Only Dharma. Since 1992
/ Vedanta / Upanishads (Sanskrit)

Katha Upanishad

Sanskrit Devanagari with Roman transliteration (IAST)

 

कठोपनिषत्

kaṭhopaniṣat


॥ अथ कठोपनिषद् ॥

oṃ
॥ atha kaṭhopaniṣad ॥

ॐ सह नाववतु । सह नौ भुनक्तु । सहवीर्यं करवावहै ।
तेजस्वि नावधीतमस्तु । मा विद्विषावहै ॥

oṃ saha nāvavatu । saha nau bhunaktu । sahavīryaṃ karavāvahai ।
tejasvi nāvadhītamastu । mā vidviṣāvahai ॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

Part I
Canto I

Part I
Canto I

ॐ उशन् ह वै वाजश्रवसः सर्ववेदसं ददौ ।
तस्य ह नचिकेता नाम पुत्र आस ॥ १॥

oṃ uśan ha vai vājaśravasaḥ sarvavedasaṃ dadau ।
tasya ha naciketā nāma putra āsa ॥ 1॥

तँ ह कुमारँ सन्तं दक्षिणासु
नीयमानासु श्रद्धाविवेश सोऽमन्यत ॥ २॥

tam̐ ha kumāram̐ santaṃ dakṣiṇāsu
nīyamānāsu śraddhāviveśa so'manyata ॥ 2॥

पीतोदका जग्धतृणा दुग्धदोहा निरिन्द्रियाः ।
अनन्दा नाम ते लोकास्तान् स गच्छति ता ददत् ॥ ३॥

pītodakā jagdhatṛṇā dugdhadohā nirindriyāḥ ।
anandā nāma te lokāstān sa gacchati tā dadat ॥ 3॥

स होवाच पितरं तत कस्मै मां दास्यसीति ।
द्वितीयं तृतीयं तँ होवाच मृत्यवे त्वा ददामीति ॥ ४॥

sa hovāca pitaraṃ tata kasmai māṃ dāsyasīti ।
dvitīyaṃ tṛtīyaṃ tam̐ hovāca mṛtyave tvā dadāmīti ॥ 4॥

बहूनामेमि प्रथमो बहूनामेमि मध्यमः ।
किँ स्विद्यमस्य कर्तव्यं यन्मयाऽद्य करिष्यति ॥ ५॥

bahūnāmemi prathamo bahūnāmemi madhyamaḥ ।
kim̐ svidyamasya kartavyaṃ yanmayā'dya kariṣyati ॥ 5॥

अनुपश्य यथा पूर्वे प्रतिपश्य तथाऽपरे ।
सस्यमिव मर्त्यः पच्यते सस्यमिवाजायते पुनः ॥ ६॥

anupaśya yathā pūrve pratipaśya tathā'pare ।
sasyamiva martyaḥ pacyate sasyamivājāyate punaḥ ॥ 6॥

वैश्वानरः प्रविशत्यतिथिर्ब्राह्मणो गृहान् ।
तस्यैताँ शान्तिं कुर्वन्ति हर वैवस्वतोदकम् ॥ ७॥

vaiśvānaraḥ praviśatyatithirbrāhmaṇo gṛhān ।
tasyaitām̐ śāntiṃ kurvanti hara vaivasvatodakam ॥ 7॥

आशाप्रतीक्षे संगतँ सूनृतां
चेष्टापूर्ते पुत्रपशूँश्च सर्वान् ।
एतद्वृङ्क्ते पुरुषस्याल्पमेधसो
यस्यानश्नन्वसति ब्राह्मणो गृहे ॥ ८॥

āśāpratīkṣe saṃgatam̐ sūnṛtāṃ
ceṣṭāpūrte putrapaśūm̐śca sarvān ।
etadvṛṅkte puruṣasyālpamedhaso
yasyānaśnanvasati brāhmaṇo gṛhe ॥ 8॥

तिस्रो रात्रीर्यदवात्सीर्गृहे मे-
ऽनश्नन् ब्रह्मन्नतिथिर्नमस्यः ।
नमस्तेऽस्तु ब्रह्मन् स्वस्ति मेऽस्तु
तस्मात्प्रति त्रीन्वरान्वृणीष्व ॥ ९॥

tisro rātrīryadavātsīrgṛhe me-
'naśnan brahmannatithirnamasyaḥ ।
namaste'stu brahman svasti me'stu
tasmātprati trīnvarānvṛṇīṣva ॥ 9॥

शान्तसंकल्पः सुमना यथा स्याद्
वीतमन्युर्गौतमो माऽभि मृत्यो ।
त्वत्प्रसृष्टं माऽभिवदेत्प्रतीत
एतत् त्रयाणां प्रथमं वरं वृणे ॥ १०॥

śāntasaṃkalpaḥ sumanā yathā syād
vītamanyurgautamo mā'bhi mṛtyo ।
tvatprasṛṣṭaṃ mā'bhivadetpratīta
etat trayāṇāṃ prathamaṃ varaṃ vṛṇe ॥ 10॥

यथा पुरस्ताद् भविता प्रतीत
औद्दालकिरारुणिर्मत्प्रसृष्टः ।
सुखँ रात्रीः शयिता वीतमन्युः
त्वां ददृशिवान्मृत्युमुखात् प्रमुक्तम् ॥ ११॥

yathā purastād bhavitā pratīta
auddālakirāruṇirmatprasṛṣṭaḥ ।
sukham̐ rātrīḥ śayitā vītamanyuḥ
tvāṃ dadṛśivānmṛtyumukhāt pramuktam ॥ 11॥

स्वर्गे लोके न भयं किंचनास्ति
न तत्र त्वं न जरया बिभेति ।
उभे तीर्त्वाऽशनायापिपासे
शोकातिगो मोदते स्वर्गलोके ॥ १२॥

svarge loke na bhayaṃ kiṃcanāsti
na tatra tvaṃ na jarayā bibheti ।
ubhe tīrtvā'śanāyāpipāse
śokātigo modate svargaloke ॥ 12॥

स त्वमग्निँ स्वर्ग्यमध्येषि मृत्यो
प्रब्रूहि त्वँ श्रद्दधानाय मह्यम् ।
स्वर्गलोका अमृतत्वं भजन्त
एतद् द्वितीयेन वृणे वरेण ॥ १३॥

sa tvamagnim̐ svargyamadhyeṣi mṛtyo
prabrūhi tvam̐ śraddadhānāya mahyam ।
svargalokā amṛtatvaṃ bhajanta
etad dvitīyena vṛṇe vareṇa ॥ 13॥

प्र ते ब्रवीमि तदु मे निबोध
स्वर्ग्यमग्निं नचिकेतः प्रजानन् ।
अनन्तलोकाप्तिमथो प्रतिष्ठां
विद्धि त्वमेतं निहितं गुहायाम् ॥ १४॥

pra te bravīmi tadu me nibodha
svargyamagniṃ naciketaḥ prajānan ।
anantalokāptimatho pratiṣṭhāṃ
viddhi tvametaṃ nihitaṃ guhāyām ॥ 14॥

लोकादिमग्निं तमुवाच तस्मै
या इष्टका यावतीर्वा यथा वा ।
स चापि तत्प्रत्यवदद्यथोक्तं
अथास्य मृत्युः पुनरेवाह तुष्टः ॥ १५॥

lokādimagniṃ tamuvāca tasmai
yā iṣṭakā yāvatīrvā yathā vā ।
sa cāpi tatpratyavadadyathoktaṃ
athāsya mṛtyuḥ punarevāha tuṣṭaḥ ॥ 15॥

तमब्रवीत् प्रीयमाणो महात्मा
वरं तवेहाद्य ददामि भूयः ।
तवैव नाम्ना भविताऽयमग्निः
सृङ्कां चेमामनेकरूपां गृहाण ॥ १६॥

tamabravīt prīyamāṇo mahātmā
varaṃ tavehādya dadāmi bhūyaḥ ।
tavaiva nāmnā bhavitā'yamagniḥ
sṛṅkāṃ cemāmanekarūpāṃ gṛhāṇa ॥ 16॥

त्रिणाचिकेतस्त्रिभिरेत्य सन्धिं
त्रिकर्मकृत्तरति जन्ममृत्यू ।
ब्रह्मजज्ञं देवमीड्यं विदित्वा
निचाय्येमाँ शान्तिमत्यन्तमेति ॥ १७॥

triṇāciketastribhiretya sandhiṃ
trikarmakṛttarati janmamṛtyū ।
brahmajajñaṃ devamīḍyaṃ viditvā
nicāyyemām̐ śāntimatyantameti ॥ 17॥

त्रिणाचिकेतस्त्रयमेतद्विदित्वा
य एवं विद्वाँश्चिनुते नाचिकेतम् ।
स मृत्युपाशान् पुरतः प्रणोद्य
शोकातिगो मोदते स्वर्गलोके ॥ १८॥

triṇāciketastrayametadviditvā
ya evaṃ vidvām̐ścinute nāciketam ।
sa mṛtyupāśān purataḥ praṇodya
śokātigo modate svargaloke ॥ 18॥

एष तेऽग्निर्नचिकेतः स्वर्ग्यो
यमवृणीथा द्वितीयेन वरेण ।
एतमग्निं तवैव प्रवक्ष्यन्ति जनासः
तृतीयं वरं नचिकेतो वृणीष्व ॥ १९॥

eṣa te'gnirnaciketaḥ svargyo
yamavṛṇīthā dvitīyena vareṇa ।
etamagniṃ tavaiva pravakṣyanti janāsaḥ
tṛtīyaṃ varaṃ naciketo vṛṇīṣva ॥ 19॥

येयं प्रेते विचिकित्सा मनुष्ये-
ऽस्तीत्येके नायमस्तीति चैके ।
एतद्विद्यामनुशिष्टस्त्वयाऽहं
वराणामेष वरस्तृतीयः ॥ २०॥

yeyaṃ prete vicikitsā manuṣye-
'stītyeke nāyamastīti caike ।
etadvidyāmanuśiṣṭastvayā'haṃ
varāṇāmeṣa varastṛtīyaḥ ॥ 20॥

देवैरत्रापि विचिकित्सितं पुरा
न हि सुविज्ञेयमणुरेष धर्मः ।
अन्यं वरं नचिकेतो वृणीष्व
मा मोपरोत्सीरति मा सृजैनम् ॥ २१॥

devairatrāpi vicikitsitaṃ purā
na hi suvijñeyamaṇureṣa dharmaḥ ।
anyaṃ varaṃ naciketo vṛṇīṣva
mā moparotsīrati mā sṛjainam ॥ 21॥

देवैरत्रापि विचिकित्सितं किल
त्वं च मृत्यो यन्न सुज्ञेयमात्थ ।
वक्ता चास्य त्वादृगन्यो न लभ्यो
नान्यो वरस्तुल्य एतस्य कश्चित् ॥ २२॥

devairatrāpi vicikitsitaṃ kila
tvaṃ ca mṛtyo yanna sujñeyamāttha ।
vaktā cāsya tvādṛganyo na labhyo
nānyo varastulya etasya kaścit ॥ 22॥

शतायुषः पुत्रपौत्रान्वृणीष्वा
बहून्पशून् हस्तिहिरण्यमश्वान् ।
भूमेर्महदायतनं वृणीष्व
स्वयं च जीव शरदो यावदिच्छसि ॥ २३॥

śatāyuṣaḥ putrapautrānvṛṇīṣvā
bahūnpaśūn hastihiraṇyamaśvān ।
bhūmermahadāyatanaṃ vṛṇīṣva
svayaṃ ca jīva śarado yāvadicchasi ॥ 23॥

एतत्तुल्यं यदि मन्यसे वरं
वृणीष्व वित्तं चिरजीविकां च ।
महाभूमौ नचिकेतस्त्वमेधि
कामानां त्वा कामभाजं करोमि ॥ २४॥

etattulyaṃ yadi manyase varaṃ
vṛṇīṣva vittaṃ cirajīvikāṃ ca ।
mahābhūmau naciketastvamedhi
kāmānāṃ tvā kāmabhājaṃ karomi ॥ 24॥

ये ये कामा दुर्लभा मर्त्यलोके
सर्वान् कामाँश्छन्दतः प्रार्थयस्व ।
इमा रामाः सरथाः सतूर्या
न हीदृशा लम्भनीया मनुष्यैः ।
आभिर्मत्प्रत्ताभिः परिचारयस्व
नचिकेतो मरणं माऽनुप्राक्षीः ॥ २५॥

ye ye kāmā durlabhā martyaloke
sarvān kāmām̐śchandataḥ prārthayasva ।
imā rāmāḥ sarathāḥ satūryā
na hīdṛśā lambhanīyā manuṣyaiḥ ।
ābhirmatprattābhiḥ paricārayasva
naciketo maraṇaṃ mā'nuprākṣīḥ ॥ 25॥

श्वोभावा मर्त्यस्य यदन्तकैतत्
सर्वेंद्रियाणां जरयंति तेजः ।
अपि सर्वं जीवितमल्पमेव
तवैव वाहास्तव नृत्यगीते ॥ २६॥

śvobhāvā martyasya yadantakaitat
sarveṃdriyāṇāṃ jarayaṃti tejaḥ ।
api sarvaṃ jīvitamalpameva
tavaiva vāhāstava nṛtyagīte ॥ 26॥

न वित्तेन तर्पणीयो मनुष्यो
लप्स्यामहे वित्तमद्राक्ष्म चेत्त्वा ।
जीविष्यामो यावदीशिष्यसि त्वं
वरस्तु मे वरणीयः स एव ॥ २७॥

na vittena tarpaṇīyo manuṣyo
lapsyāmahe vittamadrākṣma cettvā ।
jīviṣyāmo yāvadīśiṣyasi tvaṃ
varastu me varaṇīyaḥ sa eva ॥ 27॥

अजीर्यताममृतानामुपेत्य
जीर्यन्मर्त्यः क्वधःस्थः प्रजानन् ।
अभिध्यायन् वर्णरतिप्रमोदान्
अतिदीर्घे जीविते को रमेत ॥ २८॥

ajīryatāmamṛtānāmupetya
jīryanmartyaḥ kvadhaḥsthaḥ prajānan ।
abhidhyāyan varṇaratipramodān
atidīrghe jīvite ko rameta ॥ 28॥

यस्मिन्निदं विचिकित्सन्ति मृत्यो
यत्साम्पराये महति ब्रूहि नस्तत् ।
योऽयं वरो गूढमनुप्रविष्टो
नान्यं तस्मान्नचिकेता वृणीते ॥ २९॥

yasminnidaṃ vicikitsanti mṛtyo
yatsāmparāye mahati brūhi nastat ।
yo'yaṃ varo gūḍhamanupraviṣṭo
nānyaṃ tasmānnaciketā vṛṇīte ॥ 29॥

॥ इति काठकोपनिषदि प्रथमाध्याये प्रथमा वल्ली ॥

॥ iti kāṭhakopaniṣadi prathamādhyāye prathamā vallī ॥

Part I
Canto II

Part I
Canto II

अन्यच्छ्रेयोऽन्यदुतैव प्रेय-
स्ते उभे नानार्थे पुरुषँ सिनीतः ।
तयोः श्रेय आददानस्य साधु
भवति हीयतेऽर्थाद्य उ प्रेयो वृणीते ॥ १॥

anyacchreyo'nyadutaiva preya-
ste ubhe nānārthe puruṣam̐ sinītaḥ ।
tayoḥ śreya ādadānasya sādhu
bhavati hīyate'rthādya u preyo vṛṇīte ॥ 1॥

श्रेयश्च प्रेयश्च मनुष्यमेतः
तौ सम्परीत्य विविनक्ति धीरः ।
श्रेयो हि धीरोऽभि प्रेयसो वृणीते
प्रेयो मन्दो योगक्षेमाद्वृणीते ॥ २॥

śreyaśca preyaśca manuṣyametaḥ
tau samparītya vivinakti dhīraḥ ।
śreyo hi dhīro'bhi preyaso vṛṇīte
preyo mando yogakṣemādvṛṇīte ॥ 2॥

स त्वं प्रियान्प्रियरूपांश्च कामान्
अभिध्यायन्नचिकेतोऽत्यस्राक्षीः ।
नैतां सृङ्कां वित्तमयीमवाप्तो
यस्यां मज्जन्ति बहवो मनुष्याः ॥ ३॥

sa tvaṃ priyānpriyarūpāṃśca kāmān
abhidhyāyannaciketo'tyasrākṣīḥ ।
naitāṃ sṛṅkāṃ vittamayīmavāpto
yasyāṃ majjanti bahavo manuṣyāḥ ॥ 3॥

दूरमेते विपरीते विषूची
अविद्या या च विद्येति ज्ञाता ।
विद्याभीप्सिनं नचिकेतसं मन्ये
न त्वा कामा बहवोऽलोलुपन्त ॥ ४॥

dūramete viparīte viṣūcī
avidyā yā ca vidyeti jñātā ।
vidyābhīpsinaṃ naciketasaṃ manye
na tvā kāmā bahavo'lolupanta ॥ 4॥

अविद्यायामन्तरे वर्तमानाः
स्वयं धीराः पण्डितंमन्यमानाः ।
दन्द्रम्यमाणाः परियन्ति मूढा
अन्धेनैव नीयमाना यथान्धाः ॥ ५॥

avidyāyāmantare vartamānāḥ
svayaṃ dhīrāḥ paṇḍitaṃmanyamānāḥ ।
dandramyamāṇāḥ pariyanti mūḍhā
andhenaiva nīyamānā yathāndhāḥ ॥ 5॥

न साम्परायः प्रतिभाति बालं
प्रमाद्यन्तं वित्तमोहेन मूढम् ।
अयं लोको नास्ति पर इति मानी
पुनः पुनर्वशमापद्यते मे ॥ ६॥

na sāmparāyaḥ pratibhāti bālaṃ
pramādyantaṃ vittamohena mūḍham ।
ayaṃ loko nāsti para iti mānī
punaḥ punarvaśamāpadyate me ॥ 6॥

श्रवणायापि बहुभिर्यो न लभ्यः
शृण्वन्तोऽपि बहवो यं न विद्युः ।
आश्चर्यो वक्ता कुशलोऽस्य लब्धा
आश्चर्यो ज्ञाता कुशलानुशिष्टः ॥ ७॥

śravaṇāyāpi bahubhiryo na labhyaḥ
śṛṇvanto'pi bahavo yaṃ na vidyuḥ ।
āścaryo vaktā kuśalo'sya labdhā
āścaryo jñātā kuśalānuśiṣṭaḥ ॥ 7॥

न नरेणावरेण प्रोक्त एष
सुविज्ञेयो बहुधा चिन्त्यमानः ।
अनन्यप्रोक्ते गतिरत्र नास्ति
अणीयान् ह्यतर्क्यमणुप्रमाणात् ॥ ८॥

na nareṇāvareṇa prokta eṣa
suvijñeyo bahudhā cintyamānaḥ ।
ananyaprokte gatiratra nāsti
aṇīyān hyatarkyamaṇupramāṇāt ॥ 8॥

नैषा तर्केण मतिरापनेया
प्रोक्तान्येनैव सुज्ञानाय प्रेष्ठ ।
यां त्वमापः सत्यधृतिर्बतासि
त्वादृङ्नो भूयान्नचिकेतः प्रष्टा ॥ ९॥

naiṣā tarkeṇa matirāpaneyā
proktānyenaiva sujñānāya preṣṭha ।
yāṃ tvamāpaḥ satyadhṛtirbatāsi
tvādṛṅno bhūyānnaciketaḥ praṣṭā ॥ 9॥

जानाम्यहं शेवधिरित्यनित्यं
न ह्यध्रुवैः प्राप्यते हि ध्रुवं तत् ।
ततो मया नाचिकेतश्चितोऽग्निः
अनित्यैर्द्रव्यैः प्राप्तवानस्मि नित्यम् ॥ १०॥

jānāmyahaṃ śevadhirityanityaṃ
na hyadhruvaiḥ prāpyate hi dhruvaṃ tat ।
tato mayā nāciketaścito'gniḥ
anityairdravyaiḥ prāptavānasmi nityam ॥ 10॥

कामस्याप्तिं जगतः प्रतिष्ठां
क्रतोरानन्त्यमभयस्य पारम् ।
स्तोममहदुरुगायं प्रतिष्ठां दृष्ट्वा
धृत्या धीरो नचिकेतोऽत्यस्राक्षीः ॥ ११॥

kāmasyāptiṃ jagataḥ pratiṣṭhāṃ
kratorānantyamabhayasya pāram ।
stomamahadurugāyaṃ pratiṣṭhāṃ dṛṣṭvā
dhṛtyā dhīro naciketo'tyasrākṣīḥ ॥ 11॥

