| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಜಾತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Jātaka-aṭṭhakathā |
[೩೬೮] ೮. ತಚಸಾರಜಾತಕವಣ್ಣನಾ
[368] 8. Tacasārajātakavaṇṇanā
ಅಮಿತ್ತಹತ್ಥತ್ಥಗತಾತಿ ಇದಂ ಸತ್ಥಾ ಜೇತವನೇ ವಿಹರನ್ತೋ ಪಞ್ಞಾಪಾರಮಿಂ ಆರಬ್ಭ ಕಥೇಸಿ। ತದಾ ಹಿ ಸತ್ಥಾ ‘‘ನ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಇದಾನೇವ, ಪುಬ್ಬೇಪಿ ತಥಾಗತೋ ಪಞ್ಞವಾ ಉಪಾಯಕುಸಲೋಯೇವಾ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಅತೀತಂ ಆಹರಿ।
Amittahatthatthagatāti idaṃ satthā jetavane viharanto paññāpāramiṃ ārabbha kathesi. Tadā hi satthā ‘‘na, bhikkhave, idāneva, pubbepi tathāgato paññavā upāyakusaloyevā’’ti vatvā atītaṃ āhari.
ಅತೀತೇ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಬ್ರಹ್ಮದತ್ತೇ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇನ್ತೇ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ಗಾಮಕೇ ಕುಟುಮ್ಬಿಕಕುಲೇ ನಿಬ್ಬತ್ತಿತ್ವಾತಿ ಸಬ್ಬಂ ಪುರಿಮಜಾತಕನಿಯಾಮೇನೇವ ಕಥೇತಬ್ಬಂ। ಇಧ ಪನ ವೇಜ್ಜೇ ಮತೇ ಗಾಮವಾಸಿನೋ ಮನುಸ್ಸಾ ‘‘ಮನುಸ್ಸಮಾರಕಾ’’ತಿ ತೇ ದಾರಕೇ ಕುದಣ್ಡಕೇಹಿ ಬನ್ಧಿತ್ವಾ ‘‘ರಞ್ಞೋ ದಸ್ಸೇಸ್ಸಾಮಾ’’ತಿ ಬಾರಾಣಸಿಂ ನಯಿಂಸು। ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ಅನ್ತರಾಮಗ್ಗೇಯೇವ ಸೇಸದಾರಕಾನಂ ಓವಾದಂ ಅದಾಸಿ ‘‘ತುಮ್ಹೇ ಮಾ ಭಾಯಥ, ರಾಜಾನಂ ದಿಸ್ವಾಪಿ ಅಭೀತಾ ತುಟ್ಠಿನ್ದ್ರಿಯಾ ಭವೇಯ್ಯಾಥ, ರಾಜಾ ಅಮ್ಹೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಪಠಮತರಂ ಕಥೇಸ್ಸತಿ, ತತೋ ಪಟ್ಠಾಯ ಅಹಂ ಜಾನಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ। ತೇ ‘‘ಸಾಧೂ’’ತಿ ಸಮ್ಪಟಿಚ್ಛಿತ್ವಾ ತಥಾ ಕರಿಂಸು। ರಾಜಾ ತೇ ಅಭೀತೇ ತುಟ್ಠಿನ್ದ್ರಿಯೇ ದಿಸ್ವಾ ‘‘ಇಮೇ ‘ಮನುಸ್ಸಮಾರಕಾ’ತಿ ಕುದಣ್ಡಕಬದ್ಧಾ ಆನೀತಾ, ಏವರೂಪಂ ದುಕ್ಖಂ ಪತ್ತಾಪಿ ನ ಭಾಯನ್ತಿ, ತುಟ್ಠಿನ್ದ್ರಿಯಾಯೇವ, ಕಿಂ ನು ಖೋ ಏತೇಸಂ ಅಸೋಚನಕಾರಣಂ, ಪುಚ್ಛಿಸ್ಸಾಮಿ ನೇ’’ತಿ ಪುಚ್ಛನ್ತೋ ಪಠಮಂ ಗಾಥಮಾಹ –
Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto gāmake kuṭumbikakule nibbattitvāti sabbaṃ purimajātakaniyāmeneva kathetabbaṃ. Idha pana vejje mate gāmavāsino manussā ‘‘manussamārakā’’ti te dārake kudaṇḍakehi bandhitvā ‘‘rañño dassessāmā’’ti bārāṇasiṃ nayiṃsu. Bodhisatto antarāmaggeyeva sesadārakānaṃ ovādaṃ adāsi ‘‘tumhe mā bhāyatha, rājānaṃ disvāpi abhītā tuṭṭhindriyā bhaveyyātha, rājā amhehi saddhiṃ paṭhamataraṃ kathessati, tato paṭṭhāya ahaṃ jānissāmī’’ti. Te ‘‘sādhū’’ti sampaṭicchitvā tathā kariṃsu. Rājā te abhīte tuṭṭhindriye disvā ‘‘ime ‘manussamārakā’ti kudaṇḍakabaddhā ānītā, evarūpaṃ dukkhaṃ pattāpi na bhāyanti, tuṭṭhindriyāyeva, kiṃ nu kho etesaṃ asocanakāraṇaṃ, pucchissāmi ne’’ti pucchanto paṭhamaṃ gāthamāha –
೯೫.
95.
‘‘ಅಮಿತ್ತಹತ್ಥತ್ಥಗತಾ, ತಚಸಾರಸಮಪ್ಪಿತಾ।
‘‘Amittahatthatthagatā, tacasārasamappitā;
ಪಸನ್ನಮುಖವಣ್ಣಾತ್ಥ, ಕಸ್ಮಾ ತುಮ್ಹೇ ನ ಸೋಚಥಾ’’ತಿ॥
Pasannamukhavaṇṇāttha, kasmā tumhe na socathā’’ti.
ತತ್ಥ ಅಮಿತ್ತಹತ್ಥತ್ಥಗತಾತಿ ಕುದಣ್ಡಕೇಹಿ ಗೀವಾಯಂ ಬನ್ಧಿತ್ವಾ ಆನೇನ್ತಾನಂ ಅಮಿತ್ತಾನಂ ಹತ್ಥಗತಾ। ತಚಸಾರಸಮಪ್ಪಿತಾತಿ ವೇಳುದಣ್ಡಕೇಹಿ ಬದ್ಧತ್ತಾ ಏವಮಾಹ। ಕಸ್ಮಾತಿ ‘‘ಏವರೂಪಂ ಬ್ಯಸನಂ ಪತ್ತಾಪಿ ತುಮ್ಹೇ ಕಿಂಕಾರಣಾ ನ ಸೋಚಥಾ’’ತಿ ಪುಚ್ಛತಿ।
Tattha amittahatthatthagatāti kudaṇḍakehi gīvāyaṃ bandhitvā ānentānaṃ amittānaṃ hatthagatā. Tacasārasamappitāti veḷudaṇḍakehi baddhattā evamāha. Kasmāti ‘‘evarūpaṃ byasanaṃ pattāpi tumhe kiṃkāraṇā na socathā’’ti pucchati.
ತಂ ಸುತ್ವಾ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ಸೇಸಗಾಥಾ ಅಭಾಸಿ –
Taṃ sutvā bodhisatto sesagāthā abhāsi –
೯೬.
96.
‘‘ನ ಸೋಚನಾಯ ಪರಿದೇವನಾಯ, ಅತ್ಥೋವ ಲಬ್ಭೋ ಅಪಿ ಅಪ್ಪಕೋಪಿ।
‘‘Na socanāya paridevanāya, atthova labbho api appakopi;
ಸೋಚನ್ತಮೇನಂ ದುಖಿತಂ ವಿದಿತ್ವಾ, ಪಚ್ಚತ್ಥಿಕಾ ಅತ್ತಮನಾ ಭವನ್ತಿ॥
Socantamenaṃ dukhitaṃ viditvā, paccatthikā attamanā bhavanti.
೯೭.
97.
‘‘ಯತೋ ಚ ಖೋ ಪಣ್ಡಿತೋ ಆಪದಾಸು, ನ ವೇಧತೀ ಅತ್ಥವಿನಿಚ್ಛಯಞ್ಞೂ।
‘‘Yato ca kho paṇḍito āpadāsu, na vedhatī atthavinicchayaññū;
ಪಚ್ಚತ್ಥಿಕಾಸ್ಸ ದುಖಿತಾ ಭವನ್ತಿ, ದಿಸ್ವಾ ಮುಖಂ ಅವಿಕಾರಂ ಪುರಾಣಂ॥
Paccatthikāssa dukhitā bhavanti, disvā mukhaṃ avikāraṃ purāṇaṃ.
೯೮.
98.
‘‘ಜಪ್ಪೇನ ಮನ್ತೇನ ಸುಭಾಸಿತೇನ, ಅನುಪ್ಪದಾನೇನ ಪವೇಣಿಯಾ ವಾ।
‘‘Jappena mantena subhāsitena, anuppadānena paveṇiyā vā;
ಯಥಾ ಯಥಾ ಯತ್ಥ ಲಭೇಥ ಅತ್ಥಂ, ತಥಾ ತಥಾ ತತ್ಥ ಪರಕ್ಕಮೇಯ್ಯ॥
Yathā yathā yattha labhetha atthaṃ, tathā tathā tattha parakkameyya.
೯೯.
99.
‘‘ಯತೋ ಚ ಜಾನೇಯ್ಯ ಅಲಬ್ಭನೇಯ್ಯೋ, ಮಯಾವ ಅಞ್ಞೇನ ವಾ ಏಸ ಅತ್ಥೋ।
‘‘Yato ca jāneyya alabbhaneyyo, mayāva aññena vā esa attho;
ಅಸೋಚಮಾನೋ ಅಧಿವಾಸಯೇಯ್ಯ, ಕಮ್ಮಂ ದಳ್ಹಂ ಕಿನ್ತಿ ಕರೋಮಿ ದಾನೀ’’ತಿ॥
Asocamāno adhivāsayeyya, kammaṃ daḷhaṃ kinti karomi dānī’’ti.
ತತ್ಥ ಅತ್ಥೋತಿ ವುಡ್ಢಿ। ಪಚ್ಚತ್ಥಿಕಾ ಅತ್ತಮನಾತಿ ಏತಂ ಪುರಿಸಂ ಸೋಚನ್ತಂ ದುಕ್ಖಿತಂ ವಿದಿತ್ವಾ ಪಚ್ಚಾಮಿತ್ತಾ ತುಟ್ಠಚಿತ್ತಾ ಹೋನ್ತಿ। ತೇಸಂ ತುಸ್ಸನಕಾರಣಂ ನಾಮ ಪಣ್ಡಿತೇನ ಕಾತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ದೀಪೇತಿ । ಯತೋತಿ ಯದಾ। ನ ವೇಧತೀತಿ ಚಿತ್ತುತ್ರಾಸಭಯೇನ ನ ಕಮ್ಪತಿ। ಅತ್ಥವಿನಿಚ್ಛಯಞ್ಞೂತಿ ತಸ್ಸ ತಸ್ಸ ಅತ್ಥಸ್ಸ ವಿನಿಚ್ಛಯಕುಸಲೋ।
Tattha atthoti vuḍḍhi. Paccatthikā attamanāti etaṃ purisaṃ socantaṃ dukkhitaṃ viditvā paccāmittā tuṭṭhacittā honti. Tesaṃ tussanakāraṇaṃ nāma paṇḍitena kātuṃ na vaṭṭatīti dīpeti . Yatoti yadā. Na vedhatīti cittutrāsabhayena na kampati. Atthavinicchayaññūti tassa tassa atthassa vinicchayakusalo.
