esoti vadanti. Lagganaṃ etanti etaṃ vuttappakāraṃ nāgadante laggitaṃ viya adholambanaṃ. Bandhanaṃ etanti nicchindituṃ dukkhaṭṭhena saṅkhalikādibandhanaṃ viya etaṃ bandhanaṃ. Palibodho esoti saṃsārato nikkhamituṃ appadānaṭṭhena eso palibodho.

๓๔. จตุตฺถคาถายโตฺถ – น เกวลํ ทิฎฺฐสุตาทีสุ น นิสฺสเยยฺย, อปิจ โข ปน อสญฺชาตํ อุปรูปริ ทิฎฺฐิมฺปิ โลกสฺมิํ น กปฺปเยยฺย, น ชเนยฺยาติ วุตฺตํ โหติฯ กีทิสํ? ญาเณน วา สีลวเตน วาปิ, สมาปตฺติญาณาทิญาเณน วา สีลวเตน วา ยา กปฺปิยติ, เอตํ ทิฎฺฐิํ น กเปฺปยฺยฯ น เกวลญฺจ ทิฎฺฐิํ น กปฺปเยยฺย, อปิจ โข ปน มาเนนปิ ชาติอาทีหิ วตฺถูหิ สโมติ อตฺตานมนูปเนยฺย, หีโน น มเญฺญถ วิเสสิ วาปีติฯ

34. Catutthagāthāyattho – na kevalaṃ diṭṭhasutādīsu na nissayeyya, apica kho pana asañjātaṃ uparūpari diṭṭhimpi lokasmiṃ na kappayeyya, na janeyyāti vuttaṃ hoti. Kīdisaṃ? Ñāṇena vā sīlavatena vāpi, samāpattiñāṇādiñāṇena vā sīlavatena vā yā kappiyati, etaṃ diṭṭhiṃ na kappeyya. Na kevalañca diṭṭhiṃ na kappayeyya, apica kho pana mānenapi jātiādīhi vatthūhi samoti attānamanūpaneyya, hīno na maññetha visesi vāpīti.

อฎฺฐสมาปตฺติญาเณน วาติ ปฐมชฺฌานาทีนํ อฎฺฐนฺนํ สมาปตฺตีนํ สมฺปยุตฺตปญฺญาย วาฯ ปญฺจาภิญฺญาญาเณน วาติ โลกิยานํ ปญฺจนฺนํ อภิญฺญานํ สมฺปยุตฺตปญฺญาย วาฯ มิจฺฉาญาเณน วาติ วิปรีตสภาเวน ปวตฺตาย ปญฺญาย อมุเตฺต มุตฺตํ ปสฺสาติ เอวํ อุปฺปเนฺนน มิจฺฉาญาเณน วาฯ

Aṭṭhasamāpattiñāṇena vāti paṭhamajjhānādīnaṃ aṭṭhannaṃ samāpattīnaṃ sampayuttapaññāya vā. Pañcābhiññāñāṇena vāti lokiyānaṃ pañcannaṃ abhiññānaṃ sampayuttapaññāya vā. Micchāñāṇena vāti viparītasabhāvena pavattāya paññāya amutte muttaṃ passāti evaṃ uppannena micchāñāṇena vā.

๓๕. ปญฺจมคาถายโตฺถ – เอวญฺหิ ทิฎฺฐิํ อกเปฺปโนฺต อมญฺญมาโน จ อตฺตํ ปหาย อนุปาทิยาโน ยํ ปุเพฺพ คหิตํ, ตํ ปหาย ปรํ อคฺคณฺหโนฺต ตสฺมิมฺปิ วุตฺตปฺปกาเร ญาเณ ทุวิธํ นิสฺสยํ โน กโรติ, อกโรโนฺต จ ส เว วิยเตฺตสุ นานาทิฎฺฐิวเสน ภิเนฺนสุ สเตฺตสุ น วคฺคสารี ฉนฺทาทิวเสน อคจฺฉนธโมฺม หุตฺวา ทฺวาสฎฺฐิยา ทิฎฺฐีสุ กิญฺจิ ทิฎฺฐิํ น ปเจฺจติ, น ปจฺจาคจฺฉตีติ วุตฺตํ โหติฯ

35. Pañcamagāthāyattho – evañhi diṭṭhiṃ akappento amaññamāno ca attaṃ pahāya anupādiyāno yaṃ pubbe gahitaṃ, taṃ pahāya paraṃ aggaṇhanto tasmimpi vuttappakāre ñāṇe duvidhaṃ nissayaṃ no karoti, akaronto ca sa ve viyattesu nānādiṭṭhivasena bhinnesu sattesu na vaggasārī chandādivasena agacchanadhammo hutvā dvāsaṭṭhiyā diṭṭhīsu kiñci diṭṭhiṃ na pacceti, na paccāgacchatīti vuttaṃ hoti.

จตูหิ อุปาทาเนหีติ กามุปาทานาทีหิ จตูหิ ภุสํ คหเณหิ ส เว วิยเตฺตสูติ โส ปุคฺคโล นิจฺฉิเตสุฯ ภิเนฺนสูติ ทฺวิธา ภิเนฺนสุฯ

Catūhi upādānehīti kāmupādānādīhi catūhi bhusaṃ gahaṇehi sa ve viyattesūti so puggalo nicchitesu. Bhinnesūti dvidhā bhinnesu.

๓๖. อิทานิ โย โส อิมาย คาถาย วุโตฺต ขีณาสโว, ตสฺส วณฺณภณนตฺถํ ‘‘ยสฺสูภยเนฺต’’ติอาทิกา ติโสฺส คาถาโย อาหฯ ตตฺถ ปฐมคาถาย ยสฺสูภยเนฺตติ ปุเพฺพ วุเตฺต ผสฺสาทิเภเทฯ ปณิธีติ ตณฺหาฯ ภวาภวายาติ ปุนปฺปุนภวาย ฯ อิธ วา หุรํ วาติ สกตฺตภาวาทิเภเท อิธ วา ปรตฺตภาวาทิเภเท ปรตฺถ วาฯ

36. Idāni yo so imāya gāthāya vutto khīṇāsavo, tassa vaṇṇabhaṇanatthaṃ ‘‘yassūbhayante’’tiādikā tisso gāthāyo āha. Tattha paṭhamagāthāya yassūbhayanteti pubbe vutte phassādibhede. Paṇidhīti taṇhā. Bhavābhavāyāti punappunabhavāya . Idha vā huraṃ vāti sakattabhāvādibhede idha vā parattabhāvādibhede parattha vā.

ผโสฺส เอโก อโนฺตติ จกฺขุสมฺผสฺสาทิโก เอโก โกฎฺฐาโสฯ ผสฺสสมุทโยติ วตฺถารมฺมโณฯ ยโต สมุเทติ อุปฺปชฺชติ, โส สมุทโยฯ ทุติโย อโนฺตติ ทุติโย โกฎฺฐาโสฯ อตีตนฺติ อติ อิตํ อตีตํ, อติกฺกนฺตนฺติ วุตฺตํ โหติฯ อนาคตนฺติ น อาคตํ, อนุปฺปนฺนนฺติ วุตฺตํ โหติฯ สุขา เวทนาทโย วิสภาควเสนฯ นามรูปทุกํ นมนรุปฺปนวเสนฯ อชฺฌตฺติกาทโย อชฺฌตฺตพาหิรวเสนฯ สกฺกายาทโย ขนฺธปญฺจกานํ ปวตฺติสมุทยวเสน วุตฺตาติ เวทิตพฺพาฯ

Phasso eko antoti cakkhusamphassādiko eko koṭṭhāso. Phassasamudayoti vatthārammaṇo. Yato samudeti uppajjati, so samudayo. Dutiyo antoti dutiyo koṭṭhāso. Atītanti ati itaṃ atītaṃ, atikkantanti vuttaṃ hoti. Anāgatanti na āgataṃ, anuppannanti vuttaṃ hoti. Sukhā vedanādayo visabhāgavasena. Nāmarūpadukaṃ namanaruppanavasena. Ajjhattikādayo ajjhattabāhiravasena. Sakkāyādayo khandhapañcakānaṃ pavattisamudayavasena vuttāti veditabbā.

สกตฺตภาโวติ อตฺตโน อตฺตภาโวฯ ปรตฺตภาโวติ ปรสฺส อตฺตภาโวฯ

Sakattabhāvoti attano attabhāvo. Parattabhāvoti parassa attabhāvo.

๓๗. ทุติยคาถาย ทิเฎฺฐ วาติ ทิฎฺฐสุทฺธิยา วาฯ เอส นโย สุตาทีสุฯ สญฺญาติ สญฺญาสมุฎฺฐาปิกา ทิฎฺฐิฯ

37. Dutiyagāthāya diṭṭhe vāti diṭṭhasuddhiyā vā. Esa nayo sutādīsu. Saññāti saññāsamuṭṭhāpikā diṭṭhi.

อปรามสนฺตนฺติ ตณฺหามานทิฎฺฐีหิ น ปรามสนฺตํฯ อนภินิเวสนฺตนฺติ เตเหว อนภินิวิสนฺตํฯ

Aparāmasantanti taṇhāmānadiṭṭhīhi na parāmasantaṃ. Anabhinivesantanti teheva anabhinivisantaṃ.

‘‘วินิพโทฺธ’’ติ วาติ มาเนน วินิพโทฺธติ วาฯ ‘‘ปรามโฎฺฐ’’ติ วาติ ปรโต นิจฺจสุขสุภาทีหิ ปรามโฎฺฐติ วาฯ วิเกฺขปคโตติ อุทฺธจฺจวเสนฯ อนิฎฺฐงฺคโตติ วิจิกิจฺฉาวเสนฯ ถามคโตติ อนุสยวเสนฯ คติยาติ คนฺตพฺพวเสนฯ

‘‘Vinibaddho’’ti vāti mānena vinibaddhoti vā. ‘‘Parāmaṭṭho’’ti vāti parato niccasukhasubhādīhi parāmaṭṭhoti vā. Vikkhepagatoti uddhaccavasena. Aniṭṭhaṅgatoti vicikicchāvasena. Thāmagatoti anusayavasena. Gatiyāti gantabbavasena.

๓๘. ตติยคาถาย ธมฺมาปิ เตสํ น ปฎิจฺฉิตาเสติ ทฺวาสฎฺฐิทิฎฺฐิคตธมฺมาปิ เตสํ ‘‘อิทเมว สจฺจํ, โมฆมญฺญ’’นฺติ (อุทา. ๕๔) เอวํ น ปฎิจฺฉิตาฯ ปารงฺคโต น ปเจฺจติ ตาทีติ นิพฺพานปารํ คโต เตน เตน มเคฺคน ปหีเน กิเลเส ปุน นาคจฺฉติ ปญฺจหิ จ อากาเรหิ ตาที โหตีติฯ เสสํ ปากฎเมวฯ

38. Tatiyagāthāya dhammāpi tesaṃ na paṭicchitāseti dvāsaṭṭhidiṭṭhigatadhammāpi tesaṃ ‘‘idameva saccaṃ, moghamañña’’nti (udā. 54) evaṃ na paṭicchitā. Pāraṅgato na pacceti tādīti nibbānapāraṃ gato tena tena maggena pahīne kilese puna nāgacchati pañcahi ca ākārehi tādī hotīti. Sesaṃ pākaṭameva.

วีสติวตฺถุกา สกฺกายทิฎฺฐีติ ‘‘รูปํ อตฺตโต สมนุปสฺสตี’’ติอาทินา (ปฎิ. ม. ๑.๑๓๒) นเยน เอเกกสฺมิํ ขเนฺธ จตูหิ จตูหิ อากาเรหิ ปญฺจกฺขเนฺธ ปติฎฺฐํ กตฺวา ปวตฺตา วิชฺชมาเน กาเย ทิฎฺฐิฯ ทสวตฺถุกา มิจฺฉาทิฎฺฐีติ ‘‘นตฺถิ ทินฺน’’นฺติอาทินยปฺปวตฺตา (ธ. ส. ๑๒๒๑) ทิฎฺฐิฯ อนฺตคฺคาหิกาทิฎฺฐีติ ‘‘สสฺสโต โลโก อิทเมว สจฺจํ, โมฆมญฺญ’’นฺติอาทินยปฺปวตฺตา (ม. นิ. ๓.๒๗) เอเกกํ อนฺตํ อตฺถีติ คเหตฺวา ปวตฺตา ทิฎฺฐิฯ ยา เอวรูปา ทิฎฺฐีติ อิทานิ วุจฺจมานานํ เอกูนวีสปทานํ สาธารณํ มูลปทํฯ ยา ทิฎฺฐิ, ตเทว ทิฎฺฐิคตํ; ยา ทิฎฺฐิ, ตเทว ทิฎฺฐิคหนนฺติ สเพฺพสํ สมฺพโนฺธ กาตโพฺพฯ ยา อยาถาวทสฺสนเฎฺฐน ทิฎฺฐิ, ตเทว ทิฎฺฐีสุ คตํ ทสฺสนํ ทฺวาสฎฺฐิทิฎฺฐิยา อโนฺตคตตฺตาติ ทิฎฺฐิคตํฯ เหฎฺฐาปิสฺส อโตฺถ วุโตฺตเยวฯ