तं दुर्दर्शं गूढमनुप्रविष्टं
गुहाहितं गह्वरेष्ठं पुराणम् ।
अध्यात्मयोगाधिगमेन देवं
मत्वा धीरो हर्षशोकौ जहाति ॥ १२॥

taṃ durdarśaṃ gūḍhamanupraviṣṭaṃ
guhāhitaṃ gahvareṣṭhaṃ purāṇam ।
adhyātmayogādhigamena devaṃ
matvā dhīro harṣaśokau jahāti ॥ 12॥

एतच्छ्रुत्वा सम्परिगृह्य मर्त्यः
प्रवृह्य धर्म्यमणुमेतमाप्य ।
स मोदते मोदनीयँ हि लब्ध्वा
विवृतँ सद्म नचिकेतसं मन्ये ॥ १३॥

etacchrutvā samparigṛhya martyaḥ
pravṛhya dharmyamaṇumetamāpya ।
sa modate modanīyam̐ hi labdhvā
vivṛtam̐ sadma naciketasaṃ manye ॥ 13॥

अन्यत्र धर्मादन्यत्राधर्मा-
दन्यत्रास्मात्कृताकृतात् ।
अन्यत्र भूताच्च भव्याच्च
यत्तत्पश्यसि तद्वद ॥ १४॥

anyatra dharmādanyatrādharmā-
danyatrāsmātkṛtākṛtāt ।
anyatra bhūtācca bhavyācca
yattatpaśyasi tadvada ॥ 14॥

सर्वे वेदा यत्पदमामनन्ति
तपा्ँसि सर्वाणि च यद्वदन्ति ।
यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति
तत्ते पद्ँ संग्रहेण ब्रवीम्योमित्येतत् ॥ १५॥

sarve vedā yatpadamāmananti
tapām̐si sarvāṇi ca yadvadanti ।
yadicchanto brahmacaryaṃ caranti
tatte padam̐ saṃgraheṇa bravīmyomityetat ॥ 15॥

एतद्ध्येवाक्षरं ब्रह्म एतद्ध्येवाक्षरं परम् ।
एतद्ध्येवाक्षरं ज्ञात्वा यो यदिच्छति तस्य तत् ॥ १६॥

etaddhyevākṣaraṃ brahma etaddhyevākṣaraṃ param ।
etaddhyevākṣaraṃ jñātvā yo yadicchati tasya tat ॥ 16॥

एतदालम्बनँ श्रेष्ठमेतदालम्बनं परम् ।
एतदालम्बनं ज्ञात्वा ब्रह्मलोके महीयते ॥ १७॥

etadālambanam̐ śreṣṭhametadālambanaṃ param ।
etadālambanaṃ jñātvā brahmaloke mahīyate ॥ 17॥

न जायते म्रियते वा विपश्चिन्
नायं कुतश्चिन्न बभूव कश्चित् ।
अजो नित्यः शाश्वतोऽयं पुराणो
न हन्यते हन्यमाने शरीरे ॥ १८॥

na jāyate mriyate vā vipaścin
nāyaṃ kutaścinna babhūva kaścit ।
ajo nityaḥ śāśvato'yaṃ purāṇo
na hanyate hanyamāne śarīre ॥ 18॥

हन्ता चेन्मन्यते हन्तुँ हतश्चेन्मन्यते हतम् ।
उभौ तौ न विजानीतो नायँ हन्ति न हन्यते ॥ १९॥

hantā cenmanyate hantum̐ hataścenmanyate hatam ।
ubhau tau na vijānīto nāyam̐ hanti na hanyate ॥ 19॥

अणोरणीयान्महतो महीया-
नात्माऽस्य जन्तोर्निहितो गुहायाम् ।
तमक्रतुः पश्यति वीतशोको
धातुप्रसादान्महिमानमात्मनः ॥ २०॥

aṇoraṇīyānmahato mahīyā-
nātmā'sya jantornihito guhāyām ।
tamakratuḥ paśyati vītaśoko
dhātuprasādānmahimānamātmanaḥ ॥ 20॥

आसीनो दूरं व्रजति शयानो याति सर्वतः ।
कस्तं मदामदं देवं मदन्यो ज्ञातुमर्हति ॥ २१॥

āsīno dūraṃ vrajati śayāno yāti sarvataḥ ।
kastaṃ madāmadaṃ devaṃ madanyo jñātumarhati ॥ 21॥

अशरीरँ शरीरेष्वनवस्थेष्ववस्थितम् ।
महान्तं विभुमात्मानं मत्वा धीरो न शोचति ॥ २२॥

aśarīram̐ śarīreṣvanavastheṣvavasthitam ।
mahāntaṃ vibhumātmānaṃ matvā dhīro na śocati ॥ 22॥

नायमात्मा प्रवचनेन लभ्यो
न मेधया न बहुना श्रुतेन ।
यमेवैष वृणुते तेन लभ्यः
तस्यैष आत्मा विवृणुते तनू्ँ स्वाम् ॥ २३॥

nāyamātmā pravacanena labhyo
na medhayā na bahunā śrutena ।
yamevaiṣa vṛṇute tena labhyaḥ
tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanūm̐ svām ॥ 23॥

नाविरतो दुश्चरितान्नाशान्तो नासमाहितः ।
नाशान्तमानसो वाऽपि प्रज्ञानेनैनमाप्नुयात् ॥ २४॥

nāvirato duścaritānnāśānto nāsamāhitaḥ ।
nāśāntamānaso vā'pi prajñānenainamāpnuyāt ॥ 24॥

यस्य ब्रह्म च क्षत्रं च उभे भवत ओदनः ।
मृत्युर्यस्योपसेचनं क इत्था वेद यत्र सः ॥ २५॥

yasya brahma ca kṣatraṃ ca ubhe bhavata odanaḥ ।
mṛtyuryasyopasecanaṃ ka itthā veda yatra saḥ ॥ 25॥

इति काठकोपनिषदि प्रथमाध्याये द्वितीया वल्ली ॥

iti kāṭhakopaniṣadi prathamādhyāye dvitīyā vallī ॥

Part I
Canto III

Part I
Canto III

ऋतं पिबन्तौ सुकृतस्य लोके
गुहां प्रविष्टौ परमे परार्धे ।
छायातपौ ब्रह्मविदो वदन्ति
पञ्चाग्नयो ये च त्रिणाचिकेताः ॥ १॥

ṛtaṃ pibantau sukṛtasya loke
guhāṃ praviṣṭau parame parārdhe ।
chāyātapau brahmavido vadanti
pañcāgnayo ye ca triṇāciketāḥ ॥ 1॥

यः सेतुरीजानानामक्षरं ब्रह्म यत् परम् ।
अभयं तितीर्षतां पारं नाचिकेतँ शकेमहि ॥ २॥

yaḥ seturījānānāmakṣaraṃ brahma yat param ।
abhayaṃ titīrṣatāṃ pāraṃ nāciketam̐ śakemahi ॥ 2॥

आत्मानँ रथितं विद्धि शरीरँ रथमेव तु ।
बुद्धिं तु सारथिं विद्धि मनः प्रग्रहमेव च ॥ ३॥

ātmānam̐ rathitaṃ viddhi śarīram̐ rathameva tu ।
buddhiṃ tu sārathiṃ viddhi manaḥ pragrahameva ca ॥ 3॥

इन्द्रियाणि हयानाहुर्विषयाँ स्तेषु गोचरान् ।
आत्मेन्द्रियमनोयुक्तं भोक्तेत्याहुर्मनीषिणः ॥ ४॥

indriyāṇi hayānāhurviṣayām̐ steṣu gocarān ।
ātmendriyamanoyuktaṃ bhoktetyāhurmanīṣiṇaḥ ॥ 4॥

यस्त्वविज्ञानवान्भवत्ययुक्तेन मनसा सदा ।
तस्येन्द्रियाण्यवश्यानि दुष्टाश्वा इव सारथेः ॥ ५॥

yastvavijñānavānbhavatyayuktena manasā sadā ।
tasyendriyāṇyavaśyāni duṣṭāśvā iva sāratheḥ ॥ 5॥

यस्तु विज्ञानवान्भवति युक्तेन मनसा सदा ।
तस्येन्द्रियाणि वश्यानि सदश्वा इव सारथेः ॥ ६॥

yastu vijñānavānbhavati yuktena manasā sadā ।
tasyendriyāṇi vaśyāni sadaśvā iva sāratheḥ ॥ 6॥

यस्त्वविज्ञानवान्भवत्यमनस्कः सदाऽशुचिः ।
न स तत्पदमाप्नोति संसारं चाधिगच्छति ॥ ७॥

yastvavijñānavānbhavatyamanaskaḥ sadā'śuciḥ ।
na sa tatpadamāpnoti saṃsāraṃ cādhigacchati ॥ 7॥

यस्तु विज्ञानवान्भवति समनस्कः सदा शुचिः ।
स तु तत्पदमाप्नोति यस्माद्भूयो न जायते ॥ ८॥

yastu vijñānavānbhavati samanaskaḥ sadā śuciḥ ।
sa tu tatpadamāpnoti yasmādbhūyo na jāyate ॥ 8॥

विज्ञानसारथिर्यस्तु मनः प्रग्रहवान्नरः ।
सोऽध्वनः पारमाप्नोति तद्विष्णोः परमं पदम् ॥ ९॥

vijñānasārathiryastu manaḥ pragrahavānnaraḥ ।
so'dhvanaḥ pāramāpnoti tadviṣṇoḥ paramaṃ padam ॥ 9॥

इन्द्रियेभ्यः परा ह्यर्था अर्थेभ्यश्च परं मनः ।
मनसस्तु परा बुद्धिर्बुद्धेरात्मा महान्परः ॥ १०॥

indriyebhyaḥ parā hyarthā arthebhyaśca paraṃ manaḥ ।
manasastu parā buddhirbuddherātmā mahānparaḥ ॥ 10॥

महतः परमव्यक्तमव्यक्तात्पुरुषः परः ।
पुरुषान्न परं किंचित्सा काष्ठा सा परा गतिः ॥ ११॥

mahataḥ paramavyaktamavyaktātpuruṣaḥ paraḥ ।
puruṣānna paraṃ kiṃcitsā kāṣṭhā sā parā gatiḥ ॥ 11॥

एष सर्वेषु भूतेषु गूढोऽऽत्मा न प्रकाशते ।
दृश्यते त्वग्र्यया बुद्ध्या सूक्ष्मया सूक्ष्मदर्शिभिः ॥ १२॥

eṣa sarveṣu bhūteṣu gūḍho''tmā na prakāśate ।
dṛśyate tvagryayā buddhyā sūkṣmayā sūkṣmadarśibhiḥ ॥ 12॥

यच्छेद्वाङ्मनसी प्राज्ञस्तद्यच्छेज्ज्ञान आत्मनि ।
ज्ञानमात्मनि महति नियच्छेत्तद्यच्छेच्छान्त आत्मनि ॥ १३॥

yacchedvāṅmanasī prājñastadyacchejjñāna ātmani ।
jñānamātmani mahati niyacchettadyacchecchānta ātmani ॥ 13॥

उत्तिष्ठत जाग्रत
प्राप्य वरान्निबोधत ।
क्षुरस्य धारा निशिता दुरत्यया
दुर्गं पथस्तत्कवयो वदन्ति ॥ १४॥

uttiṣṭhata jāgrata
prāpya varānnibodhata ।
kṣurasya dhārā niśitā duratyayā
durgaṃ pathastatkavayo vadanti ॥ 14॥

अशब्दमस्पर्शमरूपमव्ययं
तथाऽरसं नित्यमगन्धवच्च यत् ।
अनाद्यनन्तं महतः परं ध्रुवं
निचाय्य तन्मृत्युमुखात् प्रमुच्यते ॥ १५॥

aśabdamasparśamarūpamavyayaṃ
tathā'rasaṃ nityamagandhavacca yat ।
anādyanantaṃ mahataḥ paraṃ dhruvaṃ
nicāyya tanmṛtyumukhāt pramucyate ॥ 15॥

नाचिकेतमुपाख्यानं मृत्युप्रोक्तँ सनातनम् ।
उक्त्वा श्रुत्वा च मेधावी ब्रह्मलोके महीयते ॥ १६॥

nāciketamupākhyānaṃ mṛtyuproktam̐ sanātanam ।
uktvā śrutvā ca medhāvī brahmaloke mahīyate ॥ 16॥

य इमं परमं गुह्यं श्रावयेद् ब्रह्मसंसदि ।
प्रयतः श्राद्धकाले वा तदानन्त्याय कल्पते ।
तदानन्त्याय कल्पत इति ॥ १७॥

ya imaṃ paramaṃ guhyaṃ śrāvayed brahmasaṃsadi ।
prayataḥ śrāddhakāle vā tadānantyāya kalpate ।
tadānantyāya kalpata iti ॥ 17॥

इति काठकोपनिषदि प्रथमाध्याये तृतीया वल्ली ॥

iti kāṭhakopaniṣadi prathamādhyāye tṛtīyā vallī ॥

Part II
Canto I

Part II
Canto I

पराञ्चि खानि व्यतृणत् स्वयम्भू-
स्तस्मात्पराङ्पश्यति नान्तरात्मन् ।
कश्चिद्धीरः प्रत्यगात्मानमैक्ष-
दावृत्तचक्षुरमृतत्वमिच्छन् ॥ १॥

parāñci khāni vyatṛṇat svayambhū-
stasmātparāṅpaśyati nāntarātman ।
kaściddhīraḥ pratyagātmānamaikṣa-
dāvṛttacakṣuramṛtatvamicchan ॥ 1॥

पराचः कामाननुयन्ति बाला-
स्ते मृत्योर्यन्ति विततस्य पाशम् ।
अथ धीरा अमृतत्वं विदित्वा
ध्रुवमध्रुवेष्विह न प्रार्थयन्ते ॥ २॥

parācaḥ kāmānanuyanti bālā-
ste mṛtyoryanti vitatasya pāśam ।
atha dhīrā amṛtatvaṃ viditvā
dhruvamadhruveṣviha na prārthayante ॥ 2॥

येन रूपं रसं गन्धं शब्दान् स्पर्शा्ँश्च मैथुनान् ।
एतेनैव विजानाति किमत्र परिशिष्यते । एतद्वै तत् ॥ ३॥

yena rūpaṃ rasaṃ gandhaṃ śabdān sparśām̐śca maithunān ।
etenaiva vijānāti kimatra pariśiṣyate । etadvai tat ॥ 3॥

स्वप्नान्तं जागरितान्तं चोभौ येनानुपश्यति ।
महान्तं विभुमात्मानं मत्वा धीरो न शोचति ॥ ४॥

svapnāntaṃ jāgaritāntaṃ cobhau yenānupaśyati ।
mahāntaṃ vibhumātmānaṃ matvā dhīro na śocati ॥ 4॥

य इमं मध्वदं वेद आत्मानं जीवमन्तिकात् ।
ईशानं भूतभव्यस्य न ततो विजुगुप्सते । एतद्वै तत् ॥ ५॥

ya imaṃ madhvadaṃ veda ātmānaṃ jīvamantikāt ।
īśānaṃ bhūtabhavyasya na tato vijugupsate । etadvai tat ॥ 5॥

यः पूर्वं तपसो जातमद्भ्यः पूर्वमजायत ।
गुहां प्रविश्य तिष्ठन्तं यो भूतेभिर्व्यपश्यत । एतद्वै तत् ॥ ६॥

yaḥ pūrvaṃ tapaso jātamadbhyaḥ pūrvamajāyata ।
guhāṃ praviśya tiṣṭhantaṃ yo bhūtebhirvyapaśyata । etadvai tat ॥ 6॥

या प्राणेन संभवत्यदितिर्देवतामयी ।
गुहां प्रविश्य तिष्ठन्तीं या भूतेभिर्व्यजायत । एतद्वै तत् ॥ ७॥

yā prāṇena saṃbhavatyaditirdevatāmayī ।
guhāṃ praviśya tiṣṭhantīṃ yā bhūtebhirvyajāyata । etadvai tat ॥ 7॥

अरण्योर्निहितो जातवेदा गर्भ इव सुभृतो गर्भिणीभिः ।
दिवे दिवे ईड्यो जागृवद्भिर्हविष्मद्भिर्मनुष्येभिरग्निः । एतद्वै तत् ॥ ८॥

araṇyornihito jātavedā garbha iva subhṛto garbhiṇībhiḥ ।
dive dive īḍyo jāgṛvadbhirhaviṣmadbhirmanuṣyebhiragniḥ । etadvai tat ॥ 8॥

यतश्चोदेति सूर्योऽस्तं यत्र च गच्छति ।
तं देवाः सर्वेऽर्पितास्तदु नात्येति कश्चन । एतद्वै तत् ॥ ९॥

yataścodeti sūryo'staṃ yatra ca gacchati ।
taṃ devāḥ sarve'rpitāstadu nātyeti kaścana । etadvai tat ॥ 9॥

यदेवेह तदमुत्र यदमुत्र तदन्विह ।
मृत्योः स मृत्युमाप्नोति य इह नानेव पश्यति ॥ १०॥

yadeveha tadamutra yadamutra tadanviha ।
mṛtyoḥ sa mṛtyumāpnoti ya iha nāneva paśyati ॥ 10॥

मनसैवेदमाप्तव्यं नेह नानाऽस्ति किंचन ।
मृत्योः स मृत्युं गच्छति य इह नानेव पश्यति ॥ ११॥

manasaivedamāptavyaṃ neha nānā'sti kiṃcana ।
mṛtyoḥ sa mṛtyuṃ gacchati ya iha nāneva paśyati ॥ 11॥

अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषो मध्य आत्मनि तिष्ठति ।
ईशानं भूतभव्यस्य न ततो विजुगुप्सते । एतद्वै तत् ॥ १२॥

aṅguṣṭhamātraḥ puruṣo madhya ātmani tiṣṭhati ।
īśānaṃ bhūtabhavyasya na tato vijugupsate । etadvai tat ॥ 12॥

अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषो ज्योतिरिवाधूमकः ।
ईशानो भूतभव्यस्य स एवाद्य स उ श्वः । एतद्वै तत् ॥ १३॥

aṅguṣṭhamātraḥ puruṣo jyotirivādhūmakaḥ ।
īśāno bhūtabhavyasya sa evādya sa u śvaḥ । etadvai tat ॥ 13॥

यथोदकं दुर्गे वृष्टं पर्वतेषु विधावति ।
एवं धर्मान् पृथक् पश्यंस्तानेवानुविधावति ॥ १४॥

yathodakaṃ durge vṛṣṭaṃ parvateṣu vidhāvati ।
evaṃ dharmān pṛthak paśyaṃstānevānuvidhāvati ॥ 14॥

यथोदकं शुद्धे शुद्धमासिक्तं तादृगेव भवति ।
एवं मुनेर्विजानत आत्मा भवति गौतम ॥ १५॥

yathodakaṃ śuddhe śuddhamāsiktaṃ tādṛgeva bhavati ।
evaṃ munervijānata ātmā bhavati gautama ॥ 15॥

इति काठकोपनिषदि द्वितीयाध्याये प्रथमा वल्ली ॥

iti kāṭhakopaniṣadi dvitīyādhyāye prathamā vallī ॥

Part II
Canto II

Part II
Canto II

पुरमेकादशद्वारमजस्यावक्रचेतसः ।
अनुष्ठाय न शोचति विमुक्तश्च विमुच्यते । एतद्वै तत् ॥ १॥

puramekādaśadvāramajasyāvakracetasaḥ ।
anuṣṭhāya na śocati vimuktaśca vimucyate । etadvai tat ॥ 1॥

हँसः शुचिषद्वसुरान्तरिक्षसद-्
होता वेदिषदतिथिर्दुरोणसत् ।
नृषद्वरसदृतसद्व्योमसद्
अब्जा गोजा ऋतजा अद्रिजा ऋतं बृहत् ॥ २॥

ham̐saḥ śuciṣadvasurāntarikṣasad-
hotā vediṣadatithirduroṇasat ।
nṛṣadvarasadṛtasadvyomasad
abjā gojā ṛtajā adrijā ṛtaṃ bṛhat ॥ 2॥

ऊर्ध्वं प्राणमुन्नयत्यपानं प्रत्यगस्यति ।
मध्ये वामनमासीनं विश्वे देवा उपासते ॥ ३॥

ūrdhvaṃ prāṇamunnayatyapānaṃ pratyagasyati ।
madhye vāmanamāsīnaṃ viśve devā upāsate ॥ 3॥

अस्य विस्रंसमानस्य शरीरस्थस्य देहिनः ।
देहाद्विमुच्यमानस्य किमत्र परिशिष्यते । एतद्वै तत् ॥ ४॥

asya visraṃsamānasya śarīrasthasya dehinaḥ ।
dehādvimucyamānasya kimatra pariśiṣyate । etadvai tat ॥ 4॥

न प्राणेन नापानेन मर्त्यो जीवति कश्चन ।
इतरेण तु जीवन्ति यस्मिन्नेतावुपाश्रितौ ॥ ५॥

na prāṇena nāpānena martyo jīvati kaścana ।
itareṇa tu jīvanti yasminnetāvupāśritau ॥ 5॥

हन्त त इदं प्रवक्ष्यामि गुह्यं ब्रह्म सनातनम् ।
यथा च मरणं प्राप्य आत्मा भवति गौतम ॥ ६॥

hanta ta idaṃ pravakṣyāmi guhyaṃ brahma sanātanam ।
yathā ca maraṇaṃ prāpya ātmā bhavati gautama ॥ 6॥

योनिमन्ये प्रपद्यन्ते शरीरत्वाय देहिनः ।
स्थाणुमन्येऽनुसंयन्ति यथाकर्म यथाश्रुतम् ॥ ७॥

yonimanye prapadyante śarīratvāya dehinaḥ ।
sthāṇumanye'nusaṃyanti yathākarma yathāśrutam ॥ 7॥

य एष सुप्तेषु जागर्ति कामं कामं पुरुषो निर्मिमाणः ।
तदेव शुक्रं तद्ब्रह्म तदेवामृतमुच्यते ।
तस्मिँल्लोकाः श्रिताः सर्वे तदु नात्येति कश्चन । एतद्वै तत् ॥ ८॥

ya eṣa supteṣu jāgarti kāmaṃ kāmaṃ puruṣo nirmimāṇaḥ ।
tadeva śukraṃ tadbrahma tadevāmṛtamucyate ।
tasmim̐llokāḥ śritāḥ sarve tadu nātyeti kaścana । etadvai tat ॥ 8॥

अग्निर्यथैको भुवनं प्रविष्टो
रूपं रूपं प्रतिरूपो बभूव ।
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
रूपं रूपं प्रतिरूपो बहिश्च ॥ ९॥

agniryathaiko bhuvanaṃ praviṣṭo
rūpaṃ rūpaṃ pratirūpo babhūva ।
ekastathā sarvabhūtāntarātmā
rūpaṃ rūpaṃ pratirūpo bahiśca ॥ 9॥

वायुर्यथैको भुवनं प्रविष्टो
रूपं रूपं प्रतिरूपो बभूव ।
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
रूपं रूपं प्रतिरूपो बहिश्च ॥ १०॥

vāyuryathaiko bhuvanaṃ praviṣṭo
rūpaṃ rūpaṃ pratirūpo babhūva ।
ekastathā sarvabhūtāntarātmā
rūpaṃ rūpaṃ pratirūpo bahiśca ॥ 10॥

सूर्यो यथा सर्वलोकस्य चक्षुः
न लिप्यते चाक्षुषैर्बाह्यदोषैः ।
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
न लिप्यते लोकदुःखेन बाह्यः ॥ ११॥

sūryo yathā sarvalokasya cakṣuḥ
na lipyate cākṣuṣairbāhyadoṣaiḥ ।
ekastathā sarvabhūtāntarātmā
na lipyate lokaduḥkhena bāhyaḥ ॥ 11॥

एको वशी सर्वभूतान्तरात्मा
एकं रूपं बहुधा यः करोति ।
तमात्मस्थं येऽनुपश्यन्ति धीराः
तेषां सुखं शाश्वतं नेतरेषाम् ॥ १२॥

eko vaśī sarvabhūtāntarātmā
ekaṃ rūpaṃ bahudhā yaḥ karoti ।
tamātmasthaṃ ye'nupaśyanti dhīrāḥ
teṣāṃ sukhaṃ śāśvataṃ netareṣām ॥ 12॥

नित्योऽनित्यानां चेतनश्चेतनानाम्
एको बहूनां यो विदधाति कामान् ।
तमात्मस्थं येऽनुपश्यन्ति धीराः
तेषां शान्तिः शाश्वती नेतरेषाम् ॥ १३॥

nityo'nityānāṃ cetanaścetanānām
eko bahūnāṃ yo vidadhāti kāmān ।
tamātmasthaṃ ye'nupaśyanti dhīrāḥ
teṣāṃ śāntiḥ śāśvatī netareṣām ॥ 13॥

तदेतदिति मन्यन्तेऽनिर्देश्यं परमं सुखम् ।
कथं नु तद्विजानीयां किमु भाति विभाति वा ॥ १४॥

tadetaditi manyante'nirdeśyaṃ paramaṃ sukham ।
kathaṃ nu tadvijānīyāṃ kimu bhāti vibhāti vā ॥ 14॥

न तत्र सूर्यो भाति न चन्द्रतारकं
नेमा विद्युतो भान्ति कुतोऽयमग्निः ।
तमेव भान्तमनुभाति सर्वं
तस्य भासा सर्वमिदं विभाति ॥ १५॥

na tatra sūryo bhāti na candratārakaṃ
nemā vidyuto bhānti kuto'yamagniḥ ।
tameva bhāntamanubhāti sarvaṃ
tasya bhāsā sarvamidaṃ vibhāti ॥ 15॥

इति काठकोपनिषदि द्वितीयाध्याये द्वितीया वल्ली ॥

iti kāṭhakopaniṣadi dvitīyādhyāye dvitīyā vallī ॥

Part II
Canto III

Part II
Canto III

ऊर्ध्वमूलोऽवाक्शाख एषोऽश्वत्थः सनातनः ।
तदेव शुक्रं तद्ब्रह्म तदेवामृतमुच्यते ।
तस्मिँल्लोकाः श्रिताः सर्वे तदु नात्येति कश्चन । एतद्वै तत् ॥ १॥

ūrdhvamūlo'vākśākha eṣo'śvatthaḥ sanātanaḥ ।
tadeva śukraṃ tadbrahma tadevāmṛtamucyate ।
tasmim̐llokāḥ śritāḥ sarve tadu nātyeti kaścana । etadvai tat ॥ 1॥

यदिदं किं च जगत् सर्वं प्राण एजति निःसृतम् ।
महद्भयं वज्रमुद्यतं य एतद्विदुरमृतास्ते भवन्ति ॥ २॥

yadidaṃ kiṃ ca jagat sarvaṃ prāṇa ejati niḥsṛtam ।
mahadbhayaṃ vajramudyataṃ ya etadviduramṛtāste bhavanti ॥ 2॥

भयादस्याग्निस्तपति भयात्तपति सूर्यः ।
भयादिन्द्रश्च वायुश्च मृत्युर्धावति पञ्चमः ॥ ३॥

bhayādasyāgnistapati bhayāttapati sūryaḥ ।
bhayādindraśca vāyuśca mṛtyurdhāvati pañcamaḥ ॥ 3॥

इह चेदशकद्बोद्धुं प्राक्षरीरस्य विस्रसः ।
ततः सर्गेषु लोकेषु शरीरत्वाय कल्पते ॥ ४॥

iha cedaśakadboddhuṃ prākṣarīrasya visrasaḥ ।
tataḥ sargeṣu lokeṣu śarīratvāya kalpate ॥ 4॥

यथाऽऽदर्शे तथाऽऽत्मनि यथा स्वप्ने तथा पितृलोके ।
यथाऽप्सु परीव ददृशे तथा गन्धर्वलोके
छायातपयोरिव ब्रह्मलोके ॥ ५॥

yathā''darśe tathā''tmani yathā svapne tathā pitṛloke ।
yathā'psu parīva dadṛśe tathā gandharvaloke
chāyātapayoriva brahmaloke ॥ 5॥

इन्द्रियाणां पृथग्भावमुदयास्तमयौ च यत् ।
पृथगुत्पद्यमानानां मत्वा धीरो न शोचति ॥ ६॥

indriyāṇāṃ pṛthagbhāvamudayāstamayau ca yat ।
pṛthagutpadyamānānāṃ matvā dhīro na śocati ॥ 6॥

इन्द्रियेभ्यः परं मनो मनसः सत्त्वमुत्तमम् ।
सत्त्वादधि महानात्मा महतोऽव्यक्तमुत्तमम् ॥ ७॥

indriyebhyaḥ paraṃ mano manasaḥ sattvamuttamam ।
sattvādadhi mahānātmā mahato'vyaktamuttamam ॥ 7॥

अव्यक्तात्तु परः पुरुषो व्यापकोऽलिङ्ग एव च ।
यं ज्ञात्वा मुच्यते जन्तुरमृतत्वं च गच्छति ॥ ८॥

avyaktāttu paraḥ puruṣo vyāpako'liṅga eva ca ।
yaṃ jñātvā mucyate janturamṛtatvaṃ ca gacchati ॥ 8॥

न संदृशे तिष्ठति रूपमस्य
न चक्षुषा पश्यति कश्चनैनम् ।
हृदा मनीषा मनसाऽभिक्लृप्तो
य एतद्विदुरमृतास्ते भवन्ति ॥ ९॥

na saṃdṛśe tiṣṭhati rūpamasya
na cakṣuṣā paśyati kaścanainam ।
hṛdā manīṣā manasā'bhiklṛpto
ya etadviduramṛtāste bhavanti ॥ 9॥

यदा पञ्चावतिष्ठन्ते ज्ञानानि मनसा सह ।
बुद्धिश्च न विचेष्टते तामाहुः परमां गतिम् ॥ १०॥

yadā pañcāvatiṣṭhante jñānāni manasā saha ।
buddhiśca na viceṣṭate tāmāhuḥ paramāṃ gatim ॥ 10॥

तां योगमिति मन्यन्ते स्थिरामिन्द्रियधारणाम् ।
अप्रमत्तस्तदा भवति योगो हि प्रभवाप्ययौ ॥ ११॥

tāṃ yogamiti manyante sthirāmindriyadhāraṇām ।
apramattastadā bhavati yogo hi prabhavāpyayau ॥ 11॥

नैव वाचा न मनसा प्राप्तुं शक्यो न चक्षुषा ।
अस्तीति ब्रुवतोऽन्यत्र कथं तदुपलभ्यते ॥ १२॥

naiva vācā na manasā prāptuṃ śakyo na cakṣuṣā ।
astīti bruvato'nyatra kathaṃ tadupalabhyate ॥ 12॥

अस्तीत्येवोपलब्धव्यस्तत्त्वभावेन चोभयोः ।
अस्तीत्येवोपलब्धस्य तत्त्वभावः प्रसीदति ॥ १३॥

astītyevopalabdhavyastattvabhāvena cobhayoḥ ।
astītyevopalabdhasya tattvabhāvaḥ prasīdati ॥ 13॥

यदा सर्वे प्रमुच्यन्ते कामा येऽस्य हृदि श्रिताः ।
अथ मर्त्योऽमृतो भवत्यत्र ब्रह्म समश्नुते ॥ १४॥

yadā sarve pramucyante kāmā ye'sya hṛdi śritāḥ ।
atha martyo'mṛto bhavatyatra brahma samaśnute ॥ 14॥

यदा सर्वे प्रभिद्यन्ते हृदयस्येह ग्रन्थयः ।
अथ मर्त्योऽमृतो भवत्येतावद्ध्यनुशासनम् ॥ १५॥

yadā sarve prabhidyante hṛdayasyeha granthayaḥ ।
atha martyo'mṛto bhavatyetāvaddhyanuśāsanam ॥ 15॥

शतं चैका च हृदयस्य नाड्य-
स्तासां मूर्धानमभिनिःसृतैका ।
तयोर्ध्वमायन्नमृतत्वमेति
विष्वङ्ङन्या उत्क्रमणे भवन्ति ॥ १६॥

śataṃ caikā ca hṛdayasya nāḍya-
stāsāṃ mūrdhānamabhiniḥsṛtaikā ।
tayordhvamāyannamṛtatvameti
viṣvaṅṅanyā utkramaṇe bhavanti ॥ 16॥

अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषोऽन्तरात्मा
सदा जनानां हृदये संनिविष्टः ।
तं स्वाच्छरीरात्प्रवृहेन्मुञ्जादिवेषीकां धैर्येण ।
तं विद्याच्छुक्रममृतं तं विद्याच्छुक्रममृतमिति ॥ १७॥

aṅguṣṭhamātraḥ puruṣo'ntarātmā
sadā janānāṃ hṛdaye saṃniviṣṭaḥ ।
taṃ svāccharīrātpravṛhenmuñjādiveṣīkāṃ dhairyeṇa ।
taṃ vidyācchukramamṛtaṃ taṃ vidyācchukramamṛtamiti ॥ 17॥

मृत्युप्रोक्तां नचिकेतोऽथ लब्ध्वा
विद्यामेतां योगविधिं च कृत्स्नम् ।
ब्रह्मप्राप्तो विरजोऽभूद्विमृत्यु-
रन्योऽप्येवं यो विदध्यात्ममेव ॥ १८॥

mṛtyuproktāṃ naciketo'tha labdhvā
vidyāmetāṃ yogavidhiṃ ca kṛtsnam ।
brahmaprāpto virajo'bhūdvimṛtyu-
ranyo'pyevaṃ yo vidadhyātmameva ॥ 18॥

सह नाववतु । सह नौ भुनक्तु । सह वीर्यं करवावहै ।
तेजस्विनावधीतमस्तु मा विद्विषावहै ॥ १९॥

saha nāvavatu । saha nau bhunaktu । saha vīryaṃ karavāvahai ।
tejasvināvadhītamastu mā vidviṣāvahai ॥ 19॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

इति काठकोपनिषदि द्वितीयाध्याये तृतीया वल्ली ॥

iti kāṭhakopaniṣadi dvitīyādhyāye tṛtīyā vallī ॥

ॐ सह नाववतु । सह नौ भुनक्तु । सहवीर्यं करवावहै ।
तेजस्वि नावधीतमस्तु । मा विद्विषावहै ॥

oṃ saha nāvavatu । saha nau bhunaktu । sahavīryaṃ karavāvahai ।
tejasvi nāvadhītamastu । mā vidviṣāvahai ॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

ॐ तत् सत् ॥

oṃ tat sat ॥


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact