| Library / Tipiṭaka / ติปิฎก • Tipiṭaka / ธมฺมปท-อฎฺฐกถา • Dhammapada-aṭṭhakathā |
๑๙. ธมฺมฎฺฐวโคฺค
19. Dhammaṭṭhavaggo
๑. วินิจฺฉยมหามตฺตวตฺถุ
1. Vinicchayamahāmattavatthu
น เตน โหตีติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต วินิจฺฉยมหามเตฺต อารพฺภ กเถสิฯ
Natena hotīti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto vinicchayamahāmatte ārabbha kathesi.
เอกทิวสญฺหิ ภิกฺขู สาวตฺถิยํ อุตฺตรทฺวารคาเม ปิณฺฑาย จริตฺวา ปิณฺฑปาตปฎิกฺกนฺตา นครมเชฺฌน วิหารํ อาคจฺฉนฺติฯ ตสฺมิํ ขเณ เมโฆ อุฎฺฐาย ปาวสฺสิฯ เต สมฺมุขาคตํ วินิจฺฉยสาลํ ปวิสิตฺวา วินิจฺฉยมหามเตฺต ลญฺชํ คเหตฺวา สามิเก อสามิเก กโรเนฺต ทิสฺวา ‘‘อโห อิเม อธมฺมิกา, มยํ ปน ‘อิเม ธเมฺมน วินิจฺฉยํ กโรนฺตี’ติ สญฺญิโน อหุมฺหา’’ติ จิเนฺตตฺวา วเสฺส วิคเต วิหารํ คนฺตฺวา สตฺถารํ วนฺทิตฺวา เอกมนฺตํ นิสินฺนา ตมตฺถํ อาโรเจสุํฯ สตฺถา ‘‘น, ภิกฺขเว, ฉนฺทาทิวสิกา หุตฺวา สาหเสน อตฺถํ วินิจฺฉินนฺตา ธมฺมฎฺฐา นาม โหนฺติ, อปราธํ ปน อนุวิชฺชิตฺวา อปราธานุรูปํ อสาหเสน วินิจฺฉยํ กโรนฺตา เอว ธมฺมฎฺฐา นาม โหนฺตี’’ติ วตฺวา อิมา คาถา อภาสิ –
Ekadivasañhi bhikkhū sāvatthiyaṃ uttaradvāragāme piṇḍāya caritvā piṇḍapātapaṭikkantā nagaramajjhena vihāraṃ āgacchanti. Tasmiṃ khaṇe megho uṭṭhāya pāvassi. Te sammukhāgataṃ vinicchayasālaṃ pavisitvā vinicchayamahāmatte lañjaṃ gahetvā sāmike asāmike karonte disvā ‘‘aho ime adhammikā, mayaṃ pana ‘ime dhammena vinicchayaṃ karontī’ti saññino ahumhā’’ti cintetvā vasse vigate vihāraṃ gantvā satthāraṃ vanditvā ekamantaṃ nisinnā tamatthaṃ ārocesuṃ. Satthā ‘‘na, bhikkhave, chandādivasikā hutvā sāhasena atthaṃ vinicchinantā dhammaṭṭhā nāma honti, aparādhaṃ pana anuvijjitvā aparādhānurūpaṃ asāhasena vinicchayaṃ karontā eva dhammaṭṭhā nāma hontī’’ti vatvā imā gāthā abhāsi –
๒๕๖.
256.
‘‘น เตน โหติ ธมฺมโฎฺฐ, เยนตฺถํ สาหสา นเย;
‘‘Na tena hoti dhammaṭṭho, yenatthaṃ sāhasā naye;
โย จ อตฺถํ อนตฺถญฺจ, อุโภ นิเจฺฉยฺย ปณฺฑิโตฯ
Yo ca atthaṃ anatthañca, ubho niccheyya paṇḍito.
๒๕๗.
257.
‘‘อสาหเสน ธเมฺมน, สเมน นยตี ปเร;
‘‘Asāhasena dhammena, samena nayatī pare;
ธมฺมสฺส คุโตฺต เมธาวี, ธมฺมโฎฺฐติ ปวุจฺจตี’’ติฯ
Dhammassa gutto medhāvī, dhammaṭṭhoti pavuccatī’’ti.
ตตฺถ เตนาติ เอตฺตเกเนว การเณนฯ ธมฺมโฎฺฐติ ราชา หิ อตฺตโน กาตเพฺพ วินิจฺฉยธเมฺม ฐิโตปิ ธมฺมโฎฺฐ นาม น โหติฯ เยนาติ เยน การเณนฯ อตฺถนฺติ โอติณฺณํ วินิจฺฉิตพฺพํ อตฺถํฯ สาหสา นเยติ ฉนฺทาทีสุ ปติฎฺฐิโต สาหเสน มุสาวาเทน วินิเจฺฉยฺยฯ โย หิ ฉเนฺท ปติฎฺฐาย ญาตีติ วา มิโตฺตติ วา มุสา วตฺวา อสามิกเมว สามิกํ กโรติ, โทเส ปติฎฺฐาย อตฺตโน เวรีนํ มุสา วตฺวา สามิกเมว อสามิกํ กโรติ, โมเห ปติฎฺฐาย ลญฺชํ คเหตฺวา วินิจฺฉยกาเล อญฺญวิหิโต วิย อิโต จิโต จ โอโลเกโนฺต มุสา วตฺวา ‘‘อิมินา ชิตํ, อยํ ปราชิโต’’ติ ปรํ นีหรติ, ภเย ปติฎฺฐาย กสฺสจิเทว อิสฺสรชาติกสฺส ปราชยํ ปาปุณนฺตสฺสาปิ ชยํ อาโรเปติ, อยํ สาหเสน อตฺถํ เนติ นามฯ เอโส ธมฺมโฎฺฐ นาม น โหตีติ อโตฺถฯ อตฺถํ อนตฺถญฺจาติ ภูตญฺจ อภูตญฺจ การณํฯ อุโภ นิเจฺฉยฺยาติ โย ปน ปณฺฑิโต อุโภ อตฺถานเตฺถ วินิจฺฉินิตฺวา วทติฯ อสาหเสนาติ อมุสาวาเทนฯ ธเมฺมนาติ วินิจฺฉยธเมฺมน, น ฉนฺทาทิวเสนฯ สเมนาติ อปราธานุรูเปเนว ปเร นยติ, ชยํ วา ปราชยํ วา ปาเปติฯ ธมฺมสฺส คุโตฺตติ โส ธมฺมคุโตฺต ธมฺมรกฺขิโต ธโมฺมชปญฺญาย สมนฺนาคโต เมธาวี วินิจฺฉยธเมฺม ฐิตตฺตา ธมฺมโฎฺฐติ ปวุจฺจตีติ อโตฺถฯ
Tattha tenāti ettakeneva kāraṇena. Dhammaṭṭhoti rājā hi attano kātabbe vinicchayadhamme ṭhitopi dhammaṭṭho nāma na hoti. Yenāti yena kāraṇena. Atthanti otiṇṇaṃ vinicchitabbaṃ atthaṃ. Sāhasā nayeti chandādīsu patiṭṭhito sāhasena musāvādena viniccheyya. Yo hi chande patiṭṭhāya ñātīti vā mittoti vā musā vatvā asāmikameva sāmikaṃ karoti, dose patiṭṭhāya attano verīnaṃ musā vatvā sāmikameva asāmikaṃ karoti, mohe patiṭṭhāya lañjaṃ gahetvā vinicchayakāle aññavihito viya ito cito ca olokento musā vatvā ‘‘iminā jitaṃ, ayaṃ parājito’’ti paraṃ nīharati, bhaye patiṭṭhāya kassacideva issarajātikassa parājayaṃ pāpuṇantassāpi jayaṃ āropeti, ayaṃ sāhasena atthaṃ neti nāma. Eso dhammaṭṭho nāma na hotīti attho. Atthaṃ anatthañcāti bhūtañca abhūtañca kāraṇaṃ. Ubho niccheyyāti yo pana paṇḍito ubho atthānatthe vinicchinitvā vadati. Asāhasenāti amusāvādena. Dhammenāti vinicchayadhammena, na chandādivasena. Samenāti aparādhānurūpeneva pare nayati, jayaṃ vā parājayaṃ vā pāpeti. Dhammassa guttoti so dhammagutto dhammarakkhito dhammojapaññāya samannāgato medhāvī vinicchayadhamme ṭhitattā dhammaṭṭhoti pavuccatīti attho.
เทสนาวสาเน พหู โสตาปตฺติผลาทีนิ ปาปุณิํสูติฯ
Desanāvasāne bahū sotāpattiphalādīni pāpuṇiṃsūti.
วินิจฺฉยมหามตฺตวตฺถุ ปฐมํฯ
Vinicchayamahāmattavatthu paṭhamaṃ.
๒. ฉพฺพคฺคิยวตฺถุ
2. Chabbaggiyavatthu
น เตน ปณฺฑิโต โหตีติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต ฉพฺพคฺคิเย อารพฺภ กเถสิฯ
Na tena paṇḍito hotīti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto chabbaggiye ārabbha kathesi.
เต กิร วิหาเรปิ คาเมปิ ภตฺตคฺคํ อากุลํ กโรนฺตา วิจรนฺติฯ อเถกทิวเส ภิกฺขู คาเม ภตฺตกิจฺจํ กตฺวา อาคเต ทหเร สามเณเร จ ปุจฺฉิํสุ – ‘‘กีทิสํ, อาวุโส, ภตฺตคฺค’’นฺติ? ภเนฺต, มา ปุจฺฉถ, ฉพฺพคฺคิยา ‘‘มยเมว วิยตฺตา, มยเมว ปณฺฑิตา, อิเม ปหริตฺวา สีเส กจวรํ อากิริตฺวา นีหริสฺสามา’’ติ วตฺวา อเมฺห ปิฎฺฐิยํ คเหตฺวา กจวรํ โอกิรนฺตา ภตฺตคฺคํ อากุลํ อกํสูติฯ ภิกฺขู สตฺถุ สนฺติกํ คนฺตฺวา ตมตฺถํ อาโรเจสุํฯ สตฺถา ‘‘นาหํ, ภิกฺขเว, พหุํ ภาสิตฺวา ปเร วิเหฐยมานํ ‘ปณฺฑิโต’ติ วทามิ, เขมินํ ปน อเวรีนํ อภยเมว ปณฺฑิโตติ วทามี’’ติ วตฺวา อิมํ คาถมาห –
Te kira vihārepi gāmepi bhattaggaṃ ākulaṃ karontā vicaranti. Athekadivase bhikkhū gāme bhattakiccaṃ katvā āgate dahare sāmaṇere ca pucchiṃsu – ‘‘kīdisaṃ, āvuso, bhattagga’’nti? Bhante, mā pucchatha, chabbaggiyā ‘‘mayameva viyattā, mayameva paṇḍitā, ime paharitvā sīse kacavaraṃ ākiritvā nīharissāmā’’ti vatvā amhe piṭṭhiyaṃ gahetvā kacavaraṃ okirantā bhattaggaṃ ākulaṃ akaṃsūti. Bhikkhū satthu santikaṃ gantvā tamatthaṃ ārocesuṃ. Satthā ‘‘nāhaṃ, bhikkhave, bahuṃ bhāsitvā pare viheṭhayamānaṃ ‘paṇḍito’ti vadāmi, kheminaṃ pana averīnaṃ abhayameva paṇḍitoti vadāmī’’ti vatvā imaṃ gāthamāha –
๒๕๘.
258.
‘‘น เตน ปณฺฑิโต โหติ, ยาวตา พหุ ภาสติ;
‘‘Na tena paṇḍito hoti, yāvatā bahu bhāsati;
เขมี อเวรี อภโย, ปณฺฑิโตติ ปวุจฺจตี’’ติฯ
Khemī averī abhayo, paṇḍitoti pavuccatī’’ti.
ตตฺถ ยาวตาติ ยตฺตเกน การเณน สงฺฆมชฺฌาทีสุ พหุํ กเถติ, เตน ปณฺฑิโต นาม น โหติ ฯ โย ปน สยํ เขมี ปญฺจนฺนํ เวรานํ อภาเวน อเวรี นิพฺภโย , ยํ วา อาคมฺม มหาชนสฺส ภยํ น โหติ, โส ปณฺฑิโต นาม โหตีติ อโตฺถฯ
Tattha yāvatāti yattakena kāraṇena saṅghamajjhādīsu bahuṃ katheti, tena paṇḍito nāma na hoti . Yo pana sayaṃ khemī pañcannaṃ verānaṃ abhāvena averī nibbhayo , yaṃ vā āgamma mahājanassa bhayaṃ na hoti, so paṇḍito nāma hotīti attho.
เทสนาวสาเน พหู โสตาปตฺติผลาทีนิ ปาปุณิํสูติฯ
Desanāvasāne bahū sotāpattiphalādīni pāpuṇiṃsūti.
ฉพฺพคฺคิยวตฺถุ ทุติยํฯ
Chabbaggiyavatthu dutiyaṃ.
๓. เอกุทานขีณาสวเตฺถรวตฺถุ
3. Ekudānakhīṇāsavattheravatthu
น ตาวตาติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต เอกุทานเตฺถรํ นาม ขีณาสวํ อารพฺภ กเถสิฯ
Na tāvatāti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto ekudānattheraṃ nāma khīṇāsavaṃ ārabbha kathesi.
โส กิร เอกโกว เอกสฺมิํ วนสเณฺฑ วิหรติ, เอกเมวสฺส อุทานํ ปคุณํ –
So kira ekakova ekasmiṃ vanasaṇḍe viharati, ekamevassa udānaṃ paguṇaṃ –
‘‘อธิเจตโส อปฺปมชฺชโต,
‘‘Adhicetaso appamajjato,
มุนิโน โมนปเถสุ สิกฺขโต;
Munino monapathesu sikkhato;
โสกา น ภวนฺติ ตาทิโน,
Sokā na bhavanti tādino,
อุปสนฺตสฺส สทา สตีมโต’’ติฯ (ปาจิ. ๑๕๓; อุทา. ๓๗);
Upasantassa sadā satīmato’’ti. (pāci. 153; udā. 37);
โส กิร อุโปสถทิวเสสุ สยเมว ธมฺมสฺสวนํ โฆเสตฺวา อิมํ คาถํ วทติฯ ปถวิอุนฺทฺริยนสโทฺท วิย เทวตานํ สาธุการสโทฺท โหติฯ อเถกสฺมิํ อุโปสถทิวเส ปญฺจปญฺจสตปริวารา เทฺว ติปิฎกธรา ภิกฺขู ตสฺส วสนฎฺฐานํ อคมํสุฯ โส เต ทิสฺวาว ตุฎฺฐมานโส ‘‘สาธุ โว กตํ อิธ อาคจฺฉเนฺตหิ, อชฺช มยํ ตุมฺหากํ ธมฺมํ สุณิสฺสามา’’ติ อาหฯ อตฺถิ ปน, อาวุโส, อิธ ธมฺมํ โสตุกามาติฯ อตฺถิ, ภเนฺต, อยํ วนสโณฺฑ ธมฺมสฺสวนทิวเส เทวตานํ สาธุการสเทฺทน เอกนินฺนาโท โหตีติฯ เตสุ เอโก ติปิฎกธโร ธมฺมํ โอสาเรสิ, เอโก กเถสิฯ เอกเทวตาปิ สาธุการํ นาทาสิฯ เต อาหํสุ – ‘‘ตฺวํ, อาวุโส, ธมฺมสฺสวนทิวเส อิมสฺมิํ วนสเณฺฑ เทวตา มหเนฺตน สเทฺทน สาธุการํ เทนฺตีติ วเทสิ, กิํ นาเมต’’นฺติฯ ภเนฺต, อเญฺญสุ ทิวเสสุ สาธุการสเทฺทน เอกนินฺนาโท เอว โหติ, น อชฺช ปน ชานามิ ‘‘กิเมต’’นฺติฯ ‘‘เตน หิ, อาวุโส, ตฺวํ ตาว ธมฺมํ กเถหี’’ติฯ โส พีชนิํ คเหตฺวา อาสเน นิสิโนฺน ตเมว คาถํ วเทสิฯ เทวตา มหเนฺตน สเทฺทน สาธุการมทํสุฯ อถ เนสํ ปริวารา ภิกฺขู อุชฺฌายิํสุ ‘‘อิมสฺมิํ วนสเณฺฑ เทวตา มุโขโลกเนน สาธุการํ ททนฺติ, ติปิฎกธรภิกฺขูสุ เอตฺตกํ ภณเนฺตสุปิ กิญฺจิ ปสํสนมตฺตมฺปิ อวตฺวา เอเกน มหลฺลกเตฺถเรน เอกคาถาย กถิตาย มหาสเทฺทน สาธุการํ ททนฺตี’’ติฯ เตปิ วิหารํ คนฺตฺวา สตฺถุ ตมตฺถํ อาโรเจสุํฯ
So kira uposathadivasesu sayameva dhammassavanaṃ ghosetvā imaṃ gāthaṃ vadati. Pathaviundriyanasaddo viya devatānaṃ sādhukārasaddo hoti. Athekasmiṃ uposathadivase pañcapañcasataparivārā dve tipiṭakadharā bhikkhū tassa vasanaṭṭhānaṃ agamaṃsu. So te disvāva tuṭṭhamānaso ‘‘sādhu vo kataṃ idha āgacchantehi, ajja mayaṃ tumhākaṃ dhammaṃ suṇissāmā’’ti āha. Atthi pana, āvuso, idha dhammaṃ sotukāmāti. Atthi, bhante, ayaṃ vanasaṇḍo dhammassavanadivase devatānaṃ sādhukārasaddena ekaninnādo hotīti. Tesu eko tipiṭakadharo dhammaṃ osāresi, eko kathesi. Ekadevatāpi sādhukāraṃ nādāsi. Te āhaṃsu – ‘‘tvaṃ, āvuso, dhammassavanadivase imasmiṃ vanasaṇḍe devatā mahantena saddena sādhukāraṃ dentīti vadesi, kiṃ nāmeta’’nti. Bhante, aññesu divasesu sādhukārasaddena ekaninnādo eva hoti, na ajja pana jānāmi ‘‘kimeta’’nti. ‘‘Tena hi, āvuso, tvaṃ tāva dhammaṃ kathehī’’ti. So bījaniṃ gahetvā āsane nisinno tameva gāthaṃ vadesi. Devatā mahantena saddena sādhukāramadaṃsu. Atha nesaṃ parivārā bhikkhū ujjhāyiṃsu ‘‘imasmiṃ vanasaṇḍe devatā mukholokanena sādhukāraṃ dadanti, tipiṭakadharabhikkhūsu ettakaṃ bhaṇantesupi kiñci pasaṃsanamattampi avatvā ekena mahallakattherena ekagāthāya kathitāya mahāsaddena sādhukāraṃ dadantī’’ti. Tepi vihāraṃ gantvā satthu tamatthaṃ ārocesuṃ.
สตฺถา ‘‘นาหํ, ภิกฺขเว, โย พหุมฺปิ อุคฺคณฺหติ วา ภาสติ วา, ตํ ธมฺมธโรติ วทามิฯ โย ปน เอกมฺปิ คาถํ อุคฺคณฺหิตฺวา สจฺจานิ ปฎิวิชฺฌติ, อยํ ธมฺมธโร นามา’’ติ วตฺวา ธมฺมํ เทเสโนฺต อิมํ คาถมาห –
Satthā ‘‘nāhaṃ, bhikkhave, yo bahumpi uggaṇhati vā bhāsati vā, taṃ dhammadharoti vadāmi. Yo pana ekampi gāthaṃ uggaṇhitvā saccāni paṭivijjhati, ayaṃ dhammadharo nāmā’’ti vatvā dhammaṃ desento imaṃ gāthamāha –
๒๕๙.
259.
‘‘น ตาวตา ธมฺมธโร, ยาวตา พหุ ภาสติ;
‘‘Na tāvatā dhammadharo, yāvatā bahu bhāsati;
โย จ อปฺปมฺปิ สุตฺวาน, ธมฺมํ กาเยน ปสฺสติ;
Yo ca appampi sutvāna, dhammaṃ kāyena passati;
ส เว ธมฺมธโร โหติ, โย ธมฺมํ นปฺปมชฺชตี’’ติฯ
Sa ve dhammadharo hoti, yo dhammaṃ nappamajjatī’’ti.
ตตฺถ ยาวตาติ ยตฺตเกน อุคฺคหณธารณวาจนาทินา การเณน พหุํ ภาสติ, ตาวตฺตเกน ธมฺมธโร น โหติ, วํสานุรกฺขโก ปน ปเวณิปาลโก นาม โหติฯ โย จ อปฺปมฺปีติ โย ปน อปฺปมตฺตกมฺปิ สุตฺวา ธมฺมมนฺวาย อตฺถมนฺวาย ธมฺมานุธมฺมปฺปฎิปโนฺน หุตฺวา นามกาเยน ทุกฺขาทีนิ ปริชานโนฺต จตุสจฺจธมฺมํ ปสฺสติ, ส เว ธมฺมธโร โหติฯ โย ธมฺมํ นปฺปมชฺชตีติ โยปิ อารทฺธวีริโย หุตฺวา อชฺช อเชฺชวาติ ปฎิเวธํ อากงฺขโนฺต ธมฺมํ นปฺปมชฺชติ, อยมฺปิ ธมฺมธโรเยวาติ อโตฺถฯ
Tattha yāvatāti yattakena uggahaṇadhāraṇavācanādinā kāraṇena bahuṃ bhāsati, tāvattakena dhammadharo na hoti, vaṃsānurakkhako pana paveṇipālako nāma hoti. Yo ca appampīti yo pana appamattakampi sutvā dhammamanvāya atthamanvāya dhammānudhammappaṭipanno hutvā nāmakāyena dukkhādīni parijānanto catusaccadhammaṃ passati, sa ve dhammadharo hoti. Yo dhammaṃ nappamajjatīti yopi āraddhavīriyo hutvā ajja ajjevāti paṭivedhaṃ ākaṅkhanto dhammaṃ nappamajjati, ayampi dhammadharoyevāti attho.
เทสนาวสาเน พหู โสตาปตฺติผลาทีนิ ปาปุณิํสูติฯ
Desanāvasāne bahū sotāpattiphalādīni pāpuṇiṃsūti.
เอกุทานขีณาสวเตฺถรวตฺถุ ตติยํฯ
Ekudānakhīṇāsavattheravatthu tatiyaṃ.
๔. ลกุณฺฑกภทฺทิยเตฺถรวตฺถุ
4. Lakuṇḍakabhaddiyattheravatthu
น เตน เถโร โส โหตีติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต ลกุณฺฑกภทฺทิยเตฺถรํ อารพฺภ กเถสิฯ
Natena thero so hotīti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto lakuṇḍakabhaddiyattheraṃ ārabbha kathesi.
เอกทิวสญฺหิ ตสฺมิํ เถเร สตฺถุ อุปฎฺฐานํ คนฺตฺวา ปกฺกนฺตมเตฺต ติํสมตฺตา อารญฺญิกา ภิกฺขู ตํ ปสฺสนฺตา เอว อาคนฺตฺวา สตฺถารํ วนฺทิตฺวา นิสีทิํสุฯ สตฺถา เตสํ อรหตฺตูปนิสฺสยํ ทิสฺวา อิมํ ปญฺหํ ปุจฺฉิ – ‘‘อิโต คตํ เอกํ เถรํ ปสฺสถา’’ติ? ‘‘น ปสฺสาม, ภเนฺต’’ติฯ ‘‘กิํ นุ ทิโฎฺฐ โว’’ติ? ‘‘เอกํ, ภเนฺต, สามเณรํ ปสฺสิมฺหา’’ติฯ ‘‘น โส, ภิกฺขเว, สามเณโร, เถโร เอว โส’’ติ? ‘‘อติวิย ขุทฺทโก, ภเนฺต’’ติฯ ‘‘นาหํ, ภิกฺขเว, มหลฺลกภาเวน เถราสเน นิสินฺนมตฺตเกน เถโรติ วทามิฯ โย ปน สจฺจานิ ปฎิวิชฺฌิตฺวา มหาชนสฺส อหิํสกภาเว ฐิโต, อยํ เถโร นามา’’ติ วตฺวา อิมา คาถา อภาสิ –
Ekadivasañhi tasmiṃ there satthu upaṭṭhānaṃ gantvā pakkantamatte tiṃsamattā āraññikā bhikkhū taṃ passantā eva āgantvā satthāraṃ vanditvā nisīdiṃsu. Satthā tesaṃ arahattūpanissayaṃ disvā imaṃ pañhaṃ pucchi – ‘‘ito gataṃ ekaṃ theraṃ passathā’’ti? ‘‘Na passāma, bhante’’ti. ‘‘Kiṃ nu diṭṭho vo’’ti? ‘‘Ekaṃ, bhante, sāmaṇeraṃ passimhā’’ti. ‘‘Na so, bhikkhave, sāmaṇero, thero eva so’’ti? ‘‘Ativiya khuddako, bhante’’ti. ‘‘Nāhaṃ, bhikkhave, mahallakabhāvena therāsane nisinnamattakena theroti vadāmi. Yo pana saccāni paṭivijjhitvā mahājanassa ahiṃsakabhāve ṭhito, ayaṃ thero nāmā’’ti vatvā imā gāthā abhāsi –
๒๖๐.
260.
‘‘น เตน เถโร โส โหติ, เยนสฺส ปลิตํ สิโร;
‘‘Na tena thero so hoti, yenassa palitaṃ siro;
ปริปโกฺก วโย ตสฺส, โมฆชิโณฺณติ วุจฺจติฯ
Paripakko vayo tassa, moghajiṇṇoti vuccati.
๒๖๑.
261.
‘‘ยมฺหิ สจฺจญฺจ ธโมฺม จ, อหิํสา สํยโม ทโม;
‘‘Yamhi saccañca dhammo ca, ahiṃsā saṃyamo damo;
ส เว วนฺตมโล ธีโร, เถโร อิติ ปวุจฺจตี’’ติฯ
Sa ve vantamalo dhīro, thero iti pavuccatī’’ti.
ตตฺถ ปริปโกฺกติ ปริณโต, วุฑฺฒภาวํ ปโตฺตติ อโตฺถฯ โมฆชิโณฺณติ อโนฺต เถรกรานํ ธมฺมานํ อภาเวน ตุจฺฉชิโณฺณ นามฯ ยมฺหิ สจฺจญฺจ ธโมฺม จาติ ยมฺหิ ปน ปุคฺคเล โสฬสหากาเรหิ ปฎิวิทฺธตฺตา จตุพฺพิธํ สจฺจํ, ญาเณน สจฺฉิกตตฺตา นววิโธ โลกุตฺตรธโมฺม จ อตฺถิฯ อหิํสาติ อหิํสนภาโวฯ เทสนามตฺตเมตํ, ยมฺหิ ปน จตุพฺพิธาปิ อปฺปมญฺญาภาวนา อตฺถีติ อโตฺถฯ สํยโม ทโมติ สีลเญฺจว อินฺทฺริยสํวโร จฯ วนฺตมโลติ มคฺคญาเณน นีหฎมโลฯ ธีโรติ ธิติสมฺปโนฺนฯ เถโรติ โส อิเมหิ ถิรภาวการเกหิ สมนฺนาคตตฺตา เถโรติ วุจฺจตีติ อโตฺถฯ
Tattha paripakkoti pariṇato, vuḍḍhabhāvaṃ pattoti attho. Moghajiṇṇoti anto therakarānaṃ dhammānaṃ abhāvena tucchajiṇṇo nāma. Yamhi saccañca dhammo cāti yamhi pana puggale soḷasahākārehi paṭividdhattā catubbidhaṃ saccaṃ, ñāṇena sacchikatattā navavidho lokuttaradhammo ca atthi. Ahiṃsāti ahiṃsanabhāvo. Desanāmattametaṃ, yamhi pana catubbidhāpi appamaññābhāvanā atthīti attho. Saṃyamo damoti sīlañceva indriyasaṃvaro ca. Vantamaloti maggañāṇena nīhaṭamalo. Dhīroti dhitisampanno. Theroti so imehi thirabhāvakārakehi samannāgatattā theroti vuccatīti attho.
เทสนาวสาเน เต ภิกฺขู อรหเตฺต ปติฎฺฐหิํสูติฯ
Desanāvasāne te bhikkhū arahatte patiṭṭhahiṃsūti.
ลกุณฺฑกภทฺทิยเตฺถรวตฺถุ จตุตฺถํฯ
Lakuṇḍakabhaddiyattheravatthu catutthaṃ.
๕. สมฺพหุลภิกฺขุวตฺถุ
5. Sambahulabhikkhuvatthu
น วากฺกรณมเตฺตนาติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต สมฺพหุเล ภิกฺขู อารพฺภ กเถสิฯ
Navākkaraṇamattenāti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto sambahule bhikkhū ārabbha kathesi.
เอกสฺมิญฺหิ สมเย ทหเร เจว สามเณเร จ อตฺตโน ธมฺมาจริยานเมว จีวรรชนาทีนิ เวยฺยาวจฺจานิ กโรเนฺต ทิสฺวา เอกเจฺจ เถรา จินฺตยิํสุ – ‘‘มยมฺปิ พฺยญฺชนสมเย กุสลา, อมฺหากเมว กิญฺจิ นตฺถิฯ ยํนูน มยํ สตฺถารํ อุปสงฺกมิตฺวา เอวํ วเทยฺยาม, ‘ภเนฺต, มยํ พฺยญฺชนสมเย กุสลา, อเญฺญสํ สนฺติเก ธมฺมํ อุคฺคณฺหิตฺวาปิ อิเมสํ สนฺติเก อโสเธตฺวา มา สชฺฌายิตฺถาติ ทหรสามเณเร อาณาเปถา’ติฯ เอวญฺหิ อมฺหากํ ลาภสกฺกาโร วฑฺฒิสฺสตี’’ติฯ เต สตฺถารํ อุปสงฺกมิตฺวา ตถา วทิํสุฯ
Ekasmiñhi samaye dahare ceva sāmaṇere ca attano dhammācariyānameva cīvararajanādīni veyyāvaccāni karonte disvā ekacce therā cintayiṃsu – ‘‘mayampi byañjanasamaye kusalā, amhākameva kiñci natthi. Yaṃnūna mayaṃ satthāraṃ upasaṅkamitvā evaṃ vadeyyāma, ‘bhante, mayaṃ byañjanasamaye kusalā, aññesaṃ santike dhammaṃ uggaṇhitvāpi imesaṃ santike asodhetvā mā sajjhāyitthāti daharasāmaṇere āṇāpethā’ti. Evañhi amhākaṃ lābhasakkāro vaḍḍhissatī’’ti. Te satthāraṃ upasaṅkamitvā tathā vadiṃsu.
สตฺถา เตสํ วจนํ สุตฺวา ‘‘อิมสฺมิํ สาสเน ปเวณิวเสเนว เอวํ วตฺตุํ ลภติ, อิเม ปน ลาภสกฺกาเร นิสฺสิตาติ ญตฺวา อหํ ตุเมฺห วากฺกรณมเตฺตน สาธุรูปาติ น วทามิฯ ยสฺส ปเนเต อิสฺสาทโย ธมฺมา อรหตฺตมเคฺคน สมุจฺฉินฺนา, เอโส เอว สาธุรูโป’’ติ วตฺวา อิมา คาถา อภาสิ –
Satthā tesaṃ vacanaṃ sutvā ‘‘imasmiṃ sāsane paveṇivaseneva evaṃ vattuṃ labhati, ime pana lābhasakkāre nissitāti ñatvā ahaṃ tumhe vākkaraṇamattena sādhurūpāti na vadāmi. Yassa panete issādayo dhammā arahattamaggena samucchinnā, eso eva sādhurūpo’’ti vatvā imā gāthā abhāsi –
๒๖๒.
262.
‘‘น วากฺกรณมเตฺตน, วณฺณโปกฺขรตาย วา;
‘‘Na vākkaraṇamattena, vaṇṇapokkharatāya vā;
สาธุรูโป นโร โหติ, อิสฺสุกี มจฺฉรี สโฐฯ
Sādhurūpo naro hoti, issukī maccharī saṭho.
๒๖๓.
263.
‘‘ยสฺส เจตํ สมุจฺฉินฺนํ, มูลฆจฺจํ สมูหตํ;
‘‘Yassa cetaṃ samucchinnaṃ, mūlaghaccaṃ samūhataṃ;
สวนฺตโทโส เมธาวี, สาธุรูโปติ วุจฺจตี’’ติฯ
Savantadoso medhāvī, sādhurūpoti vuccatī’’ti.
ตตฺถ น วากฺกรณมเตฺตนาติ วจีกรณมเตฺตน สทฺทลกฺขณสมฺปนฺนวจนมเตฺตนฯ วณฺณโปกฺขรตาย วาติ สรีรวณฺณสฺส มนาปภาเวน วาฯ นโรติ เอตฺตเกเนว การเณน ปรลาภาทีสุ อิสฺสามนโก ปญฺจวิเธน มเจฺฉเรน สมนฺนาคโต เกราฎิกภาเวน สโฐ นโร สาธุรูโป น โหติฯ ยสฺส เจตนฺติ ยสฺส จ ปุคฺคลเสฺสตํ อิสฺสาทิโทสชาตํ อรหตฺตมคฺคญาเณน สมูลกํ ฉินฺนํ, มูลฆาตํ กตฺวา สมูหตํ , โส วนฺตโทโส ธโมฺมชปญฺญาย สมนฺนาคโต สาธุรูโปติ วุจฺจตีติ อโตฺถฯ
Tattha na vākkaraṇamattenāti vacīkaraṇamattena saddalakkhaṇasampannavacanamattena. Vaṇṇapokkharatāya vāti sarīravaṇṇassa manāpabhāvena vā. Naroti ettakeneva kāraṇena paralābhādīsu issāmanako pañcavidhena maccherena samannāgato kerāṭikabhāvena saṭho naro sādhurūpo na hoti. Yassa cetanti yassa ca puggalassetaṃ issādidosajātaṃ arahattamaggañāṇena samūlakaṃ chinnaṃ, mūlaghātaṃ katvā samūhataṃ , so vantadoso dhammojapaññāya samannāgato sādhurūpoti vuccatīti attho.
เทสนาวสาเน พหู โสตาปตฺติผลาทีนิ ปาปุณิํสูติฯ
Desanāvasāne bahū sotāpattiphalādīni pāpuṇiṃsūti.
สมฺพหุลภิกฺขุวตฺถุ ปญฺจมํฯ
Sambahulabhikkhuvatthu pañcamaṃ.
๖. หตฺถกวตฺถุ
6. Hatthakavatthu
น มุณฺฑเกน สมโณติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา สาวตฺถิยํ วิหรโนฺต หตฺถกํ อารพฺภ กเถสิฯ
Namuṇḍakena samaṇoti imaṃ dhammadesanaṃ satthā sāvatthiyaṃ viharanto hatthakaṃ ārabbha kathesi.
โส กิร วาทกฺขิโตฺต ‘‘ตุเมฺห อสุกเวลาย อสุกฎฺฐานํ นาม อาคเจฺฉยฺยาถ, วาทํ กริสฺสามา’’ติ วตฺวา ปุเรตรเมว ตตฺถ คนฺตฺวา ‘‘ปสฺสถ, ติตฺถิยา มม ภเยน นาคตา, เอโสว ปน เนสํ ปราชโย’’ติอาทีนิ วตฺวา วาทกฺขิโตฺต อเญฺญนญฺญํ ปฎิจรโนฺต วิจรติฯ สตฺถา ‘‘หตฺถโก กิร เอวํ กโรตี’’ติ สุตฺวา ตํ ปโกฺกสาเปตฺวา ‘‘สจฺจํ กิร ตฺวํ, หตฺถก, เอวํ กโรสี’’ติ ปุจฺฉิตฺวา ‘‘สจฺจ’’นฺติ วุเตฺต, ‘‘กสฺมา เอวํ กโรสิ? เอวรูปญฺหิ มุสาวาทํ กโรโนฺต สีสมุณฺฑนาทิมเตฺตเนว สมโณ นาม น โหติฯ โย ปน อณูนิ วา ถูลานิ วา ปาปานิ สเมตฺวา ฐิโต, อยเมว สมโณ’’ติ วตฺวา อิมา คาถา อภาสิ –
So kira vādakkhitto ‘‘tumhe asukavelāya asukaṭṭhānaṃ nāma āgaccheyyātha, vādaṃ karissāmā’’ti vatvā puretarameva tattha gantvā ‘‘passatha, titthiyā mama bhayena nāgatā, esova pana nesaṃ parājayo’’tiādīni vatvā vādakkhitto aññenaññaṃ paṭicaranto vicarati. Satthā ‘‘hatthako kira evaṃ karotī’’ti sutvā taṃ pakkosāpetvā ‘‘saccaṃ kira tvaṃ, hatthaka, evaṃ karosī’’ti pucchitvā ‘‘sacca’’nti vutte, ‘‘kasmā evaṃ karosi? Evarūpañhi musāvādaṃ karonto sīsamuṇḍanādimatteneva samaṇo nāma na hoti. Yo pana aṇūni vā thūlāni vā pāpāni sametvā ṭhito, ayameva samaṇo’’ti vatvā imā gāthā abhāsi –
๒๖๔.
264.
‘‘น มุณฺฑเกน สมโณ, อพฺพโต อลิกํ ภณํ;
‘‘Na muṇḍakena samaṇo, abbato alikaṃ bhaṇaṃ;
อิจฺฉาโลภสมาปโนฺน, สมโณ กิํ ภวิสฺสติฯ
Icchālobhasamāpanno, samaṇo kiṃ bhavissati.
๒๖๕.
265.
‘‘โย จ สเมติ ปาปานิ, อณุํ ถูลานิ สพฺพโส;
‘‘Yo ca sameti pāpāni, aṇuṃ thūlāni sabbaso;
สมิตตฺตา หิ ปาปานํ, สมโณติ ปวุจฺจตี’’ติฯ
Samitattā hi pāpānaṃ, samaṇoti pavuccatī’’ti.
ตตฺถ มุณฺฑเกนาติ สีสมุณฺฑนมเตฺตนฯ อพฺพโตติ สีลวเตน จ ธุตงฺควเตน จ วิรหิโตฯ อลิกํ ภณนฺติ มุสาวาทํ ภณโนฺต อสมฺปเตฺตสุ อารมฺมเณสุ อิจฺฉาย ปเตฺตสุ จ โลเภน สมนฺนาคโต สมโณ นาม กิํ ภวิสฺสติ? สเมตีติ โย จ ปริตฺตานิ วา มหนฺตานิ วา ปาปานิ วูปสเมติ, โส เตสํ สมิตตฺตา สมโณติ ปวุจฺจตีติ อโตฺถฯ
Tattha muṇḍakenāti sīsamuṇḍanamattena. Abbatoti sīlavatena ca dhutaṅgavatena ca virahito. Alikaṃ bhaṇanti musāvādaṃ bhaṇanto asampattesu ārammaṇesu icchāya pattesu ca lobhena samannāgato samaṇo nāma kiṃ bhavissati? Sametīti yo ca parittāni vā mahantāni vā pāpāni vūpasameti, so tesaṃ samitattā samaṇoti pavuccatīti attho.
เทสนาวสาเน พหู โสตาปตฺติผลาทีนิ ปาปุณิํสูติฯ
Desanāvasāne bahū sotāpattiphalādīni pāpuṇiṃsūti.
หตฺถกวตฺถุ ฉฎฺฐํฯ
Hatthakavatthu chaṭṭhaṃ.
๗. อญฺญตรพฺราหฺมณวตฺถุ
7. Aññatarabrāhmaṇavatthu
น เตน ภิกฺขุ โส โหตีติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต อญฺญตรํ พฺราหฺมณํ อารพฺภ กเถสิฯ
Natena bhikkhu so hotīti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto aññataraṃ brāhmaṇaṃ ārabbha kathesi.
โส กิร พาหิรสมเย ปพฺพชิตฺวา ภิกฺขํ จรโนฺต จิเนฺตสิ – ‘‘สมโณ โคตโม อตฺตโน สาวเก ภิกฺขาย จรเณน ‘ภิกฺขู’ติ วทติ, มมฺปิ ‘ภิกฺขู’ติ วตฺตุํ วฎฺฎตี’’ติฯ โส สตฺถารํ อุปสงฺกมิตฺวา, ‘‘โภ โคตม, อหมฺปิ ภิกฺขํ จริตฺวา ชีวามิ, มมฺปิ ‘ภิกฺขู’ติ วเทหี’’ติ อาหฯ อถ นํ สตฺถา ‘‘นาหํ, พฺราหฺมณ, ภิกฺขนมเตฺตน ภิกฺขูติ วทามิฯ น หิ วิสฺสํ ธมฺมํ สมาทาย วตฺตโนฺต ภิกฺขุ นาม โหติฯ โย ปน สพฺพสงฺขาเรสุ สงฺขาย จรติ, โส ภิกฺขุ นามา’’ติ วตฺวา อิมา คาถา อภาสิ –
So kira bāhirasamaye pabbajitvā bhikkhaṃ caranto cintesi – ‘‘samaṇo gotamo attano sāvake bhikkhāya caraṇena ‘bhikkhū’ti vadati, mampi ‘bhikkhū’ti vattuṃ vaṭṭatī’’ti. So satthāraṃ upasaṅkamitvā, ‘‘bho gotama, ahampi bhikkhaṃ caritvā jīvāmi, mampi ‘bhikkhū’ti vadehī’’ti āha. Atha naṃ satthā ‘‘nāhaṃ, brāhmaṇa, bhikkhanamattena bhikkhūti vadāmi. Na hi vissaṃ dhammaṃ samādāya vattanto bhikkhu nāma hoti. Yo pana sabbasaṅkhāresu saṅkhāya carati, so bhikkhu nāmā’’ti vatvā imā gāthā abhāsi –
๒๖๖.
266.
‘‘น เตน ภิกฺขุ โส โหติ, ยาวตา ภิกฺขเต ปเร;
‘‘Na tena bhikkhu so hoti, yāvatā bhikkhate pare;
วิสฺสํ ธมฺมํ สมาทาย, ภิกฺขุ โหติ น ตาวตาฯ
Vissaṃ dhammaṃ samādāya, bhikkhu hoti na tāvatā.
๒๖๗.
267.
‘‘โยธ ปุญฺญญฺจ ปาปญฺจ, พาเหตฺวา พฺรหฺมจริยวา;
‘‘Yodha puññañca pāpañca, bāhetvā brahmacariyavā;
สงฺขาย โลเก จรติ, ส เว ภิกฺขูติ วุจฺจตี’’ติฯ
Saṅkhāya loke carati, sa ve bhikkhūti vuccatī’’ti.
ตตฺถ ยาวตาติ ยตฺตเกน ปเร ภิกฺขเต, เตน ภิกฺขนมเตฺตน ภิกฺขุ นาม น โหติฯ วิสฺสนฺติ วิสมํ ธมฺมํ, วิสฺสคนฺธํ วา กายกมฺมาทิกํ ธมฺมํ สมาทาย จรโนฺต ภิกฺขุ นาม น โหติฯ โยธาติ โย อิธ สาสเน อุภยเมฺปตํ ปุญฺญญฺจ ปาปญฺจ มคฺคพฺรหฺมจริเยน พาเหตฺวา ปนุทิตฺวา พฺรหฺมจริยวา โหติฯ สงฺขายาติ ญาเณนฯ โลเกติ ขนฺธาทิโลเก ‘‘อิเม อชฺฌตฺติกา ขนฺธา, อิเม พาหิรา’’ติ เอวํ สเพฺพปิ ธเมฺม ชานิตฺวา จรติ, โส เตน ญาเณน กิเลสานํ ภินฺนตฺตา ‘‘ภิกฺขู’’ติ วุจฺจตีติ อโตฺถฯ
Tattha yāvatāti yattakena pare bhikkhate, tena bhikkhanamattena bhikkhu nāma na hoti. Vissanti visamaṃ dhammaṃ, vissagandhaṃ vā kāyakammādikaṃ dhammaṃ samādāya caranto bhikkhu nāma na hoti. Yodhāti yo idha sāsane ubhayampetaṃ puññañca pāpañca maggabrahmacariyena bāhetvā panuditvā brahmacariyavā hoti. Saṅkhāyāti ñāṇena. Loketi khandhādiloke ‘‘ime ajjhattikā khandhā, ime bāhirā’’ti evaṃ sabbepi dhamme jānitvā carati, so tena ñāṇena kilesānaṃ bhinnattā ‘‘bhikkhū’’ti vuccatīti attho.
เทสนาวสาเน พหู โสตาปตฺติผลาทีนิ ปาปุณิํสูติฯ
Desanāvasāne bahū sotāpattiphalādīni pāpuṇiṃsūti.
อญฺญตรพฺราหฺมณวตฺถุ สตฺตมํฯ
Aññatarabrāhmaṇavatthu sattamaṃ.
๘. ติตฺถิยวตฺถุ
8. Titthiyavatthu
น โมเนนาติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต ติตฺถิเย อารพฺภ กเถสิฯ
Namonenāti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto titthiye ārabbha kathesi.
เต กิร ภุตฺตฎฺฐาเนสุ มนุสฺสานํ ‘‘เขมํ โหตุ, สุขํ โหตุ, อายุ วฑฺฒตุ, อสุกฎฺฐาเน นาม กลลํ อตฺถิ, อสุกฎฺฐาเน นาม กณฺฎโก อตฺถิ, เอวรูปํ ฐานํ คนฺตุํ น วฎฺฎตี’’ติอาทินา นเยน มงฺคลํ วตฺวา ปกฺกมนฺติฯ ภิกฺขู ปน ปฐมโพธิยํ อนุโมทนาทีนํ อนนุญฺญาตกาเล ภตฺตเคฺค มนุสฺสานํ อนุโมทนํ อกตฺวา ปกฺกมนฺติฯ มนุสฺสา ‘‘ติตฺถิยานํ สนฺติกา มงฺคลํ สุณาม, ภทฺทนฺตา ปน ตุณฺหีภูตา ปกฺกมนฺตี’’ติ อุชฺฌายิํสุฯ ภิกฺขู ตมตฺถํ สตฺถุ อาโรเจสุํฯ สตฺถา, ‘‘ภิกฺขเว, อิโต ปฎฺฐาย ภตฺตคฺคาทีสุ ยถาสุขํ อนุโมทนํ กโรถ, อุปนิสินฺนกถํ กโรถ, ธมฺมํ กเถถา’’ติ อนุชานิฯ เต ตถา กริํสุฯ มนุสฺสา อนุโมทนาทีนิ สุณนฺตา อุสฺสาหปฺปตฺตา ภิกฺขู นิมเนฺตตฺวา สกฺการํ กโรนฺตา วิจรนฺติฯ ติตฺถิยา ปน ‘‘มยํ มุนิโน โมนํ กโรม, สมณสฺส โคตมสฺส สาวกา ภตฺตคฺคาทีสุ มหากถํ กเถนฺตา วิจรนฺตี’’ติ อุชฺฌายิํสุฯ
Te kira bhuttaṭṭhānesu manussānaṃ ‘‘khemaṃ hotu, sukhaṃ hotu, āyu vaḍḍhatu, asukaṭṭhāne nāma kalalaṃ atthi, asukaṭṭhāne nāma kaṇṭako atthi, evarūpaṃ ṭhānaṃ gantuṃ na vaṭṭatī’’tiādinā nayena maṅgalaṃ vatvā pakkamanti. Bhikkhū pana paṭhamabodhiyaṃ anumodanādīnaṃ ananuññātakāle bhattagge manussānaṃ anumodanaṃ akatvā pakkamanti. Manussā ‘‘titthiyānaṃ santikā maṅgalaṃ suṇāma, bhaddantā pana tuṇhībhūtā pakkamantī’’ti ujjhāyiṃsu. Bhikkhū tamatthaṃ satthu ārocesuṃ. Satthā, ‘‘bhikkhave, ito paṭṭhāya bhattaggādīsu yathāsukhaṃ anumodanaṃ karotha, upanisinnakathaṃ karotha, dhammaṃ kathethā’’ti anujāni. Te tathā kariṃsu. Manussā anumodanādīni suṇantā ussāhappattā bhikkhū nimantetvā sakkāraṃ karontā vicaranti. Titthiyā pana ‘‘mayaṃ munino monaṃ karoma, samaṇassa gotamassa sāvakā bhattaggādīsu mahākathaṃ kathentā vicarantī’’ti ujjhāyiṃsu.
สตฺถา ตมตฺถํ สุตฺวา ‘‘นาหํ, ภิกฺขเว, ตุณฺหีภาวมเตฺตน ‘มุนี’ติ วทามิฯ เอกเจฺจ หิ อชานนฺตา น กเถนฺติ, เอกเจฺจ อวิสารทตาย, เอกเจฺจ ‘มา โน อิมํ อติสยตฺถํ อเญฺญ ชานิํสู’ติ มเจฺฉเรนฯ ตสฺมา โมนมเตฺตน มุนิ น โหติ, ปาปวูปสเมน ปน มุนิ นาม โหตี’’ติ วตฺวา อิมา คาถา อภาสิ –
Satthā tamatthaṃ sutvā ‘‘nāhaṃ, bhikkhave, tuṇhībhāvamattena ‘munī’ti vadāmi. Ekacce hi ajānantā na kathenti, ekacce avisāradatāya, ekacce ‘mā no imaṃ atisayatthaṃ aññe jāniṃsū’ti maccherena. Tasmā monamattena muni na hoti, pāpavūpasamena pana muni nāma hotī’’ti vatvā imā gāthā abhāsi –
๒๖๘.
268.
‘‘น โมเนน มุนี โหติ, มูฬฺหรูโป อวิทฺทสุ;
‘‘Na monena munī hoti, mūḷharūpo aviddasu;
โย จ ตุลํว ปคฺคยฺห, วรมาทาย ปณฺฑิโตฯ
Yo ca tulaṃva paggayha, varamādāya paṇḍito.
๒๖๙.
269.
‘‘ปาปานิ ปริวเชฺชติ, ส มุนี เตน โส มุนิ;
‘‘Pāpāni parivajjeti, sa munī tena so muni;
โย มุนาติ อุโภ โลเก, มุนิ เตน ปวุจฺจตี’’ติฯ
Yo munāti ubho loke, muni tena pavuccatī’’ti.
ตตฺถ น โมเนนาติ กามญฺหิ โมเนยฺยปฎิปทาสงฺขาเตน มคฺคญาณโมเนน มุนิ นาม โหติ, อิธ ปน ตุณฺหีภาวํ สนฺธาย ‘‘โมเนนา’’ติ วุตฺตํฯ มูฬฺหรูโปติ ตุจฺฉรูโปฯ อวิทฺทสูติ อวิญฺญูฯ เอวรูโป หิ ตุณฺหีภูโตปิ มุนิ นาม น โหติฯ อถ วา โมเนน มุนิ นาม น โหติ, ตุจฺฉสภาโว ปน อวิญฺญู จ โหตีติ อโตฺถฯ โย จ ตุลํว ปคยฺหาติ ยถา หิ ตุลํ คเหตฺวา ฐิโต อติเรกํ เจ โหติ, หรติฯ อูนํ เจ โหติ , ปกฺขิปติฯ เอวเมว โย อติเรกํ หรโนฺต วิย ปาปํ หรติ ปริวเชฺชติ, อูนเก ปกฺขิปโนฺต วิย กุสลํ ปริปูเรติฯ เอวญฺจ ปน กโรโนฺต สีลสมาธิปญฺญาวิมุตฺติวิมุตฺติญาณทสฺสนสงฺขาตํ วรํ อุตฺตมเมว อาทาย ปาปานิ อกุสลกมฺมานิ ปริวเชฺชติฯ ส มุนีติ โส มุนิ นามาติ อโตฺถฯ เตน โส มุนีติ กสฺมา ปน โส มุนีติ เจ? ยํ เหฎฺฐา วุตฺตการณํ, เตน โส มุนีติ อโตฺถฯ โส มุนาติ อุโภ โลเกติ โย ปุคฺคโล อิมสฺมิํ ขนฺธาทิโลเก ตุลํ อาโรเปตฺวา มินโนฺต วิย ‘‘อิเม อชฺฌตฺติกา ขนฺธา, อิเม พาหิรา’’ติอาทินา นเยน อิเม อุโภ อเตฺถ มุนาติฯ มุนิ เตน ปวุจฺจตีติ เตน การเณน มุนีติ วุจฺจติเยวาติ อโตฺถฯ
Tattha na monenāti kāmañhi moneyyapaṭipadāsaṅkhātena maggañāṇamonena muni nāma hoti, idha pana tuṇhībhāvaṃ sandhāya ‘‘monenā’’ti vuttaṃ. Mūḷharūpoti tuccharūpo. Aviddasūti aviññū. Evarūpo hi tuṇhībhūtopi muni nāma na hoti. Atha vā monena muni nāma na hoti, tucchasabhāvo pana aviññū ca hotīti attho. Yo ca tulaṃva pagayhāti yathā hi tulaṃ gahetvā ṭhito atirekaṃ ce hoti, harati. Ūnaṃ ce hoti , pakkhipati. Evameva yo atirekaṃ haranto viya pāpaṃ harati parivajjeti, ūnake pakkhipanto viya kusalaṃ paripūreti. Evañca pana karonto sīlasamādhipaññāvimuttivimuttiñāṇadassanasaṅkhātaṃ varaṃ uttamameva ādāya pāpāni akusalakammāni parivajjeti. Sa munīti so muni nāmāti attho. Tena so munīti kasmā pana so munīti ce? Yaṃ heṭṭhā vuttakāraṇaṃ, tena so munīti attho. So munāti ubho loketi yo puggalo imasmiṃ khandhādiloke tulaṃ āropetvā minanto viya ‘‘ime ajjhattikā khandhā, ime bāhirā’’tiādinā nayena ime ubho atthe munāti. Muni tena pavuccatīti tena kāraṇena munīti vuccatiyevāti attho.
เทสนาวสาเน พหู โสตาปตฺติผลาทีนิ ปาปุณิํสูติฯ
Desanāvasāne bahū sotāpattiphalādīni pāpuṇiṃsūti.
ติตฺถิยวตฺถุ อฎฺฐมํฯ
Titthiyavatthu aṭṭhamaṃ.
๙. พาลิสิกวตฺถุ
9. Bālisikavatthu
น เตน อริโย โหตีติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต เอกํ อริยํ นาม พาลิสิกํ อารพฺภ กเถสิฯ
Na tena ariyo hotīti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto ekaṃ ariyaṃ nāma bālisikaṃ ārabbha kathesi.
เอกทิวสญฺหิ สตฺถา ตสฺส โสตาปตฺติมคฺคสฺสูปนิสฺสยํ ทิสฺวา สาวตฺถิยา อุตฺตรทฺวารคาเม ปิณฺฑาย จริตฺวา ภิกฺขุสงฺฆปริวุโต ตโต อาคจฺฉติฯ ตสฺมิํ ขเณ โส พาลิสิโก พลิเสน มเจฺฉ คณฺหโนฺต พุทฺธปฺปมุขํ ภิกฺขุสงฺฆํ ทิสฺวา พลิสยฎฺฐิํ ฉเฑฺฑตฺวา อฎฺฐาสิฯ สตฺถา ตสฺส อวิทูเร ฐาเน นิวตฺติตฺวา ฐิโต ‘‘ตฺวํ กิํ นาโมสี’’ติ สาริปุตฺตเตฺถราทีนํ นามานิ ปุจฺฉิฯ เตปิ ‘‘อหํ สาริปุโตฺต อหํ โมคฺคลฺลาโน’’ติ อตฺตโน อตฺตโน นามานิ กถยิํสุฯ พาลิสิโก จิเนฺตสิ – ‘‘สตฺถา สเพฺพสํ นามานิ ปุจฺฉติ, มมมฺปิ นามํ ปุจฺฉิสฺสติ มเญฺญ’’ติฯ สตฺถา ตสฺส อิจฺฉํ ญตฺวา, ‘‘อุปาสก, ตฺวํ โก นาโมสี’’ติ ปุจฺฉิตฺวา ‘‘อหํ, ภเนฺต, อริโย นามา’’ติ วุเตฺต ‘‘น, อุปาสก, ตาทิสา ปาณาติปาติโน อริยา นาม โหนฺติ, อริยา ปน มหาชนสฺส อหิํสนภาเว ฐิตา’’ติ วตฺวา อิมํ คาถมาห –
Ekadivasañhi satthā tassa sotāpattimaggassūpanissayaṃ disvā sāvatthiyā uttaradvāragāme piṇḍāya caritvā bhikkhusaṅghaparivuto tato āgacchati. Tasmiṃ khaṇe so bālisiko balisena macche gaṇhanto buddhappamukhaṃ bhikkhusaṅghaṃ disvā balisayaṭṭhiṃ chaḍḍetvā aṭṭhāsi. Satthā tassa avidūre ṭhāne nivattitvā ṭhito ‘‘tvaṃ kiṃ nāmosī’’ti sāriputtattherādīnaṃ nāmāni pucchi. Tepi ‘‘ahaṃ sāriputto ahaṃ moggallāno’’ti attano attano nāmāni kathayiṃsu. Bālisiko cintesi – ‘‘satthā sabbesaṃ nāmāni pucchati, mamampi nāmaṃ pucchissati maññe’’ti. Satthā tassa icchaṃ ñatvā, ‘‘upāsaka, tvaṃ ko nāmosī’’ti pucchitvā ‘‘ahaṃ, bhante, ariyo nāmā’’ti vutte ‘‘na, upāsaka, tādisā pāṇātipātino ariyā nāma honti, ariyā pana mahājanassa ahiṃsanabhāve ṭhitā’’ti vatvā imaṃ gāthamāha –
๒๗๐.
270.
‘‘น เตน อริโย โหติ, เยน ปาณานิ หิํสติ;
‘‘Na tena ariyo hoti, yena pāṇāni hiṃsati;
อหิํสา สพฺพปาณานํ, อริโยติ ปวุจฺจตี’’ติฯ
Ahiṃsā sabbapāṇānaṃ, ariyoti pavuccatī’’ti.
ตตฺถ อหิํสาติ อหิํสเนนฯ อิทํ วุตฺตํ โหติ – เยน หิ ปาณานิ หิํสติ, น เตน การเณน อริโย โหติฯ โย ปน สพฺพปาณานํ ปาณิอาทีหิ อหิํสเนน เมตฺตาทิภาวนาย ปติฎฺฐิตตฺตา หิํสโต อาราว ฐิโต, อยํ อริโยติ วุจฺจตีติ อโตฺถฯ
Tattha ahiṃsāti ahiṃsanena. Idaṃ vuttaṃ hoti – yena hi pāṇāni hiṃsati, na tena kāraṇena ariyo hoti. Yo pana sabbapāṇānaṃ pāṇiādīhi ahiṃsanena mettādibhāvanāya patiṭṭhitattā hiṃsato ārāva ṭhito, ayaṃ ariyoti vuccatīti attho.
เทสนาวสาเน พาลิสิโก โสตาปตฺติผเล ปติฎฺฐหิ, สมฺปตฺตานมฺปิ สาตฺถิกา ธมฺมเทสนา อโหสีติฯ
Desanāvasāne bālisiko sotāpattiphale patiṭṭhahi, sampattānampi sātthikā dhammadesanā ahosīti.
พาลิสิกวตฺถุ นวมํฯ
Bālisikavatthu navamaṃ.
๑๐. สมฺพหุลสีลาทิสมฺปนฺนภิกฺขุวตฺถุ
10. Sambahulasīlādisampannabhikkhuvatthu
น สีลพฺพตมเตฺตนาติ อิมํ ธมฺมเทสนํ สตฺถา เชตวเน วิหรโนฺต สมฺพหุเล สีลาทิสมฺปเนฺน ภิกฺขู อารพฺภ กเถสิฯ
Na sīlabbatamattenāti imaṃ dhammadesanaṃ satthā jetavane viharanto sambahule sīlādisampanne bhikkhū ārabbha kathesi.
เตสุ กิร เอกจฺจานํ เอวํ อโหสิ – ‘‘มยํ สมฺปนฺนสีลา, มยํ ธุตงฺคธรา, มยํ พหุสฺสุตา, มยํ ปนฺตเสนาสนวาสิโน, มยํ ฌานลาภิโน, น อมฺหากํ อรหตฺตํ ทุลฺลภํ, อิจฺฉิตทิวเสเยว อรหตฺตํ ปาปุณิสฺสามา’’ติฯ เยปิ ตตฺถ อนาคามิโน, เตสมฺปิ เอตทโหสิ – ‘‘น อมฺหากํ อิทานิ อรหตฺตํ ทุลฺลภ’’นฺติฯ เต สเพฺพปิ เอกทิวสํ สตฺถารํ อุปสงฺกมิตฺวา วนฺทิตฺวา นิสินฺนา ‘‘อปิ นุ โข โว, ภิกฺขเว, ปพฺพชิตกิจฺจํ มตฺถกํ ปตฺต’’นฺติ สตฺถารา ปุฎฺฐา เอวมาหํสุ – ‘‘ภเนฺต, มยํ เอวรูปา เอวรูปา จ, ตสฺมา ‘อิจฺฉิติจฺฉิตกฺขเณเยว อรหตฺตํ ปตฺตุํ สมตฺถมฺหา’ติ จิเนฺตตฺวา วิหรามา’’ติฯ
Tesu kira ekaccānaṃ evaṃ ahosi – ‘‘mayaṃ sampannasīlā, mayaṃ dhutaṅgadharā, mayaṃ bahussutā, mayaṃ pantasenāsanavāsino, mayaṃ jhānalābhino, na amhākaṃ arahattaṃ dullabhaṃ, icchitadivaseyeva arahattaṃ pāpuṇissāmā’’ti. Yepi tattha anāgāmino, tesampi etadahosi – ‘‘na amhākaṃ idāni arahattaṃ dullabha’’nti. Te sabbepi ekadivasaṃ satthāraṃ upasaṅkamitvā vanditvā nisinnā ‘‘api nu kho vo, bhikkhave, pabbajitakiccaṃ matthakaṃ patta’’nti satthārā puṭṭhā evamāhaṃsu – ‘‘bhante, mayaṃ evarūpā evarūpā ca, tasmā ‘icchiticchitakkhaṇeyeva arahattaṃ pattuṃ samatthamhā’ti cintetvā viharāmā’’ti.
สตฺถา เตสํ วจนํ สุตฺวา, ‘‘ภิกฺขเว, ภิกฺขุนา นาม ปริสุทฺธสีลาทิมตฺตเกน วา อนาคามิสุขปฺปตฺตมตฺตเกน วา ‘อปฺปกํ โน ภวทุกฺข’นฺติ วตฺตุํ น วฎฺฎติ, อาสวกฺขยํ ปน อปฺปตฺวา ‘สุขิโตมฺหี’ติ จิตฺตํ น อุปฺปาเทตพฺพ’’นฺติ วตฺวา อิมา คาถา อภาสิ –
Satthā tesaṃ vacanaṃ sutvā, ‘‘bhikkhave, bhikkhunā nāma parisuddhasīlādimattakena vā anāgāmisukhappattamattakena vā ‘appakaṃ no bhavadukkha’nti vattuṃ na vaṭṭati, āsavakkhayaṃ pana appatvā ‘sukhitomhī’ti cittaṃ na uppādetabba’’nti vatvā imā gāthā abhāsi –
๒๗๑.
271.
‘‘น สีลพฺพตมเตฺตน, พาหุสเจฺจน วา ปน;
‘‘Na sīlabbatamattena, bāhusaccena vā pana;
อถ วา สมาธิลาเภน, วิวิตฺตสยเนน วาฯ
Atha vā samādhilābhena, vivittasayanena vā.
๒๗๒.
272.
‘‘ผุสามิ เนกฺขมฺมสุขํ, อปุถุชฺชนเสวิตํ;
‘‘Phusāmi nekkhammasukhaṃ, aputhujjanasevitaṃ;
ภิกฺขุ วิสฺสาสมาปาทิ, อปฺปโตฺต อาสวกฺขย’’นฺติฯ
Bhikkhu vissāsamāpādi, appatto āsavakkhaya’’nti.
ตตฺถ สีลพฺพตมเตฺตนาติ จตุปาริสุทฺธิสีลมเตฺตน วา เตรสธุตงฺคมเตฺตน วาฯ พาหุสเจฺจน วาติ ติณฺณํ ปิฎกานํ อุคฺคหิตมเตฺตน วาฯ สมาธิลาเภนาติ อฎฺฐสมาปตฺติยา ลาเภนฯ เนกฺขมฺมสุขนฺติ อนาคามิสุขํฯ ตํ อนาคามิสุขํ ผุสามีติ เอตฺตกมเตฺตน วาฯ อปุถุชฺชนเสวิตนฺติ ปุถุชฺชเนหิ อเสวิตํ อริยเสวิตเมวฯ ภิกฺขูติ เตสํ อญฺญตรํ อาลปโนฺต อาหฯ วิสฺสาสมาปาทีติ วิสฺสาสํ น อาปเชฺชยฺยฯ อิทํ วุตฺตํ โหติ – ภิกฺขุ อิมินา สมฺปนฺนสีลาทิภาวมตฺตเกเนว ‘‘มยฺหํ ภโว อปฺปโก ปริตฺตโก’’ติ อาสวกฺขยสงฺขาตํ อรหตฺตํ อปฺปโตฺต หุตฺวา ภิกฺขุ นาม วิสฺสาสํ นาปเชฺชยฺยฯ ยถา หิ อปฺปมตฺตโกปิ คูโถ ทุคฺคโนฺธ โหติ, เอวํ อปฺปมตฺตโกปิ ภโว ทุโกฺขติฯ
Tattha sīlabbatamattenāti catupārisuddhisīlamattena vā terasadhutaṅgamattena vā. Bāhusaccena vāti tiṇṇaṃ piṭakānaṃ uggahitamattena vā. Samādhilābhenāti aṭṭhasamāpattiyā lābhena. Nekkhammasukhanti anāgāmisukhaṃ. Taṃ anāgāmisukhaṃ phusāmīti ettakamattena vā. Aputhujjanasevitanti puthujjanehi asevitaṃ ariyasevitameva. Bhikkhūti tesaṃ aññataraṃ ālapanto āha. Vissāsamāpādīti vissāsaṃ na āpajjeyya. Idaṃ vuttaṃ hoti – bhikkhu iminā sampannasīlādibhāvamattakeneva ‘‘mayhaṃ bhavo appako parittako’’ti āsavakkhayasaṅkhātaṃ arahattaṃ appatto hutvā bhikkhu nāma vissāsaṃ nāpajjeyya. Yathā hi appamattakopi gūtho duggandho hoti, evaṃ appamattakopi bhavo dukkhoti.
เทสนาวสาเน เต ภิกฺขู อรหเตฺต ปติฎฺฐหํสุ, สมฺปตฺตานมฺปิ สาตฺถิกา ธมฺมเทสนา อโหสีติฯ
Desanāvasāne te bhikkhū arahatte patiṭṭhahaṃsu, sampattānampi sātthikā dhammadesanā ahosīti.
สมฺพหุลสีลาทิสมฺปนฺนภิกฺขุวตฺถุ ทสมํฯ
Sambahulasīlādisampannabhikkhuvatthu dasamaṃ.
ธมฺมฎฺฐวคฺควณฺณนา นิฎฺฐิตาฯ
Dhammaṭṭhavaggavaṇṇanā niṭṭhitā.
เอกูนวีสติโม วโคฺคฯ
Ekūnavīsatimo vaggo.
Related texts:
ติปิฎก (มูล) • Tipiṭaka (Mūla) / สุตฺตปิฎก • Suttapiṭaka / ขุทฺทกนิกาย • Khuddakanikāya / ธมฺมปทปาฬิ • Dhammapadapāḷi / ๑๙. ธมฺมฎฺฐวโคฺค • 19. Dhammaṭṭhavaggo