Vīsativatthukā sakkāyadiṭṭhīti ‘‘rūpaṃ attato samanupassatī’’tiādinā (paṭi. ma. 1.132) nayena ekekasmiṃ khandhe catūhi catūhi ākārehi pañcakkhandhe patiṭṭhaṃ katvā pavattā vijjamāne kāye diṭṭhi. Dasavatthukāmicchādiṭṭhīti ‘‘natthi dinna’’ntiādinayappavattā (dha. sa. 1221) diṭṭhi. Antaggāhikādiṭṭhīti ‘‘sassato loko idameva saccaṃ, moghamañña’’ntiādinayappavattā (ma. ni. 3.27) ekekaṃ antaṃ atthīti gahetvā pavattā diṭṭhi. Yā evarūpā diṭṭhīti idāni vuccamānānaṃ ekūnavīsapadānaṃ sādhāraṇaṃ mūlapadaṃ. Yā diṭṭhi, tadeva diṭṭhigataṃ; yā diṭṭhi, tadeva diṭṭhigahananti sabbesaṃ sambandho kātabbo. Yā ayāthāvadassanaṭṭhena diṭṭhi, tadeva diṭṭhīsu gataṃ dassanaṃ dvāsaṭṭhidiṭṭhiyā antogatattāti diṭṭhigataṃ. Heṭṭhāpissa attho vuttoyeva.

ทฺวินฺนํ อนฺตานํ เอกนฺตคตตฺตาติปิ ทิฎฺฐิคตํฯ ตตฺถ สสฺสโตติ นิโจฺจฯ โลโกติ อตฺตาฯ ‘‘อิธ สรีรํเยว นสฺสติ, อตฺตา ปน อิธ ปรตฺถ จ โสเยวา’’ติ มญฺญนฺติฯ โส หิ สามเญฺญว อาโลเกตีติ กตฺวา โลโกติ มญฺญติฯ อสสฺสโตติ อนิโจฺจฯ อตฺตา สรีเรเนว สห นสฺสตีติ มญฺญนฺติฯ อนฺตวาติ ปริเตฺต กสิเณ ฌานํ อุปฺปาเทตฺวา ตํ ปริตฺตกสิณารมฺมณํ เจตนํ ‘‘สปริยโนฺต อตฺตา’’ติ มญฺญนฺติฯ อนนฺต วาติ น อนฺตวา อปฺปมาเณ กสิเณ ฌานํ อุปฺปาเทตฺวา ตํ อปฺปมาณกสิณารมฺมณํ เจตนํ ‘‘อปริยโนฺต อตฺตา’’ติ มญฺญนฺติฯ ตํ ชีวํ ตํ สรีรนฺติ ชีโว จ สรีรญฺจ ตํเยวฯ ชีโวติ อตฺตา, ลิงฺควิปลฺลาเสน นปุํสกวจนํ กตํฯ สรีรนฺติ ราสเฎฺฐน ขนฺธปญฺจกํฯ อญฺญํ ชีวํ อญฺญํ สรีรนฺติ อโญฺญ ชีโว อญฺญํ ขนฺธปญฺจกํ ฯ โหติ ตถาคโต ปรํ มรณาติ ขนฺธา อิเธว วินสฺสนฺติ, สโตฺต มรณโต ปรํ โหติ วิชฺชติ น นสฺสติ, ตถาคโตติ เจตํ สตฺตาธิวจนนฺติฯ เกจิ ปน ‘‘ตถาคโตติ อรหา’’ติ วทนฺติฯ อิเม น โหตีติ ปเกฺข โทสํ ทิสฺวา เอวํ คณฺหนฺติฯ น โหติ ตถาคโต ปรํ มรณาติ ขนฺธาปิ อิเธว นสฺสนฺติ , ตถาคโต จ มรณโต ปรํ น โหติ อุจฺฉิชฺชติฯ อิเม โหตีติ ปเกฺข โทสํ ทิสฺวา เอวํ คณฺหนฺติฯ โหติ จ น จ โหตีติ อิเม เอเกกปกฺขปริคฺคเห โทสํ ทิสฺวา อุภยปกฺขํ คณฺหนฺติฯ เนว โหติ น น โหตีติ อิเม อุภยปกฺขปริคฺคเห อุภยโทสาปตฺติํ ทิสฺวา ‘‘โหติ จ น โหตี’’ติ จ ‘‘เนว โหติ น น โหตี’’ติ จ อมราวิเกฺขปปกฺขํ คณฺหนฺติฯ

Dvinnaṃ antānaṃ ekantagatattātipi diṭṭhigataṃ. Tattha sassatoti nicco. Lokoti attā. ‘‘Idha sarīraṃyeva nassati, attā pana idha parattha ca soyevā’’ti maññanti. So hi sāmaññeva āloketīti katvā lokoti maññati. Asassatoti anicco. Attā sarīreneva saha nassatīti maññanti. Antavāti paritte kasiṇe jhānaṃ uppādetvā taṃ parittakasiṇārammaṇaṃ cetanaṃ ‘‘sapariyanto attā’’ti maññanti. Ananta vāti na antavā appamāṇe kasiṇe jhānaṃ uppādetvā taṃ appamāṇakasiṇārammaṇaṃ cetanaṃ ‘‘apariyanto attā’’ti maññanti. Taṃ jīvaṃ taṃ sarīranti jīvo ca sarīrañca taṃyeva. Jīvoti attā, liṅgavipallāsena napuṃsakavacanaṃ kataṃ. Sarīranti rāsaṭṭhena khandhapañcakaṃ. Aññaṃ jīvaṃ aññaṃ sarīranti añño jīvo aññaṃ khandhapañcakaṃ . Hoti tathāgato paraṃ maraṇāti khandhā idheva vinassanti, satto maraṇato paraṃ hoti vijjati na nassati, tathāgatoti cetaṃ sattādhivacananti. Keci pana ‘‘tathāgatoti arahā’’ti vadanti. Ime na hotīti pakkhe dosaṃ disvā evaṃ gaṇhanti. Na hoti tathāgato paraṃ maraṇāti khandhāpi idheva nassanti , tathāgato ca maraṇato paraṃ na hoti ucchijjati. Ime hotīti pakkhe dosaṃ disvā evaṃ gaṇhanti. Hoti ca na ca hotīti ime ekekapakkhapariggahe dosaṃ disvā ubhayapakkhaṃ gaṇhanti. Neva hoti na na hotīti ime ubhayapakkhapariggahe ubhayadosāpattiṃ disvā ‘‘hoti ca na hotī’’ti ca ‘‘neva hoti na na hotī’’ti ca amarāvikkhepapakkhaṃ gaṇhanti.

อยํ ปเนตฺถ อฎฺฐกถานโย (ปฎิ. ม. อฎฺฐ. ๒.๑.๑๑๓) – ‘‘สสฺสโต โลโก’’ติ วาติอาทีหิ ทสหากาเรหิ ทิฎฺฐิปเภโทว วุโตฺตฯ ตตฺถ สสฺสโต โลโกติ จ ขนฺธปญฺจกํ โลโกติ คเหตฺวา ‘‘อยํ โลโก นิโจฺจ ธุโว สพฺพกาลิโก’’ติ คณฺหนฺตสฺส สสฺสตนฺติ คหณาการปฺปวตฺตา ทิฎฺฐิฯ อสสฺสโตติ ตเมว โลกํ ‘‘อุจฺฉิชฺชติ วินสฺสตี’’ติ คณฺหนฺตสฺส อุเจฺฉทคฺคหณาการปฺปวตฺตา ทิฎฺฐิฯ อนฺตวาติ ปริตฺตกสิณลาภิโน สุปฺปมเตฺต วา สราวมเตฺต วา กสิเณ สมาปนฺนสฺส อโนฺตสมาปตฺติยํ ปวตฺติตรูปารูปธเมฺม ‘‘โลโก’’ติ จ กสิณปริเจฺฉทเนฺตน ‘‘อนฺตวา’’ติ จ คณฺหนฺตสฺส ‘‘อนฺตวา โลโก’’ติ คหณาการปฺปวตฺตา ทิฎฺฐิฯ สา สสฺสตทิฎฺฐิปิ โหติ อุเจฺฉททิฎฺฐิปิฯ วิปุลกสิณลาภิโน ปน ตสฺมิํ กสิเณ สมาปนฺนสฺส อโนฺตสมาปตฺติยํ ปวตฺติตรูปารูปธเมฺม ‘‘โลโก’’ติ จ กสิณปริเจฺฉทเนฺตน จ ‘‘อนโนฺต’’ติ คณฺหนฺตสฺส ‘‘อนนฺตวา โลโก’’ติ คหณาการปฺปวตฺตา ทิฎฺฐิฯ สา สสฺสตทิฎฺฐิ โหติ, อุเจฺฉททิฎฺฐิปิฯ ตํ ชีวํ ตํ สรีรนฺติ เภทนธมฺมสฺส สรีรเสฺสว ‘‘ชีว’’นฺติ คหิตตฺตา ‘‘สรีเร อุจฺฉิชฺชมาเน ชีวมฺปิ อุจฺฉิชฺชตี’’ติ อุเจฺฉทคฺคหณาการปฺปวตฺตา ทิฎฺฐิฯ ทุติยปเทน สรีรโต อญฺญสฺส ชีวสฺส คหิตตฺตา ‘‘สรีเร จ อุจฺฉิชฺชมาเนปิ ชีวํ น อุจฺฉิชฺชตี’’ติ สสฺสตคหณาการปฺปวตฺตา ทิฎฺฐิฯ โหติ ตถาคโตติอาทีสุ ‘‘สโตฺต ตถาคโต นาม, โส ปรํ มรณา โหตี’’ติ คณฺหโต ปฐมา สสฺสตทิฎฺฐิฯ ‘‘น โหตี’’ติ คณฺหโต ทุติยา อุเจฺฉททิฎฺฐิฯ ‘‘โหติ จ น จ โหตี’’ติ คณฺหโต ตติยา เอกจฺจสสฺสตทิฎฺฐิฯ ‘‘เนว โหติ น น โหตี’’ติ คณฺหโต จตุตฺถา อมราวิเกฺขปทิฎฺฐีติ วุตฺตปฺปการา ทสวิธา ทิฎฺฐิฯ ยถาโยคํ ภวทิฎฺฐิ จ วิภวทิฎฺฐิ จาติ ทฺวิธา โหติฯ ตาสุ เอกาปิ เตสํ ขีณาสวานํ น ปฎิจฺฉิตาติ อโตฺถฯ

Ayaṃ panettha aṭṭhakathānayo (paṭi. ma. aṭṭha. 2.1.113) – ‘‘sassato loko’’ti vātiādīhi dasahākārehi diṭṭhipabhedova vutto. Tattha sassatolokoti ca khandhapañcakaṃ lokoti gahetvā ‘‘ayaṃ loko nicco dhuvo sabbakāliko’’ti gaṇhantassa sassatanti gahaṇākārappavattā diṭṭhi. Asassatoti tameva lokaṃ ‘‘ucchijjati vinassatī’’ti gaṇhantassa ucchedaggahaṇākārappavattā diṭṭhi. Antavāti parittakasiṇalābhino suppamatte vā sarāvamatte vā kasiṇe samāpannassa antosamāpattiyaṃ pavattitarūpārūpadhamme ‘‘loko’’ti ca kasiṇaparicchedantena ‘‘antavā’’ti ca gaṇhantassa ‘‘antavā loko’’ti gahaṇākārappavattā diṭṭhi. Sā sassatadiṭṭhipi hoti ucchedadiṭṭhipi. Vipulakasiṇalābhino pana tasmiṃ kasiṇe samāpannassa antosamāpattiyaṃ pavattitarūpārūpadhamme ‘‘loko’’ti ca kasiṇaparicchedantena ca ‘‘ananto’’ti gaṇhantassa ‘‘anantavā loko’’ti gahaṇākārappavattā diṭṭhi. Sā sassatadiṭṭhi hoti, ucchedadiṭṭhipi. Taṃ jīvaṃ taṃ sarīranti bhedanadhammassa sarīrasseva ‘‘jīva’’nti gahitattā ‘‘sarīre ucchijjamāne jīvampi ucchijjatī’’ti ucchedaggahaṇākārappavattā diṭṭhi. Dutiyapadena sarīrato aññassa jīvassa gahitattā ‘‘sarīre ca ucchijjamānepi jīvaṃ na ucchijjatī’’ti sassatagahaṇākārappavattā diṭṭhi. Hoti tathāgatotiādīsu ‘‘satto tathāgato nāma, so paraṃ maraṇā hotī’’ti gaṇhato paṭhamā sassatadiṭṭhi. ‘‘Na hotī’’ti gaṇhato dutiyā ucchedadiṭṭhi. ‘‘Hoti ca na ca hotī’’ti gaṇhato tatiyā ekaccasassatadiṭṭhi. ‘‘Neva hoti na na hotī’’ti gaṇhato catutthā amarāvikkhepadiṭṭhīti vuttappakārā dasavidhā diṭṭhi. Yathāyogaṃ bhavadiṭṭhi ca vibhavadiṭṭhi cāti dvidhā hoti. Tāsu ekāpi tesaṃ khīṇāsavānaṃ na paṭicchitāti attho.

เย กิเลสาติ เย กิเลสา โสตาปตฺติมเคฺคน ปหีนา, เต กิเลเส ฯ น ปุเนตีติ น ปุน เอติ ฯ น ปเจฺจตีติ ปุน นิพฺพเตฺตตฺวา น ปฎิเอติ, น ปจฺจาคจฺฉตีติ ปจฺจภเว นาคจฺฉติฯ ปญฺจหากาเรหิ ตาทีติ ปญฺจหิ การเณหิ โกฎฺฐาเสหิ วา สทิโสฯ อิฎฺฐานิเฎฺฐ ตาทีติ อิฎฺฐารมฺมเณ จ อนิฎฺฐารมฺมเณ จ อนุนยปฎิฆํ มุญฺจิตฺวา ฐิตตฺตา ทฺวีสุ สทิโสฯ จตฺตาวีติ กิเลเส จชิตวาฯ ติณฺณาวีติ สํสารํ อติกฺกมิตวาฯ มุตฺตาวีติ ราคาทิโต มุตฺตวาฯ ตํนิเทฺทสา ตาทีติ เตน เตน สีลสทฺธาทินา นิทฺทิสิตฺวา นิทฺทิสิตฺวา กเถตพฺพโต สทิโสฯ

Ye kilesāti ye kilesā sotāpattimaggena pahīnā, te kilese . Na punetīti na puna eti . Na paccetīti puna nibbattetvā na paṭieti, na paccāgacchatīti paccabhave nāgacchati. Pañcahākārehi tādīti pañcahi kāraṇehi koṭṭhāsehi vā sadiso. Iṭṭhāniṭṭhe tādīti iṭṭhārammaṇe ca aniṭṭhārammaṇe ca anunayapaṭighaṃ muñcitvā ṭhitattā dvīsu sadiso. Cattāvīti kilese cajitavā. Tiṇṇāvīti saṃsāraṃ atikkamitavā. Muttāvīti rāgādito muttavā. Taṃniddesā tādīti tena tena sīlasaddhādinā niddisitvā niddisitvā kathetabbato sadiso.

ตํ ปญฺจวิธํ วิตฺถาเรตฺวา กเถตุกาโม ‘‘กถํ อรหา อิฎฺฐานิเฎฺฐ ตาที’’ติอาทิมาหฯ ตตฺถ ลาเภปีติ จตุนฺนํ ปจฺจยานํ ลาเภปิฯ อลาเภปีติ เตสํ อลาเภปิฯ ยเสปีติ ปริวาเรปิฯ อยเสปีติ ปริวารวิปตฺติยาปิฯ ปสํสายปีติ วณฺณภณนายปิฯ นินฺทายปีติ ครหายปิฯ สุเขปีติ กายิกสุเขปิฯ ทุเกฺขปีติ กายิกทุเกฺขปิฯ เอกเญฺจ พาหํ คเนฺธน ลิเมฺปยฺยุนฺติ สเจ เอกํ พาหํ จตุชาติยคเนฺธน เลปํ อุปรูปริ ทเทยฺยุํฯ วาสิยา ตเจฺฉยฺยุนฺติ ยทิ เอกํ พาหํ วฑฺฒกี วาสิยา ตเจฺฉตฺวา ตเจฺฉตฺวา ตนุํ กเรยฺยุํฯ อมุสฺมิํ นตฺถิ ราโคติ อมุสฺมิํ คนฺธเลปเน สิเนโห นตฺถิ น สํวิชฺชติฯ อมุสฺมิํ นตฺถิ ปฎิฆนฺติ อมุสฺมิํ วาสิยา ตจฺฉเน ปฎิหนนสงฺขาตํ ปฎิฆํ โกปํ นตฺถิ น สํวิชฺชติฯ อนุนยปฎิฆวิปฺปหีโนติ สิเนหญฺจ โกปญฺจ ปชหิตฺวา ฐิโตฯ อุคฺฆาตินิฆาติวีติวโตฺตติ อนุนยวเสน อนุคฺคหญฺจ ปฎิฆวเสน นิคฺคหญฺจ อติกฺกมิตฺวา ฐิโตฯ อนุโรธวิโรธสมติกฺกโนฺตติ อนุนยญฺจ ปฎิฆญฺจ สมฺมา อติกฺกโนฺตฯ

Taṃ pañcavidhaṃ vitthāretvā kathetukāmo ‘‘kathaṃ arahā iṭṭhāniṭṭhe tādī’’tiādimāha. Tattha lābhepīti catunnaṃ paccayānaṃ lābhepi. Alābhepīti tesaṃ alābhepi. Yasepīti parivārepi. Ayasepīti parivāravipattiyāpi. Pasaṃsāyapīti vaṇṇabhaṇanāyapi. Nindāyapīti garahāyapi. Sukhepīti kāyikasukhepi. Dukkhepīti kāyikadukkhepi. Ekañce bāhaṃ gandhena limpeyyunti sace ekaṃ bāhaṃ catujātiyagandhena lepaṃ uparūpari dadeyyuṃ. Vāsiyā taccheyyunti yadi ekaṃ bāhaṃ vaḍḍhakī vāsiyā tacchetvā tacchetvā tanuṃ kareyyuṃ. Amusmiṃ natthi rāgoti amusmiṃ gandhalepane sineho natthi na saṃvijjati. Amusmiṃ natthi paṭighanti amusmiṃ vāsiyā tacchane paṭihananasaṅkhātaṃ paṭighaṃ kopaṃ natthi na saṃvijjati. Anunayapaṭighavippahīnoti sinehañca kopañca pajahitvā ṭhito. Ugghātinighātivītivattoti anunayavasena anuggahañca paṭighavasena niggahañca atikkamitvā ṭhito. Anurodhavirodhasamatikkantoti anunayañca paṭighañca sammā atikkanto.

สีเล สตีติ สีเล สํวิชฺชมาเนฯ สีลวาติ สีลสมฺปโนฺนฯ เตน นิเทฺทสํ กถนํ ลภตีติ ตาทีฯ สทฺธาย สติ สโทฺธติ เอวมาทีสุปิ เอเสว นโยฯ

Sīle satīti sīle saṃvijjamāne. Sīlavāti sīlasampanno. Tena niddesaṃ kathanaṃ labhatīti tādī. Saddhāya sati saddhoti evamādīsupi eseva nayo.

สทฺธมฺมปฺปโชฺชติกาย มหานิเทฺทสฎฺฐกถาย

Saddhammappajjotikāya mahāniddesaṭṭhakathāya

ปรมฎฺฐกสุตฺตนิเทฺทสวณฺณนา นิฎฺฐิตาฯ

Paramaṭṭhakasuttaniddesavaṇṇanā niṭṭhitā.







Related texts:



ติปิฎก (มูล) • Tipiṭaka (Mūla) / สุตฺตปิฎก • Suttapiṭaka / ขุทฺทกนิกาย • Khuddakanikāya / มหานิเทฺทสปาฬิ • Mahāniddesapāḷi / ๕. ปรมฎฺฐกสุตฺตนิเทฺทโส • 5. Paramaṭṭhakasuttaniddeso


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact