Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / តិបិដក • Tipiṭaka / ថេរគាថា-អដ្ឋកថា • Theragāthā-aṭṭhakathā

១០. ធម្មិកត្ថេរគាថាវណ្ណនា

10. Dhammikattheragāthāvaṇṇanā

ធម្មោ ហវេតិអាទិកា អាយស្មតោ ធម្មិកត្ថេរស្ស គាថា។ កា ឧប្បត្តិ? អយម្បិ បុរិមពុទ្ធេសុ កតាធិការោ តត្ថ តត្ថ ភវេ បុញ្ញានិ ឧបចិនន្តោ សិខិស្ស ភគវតោ កាលេ មិគលុទ្ទកោ ហុត្វា ឯកទិវសំ អរញ្ញាយតនេ ទេវបរិសាយ សត្ថុ ធម្មំ ទេសេន្តស្ស ‘‘ធម្មោ ឯសោ វុច្ចតី’’តិ ទេសនាយ និមិត្តំ គណ្ហិ។ សោ តេន បុញ្ញកម្មេន ទេវមនុស្សេសុ សំសរន្តោ ឥមស្មិំ ពុទ្ធុប្បាទេ កោសលរដ្ឋេ ព្រាហ្មណកុលេ និព្ពត្តិត្វា ធម្មិកោតិ លទ្ធនាមោ វយប្បត្តោ ជេតវនបដិគ្គហណេ លទ្ធប្បសាទោ បព្ពជិត្វា អញ្ញតរស្មិំ គាមកាវាសេ អាវាសិកោ ហុត្វា វិហរន្តោ អាគន្តុកានំ ភិក្ខូនំ វត្តាវត្តេសុ ឧជ្ឈានពហុលោ អក្ខមោ អហោសិ។ តេន ភិក្ខូ តំ វិហារំ ឆឌ្ឌេត្វា បក្កមិំសុ។ សោ ឯកកោវ អហោសិ។ វិហារសាមិកោ ឧបាសកោ តំ ការណំ សុត្វា ភគវតោ តំ បវត្តិំ អារោចេសិ។ សត្ថា តំ ភិក្ខុំ បក្កោសេត្វា តមត្ថំ បុច្ឆិត្វា តេន ‘‘ឯវំ, ភន្តេ’’តិ វុត្តេ – ‘‘នាយំ ឥទានេវ អក្ខមោ, បុព្ពេបិ អក្ខមោ អហោសី’’តិ វត្វា ភិក្ខូហិ យាចិតោ រុក្ខធម្មំ (ជា. ១.១.៧៤) កថេត្វា ឧបរិ តស្ស ឱវាទំ ទេន្តោ –

Dhammo havetiādikā āyasmato dhammikattherassa gāthā. Kā uppatti? Ayampi purimabuddhesu katādhikāro tattha tattha bhave puññāni upacinanto sikhissa bhagavato kāle migaluddako hutvā ekadivasaṃ araññāyatane devaparisāya satthu dhammaṃ desentassa ‘‘dhammo eso vuccatī’’ti desanāya nimittaṃ gaṇhi. So tena puññakammena devamanussesu saṃsaranto imasmiṃ buddhuppāde kosalaraṭṭhe brāhmaṇakule nibbattitvā dhammikoti laddhanāmo vayappatto jetavanapaṭiggahaṇe laddhappasādo pabbajitvā aññatarasmiṃ gāmakāvāse āvāsiko hutvā viharanto āgantukānaṃ bhikkhūnaṃ vattāvattesu ujjhānabahulo akkhamo ahosi. Tena bhikkhū taṃ vihāraṃ chaḍḍetvā pakkamiṃsu. So ekakova ahosi. Vihārasāmiko upāsako taṃ kāraṇaṃ sutvā bhagavato taṃ pavattiṃ ārocesi. Satthā taṃ bhikkhuṃ pakkosetvā tamatthaṃ pucchitvā tena ‘‘evaṃ, bhante’’ti vutte – ‘‘nāyaṃ idāneva akkhamo, pubbepi akkhamo ahosī’’ti vatvā bhikkhūhi yācito rukkhadhammaṃ (jā. 1.1.74) kathetvā upari tassa ovādaṃ dento –

៣០៣.

303.

‘‘ធម្មោ ហវេ រក្ខតិ ធម្មចារិំ, ធម្មោ សុចិណ្ណោ សុខមាវហាតិ;

‘‘Dhammo have rakkhati dhammacāriṃ, dhammo suciṇṇo sukhamāvahāti;

ឯសានិសំសោ ធម្មេ សុចិណ្ណេ, ន ទុគ្គតិំ គច្ឆតិ ធម្មចារី។

Esānisaṃso dhamme suciṇṇe, na duggatiṃ gacchati dhammacārī.

៣០៤.

304.

‘‘ន ហិ ធម្មោ អធម្មោ ច, ឧភោ សមវិបាកិនោ;

‘‘Na hi dhammo adhammo ca, ubho samavipākino;

អធម្មោ និរយំ នេតិ, ធម្មោ បាបេតិ សុគ្គតិំ។

Adhammo nirayaṃ neti, dhammo pāpeti suggatiṃ.

៣០៥.

305.

‘‘តស្មា ហិ ធម្មេសុ ករេយ្យ ឆន្ទំ, ឥតិ មោទមានោ សុគតេន តាទិនា;

‘‘Tasmā hi dhammesu kareyya chandaṃ, iti modamāno sugatena tādinā;

ធម្មេ ឋិតា សុគតវរស្ស សាវកា, នីយន្តិ ធីរា សរណវរគ្គគាមិនោ។

Dhamme ṭhitā sugatavarassa sāvakā, nīyanti dhīrā saraṇavaraggagāmino.

៣០៦.

306.

‘‘វិប្ផោដិតោ គណ្ឌមូលោ, តណ្ហាជាលោ សមូហតោ;

‘‘Vipphoṭito gaṇḍamūlo, taṇhājālo samūhato;

សោ ខីណសំសារោ ន ចត្ថិ កិញ្ចនំ,

So khīṇasaṃsāro na catthi kiñcanaṃ,

ចន្ទោ យថា ទោសិនា បុណ្ណមាសិយ’’ន្តិ។ – ចតស្សោ គាថា អភាសិ;

Cando yathā dosinā puṇṇamāsiya’’nti. – catasso gāthā abhāsi;

តត្ថ ធម្មោតិ លោកិយលោកុត្តរោ សុចរិតធម្មោ។ រក្ខតីតិ អបាយទុក្ខតោ រក្ខតិ, សំសារទុក្ខតោ ច វិវដ្ដូបនិស្សយភូតោ រក្ខតិយេវ។ ធម្មចារិន្តិ តំ ធម្មំ ចរន្តំ បដិបជ្ជន្តំ។ សុចិណ្ណោតិ សុដ្ឋុ ចិណ្ណោ កម្មផលានិ សទ្ទហិត្វា សក្កច្ចំ ចិត្តីកត្វា ឧបចិតោ។ សុខន្តិ លោកិយលោកុត្តរសុខំ។ តត្ថ លោកិយំ តាវ កាមាវចរាទិភេទោ ធម្មោ យថាសកំ សុខំ ទិដ្ឋេ វា ធម្មេ ឧបបជ្ជេ វា អបរេ វា បរិយាយេ អាវហតិ និប្ផាទេតិ, ឥតរំ បន វិវដ្ដូបនិស្សយេ ឋត្វា ចិណ្ណោ បរម្បរាយ អាវហតីតិ វត្តុំ វដ្ដតិ អនុបនិស្សយស្ស តទភាវតោ។ ឯសានិសំសោ ធម្មេ សុចិណ្ណេ, ន ទុគ្គតិំ គច្ឆតិ ធម្មចារីតិ ធម្មចារី បុគ្គលោ ធម្មេ សុចិណ្ណេ តំនិមិត្តំ ទុគ្គតិំ ន គច្ឆតីតិ ឯសោ ធម្មេ សុចិណ្ណេ អានិសំសោ ឧទ្រយោតិ អត្ថោ។

Tattha dhammoti lokiyalokuttaro sucaritadhammo. Rakkhatīti apāyadukkhato rakkhati, saṃsāradukkhato ca vivaṭṭūpanissayabhūto rakkhatiyeva. Dhammacārinti taṃ dhammaṃ carantaṃ paṭipajjantaṃ. Suciṇṇoti suṭṭhu ciṇṇo kammaphalāni saddahitvā sakkaccaṃ cittīkatvā upacito. Sukhanti lokiyalokuttarasukhaṃ. Tattha lokiyaṃ tāva kāmāvacarādibhedo dhammo yathāsakaṃ sukhaṃ diṭṭhe vā dhamme upapajje vā apare vā pariyāye āvahati nipphādeti, itaraṃ pana vivaṭṭūpanissaye ṭhatvā ciṇṇo paramparāya āvahatīti vattuṃ vaṭṭati anupanissayassa tadabhāvato. Esānisaṃso dhamme suciṇṇe, na duggatiṃ gacchati dhammacārīti dhammacārī puggalo dhamme suciṇṇe taṃnimittaṃ duggatiṃ na gacchatīti eso dhamme suciṇṇe ānisaṃso udrayoti attho.

យស្មា ធម្មេនេវ សុគតិគមនំ, អធម្មេនេវ ច ទុគ្គតិគមនំ, តស្មា ‘‘ធម្មោ អធម្មោ’’តិ ឥមេ អញ្ញមញ្ញំ អសំកិណ្ណផលាតិ ទស្សេតុំ ‘‘ន ហិ ធម្មោ’’តិអាទិនា ទុតិយំ គាថមាហ។ តត្ថ អធម្មោតិ ធម្មបដិបក្ខោ ទុច្ចរិតំ។ សមវិបាកិនោតិ សទិសវិបាកា សមានផលា។

Yasmā dhammeneva sugatigamanaṃ, adhammeneva ca duggatigamanaṃ, tasmā ‘‘dhammo adhammo’’ti ime aññamaññaṃ asaṃkiṇṇaphalāti dassetuṃ ‘‘na hi dhammo’’tiādinā dutiyaṃ gāthamāha. Tattha adhammoti dhammapaṭipakkho duccaritaṃ. Samavipākinoti sadisavipākā samānaphalā.

តស្មាតិ យស្មា ធម្មាធម្មានំ អយំ យថាវុត្តោ វិបាកភេទោ, តស្មា។ ឆន្ទន្តិ កត្តុកម្យតាឆន្ទំ។ ឥតិ មោទមានោ សុគតេន តាទិនាតិ ឥតិ ឯវំ វុត្តប្បការេន ឱវាទទានេន សុគតេន សម្មគ្គតេន សម្មាបដិបន្នេន ឥដ្ឋាទីសុ តាទិភាវប្បត្តិយា តាទិនាមវតា ហេតុភូតេន មោទមានោ តុដ្ឋិំ អាបជ្ជមានោ ធម្មេសុ ឆន្ទំ ករេយ្យាតិ យោជនា។ ឯត្តាវតា វដ្ដំ ទស្សេត្វា ឥទានិ វិវដ្ដំ ទស្សេន្តោ ‘‘ធម្មេ ឋិតា’’តិអាទិមាហ។ តស្សត្ថោ – យស្មា សុគតស្ស វរស្ស សុគតេសុ ច វរស្ស សម្មាសម្ពុទ្ធស្ស សាវកា តស្ស ធម្មេ ឋិតា ធីរា អតិវិយ អគ្គភូតសរណគាមិនោ តេនេវ សរណគមនសង្ខាតេ ធម្មេ ឋិតភាវេន សកលវដ្ដទុក្ខតោបិ នីយន្តិ និស្សរន្តិ, តស្មា ហិ ធម្មេសុ ករេយ្យ ឆន្ទន្តិ។

Tasmāti yasmā dhammādhammānaṃ ayaṃ yathāvutto vipākabhedo, tasmā. Chandanti kattukamyatāchandaṃ. Iti modamāno sugatena tādināti iti evaṃ vuttappakārena ovādadānena sugatena sammaggatena sammāpaṭipannena iṭṭhādīsu tādibhāvappattiyā tādināmavatā hetubhūtena modamāno tuṭṭhiṃ āpajjamāno dhammesu chandaṃ kareyyāti yojanā. Ettāvatā vaṭṭaṃ dassetvā idāni vivaṭṭaṃ dassento ‘‘dhamme ṭhitā’’tiādimāha. Tassattho – yasmā sugatassa varassa sugatesu ca varassa sammāsambuddhassa sāvakā tassa dhamme ṭhitā dhīrā ativiya aggabhūtasaraṇagāmino teneva saraṇagamanasaṅkhāte dhamme ṭhitabhāvena sakalavaṭṭadukkhatopi nīyanti nissaranti, tasmā hi dhammesu kareyya chandanti.

ឯវំ សត្ថារា តីហិ គាថាហិ ធម្មេ ទេសិតេ ទេសនានុសារេន យថានិសិន្នោវ វិបស្សនំ វឌ្ឍេត្វា អរហត្តំ បាបុណិ។ តេន វុត្តំ អបទានេ (អប. ថេរ ២.៥២.៤៤-៥០) –

Evaṃ satthārā tīhi gāthāhi dhamme desite desanānusārena yathānisinnova vipassanaṃ vaḍḍhetvā arahattaṃ pāpuṇi. Tena vuttaṃ apadāne (apa. thera 2.52.44-50) –

‘‘មិគលុទ្ទោ បុរេ អាសិំ, អរញ្ញេ វិបិនេ អហំ;

‘‘Migaluddo pure āsiṃ, araññe vipine ahaṃ;

អទ្ទសំ វិរជំ ពុទ្ធំ, ទេវសង្ឃបុរក្ខតំ។

Addasaṃ virajaṃ buddhaṃ, devasaṅghapurakkhataṃ.

‘‘ចតុសច្ចំ បកាសេន្តំ, ទេសេន្តំ អមតំ បទំ;

‘‘Catusaccaṃ pakāsentaṃ, desentaṃ amataṃ padaṃ;

អស្សោសិំ មធុរំ ធម្មំ, សិខិនោ លោកពន្ធុនោ។

Assosiṃ madhuraṃ dhammaṃ, sikhino lokabandhuno.

‘‘ឃោសេ ចិត្តំ បសាទេសិំ, អសមប្បដិបុគ្គលេ;

‘‘Ghose cittaṃ pasādesiṃ, asamappaṭipuggale;

តត្ថ ចិត្តំ បសាទេត្វា, ឧត្តរិំ ទុត្តរំ ភវំ។

Tattha cittaṃ pasādetvā, uttariṃ duttaraṃ bhavaṃ.

‘‘ឯកតិំសេ ឥតោ កប្បេ, យំ សញ្ញមលភិំ តទា;

‘‘Ekatiṃse ito kappe, yaṃ saññamalabhiṃ tadā;

ទុគ្គតិំ នាភិជានាមិ, ឃោសសញ្ញាយិទំ ផលំ។

Duggatiṃ nābhijānāmi, ghosasaññāyidaṃ phalaṃ.

‘‘កិលេសា ឈាបិតា មយ្ហំ…បេ.… កតំ ពុទ្ធស្ស សាសន’’ន្តិ។

‘‘Kilesā jhāpitā mayhaṃ…pe… kataṃ buddhassa sāsana’’nti.

តថា អរហត្តេ បតិដ្ឋិតោ។ អរហត្តំ បន បត្វា អត្តនា អធិគតំ វិសេសំ សត្ថុ និវេទេន្តោ ចរិមគាថាយ អញ្ញំ ព្យាកាសិ។

Tathā arahatte patiṭṭhito. Arahattaṃ pana patvā attanā adhigataṃ visesaṃ satthu nivedento carimagāthāya aññaṃ byākāsi.

តត្ថ វិប្ផោដិតោតិ វិធុតោ, មគ្គញាណេន បដិនិស្សដ្ឋោតិ អត្ថោ។ គណ្ឌមូលោតិ អវិជ្ជា។ សា ហិ គណ្ឌតិ សវតិ។ ‘‘គណ្ឌោតិ ខោ, ភិក្ខុ, បញ្ចន្នេតំ ឧបាទានក្ខន្ធានំ អធិវចន’’ន្តិ (សំ. និ. ៤.១០៣; អ. និ. ៦.២៣; ៨.៥៦; ៩.១៥; ចូឡនិ. ខគ្គវិសាណសុត្តនិទ្ទេស ១៣៧) ឯវំ សត្ថារា វុត្តស្ស ទុក្ខមូលយោគតោ, កិលេសាសុចិបគ្ឃរណតោ, ឧប្បាទជរាភង្គេហិ ឧទ្ធុមាតបក្កបភិជ្ជនតោ ច, គណ្ឌាភិធានស្ស ឧបាទានក្ខន្ធបញ្ចកស្ស មូលំ ការណំ តណ្ហាជាលោ សមូហតោតិ តណ្ហាសង្ខាតោ ជាលោ មគ្គេន សមុគ្ឃាដិតោ។ សោ ខីណសំសារោ ន ចត្ថិ កិញ្ចនន្តិ សោ អហំ ឯវំ បហីនតណ្ហាវិជ្ជតាយ បរិក្ខីណសំសារោ បហីនភវមូលត្តា ឯវ ន ចត្ថិ, ន ច ឧបលព្ភតិ រាគាទិកិញ្ចនំ។ ចន្ទោ យថា ទោសិនា បុណ្ណមាសិយន្តិ យថា នាម ចន្ទោ អព្ភមហិកាទិទោសរហិតោ បុណ្ណមាសិយំ បរិបុណ្ណកាលេ ឯវំ អហម្បិ អរហត្តាធិគមេន អបេតរាគាទិកិញ្ចនោ បរិបុណ្ណធម្មកោដ្ឋាសោ អហោសិន្តិ។

Tattha vipphoṭitoti vidhuto, maggañāṇena paṭinissaṭṭhoti attho. Gaṇḍamūloti avijjā. Sā hi gaṇḍati savati. ‘‘Gaṇḍoti kho, bhikkhu, pañcannetaṃ upādānakkhandhānaṃ adhivacana’’nti (saṃ. ni. 4.103; a. ni. 6.23; 8.56; 9.15; cūḷani. khaggavisāṇasuttaniddesa 137) evaṃ satthārā vuttassa dukkhamūlayogato, kilesāsucipaggharaṇato, uppādajarābhaṅgehi uddhumātapakkapabhijjanato ca, gaṇḍābhidhānassa upādānakkhandhapañcakassa mūlaṃ kāraṇaṃ taṇhājālo samūhatoti taṇhāsaṅkhāto jālo maggena samugghāṭito. So khīṇasaṃsāro na catthi kiñcananti so ahaṃ evaṃ pahīnataṇhāvijjatāya parikkhīṇasaṃsāro pahīnabhavamūlattā eva na catthi, na ca upalabbhati rāgādikiñcanaṃ. Cando yathā dosinā puṇṇamāsiyanti yathā nāma cando abbhamahikādidosarahito puṇṇamāsiyaṃ paripuṇṇakāle evaṃ ahampi arahattādhigamena apetarāgādikiñcano paripuṇṇadhammakoṭṭhāso ahosinti.

ធម្មិកត្ថេរគាថាវណ្ណនា និដ្ឋិតា។

Dhammikattheragāthāvaṇṇanā niṭṭhitā.







Related texts:



តិបិដក (មូល) • Tipiṭaka (Mūla) / សុត្តបិដក • Suttapiṭaka / ខុទ្ទកនិកាយ • Khuddakanikāya / ថេរគាថាបាឡិ • Theragāthāpāḷi / ១០. ធម្មិកត្ថេរគាថា • 10. Dhammikattheragāthā


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact