Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಜಾತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Jātaka-aṭṭhakathā

[೩೩೮] ೮. ಥುಸಜಾತಕವಣ್ಣನಾ

[338] 8. Thusajātakavaṇṇanā

ವಿದಿತಂ ಥುಸನ್ತಿ ಇದಂ ಸತ್ಥಾ ವೇಳುವನೇ ವಿಹರನ್ತೋ ಅಜಾತಸತ್ತುಂ ಆರಬ್ಭ ಕಥೇಸಿ। ತಸ್ಮಿಂ ಕಿರ ಮಾತುಕುಚ್ಛಿಗತೇ ತಸ್ಸ ಮಾತು ಕೋಸಲರಾಜಧೀತಾಯ ಬಿಮ್ಬಿಸಾರರಞ್ಞೋ ದಕ್ಖಿಣಜಾಣುಲೋಹಿತಪಿವನದೋಹಳೋ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿತ್ವಾ ಪಣ್ಡು ಅಹೋಸಿ। ಸಾ ಪರಿಚಾರಿಕಾಹಿ ಪುಚ್ಛಿತಾ ತಾಸಂ ತಮತ್ಥಂ ಆರೋಚೇಸಿ। ರಾಜಾಪಿ ಸುತ್ವಾ ನೇಮಿತ್ತಕೇ ಪಕ್ಕೋಸಾಪೇತ್ವಾ ‘‘ದೇವಿಯಾ ಕಿರ ಏವರೂಪೋ ದೋಹಳೋ ಉಪ್ಪನ್ನೋ, ತಸ್ಸ ಕಾ ನಿಪ್ಫತ್ತೀ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿ। ನೇಮಿತ್ತಕಾ ‘‘ದೇವಿಯಾ ಕುಚ್ಛಿಮ್ಹಿ ನಿಬ್ಬತ್ತಕಸತ್ತೋ ತುಮ್ಹೇ ಮಾರೇತ್ವಾ ರಜ್ಜಂ ಗಣ್ಹಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಆಹಂಸು। ರಾಜಾ ‘‘ಸಚೇ ಮಮ ಪುತ್ತೋ ಮಂ ಮಾರೇತ್ವಾ ರಜ್ಜಂ ಗಣ್ಹಿಸ್ಸತಿ, ಕೋ ಏತ್ಥ ದೋಸೋ’’ತಿ ದಕ್ಖಿಣಜಾಣುಂ ಸತ್ಥೇನ ಫಾಲಾಪೇತ್ವಾ ಲೋಹಿತಂ ಸುವಣ್ಣತಟ್ಟಕೇನ ಗಾಹಾಪೇತ್ವಾ ದೇವಿಯಾ ಪಾಯೇಸಿ। ಸಾ ಚಿನ್ತೇಸಿ ‘‘ಸಚೇ ಮಮ ಕುಚ್ಛಿಯಂ ನಿಬ್ಬತ್ತೋ ಪುತ್ತೋ ಪಿತರಂ ಮಾರೇಸ್ಸತಿ, ಕಿಂ ಮೇ ತೇನಾ’’ತಿ। ಸಾ ಗಬ್ಭಪಾತನತ್ಥಂ ಕುಚ್ಛಿಂ ಮದ್ದಾಪೇಸಿ ।

Viditaṃthusanti idaṃ satthā veḷuvane viharanto ajātasattuṃ ārabbha kathesi. Tasmiṃ kira mātukucchigate tassa mātu kosalarājadhītāya bimbisārarañño dakkhiṇajāṇulohitapivanadohaḷo uppajjitvā paṇḍu ahosi. Sā paricārikāhi pucchitā tāsaṃ tamatthaṃ ārocesi. Rājāpi sutvā nemittake pakkosāpetvā ‘‘deviyā kira evarūpo dohaḷo uppanno, tassa kā nipphattī’’ti pucchi. Nemittakā ‘‘deviyā kucchimhi nibbattakasatto tumhe māretvā rajjaṃ gaṇhissatī’’ti āhaṃsu. Rājā ‘‘sace mama putto maṃ māretvā rajjaṃ gaṇhissati, ko ettha doso’’ti dakkhiṇajāṇuṃ satthena phālāpetvā lohitaṃ suvaṇṇataṭṭakena gāhāpetvā deviyā pāyesi. Sā cintesi ‘‘sace mama kucchiyaṃ nibbatto putto pitaraṃ māressati, kiṃ me tenā’’ti. Sā gabbhapātanatthaṃ kucchiṃ maddāpesi .

ರಾಜಾ ಞತ್ವಾ ತಂ ಪಕ್ಕೋಸಾಪೇತ್ವಾ ‘‘ಭದ್ದೇ ಮಯ್ಹಂ ಕಿರ ಪುತ್ತೋ ಮಂ ಮಾರೇತ್ವಾ ರಜ್ಜಂ ಗಣ್ಹಿಸ್ಸತಿ, ನ ಖೋ ಪನಾಹಂ ಅಜರೋ ಅಮರೋ, ಪುತ್ತಮುಖಂ ಪಸ್ಸಿತುಂ ಮೇ ದೇಹಿ, ಮಾ ಇತೋ ಪಭುತಿ ಏವರೂಪಂ ಕಮ್ಮಂ ಅಕಾಸೀ’’ತಿ ಆಹ। ಸಾ ತತೋ ಪಟ್ಠಾಯ ಉಯ್ಯಾನಂ ಗನ್ತ್ವಾ ಕುಚ್ಛಿಂ ಮದ್ದಾಪೇಸಿ। ರಾಜಾ ಞತ್ವಾ ತತೋ ಪಟ್ಠಾಯ ಉಯ್ಯಾನಗಮನಂ ನಿವಾರೇಸಿ। ಸಾ ಪರಿಪುಣ್ಣಗಬ್ಭಾ ಪುತ್ತಂ ವಿಜಾಯಿ। ನಾಮಗ್ಗಹಣದಿವಸೇ ಚಸ್ಸ ಅಜಾತಸ್ಸೇವ ಪಿತು ಸತ್ತುಭಾವತೋ ‘‘ಅಜಾತಸತ್ತು’’ತ್ವೇವ ನಾಮಮಕಂಸು। ತಸ್ಮಿಂ ಕುಮಾರಪರಿಹಾರೇನ ವಡ್ಢನ್ತೇ ಸತ್ಥಾ ಏಕದಿವಸಂ ಪಞ್ಚಸತಭಿಕ್ಖುಪರಿವುತೋ ರಞ್ಞೋ ನಿವೇಸನಂ ಗನ್ತ್ವಾ ನಿಸೀದಿ। ರಾಜಾ ಬುದ್ಧಪ್ಪಮುಖಂ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘಂ ಪಣೀತೇನ ಖಾದನೀಯಭೋಜನೀಯೇನ ಪರಿವಿಸಿತ್ವಾ ಸತ್ಥಾರಂ ವನ್ದಿತ್ವಾ ಧಮ್ಮಂ ಸುಣನ್ತೋ ನಿಸೀದಿ। ತಸ್ಮಿಂ ಖಣೇ ಕುಮಾರಂ ಮಣ್ಡೇತ್ವಾ ರಞ್ಞೋ ಅದಂಸು। ರಾಜಾ ಬಲವಸಿನೇಹೇನ ಪುತ್ತಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಊರುಮ್ಹಿ ನಿಸೀದಾಪೇತ್ವಾ ಪುತ್ತಗತೇನ ಪೇಮೇನ ಪುತ್ತಮೇವ ಮಮಾಯನ್ತೋ ನ ಧಮ್ಮಂ ಸುಣಾತಿ। ಸತ್ಥಾ ತಸ್ಸ ಪಮಾದಭಾವಂ ಞತ್ವಾ ‘‘ಮಹಾರಾಜ, ಪುಬ್ಬೇ ರಾಜಾನೋ ಪುತ್ತೇ ಆಸಙ್ಕಮಾನಾ ಪಟಿಚ್ಛನ್ನೇ ಕಾರೇತ್ವಾ ‘ಅಮ್ಹಾಕಂ ಅಚ್ಚಯೇನ ನೀಹರಿತ್ವಾ ರಜ್ಜೇ ಪತಿಟ್ಠಾಪೇಯ್ಯಾಥಾ’ತಿ ಆಣಾಪೇಸು’’ನ್ತಿ ವತ್ವಾ ತೇನ ಯಾಚಿತೋ ಅತೀತಂ ಆಹರಿ।

Rājā ñatvā taṃ pakkosāpetvā ‘‘bhadde mayhaṃ kira putto maṃ māretvā rajjaṃ gaṇhissati, na kho panāhaṃ ajaro amaro, puttamukhaṃ passituṃ me dehi, mā ito pabhuti evarūpaṃ kammaṃ akāsī’’ti āha. Sā tato paṭṭhāya uyyānaṃ gantvā kucchiṃ maddāpesi. Rājā ñatvā tato paṭṭhāya uyyānagamanaṃ nivāresi. Sā paripuṇṇagabbhā puttaṃ vijāyi. Nāmaggahaṇadivase cassa ajātasseva pitu sattubhāvato ‘‘ajātasattu’’tveva nāmamakaṃsu. Tasmiṃ kumāraparihārena vaḍḍhante satthā ekadivasaṃ pañcasatabhikkhuparivuto rañño nivesanaṃ gantvā nisīdi. Rājā buddhappamukhaṃ bhikkhusaṅghaṃ paṇītena khādanīyabhojanīyena parivisitvā satthāraṃ vanditvā dhammaṃ suṇanto nisīdi. Tasmiṃ khaṇe kumāraṃ maṇḍetvā rañño adaṃsu. Rājā balavasinehena puttaṃ gahetvā ūrumhi nisīdāpetvā puttagatena pemena puttameva mamāyanto na dhammaṃ suṇāti. Satthā tassa pamādabhāvaṃ ñatvā ‘‘mahārāja, pubbe rājāno putte āsaṅkamānā paṭicchanne kāretvā ‘amhākaṃ accayena nīharitvā rajje patiṭṭhāpeyyāthā’ti āṇāpesu’’nti vatvā tena yācito atītaṃ āhari.

ಅತೀತೇ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಬ್ರಹ್ಮದತ್ತೇ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇನ್ತೇ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ತಕ್ಕಸಿಲಾಯಂ ದಿಸಾಪಾಮೋಕ್ಖಆಚರಿಯೋ ಹುತ್ವಾ ಬಹೂ ರಾಜಕುಮಾರೇ ಚ ಬ್ರಾಹ್ಮಣಕುಮಾರೇ ಚ ಸಿಪ್ಪಂ ವಾಚೇಸಿ। ಬಾರಾಣಸಿರಞ್ಞೋಪಿ ಪುತ್ತೋ ಸೋಳಸವಸ್ಸಕಾಲೇ ತಸ್ಸ ಸನ್ತಿಕಂ ಗನ್ತ್ವಾ ತಯೋ ವೇದೇ ಚ ಸಬ್ಬಸಿಪ್ಪಾನಿ ಚ ಉಗ್ಗಣ್ಹಿತ್ವಾ ಪರಿಪುಣ್ಣಸಿಪ್ಪೋ ಆಚರಿಯಂ ಆಪುಚ್ಛಿ। ಆಚರಿಯೋ ಅಙ್ಗವಿಜ್ಜಾವಸೇನ ತಂ ಓಲೋಕೇನ್ತೋ ‘‘ಇಮಸ್ಸ ಪುತ್ತಂ ನಿಸ್ಸಾಯ ಅನ್ತರಾಯೋ ಪಞ್ಞಾಯತಿ, ತಮಹಂ ಅತ್ತನೋ ಆನುಭಾವೇನ ಹರಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ಚತಸ್ಸೋ ಗಾಥಾ ಬನ್ಧಿತ್ವಾ ರಾಜಕುಮಾರಸ್ಸ ಅದಾಸಿ, ಏವಞ್ಚ ಪನ ತಂ ವದೇಸಿ ‘‘ತಾತ, ಪಠಮಂ ಗಾಥಂ ರಜ್ಜೇ ಪತಿಟ್ಠಾಯ ತವ ಪುತ್ತಸ್ಸ ಸೋಳಸವಸ್ಸಕಾಲೇ ಭತ್ತಂ ಭುಞ್ಜನ್ತೋ ವದೇಯ್ಯಾಸಿ, ದುತಿಯಂ ಮಹಾಉಪಟ್ಠಾನಕಾಲೇ, ತತಿಯಂ ಪಾಸಾದಂ ಅಭಿರುಹಮಾನೋ ಸೋಪಾನಸೀಸೇ ಠತ್ವಾ, ಚತುತ್ಥಂ ಸಯನಸಿರಿಗಬ್ಭಂ ಪವಿಸನ್ತೋ ಉಮ್ಮಾರೇ ಠತ್ವಾ’’ತಿ। ಸೋ ‘‘ಸಾಧೂ’’ತಿ ಸಮ್ಪಟಿಚ್ಛಿತ್ವಾ ಆಚರಿಯಂ ವನ್ದಿತ್ವಾ ಗತೋ ಓಪರಜ್ಜೇ ಪತಿಟ್ಠಾಯ ಪಿತು ಅಚ್ಚಯೇನ ರಜ್ಜೇ ಪತಿಟ್ಠಾಸಿ। ತಸ್ಸ ಪುತ್ತೋ ಸೋಳಸವಸ್ಸಕಾಲೇ ರಞ್ಞೋ ಉಯ್ಯಾನಕೀಳಾದೀನಂ ಅತ್ಥಾಯ ನಿಕ್ಖಮನ್ತಸ್ಸ ಸಿರಿವಿಭವಂ ದಿಸ್ವಾ ಪಿತರಂ ಮಾರೇತ್ವಾ ರಜ್ಜಂ ಗಹೇತುಕಾಮೋ ಹುತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ಉಪಟ್ಠಾಕಾನಂ ಕಥೇಸಿ। ತೇ ‘‘ಸಾಧು ದೇವ, ಮಹಲ್ಲಕಕಾಲೇ ಲದ್ಧೇನ ಇಸ್ಸರಿಯೇನ ಕೋ ಅತ್ಥೋ, ಯೇನ ಕೇನಚಿ ಉಪಾಯೇನ ರಾಜಾನಂ ಮಾರೇತ್ವಾ ರಜ್ಜಂ ಗಣ್ಹಿತುಂ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ವದಿಂಸು। ಕುಮಾರೋ ‘‘ವಿಸಂ ಖಾದಾಪೇತ್ವಾ ಮಾರೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಪಿತರಾ ಸದ್ಧಿಂ ಸಾಯಮಾಸಂ ಭುಞ್ಜನ್ತೋ ವಿಸಂ ಗಹೇತ್ವಾ ನಿಸೀದಿ। ರಾಜಾ ಭತ್ತಪಾತಿಯಂ ಭತ್ತೇ ಅಚ್ಛುಪನ್ತೇಯೇವ ಪಠಮಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto takkasilāyaṃ disāpāmokkhaācariyo hutvā bahū rājakumāre ca brāhmaṇakumāre ca sippaṃ vācesi. Bārāṇasiraññopi putto soḷasavassakāle tassa santikaṃ gantvā tayo vede ca sabbasippāni ca uggaṇhitvā paripuṇṇasippo ācariyaṃ āpucchi. Ācariyo aṅgavijjāvasena taṃ olokento ‘‘imassa puttaṃ nissāya antarāyo paññāyati, tamahaṃ attano ānubhāvena harissāmī’’ti cintetvā catasso gāthā bandhitvā rājakumārassa adāsi, evañca pana taṃ vadesi ‘‘tāta, paṭhamaṃ gāthaṃ rajje patiṭṭhāya tava puttassa soḷasavassakāle bhattaṃ bhuñjanto vadeyyāsi, dutiyaṃ mahāupaṭṭhānakāle, tatiyaṃ pāsādaṃ abhiruhamāno sopānasīse ṭhatvā, catutthaṃ sayanasirigabbhaṃ pavisanto ummāre ṭhatvā’’ti. So ‘‘sādhū’’ti sampaṭicchitvā ācariyaṃ vanditvā gato oparajje patiṭṭhāya pitu accayena rajje patiṭṭhāsi. Tassa putto soḷasavassakāle rañño uyyānakīḷādīnaṃ atthāya nikkhamantassa sirivibhavaṃ disvā pitaraṃ māretvā rajjaṃ gahetukāmo hutvā attano upaṭṭhākānaṃ kathesi. Te ‘‘sādhu deva, mahallakakāle laddhena issariyena ko attho, yena kenaci upāyena rājānaṃ māretvā rajjaṃ gaṇhituṃ vaṭṭatī’’ti vadiṃsu. Kumāro ‘‘visaṃ khādāpetvā māressāmī’’ti pitarā saddhiṃ sāyamāsaṃ bhuñjanto visaṃ gahetvā nisīdi. Rājā bhattapātiyaṃ bhatte acchupanteyeva paṭhamaṃ gāthamāha –

೧೪೯.

149.

‘‘ವಿದಿತಂ ಥುಸಂ ಉನ್ದುರಾನಂ, ವಿದಿತಂ ಪನ ತಣ್ಡುಲಂ।

‘‘Viditaṃ thusaṃ undurānaṃ, viditaṃ pana taṇḍulaṃ;

ಥುಸಂ ಥುಸಂ ವಿವಜ್ಜೇತ್ವಾ, ತಣ್ಡುಲಂ ಪನ ಖಾದರೇ’’ತಿ॥

Thusaṃ thusaṃ vivajjetvā, taṇḍulaṃ pana khādare’’ti.

ತತ್ಥ ವಿದಿತನ್ತಿ ಕಾಳವದ್ದಲೇಪಿ ಅನ್ಧಕಾರೇ ಉನ್ದುರಾನಂ ಥುಸೋ ಥುಸಭಾವೇನ ತಣ್ಡುಲೋ ಚ ತಣ್ಡುಲಭಾವೇನ ವಿದಿತೋ ಪಾಕಟೋಯೇವ। ಇಧ ಪನ ಲಿಙ್ಗವಿಪಲ್ಲಾಸವಸೇನ ‘‘ಥುಸಂ ತಣ್ಡುಲ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಂ। ಖಾದರೇತಿ ಥುಸಂ ಥುಸಂ ವಜ್ಜೇತ್ವಾ ತಣ್ಡುಲಮೇವ ಖಾದನ್ತಿ। ಇದಂ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ – ತಾತ ಕುಮಾರ, ಯಥಾ ಉನ್ದುರಾನಂ ಅನ್ಧಕಾರೇಪಿ ಥುಸೋ ಥುಸಭಾವೇನ ತಣ್ಡುಲೋ ಚ ತಣ್ಡುಲಭಾವೇನ ಪಾಕಟೋ, ತೇ ಥುಸಂ ವಜ್ಜೇತ್ವಾ ತಣ್ಡುಲಮೇವ ಖಾದನ್ತಿ, ಏವಮೇವ ಮಮಪಿ ತವ ವಿಸಂ ಗಹೇತ್ವಾ ನಿಸಿನ್ನಭಾವೋ ಪಾಕಟೋತಿ।

Tattha viditanti kāḷavaddalepi andhakāre undurānaṃ thuso thusabhāvena taṇḍulo ca taṇḍulabhāvena vidito pākaṭoyeva. Idha pana liṅgavipallāsavasena ‘‘thusaṃ taṇḍula’’nti vuttaṃ. Khādareti thusaṃ thusaṃ vajjetvā taṇḍulameva khādanti. Idaṃ vuttaṃ hoti – tāta kumāra, yathā undurānaṃ andhakārepi thuso thusabhāvena taṇḍulo ca taṇḍulabhāvena pākaṭo, te thusaṃ vajjetvā taṇḍulameva khādanti, evameva mamapi tava visaṃ gahetvā nisinnabhāvo pākaṭoti.

ಕುಮಾರೋ ‘‘ಞಾತೋಮ್ಹೀ’’ತಿ ಭೀತೋ ಭತ್ತಪಾತಿಯಂ ವಿಸಂ ಪಾತೇತುಂ ಅವಿಸಹಿತ್ವಾ ಉಟ್ಠಾಯ ರಾಜಾನಂ ವನ್ದಿತ್ವಾ ಗತೋ। ಸೋ ತಮತ್ಥಂ ಅತ್ತನೋ ಉಪಟ್ಠಾಕಾನಂ ಆರೋಚೇತ್ವಾ ‘‘ಅಜ್ಜ ತಾವಮ್ಹಿ ಞಾತೋ, ಇದಾನಿ ಕಥಂ ಮಾರೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿ। ತೇ ತತೋ ಪಟ್ಠಾಯ ಉಯ್ಯಾನೇ ಪಟಿಚ್ಛನ್ನಾ ಹುತ್ವಾ ನಿಕಣ್ಣಿಕವಸೇನ ಮನ್ತಯಮಾನಾ ‘‘ಅತ್ಥೇಕೋ ಉಪಾಯೋ, ಖಗ್ಗಂ ಸನ್ನಯ್ಹಿತ್ವಾ ಮಹಾಉಪಟ್ಠಾನಂ ಗತಕಾಲೇ ಅಮಚ್ಚಾನಂ ಅನ್ತರೇ ಠತ್ವಾ ರಞ್ಞೋ ಪಮತ್ತಭಾವಂ ಞತ್ವಾ ಖಗ್ಗೇನ ಪಹರಿತ್ವಾ ಮಾರೇತುಂ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ವವತ್ಥಪೇಸುಂ। ಕುಮಾರೋ ‘‘ಸಾಧೂ’’ತಿ ಸಮ್ಪಟಿಚ್ಛಿತ್ವಾ ಮಹಾಉಪಟ್ಠಾನಕಾಲೇ ಸನ್ನದ್ಧಖಗ್ಗೋ ಹುತ್ವಾ ಗನ್ತ್ವಾ ಇತೋ ಚಿತೋ ಚ ರಞ್ಞೋ ಪಹರಣೋಕಾಸಂ ಉಪಧಾರೇತಿ। ತಸ್ಮಿಂ ಖಣೇ ರಾಜಾ ದುತಿಯಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Kumāro ‘‘ñātomhī’’ti bhīto bhattapātiyaṃ visaṃ pātetuṃ avisahitvā uṭṭhāya rājānaṃ vanditvā gato. So tamatthaṃ attano upaṭṭhākānaṃ ārocetvā ‘‘ajja tāvamhi ñāto, idāni kathaṃ māressāmī’’ti pucchi. Te tato paṭṭhāya uyyāne paṭicchannā hutvā nikaṇṇikavasena mantayamānā ‘‘attheko upāyo, khaggaṃ sannayhitvā mahāupaṭṭhānaṃ gatakāle amaccānaṃ antare ṭhatvā rañño pamattabhāvaṃ ñatvā khaggena paharitvā māretuṃ vaṭṭatī’’ti vavatthapesuṃ. Kumāro ‘‘sādhū’’ti sampaṭicchitvā mahāupaṭṭhānakāle sannaddhakhaggo hutvā gantvā ito cito ca rañño paharaṇokāsaṃ upadhāreti. Tasmiṃ khaṇe rājā dutiyaṃ gāthamāha –

೧೫೦.

150.

‘‘ಯಾ ಮನ್ತನಾ ಅರಞ್ಞಸ್ಮಿಂ, ಯಾ ಚ ಗಾಮೇ ನಿಕಣ್ಣಿಕಾ।

‘‘Yā mantanā araññasmiṃ, yā ca gāme nikaṇṇikā;

ಯಞ್ಚೇತಂ ಇತಿ ಚೀತಿ ಚ, ಏತಮ್ಪಿ ವಿದಿತಂ ಮಯಾ’’ತಿ॥

Yañcetaṃ iti cīti ca, etampi viditaṃ mayā’’ti.

ತತ್ಥ ಅರಞ್ಞಸ್ಮಿನ್ತಿ ಉಯ್ಯಾನೇ। ನಿಕಣ್ಣಿಕಾತಿ ಕಣ್ಣಮೂಲೇ ಮನ್ತನಾ। ಯಞ್ಚೇತಂ ಇತಿ ಚೀತಿ ಚಾತಿ ಯಞ್ಚ ಏತಂ ಇದಾನಿ ಮಮ ಪಹರಣೋಕಾಸಪರಿಯೇಸನಂ। ಇದಂ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ – ತಾತ ಕುಮಾರ, ಯಾ ಏಸಾ ತವ ಅತ್ತನೋ ಉಪಟ್ಠಾಕೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಉಯ್ಯಾನೇ ಚ ಗಾಮೇ ಚ ನಿಕಣ್ಣಿಕಾ ಮನ್ತನಾ, ಯಞ್ಚೇತಂ ಇದಾನಿ ಮಮ ಮಾರಣತ್ಥಾಯ ಇತಿ ಚೀತಿ ಚ ಕರಣಂ, ಏತಮ್ಪಿ ಸಬ್ಬಂ ಮಯಾ ಞಾತನ್ತಿ।

Tattha araññasminti uyyāne. Nikaṇṇikāti kaṇṇamūle mantanā. Yañcetaṃ iti cīti cāti yañca etaṃ idāni mama paharaṇokāsapariyesanaṃ. Idaṃ vuttaṃ hoti – tāta kumāra, yā esā tava attano upaṭṭhākehi saddhiṃ uyyāne ca gāme ca nikaṇṇikā mantanā, yañcetaṃ idāni mama māraṇatthāya iti cīti ca karaṇaṃ, etampi sabbaṃ mayā ñātanti.

ಕುಮಾರೋ ‘‘ಜಾನಾತಿ ಮೇ ವೇರಿಭಾವಂ ಪಿತಾ’’ತಿ ತತೋ ಪಲಾಯಿತ್ವಾ ಉಪಟ್ಠಾಕಾನಂ ಆರೋಚೇಸಿ। ತೇ ಸತ್ತಟ್ಠ ದಿವಸೇ ಅತಿಕ್ಕಮಿತ್ವಾ ‘‘ಕುಮಾರ, ನ ತೇ ಪಿತಾ, ವೇರಿಭಾವಂ ಜಾನಾತಿ, ತಕ್ಕಮತ್ತೇನ ತ್ವಂ ಏವಂಸಞ್ಞೀ ಅಹೋಸಿ, ಮಾರೇಹಿ ನ’’ನ್ತಿ ವದಿಂಸು। ಸೋ ಏಕದಿವಸಂ ಖಗ್ಗಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಸೋಪಾನಮತ್ಥಕೇ ಗಬ್ಭದ್ವಾರೇ ಅಟ್ಠಾಸಿ। ರಾಜಾ ಸೋಪಾನಮತ್ಥಕೇ ಠಿತೋ ತತಿಯಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Kumāro ‘‘jānāti me veribhāvaṃ pitā’’ti tato palāyitvā upaṭṭhākānaṃ ārocesi. Te sattaṭṭha divase atikkamitvā ‘‘kumāra, na te pitā, veribhāvaṃ jānāti, takkamattena tvaṃ evaṃsaññī ahosi, mārehi na’’nti vadiṃsu. So ekadivasaṃ khaggaṃ gahetvā sopānamatthake gabbhadvāre aṭṭhāsi. Rājā sopānamatthake ṭhito tatiyaṃ gāthamāha –

೧೫೧.

151.

‘‘ಧಮ್ಮೇನ ಕಿರ ಜಾತಸ್ಸ, ಪಿತಾ ಪುತ್ತಸ್ಸ್ಸ ಮಕ್ಕಟೋ।

‘‘Dhammena kira jātassa, pitā puttasssa makkaṭo;

ದಹರಸ್ಸೇವ ಸನ್ತಸ್ಸ, ದನ್ತೇಹಿ ಫಲಮಚ್ಛಿದಾ’’ತಿ॥

Daharasseva santassa, dantehi phalamacchidā’’ti.

ತತ್ಥ ಧಮ್ಮೇನಾತಿ ಸಭಾವೇನ। ಪಿತಾ ಪುತ್ತಸ್ಸ ಮಕ್ಕಟೋತಿ ಪಿತಾ ಮಕ್ಕಟೋ ಪುತ್ತಸ್ಸ ಮಕ್ಕಟಪೋತಕಸ್ಸ। ಇದಂ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ – ಯಥಾ ಅರಞ್ಞೇ ಜಾತೋ ಮಕ್ಕಟೋ ಅತ್ತನೋ ಯೂಥಪರಿಹರಣಂ ಆಸಙ್ಕನ್ತೋ ತರುಣಸ್ಸ ಮಕ್ಕಟಪೋತಕಸ್ಸ ದನ್ತೇಹಿ ಫಲಂ ಛಿನ್ದಿತ್ವಾ ಪುರಿಸಭಾವಂ ನಾಸೇತಿ, ತಥಾ ತವ ಅತಿರಜ್ಜಕಾಮಸ್ಸ ಫಲಾನಿ ಉಪ್ಪಾಟಾಪೇತ್ವಾ ಪುರಿಸಭಾವಂ ನಾಸೇಸ್ಸಾಮೀತಿ।

Tattha dhammenāti sabhāvena. Pitā puttassa makkaṭoti pitā makkaṭo puttassa makkaṭapotakassa. Idaṃ vuttaṃ hoti – yathā araññe jāto makkaṭo attano yūthapariharaṇaṃ āsaṅkanto taruṇassa makkaṭapotakassa dantehi phalaṃ chinditvā purisabhāvaṃ nāseti, tathā tava atirajjakāmassa phalāni uppāṭāpetvā purisabhāvaṃ nāsessāmīti.

ಕುಮಾರೋ ‘‘ಗಣ್ಹಾಪೇತುಕಾಮೋ ಮಂ ಪಿತಾ’’ತಿ ಭೀತೋ ಪಲಾಯಿತ್ವಾ ‘‘ಪಿತರಾಮ್ಹಿ ಸನ್ತಜ್ಜಿತೋ’’ತಿ ಉಪಟ್ಠಾಕಾನಂ ಆರೋಚೇಸಿ। ತೇ ಅಡ್ಢಮಾಸಮತ್ತೇ ವೀತಿವತ್ತೇ ‘‘ಕುಮಾರ, ಸಚೇ ರಾಜಾ ಜಾನೇಯ್ಯ, ಏತ್ತಕಂ ಕಾಲಂ ನಾಧಿವಾಸೇಯ್ಯ, ತಕ್ಕಮತ್ತೇನ ತಯಾ ಕಥಿತಂ, ಮಾರೇಹಿ ನ’’ನ್ತಿ ವದಿಂಸು। ಸೋ ಏಕದಿವಸಂ ಖಗ್ಗಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಉಪರಿಪಾಸಾದೇ ಸಿರಿಸಯನಂ ಪವಿಸಿತ್ವಾ ‘‘ಆಗಚ್ಛನ್ತಮೇವ ನಂ ಮಾರೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಹೇಟ್ಠಾಪಲ್ಲಙ್ಕೇ ನಿಸೀದಿ। ರಾಜಾ ಭುತ್ತಸಾಯಮಾಸೋ ಪರಿಜನಂ ಉಯ್ಯೋಜೇತ್ವಾ ‘‘ನಿಪಜ್ಜಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಸಿರಿಗಬ್ಭಂ ಪವಿಸನ್ತೋ ಉಮ್ಮಾರೇ ಠತ್ವಾ ಚತುತ್ಥಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Kumāro ‘‘gaṇhāpetukāmo maṃ pitā’’ti bhīto palāyitvā ‘‘pitarāmhi santajjito’’ti upaṭṭhākānaṃ ārocesi. Te aḍḍhamāsamatte vītivatte ‘‘kumāra, sace rājā jāneyya, ettakaṃ kālaṃ nādhivāseyya, takkamattena tayā kathitaṃ, mārehi na’’nti vadiṃsu. So ekadivasaṃ khaggaṃ gahetvā uparipāsāde sirisayanaṃ pavisitvā ‘‘āgacchantameva naṃ māressāmī’’ti heṭṭhāpallaṅke nisīdi. Rājā bhuttasāyamāso parijanaṃ uyyojetvā ‘‘nipajjissāmī’’ti sirigabbhaṃ pavisanto ummāre ṭhatvā catutthaṃ gāthamāha –

೧೫೨.

152.

‘‘ಯಮೇತಂ ಪರಿಸಪ್ಪಸಿ, ಅಜಕಾಣೋವ ಸಾಸಪೇ।

‘‘Yametaṃ parisappasi, ajakāṇova sāsape;

ಯೋಪಾಯಂ ಹೇಟ್ಠತೋ ಸೇತಿ, ಏತಮ್ಪಿ ವಿದಿತಂ ಮಯಾ’’ತಿ॥

Yopāyaṃ heṭṭhato seti, etampi viditaṃ mayā’’ti.

ತತ್ಥ ಪರಿಸಪ್ಪಸೀತಿ ಭಯೇನ ಇತೋ ಚಿತೋ ಚ ಸಪ್ಪಸಿ। ಸಾಸಪೇತಿ ಸಾಸಪಖೇತ್ತೇ। ಯೋಪಾಯನ್ತಿ ಯೋಪಿ ಅಯಂ। ಇದಂ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ – ಯಮ್ಪಿ ಏತಂ ತ್ವಂ ಸಾಸಪವನಂ ಪವಿಟ್ಠಕಾಣಏಳಕೋ ವಿಯ ಭಯೇನ ಇತೋ ಚಿತೋ ಚ ಸಂಸಪ್ಪಸಿ, ಪಠಮಂ ವಿಸಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಆಗತೋಸಿ, ದುತಿಯಂ ಖಗ್ಗೇನ ಪಹರಿತುಕಾಮೋ ಹುತ್ವಾ ಆಗತೋಸಿ, ತತಿಯಂ ಖಗ್ಗಂ ಆದಾಯ ಸೋಪಾನಮತ್ಥಕೇ ಅಟ್ಠಾಸಿ, ಇದಾನಿ ಮಂ ‘‘ಮಾರೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಹೇಟ್ಠಾಸಯನೇ ನಿಪನ್ನೋಸಿ, ಸಬ್ಬಮೇತಂ ಜಾನಾಮಿ, ನ ತಂ ಇದಾನಿ ವಿಸ್ಸಜ್ಜೇಮಿ, ಗಹೇತ್ವಾ ರಾಜಾಣಂ ಕಾರಾಪೇಸ್ಸಾಮೀತಿ। ಏವಂ ತಸ್ಸ ಅಜಾನನ್ತಸ್ಸೇವ ಸಾ ಸಾ ಗಾಥಾ ತಂ ತಂ ಅತ್ಥಂ ದೀಪೇತಿ।

Tattha parisappasīti bhayena ito cito ca sappasi. Sāsapeti sāsapakhette. Yopāyanti yopi ayaṃ. Idaṃ vuttaṃ hoti – yampi etaṃ tvaṃ sāsapavanaṃ paviṭṭhakāṇaeḷako viya bhayena ito cito ca saṃsappasi, paṭhamaṃ visaṃ gahetvā āgatosi, dutiyaṃ khaggena paharitukāmo hutvā āgatosi, tatiyaṃ khaggaṃ ādāya sopānamatthake aṭṭhāsi, idāni maṃ ‘‘māressāmī’’ti heṭṭhāsayane nipannosi, sabbametaṃ jānāmi, na taṃ idāni vissajjemi, gahetvā rājāṇaṃ kārāpessāmīti. Evaṃ tassa ajānantasseva sā sā gāthā taṃ taṃ atthaṃ dīpeti.

ಕುಮಾರೋ ‘‘ಞಾತೋಮ್ಹಿ ಪಿತರಾ, ಇದಾನಿ ಮಂ ನಾಸ್ಸೇಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಭಯಪ್ಪತ್ತೋ ಹೇಟ್ಠಾಸಯನಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ಖಗ್ಗಂ ರಞ್ಞೋ ಪಾದಮೂಲೇ ಛಡ್ಡೇತ್ವಾ ‘‘ಖಮಾಹಿ ಮೇ, ದೇವಾ’’ತಿ ಪಾದಮೂಲೇ ಉರೇನ ನಿಪಜ್ಜಿ। ರಾಜಾ ‘‘ನ ಮಯ್ಹಂ ಕೋಚಿ ಕಮ್ಮಂ ಜಾನಾತೀತಿ ತ್ವಂ ಚಿನ್ತೇಸೀ’’ತಿ ತಂ ತಜ್ಜೇತ್ವಾ ಸಙ್ಖಲಿಕಬನ್ಧನೇನ ಬನ್ಧಾಪೇತ್ವಾ ಬನ್ಧನಾಗಾರಂ ಪವೇಸಾಪೇತ್ವಾ ಆರಕ್ಖಂ ಠಪೇಸಿ। ತದಾ ರಾಜಾ ಬೋಧಿಸತ್ತಸ್ಸ ಗುಣಂ ಸಲ್ಲಕ್ಖೇಸಿ। ಸೋ ಅಪರಭಾಗೇ ಕಾಲಮಕಾಸಿ, ತಸ್ಸ ಸರೀರಕಿಚ್ಚಂ ಕತ್ವಾ ಕುಮಾರಂ ಬನ್ಧನಾಗಾರಾ ನೀಹರಿತ್ವಾ ರಜ್ಜೇ ಪತಿಟ್ಠಾಪೇಸುಂ।

Kumāro ‘‘ñātomhi pitarā, idāni maṃ nāssessatī’’ti bhayappatto heṭṭhāsayanā nikkhamitvā khaggaṃ rañño pādamūle chaḍḍetvā ‘‘khamāhi me, devā’’ti pādamūle urena nipajji. Rājā ‘‘na mayhaṃ koci kammaṃ jānātīti tvaṃ cintesī’’ti taṃ tajjetvā saṅkhalikabandhanena bandhāpetvā bandhanāgāraṃ pavesāpetvā ārakkhaṃ ṭhapesi. Tadā rājā bodhisattassa guṇaṃ sallakkhesi. So aparabhāge kālamakāsi, tassa sarīrakiccaṃ katvā kumāraṃ bandhanāgārā nīharitvā rajje patiṭṭhāpesuṃ.

ಸತ್ಥಾ ಇಮಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಆಹರಿತ್ವಾ ಜಾತಕಂ ಸಮೋಧಾನೇಸಿ – ‘‘ತದಾ ತಕ್ಕಸಿಲಾಯಂ ದಿಸಾಪಾಮೋಕ್ಖೋ ಆಚರಿಯೋ ಅಹಮೇವ ಅಹೋಸಿ’’ನ್ತಿ।

Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā jātakaṃ samodhānesi – ‘‘tadā takkasilāyaṃ disāpāmokkho ācariyo ahameva ahosi’’nti.

ಥುಸಜಾತಕವಣ್ಣನಾ ಅಟ್ಠಮಾ।

Thusajātakavaṇṇanā aṭṭhamā.







Related texts:



ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಜಾತಕಪಾಳಿ • Jātakapāḷi / ೩೩೮. ಥುಸಜಾತಕಂ • 338. Thusajātakaṃ


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact