| Library / Tipiṭaka / তিপিটক • Tipiṭaka / জাতক-অট্ঠকথা • Jātaka-aṭṭhakathā |
[৩৪৪] ৪. অম্বজাতকৰণ্ণনা
[344] 4. Ambajātakavaṇṇanā
যো নীলিযং মণ্ডযতীতি ইদং সত্থা জেতৰনে ৰিহরন্তো একং অম্বগোপকত্থেরং আরব্ভ কথেসি। সো কির মহল্লককালে পব্বজিত্ৰা জেতৰনপচ্চন্তে অম্বৰনে পণ্ণসালং কারেত্ৰা অম্বে রক্খন্তো পতিতানি অম্বপক্কানি খাদন্তো ৰিচরতি, অত্তনো সম্বন্ধমনুস্সানম্পি দেতি। তস্মিং ভিক্খাচারং পৰিট্ঠে অম্বচোরকা অম্বানি পাতেত্ৰা খাদিত্ৰা চ গহেত্ৰা চ গচ্ছন্তি। তস্মিং খণে চতস্সো সেট্ঠিধীতরো অচিরৰতিযং ন্হাযিত্ৰা ৰিচরন্তিযো তং অম্বৰনং পৰিসিংসু। মহল্লকো আগন্ত্ৰা তা দিস্ৰা ‘‘তুম্হেহি মে অম্বানি খাদিতানী’’তি আহ। ‘‘ভন্তে, মযং ইদানেৰ আগতা, ন তুম্হাকং অম্বানি খাদামা’’তি। ‘‘তেন হি সপথং করোথা’’তি? ‘‘করোম, ভন্তে’’তি সপথং করিংসু। মহল্লকো তা সপথং কারেত্ৰা লজ্জাপেত্ৰা ৰিস্সজ্জেসি। তস্স তং কিরিযং সুত্ৰা ভিক্খূ ধম্মসভাযং কথং সমুট্ঠাপেসুং ‘‘আৰুসো, অসুকো কির মহল্লকো অত্তনো ৰসনকং অম্বৰনং পৰিট্ঠা সেট্ঠিধীতরো সপথং কারেত্ৰা লজ্জাপেত্ৰা ৰিস্সজ্জেসী’’তি। সত্থা আগন্ত্ৰা ‘‘কায নুত্থ, ভিক্খৰে, এতরহি কথায সন্নিসিন্না’’তি পুচ্ছিত্ৰা ‘‘ইমায নামা’’তি ৰুত্তে ‘‘ন, ভিক্খৰে, ইদানেৰ, পুব্বেপেস অম্বগোপকো হুত্ৰা চতস্সো সেট্ঠিধীতরো সপথং কারেত্ৰা লজ্জাপেত্ৰা ৰিস্সজ্জেসী’’তি ৰত্ৰা অতীতং আহরি।
Yonīliyaṃ maṇḍayatīti idaṃ satthā jetavane viharanto ekaṃ ambagopakattheraṃ ārabbha kathesi. So kira mahallakakāle pabbajitvā jetavanapaccante ambavane paṇṇasālaṃ kāretvā ambe rakkhanto patitāni ambapakkāni khādanto vicarati, attano sambandhamanussānampi deti. Tasmiṃ bhikkhācāraṃ paviṭṭhe ambacorakā ambāni pātetvā khāditvā ca gahetvā ca gacchanti. Tasmiṃ khaṇe catasso seṭṭhidhītaro aciravatiyaṃ nhāyitvā vicarantiyo taṃ ambavanaṃ pavisiṃsu. Mahallako āgantvā tā disvā ‘‘tumhehi me ambāni khāditānī’’ti āha. ‘‘Bhante, mayaṃ idāneva āgatā, na tumhākaṃ ambāni khādāmā’’ti. ‘‘Tena hi sapathaṃ karothā’’ti? ‘‘Karoma, bhante’’ti sapathaṃ kariṃsu. Mahallako tā sapathaṃ kāretvā lajjāpetvā vissajjesi. Tassa taṃ kiriyaṃ sutvā bhikkhū dhammasabhāyaṃ kathaṃ samuṭṭhāpesuṃ ‘‘āvuso, asuko kira mahallako attano vasanakaṃ ambavanaṃ paviṭṭhā seṭṭhidhītaro sapathaṃ kāretvā lajjāpetvā vissajjesī’’ti. Satthā āgantvā ‘‘kāya nuttha, bhikkhave, etarahi kathāya sannisinnā’’ti pucchitvā ‘‘imāya nāmā’’ti vutte ‘‘na, bhikkhave, idāneva, pubbepesa ambagopako hutvā catasso seṭṭhidhītaro sapathaṃ kāretvā lajjāpetvā vissajjesī’’ti vatvā atītaṃ āhari.
অতীতে বারাণসিযং ব্রহ্মদত্তে রজ্জং কারেন্তে বোধিসত্তো সক্কত্তং কারেসি। তদা একো কূটজটিলো বারাণসিং উপনিস্সায নদীতীরে অম্বৰনে পণ্ণসালং মাপেত্ৰা অম্বে রক্খন্তো পতিতানি অম্বপক্কানি খাদন্তো সম্বন্ধমনুস্সানম্পি দেন্তো নানপ্পকারেন মিচ্ছাজীৰেন জীৰিকং কপ্পেন্তো ৰিচরতি। তদা সক্কো দেৰরাজা ‘‘কে নু খো লোকে মাতাপিতরো উপট্ঠহন্তি, কুলে জেট্ঠাপচযনকম্মং করোন্তি, দানং দেন্তি, সীলং রক্খন্তি, উপোসথকম্মং করোন্তি, কে পব্বজিতা সমণধম্মে যুত্তপযুত্তা ৰিহরন্তি, কে অনাচারং চরন্তী’’তি লোকং ৰোলোকেন্তো ইমং অম্বগোপকং অনাচারং কূটজটিলং দিস্ৰা ‘‘অযং কূটজটিলো কসিণপরিকম্মাদিং অত্তনো সমণধম্মং পহায অম্বৰনং রক্খন্তো ৰিচরতি, সংৰেজেস্সামি ন’’ন্তি তস্স গামং ভিক্খায পৰিট্ঠকালে অত্তনো আনুভাৰেন অম্বে পাতেত্ৰা চোরেহি ৰিলুম্বিতে ৰিয অকাসি।
Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto sakkattaṃ kāresi. Tadā eko kūṭajaṭilo bārāṇasiṃ upanissāya nadītīre ambavane paṇṇasālaṃ māpetvā ambe rakkhanto patitāni ambapakkāni khādanto sambandhamanussānampi dento nānappakārena micchājīvena jīvikaṃ kappento vicarati. Tadā sakko devarājā ‘‘ke nu kho loke mātāpitaro upaṭṭhahanti, kule jeṭṭhāpacayanakammaṃ karonti, dānaṃ denti, sīlaṃ rakkhanti, uposathakammaṃ karonti, ke pabbajitā samaṇadhamme yuttapayuttā viharanti, ke anācāraṃ carantī’’ti lokaṃ volokento imaṃ ambagopakaṃ anācāraṃ kūṭajaṭilaṃ disvā ‘‘ayaṃ kūṭajaṭilo kasiṇaparikammādiṃ attano samaṇadhammaṃ pahāya ambavanaṃ rakkhanto vicarati, saṃvejessāmi na’’nti tassa gāmaṃ bhikkhāya paviṭṭhakāle attano ānubhāvena ambe pātetvā corehi vilumbite viya akāsi.
তদা বারাণসিতো চতস্সো সেট্ঠিধীতরো তং অম্বৰনং পৰিসিংসু। কূটজটিলো তা দিস্ৰা ‘‘তুম্হেহি মে অম্বানি খাদিতানী’’তি পলিবুদ্ধি। ‘‘ভন্তে, মযং ইদানেৰ আগতা, ন তে অম্বানি খাদামা’’তি। ‘‘তেন হি সপথং করোথা’’তি? ‘‘কত্ৰা চ পন গন্তুং লভিস্সামা’’তি? ‘‘আম, লভিস্সথা’’তি। ‘‘সাধু, ভন্তে’’তি তাসু জেট্ঠিকা সপথং করোন্তী পঠমং গাথমাহ –
Tadā bārāṇasito catasso seṭṭhidhītaro taṃ ambavanaṃ pavisiṃsu. Kūṭajaṭilo tā disvā ‘‘tumhehi me ambāni khāditānī’’ti palibuddhi. ‘‘Bhante, mayaṃ idāneva āgatā, na te ambāni khādāmā’’ti. ‘‘Tena hi sapathaṃ karothā’’ti? ‘‘Katvā ca pana gantuṃ labhissāmā’’ti? ‘‘Āma, labhissathā’’ti. ‘‘Sādhu, bhante’’ti tāsu jeṭṭhikā sapathaṃ karontī paṭhamaṃ gāthamāha –
১৬৯.
169.
‘‘যো নীলিযং মণ্ডযতি, সণ্ডাসেন ৰিহঞ্ঞতি।
‘‘Yo nīliyaṃ maṇḍayati, saṇḍāsena vihaññati;
তস্স সা ৰসমন্ৰেতু, যা তে অম্বে অৰাহরী’’তি॥
Tassa sā vasamanvetu, yā te ambe avāharī’’ti.
তস্সত্থো – যো পুরিসো পলিতানং কাল়ৰণ্ণকরণত্থায নীলফলাদীনি যোজেত্ৰা কতং নীলিযং মণ্ডযতি, নীলকেসন্তরে চ উট্ঠিতং পলিতং উদ্ধরন্তো সণ্ডাসেন ৰিহঞ্ঞতি কিলমতি, তস্স এৰরূপস্স মহল্লকস্স সা ৰসং অন্ৰেতু, তথারূপং পতিং লভতু, যা তে অম্বে অৰাহরীতি।
Tassattho – yo puriso palitānaṃ kāḷavaṇṇakaraṇatthāya nīlaphalādīni yojetvā kataṃ nīliyaṃ maṇḍayati, nīlakesantare ca uṭṭhitaṃ palitaṃ uddharanto saṇḍāsena vihaññati kilamati, tassa evarūpassa mahallakassa sā vasaṃ anvetu, tathārūpaṃ patiṃ labhatu, yā te ambe avāharīti.
তাপসো ‘‘ত্ৰং একমন্তং তিট্ঠাহী’’তি ৰত্ৰা দুতিযং সেট্ঠিধীতরং সপথং কারেসি। সা সপথং করোন্তী দুতিযং গাথমাহ –
Tāpaso ‘‘tvaṃ ekamantaṃ tiṭṭhāhī’’ti vatvā dutiyaṃ seṭṭhidhītaraṃ sapathaṃ kāresi. Sā sapathaṃ karontī dutiyaṃ gāthamāha –
১৭০.
170.
‘‘ৰীসং ৰা পঞ্চৰীসং ৰা, ঊনতিংসংৰ জাতিযা।
‘‘Vīsaṃ vā pañcavīsaṃ vā, ūnatiṃsaṃva jātiyā;
তাদিসা পতি মা লদ্ধা, যা তে অম্বে অৰাহরী’’তি॥
Tādisā pati mā laddhā, yā te ambe avāharī’’ti.
তস্সত্থো – নারিযো নাম পন্নরসসোল়সৰস্সিককালে পুরিসানং পিযা হোন্তি। যা পন তৰ অম্বানি অৰাহরি, সা এৰরূপে যোব্বনে পতিং অলভিত্ৰা জাতিযা ৰীসং ৰা পঞ্চৰীসং ৰা একেন দ্ৰীহি ঊনতায ঊনতিংসং ৰা ৰস্সানি পত্ৰা তাদিসা পরিপক্কৰযা হুত্ৰাপি পতিং মা লদ্ধাতি।
Tassattho – nāriyo nāma pannarasasoḷasavassikakāle purisānaṃ piyā honti. Yā pana tava ambāni avāhari, sā evarūpe yobbane patiṃ alabhitvā jātiyā vīsaṃ vā pañcavīsaṃ vā ekena dvīhi ūnatāya ūnatiṃsaṃ vā vassāni patvā tādisā paripakkavayā hutvāpi patiṃ mā laddhāti.
তাযপি সপথং কত্ৰা একমন্তং ঠিতায ততিযা ততিযং গাথমাহ –
Tāyapi sapathaṃ katvā ekamantaṃ ṭhitāya tatiyā tatiyaṃ gāthamāha –
১৭১.
171.
‘‘দীঘং গচ্ছতু অদ্ধানং, একিকা অভিসারিকা।
‘‘Dīghaṃ gacchatu addhānaṃ, ekikā abhisārikā;
সঙ্কেতে পতি মা অদ্দ, যা তে অম্বে অৰাহরী’’তি॥
Saṅkete pati mā adda, yā te ambe avāharī’’ti.
তস্সত্থো – যা তে অম্বে অৰাহরি, সা পতিং পত্থযমানা তস্স সন্তিকং অভিসরণতায অভিসারিকা নাম হুত্ৰা একিকা অদুতিযা গাৰুতদ্ৰিগাৰুতমত্তং দীঘং অদ্ধানং গচ্ছতু, গন্ত্ৰাপি চ তস্মিং অসুকট্ঠানং নাম আগচ্ছেয্যাসীতি কতে সঙ্কেতে তং পতিং মা অদ্দসাতি।
Tassattho – yā te ambe avāhari, sā patiṃ patthayamānā tassa santikaṃ abhisaraṇatāya abhisārikā nāma hutvā ekikā adutiyā gāvutadvigāvutamattaṃ dīghaṃ addhānaṃ gacchatu, gantvāpi ca tasmiṃ asukaṭṭhānaṃ nāma āgaccheyyāsīti kate saṅkete taṃ patiṃ mā addasāti.
তাযপি সপথং কত্ৰা একমন্তং ঠিতায চতুত্থা চতুত্থং গাথমাহ –
Tāyapi sapathaṃ katvā ekamantaṃ ṭhitāya catutthā catutthaṃ gāthamāha –
১৭২.
172.
‘‘অলঙ্কতা সুৰসনা, মালিনী চন্দনুস্সদা।
‘‘Alaṅkatā suvasanā, mālinī candanussadā;
একিকা সযনে সেতু, যা তে অম্বে অৰাহরী’’তি॥ – সা উত্তানত্থাযেৰ।
Ekikā sayane setu, yā te ambe avāharī’’ti. – sā uttānatthāyeva;
তাপসো ‘‘তুম্হেহি অতিভারিযা সপথা কতা, অঞ্ঞেহি অম্বানি খাদিতানি ভৰিস্সন্তি, গচ্ছথ দানি তুম্হে’’তি তা উয্যোজেসি। সক্কো ভেরৰরূপারম্মণং দস্সেত্ৰা কূটতাপসং ততো পলাপেসি।
Tāpaso ‘‘tumhehi atibhāriyā sapathā katā, aññehi ambāni khāditāni bhavissanti, gacchatha dāni tumhe’’ti tā uyyojesi. Sakko bheravarūpārammaṇaṃ dassetvā kūṭatāpasaṃ tato palāpesi.
সত্থা ইমং ধম্মদেসনং আহরিত্ৰা জাতকং সমোধানেসি – ‘‘তদা কূটজটিলো অযং অম্বগোপকো মহল্লকো অহোসি, চতস্সো সেট্ঠিধীতরো এতাযেৰ, সক্কো পন অহমেৰ অহোসি’’ন্তি।
Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā jātakaṃ samodhānesi – ‘‘tadā kūṭajaṭilo ayaṃ ambagopako mahallako ahosi, catasso seṭṭhidhītaro etāyeva, sakko pana ahameva ahosi’’nti.
অম্বজাতকৰণ্ণনা চতুত্থা।
Ambajātakavaṇṇanā catutthā.
Related texts:
তিপিটক (মূল) • Tipiṭaka (Mūla) / সুত্তপিটক • Suttapiṭaka / খুদ্দকনিকায • Khuddakanikāya / জাতকপাল়ি • Jātakapāḷi / ৩৪৪. অম্বজাতকং • 344. Ambajātakaṃ