ಜಪ್ಪೇನಾತಿ ಮನ್ತಪರಿಜಪ್ಪನೇನ। ಮನ್ತೇನಾತಿ ಪಣ್ಡಿತೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಮನ್ತಗ್ಗಹಣೇನ। ಸುಭಾಸಿತೇನಾತಿ ಪಿಯವಚನೇನ। ಅನುಪ್ಪದಾನೇನಾತಿ ಲಞ್ಜದಾನೇನ। ಪವೇಣಿಯಾತಿ ಕುಲವಂಸೇನ। ಇದಂ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ – ಮಹಾರಾಜ, ಪಣ್ಡಿತೇನ ನಾಮ ಆಪದಾಸು ಉಪ್ಪನ್ನಾಸು ನ ಸೋಚಿತಬ್ಬಂ ನ ಕಿಲಮಿತಬ್ಬಂ, ಇಮೇಸು ಪನ ಪಞ್ಚಸು ಕಾರಣೇಸು ಅಞ್ಞತರವಸೇನ ಪಚ್ಚಾಮಿತ್ತಾ ಜಿನಿತಬ್ಬಾ। ಸಚೇ ಹಿ ಸಕ್ಕೋತಿ, ಮನ್ತಂ ಪರಿಜಪ್ಪಿತ್ವಾ ಮುಖಬನ್ಧನಂ ಕತ್ವಾಪಿ ತೇ ಜಿನಿತಬ್ಬಾ, ತಥಾ ಅಸಕ್ಕೋನ್ತೇನ ಪಣ್ಡಿತೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಮನ್ತೇತ್ವಾ ಏಕಂ ಉಪಾಯಂ ಸಲ್ಲಕ್ಖೇತ್ವಾ ಜಿನಿತಬ್ಬಾ, ಪಿಯವಚನಂ ವತ್ತುಂ ಸಕ್ಕೋನ್ತೇನ ಪಿಯಂ ವತ್ವಾಪಿ ತೇ ಜಿನಿತಬ್ಬಾ, ತಥಾ ಅಸಕ್ಕೋನ್ತೇನ ವಿನಿಚ್ಛಯಾಮಚ್ಚಾನಂ ಲಞ್ಜಂ ದತ್ವಾಪಿ ಜಿನಿತಬ್ಬಾ, ತಥಾ ಅಸಕ್ಕೋನ್ತೇನ ಕುಲವಂಸಂ ಕಥೇತ್ವಾ ‘‘ಮಯಂ ಅಸುಕಪವೇಣಿಯಾ ಆಗತಾ, ತುಮ್ಹಾಕಞ್ಚ ಅಮ್ಹಾಕಞ್ಚ ಏಕೋವ ಪುಬ್ಬಪುರಿಸೋ’’ತಿ ಏವಂ ವಿಜ್ಜಮಾನಞಾತಿಕೋಟಿಂ ಘಟೇತ್ವಾಪಿ ಜಿನಿತಬ್ಬಾ ಏವಾತಿ। ಯಥಾ ಯಥಾತಿ ಏತೇಸು ಪಞ್ಚಸು ಕಾರಣೇಸು ಯೇನ ಯೇನ ಕಾರಣೇನ ಯತ್ಥ ಯತ್ಥ ಅತ್ತನೋ ವುಡ್ಢಿಂ ಲಭೇಯ್ಯ। ತಥಾ ತಥಾತಿ ತೇನ ತೇನ ಕಾರಣೇನ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ಪರಕ್ಕಮೇಯ್ಯ, ಪರಕ್ಕಮಂ ಕತ್ವಾ ಪಚ್ಚತ್ಥಿಕೇ ಜಿನೇಯ್ಯಾತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ।
Jappenāti mantaparijappanena. Mantenāti paṇḍitehi saddhiṃ mantaggahaṇena. Subhāsitenāti piyavacanena. Anuppadānenāti lañjadānena. Paveṇiyāti kulavaṃsena. Idaṃ vuttaṃ hoti – mahārāja, paṇḍitena nāma āpadāsu uppannāsu na socitabbaṃ na kilamitabbaṃ, imesu pana pañcasu kāraṇesu aññataravasena paccāmittā jinitabbā. Sace hi sakkoti, mantaṃ parijappitvā mukhabandhanaṃ katvāpi te jinitabbā, tathā asakkontena paṇḍitehi saddhiṃ mantetvā ekaṃ upāyaṃ sallakkhetvā jinitabbā, piyavacanaṃ vattuṃ sakkontena piyaṃ vatvāpi te jinitabbā, tathā asakkontena vinicchayāmaccānaṃ lañjaṃ datvāpi jinitabbā, tathā asakkontena kulavaṃsaṃ kathetvā ‘‘mayaṃ asukapaveṇiyā āgatā, tumhākañca amhākañca ekova pubbapuriso’’ti evaṃ vijjamānañātikoṭiṃ ghaṭetvāpi jinitabbā evāti. Yathā yathāti etesu pañcasu kāraṇesu yena yena kāraṇena yattha yattha attano vuḍḍhiṃ labheyya. Tathā tathāti tena tena kāraṇena tattha tattha parakkameyya, parakkamaṃ katvā paccatthike jineyyāti adhippāyo.
ಯತೋ ಚ ಜಾನೇಯ್ಯಾತಿ ಯದಾ ಪನ ಜಾನೇಯ್ಯ, ಮಯಾ ವಾ ಅಞ್ಞೇನ ವಾ ಏಸ ಅತ್ಥೋ ಅಲಬ್ಭನೇಯ್ಯೋ ನಾನಪ್ಪಕಾರೇನ ವಾಯಮಿತ್ವಾಪಿ ನ ಸಕ್ಕಾ ಲದ್ಧುಂ, ತದಾ ಪಣ್ಡಿತೋ ಪುರಿಸೋ ಅಸೋಚಮಾನೋ ಅಕಿಲಮಮಾನೋ ‘‘ಮಯಾ ಪುಬ್ಬೇ ಕತಕಮ್ಮಂ ದಳ್ಹಂ ಥಿರಂ ನ ಸಕ್ಕಾ ಪಟಿಬಾಹಿತುಂ, ಇದಾನಿ ಕಿಂ ಸಕ್ಕಾ ಕಾತು’’ನ್ತಿ ಅಧಿವಾಸಯೇಯ್ಯಾತಿ।
Yato ca jāneyyāti yadā pana jāneyya, mayā vā aññena vā esa attho alabbhaneyyo nānappakārena vāyamitvāpi na sakkā laddhuṃ, tadā paṇḍito puriso asocamāno akilamamāno ‘‘mayā pubbe katakammaṃ daḷhaṃ thiraṃ na sakkā paṭibāhituṃ, idāni kiṃ sakkā kātu’’nti adhivāsayeyyāti.
ರಾಜಾ ಬೋಧಿಸತ್ತಸ್ಸ ಧಮ್ಮಕಥಂ ಸುತ್ವಾ ಕಮ್ಮಂ ಸೋಧೇತ್ವಾ ನಿದ್ದೋಸಭಾವಂ ಞತ್ವಾ ಕುದಣ್ಡಕೇ ಹರಾಪೇತ್ವಾ ಮಹಾಸತ್ತಸ್ಸ ಮಹನ್ತಂ ಯಸಂ ದತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ಅತ್ಥಧಮ್ಮಅನುಸಾಸಕಂ ಅಮಚ್ಚರತನಂ ಅಕಾಸಿ, ಸೇಸದಾರಕಾನಮ್ಪಿ ಯಸಂ ದತ್ವಾ ಠಾನನ್ತರಾನಿ ಅದಾಸಿ।
Rājā bodhisattassa dhammakathaṃ sutvā kammaṃ sodhetvā niddosabhāvaṃ ñatvā kudaṇḍake harāpetvā mahāsattassa mahantaṃ yasaṃ datvā attano atthadhammaanusāsakaṃ amaccaratanaṃ akāsi, sesadārakānampi yasaṃ datvā ṭhānantarāni adāsi.
ಸತ್ಥಾ ಇಮಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಆಹರಿತ್ವಾ ಜಾತಕಂ ಸಮೋಧಾನೇಸಿ ‘‘ತದಾ ಬಾರಾಣಸಿರಾಜಾ ಆನನ್ದೋ ಅಹೋಸಿ, ದಾರಕಾ ಥೇರಾನುಥೇರಾ, ಪಣ್ಡಿತದಾರಕೋ ಪನ ಅಹಮೇವ ಅಹೋಸಿ’’ನ್ತಿ।
Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā jātakaṃ samodhānesi ‘‘tadā bārāṇasirājā ānando ahosi, dārakā therānutherā, paṇḍitadārako pana ahameva ahosi’’nti.
ತಚಸಾರಜಾತಕವಣ್ಣನಾ ಅಟ್ಠಮಾ।
Tacasārajātakavaṇṇanā aṭṭhamā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಜಾತಕಪಾಳಿ • Jātakapāḷi / ೩೬೮. ತಚಸಾರಜಾತಕಂ • 368. Tacasārajātakaṃ
