Only Dharma. Since 1992
/ Vedanta / Upanishads (Sanskrit)

Yogatattva Upanishad

Sanskrit Devanagari with Roman transliteration (IAST)

 

योगतत्त्वोपनिषत्

yogatattvopaniṣat

योगैश्वर्यं च कैवल्यं जायते यत्प्रसादतः ।
तद्वैष्णवं योगतत्त्वं रामचन्द्रपदं भजे ॥

yogaiśvaryaṃ ca kaivalyaṃ jāyate yatprasādataḥ ।
tadvaiṣṇavaṃ yogatattvaṃ rāmacandrapadaṃ bhaje ॥

ॐ सह नाववतु ॥ सह नौ भुनक्तु ॥ सह वीर्यं करवावहै ॥

oṃ saha nāvavatu ॥ saha nau bhunaktu ॥ saha vīryaṃ karavāvahai ॥

तेजस्विनावधीतमस्तु मा विद्विषावहै ॥

tejasvināvadhītamastu mā vidviṣāvahai ॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

योगतत्त्वं प्रवक्ष्यामि योगिनां हितकाम्यया ।
यच्छृत्वा च पठित्वा च सर्वपापैः प्रमुच्यते ॥ १॥

yogatattvaṃ pravakṣyāmi yogināṃ hitakāmyayā ।
yacchṛtvā ca paṭhitvā ca sarvapāpaiḥ pramucyate ॥ 1॥

विष्णुर्नाम महायोगी महाभूतो महातपाः ।
तत्त्वमार्गे यथा दीपो दृश्यते पुरुषोत्तमः ॥ २॥

viṣṇurnāma mahāyogī mahābhūto mahātapāḥ ।
tattvamārge yathā dīpo dṛśyate puruṣottamaḥ ॥ 2॥

तमाराध्य जगन्नाथं प्रणिपत्य पितामहः ।
पप्रच्छ योगतत्त्वं मे ब्रूहि चाष्टाङ्गसंयुतम् ॥ ३॥

tamārādhya jagannāthaṃ praṇipatya pitāmahaḥ ।
papraccha yogatattvaṃ me brūhi cāṣṭāṅgasaṃyutam ॥ 3॥

तमुवाच हृषीकेशो वक्ष्यामि शृणु तत्त्वतः ।
सर्वे जीवाः सुखैर्दुखैर्मायाजालेन वेष्टिताः ॥ ४॥

tamuvāca hṛṣīkeśo vakṣyāmi śṛṇu tattvataḥ ।
sarve jīvāḥ sukhairdukhairmāyājālena veṣṭitāḥ ॥ 4॥

तेषां मुक्तिकरं मार्गं मायाजालनिकृन्तनम् ।
जन्ममृत्युजराव्याधिनाशनं मृत्युतारकम् ॥ ५॥

teṣāṃ muktikaraṃ mārgaṃ māyājālanikṛntanam ।
janmamṛtyujarāvyādhināśanaṃ mṛtyutārakam ॥ 5॥

नानामार्गैस्तु दुष्प्रापं कैवल्यं परमं पदम् ।
पतिताः शास्त्रजालेषु प्रज्ञया तेन मोहिताः ॥ ६॥

nānāmārgaistu duṣprāpaṃ kaivalyaṃ paramaṃ padam ।
patitāḥ śāstrajāleṣu prajñayā tena mohitāḥ ॥ 6॥

अनिर्वाच्यं पदं वक्तुं न शक्यं तैः सुरैरपि ।
स्वात्मप्रकाशरूपं तत्किं शास्त्रेण प्रकाशते ॥ ७॥

anirvācyaṃ padaṃ vaktuṃ na śakyaṃ taiḥ surairapi ।
svātmaprakāśarūpaṃ tatkiṃ śāstreṇa prakāśate ॥ 7॥

निष्कलं निर्मलं शान्तं सर्वातीतं निरामयम् ।
तदेव जीवरूपेण पुण्यपापफलैर्वृतम् ॥ ८॥

niṣkalaṃ nirmalaṃ śāntaṃ sarvātītaṃ nirāmayam ।
tadeva jīvarūpeṇa puṇyapāpaphalairvṛtam ॥ 8॥

परमात्मपदं नित्यं तत्कथं जीवतां गतम् ।
सर्वभावपदातीतं ज्ञानरूपं निरञ्जनम् ॥ ९॥

paramātmapadaṃ nityaṃ tatkathaṃ jīvatāṃ gatam ।
sarvabhāvapadātītaṃ jñānarūpaṃ nirañjanam ॥ 9॥

वारिवत्स्फुरितं तस्मिंस्तत्राहंकृतिरुत्थिता ।
पञ्चात्मकमभूत्पिण्डं धातुबद्धं गुणात्मकम् ॥ १०॥

vārivatsphuritaṃ tasmiṃstatrāhaṃkṛtirutthitā ।
pañcātmakamabhūtpiṇḍaṃ dhātubaddhaṃ guṇātmakam ॥ 10॥

सुखदुःखैः समायुक्तं जीवभावनया कुरु ।
तेन जीवाभिधा प्रोक्ता विशुद्धैः परमात्मनि ॥ ११॥

sukhaduḥkhaiḥ samāyuktaṃ jīvabhāvanayā kuru ।
tena jīvābhidhā proktā viśuddhaiḥ paramātmani ॥ 11॥

कामक्रोधभयं चापि मोहलोभमदो रजः ।
जन्ममृत्युश्च कार्पण्यं शोकस्तन्द्रा क्षुधा तृषा ॥ १२॥

kāmakrodhabhayaṃ cāpi mohalobhamado rajaḥ ।
janmamṛtyuśca kārpaṇyaṃ śokastandrā kṣudhā tṛṣā ॥ 12॥

तृष्णा लज्जा भयं दुह्खं विषादो हर्ष एव च ।
एभिर्दोषैर्विनिर्मुक्तः स जीवः केवलो मतः ॥ १३॥

tṛṣṇā lajjā bhayaṃ duhkhaṃ viṣādo harṣa eva ca ।
ebhirdoṣairvinirmuktaḥ sa jīvaḥ kevalo mataḥ ॥ 13॥

तस्माद्दोषविनाशार्थमुपायं कथयामि ते ।
योगहीनं कथं ज्ञानं मोक्षदं भवति ध्रुवम् ॥ १४॥

tasmāddoṣavināśārthamupāyaṃ kathayāmi te ।
yogahīnaṃ kathaṃ jñānaṃ mokṣadaṃ bhavati dhruvam ॥ 14॥

योगो हि ज्ञानहीनस्तु न क्षमो मोक्षकर्मणि ।
तस्माज्ज्ञानं च योगं च मुमुक्षुर्दृढमभ्यसेत् ॥ १५॥

yogo hi jñānahīnastu na kṣamo mokṣakarmaṇi ।
tasmājjñānaṃ ca yogaṃ ca mumukṣurdṛḍhamabhyaset ॥ 15॥

अज्ञानादेव संसारो ज्ञानादेव विमुच्यते ।
ज्ञानस्वरूपमेवादौ ज्ञानं ज्ञेयैकसाधनम् ॥ १६॥

ajñānādeva saṃsāro jñānādeva vimucyate ।
jñānasvarūpamevādau jñānaṃ jñeyaikasādhanam ॥ 16॥

ज्ञातं येन निजं रूपं कैवल्यं परमं पदम् ।
निष्कलं निर्मलं साक्षात्सच्चिदानन्दरूपकम् ॥ १७॥

jñātaṃ yena nijaṃ rūpaṃ kaivalyaṃ paramaṃ padam ।
niṣkalaṃ nirmalaṃ sākṣātsaccidānandarūpakam ॥ 17॥

उत्पत्तिस्थितिसंहारस्फूर्तिज्ञानविवर्जितम् ।
एतज्ज्ञानमिति प्रोक्तमथ योगं ब्रवीमि ते ॥ १८॥

utpattisthitisaṃhārasphūrtijñānavivarjitam ।
etajjñānamiti proktamatha yogaṃ bravīmi te ॥ 18॥

योगो हि बहुधा ब्रह्मन्भिद्यते व्यवहारतः ।
मन्त्रयोगो लयश्चैव हठोऽसौ राजयोगतः ॥ १९॥

yogo hi bahudhā brahmanbhidyate vyavahārataḥ ।
mantrayogo layaścaiva haṭho'sau rājayogataḥ ॥ 19॥

आरम्भश्च घटश्चैव तथा परिचयः स्मृतः ।
निष्पत्तिश्चेत्यवस्था च सर्वत्र परिकीर्तिता ॥ २०॥

ārambhaśca ghaṭaścaiva tathā paricayaḥ smṛtaḥ ।
niṣpattiścetyavasthā ca sarvatra parikīrtitā ॥ 20॥

एतेषां लक्षणं ब्रह्मन्वक्ष्ये शृणु समासतः ।
मातृकादियुतं मन्त्रं द्वादशाब्दं तु यो जपेत् ॥ २१॥

eteṣāṃ lakṣaṇaṃ brahmanvakṣye śṛṇu samāsataḥ ।
mātṛkādiyutaṃ mantraṃ dvādaśābdaṃ tu yo japet ॥ 21॥

क्रमेण लभते ज्ञानमणिमादिगुणान्वितम् ।
अल्पबुद्धिरिमं योगं सेवते साधकाधमः ॥ २२॥

krameṇa labhate jñānamaṇimādiguṇānvitam ।
alpabuddhirimaṃ yogaṃ sevate sādhakādhamaḥ ॥ 22॥

लययोगश्चित्तलयः कोटिशः परिकीर्तितः ।
गच्छंस्तिष्ठन्स्वपन्भुञ्जन्ध्यायेन्निष्कलमीश्वरम् ॥ २३॥

layayogaścittalayaḥ koṭiśaḥ parikīrtitaḥ ।
gacchaṃstiṣṭhansvapanbhuñjandhyāyenniṣkalamīśvaram ॥ 23॥

स एव लययोगः स्याद्धठयोगमतः शृणु ।
यमश्च नियमश्चैव आसनं प्राणसंयमः ॥ २४॥

sa eva layayogaḥ syāddhaṭhayogamataḥ śṛṇu ।
yamaśca niyamaścaiva āsanaṃ prāṇasaṃyamaḥ ॥ 24॥

प्रत्याहारो धारणा च ध्यानं भ्रूमध्यमे हरिम् ।
समाधिः समतावस्था साष्टाङ्गो योग उच्यते ॥ २५॥

pratyāhāro dhāraṇā ca dhyānaṃ bhrūmadhyame harim ।
samādhiḥ samatāvasthā sāṣṭāṅgo yoga ucyate ॥ 25॥

महामुद्रा महाबन्धो महावेधश्च खेचरी ।
जालन्धरोड्डियाणश्च मूलबन्धैस्तथैव च ॥ २६॥

mahāmudrā mahābandho mahāvedhaśca khecarī ।
jālandharoḍḍiyāṇaśca mūlabandhaistathaiva ca ॥ 26॥

दीर्घप्रणवसन्धानं सिद्धान्तश्रवणं परम् ।
वज्रोली चामरोली च सहजोली त्रिधा मता ॥ २७॥

dīrghapraṇavasandhānaṃ siddhāntaśravaṇaṃ param ।
vajrolī cāmarolī ca sahajolī tridhā matā ॥ 27॥

एतेषां लक्षणं ब्रह्मन्प्रत्येकं शृणु तत्त्वतः ।
लघ्वाहारो यमेष्वेको मुख्या भवति नेतरः ॥ २८॥

eteṣāṃ lakṣaṇaṃ brahmanpratyekaṃ śṛṇu tattvataḥ ।
laghvāhāro yameṣveko mukhyā bhavati netaraḥ ॥ 28॥

अहिंसा नियमेष्वेका मुख्या वै चतुरानन ।
सिद्धं पद्मं तथा सिंहं भद्रं चेति चतुष्टयम् ॥ २९॥

ahiṃsā niyameṣvekā mukhyā vai caturānana ।
siddhaṃ padmaṃ tathā siṃhaṃ bhadraṃ ceti catuṣṭayam ॥ 29॥

प्रथमाभ्यासकाले तु विघ्नाः स्युश्चतुरानन ।
आलस्यं कत्थनं धूर्तगोष्टी मन्त्रादिसाधनम् ॥ ३०॥

prathamābhyāsakāle tu vighnāḥ syuścaturānana ।
ālasyaṃ katthanaṃ dhūrtagoṣṭī mantrādisādhanam ॥ 30॥

धातुस्त्रीलौल्यकादीनि मृगतृष्णामयानि वै ।
ज्ञात्वा सुधीस्त्यजेत्सर्वान्विघ्नान्पुण्यप्रभावतः ॥ ३१॥

dhātustrīlaulyakādīni mṛgatṛṣṇāmayāni vai ।
jñātvā sudhīstyajetsarvānvighnānpuṇyaprabhāvataḥ ॥ 31॥

प्राणायामं ततः कुर्यात्पद्मासनगतः स्वयम् ।
सुशोभनं मठं कुर्यात्सूक्ष्मद्वारं तु निर्व्रणम् ॥ ३२॥

prāṇāyāmaṃ tataḥ kuryātpadmāsanagataḥ svayam ।
suśobhanaṃ maṭhaṃ kuryātsūkṣmadvāraṃ tu nirvraṇam ॥ 32॥

सुष्ठु लिप्तं गोमयेन सुधया वा प्रयत्नतः ।
मत्कुणैर्मशकैर्लूतैर्वर्जितं च प्रयत्नतः ॥ ३३॥

suṣṭhu liptaṃ gomayena sudhayā vā prayatnataḥ ।
matkuṇairmaśakairlūtairvarjitaṃ ca prayatnataḥ ॥ 33॥

दिने दिने च संमृष्टं संमार्जन्या विशेषतः ।
वासितं च सुगन्धेन धूपितं गुग्गुलादिभिः ॥ ३४॥

dine dine ca saṃmṛṣṭaṃ saṃmārjanyā viśeṣataḥ ।
vāsitaṃ ca sugandhena dhūpitaṃ guggulādibhiḥ ॥ 34॥

नात्युच्छ्रितं नातिनीचं चैलाजिनकुशोत्तरम् ।
तत्रोपविश्य मेधावी पद्मासनसमन्वितः ॥ ३५॥

nātyucchritaṃ nātinīcaṃ cailājinakuśottaram ।
tatropaviśya medhāvī padmāsanasamanvitaḥ ॥ 35॥

ऋजुकायः प्राञ्जलिश्च प्रणमेदिष्टदेवताम् ।
ततो दक्षिणहस्तस्य अङ्गुष्ठेनैव पिङ्गलाम् ॥ ३६॥

ṛjukāyaḥ prāñjaliśca praṇamediṣṭadevatām ।
tato dakṣiṇahastasya aṅguṣṭhenaiva piṅgalām ॥ 36॥

निरुध्य पूरयेद्वायुमिडया तु शनैः शनैः ।
यथाशक्त्यविरोधेन ततः कुर्याच्च कुम्भकम् ॥ ३७॥

nirudhya pūrayedvāyumiḍayā tu śanaiḥ śanaiḥ ।
yathāśaktyavirodhena tataḥ kuryācca kumbhakam ॥ 37॥

पुनस्त्यजेत्पिङ्गलया शनैरेव न वेगतः ।
पुनः पिङ्गलयापूर्य पूरयेदुदरं शनैः ॥ ३८॥

punastyajetpiṅgalayā śanaireva na vegataḥ ।
punaḥ piṅgalayāpūrya pūrayedudaraṃ śanaiḥ ॥ 38॥

धारयित्वा यथाशक्ति रेचयेदिडया शनैः ।
यया त्यजेत्तयापूर्य धारयेदविरोधतः ॥ ३९॥

dhārayitvā yathāśakti recayediḍayā śanaiḥ ।
yayā tyajettayāpūrya dhārayedavirodhataḥ ॥ 39॥

जानु प्रदक्षिणीकृत्य न द्रुतं न विलम्बितम् ।
अङ्गुलिस्फोटनं कुर्यात्सा मात्रा परिगीयते ॥ ४०॥

jānu pradakṣiṇīkṛtya na drutaṃ na vilambitam ।
aṅgulisphoṭanaṃ kuryātsā mātrā parigīyate ॥ 40॥

इडया वायुमारोप्य शनैः षोडशमात्रया ।
कुम्भयेत्पूरितं पश्चाच्चतुःषष्ट्या तु मात्रया ॥ ४१॥

iḍayā vāyumāropya śanaiḥ ṣoḍaśamātrayā ।
kumbhayetpūritaṃ paścāccatuḥṣaṣṭyā tu mātrayā ॥ 41॥

रेचयेत्पिङ्गलानाड्या द्वात्रिंशन्मात्रया पुनः ।
पुनः पिङ्गलयापूर्य पूर्ववत्सुसमाहितः ॥ ४२॥

recayetpiṅgalānāḍyā dvātriṃśanmātrayā punaḥ ।
punaḥ piṅgalayāpūrya pūrvavatsusamāhitaḥ ॥ 42॥

प्रातर्मध्यन्दिने सायमर्धरात्रे च कुम्भकान् ।
शनैरशीतिपर्यन्तं चतुर्वारं समभ्यसेत् ॥ ४३॥

prātarmadhyandine sāyamardharātre ca kumbhakān ।
śanairaśītiparyantaṃ caturvāraṃ samabhyaset ॥ 43॥

एवं मासत्रयाभ्यासान्नाडीशुद्धिस्ततो भवेत् ।
यदा तु नाडीशुद्धिः स्यात्तदा चिह्नानि बाह्यतः ॥ ४४॥

evaṃ māsatrayābhyāsānnāḍīśuddhistato bhavet ।
yadā tu nāḍīśuddhiḥ syāttadā cihnāni bāhyataḥ ॥ 44॥

जायन्ते योगिनो देहे तानि वक्ष्याम्यशेषतः ।
शरीरलघुता दीप्तिर्जाठराग्निविवर्धनम् ॥ ४५॥

jāyante yogino dehe tāni vakṣyāmyaśeṣataḥ ।
śarīralaghutā dīptirjāṭharāgnivivardhanam ॥ 45॥

कृशत्वं च शरीरस्य तदा जायेत निश्चितम् ।
योगाविघ्नकराहारं वर्जयेद्योगवित्तमः ॥ ४६॥

kṛśatvaṃ ca śarīrasya tadā jāyeta niścitam ।
yogāvighnakarāhāraṃ varjayedyogavittamaḥ ॥ 46॥

लवणं सर्षपं चाम्लमुष्णं रूक्षं च तीक्ष्णकम् ।
शाकजातं रामठादि वह्निस्त्रीपथसेवनम् ॥ ४७॥

lavaṇaṃ sarṣapaṃ cāmlamuṣṇaṃ rūkṣaṃ ca tīkṣṇakam ।
śākajātaṃ rāmaṭhādi vahnistrīpathasevanam ॥ 47॥

प्रातःस्नानोपवासादिकायक्लेशांश्च वर्जयेत् ।
अभ्यासकाले प्रथमं शस्तं क्षीराज्यभोजनम् ॥ ४८॥

prātaḥsnānopavāsādikāyakleśāṃśca varjayet ।
abhyāsakāle prathamaṃ śastaṃ kṣīrājyabhojanam ॥ 48॥

गोधूममुद्गशाल्यन्नं योगवृद्धिकरं विदुः ।
ततः परं यथेष्टं तु शक्तः स्याद्वायुधारणे ॥ ४९॥

godhūmamudgaśālyannaṃ yogavṛddhikaraṃ viduḥ ।
tataḥ paraṃ yatheṣṭaṃ tu śaktaḥ syādvāyudhāraṇe ॥ 49॥

यथेष्टवायुधारणाद्वायोः सिद्ध्येत्केवलकुम्भकः ।
केवले कुम्भक सिद्धे रेचपूरविवर्जिते ॥ ५०॥

yatheṣṭavāyudhāraṇādvāyoḥ siddhyetkevalakumbhakaḥ ।
kevale kumbhaka siddhe recapūravivarjite ॥ 50॥

न तस्य दुर्लभं किञ्चित्त्रिषु लोकेषु विद्यते ।
प्रस्वेदो जायते पूर्वं मर्दनं तेन कारयेत् ॥ ५१॥

na tasya durlabhaṃ kiñcittriṣu lokeṣu vidyate ।
prasvedo jāyate pūrvaṃ mardanaṃ tena kārayet ॥ 51॥

ततोऽपि धारणाद्वायोः क्रमेणैव शनैः शनैः ।
कम्पो भवति देहस्य आसनस्थस्य देहिनः ॥ ५२॥

tato'pi dhāraṇādvāyoḥ krameṇaiva śanaiḥ śanaiḥ ।
kampo bhavati dehasya āsanasthasya dehinaḥ ॥ 52॥

ततोऽधिकतराभ्यासाद्दार्दुरी स्वेन जायते ।
यथा च दर्दुरो भाव उत्प्लुन्योत्प्लुत्य गच्छति ॥ ५३॥

tato'dhikatarābhyāsāddārdurī svena jāyate ।
yathā ca darduro bhāva utplunyotplutya gacchati ॥ 53॥

पद्मासनस्थितो योगी तथा गच्छति भूतले ।
ततोऽधिकतरभ्यासाद्भूमित्यागश्च जायते ॥ ५४॥

padmāsanasthito yogī tathā gacchati bhūtale ।
tato'dhikatarabhyāsādbhūmityāgaśca jāyate ॥ 54॥

पद्मासनस्थ एवासौ भूमिमुत्सृज्य वर्तते ।
अतिमानुषचेष्टादि तथा सामर्थ्यमुद्भवेत् ॥ ५५॥

padmāsanastha evāsau bhūmimutsṛjya vartate ।
atimānuṣaceṣṭādi tathā sāmarthyamudbhavet ॥ 55॥

न दर्शयेच्च सामर्थ्यं दर्शनं वीर्यवत्तरम् ।
स्वल्पं वा बहुधा दुःखं योगी न व्यथते तदा ॥ ५६॥

na darśayecca sāmarthyaṃ darśanaṃ vīryavattaram ।
svalpaṃ vā bahudhā duḥkhaṃ yogī na vyathate tadā ॥ 56॥

अल्पमूत्रपुरीषश्च स्वल्पनिद्रश्च जायते ।
कीलवो दृषिका लाला स्वेददुर्गन्धतानने ॥ ५७॥

alpamūtrapurīṣaśca svalpanidraśca jāyate ।
kīlavo dṛṣikā lālā svedadurgandhatānane ॥ 57॥

एतानि सर्वथा तस्य न जायन्ते ततः परम् ।
ततोऽधिकतराभ्यासाद्बलमुत्पद्यते बहु ॥ ५८॥

etāni sarvathā tasya na jāyante tataḥ param ।
tato'dhikatarābhyāsādbalamutpadyate bahu ॥ 58॥

येन भूचर सिद्धिः स्याद्भूचराणां जये क्षमः ।
व्याघ्रो वा शरभो व्यापि गजो गवय एव वा ॥ ५९॥

yena bhūcara siddhiḥ syādbhūcarāṇāṃ jaye kṣamaḥ ।
vyāghro vā śarabho vyāpi gajo gavaya eva vā ॥ 59॥

सिंहो वा योगिना तेन म्रियन्ते हस्तताडिताः ।
कन्दर्पस्य यथा रूपं तथा स्यादपि योगिनः ॥ ६०॥

siṃho vā yoginā tena mriyante hastatāḍitāḥ ।
kandarpasya yathā rūpaṃ tathā syādapi yoginaḥ ॥ 60॥

तद्रूपवशगा नार्यः काङ्क्षन्ते तस्य सङ्गमम् ।
यदि सङ्गं करोत्येष तस्य बिन्दुक्षयो भवेत् ॥ ६१॥

tadrūpavaśagā nāryaḥ kāṅkṣante tasya saṅgamam ।
yadi saṅgaṃ karotyeṣa tasya bindukṣayo bhavet ॥ 61॥

वर्जयित्वा स्त्रियाः सङ्गं कुर्यादभ्यासमादरात् ।
योगिनोऽङ्गे सुगन्धश्च जायते बिन्दुधारणात् ॥ ६२॥

varjayitvā striyāḥ saṅgaṃ kuryādabhyāsamādarāt ।
yogino'ṅge sugandhaśca jāyate bindudhāraṇāt ॥ 62॥

ततो रहस्युपाविष्टः प्रणवं प्लुतमात्रया ।
जपेत्पूर्वार्जितानां तु पापानां नाशहेतवे ॥ ६३॥

tato rahasyupāviṣṭaḥ praṇavaṃ plutamātrayā ।
japetpūrvārjitānāṃ tu pāpānāṃ nāśahetave ॥ 63॥

सर्वविघ्नहरो मन्त्रः प्रणवः सर्वदोषहा ।
एवमभ्यासयोगेन सिद्धिरारम्भसम्भवा ॥ ६४॥

sarvavighnaharo mantraḥ praṇavaḥ sarvadoṣahā ।
evamabhyāsayogena siddhirārambhasambhavā ॥ 64॥

ततो भवेद्धठावस्था पवनाभ्यासतत्परा ।
प्राणोऽपानो मनो बुद्धिर्जीवात्मपरमात्मनोः ॥ ६५॥

tato bhaveddhaṭhāvasthā pavanābhyāsatatparā ।
prāṇo'pāno mano buddhirjīvātmaparamātmanoḥ ॥ 65॥

अन्योन्यस्याविरोधेन एकता घटते यदा ।
घटावस्थेति सा प्रोक्ता तच्चिह्नानि ब्रवीम्यहम् ॥ ६६॥

anyonyasyāvirodhena ekatā ghaṭate yadā ।
ghaṭāvastheti sā proktā taccihnāni bravīmyaham ॥ 66॥

पूर्वं यः कथितोऽभ्यासश्चतुर्थांशं परिग्रहेत् ।
दिवा वा यदि वा सायं याममात्रं समभ्यसेत् ॥ ६७॥

pūrvaṃ yaḥ kathito'bhyāsaścaturthāṃśaṃ parigrahet ।
divā vā yadi vā sāyaṃ yāmamātraṃ samabhyaset ॥ 67॥

एकवारं प्रतिदिनं कुर्यात्केवलकुम्भकम् ।
इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेभ्यो यत्प्रत्याहरणं स्फुटम् ॥ ६८॥

ekavāraṃ pratidinaṃ kuryātkevalakumbhakam ।
indriyāṇīndriyārthebhyo yatpratyāharaṇaṃ sphuṭam ॥ 68॥

योगी कुम्भकमास्थाय प्रत्याहारः स उच्यते ।
यद्यत्पश्यति चक्षुर्भ्यां तत्तदात्मेति भावयेत् ॥ ६९॥

yogī kumbhakamāsthāya pratyāhāraḥ sa ucyate ।
yadyatpaśyati cakṣurbhyāṃ tattadātmeti bhāvayet ॥ 69॥

यद्यच्छृणोति कर्णाभ्यां तत्तदात्मेति भावयेत् ।
लभते नासया यद्यत्तत्तदात्मेति भावयेत् ॥ ७०॥

yadyacchṛṇoti karṇābhyāṃ tattadātmeti bhāvayet ।
labhate nāsayā yadyattattadātmeti bhāvayet ॥ 70॥

जिह्वया यद्रसं ह्यत्ति तत्तदात्मेति भावयेत् ।
त्वचा यद्यत्स्पृशेद्योगी तत्तदात्मेति भावयेत् ॥ ७१॥

jihvayā yadrasaṃ hyatti tattadātmeti bhāvayet ।
tvacā yadyatspṛśedyogī tattadātmeti bhāvayet ॥ 71॥

एवं ज्ञानेन्द्रियाणां तु तत्तत्सौख्यं सुसाधयेत् ।
याममात्रं प्रतिदिनं योगी यत्नादतन्द्रितः ॥ ७२॥

evaṃ jñānendriyāṇāṃ tu tattatsaukhyaṃ susādhayet ।
yāmamātraṃ pratidinaṃ yogī yatnādatandritaḥ ॥ 72॥

यथा वा चित्तसामर्थ्यं जायते योगिनो ध्रुवम् ।
दूरश्रुतिर्दूरदृष्टिः क्षणाद्दूरगमस्तथा ॥ ७३॥

yathā vā cittasāmarthyaṃ jāyate yogino dhruvam ।
dūraśrutirdūradṛṣṭiḥ kṣaṇāddūragamastathā ॥ 73॥

वाक्सिद्धिः कामरूपत्वमदृश्यकरणी तथा ।
मलमूत्रप्रलेपेन लोहादेः स्वर्णता भवेत् ॥ ७४॥

vāksiddhiḥ kāmarūpatvamadṛśyakaraṇī tathā ।
malamūtrapralepena lohādeḥ svarṇatā bhavet ॥ 74॥

खे गतिस्तस्य जायेत सन्तताभ्यासयोगतः ।
सदा बुद्धिमता भाव्यं योगिना योगसिद्धये ॥ ७५॥

khe gatistasya jāyeta santatābhyāsayogataḥ ।
sadā buddhimatā bhāvyaṃ yoginā yogasiddhaye ॥ 75॥

एते विघ्ना महासिद्धेर्न रमेत्तेषु बुद्धिमान् ।
न दर्शयेत्स्वसामर्थ्यं यस्यकस्यापि योगिराट् ॥ ७६॥

ete vighnā mahāsiddherna rametteṣu buddhimān ।
na darśayetsvasāmarthyaṃ yasyakasyāpi yogirāṭ ॥ 76॥

यथा मूढो यथा मूर्खो यथा बधिर एव वा ।
तथा वर्तेत लोकस्य स्वसामर्थ्यस्य गुप्तये ॥ ७७॥

yathā mūḍho yathā mūrkho yathā badhira eva vā ।
tathā varteta lokasya svasāmarthyasya guptaye ॥ 77॥

शिष्याश्च स्वस्वकार्येषु प्रार्थयन्ति न संशयः ।
तत्तत्कर्मकरव्यग्रः स्वाभ्यासेऽविस्मृतो भवेत् ॥ ७८॥

śiṣyāśca svasvakāryeṣu prārthayanti na saṃśayaḥ ।
tattatkarmakaravyagraḥ svābhyāse'vismṛto bhavet ॥ 78॥

अविस्मृत्य गुरोर्वाक्यमभ्यसेत्तदहर्निशम् ।
एवं भवेद्धठावस्था सन्तताभ्यासयोगतः ॥ ७९॥

avismṛtya gurorvākyamabhyasettadaharniśam ।
evaṃ bhaveddhaṭhāvasthā santatābhyāsayogataḥ ॥ 79॥

अनभ्यासवतश्चैव वृथागोष्ठ्या न सिद्ध्यति ।
तस्मात्सर्वप्रयत्नेन योगमेव सदाभ्यसेत् ॥ ८०॥

anabhyāsavataścaiva vṛthāgoṣṭhyā na siddhyati ।
tasmātsarvaprayatnena yogameva sadābhyaset ॥ 80॥

ततः परिचयावस्था जायतेऽभ्यासयोगतः ।
वायुः परिचितो यत्नादग्निना सह कुण्डलीम् ॥ ८१॥

tataḥ paricayāvasthā jāyate'bhyāsayogataḥ ।
vāyuḥ paricito yatnādagninā saha kuṇḍalīm ॥ 81॥

भावयित्वा सुषुम्नायां प्रविशेदनिरोधतः ।
वायुना सह चित्तं च प्रविशेच्च महापथम् ॥ ८२॥

bhāvayitvā suṣumnāyāṃ praviśedanirodhataḥ ।
vāyunā saha cittaṃ ca praviśecca mahāpatham ॥ 82॥

यस्य चित्तं स्वपवनं सुषुम्नां प्रविशेदिह ।
भूमिरापोऽनलो वायुराकाशश्चेति पञ्चकः ॥ ८३॥

yasya cittaṃ svapavanaṃ suṣumnāṃ praviśediha ।
bhūmirāpo'nalo vāyurākāśaśceti pañcakaḥ ॥ 83॥

येषु पञ्चसु देवानां धारणा पञ्चधोद्यते ।
पादादिजानुपर्यन्तं पृथिवीस्थानमुच्यते ॥ ८४॥

yeṣu pañcasu devānāṃ dhāraṇā pañcadhodyate ।
pādādijānuparyantaṃ pṛthivīsthānamucyate ॥ 84॥

पृथिवी चतुरस्रं च पीतवर्णं लवर्णकम् ।
पार्थिवे वायुमारोप्य लकारेण समन्वितम् ॥ ८५॥

pṛthivī caturasraṃ ca pītavarṇaṃ lavarṇakam ।
pārthive vāyumāropya lakāreṇa samanvitam ॥ 85॥

ध्यायंश्चतुर्भुजाकारं चतुर्वक्त्रं हिरण्मयम् ।
धारयेत्पञ्चघटिकाः पृथिवीजयमाप्नुयात् ॥ ८६॥

dhyāyaṃścaturbhujākāraṃ caturvaktraṃ hiraṇmayam ।
dhārayetpañcaghaṭikāḥ pṛthivījayamāpnuyāt ॥ 86॥

पृथिवीयोगतो मृत्युर्न भवेदस्य योगिनः ।
आजानोः पायुपर्यन्तमपां स्थानं प्रकीर्तितम् ॥ ८७॥

pṛthivīyogato mṛtyurna bhavedasya yoginaḥ ।
ājānoḥ pāyuparyantamapāṃ sthānaṃ prakīrtitam ॥ 87॥

आपोऽर्धचन्द्रं शुक्लं च वंबीजं परिकीर्तितम् ।
वारुणे वायुमारोप्य वकारेण समन्वितम् ॥ ८८॥

āpo'rdhacandraṃ śuklaṃ ca vaṃbījaṃ parikīrtitam ।
vāruṇe vāyumāropya vakāreṇa samanvitam ॥ 88॥

स्मरन्नारायणं देवं चतुर्बाहुं किरीटिनम् ।
शुद्धस्फटिकसङ्काशं पीतवाससमच्युतम् ॥ ८९॥

smarannārāyaṇaṃ devaṃ caturbāhuṃ kirīṭinam ।
śuddhasphaṭikasaṅkāśaṃ pītavāsasamacyutam ॥ 89॥

धारयेत्पञ्चघटिकाः सर्वपापैः प्रमुच्यते ।
ततो जलाद्भयं नास्ति जले मृत्युर्न विद्यते ॥ ९०॥

dhārayetpañcaghaṭikāḥ sarvapāpaiḥ pramucyate ।
tato jalādbhayaṃ nāsti jale mṛtyurna vidyate ॥ 90॥

आपायोर्हृदयान्तं च वह्निस्थानं प्रकीर्तितम् ।
वह्निस्त्रिकोणं रक्तं च रेफाक्षरसमुद्भवम् ॥ ९१॥

āpāyorhṛdayāntaṃ ca vahnisthānaṃ prakīrtitam ।
vahnistrikoṇaṃ raktaṃ ca rephākṣarasamudbhavam ॥ 91॥

वह्नौ चानिलमारोप्य रेफाक्षरसमुज्ज्वलम् ।
त्रियक्षं वरदं रुद्रं तरुणादित्यसंनिभम् ॥ ९२॥

vahnau cānilamāropya rephākṣarasamujjvalam ।
triyakṣaṃ varadaṃ rudraṃ taruṇādityasaṃnibham ॥ 92॥

भस्मोद्धूलितसर्वाङ्गं सुप्रसन्नमनुस्मरन् ।
धारयेत्पञ्चघटिका वह्निनासौ न दाह्यते ॥ ९३॥

bhasmoddhūlitasarvāṅgaṃ suprasannamanusmaran ।
dhārayetpañcaghaṭikā vahnināsau na dāhyate ॥ 93॥

न दह्यते शरीरं च प्रविष्टस्याग्निमण्डले ।
आहृदयाद्भ्रुवोर्मध्यं वायुस्थानं प्रकीर्तितम् ॥ ९४॥

na dahyate śarīraṃ ca praviṣṭasyāgnimaṇḍale ।
āhṛdayādbhruvormadhyaṃ vāyusthānaṃ prakīrtitam ॥ 94॥

वायुः षट्कोणकं कृष्णं यकाराक्षरभासुरम् ।
मारुतं मरुतां स्थाने यकाराक्षरभासुरम् ॥ ९५॥

vāyuḥ ṣaṭkoṇakaṃ kṛṣṇaṃ yakārākṣarabhāsuram ।
mārutaṃ marutāṃ sthāne yakārākṣarabhāsuram ॥ 95॥

धारयेत्तत्र सर्वज्ञमीश्वरं विश्वतोमुखम् ।
धारयेत्पञ्चघटिका वायुवद्व्योमगो भवेत् ॥ ९६॥

dhārayettatra sarvajñamīśvaraṃ viśvatomukham ।
dhārayetpañcaghaṭikā vāyuvadvyomago bhavet ॥ 96॥

मरणं न तु वायोश्च भयं भवति योगिनः ।
आभ्रूमध्यात्तु मूर्धान्तमाकाशस्थानमुच्यते ॥ ९७॥

maraṇaṃ na tu vāyośca bhayaṃ bhavati yoginaḥ ।
ābhrūmadhyāttu mūrdhāntamākāśasthānamucyate ॥ 97॥

व्योम वृत्तं च धूम्रं च हकाराक्षरभासुरम् ।
आकाशे वायुमारोप्य हकारोपरि शङ्करम् ॥ ९८॥

vyoma vṛttaṃ ca dhūmraṃ ca hakārākṣarabhāsuram ।
ākāśe vāyumāropya hakāropari śaṅkaram ॥ 98॥

बिन्दुरूपं महादेवं व्योमाकारं सदाशिवम् ।
शुद्धस्फटिकसङ्काशं धृतबालेन्दुमौलिनम् ॥ ९९॥

bindurūpaṃ mahādevaṃ vyomākāraṃ sadāśivam ।
śuddhasphaṭikasaṅkāśaṃ dhṛtabālendumaulinam ॥ 99॥

पञ्चवक्त्रयुतं सौम्यं दशबाहुं त्रिलोचनम् ।
सर्वायुधैर्धृताकारं सर्वभूषणभूषितम् ॥ १००॥

pañcavaktrayutaṃ saumyaṃ daśabāhuṃ trilocanam ।
sarvāyudhairdhṛtākāraṃ sarvabhūṣaṇabhūṣitam ॥ 100॥

उमार्धदेहं वरदं सर्वकारणकारणम् ।
आकाशधारणात्तस्य खेचरत्वं भवेद्ध्रुवम् ॥ १०१॥

umārdhadehaṃ varadaṃ sarvakāraṇakāraṇam ।
ākāśadhāraṇāttasya khecaratvaṃ bhaveddhruvam ॥ 101॥

यत्रकुत्र स्थितो वापि सुखमत्यन्तमश्नुते ।
एवं च धारणाः पञ्च कुर्याद्योगी विचक्षणः ॥ १०२॥

yatrakutra sthito vāpi sukhamatyantamaśnute ।
evaṃ ca dhāraṇāḥ pañca kuryādyogī vicakṣaṇaḥ ॥ 102॥

ततो दृढशरीरः स्यान्मृत्युस्तस्य न विद्यते ।
ब्रह्मणः प्रलयेनापि न सीदति महामतिः ॥ १०३॥

tato dṛḍhaśarīraḥ syānmṛtyustasya na vidyate ।
brahmaṇaḥ pralayenāpi na sīdati mahāmatiḥ ॥ 103॥

समभ्यसेत्तथा ध्यानं घटिकाषष्टिमेव च ।
वायुं निरुध्य चाकाशे देवतामिष्टदामिति ॥ १०४॥

samabhyasettathā dhyānaṃ ghaṭikāṣaṣṭimeva ca ।
vāyuṃ nirudhya cākāśe devatāmiṣṭadāmiti ॥ 104॥

सगुणं ध्यानमेतत्स्यादणिमादिगुणप्रदम् ।
निर्गुणध्यानयुक्तस्य समाधिश्च ततो भवेत् ॥ १०५॥

saguṇaṃ dhyānametatsyādaṇimādiguṇapradam ।
nirguṇadhyānayuktasya samādhiśca tato bhavet ॥ 105॥

दिनद्वादशकेनैव समाधिं समवाप्नुयात् ।
वायुं निरुध्य मेधावी जीवन्मुक्तो भवत्ययम् ॥ १०६॥

dinadvādaśakenaiva samādhiṃ samavāpnuyāt ।
vāyuṃ nirudhya medhāvī jīvanmukto bhavatyayam ॥ 106॥

समाधिः समतावस्था जीवात्मपरमात्मनोः ।
यदि स्वदेहमुत्स्रष्टुमिच्छा चेदुत्सृजेत्स्वयम् ॥ १०७॥

samādhiḥ samatāvasthā jīvātmaparamātmanoḥ ।
yadi svadehamutsraṣṭumicchā cedutsṛjetsvayam ॥ 107॥

परब्रह्मणि लीयेत न तस्योत्क्रान्तिरिष्यते ।
अथ नो चेत्समुत्स्रष्टुं स्वशरीरं प्रियं यदि ॥ १०८॥

parabrahmaṇi līyeta na tasyotkrāntiriṣyate ।
atha no cetsamutsraṣṭuṃ svaśarīraṃ priyaṃ yadi ॥ 108॥

सर्वलोकेषु विहरन्नणिमादिगुणान्वितः ।
कदाचित्स्वेच्छया देवो भूत्वा स्वर्गे महीयते ॥ १०९॥

sarvalokeṣu viharannaṇimādiguṇānvitaḥ ।
kadācitsvecchayā devo bhūtvā svarge mahīyate ॥ 109॥

मनुष्यो वापि यक्षो वा स्वेच्छयापीक्षणद्भवेत् ।
सिंहो व्याघ्रो गजो वाश्वः स्वेच्छया बहुतामियात् ॥ ११०॥

manuṣyo vāpi yakṣo vā svecchayāpīkṣaṇadbhavet ।
siṃho vyāghro gajo vāśvaḥ svecchayā bahutāmiyāt ॥ 110॥

यथेष्टमेव वर्तेत यद्वा योगी महेश्वरः ।
अभ्यासभेदतो भेदः फलं तु सममेव हि ॥ १११॥

yatheṣṭameva varteta yadvā yogī maheśvaraḥ ।
abhyāsabhedato bhedaḥ phalaṃ tu samameva hi ॥ 111॥

पार्ष्णिं वामस्य पादस्य योनिस्थाने नियोजयेत् ।
प्रसार्य दक्षिणं पादं हस्ताभ्यां धारयेद्दृढम् ॥ ११२॥

pārṣṇiṃ vāmasya pādasya yonisthāne niyojayet ।
prasārya dakṣiṇaṃ pādaṃ hastābhyāṃ dhārayeddṛḍham ॥ 112॥

चुबुकं हृदि विन्यस्य पूरयेद्वायुना पुनः ।
कुम्भकेन यथाशक्ति धारयित्वा तु रेचयेत् ॥ ११३॥

cubukaṃ hṛdi vinyasya pūrayedvāyunā punaḥ ।
kumbhakena yathāśakti dhārayitvā tu recayet ॥ 113॥

वामाङ्गेन समभ्यस्य दक्षाङ्गेन ततोऽभ्यसेत् ।
प्रसारितस्तु यः पादस्तमूरूपरि नामयेत् ॥ ११४॥

vāmāṅgena samabhyasya dakṣāṅgena tato'bhyaset ।
prasāritastu yaḥ pādastamūrūpari nāmayet ॥ 114॥

अयमेव महाबन्ध उभयत्रैवमभ्यसेत् ।
महाबन्धस्थितो योगी कृत्वा पूरकमेकधीः ॥ ११५॥

ayameva mahābandha ubhayatraivamabhyaset ।
mahābandhasthito yogī kṛtvā pūrakamekadhīḥ ॥ 115॥

वायुना गतिमावृत्य निभृतं कर्णमुद्रया ।
पुटद्वयं समाक्रम्य वायुः स्फुरति सत्वरम् ॥ ११६॥

vāyunā gatimāvṛtya nibhṛtaṃ karṇamudrayā ।
puṭadvayaṃ samākramya vāyuḥ sphurati satvaram ॥ 116॥

अयमेव महावेधः सिद्धैरभ्यस्यतेऽनिशम् ।
अन्तः कपालकुहरे जिह्वां व्यावृत्य धारयेत् ॥ ११७॥

ayameva mahāvedhaḥ siddhairabhyasyate'niśam ।
antaḥ kapālakuhare jihvāṃ vyāvṛtya dhārayet ॥ 117॥

भ्रूमध्यदृष्टिरप्येषा मुद्रा भवति खेचरी ।
कण्ठमाकुञ्च्य हृदये स्थापयेद्दृढया धिया ॥ ११८॥

bhrūmadhyadṛṣṭirapyeṣā mudrā bhavati khecarī ।
kaṇṭhamākuñcya hṛdaye sthāpayeddṛḍhayā dhiyā ॥ 118॥

बन्धो जालन्धराख्योऽयं मृत्युमातङ्गकेसरी ।
बन्धो येन सुषुम्नायां प्राणस्तूड्डीयते यतः ॥ ११९॥

bandho jālandharākhyo'yaṃ mṛtyumātaṅgakesarī ।
bandho yena suṣumnāyāṃ prāṇastūḍḍīyate yataḥ ॥ 119॥

उड्यानाख्यो हि बन्धोऽयं योगिभिः समुदाहृतः ।
पार्ष्णिभागेन सम्पीड्य योनिमाकुञ्चयेद्दृढम् ॥ १२०॥

uḍyānākhyo hi bandho'yaṃ yogibhiḥ samudāhṛtaḥ ।
pārṣṇibhāgena sampīḍya yonimākuñcayeddṛḍham ॥ 120॥

अपानमूर्ध्वमुत्थाप्य योनिबन्धोऽयमुच्यते ।
प्राणापानौ नादबिन्दू मूलबन्धेन चैकताम् ॥ १२१॥

apānamūrdhvamutthāpya yonibandho'yamucyate ।
prāṇāpānau nādabindū mūlabandhena caikatām ॥ 121॥

गत्वा योगस्य संसिद्धिं यच्छतो नात्र संशयः ।
करणी विपरीताख्या सर्वव्याधिविनाशिनी ॥ १२२॥

gatvā yogasya saṃsiddhiṃ yacchato nātra saṃśayaḥ ।
karaṇī viparītākhyā sarvavyādhivināśinī ॥ 122॥

नित्यमभ्यासयुक्तस्य जाठराग्निविवर्धनी ।
आहारो बहुलस्तस्य सम्पाद्यः साधकस्य च ॥ १२३॥

nityamabhyāsayuktasya jāṭharāgnivivardhanī ।
āhāro bahulastasya sampādyaḥ sādhakasya ca ॥ 123॥

अल्पाहारो यदि भवेदग्निर्देहं हरेत्क्षणात् ।
अधःशिरश्चोर्ध्वपादः क्षणं स्यात्प्रथमे दिने ॥ १२४॥

alpāhāro yadi bhavedagnirdehaṃ haretkṣaṇāt ।
adhaḥśiraścordhvapādaḥ kṣaṇaṃ syātprathame dine ॥ 124॥

क्षणाच्च किञ्चिदधिकमभ्यसेत्तु दिनेदिने ।
वली च पलितं चैव षण्मासार्धान्न दृश्यते ॥ १२५॥

kṣaṇācca kiñcidadhikamabhyasettu dinedine ।
valī ca palitaṃ caiva ṣaṇmāsārdhānna dṛśyate ॥ 125॥

याममात्रं तु यो नित्यमभ्यसेत्स तु कालजित् ।
वज्रोलीमभ्यसेद्यस्तु स योगी सिद्धिभाजनम् ॥ १२६॥

yāmamātraṃ tu yo nityamabhyasetsa tu kālajit ।
vajrolīmabhyasedyastu sa yogī siddhibhājanam ॥ 126॥

लभ्यते यदि तस्यैव योगसिद्धिः करे स्थिता ।
अतीतानागतं वेत्ति खेचरी च भवेद्ध्रुवम् ॥ १२७॥

labhyate yadi tasyaiva yogasiddhiḥ kare sthitā ।
atītānāgataṃ vetti khecarī ca bhaveddhruvam ॥ 127॥

अमरीं यः पिबेन्नित्यं नस्यं कुर्वन्दिने दिने ।
वज्रोलीमभ्यसेन्नित्यममरोलीति कथ्यते ॥ १२८॥

amarīṃ yaḥ pibennityaṃ nasyaṃ kurvandine dine ।
vajrolīmabhyasennityamamarolīti kathyate ॥ 128॥

ततो भवेद्राजयोगो नान्तरा भवति ध्रुवम् ।
यदा तु राजयोगेन निष्पन्ना योगिभिः क्रिया ॥ १२९॥

tato bhavedrājayogo nāntarā bhavati dhruvam ।
yadā tu rājayogena niṣpannā yogibhiḥ kriyā ॥ 129॥

तदा विवेकवैराग्यं जायते योगिनो ध्रुवम् ।
विष्णुर्नाम महायोगी महाभूतो महातपाः ॥ १३०॥

tadā vivekavairāgyaṃ jāyate yogino dhruvam ।
viṣṇurnāma mahāyogī mahābhūto mahātapāḥ ॥ 130॥

तत्त्वमार्गे यथा दीपो दृश्यते पुरुषोत्तमः ।
यः स्तनः पूर्वपीतस्तं निष्पीड्य मुदमश्नुते ॥ १३१॥

tattvamārge yathā dīpo dṛśyate puruṣottamaḥ ।
yaḥ stanaḥ pūrvapītastaṃ niṣpīḍya mudamaśnute ॥ 131॥

यस्माज्जातो भगात्पूर्वं तस्मिन्नेव भगे रमन् ।
या माता सा पुनर्भार्या या भार्या मातरेव हि ॥ १३२॥

yasmājjāto bhagātpūrvaṃ tasminneva bhage raman ।
yā mātā sā punarbhāryā yā bhāryā mātareva hi ॥ 132॥

यः पिता स पुनः पुत्रो यः पुत्रः स पुनः पिता ।
एवं संसारचक्रं कूपचक्रेण घटा इव ॥ १३३॥

yaḥ pitā sa punaḥ putro yaḥ putraḥ sa punaḥ pitā ।
evaṃ saṃsāracakraṃ kūpacakreṇa ghaṭā iva ॥ 133॥

भ्रमन्तो योनिजन्मानि श्रुत्वा लोकान्समश्नुते ।
त्रयो लोकास्त्रयो वेदास्तिस्रः सन्ध्यास्त्रयः स्वराः ॥ १३४॥

bhramanto yonijanmāni śrutvā lokānsamaśnute ।
trayo lokāstrayo vedāstisraḥ sandhyāstrayaḥ svarāḥ ॥ 134॥

त्रयोऽग्नयश्च त्रिगुणाः स्थिताः सर्वे त्रयाक्षरे ।
त्रयाणामक्षराणां च योऽधीतेऽप्यर्धमक्षरम् ॥ १३५॥

trayo'gnayaśca triguṇāḥ sthitāḥ sarve trayākṣare ।
trayāṇāmakṣarāṇāṃ ca yo'dhīte'pyardhamakṣaram ॥ 135॥

तेन सर्वमिदं प्रोतं तत्सत्यं तत्परं पदम् ।
पुष्पमध्ये यथा गन्धः पयोमध्ये यथा घृतम् ॥ १३६॥

tena sarvamidaṃ protaṃ tatsatyaṃ tatparaṃ padam ।
puṣpamadhye yathā gandhaḥ payomadhye yathā ghṛtam ॥ 136॥

तिलमध्ये यथा तैलं पाषाणेष्विव काञ्चनम् ।
हृदि स्थाने स्थितं पद्मं तस्य वक्त्रमधोमुखम् ॥ १३७॥

tilamadhye yathā tailaṃ pāṣāṇeṣviva kāñcanam ।
hṛdi sthāne sthitaṃ padmaṃ tasya vaktramadhomukham ॥ 137॥

ऊर्ध्वनालमधोबिन्दुस्तस्य मध्ये स्थितं मनः ।
अकारे रेचितं पद्ममुकारेणैव भिद्यते ॥ १३८॥

ūrdhvanālamadhobindustasya madhye sthitaṃ manaḥ ।
akāre recitaṃ padmamukāreṇaiva bhidyate ॥ 138॥

मकारे लभते नादमर्धमात्रा तु निश्चला ।
शुद्धस्फटिकसङ्काशं निष्कलं पापनाशनम् ॥ १३९॥

makāre labhate nādamardhamātrā tu niścalā ।
śuddhasphaṭikasaṅkāśaṃ niṣkalaṃ pāpanāśanam ॥ 139॥

लभते योगयुक्तात्मा पुरुषस्तत्परं पदम् ।
कूर्मः स्वपाणिपादादिशिरश्चात्मनि धारयेत् ॥ १४०॥

labhate yogayuktātmā puruṣastatparaṃ padam ।
kūrmaḥ svapāṇipādādiśiraścātmani dhārayet ॥ 140॥

एवं द्वारेषु सर्वेषु वायुपूरितरेचितः ।
निषिद्धं तु नवद्वारे ऊर्ध्वं प्राङ्निश्वसंस्तथा ॥ १४१॥

evaṃ dvāreṣu sarveṣu vāyupūritarecitaḥ ।
niṣiddhaṃ tu navadvāre ūrdhvaṃ prāṅniśvasaṃstathā ॥ 141॥

घटमध्ये यथा दीपो निवातं कुम्भकं विदुः ।
निषिद्धैर्नवभिर्द्वारैर्निर्जने निरुपद्रवे ॥ १४२॥

ghaṭamadhye yathā dīpo nivātaṃ kumbhakaṃ viduḥ ।
niṣiddhairnavabhirdvārairnirjane nirupadrave ॥ 142॥

निश्चितं त्वात्ममात्रेणावशिष्टं योगसेवयेत्युपनिषत् ॥

niścitaṃ tvātmamātreṇāvaśiṣṭaṃ yogasevayetyupaniṣat ॥

ॐ सह नाववतु ॥ सह नौ भुनक्तु ॥ सह वीर्यं करवावहै ॥

oṃ saha nāvavatu ॥ saha nau bhunaktu ॥ saha vīryaṃ karavāvahai ॥

तेजस्विनावधीतमस्तु मा विद्विषावहै ॥

tejasvināvadhītamastu mā vidviṣāvahai ॥

ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ॥

इति योगतत्त्वोपनिषत् समाप्ता ॥

iti yogatattvopaniṣat samāptā ॥


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact