| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Suttanipāta-aṭṭhakathā |
೧೩. ಸಮ್ಮಾಪರಿಬ್ಬಾಜನೀಯಸುತ್ತ-(ಮಹಾಸಮಯಸುತ್ತ)-ವಣ್ಣನಾ
13. Sammāparibbājanīyasutta-(mahāsamayasutta)-vaṇṇanā
೩೬೨. ಪುಚ್ಛಾಮಿ ಮುನಿಂ ಪಹೂತಪಞ್ಞನ್ತಿ ಸಮ್ಮಾಪರಿಬ್ಬಾಜನೀಯಸುತ್ತಂ, ‘‘ಮಹಾಸಮಯಸುತ್ತ’’ನ್ತಿಪಿ ವುಚ್ಚತಿ ಮಹಾಸಮಯದಿವಸೇ ಕಥಿತತ್ತಾ। ಕಾ ಉಪ್ಪತ್ತಿ? ಪುಚ್ಛಾವಸಿಕಾ ಉಪ್ಪತ್ತಿ। ನಿಮ್ಮಿತಬುದ್ಧೇನ ಹಿ ಪುಟ್ಠೋ ಭಗವಾ ಇಮಂ ಸುತ್ತಮಭಾಸಿ, ತಂ ಸದ್ಧಿಂ ಪುಚ್ಛಾಯ ‘‘ಸಮ್ಮಾಪರಿಬ್ಬಾಜನೀಯಸುತ್ತ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಅಯಮೇತ್ಥ ಸಙ್ಖೇಪೋ, ವಿತ್ಥಾರತೋ ಪನ ಸಾಕಿಯಕೋಲಿಯಾನಂ ಉಪ್ಪತ್ತಿತೋ ಪಭುತಿ ಪೋರಾಣೇಹಿ ವಣ್ಣೀಯತಿ।
362.Pucchāmimuniṃ pahūtapaññanti sammāparibbājanīyasuttaṃ, ‘‘mahāsamayasutta’’ntipi vuccati mahāsamayadivase kathitattā. Kā uppatti? Pucchāvasikā uppatti. Nimmitabuddhena hi puṭṭho bhagavā imaṃ suttamabhāsi, taṃ saddhiṃ pucchāya ‘‘sammāparibbājanīyasutta’’nti vuccati. Ayamettha saṅkhepo, vitthārato pana sākiyakoliyānaṃ uppattito pabhuti porāṇehi vaṇṇīyati.
ತತ್ರಾಯಂ ಉದ್ದೇಸಮಗ್ಗವಣ್ಣನಾ – ಪಠಮಕಪ್ಪಿಕಾನಂ ಕಿರ ರಞ್ಞೋ ಮಹಾಸಮ್ಮತಸ್ಸ ರೋಜೋ ನಾಮ ಪುತ್ತೋ ಅಹೋಸಿ। ರೋಜಸ್ಸ ವರರೋಜೋ, ವರರೋಜಸ್ಸ ಕಲ್ಯಾಣೋ, ಕಲ್ಯಾಣಸ್ಸ ವರಕಲ್ಯಾಣೋ, ವರಕಲ್ಯಾಣಸ್ಸ ಮನ್ಧಾತಾ, ಮನ್ಧಾತುಸ್ಸ ವರಮನ್ಧಾತಾ, ವರಮನ್ಧಾತುಸ್ಸ ಉಪೋಸಥೋ, ಉಪೋಸಥಸ್ಸ ವರೋ, ವರಸ್ಸ ಉಪವರೋ, ಉಪವರಸ್ಸ ಮಘದೇವೋ, ಮಘದೇವಸ್ಸ ಪರಮ್ಪರಾ ಚತುರಾಸೀತಿ ಖತ್ತಿಯಸಹಸ್ಸಾನಿ ಅಹೇಸುಂ। ತೇಸಂ ಪರತೋ ತಯೋ ಓಕ್ಕಾಕವಂಸಾ ಅಹೇಸುಂ। ತೇಸು ತತಿಯಓಕ್ಕಾಕಸ್ಸ ಪಞ್ಚ ಮಹೇಸಿಯೋ ಅಹೇಸುಂ – ಹತ್ಥಾ, ಚಿತ್ತಾ, ಜನ್ತು, ಜಾಲಿನೀ, ವಿಸಾಖಾತಿ। ಏಕೇಕಿಸ್ಸಾ ಪಞ್ಚ ಪಞ್ಚ ಇತ್ಥಿಸತಾನಿ ಪರಿವಾರಾ। ಸಬ್ಬಜೇಟ್ಠಾಯ ಚತ್ತಾರೋ ಪುತ್ತಾ – ಓಕ್ಕಾಮುಖೋ, ಕರಕಣ್ಡು, ಹತ್ಥಿನಿಕೋ, ಸಿನಿಪುರೋತಿ; ಪಞ್ಚ ಧೀತರೋ – ಪಿಯಾ, ಸುಪ್ಪಿಯಾ, ಆನನ್ದಾ, ವಿಜಿತಾ, ವಿಜಿತಸೇನಾತಿ। ಏವಂ ಸಾ ನವ ಪುತ್ತೇ ಲಭಿತ್ವಾ ಕಾಲಮಕಾಸಿ।
Tatrāyaṃ uddesamaggavaṇṇanā – paṭhamakappikānaṃ kira rañño mahāsammatassa rojo nāma putto ahosi. Rojassa vararojo, vararojassa kalyāṇo, kalyāṇassa varakalyāṇo, varakalyāṇassa mandhātā, mandhātussa varamandhātā, varamandhātussa uposatho, uposathassa varo, varassa upavaro, upavarassa maghadevo, maghadevassa paramparā caturāsīti khattiyasahassāni ahesuṃ. Tesaṃ parato tayo okkākavaṃsā ahesuṃ. Tesu tatiyaokkākassa pañca mahesiyo ahesuṃ – hatthā, cittā, jantu, jālinī, visākhāti. Ekekissā pañca pañca itthisatāni parivārā. Sabbajeṭṭhāya cattāro puttā – okkāmukho, karakaṇḍu, hatthiniko, sinipuroti; pañca dhītaro – piyā, suppiyā, ānandā, vijitā, vijitasenāti. Evaṃ sā nava putte labhitvā kālamakāsi.
ಅಥ ರಾಜಾ ಅಞ್ಞಂ ದಹರಂ ಅಭಿರೂಪಂ ರಾಜಧೀತರಂ ಆನೇತ್ವಾ ಅಗ್ಗಮಹೇಸಿಟ್ಠಾನೇ ಠಪೇಸಿ। ಸಾಪಿ ಜನ್ತುಂ ನಾಮ ಏಕಂ ಪುತ್ತಂ ವಿಜಾಯಿ। ತಂ ಜನ್ತುಕುಮಾರಂ ಪಞ್ಚಮದಿವಸೇ ಅಲಙ್ಕರಿತ್ವಾ ರಞ್ಞೋ ದಸ್ಸೇಸಿ। ರಾಜಾ ತುಟ್ಠೋ ಮಹೇಸಿಯಾ ವರಂ ಅದಾಸಿ। ಸಾ ಞಾತಕೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಮನ್ತೇತ್ವಾ ಪುತ್ತಸ್ಸ ರಜ್ಜಂ ಯಾಚಿ। ರಾಜಾ ‘‘ನಸ್ಸ ವಸಲಿ, ಮಮ ಪುತ್ತಾನಂ ಅನ್ತರಾಯಮಿಚ್ಛಸೀ’’ತಿ ನಾದಾಸಿ। ಸಾ ಪುನಪ್ಪುನಂ ರಹೋ ರಾಜಾನಂ ಪರಿತೋಸೇತ್ವಾ ‘‘ನ, ಮಹಾರಾಜ, ಮುಸಾವಾದೋ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿಆದೀನಿ ವತ್ವಾ ಯಾಚತಿ ಏವ। ಅಥ ರಾಜಾ ಪುತ್ತೇ ಆಮನ್ತೇಸಿ – ‘‘ಅಹಂ, ತಾತಾ, ತುಮ್ಹಾಕಂ ಕನಿಟ್ಠಂ ಜನ್ತುಕುಮಾರಂ ದಿಸ್ವಾ ತಸ್ಸ ಮಾತುಯಾ ಸಹಸಾ ವರಂ ಅದಾಸಿಂ। ಸಾ ಪುತ್ತಸ್ಸ ರಜ್ಜಂ ಪರಿಣಾಮೇತುಂ ಇಚ್ಛತಿ। ತುಮ್ಹೇ ಮಮಚ್ಚಯೇನ ಆಗನ್ತ್ವಾ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇಯ್ಯಾಥಾ’’ತಿ ಅಟ್ಠಹಿ ಅಮಚ್ಚೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಉಯ್ಯೋಜೇಸಿ। ತೇ ಭಗಿನಿಯೋ ಆದಾಯ ಚತುರಙ್ಗಿನಿಯಾ ಸೇನಾಯ ನಗರಾ ನಿಕ್ಖಮಿಂಸು। ‘‘ಕುಮಾರಾ ಪಿತುಅಚ್ಚಯೇನ ಆಗನ್ತ್ವಾ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇಸ್ಸನ್ತಿ, ಗಚ್ಛಾಮ ನೇ ಉಪಟ್ಠಹಾಮಾ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ಬಹೂ ಮನುಸ್ಸಾ ಅನುಬನ್ಧಿಂಸು। ಪಠಮದಿವಸೇ ಯೋಜನಮತ್ತಾ ಸೇನಾ ಅಹೋಸಿ, ದುತಿಯದಿವಸೇ ದ್ವಿಯೋಜನಮತ್ತಾ, ತತಿಯದಿವಸೇ ತಿಯೋಜನಮತ್ತಾ। ಕುಮಾರಾ ಚಿನ್ತೇಸುಂ – ‘‘ಮಹಾ ಅಯಂ ಬಲಕಾಯೋ, ಸಚೇ ಮಯಂ ಕಞ್ಚಿ ಸಾಮನ್ತರಾಜಾನಂ ಅಕ್ಕಮಿತ್ವಾ ಜನಪದಂ ಗಣ್ಹಿಸ್ಸಾಮ, ಸೋಪಿ ನೋ ನ ಪಹೋಸ್ಸತಿ, ಕಿಂ ಪರೇಸಂ ಪೀಳಂ ಕತ್ವಾ ಲದ್ಧರಜ್ಜೇನ, ಮಹಾ ಜಮ್ಬುದೀಪೋ, ಅರಞ್ಞೇ ನಗರಂ ಮಾಪೇಸ್ಸಾಮಾ’’ತಿ ಹಿಮವನ್ತಾಭಿಮುಖಾ ಅಗಮಿಂಸು।
Atha rājā aññaṃ daharaṃ abhirūpaṃ rājadhītaraṃ ānetvā aggamahesiṭṭhāne ṭhapesi. Sāpi jantuṃ nāma ekaṃ puttaṃ vijāyi. Taṃ jantukumāraṃ pañcamadivase alaṅkaritvā rañño dassesi. Rājā tuṭṭho mahesiyā varaṃ adāsi. Sā ñātakehi saddhiṃ mantetvā puttassa rajjaṃ yāci. Rājā ‘‘nassa vasali, mama puttānaṃ antarāyamicchasī’’ti nādāsi. Sā punappunaṃ raho rājānaṃ paritosetvā ‘‘na, mahārāja, musāvādo vaṭṭatī’’tiādīni vatvā yācati eva. Atha rājā putte āmantesi – ‘‘ahaṃ, tātā, tumhākaṃ kaniṭṭhaṃ jantukumāraṃ disvā tassa mātuyā sahasā varaṃ adāsiṃ. Sā puttassa rajjaṃ pariṇāmetuṃ icchati. Tumhe mamaccayena āgantvā rajjaṃ kāreyyāthā’’ti aṭṭhahi amaccehi saddhiṃ uyyojesi. Te bhaginiyo ādāya caturaṅginiyā senāya nagarā nikkhamiṃsu. ‘‘Kumārā pituaccayena āgantvā rajjaṃ kāressanti, gacchāma ne upaṭṭhahāmā’’ti cintetvā bahū manussā anubandhiṃsu. Paṭhamadivase yojanamattā senā ahosi, dutiyadivase dviyojanamattā, tatiyadivase tiyojanamattā. Kumārā cintesuṃ – ‘‘mahā ayaṃ balakāyo, sace mayaṃ kañci sāmantarājānaṃ akkamitvā janapadaṃ gaṇhissāma, sopi no na pahossati, kiṃ paresaṃ pīḷaṃ katvā laddharajjena, mahā jambudīpo, araññe nagaraṃ māpessāmā’’ti himavantābhimukhā agamiṃsu.
ತತ್ಥ ನಗರಮಾಪನೋಕಾಸಂ ಪರಿಯೇಸಮಾನಾ ಹಿಮವತಿ ಕಪಿಲೋ ನಾಮ ಘೋರತಪೋ ತಾಪಸೋ ಪಟಿವಸತಿ ಪೋಕ್ಖರಣಿತೀರೇ ಮಹಾಸಾಕಸಣ್ಡೇ, ತಸ್ಸ ವಸನೋಕಾಸಂ ಗತಾ। ಸೋ ತೇ ದಿಸ್ವಾ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ಸಬ್ಬಂ ಪವತ್ತಿಂ ಸುತ್ವಾ ತೇಸು ಅನುಕಮ್ಪಂ ಅಕಾಸಿ। ಸೋ ಕಿರ ಭುಮ್ಮಜಾಲಂ ನಾಮ ವಿಜ್ಜಂ ಜಾನಾತಿ, ಯಾಯ ಉದ್ಧಂ ಅಸೀತಿಹತ್ಥೇ ಆಕಾಸೇ ಚ ಹೇಟ್ಠಾ ಭೂಮಿಯಞ್ಚ ಗುಣದೋಸೇ ಪಸ್ಸತಿ। ಅಥೇಕಸ್ಮಿಂ ಪದೇಸೇ ಸೂಕರಮಿಗಾ ಸೀಹಬ್ಯಗ್ಘಾದಯೋ ತಾಸೇತ್ವಾ ಪರಿಪಾತೇನ್ತಿ, ಮಣ್ಡೂಕಮೂಸಿಕಾ ಸಪ್ಪೇ ಭಿಂಸಾಪೇನ್ತಿ। ಸೋ ತೇ ದಿಸ್ವಾ ‘‘ಅಯಂ ಭೂಮಿಪ್ಪದೇಸೋ ಪಥವೀಅಗ್ಗ’’ನ್ತಿ ತಸ್ಮಿಂ ಪದೇಸೇ ಅಸ್ಸಮಂ ಮಾಪೇಸಿ। ತತೋ ಸೋ ರಾಜಕುಮಾರೇ ಆಹ – ‘‘ಸಚೇ ಮಮ ನಾಮೇನ ನಗರಂ ಕರೋಥ, ದೇಮಿ ವೋ ಇಮಂ ಓಕಾಸ’’ನ್ತಿ। ತೇ ತಥಾ ಪಟಿಜಾನಿಂಸು। ತಾಪಸೋ ‘‘ಇಮಸ್ಮಿಂ ಓಕಾಸೇ ಠತ್ವಾ ಚಣ್ಡಾಲಪುತ್ತೋಪಿ ಚಕ್ಕವತ್ತಿಂ ಬಲೇನ ಅತಿಸೇತೀ’’ತಿ ವತ್ವಾ ‘‘ಅಸ್ಸಮೇ ರಞ್ಞೋ ಘರಂ ಮಾಪೇತ್ವಾ ನಗರಂ ಮಾಪೇಥಾ’’ತಿ ತಂ ಓಕಾಸಂ ದತ್ವಾ ಸಯಂ ಅವಿದೂರೇ ಪಬ್ಬತಪಾದೇ ಅಸ್ಸಮಂ ಕತ್ವಾ ವಸಿ। ತತೋ ಕುಮಾರಾ ತತ್ಥ ನಗರಂ ಮಾಪೇತ್ವಾ ಕಪಿಲಸ್ಸ ವುತ್ಥೋಕಾಸೇ ಕತತ್ತಾ ‘‘ಕಪಿಲವತ್ಥೂ’’ತಿ ನಾಮಂ ಆರೋಪೇತ್ವಾ ತತ್ಥ ನಿವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇಸುಂ।
Tattha nagaramāpanokāsaṃ pariyesamānā himavati kapilo nāma ghoratapo tāpaso paṭivasati pokkharaṇitīre mahāsākasaṇḍe, tassa vasanokāsaṃ gatā. So te disvā pucchitvā sabbaṃ pavattiṃ sutvā tesu anukampaṃ akāsi. So kira bhummajālaṃ nāma vijjaṃ jānāti, yāya uddhaṃ asītihatthe ākāse ca heṭṭhā bhūmiyañca guṇadose passati. Athekasmiṃ padese sūkaramigā sīhabyagghādayo tāsetvā paripātenti, maṇḍūkamūsikā sappe bhiṃsāpenti. So te disvā ‘‘ayaṃ bhūmippadeso pathavīagga’’nti tasmiṃ padese assamaṃ māpesi. Tato so rājakumāre āha – ‘‘sace mama nāmena nagaraṃ karotha, demi vo imaṃ okāsa’’nti. Te tathā paṭijāniṃsu. Tāpaso ‘‘imasmiṃ okāse ṭhatvā caṇḍālaputtopi cakkavattiṃ balena atisetī’’ti vatvā ‘‘assame rañño gharaṃ māpetvā nagaraṃ māpethā’’ti taṃ okāsaṃ datvā sayaṃ avidūre pabbatapāde assamaṃ katvā vasi. Tato kumārā tattha nagaraṃ māpetvā kapilassa vutthokāse katattā ‘‘kapilavatthū’’ti nāmaṃ āropetvā tattha nivāsaṃ kappesuṃ.
ಅಥ ಅಮಚ್ಚಾ ‘‘ಇಮೇ ಕುಮಾರಾ ವಯಪ್ಪತ್ತಾ, ಯದಿ ನೇಸಂ ಪಿತಾ ಸನ್ತಿಕೇ ಭವೇಯ್ಯ, ಸೋ ಆವಾಹವಿವಾಹಂ ಕಾರೇಯ್ಯ। ಇದಾನಿ ಪನ ಅಮ್ಹಾಕಂ ಭಾರೋ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ಕುಮಾರೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಮನ್ತೇಸುಂ। ಕುಮಾರಾ ‘‘ಅಮ್ಹಾಕಂ ಸದಿಸಾ ಖತ್ತಿಯಧೀತರೋ ನ ಪಸ್ಸಾಮ, ತಾಸಮ್ಪಿ ಭಗಿನೀನಂ ಸದಿಸೇ ಖತ್ತಿಯಕುಮಾರೇ, ಜಾತಿಸಮ್ಭೇದಞ್ಚ ನ ಕರೋಮಾ’’ತಿ। ತೇ ಜಾತಿಸಮ್ಭೇದಭಯೇನ ಜೇಟ್ಠಭಗಿನಿಂ ಮಾತುಟ್ಠಾನೇ ಠಪೇತ್ವಾ ಅವಸೇಸಾಹಿ ಸಂವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇಸುಂ। ತೇಸಂ ಪಿತಾ ತಂ ಪವತ್ತಿಂ ಸುತ್ವಾ ‘‘ಸಕ್ಯಾ ವತ, ಭೋ ಕುಮಾರಾ, ಪರಮಸಕ್ಯಾ ವತ, ಭೋ ಕುಮಾರಾ’’ತಿ ಉದಾನಂ ಉದಾನೇಸಿ। ಅಯಂ ತಾವ ಸಕ್ಯಾನಂ ಉಪ್ಪತ್ತಿ। ವುತ್ತಮ್ಪಿ ಚೇತಂ ಭಗವತಾ –
Atha amaccā ‘‘ime kumārā vayappattā, yadi nesaṃ pitā santike bhaveyya, so āvāhavivāhaṃ kāreyya. Idāni pana amhākaṃ bhāro’’ti cintetvā kumārehi saddhiṃ mantesuṃ. Kumārā ‘‘amhākaṃ sadisā khattiyadhītaro na passāma, tāsampi bhaginīnaṃ sadise khattiyakumāre, jātisambhedañca na karomā’’ti. Te jātisambhedabhayena jeṭṭhabhaginiṃ mātuṭṭhāne ṭhapetvā avasesāhi saṃvāsaṃ kappesuṃ. Tesaṃ pitā taṃ pavattiṃ sutvā ‘‘sakyā vata, bho kumārā, paramasakyā vata, bho kumārā’’ti udānaṃ udānesi. Ayaṃ tāva sakyānaṃ uppatti. Vuttampi cetaṃ bhagavatā –
‘‘ಅಥ ಖೋ, ಅಮ್ಬಟ್ಠ, ರಾಜಾ ಓಕ್ಕಾಕೋ ಅಮಚ್ಚೇ ಪಾರಿಸಜ್ಜೇ ಆಮನ್ತೇಸಿ – ‘ಕಹಂ ನು ಖೋ, ಭೋ, ಏತರಹಿ ಕುಮಾರಾ ಸಮ್ಮನ್ತೀ’ತಿ। ಅತ್ಥಿ, ದೇವ, ಹಿಮವನ್ತಪಸ್ಸೇ ಪೋಕ್ಖರಣಿಯಾ ತೀರೇ ಮಹಾಸಾಕಸಣ್ಡೋ, ತತ್ಥೇತರಹಿ ಕುಮಾರಾ ಸಮ್ಮನ್ತಿ। ತೇ ಜಾತಿಸಮ್ಭೇದಭಯಾ ಸಕಾಹಿ ಭಗಿನೀಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಸಂವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇನ್ತೀತಿ। ಅಥ ಖೋ, ಅಮ್ಬಟ್ಠ, ರಾಜಾ ಓಕ್ಕಾಕೋ ಉದಾನಂ ಉದಾನೇಸಿ – ‘ಸಕ್ಯಾ ವತ, ಭೋ ಕುಮಾರಾ, ಪರಮಸಕ್ಯಾ ವತ, ಭೋ ಕುಮಾರಾ’ತಿ, ತದಗ್ಗೇ ಖೋ ಪನ , ಅಮ್ಬಟ್ಠ, ಸಕ್ಯಾ ಪಞ್ಞಾಯನ್ತಿ, ಸೋ ಚ ಸಕ್ಯಾನಂ ಪುಬ್ಬಪುರಿಸೋ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೧.೨೬೭)।
‘‘Atha kho, ambaṭṭha, rājā okkāko amacce pārisajje āmantesi – ‘kahaṃ nu kho, bho, etarahi kumārā sammantī’ti. Atthi, deva, himavantapasse pokkharaṇiyā tīre mahāsākasaṇḍo, tatthetarahi kumārā sammanti. Te jātisambhedabhayā sakāhi bhaginīhi saddhiṃ saṃvāsaṃ kappentīti. Atha kho, ambaṭṭha, rājā okkāko udānaṃ udānesi – ‘sakyā vata, bho kumārā, paramasakyā vata, bho kumārā’ti, tadagge kho pana , ambaṭṭha, sakyā paññāyanti, so ca sakyānaṃ pubbapuriso’’ti (dī. ni. 1.267).
ತತೋ ನೇಸಂ ಜೇಟ್ಠಭಗಿನಿಯಾ ಕುಟ್ಠರೋಗೋ ಉದಪಾದಿ, ಕೋವಿಳಾರಪುಪ್ಫಸದಿಸಾನಿ ಗತ್ತಾನಿ ಅಹೇಸುಂ। ರಾಜಕುಮಾರಾ ‘‘ಇಮಾಯ ಸದ್ಧಿಂ ಏಕತೋ ನಿಸಜ್ಜಟ್ಠಾನಭೋಜನಾದೀನಿ ಕರೋನ್ತಾನಮ್ಪಿ ಉಪರಿ ಏಸ ರೋಗೋ ಸಙ್ಕಮತೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ಉಯ್ಯಾನಕೀಳಂ ಗಚ್ಛನ್ತಾ ವಿಯ ತಂ ಯಾನೇ ಆರೋಪೇತ್ವಾ ಅರಞ್ಞಂ ಪವಿಸಿತ್ವಾ ಪೋಕ್ಖರಣಿಂ ಖಣಾಪೇತ್ವಾ ತಂ ತತ್ಥ ಖಾದನೀಯಭೋಜನೀಯೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಪಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾ ಉಪರಿ ಪದರಂ ಪಟಿಚ್ಛಾದಾಪೇತ್ವಾ ಪಂಸುಂ ದತ್ವಾ ಪಕ್ಕಮಿಂಸು। ತೇನ ಚ ಸಮಯೇನ ರಾಮೋ ನಾಮ ರಾಜಾ ಕುಟ್ಠರೋಗೀ ಓರೋಧೇಹಿ ಚ ನಾಟಕೇಹಿ ಚ ಜಿಗುಚ್ಛಿಯಮಾನೋ ತೇನ ಸಂವೇಗೇನ ಜೇಟ್ಠಪುತ್ತಸ್ಸ ರಜ್ಜಂ ದತ್ವಾ ಅರಞ್ಞಂ ಪವಿಸಿತ್ವಾ ತತ್ಥ ಪಣ್ಣಮೂಲಫಲಾನಿ ಪರಿಭುಞ್ಜನ್ತೋ ನಚಿರಸ್ಸೇವ ಅರೋಗೋ ಸುವಣ್ಣವಣ್ಣೋ ಹುತ್ವಾ, ಇತೋ ಚಿತೋ ಚ ವಿಚರನ್ತೋ ಮಹನ್ತಂ ಸುಸಿರರುಕ್ಖಂ ದಿಸ್ವಾ ತಸ್ಸಬ್ಭನ್ತರೇ ಸೋಳಸಹತ್ಥಪ್ಪಮಾಣಂ ತಂ ಕೋಲಾಪಂ ಸೋಧೇತ್ವಾ, ದ್ವಾರಞ್ಚ ವಾತಪಾನಞ್ಚ ಕತ್ವಾ ನಿಸ್ಸೇಣಿಂ ಬನ್ಧಿತ್ವಾ ತತ್ಥ ವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇಸಿ। ಸೋ ಅಙ್ಗಾರಕಟಾಹೇ ಅಗ್ಗಿಂ ಕತ್ವಾ ರತ್ತಿಂ ವಿಸ್ಸರಞ್ಚ ಸುಸ್ಸರಞ್ಚ ಸುಣನ್ತೋ ಸಯತಿ। ಸೋ ‘‘ಅಸುಕಸ್ಮಿಂ ಪದೇಸೇ ಸೀಹೋ ಸದ್ದಮಕಾಸಿ, ಅಸುಕಸ್ಮಿಂ ಬ್ಯಗ್ಘೋ’’ತಿ ಸಲ್ಲಕ್ಖೇತ್ವಾ ಪಭಾತೇ ತತ್ಥ ಗನ್ತ್ವಾ ವಿಘಾಸಮಂಸಂ ಆದಾಯ ಪಚಿತ್ವಾ ಖಾದತಿ।
Tato nesaṃ jeṭṭhabhaginiyā kuṭṭharogo udapādi, koviḷārapupphasadisāni gattāni ahesuṃ. Rājakumārā ‘‘imāya saddhiṃ ekato nisajjaṭṭhānabhojanādīni karontānampi upari esa rogo saṅkamatī’’ti cintetvā uyyānakīḷaṃ gacchantā viya taṃ yāne āropetvā araññaṃ pavisitvā pokkharaṇiṃ khaṇāpetvā taṃ tattha khādanīyabhojanīyehi saddhiṃ pakkhipitvā upari padaraṃ paṭicchādāpetvā paṃsuṃ datvā pakkamiṃsu. Tena ca samayena rāmo nāma rājā kuṭṭharogī orodhehi ca nāṭakehi ca jigucchiyamāno tena saṃvegena jeṭṭhaputtassa rajjaṃ datvā araññaṃ pavisitvā tattha paṇṇamūlaphalāni paribhuñjanto nacirasseva arogo suvaṇṇavaṇṇo hutvā, ito cito ca vicaranto mahantaṃ susirarukkhaṃ disvā tassabbhantare soḷasahatthappamāṇaṃ taṃ kolāpaṃ sodhetvā, dvārañca vātapānañca katvā nisseṇiṃ bandhitvā tattha vāsaṃ kappesi. So aṅgārakaṭāhe aggiṃ katvā rattiṃ vissarañca sussarañca suṇanto sayati. So ‘‘asukasmiṃ padese sīho saddamakāsi, asukasmiṃ byaggho’’ti sallakkhetvā pabhāte tattha gantvā vighāsamaṃsaṃ ādāya pacitvā khādati.
ಅಥೇಕದಿವಸಂ ಸೋ ಪಚ್ಚೂಸಸಮಯೇ ಅಗ್ಗಿಂ ಜಾಲೇತ್ವಾ ನಿಸೀದಿ। ತೇನ ಚ ಸಮಯೇನ ತಸ್ಸಾ ರಾಜಧೀತಾಯ ಗನ್ಧಂ ಘಾಯಿತ್ವಾ ಬ್ಯಗ್ಘೋ ತಂ ಪದೇಸಂ ಖಣಿತ್ವಾ ಪದರತ್ಥರೇ ವಿವರಮಕಾಸಿ। ತೇನ ವಿವರೇನ ಸಾ ಬ್ಯಗ್ಘಂ ದಿಸ್ವಾ ಭೀತಾ ವಿಸ್ಸರಮಕಾಸಿ। ಸೋ ತಂ ಸದ್ದಂ ಸುತ್ವಾ ‘‘ಇತ್ಥಿಸದ್ದೋ ಏಸೋ’’ತಿ ಚ ಸಲ್ಲಕ್ಖೇತ್ವಾ ಪಾತೋವ ತತ್ಥ ಗನ್ತ್ವಾ ‘‘ಕೋ ಏತ್ಥಾ’’ತಿ ಆಹ। ‘‘ಮಾತುಗಾಮೋ ಸಾಮೀ’’ತಿ। ‘‘ನಿಕ್ಖಮಾ’’ತಿ। ‘‘ನ ನಿಕ್ಖಮಾಮೀ’’ತಿ। ‘‘ಕಿಂ ಕಾರಣಾ’’ತಿ? ‘‘ಖತ್ತಿಯಕಞ್ಞಾ ಅಹ’’ನ್ತಿ। ಏವಂ ಸೋಬ್ಭೇ ನಿಖಾತಾಪಿ ಮಾನಮೇವ ಕರೋತಿ। ಸೋ ಸಬ್ಬಂ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ‘‘ಅಹಮ್ಪಿ ಖತ್ತಿಯೋ’’ತಿ ಜಾತಿಂ ಆಚಿಕ್ಖಿತ್ವಾ ‘‘ಏಹಿ ದಾನಿ ಖೀರೇ ಪಕ್ಖಿತ್ತಸಪ್ಪಿ ವಿಯ ಜಾತ’’ನ್ತಿ ಆಹ। ಸಾ ‘‘ಕುಟ್ಠರೋಗಿನೀಮ್ಹಿ ಸಾಮಿ, ನ ಸಕ್ಕಾ ನಿಕ್ಖಮಿತು’’ನ್ತಿ ಆಹ। ಸೋ ‘‘ಕತಕಮ್ಮೋ ದಾನಿ ಅಹಂ ಸಕ್ಕಾ ತಿಕಿಚ್ಛಿತು’’ನ್ತಿ ನಿಸ್ಸೇಣಿಂ ದತ್ವಾ ತಂ ಉದ್ಧರಿತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ವಸನೋಕಾಸಂ ನೇತ್ವಾ ಸಯಂ ಪರಿಭುತ್ತಭೇಸಜ್ಜಾನಿ ಏವ ದತ್ವಾ ನಚಿರಸ್ಸೇವ ಅರೋಗಂ ಸುವಣ್ಣವಣ್ಣಮಕಾಸಿ। ಸೋ ತಾಯ ಸದ್ಧಿಂ ಸಂವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇಸಿ। ಸಾ ಪಠಮಸಂವಾಸೇನೇವ ಗಬ್ಭಂ ಗಣ್ಹಿತ್ವಾ ದ್ವೇ ಪುತ್ತೇ ವಿಜಾಯಿ, ಪುನಪಿ ದ್ವೇತಿ ಏವಂ ಸೋಳಸಕ್ಖತ್ತುಂ ವಿಜಾಯಿ। ಏವಂ ತೇ ದ್ವತ್ತಿಂಸ ಭಾತರೋ ಅಹೇಸುಂ। ತೇ ಅನುಪುಬ್ಬೇನ ವುಡ್ಢಿಪ್ಪತ್ತೇ ಪಿತಾ ಸಬ್ಬಸಿಪ್ಪಾನಿ ಸಿಕ್ಖಾಪೇಸಿ।
Athekadivasaṃ so paccūsasamaye aggiṃ jāletvā nisīdi. Tena ca samayena tassā rājadhītāya gandhaṃ ghāyitvā byaggho taṃ padesaṃ khaṇitvā padaratthare vivaramakāsi. Tena vivarena sā byagghaṃ disvā bhītā vissaramakāsi. So taṃ saddaṃ sutvā ‘‘itthisaddo eso’’ti ca sallakkhetvā pātova tattha gantvā ‘‘ko etthā’’ti āha. ‘‘Mātugāmo sāmī’’ti. ‘‘Nikkhamā’’ti. ‘‘Na nikkhamāmī’’ti. ‘‘Kiṃ kāraṇā’’ti? ‘‘Khattiyakaññā aha’’nti. Evaṃ sobbhe nikhātāpi mānameva karoti. So sabbaṃ pucchitvā ‘‘ahampi khattiyo’’ti jātiṃ ācikkhitvā ‘‘ehi dāni khīre pakkhittasappi viya jāta’’nti āha. Sā ‘‘kuṭṭharoginīmhi sāmi, na sakkā nikkhamitu’’nti āha. So ‘‘katakammo dāni ahaṃ sakkā tikicchitu’’nti nisseṇiṃ datvā taṃ uddharitvā attano vasanokāsaṃ netvā sayaṃ paribhuttabhesajjāni eva datvā nacirasseva arogaṃ suvaṇṇavaṇṇamakāsi. So tāya saddhiṃ saṃvāsaṃ kappesi. Sā paṭhamasaṃvāseneva gabbhaṃ gaṇhitvā dve putte vijāyi, punapi dveti evaṃ soḷasakkhattuṃ vijāyi. Evaṃ te dvattiṃsa bhātaro ahesuṃ. Te anupubbena vuḍḍhippatte pitā sabbasippāni sikkhāpesi.
ಅಥೇಕದಿವಸಂ ಏಕೋ ರಾಮರಞ್ಞೋ ನಗರವಾಸೀ ಪಬ್ಬತೇ ರತನಾನಿ ಗವೇಸನ್ತೋ ತಂ ಪದೇಸಂ ಆಗತೋ ರಾಜಾನಂ ದಿಸ್ವಾ ಅಞ್ಞಾಸಿ। ‘‘ಜಾನಾಮಹಂ, ದೇವ, ತುಮ್ಹೇ’’ತಿ ಆಹ। ‘‘ಕುತೋ ತ್ವಂ ಆಗತೋಸೀ’’ತಿ ಚ ತೇನ ಪುಟ್ಠೋ ‘‘ನಗರತೋ ದೇವಾ’’ತಿ ಆಹ। ತತೋ ನಂ ರಾಜಾ ಸಬ್ಬಂ ಪವತ್ತಿಂ ಪುಚ್ಛಿ। ಏವಂ ತೇಸು ಸಮುಲ್ಲಪಮಾನೇಸು ತೇ ದಾರಕಾ ಆಗಮಿಂಸು। ಸೋ ತೇ ದಿಸ್ವಾ ‘‘ಇಮೇ ಕೇ ದೇವಾ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿ। ‘‘ಪುತ್ತಾ ಮೇ ಭಣೇ’’ತಿ। ‘‘ಇಮೇಹಿ ದಾನಿ, ದೇವ, ದ್ವತ್ತಿಂಸಕುಮಾರೇಹಿ ಪರಿವುತೋ ವನೇ ಕಿಂ ಕರಿಸ್ಸಸಿ, ಏಹಿ ರಜ್ಜಮನುಸಾಸಾ’’ತಿ? ‘‘ಅಲಂ, ಭಣೇ, ಇಧೇವ ಸುಖ’’ನ್ತಿ। ಸೋ ‘‘ಲದ್ಧಂ ದಾನಿ ಮೇ ಕಥಾಪಾಭತ’’ನ್ತಿ ನಗರಂ ಗನ್ತ್ವಾ ರಞ್ಞೋ ಪುತ್ತಸ್ಸಾರೋಚೇಸಿ। ರಞ್ಞೋ ಪುತ್ತೋ ‘‘ಪಿತರಂ ಆನೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಚತುರಙ್ಗಿನಿಯಾ ಸೇನಾಯ ತತ್ಥ ಗನ್ತ್ವಾ ನಾನಪ್ಪಕಾರೇಹಿ ಪಿತರಂ ಯಾಚಿ। ಸೋಪಿ ‘‘ಅಲಂ, ತಾತ ಕುಮಾರ, ಇಧೇವ ಸುಖ’’ನ್ತಿ ನೇವ ಇಚ್ಛಿ। ತತೋ ರಾಜಪುತ್ತೋ ‘‘ನ ದಾನಿ ರಾಜಾ ಆಗನ್ತುಂ ಇಚ್ಛತಿ, ಹನ್ದಸ್ಸ ಇಧೇವ ನಗರಂ ಮಾಪೇಮೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ತಂ ಕೋಲರುಕ್ಖಂ ಉದ್ಧರಿತ್ವಾ ಘರಂ ಕತ್ವಾ ನಗರಂ ಮಾಪೇತ್ವಾ ಕೋಲರುಕ್ಖಂ ಅಪನೇತ್ವಾ ಕತತ್ತಾ ‘‘ಕೋಲನಗರ’’ನ್ತಿ ಚ ಬ್ಯಗ್ಘಪಥೇ ಕತತ್ತಾ ‘‘ಬ್ಯಗ್ಘಪಜ್ಜ’’ನ್ತಿ ಚಾತಿ ದ್ವೇ ನಾಮಾನಿ ಆರೋಪೇತ್ವಾ ಅಗಮಾಸಿ।
Athekadivasaṃ eko rāmarañño nagaravāsī pabbate ratanāni gavesanto taṃ padesaṃ āgato rājānaṃ disvā aññāsi. ‘‘Jānāmahaṃ, deva, tumhe’’ti āha. ‘‘Kuto tvaṃ āgatosī’’ti ca tena puṭṭho ‘‘nagarato devā’’ti āha. Tato naṃ rājā sabbaṃ pavattiṃ pucchi. Evaṃ tesu samullapamānesu te dārakā āgamiṃsu. So te disvā ‘‘ime ke devā’’ti pucchi. ‘‘Puttā me bhaṇe’’ti. ‘‘Imehi dāni, deva, dvattiṃsakumārehi parivuto vane kiṃ karissasi, ehi rajjamanusāsā’’ti? ‘‘Alaṃ, bhaṇe, idheva sukha’’nti. So ‘‘laddhaṃ dāni me kathāpābhata’’nti nagaraṃ gantvā rañño puttassārocesi. Rañño putto ‘‘pitaraṃ ānessāmī’’ti caturaṅginiyā senāya tattha gantvā nānappakārehi pitaraṃ yāci. Sopi ‘‘alaṃ, tāta kumāra, idheva sukha’’nti neva icchi. Tato rājaputto ‘‘na dāni rājā āgantuṃ icchati, handassa idheva nagaraṃ māpemī’’ti cintetvā taṃ kolarukkhaṃ uddharitvā gharaṃ katvā nagaraṃ māpetvā kolarukkhaṃ apanetvā katattā ‘‘kolanagara’’nti ca byagghapathe katattā ‘‘byagghapajja’’nti cāti dve nāmāni āropetvā agamāsi.
ತತೋ ವಯಪ್ಪತ್ತೇ ಕುಮಾರೇ ಮಾತಾ ಆಣಾಪೇಸಿ – ‘‘ತಾತಾ, ತುಮ್ಹಾಕಂ ಕಪಿಲವತ್ಥುವಾಸಿನೋ ಸಕ್ಯಾ ಮಾತುಲಾ ಹೋನ್ತಿ, ಧೀತರೋ ನೇಸಂ ಗಣ್ಹಥಾ’’ತಿ। ತೇ ಯಂ ದಿವಸಂ ಖತ್ತಿಯಕಞ್ಞಾಯೋ ನದೀಕೀಳನಂ ಗಚ್ಛನ್ತಿ, ತಂ ದಿವಸಂ ಗನ್ತ್ವಾ ನದೀತಿತ್ಥಂ ಉಪರುನ್ಧಿತ್ವಾ ನಾಮಾನಿ ಸಾವೇತ್ವಾ ಪತ್ಥಿತಾ ಪತ್ಥಿತಾ ರಾಜಧೀತರೋ ಗಹೇತ್ವಾ ಅಗಮಂಸು। ಸಕ್ಯರಾಜಾನೋ ಸುತ್ವಾ ‘‘ಹೋತು ಭಣೇ, ಅಮ್ಹಾಕಂ ಞಾತಕಾ ಏವಾ’’ತಿ ತುಣ್ಹೀ ಅಹೇಸುಂ। ಅಯಂ ಕೋಲಿಯಾನಂ ಉಪ್ಪತ್ತಿ।
Tato vayappatte kumāre mātā āṇāpesi – ‘‘tātā, tumhākaṃ kapilavatthuvāsino sakyā mātulā honti, dhītaro nesaṃ gaṇhathā’’ti. Te yaṃ divasaṃ khattiyakaññāyo nadīkīḷanaṃ gacchanti, taṃ divasaṃ gantvā nadītitthaṃ uparundhitvā nāmāni sāvetvā patthitā patthitā rājadhītaro gahetvā agamaṃsu. Sakyarājāno sutvā ‘‘hotu bhaṇe, amhākaṃ ñātakā evā’’ti tuṇhī ahesuṃ. Ayaṃ koliyānaṃ uppatti.
ಏವಂ ತೇಸಂ ಸಾಕಿಯಕೋಲಿಯಾನಂ ಅಞ್ಞಮಞ್ಞಂ ಆವಾಹವಿವಾಹಂ ಕರೋನ್ತಾನಂ ಆಗತೋ ವಂಸೋ ಯಾವ ಸೀಹಹನುರಾಜಾ, ತಾವ ವಿತ್ಥಾರತೋ ವೇದಿತಬ್ಬೋ – ಸೀಹಹನುರಞ್ಞೋ ಕಿರ ಪಞ್ಚ ಪುತ್ತಾ ಅಹೇಸುಂ – ಸುದ್ಧೋದನೋ, ಅಮಿತೋದನೋ, ಧೋತೋದನೋ, ಸಕ್ಕೋದನೋ, ಸುಕ್ಕೋದನೋತಿ। ತೇಸು ಸುದ್ಧೋದನೇ ರಜ್ಜಂ ಕಾರಯಮಾನೇ ತಸ್ಸ ಪಜಾಪತಿಯಾ ಅಞ್ಜನರಞ್ಞೋ ಧೀತಾಯ ಮಹಾಮಾಯಾದೇವಿಯಾ ಕುಚ್ಛಿಮ್ಹಿ ಪೂರಿತಪಾರಮೀ ಮಹಾಪುರಿಸೋ ಜಾತಕನಿದಾನೇ ವುತ್ತನಯೇನ ತುಸಿತಪುರಾ ಚವಿತ್ವಾ ಪಟಿಸನ್ಧಿಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಅನುಪುಬ್ಬೇನ ಕತಮಹಾಭಿನಿಕ್ಖಮನೋ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬೋಧಿಂ ಅಭಿಸಮ್ಬುಜ್ಝಿತ್ವಾ ಪವತ್ತಿತವರಧಮ್ಮಚಕ್ಕೋ ಅನುಕ್ಕಮೇನ ಕಪಿಲವತ್ಥುಂ ಗನ್ತ್ವಾ ಸುದ್ಧೋದನಮಹಾರಾಜಾದಯೋ ಅರಿಯಫಲೇ ಪತಿಟ್ಠಾಪೇತ್ವಾ ಜನಪದಚಾರಿಕಂ ಪಕ್ಕಮಿತ್ವಾ ಪುನಪಿ ಅಪರೇನ ಸಮಯೇನ ಪಚ್ಚಾಗನ್ತ್ವಾ ಪನ್ನರಸಹಿ ಭಿಕ್ಖುಸತೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಕಪಿಲವತ್ಥುಸ್ಮಿಂ ವಿಹರತಿ ನಿಗ್ರೋಧಾರಾಮೇ।
Evaṃ tesaṃ sākiyakoliyānaṃ aññamaññaṃ āvāhavivāhaṃ karontānaṃ āgato vaṃso yāva sīhahanurājā, tāva vitthārato veditabbo – sīhahanurañño kira pañca puttā ahesuṃ – suddhodano, amitodano, dhotodano, sakkodano, sukkodanoti. Tesu suddhodane rajjaṃ kārayamāne tassa pajāpatiyā añjanarañño dhītāya mahāmāyādeviyā kucchimhi pūritapāramī mahāpuriso jātakanidāne vuttanayena tusitapurā cavitvā paṭisandhiṃ gahetvā anupubbena katamahābhinikkhamano sammāsambodhiṃ abhisambujjhitvā pavattitavaradhammacakko anukkamena kapilavatthuṃ gantvā suddhodanamahārājādayo ariyaphale patiṭṭhāpetvā janapadacārikaṃ pakkamitvā punapi aparena samayena paccāgantvā pannarasahi bhikkhusatehi saddhiṃ kapilavatthusmiṃ viharati nigrodhārāme.
ತತ್ಥ ವಿಹರನ್ತೇ ಚ ಭಗವತಿ ಸಾಕಿಯಕೋಲಿಯಾನಂ ಉದಕಂ ಪಟಿಚ್ಚ ಕಲಹೋ ಅಹೋಸಿ। ಕಥಂ? ನೇಸಂ ಕಿರ ಉಭಿನ್ನಮ್ಪಿ ಕಪಿಲಪುರಕೋಲಿಯಪುರಾನಂ ಅನ್ತರೇ ರೋಹಿಣೀ ನಾಮ ನದೀ ಪವತ್ತತಿ। ಸಾ ಕದಾಚಿ ಅಪ್ಪೋದಕಾ ಹೋತಿ, ಕದಾಚಿ ಮಹೋದಕಾ। ಅಪ್ಪೋದಕಕಾಲೇ ಸೇತುಂ ಕತ್ವಾ ಸಾಕಿಯಾಪಿ ಕೋಲಿಯಾಪಿ ಅತ್ತನೋ ಅತ್ತನೋ ಸಸ್ಸಪಾಯನತ್ಥಂ ಉದಕಂ ಆನೇನ್ತಿ। ತೇಸಂ ಮನುಸ್ಸಾ ಏಕದಿವಸಂ ಸೇತುಂ ಕರೋನ್ತಾ ಅಞ್ಞಮಞ್ಞಂ ಭಣ್ಡನ್ತಾ ‘‘ಅರೇ ತುಮ್ಹಾಕಂ ರಾಜಕುಲಂ ಭಗಿನೀಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಸಂವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇಸಿ ಕುಕ್ಕುಟಸೋಣಸಿಙ್ಗಾಲಾದಿತಿರಚ್ಛಾನಾ ವಿಯ, ತುಮ್ಹಾಕಂ ರಾಜಕುಲಂ ಸುಸಿರರುಕ್ಖೇ ವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇಸಿ ಪಿಸಾಚಿಲ್ಲಿಕಾ ವಿಯಾ’’ತಿ ಏವಂ ಜಾತಿವಾದೇನ ಖುಂಸೇತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ಅತ್ತನೋ ರಾಜೂನಂ ಆರೋಚೇಸುಂ। ತೇ ಕುದ್ಧಾ ಯುದ್ಧಸಜ್ಜಾ ಹುತ್ವಾ ರೋಹಿಣೀನದೀತೀರಂ ಸಮ್ಪತ್ತಾ। ಏವಂ ಸಾಗರಸದಿಸಂ ಬಲಂ ಅಟ್ಠಾಸಿ।
Tattha viharante ca bhagavati sākiyakoliyānaṃ udakaṃ paṭicca kalaho ahosi. Kathaṃ? Nesaṃ kira ubhinnampi kapilapurakoliyapurānaṃ antare rohiṇī nāma nadī pavattati. Sā kadāci appodakā hoti, kadāci mahodakā. Appodakakāle setuṃ katvā sākiyāpi koliyāpi attano attano sassapāyanatthaṃ udakaṃ ānenti. Tesaṃ manussā ekadivasaṃ setuṃ karontā aññamaññaṃ bhaṇḍantā ‘‘are tumhākaṃ rājakulaṃ bhaginīhi saddhiṃ saṃvāsaṃ kappesi kukkuṭasoṇasiṅgālāditiracchānā viya, tumhākaṃ rājakulaṃ susirarukkhe vāsaṃ kappesi pisācillikā viyā’’ti evaṃ jātivādena khuṃsetvā attano attano rājūnaṃ ārocesuṃ. Te kuddhā yuddhasajjā hutvā rohiṇīnadītīraṃ sampattā. Evaṃ sāgarasadisaṃ balaṃ aṭṭhāsi.
ಅಥ ಭಗವಾ ‘‘ಞಾತಕಾ ಕಲಹಂ ಕರೋನ್ತಿ, ಹನ್ದ, ನೇ ವಾರೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಆಕಾಸೇನಾಗನ್ತ್ವಾ ದ್ವಿನ್ನಂ ಸೇನಾನಂ ಮಜ್ಝೇ ಅಟ್ಠಾಸಿ। ತಮ್ಪಿ ಆವಜ್ಜೇತ್ವಾ ಸಾವತ್ಥಿತೋ ಆಗತೋತಿ ಏಕೇ। ಏವಂ ಠತ್ವಾ ಚ ಪನ ಅತ್ತದಣ್ಡಸುತ್ತಂ (ಸು॰ ನಿ॰ ೯೪೧ ಆದಯೋ) ಅಭಾಸಿ। ತಂ ಸುತ್ವಾ ಸಬ್ಬೇ ಸಂವೇಗಪ್ಪತ್ತಾ ಆವುಧಾನಿ ಛಡ್ಡೇತ್ವಾ ಭಗವನ್ತಂ ನಮಸ್ಸಮಾನಾ ಅಟ್ಠಂಸು, ಮಹಗ್ಘಞ್ಚ ಆಸನಂ ಪಞ್ಞಾಪೇಸುಂ। ಭಗವಾ ಓರುಯ್ಹ ಪಞ್ಞತ್ತಾಸನೇ ನಿಸೀದಿತ್ವಾ ‘‘ಕುಠಾರೀಹತ್ಥೋ ಪುರಿಸೋ’’ತಿಆದಿಕಂ ಫನ್ದನಜಾತಕಂ (ಜಾ॰ ೧.೧೩.೧೪), ‘‘ವನ್ದಾಮಿ ತಂ ಕುಞ್ಜರಾ’’ತಿಆದಿಕಂ ಲಟುಕಿಕಜಾತಕಂ (ಜಾ॰ ೧.೫.೩೯)।
Atha bhagavā ‘‘ñātakā kalahaṃ karonti, handa, ne vāressāmī’’ti ākāsenāgantvā dvinnaṃ senānaṃ majjhe aṭṭhāsi. Tampi āvajjetvā sāvatthito āgatoti eke. Evaṃ ṭhatvā ca pana attadaṇḍasuttaṃ (su. ni. 941 ādayo) abhāsi. Taṃ sutvā sabbe saṃvegappattā āvudhāni chaḍḍetvā bhagavantaṃ namassamānā aṭṭhaṃsu, mahagghañca āsanaṃ paññāpesuṃ. Bhagavā oruyha paññattāsane nisīditvā ‘‘kuṭhārīhattho puriso’’tiādikaṃ phandanajātakaṃ (jā. 1.13.14), ‘‘vandāmi taṃ kuñjarā’’tiādikaṃ laṭukikajātakaṃ (jā. 1.5.39).
‘‘ಸಮ್ಮೋದಮಾನಾ ಗಚ್ಛನ್ತಿ, ಜಾಲಮಾದಾಯ ಪಕ್ಖಿನೋ।
‘‘Sammodamānā gacchanti, jālamādāya pakkhino;
ಯದಾ ತೇ ವಿವದಿಸ್ಸನ್ತಿ, ತದಾ ಏಹಿನ್ತಿ ಮೇ ವಸ’’ನ್ತಿ॥ (ಜಾ॰ ೧.೧.೩೩) –
Yadā te vivadissanti, tadā ehinti me vasa’’nti. (jā. 1.1.33) –
ಇಮಂ ವಟ್ಟಕಜಾತಕಞ್ಚ ಕಥೇತ್ವಾ ಪುನ ತೇಸಂ ಚಿರಕಾಲಪ್ಪವತ್ತಂ ಞಾತಿಭಾವಂ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ಇಮಂ ಮಹಾವಂಸಂ ಕಥೇಸಿ। ತೇ ‘‘ಪುಬ್ಬೇ ಕಿರ ಮಯಂ ಞಾತಕಾ ಏವಾ’’ತಿ ಅತಿವಿಯ ಪಸೀದಿಂಸು। ತತೋ ಸಕ್ಯಾ ಅಡ್ಢತೇಯ್ಯಕುಮಾರಸತೇ, ಕೋಲಿಯಾ ಅಡ್ಢತೇಯ್ಯಕುಮಾರಸತೇತಿ ಪಞ್ಚ ಕುಮಾರಸತೇ ಭಗವತೋ ಪರಿವಾರತ್ಥಾಯ ಅದಂಸು। ಭಗವಾ ತೇಸಂ ಪುಬ್ಬಹೇತುಂ ದಿಸ್ವಾ ‘‘ಏಥ ಭಿಕ್ಖವೋ’’ತಿ ಆಹ। ತೇ ಸಬ್ಬೇ ಇದ್ಧಿಯಾ ನಿಬ್ಬತ್ತಅಟ್ಠಪರಿಕ್ಖಾರಯುತ್ತಾ ಆಕಾಸೇ ಅಬ್ಭುಗ್ಗನ್ತ್ವಾ ಆಗಮ್ಮ ಭಗವನ್ತಂ ವನ್ದಿತ್ವಾ ಅಟ್ಠಂಸು। ಭಗವಾ ತೇ ಆದಾಯ ಮಹಾವನಂ ಅಗಮಾಸಿ। ತೇಸಂ ಪಜಾಪತಿಯೋ ದೂತೇ ಪಾಹೇಸುಂ, ತೇ ತಾಹಿ ನಾನಪ್ಪಕಾರೇಹಿ ಪಲೋಭಿಯಮಾನಾ ಉಕ್ಕಣ್ಠಿಂಸು। ಭಗವಾ ತೇಸಂ ಉಕ್ಕಣ್ಠಿತಭಾವಂ ಞತ್ವಾ ಹಿಮವನ್ತಂ ದಸ್ಸೇತ್ವಾ ತತ್ಥ ಕುಣಾಲಜಾತಕಕಥಾಯ (ಜಾ॰ ೨.೨೧.೨೮೯ ಕುಣಾಲಜಾತಕಂ) ತೇಸಂ ಅನಭಿರತಿಂ ವಿನೋದೇತುಕಾಮೋ ಆಹ – ‘‘ದಿಟ್ಠಪುಬ್ಬೋ ವೋ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಹಿಮವಾ’’ತಿ? ‘‘ನ ಭಗವಾ’’ತಿ। ‘‘ಏಥ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಪೇಕ್ಖಥಾ’’ತಿ ಅತ್ತನೋ ಇದ್ಧಿಯಾ ತೇ ಆಕಾಸೇನ ನೇನ್ತೋ ‘‘ಅಯಂ ಸುವಣ್ಣಪಬ್ಬತೋ, ಅಯಂ ರಜತಪಬ್ಬತೋ, ಅಯಂ ಮಣಿಪಬ್ಬತೋ’’ತಿ ನಾನಪ್ಪಕಾರೇ ಪಬ್ಬತೇ ದಸ್ಸೇತ್ವಾ ಕುಣಾಲದಹೇ ಮನೋಸಿಲಾತಲೇ ಪಚ್ಚುಟ್ಠಾಸಿ। ತತೋ ‘‘ಹಿಮವನ್ತೇ ಸಬ್ಬೇ ಚತುಪ್ಪದಬಹುಪ್ಪದಾದಿಭೇದಾ ತಿರಚ್ಛಾನಗತಾ ಪಾಣಾ ಆಗಚ್ಛನ್ತು, ಸಬ್ಬೇಸಞ್ಚ ಪಚ್ಛತೋ ಕುಣಾಲಸಕುಣೋ’’ತಿ ಅಧಿಟ್ಠಾಸಿ। ಆಗಚ್ಛನ್ತೇ ಚ ತೇ ಜಾತಿನಾಮನಿರುತ್ತಿವಸೇನ ವಣ್ಣೇನ್ತೋ ‘‘ಏತೇ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಹಂಸಾ, ಏತೇ ಕೋಞ್ಚಾ , ಏತೇ ಚಕ್ಕವಾಕಾ, ಕರವೀಕಾ, ಹತ್ಥಿಸೋಣ್ಡಕಾ, ಪೋಕ್ಖರಸಾತಕಾ’’ತಿ ತೇಸಂ ದಸ್ಸೇಸಿ।
Imaṃ vaṭṭakajātakañca kathetvā puna tesaṃ cirakālappavattaṃ ñātibhāvaṃ dassento imaṃ mahāvaṃsaṃ kathesi. Te ‘‘pubbe kira mayaṃ ñātakā evā’’ti ativiya pasīdiṃsu. Tato sakyā aḍḍhateyyakumārasate, koliyā aḍḍhateyyakumārasateti pañca kumārasate bhagavato parivāratthāya adaṃsu. Bhagavā tesaṃ pubbahetuṃ disvā ‘‘etha bhikkhavo’’ti āha. Te sabbe iddhiyā nibbattaaṭṭhaparikkhārayuttā ākāse abbhuggantvā āgamma bhagavantaṃ vanditvā aṭṭhaṃsu. Bhagavā te ādāya mahāvanaṃ agamāsi. Tesaṃ pajāpatiyo dūte pāhesuṃ, te tāhi nānappakārehi palobhiyamānā ukkaṇṭhiṃsu. Bhagavā tesaṃ ukkaṇṭhitabhāvaṃ ñatvā himavantaṃ dassetvā tattha kuṇālajātakakathāya (jā. 2.21.289 kuṇālajātakaṃ) tesaṃ anabhiratiṃ vinodetukāmo āha – ‘‘diṭṭhapubbo vo, bhikkhave, himavā’’ti? ‘‘Na bhagavā’’ti. ‘‘Etha, bhikkhave, pekkhathā’’ti attano iddhiyā te ākāsena nento ‘‘ayaṃ suvaṇṇapabbato, ayaṃ rajatapabbato, ayaṃ maṇipabbato’’ti nānappakāre pabbate dassetvā kuṇāladahe manosilātale paccuṭṭhāsi. Tato ‘‘himavante sabbe catuppadabahuppadādibhedā tiracchānagatā pāṇā āgacchantu, sabbesañca pacchato kuṇālasakuṇo’’ti adhiṭṭhāsi. Āgacchante ca te jātināmaniruttivasena vaṇṇento ‘‘ete, bhikkhave, haṃsā, ete koñcā , ete cakkavākā, karavīkā, hatthisoṇḍakā, pokkharasātakā’’ti tesaṃ dassesi.
ತೇ ವಿಮ್ಹಿತಹದಯಾ ಪಸ್ಸನ್ತಾ ಸಬ್ಬಪಚ್ಛತೋ ಆಗಚ್ಛನ್ತಂ ದ್ವೀಹಿ ದಿಜಕಞ್ಞಾಹಿ ಮುಖತುಣ್ಡಕೇನ ಡಂಸಿತ್ವಾ ಗಹಿತಕಟ್ಠವೇಮಜ್ಝೇ ನಿಸಿನ್ನಂ ಸಹಸ್ಸದಿಜಕಞ್ಞಾಪರಿವಾರಂ ಕುಣಾಲಸಕುಣಂ ದಿಸ್ವಾ ಅಚ್ಛರಿಯಬ್ಭುತಚಿತ್ತಜಾತಾ ಭಗವನ್ತಂ ಆಹಂಸು – ‘‘ಕಚ್ಚಿ, ಭನ್ತೇ, ಭಗವಾಪಿ ಇಧ ಕುಣಾಲರಾಜಾ ಭೂತಪುಬ್ಬೋ’’ತಿ? ‘‘ಆಮ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಮಯಾವೇಸ ಕುಣಾಲವಂಸೋ ಕತೋ। ಅತೀತೇ ಹಿ ಮಯಂ ಚತ್ತಾರೋ ಜನಾ ಇಧ ವಸಿಮ್ಹಾ – ನಾರದೋ ದೇವಿಲೋ ಇಸಿ, ಆನನ್ದೋ ಗಿಜ್ಝರಾಜಾ, ಪುಣ್ಣಮುಖೋ ಫುಸ್ಸಕೋಕಿಲೋ, ಅಹಂ ಕುಣಾಲೋ ಸಕುಣೋ’’ತಿ ಸಬ್ಬಂ ಮಹಾಕುಣಾಲಜಾತಕಂ ಕಥೇಸಿ। ತಂ ಸುತ್ವಾ ತೇಸಂ ಭಿಕ್ಖೂನಂ ಪುರಾಣದುತಿಯಿಕಾಯೋ ಆರಬ್ಭ ಉಪ್ಪನ್ನಾ ಅನಭಿರತಿ ವೂಪಸನ್ತಾ। ತತೋ ತೇಸಂ ಭಗವಾ ಸಚ್ಚಕಥಂ ಕಥೇಸಿ, ಕಥಾಪರಿಯೋಸಾನೇ ಸಬ್ಬಪಚ್ಛಿಮಕೋ ಸೋತಾಪನ್ನೋ, ಸಬ್ಬಉಪರಿಮೋ ಅನಾಗಾಮೀ ಅಹೋಸಿ, ಏಕೋಪಿ ಪುಥುಜ್ಜನೋ ವಾ ಅರಹಾ ವಾ ನತ್ಥಿ। ತತೋ ಭಗವಾ ತೇ ಆದಾಯ ಪುನದೇವ ಮಹಾವನೇ ಓರುಹಿ। ಆಗಚ್ಛಮಾನಾ ಚ ತೇ ಭಿಕ್ಖೂ ಅತ್ತನೋವ ಇದ್ಧಿಯಾ ಆಗಚ್ಛಿಂಸು।
Te vimhitahadayā passantā sabbapacchato āgacchantaṃ dvīhi dijakaññāhi mukhatuṇḍakena ḍaṃsitvā gahitakaṭṭhavemajjhe nisinnaṃ sahassadijakaññāparivāraṃ kuṇālasakuṇaṃ disvā acchariyabbhutacittajātā bhagavantaṃ āhaṃsu – ‘‘kacci, bhante, bhagavāpi idha kuṇālarājā bhūtapubbo’’ti? ‘‘Āma, bhikkhave, mayāvesa kuṇālavaṃso kato. Atīte hi mayaṃ cattāro janā idha vasimhā – nārado devilo isi, ānando gijjharājā, puṇṇamukho phussakokilo, ahaṃ kuṇālo sakuṇo’’ti sabbaṃ mahākuṇālajātakaṃ kathesi. Taṃ sutvā tesaṃ bhikkhūnaṃ purāṇadutiyikāyo ārabbha uppannā anabhirati vūpasantā. Tato tesaṃ bhagavā saccakathaṃ kathesi, kathāpariyosāne sabbapacchimako sotāpanno, sabbauparimo anāgāmī ahosi, ekopi puthujjano vā arahā vā natthi. Tato bhagavā te ādāya punadeva mahāvane oruhi. Āgacchamānā ca te bhikkhū attanova iddhiyā āgacchiṃsu.
ಅಥ ನೇಸಂ ಭಗವಾ ಉಪರಿಮಗ್ಗತ್ಥಾಯ ಪುನ ಧಮ್ಮಂ ದೇಸೇಸಿ। ತೇ ಪಞ್ಚಸತಾಪಿ ವಿಪಸ್ಸನಂ ಆರಭಿತ್ವಾ ಅರಹತ್ತೇ ಪತಿಟ್ಠಹಿಂಸು। ಪಠಮಂ ಪತ್ತೋ ಪಠಮಮೇವ ಅಗಮಾಸಿ ‘‘ಭಗವತೋ ಆರೋಚೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ। ಆಗನ್ತ್ವಾ ಚ ‘‘ಅಭಿರಮಾಮಹಂ ಭಗವಾ, ನ ಉಕ್ಕಣ್ಠಾಮೀ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಭಗವನ್ತಂ ವನ್ದಿತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ನಿಸೀದಿ। ಏವಂ ತೇ ಸಬ್ಬೇಪಿ ಅನುಕ್ಕಮೇನ ಆಗನ್ತ್ವಾ ಭಗವನ್ತಂ ಪರಿವಾರೇತ್ವಾ ನಿಸೀದಿಂಸು ಜೇಟ್ಠಮಾಸಉಪೋಸಥದಿವಸೇ ಸಾಯನ್ಹಸಮಯೇ। ತತೋ ಪಞ್ಚಸತಖೀಣಾಸವಪರಿವುತಂ ವರಬುದ್ಧಾಸನೇ ನಿಸಿನ್ನಂ ಭಗವನ್ತಂ ಠಪೇತ್ವಾ ಅಸಞ್ಞಸತ್ತೇ ಚ ಅರೂಪಬ್ರಹ್ಮಾನೋ ಚ ಸಕಲದಸಸಹಸ್ಸಚಕ್ಕವಾಳೇ ಅವಸೇಸದೇವತಾದಯೋ ಮಙ್ಗಲಸುತ್ತವಣ್ಣನಾಯಂ ವುತ್ತನಯೇನ ಸುಖುಮತ್ತಭಾವೇ ನಿಮ್ಮಿನಿತ್ವಾ ಸಮ್ಪರಿವಾರೇಸುಂ ‘‘ವಿಚಿತ್ರಪಟಿಭಾನಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಸೋಸ್ಸಾಮಾ’’ತಿ। ತತ್ಥ ಚತ್ತಾರೋ ಖೀಣಾಸವಬ್ರಹ್ಮಾನೋ ಸಮಾಪತ್ತಿತೋ ವುಟ್ಠಾಯ ಬ್ರಹ್ಮಗಣಂ ಅಪಸ್ಸನ್ತಾ ‘‘ಕುಹಿಂ ಗತಾ’’ತಿ ಆವಜ್ಜೇತ್ವಾ ತಮತ್ಥಂ ಞತ್ವಾ ಪಚ್ಛಾ ಆಗನ್ತ್ವಾ ಓಕಾಸಂ ಅಲಭಮಾನಾ ಚಕ್ಕವಾಳಮುದ್ಧನಿ ಠತ್ವಾ ಪಚ್ಚೇಕಗಾಥಾಯೋ ಅಭಾಸಿಂಸು। ಯಥಾಹ –
Atha nesaṃ bhagavā uparimaggatthāya puna dhammaṃ desesi. Te pañcasatāpi vipassanaṃ ārabhitvā arahatte patiṭṭhahiṃsu. Paṭhamaṃ patto paṭhamameva agamāsi ‘‘bhagavato ārocessāmī’’ti. Āgantvā ca ‘‘abhiramāmahaṃ bhagavā, na ukkaṇṭhāmī’’ti vatvā bhagavantaṃ vanditvā ekamantaṃ nisīdi. Evaṃ te sabbepi anukkamena āgantvā bhagavantaṃ parivāretvā nisīdiṃsu jeṭṭhamāsauposathadivase sāyanhasamaye. Tato pañcasatakhīṇāsavaparivutaṃ varabuddhāsane nisinnaṃ bhagavantaṃ ṭhapetvā asaññasatte ca arūpabrahmāno ca sakaladasasahassacakkavāḷe avasesadevatādayo maṅgalasuttavaṇṇanāyaṃ vuttanayena sukhumattabhāve nimminitvā samparivāresuṃ ‘‘vicitrapaṭibhānaṃ dhammadesanaṃ sossāmā’’ti. Tattha cattāro khīṇāsavabrahmāno samāpattito vuṭṭhāya brahmagaṇaṃ apassantā ‘‘kuhiṃ gatā’’ti āvajjetvā tamatthaṃ ñatvā pacchā āgantvā okāsaṃ alabhamānā cakkavāḷamuddhani ṭhatvā paccekagāthāyo abhāsiṃsu. Yathāha –
‘‘ಅಥ ಖೋ ಚತುನ್ನಂ ಸುದ್ಧಾವಾಸಕಾಯಿಕಾನಂ ದೇವತಾನಂ ಏತದಹೋಸಿ – ‘ಅಯಂ, ಖೋ, ಭಗವಾ ಸಕ್ಕೇಸು ವಿಹರತಿ ಕಪಿಲವತ್ಥುಸ್ಮಿಂ ಮಹಾವನೇ ಮಹತಾ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಪಞ್ಚಮತ್ತೇಹಿ ಭಿಕ್ಖುಸತೇಹಿ ಸಬ್ಬೇಹೇವ ಅರಹನ್ತೇಹಿ। ದಸಹಿ ಚ ಲೋಕಧಾತೂಹಿ ದೇವತಾ ಯೇಭುಯ್ಯೇನ ಸನ್ನಿಪತಿತಾ ಹೋನ್ತಿ ಭಗವನ್ತಂ ದಸ್ಸನಾಯ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘಞ್ಚ । ಯಂನೂನ ಮಯಮ್ಪಿ ಯೇನ ಭಗವಾ ತೇನುಪಸಙ್ಕಮೇಯ್ಯಾಮ, ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ಭಗವತೋ ಸನ್ತಿಕೇ ಪಚ್ಚೇಕಂ ಗಾಥಂ ಭಾಸೇಯ್ಯಾಮಾ’’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೩೩೧; ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೩೭)।
‘‘Atha kho catunnaṃ suddhāvāsakāyikānaṃ devatānaṃ etadahosi – ‘ayaṃ, kho, bhagavā sakkesu viharati kapilavatthusmiṃ mahāvane mahatā bhikkhusaṅghena saddhiṃ pañcamattehi bhikkhusatehi sabbeheva arahantehi. Dasahi ca lokadhātūhi devatā yebhuyyena sannipatitā honti bhagavantaṃ dassanāya bhikkhusaṅghañca . Yaṃnūna mayampi yena bhagavā tenupasaṅkameyyāma, upasaṅkamitvā bhagavato santike paccekaṃ gāthaṃ bhāseyyāmā’’’ti (dī. ni. 2.331; saṃ. ni. 1.37).
ಸಬ್ಬಂ ಸಗಾಥಾವಗ್ಗೇ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ಏವಂ ಗನ್ತ್ವಾ ಚ ತತ್ಥ ಏಕೋ ಬ್ರಹ್ಮಾ ಪುರತ್ಥಿಮಚಕ್ಕವಾಳಮುದ್ಧನಿ ಓಕಾಸಂ ಲಭಿತ್ವಾ ತತ್ಥ ಠಿತೋ ಇಮಂ ಗಾಥಂ ಅಭಾಸಿ –
Sabbaṃ sagāthāvagge vuttanayeneva veditabbaṃ. Evaṃ gantvā ca tattha eko brahmā puratthimacakkavāḷamuddhani okāsaṃ labhitvā tattha ṭhito imaṃ gāthaṃ abhāsi –
‘‘ಮಹಾಸಮಯೋ ಪವನಸ್ಮಿಂ…ಪೇ॰…
‘‘Mahāsamayo pavanasmiṃ…pe…
ದಕ್ಖಿತಾಯೇ ಅಪರಾಜಿತಸಙ್ಘ’’ನ್ತಿ॥ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೩೩೨; ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೩೭)।
Dakkhitāye aparājitasaṅgha’’nti. (dī. ni. 2.332; saṃ. ni. 1.37);
ಇಮಞ್ಚಸ್ಸ ಗಾಥಂ ಭಾಸಮಾನಸ್ಸ ಪಚ್ಛಿಮಚಕ್ಕವಾಳಪಬ್ಬತೇ ಠಿತೋ ಸದ್ದಂ ಅಸ್ಸೋಸಿ।
Imañcassa gāthaṃ bhāsamānassa pacchimacakkavāḷapabbate ṭhito saddaṃ assosi.
ದುತಿಯೋ ಪಚ್ಛಿಮಚಕ್ಕವಾಳಮುದ್ಧನಿ ಓಕಾಸಂ ಲಭಿತ್ವಾ ತತ್ಥ ಠಿತೋ ತಂ ಗಾಥಂ ಸುತ್ವಾ ಇಮಂ ಗಾಥಂ ಅಭಾಸಿ –
Dutiyo pacchimacakkavāḷamuddhani okāsaṃ labhitvā tattha ṭhito taṃ gāthaṃ sutvā imaṃ gāthaṃ abhāsi –
‘‘ತತ್ರ ಭಿಕ್ಖವೋ ಸಮಾದಹಂಸು…ಪೇ॰…
‘‘Tatra bhikkhavo samādahaṃsu…pe…
ಇನ್ದ್ರಿಯಾನಿ ರಕ್ಖನ್ತಿ ಪಣ್ಡಿತಾ’’ತಿ॥ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೩೩೨; ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೩೭)।
Indriyāni rakkhanti paṇḍitā’’ti. (dī. ni. 2.332; saṃ. ni. 1.37);
ತತಿಯೋ ದಕ್ಖಿಣಚಕ್ಕವಾಳಮುದ್ಧನಿ ಓಕಾಸಂ ಲಭಿತ್ವಾ ತತ್ಥ ಠಿತೋ ತಂ ಗಾಥಂ ಸುತ್ವಾ ಇಮಂ ಗಾಥಂ ಅಭಾಸಿ –
Tatiyo dakkhiṇacakkavāḷamuddhani okāsaṃ labhitvā tattha ṭhito taṃ gāthaṃ sutvā imaṃ gāthaṃ abhāsi –
‘‘ಛೇತ್ವಾ ಖೀಲಂ ಛೇತ್ವಾ ಪಲಿಘಂ…ಪೇ॰… ಸುಸುನಾಗಾ’’ತಿ॥ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೩೩೨; ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೩೭)।
‘‘Chetvā khīlaṃ chetvā palighaṃ…pe… susunāgā’’ti. (dī. ni. 2.332; saṃ. ni. 1.37);
ಚತುತ್ಥೋ ಉತ್ತರಚಕ್ಕವಾಳಮುದ್ಧನಿ ಓಕಾಸಂ ಲಭಿತ್ವಾ ತತ್ಥ ಠಿತೋ ತಂ ಗಾಥಂ ಸುತ್ವಾ ಇಮಂ ಗಾಥಮಭಾಸಿ –
Catuttho uttaracakkavāḷamuddhani okāsaṃ labhitvā tattha ṭhito taṃ gāthaṃ sutvā imaṃ gāthamabhāsi –
‘‘ಯೇ ಕೇಚಿ ಬುದ್ಧಂ ಸರಣಂ ಗತಾಸೇ…ಪೇ॰…
‘‘Ye keci buddhaṃ saraṇaṃ gatāse…pe…
ದೇವಕಾಯಂ ಪರಿಪೂರೇಸ್ಸನ್ತೀ’’ತಿ॥ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೩೩೨; ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೩೭)।
Devakāyaṃ paripūressantī’’ti. (dī. ni. 2.332; saṃ. ni. 1.37);
ತಸ್ಸಪಿ ತಂ ಸದ್ದಂ ದಕ್ಖಿಣಚಕ್ಕವಾಳಮುದ್ಧನಿ ಠಿತೋ ಅಸ್ಸೋಸಿ। ಏವಂ ತದಾ ಇಮೇ ಚತ್ತಾರೋ ಬ್ರಹ್ಮಾನೋ ಪರಿಸಂ ಥೋಮೇತ್ವಾ ಠಿತಾ ಅಹೇಸುಂ, ಮಹಾಬ್ರಹ್ಮಾನೋ ಏಕಚಕ್ಕವಾಳಂ ಛಾದೇತ್ವಾ ಅಟ್ಠಂಸು।
Tassapi taṃ saddaṃ dakkhiṇacakkavāḷamuddhani ṭhito assosi. Evaṃ tadā ime cattāro brahmāno parisaṃ thometvā ṭhitā ahesuṃ, mahābrahmāno ekacakkavāḷaṃ chādetvā aṭṭhaṃsu.
ಅಥ ಭಗವಾ ದೇವಪರಿಸಂ ಓಲೋಕೇತ್ವಾ ಭಿಕ್ಖೂನಂ ಆರೋಚೇಸಿ – ‘‘ಯೇಪಿ ತೇ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಅಹೇಸುಂ ಅತೀತಮದ್ಧಾನಂ ಅರಹನ್ತೋ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧಾ, ತೇಸಮ್ಪಿ ಭಗವನ್ತಾನಂ ಏತಪ್ಪರಮಾಯೇವ ದೇವತಾ ಸನ್ನಿಪತಿತಾ ಅಹೇಸುಂ। ಸೇಯ್ಯಥಾಪಿ ಮಯ್ಹಂ ಏತರಹಿ, ಯೇಪಿ ತೇ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಭವಿಸ್ಸನ್ತಿ ಅನಾಗತಮದ್ಧಾನಂ ಅರಹನ್ತೋ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧಾ, ತೇಸಮ್ಪಿ ಭಗವನ್ತಾನಂ ಏತಪ್ಪರಮಾಯೇವ ದೇವತಾ ಸನ್ನಿಪತಿತಾ ಭವಿಸ್ಸನ್ತಿ ಸೇಯ್ಯಥಾಪಿ ಮಯ್ಹಂ ಏತರಹೀ’’ತಿ। ತತೋ ತಂ ದೇವಪರಿಸಂ ಭಬ್ಬಾಭಬ್ಬವಸೇನ ದ್ವಿಧಾ ವಿಭಜಿ ‘‘ಏತ್ತಕಾ ಭಬ್ಬಾ, ಏತ್ತಕಾ ಅಭಬ್ಬಾ’’ತಿ। ತತ್ಥ ‘‘ಅಭಬ್ಬಪರಿಸಾ ಬುದ್ಧಸತೇಪಿ ಧಮ್ಮಂ ದೇಸೇನ್ತೇ ನ ಬುಜ್ಝತಿ, ಭಬ್ಬಪರಿಸಾ ಸಕ್ಕಾ ಬೋಧೇತು’’ನ್ತಿ ಞತ್ವಾ ಪುನ ಭಬ್ಬಪುಗ್ಗಲೇ ಚರಿಯವಸೇನ ಛಧಾ ವಿಭಜಿ ‘‘ಏತ್ತಕಾ ರಾಗಚರಿತಾ, ಏತ್ತಕಾ ದೋಸ-ಮೋಹ-ವಿತಕ್ಕ-ಸದ್ಧಾ-ಬುದ್ಧಿಚರಿತಾ’’ತಿ। ಏವಂ ಚರಿಯವಸೇನ ಪರಿಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ‘‘ಅಸ್ಸಾ ಪರಿಸಾಯ ಕೀದಿಸಾ ಧಮ್ಮದೇಸನಾ ಸಪ್ಪಾಯಾ’’ತಿ ಧಮ್ಮಕಥಂ ವಿಚಿನಿತ್ವಾ ಪುನ ತಂ ಪರಿಸಂ ಮನಸಾಕಾಸಿ – ‘‘ಅತ್ತಜ್ಝಾಸಯೇನ ನು ಖೋ ಜಾನೇಯ್ಯ, ಪರಜ್ಝಾಸಯೇನ, ಅಟ್ಠುಪ್ಪತ್ತಿವಸೇನ, ಪುಚ್ಛಾವಸೇನಾ’’ತಿ। ತತೋ ‘‘ಪುಚ್ಛಾವಸೇನ ಜಾನೇಯ್ಯಾ’’ತಿ ಞತ್ವಾ ‘‘ಪಞ್ಹಂ ಪುಚ್ಛಿತುಂ ಸಮತ್ಥೋ ಅತ್ಥಿ, ನತ್ಥೀ’’ತಿ ಪುನ ಸಕಲಪರಿಸಂ ಆವಜ್ಜೇತ್ವಾ ‘‘ನತ್ಥಿ ಕೋಚೀ’’ತಿ ಞತ್ವಾ ‘‘ಸಚೇ ಅಹಮೇವ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ಅಹಮೇವ ವಿಸ್ಸಜ್ಜೇಯ್ಯಂ, ಏವಮಸ್ಸಾ ಪರಿಸಾಯ ಸಪ್ಪಾಯಂ ನ ಹೋತಿ। ಯಂನೂನಾಹಂ ನಿಮ್ಮಿತಬುದ್ಧಂ ಮಾಪೇಯ್ಯನ್ತಿ ಪಾದಕಜ್ಝಾನಂ ಸಮಾಪಜ್ಜಿತ್ವಾ ವುಟ್ಠಾಯ ಮನೋಮಯಿದ್ಧಿಯಾ ಅಭಿಸಙ್ಖರಿತ್ವಾ ನಿಮ್ಮಿತಬುದ್ಧಂ ಮಾಪೇಸಿ। ಸಬ್ಬಙ್ಗಪಚ್ಚಙ್ಗೀ ಲಕ್ಖಣಸಮ್ಪನ್ನೋ ಪತ್ತಚೀವರಧರೋ ಆಲೋಕಿತವಿಲೋಕಿತಾದಿಸಮ್ಪನ್ನೋ ಹೋತೂ’’ತಿ ಅಧಿಟ್ಠಾನಚಿತ್ತೇನ ಸಹ ಪಾತುರಹೋಸಿ। ಸೋ ಪಾಚೀನಲೋಕಧಾತುತೋ ಆಗನ್ತ್ವಾ ಭಗವತೋ ಸಮಸಮೇ ಆಸನೇ ನಿಸಿನ್ನೋ ಏವಂ ಆಗನ್ತ್ವಾ ಯಾನಿ ಭಗವತಾ ಇಮಮ್ಹಿ ಸಮಾಗಮೇ ಚರಿಯವಸೇನ ಛ ಸುತ್ತಾನಿ (ಸು॰ ನಿ॰ ೮೫೪ ಆದಯೋ, ೮೬೮ ಆದಯೋ, ೮೮೪ ಆದಯೋ, ೯೦೧ ಆದಯೋ, ೯೨೧ ಆದಯೋ) ಕಥಿತಾನಿ। ಸೇಯ್ಯಥಿದಂ – ಪುರಾಭೇದಸುತ್ತಂ ಕಲಹವಿವಾದಸುತ್ತಂ ಚೂಳಬ್ಯೂಹಂ ಮಹಾಬ್ಯೂಹಂ ತುವಟಕಂ ಇದಮೇವ ಸಮ್ಮಾಪರಿಬ್ಬಾಜನೀಯನ್ತಿ। ತೇಸು ರಾಗಚರಿತದೇವತಾನಂ ಸಪ್ಪಾಯವಸೇನ ಕಥೇತಬ್ಬಸ್ಸ ಇಮಸ್ಸ ಸುತ್ತಸ್ಸ ಪವತ್ತನತ್ಥಂ ಪಞ್ಹಂ ಪುಚ್ಛನ್ತೋ ‘‘ಪುಚ್ಛಾಮಿ ಮುನಿಂ ಪಹೂತಪಞ್ಞ’’ನ್ತಿ ಇಮಂ ಗಾಥಮಾಹ।
Atha bhagavā devaparisaṃ oloketvā bhikkhūnaṃ ārocesi – ‘‘yepi te, bhikkhave, ahesuṃ atītamaddhānaṃ arahanto sammāsambuddhā, tesampi bhagavantānaṃ etapparamāyeva devatā sannipatitā ahesuṃ. Seyyathāpi mayhaṃ etarahi, yepi te, bhikkhave, bhavissanti anāgatamaddhānaṃ arahanto sammāsambuddhā, tesampi bhagavantānaṃ etapparamāyeva devatā sannipatitā bhavissanti seyyathāpi mayhaṃ etarahī’’ti. Tato taṃ devaparisaṃ bhabbābhabbavasena dvidhā vibhaji ‘‘ettakā bhabbā, ettakā abhabbā’’ti. Tattha ‘‘abhabbaparisā buddhasatepi dhammaṃ desente na bujjhati, bhabbaparisā sakkā bodhetu’’nti ñatvā puna bhabbapuggale cariyavasena chadhā vibhaji ‘‘ettakā rāgacaritā, ettakā dosa-moha-vitakka-saddhā-buddhicaritā’’ti. Evaṃ cariyavasena pariggahetvā ‘‘assā parisāya kīdisā dhammadesanā sappāyā’’ti dhammakathaṃ vicinitvā puna taṃ parisaṃ manasākāsi – ‘‘attajjhāsayena nu kho jāneyya, parajjhāsayena, aṭṭhuppattivasena, pucchāvasenā’’ti. Tato ‘‘pucchāvasena jāneyyā’’ti ñatvā ‘‘pañhaṃ pucchituṃ samattho atthi, natthī’’ti puna sakalaparisaṃ āvajjetvā ‘‘natthi kocī’’ti ñatvā ‘‘sace ahameva pucchitvā ahameva vissajjeyyaṃ, evamassā parisāya sappāyaṃ na hoti. Yaṃnūnāhaṃ nimmitabuddhaṃ māpeyyanti pādakajjhānaṃ samāpajjitvā vuṭṭhāya manomayiddhiyā abhisaṅkharitvā nimmitabuddhaṃ māpesi. Sabbaṅgapaccaṅgī lakkhaṇasampanno pattacīvaradharo ālokitavilokitādisampanno hotū’’ti adhiṭṭhānacittena saha pāturahosi. So pācīnalokadhātuto āgantvā bhagavato samasame āsane nisinno evaṃ āgantvā yāni bhagavatā imamhi samāgame cariyavasena cha suttāni (su. ni. 854 ādayo, 868 ādayo, 884 ādayo, 901 ādayo, 921 ādayo) kathitāni. Seyyathidaṃ – purābhedasuttaṃ kalahavivādasuttaṃ cūḷabyūhaṃ mahābyūhaṃ tuvaṭakaṃ idameva sammāparibbājanīyanti. Tesu rāgacaritadevatānaṃ sappāyavasena kathetabbassa imassa suttassa pavattanatthaṃ pañhaṃ pucchanto ‘‘pucchāmi muniṃ pahūtapañña’’nti imaṃ gāthamāha.
ತತ್ಥ ಪಹೂತಪಞ್ಞನ್ತಿ ಮಹಾಪಞ್ಞಂ। ತಿಣ್ಣನ್ತಿ ಚತುರೋಘತಿಣ್ಣಂ। ಪಾರಙ್ಗತನ್ತಿ ನಿಬ್ಬಾನಪ್ಪತ್ತಂ। ಪರಿನಿಬ್ಬುತನ್ತಿ ಸಉಪಾದಿಸೇಸನಿಬ್ಬಾನವಸೇನ ಪರಿನಿಬ್ಬುತಂ। ಠಿತತ್ತನ್ತಿ ಲೋಕಧಮ್ಮೇಹಿ ಅಕಮ್ಪನೀಯಚಿತ್ತಂ। ನಿಕ್ಖಮ್ಮ ಘರಾ ಪನುಜ್ಜ ಕಾಮೇತಿ ವತ್ಥುಕಾಮೇ ಪನುದಿತ್ವಾ ಘರಾವಾಸಾ ನಿಕ್ಖಮ್ಮ। ಕಥಂ ಭಿಕ್ಖು ಸಮ್ಮಾ ಸೋ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯಾತಿ ಸೋ ಭಿಕ್ಖು ಕಥಂ ಲೋಕೇ ಸಮ್ಮಾ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯ ವಿಹರೇಯ್ಯ ಅನುಪಲಿತ್ತೋ ಲೋಕೇನ ಹುತ್ವಾ, ಲೋಕಂ ಅತಿಕ್ಕಮೇಯ್ಯಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಸೇಸಮೇತ್ಥ ವುತ್ತನಯಮೇವ।
Tattha pahūtapaññanti mahāpaññaṃ. Tiṇṇanti caturoghatiṇṇaṃ. Pāraṅgatanti nibbānappattaṃ. Parinibbutanti saupādisesanibbānavasena parinibbutaṃ. Ṭhitattanti lokadhammehi akampanīyacittaṃ. Nikkhamma gharā panujja kāmeti vatthukāme panuditvā gharāvāsā nikkhamma. Kathaṃ bhikkhu sammā so loke paribbajeyyāti so bhikkhu kathaṃ loke sammā paribbajeyya vihareyya anupalitto lokena hutvā, lokaṃ atikkameyyāti vuttaṃ hoti. Sesamettha vuttanayameva.
೩೬೩. ಅಥ ಭಗವಾ ಯಸ್ಮಾ ಆಸವಕ್ಖಯಂ ಅಪ್ಪತ್ವಾ ಲೋಕೇ ಸಮ್ಮಾ ಪರಿಬ್ಬಜನ್ತೋ ನಾಮ ನತ್ಥಿ, ತಸ್ಮಾ ತಸ್ಮಿಂ ರಾಗಚರಿತಾದಿವಸೇನ ಪರಿಗ್ಗಹಿತೇ ಸಬ್ಬಪುಗ್ಗಲಸಮೂಹೇ ತಂ ತಂ ತೇಸಂ ತೇಸಂ ಸಮಾನದೋಸಾನಂ ದೇವತಾಗಣಾನಂ ಆಚಿಣ್ಣದೋಸಪ್ಪಹಾನತ್ಥಂ ‘‘ಯಸ್ಸ ಮಙ್ಗಲಾ’’ತಿ ಆರಭಿತ್ವಾ ಅರಹತ್ತನಿಕೂಟೇನೇವ ಖೀಣಾಸವಪಟಿಪದಂ ಪಕಾಸೇನ್ತೋ ಪನ್ನರಸ ಗಾಥಾಯೋ ಅಭಾಸಿ।
363. Atha bhagavā yasmā āsavakkhayaṃ appatvā loke sammā paribbajanto nāma natthi, tasmā tasmiṃ rāgacaritādivasena pariggahite sabbapuggalasamūhe taṃ taṃ tesaṃ tesaṃ samānadosānaṃ devatāgaṇānaṃ āciṇṇadosappahānatthaṃ ‘‘yassa maṅgalā’’ti ārabhitvā arahattanikūṭeneva khīṇāsavapaṭipadaṃ pakāsento pannarasa gāthāyo abhāsi.
ತತ್ಥ ಪಠಮಗಾಥಾಯ ತಾವ ಮಙ್ಗಲಾತಿ ಮಙ್ಗಲಸುತ್ತೇ ವುತ್ತಾನಂ ದಿಟ್ಠಮಙ್ಗಲಾದೀನಮೇತಂ ಅಧಿವಚನಂ। ಸಮೂಹತಾತಿ ಸುಟ್ಠು ಊಹತಾ ಪಞ್ಞಾಸತ್ಥೇನ ಸಮುಚ್ಛಿನ್ನಾ। ಉಪ್ಪಾತಾತಿ ‘‘ಉಕ್ಕಾಪಾತದಿಸಾಡಾಹಾದಯೋ ಏವಂ ವಿಪಾಕಾ ಹೋನ್ತೀ’’ತಿ ಏವಂ ಪವತ್ತಾ ಉಪ್ಪಾತಾಭಿನಿವೇಸಾ। ಸುಪಿನಾತಿ ‘‘ಪುಬ್ಬಣ್ಹಸಮಯೇ ಸುಪಿನಂ ದಿಸ್ವಾ ಇದಂ ನಾಮ ಹೋತಿ, ಮಜ್ಝನ್ಹಿಕಾದೀಸು ಇದಂ, ವಾಮಪಸ್ಸೇನ ಸಯತಾ ದಿಟ್ಠೇ ಇದಂ ನಾಮ ಹೋತಿ, ದಕ್ಖಿಣಪಸ್ಸಾದೀಹಿ ಇದಂ, ಸುಪಿನನ್ತೇ ಚನ್ದಂ ದಿಸ್ವಾ ಇದಂ ನಾಮ ಹೋತಿ, ಸೂರಿಯಾದಯೋ ದಿಸ್ವಾ ಇದ’’ನ್ತಿ ಏವಂ ಪವತ್ತಾ ಸುಪಿನಾಭಿನಿವೇಸಾ। ಲಕ್ಖಣಾತಿ ದಣ್ಡಲಕ್ಖಣವತ್ಥಲಕ್ಖಣಾದಿಪಾಠಂ ಪಠಿತ್ವಾ ‘‘ಇಮಿನಾ ಇದಂ ನಾಮ ಹೋತೀ’’ತಿ ಏವಂ ಪವತ್ತಾ ಲಕ್ಖಣಾಭಿನಿವೇಸಾ। ತೇ ಸಬ್ಬೇಪಿ ಬ್ರಹ್ಮಜಾಲೇ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಸೋ ಮಙ್ಗಲದೋಸವಿಪ್ಪಹೀನೋತಿ ಅಟ್ಠತಿಂಸ ಮಹಾಮಙ್ಗಲಾನಿ ಠಪೇತ್ವಾ ಅವಸೇಸಾ ಮಙ್ಗಲದೋಸಾ ನಾಮ। ಯಸ್ಸ ಪನೇತೇ ಮಙ್ಗಲಾದಯೋ ಸಮೂಹತಾ, ಸೋ ಮಙ್ಗಲದೋಸವಿಪ್ಪಹೀನೋ ಹೋತಿ। ಅಥ ವಾ ಮಙ್ಗಲಾನಞ್ಚ ಉಪ್ಪಾತಾದಿದೋಸಾನಞ್ಚ ಪಹೀನತ್ತಾ ಮಙ್ಗಲದೋಸವಿಪ್ಪಹೀನೋ ಹೋತಿ, ನ ಮಙ್ಗಲಾದೀಹಿ ಸುದ್ಧಿಂ ಪಚ್ಚೇತಿ ಅರಿಯಮಗ್ಗಸ್ಸ ಅಧಿಗತತ್ತಾ। ತಸ್ಮಾ ಸಮ್ಮಾ ಸೋ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯ, ಸೋ ಖೀಣಾಸವೋ ಸಮ್ಮಾ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯ ಅನುಪಲಿತ್ತೋ ಲೋಕೇನಾತಿ।
Tattha paṭhamagāthāya tāva maṅgalāti maṅgalasutte vuttānaṃ diṭṭhamaṅgalādīnametaṃ adhivacanaṃ. Samūhatāti suṭṭhu ūhatā paññāsatthena samucchinnā. Uppātāti ‘‘ukkāpātadisāḍāhādayo evaṃ vipākā hontī’’ti evaṃ pavattā uppātābhinivesā. Supināti ‘‘pubbaṇhasamaye supinaṃ disvā idaṃ nāma hoti, majjhanhikādīsu idaṃ, vāmapassena sayatā diṭṭhe idaṃ nāma hoti, dakkhiṇapassādīhi idaṃ, supinante candaṃ disvā idaṃ nāma hoti, sūriyādayo disvā ida’’nti evaṃ pavattā supinābhinivesā. Lakkhaṇāti daṇḍalakkhaṇavatthalakkhaṇādipāṭhaṃ paṭhitvā ‘‘iminā idaṃ nāma hotī’’ti evaṃ pavattā lakkhaṇābhinivesā. Te sabbepi brahmajāle vuttanayeneva veditabbā. So maṅgaladosavippahīnoti aṭṭhatiṃsa mahāmaṅgalāni ṭhapetvā avasesā maṅgaladosā nāma. Yassa panete maṅgalādayo samūhatā, so maṅgaladosavippahīno hoti. Atha vā maṅgalānañca uppātādidosānañca pahīnattā maṅgaladosavippahīno hoti, na maṅgalādīhi suddhiṃ pacceti ariyamaggassa adhigatattā. Tasmā sammā so loke paribbajeyya, so khīṇāsavo sammā loke paribbajeyya anupalitto lokenāti.
೩೬೪. ದುತಿಯಗಾಥಾಯ ರಾಗಂ ವಿನಯೇಥ ಮಾನುಸೇಸು, ದಿಬ್ಬೇಸು ಕಾಮೇಸು ಚಾಪಿ ಭಿಕ್ಖೂತಿ ಮಾನುಸೇಸು ಚ ದಿಬ್ಬೇಸು ಚ ಕಾಮಗುಣೇಸು ಅನಾಗಾಮಿಮಗ್ಗೇನ ಅನುಪ್ಪತ್ತಿಧಮ್ಮತಂ ನೇನ್ತೋ ರಾಗಂ ವಿನಯೇಥ। ಅತಿಕ್ಕಮ್ಮ ಭವಂ ಸಮೇಚ್ಚ ಧಮ್ಮನ್ತಿ ಏವಂ ರಾಗಂ ವಿನೇತ್ವಾ ತತೋ ಪರಂ ಅರಹತ್ತಮಗ್ಗೇನ ಸಬ್ಬಪ್ಪಕಾರತೋ ಪರಿಞ್ಞಾಭಿಸಮಯಾದಯೋ ಸಾಧೇನ್ತೋ ಚತುಸಚ್ಚಭೇದಮ್ಪಿ ಸಮೇಚ್ಚ ಧಮ್ಮಂ ಇಮಾಯ ಪಟಿಪದಾಯ ತಿವಿಧಮ್ಪಿ ಅತಿಕ್ಕಮ್ಮ ಭವಂ। ಸಮ್ಮಾ ಸೋತಿ ಸೋಪಿ ಭಿಕ್ಖು ಸಮ್ಮಾ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯ।
364. Dutiyagāthāya rāgaṃ vinayetha mānusesu, dibbesu kāmesu cāpi bhikkhūti mānusesu ca dibbesu ca kāmaguṇesu anāgāmimaggena anuppattidhammataṃ nento rāgaṃ vinayetha. Atikkamma bhavaṃ samecca dhammanti evaṃ rāgaṃ vinetvā tato paraṃ arahattamaggena sabbappakārato pariññābhisamayādayo sādhento catusaccabhedampi samecca dhammaṃ imāya paṭipadāya tividhampi atikkamma bhavaṃ. Sammā soti sopi bhikkhu sammā loke paribbajeyya.
೩೬೫. ತತಿಯಗಾಥಾಯ ‘‘ಅನುರೋಧವಿರೋಧವಿಪ್ಪಹೀನೋ’’ತಿ ಸಬ್ಬವತ್ಥೂಸು ಪಹೀನರಾಗದೋಸೋ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವ ಸಬ್ಬಗಾಥಾಸು ಚ ‘‘ಸೋಪಿ ಭಿಕ್ಖು ಸಮ್ಮಾ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯಾ’’ತಿ ಯೋಜೇತಬ್ಬಂ। ಇತೋ ಪರಞ್ಹಿ ಯೋಜನಮ್ಪಿ ಅವತ್ವಾ ಅವುತ್ತನಯಮೇವ ವಣ್ಣಯಿಸ್ಸಾಮ।
365. Tatiyagāthāya ‘‘anurodhavirodhavippahīno’’ti sabbavatthūsu pahīnarāgadoso. Sesaṃ vuttanayameva sabbagāthāsu ca ‘‘sopi bhikkhu sammā loke paribbajeyyā’’ti yojetabbaṃ. Ito parañhi yojanampi avatvā avuttanayameva vaṇṇayissāma.
೩೬೬. ಚತುತ್ಥಗಾಥಾಯ ಸತ್ತಸಙ್ಖಾರವಸೇನ ದುವಿಧಂ ಪಿಯಞ್ಚ ಅಪ್ಪಿಯಞ್ಚ ವೇದಿತಬ್ಬಂ, ತತ್ಥ ಛನ್ದರಾಗಪಟಿಘಪ್ಪಹಾನೇನ ಹಿತ್ವಾ। ಅನುಪಾದಾಯಾತಿ ಚತೂಹಿ ಉಪಾದಾನೇಹಿ ಕಞ್ಚಿ ಧಮ್ಮಂ ಅಗ್ಗಹೇತ್ವಾ। ಅನಿಸ್ಸಿತೋ ಕುಹಿಞ್ಚೀತಿ ಅಟ್ಠಸತಭೇದೇನ ತಣ್ಹಾನಿಸ್ಸಯೇನ ದ್ವಾಸಟ್ಠಿಭೇದೇನ ದಿಟ್ಠಿನಿಸ್ಸಯೇನ ಚ ಕುಹಿಞ್ಚಿ ರೂಪಾದಿಧಮ್ಮೇ ಭವೇ ವಾ ಅನಿಸ್ಸಿತೋ। ಸಂಯೋಜನಿಯೇಹಿ ವಿಪ್ಪಮುತ್ತೋತಿ ಸಬ್ಬೇಪಿ ತೇಭೂಮಕಧಮ್ಮಾ ದಸವಿಧಸಂಯೋಜನಸ್ಸ ವಿಸಯತ್ತಾ ಸಂಯೋಜನಿಯಾ, ತೇಹಿ ಸಬ್ಬಪ್ಪಕಾರತೋ ಮಗ್ಗಭಾವನಾಯ ಪರಿಞ್ಞಾತತ್ತಾ ಚ ವಿಪ್ಪಮುತ್ತೋತಿ ಅತ್ಥೋ। ಪಠಮಪಾದೇನ ಚೇತ್ಥ ರಾಗದೋಸಪ್ಪಹಾನಂ ವುತ್ತಂ, ದುತಿಯೇನ ಉಪಾದಾನನಿಸ್ಸಯಾಭಾವೋ, ತತಿಯೇನ ಸೇಸಾಕುಸಲೇಹಿ ಅಕುಸಲವತ್ಥೂಹಿ ಚ ವಿಪ್ಪಮೋಕ್ಖೋ। ಪಠಮೇನ ವಾ ರಾಗದೋಸಪ್ಪಹಾನಂ, ದುತಿಯೇನ ತದುಪಾಯೋ, ತತಿಯೇನ ತೇಸಂ ಪಹೀನತ್ತಾ ಸಂಯೋಜನಿಯೇಹಿ ವಿಪ್ಪಮೋಕ್ಖೋತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ।
366. Catutthagāthāya sattasaṅkhāravasena duvidhaṃ piyañca appiyañca veditabbaṃ, tattha chandarāgapaṭighappahānena hitvā. Anupādāyāti catūhi upādānehi kañci dhammaṃ aggahetvā. Anissitokuhiñcīti aṭṭhasatabhedena taṇhānissayena dvāsaṭṭhibhedena diṭṭhinissayena ca kuhiñci rūpādidhamme bhave vā anissito. Saṃyojaniyehi vippamuttoti sabbepi tebhūmakadhammā dasavidhasaṃyojanassa visayattā saṃyojaniyā, tehi sabbappakārato maggabhāvanāya pariññātattā ca vippamuttoti attho. Paṭhamapādena cettha rāgadosappahānaṃ vuttaṃ, dutiyena upādānanissayābhāvo, tatiyena sesākusalehi akusalavatthūhi ca vippamokkho. Paṭhamena vā rāgadosappahānaṃ, dutiyena tadupāyo, tatiyena tesaṃ pahīnattā saṃyojaniyehi vippamokkhoti veditabbo.
೩೬೭. ಪಞ್ಚಮಗಾಥಾಯ ಉಪಧೀಸೂತಿ ಖನ್ಧುಪಧೀಸು। ಆದಾನನ್ತಿ ಆದಾತಬ್ಬಟ್ಠೇನ ತೇಯೇವ ವುಚ್ಚನ್ತಿ। ಅನಞ್ಞನೇಯ್ಯೋತಿ ಅನಿಚ್ಚಾದೀನಂ ಸುದಿಟ್ಠತ್ತಾ ‘‘ಇದಂ ಸೇಯ್ಯೋ’’ತಿ ಕೇನಚಿ ಅನೇತಬ್ಬೋ। ಸೇಸಂ ಉತ್ತಾನಪದತ್ಥಮೇವ। ಇದಂ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ – ಆದಾನೇಸು ಚತುತ್ಥಮಗ್ಗೇನ ಸಬ್ಬಸೋ ಛನ್ದರಾಗಂ ವಿನೇತ್ವಾ ಸೋ ವಿನೀತಛನ್ದರಾಗೋ, ತೇಸು ಉಪಧೀಸು ನ ಸಾರಮೇತಿ, ಸಬ್ಬೇ ಉಪಧೀ ಅಸಾರಕತ್ತೇನೇವ ಪಸ್ಸತಿ। ತತೋ ತೇಸು ದುವಿಧೇನಪಿ ನಿಸ್ಸಯೇನ ಅನಿಸ್ಸಿತೋ ಅಞ್ಞೇನ ವಾ ಕೇನಚಿ ‘‘ಇದಂ ಸೇಯ್ಯೋ’’ತಿ ಅನೇತಬ್ಬೋ ಖೀಣಾಸವೋ ಭಿಕ್ಖು ಸಮ್ಮಾ ಸೋ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯ।
367. Pañcamagāthāya upadhīsūti khandhupadhīsu. Ādānanti ādātabbaṭṭhena teyeva vuccanti. Anaññaneyyoti aniccādīnaṃ sudiṭṭhattā ‘‘idaṃ seyyo’’ti kenaci anetabbo. Sesaṃ uttānapadatthameva. Idaṃ vuttaṃ hoti – ādānesu catutthamaggena sabbaso chandarāgaṃ vinetvā so vinītachandarāgo, tesu upadhīsu na sārameti, sabbe upadhī asārakatteneva passati. Tato tesu duvidhenapi nissayena anissito aññena vā kenaci ‘‘idaṃ seyyo’’ti anetabbo khīṇāsavo bhikkhu sammā so loke paribbajeyya.
೩೬೮. ಛಟ್ಠಗಾಥಾಯ ಅವಿರುದ್ಧೋತಿ ಏತೇಸಂ ತಿಣ್ಣಂ ದುಚ್ಚರಿತಾನಂ ಪಹೀನತ್ತಾ ಸುಚರಿತೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಅವಿರುದ್ಧೋ। ವಿದಿತ್ವಾ ಧಮ್ಮನ್ತಿ ಮಗ್ಗೇನ ಚತುಸಚ್ಚಧಮ್ಮಂ ಞತ್ವಾ। ನಿಬ್ಬಾನಪದಾಭಿಪತ್ಥಯಾನೋತಿ ಅನುಪಾದಿಸೇಸಂ ಖನ್ಧಪರಿನಿಬ್ಬಾನಪದಂ ಪತ್ಥಯಮಾನೋ। ಸೇಸಂ ಉತ್ತಾನತ್ಥಮೇವ।
368. Chaṭṭhagāthāya aviruddhoti etesaṃ tiṇṇaṃ duccaritānaṃ pahīnattā sucaritehi saddhiṃ aviruddho. Viditvā dhammanti maggena catusaccadhammaṃ ñatvā. Nibbānapadābhipatthayānoti anupādisesaṃ khandhaparinibbānapadaṃ patthayamāno. Sesaṃ uttānatthameva.
೩೬೯. ಸತ್ತಮಗಾಥಾಯ ಅಕ್ಕುಟ್ಠೋತಿ ದಸಹಿ ಅಕ್ಕೋಸವತ್ಥೂಹಿ ಅಭಿಸತ್ತೋ। ನ ಸನ್ಧಿಯೇಥಾತಿ ನ ಉಪನಯ್ಹೇಥ ನ ಕುಪ್ಪೇಯ್ಯ। ಲದ್ಧಾ ಪರಭೋಜನಂ ನ ಮಜ್ಜೇತಿ ಪರೇಹಿ ದಿನ್ನಂ ಸದ್ಧಾದೇಯ್ಯಂ ಲಭಿತ್ವಾ ‘‘ಅಹಂ ಞಾತೋ ಯಸಸ್ಸೀ ಲಾಭೀ’’ತಿ ನ ಮಜ್ಜೇಯ್ಯ। ಸೇಸಂ ಉತ್ತಾನತ್ಥಮೇವ।
369. Sattamagāthāya akkuṭṭhoti dasahi akkosavatthūhi abhisatto. Na sandhiyethāti na upanayhetha na kuppeyya. Laddhā parabhojanaṃna majjeti parehi dinnaṃ saddhādeyyaṃ labhitvā ‘‘ahaṃ ñāto yasassī lābhī’’ti na majjeyya. Sesaṃ uttānatthameva.
೩೭೦. ಅಟ್ಠಮಗಾಥಾಯ ಲೋಭನ್ತಿ ವಿಸಮಲೋಭಂ। ಭವನ್ತಿ ಕಾಮಭವಾದಿಭವಂ। ಏವಂ ದ್ವೀಹಿ ಪದೇಹಿ ಭವಭೋಗತಣ್ಹಾ ವುತ್ತಾ। ಪುರಿಮೇನ ವಾ ಸಬ್ಬಾಪಿ ತಣ್ಹಾ, ಪಚ್ಛಿಮೇನ ಕಮ್ಮಭವೋ। ವಿರತೋ ಛೇದನಬನ್ಧನಾ ಚಾತಿ ಏವಮೇತೇಸಂ ಕಮ್ಮಕಿಲೇಸಾನಂ ಪಹೀನತ್ತಾ ಪರಸತ್ತಛೇದನಬನ್ಧನಾ ಚ ವಿರತೋತಿ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವ।
370. Aṭṭhamagāthāya lobhanti visamalobhaṃ. Bhavanti kāmabhavādibhavaṃ. Evaṃ dvīhi padehi bhavabhogataṇhā vuttā. Purimena vā sabbāpi taṇhā, pacchimena kammabhavo. Virato chedanabandhanā cāti evametesaṃ kammakilesānaṃ pahīnattā parasattachedanabandhanā ca viratoti. Sesaṃ vuttanayameva.
೩೭೧. ನವಮಗಾಥಾಯ ಸಾರುಪ್ಪಂ ಅತ್ತನೋ ವಿದಿತ್ವಾತಿ ಅತ್ತನೋ ಭಿಕ್ಖುಭಾವಸ್ಸ ಪತಿರೂಪಂ ಅನೇಸನಾದಿಂ ಪಹಾಯ ಸಮ್ಮಾಏಸನಾದಿಆಜೀವಸುದ್ಧಿಂ ಅಞ್ಞಞ್ಚ ಸಮ್ಮಾಪಟಿಪತ್ತಿಂ ತತ್ಥ ಪತಿಟ್ಠಹನೇನ ವಿದಿತ್ವಾ। ನ ಹಿ ಞಾತಮತ್ತೇನೇವ ಕಿಞ್ಚಿ ಹೋತಿ। ಯಥಾತಥಿಯನ್ತಿ ಯಥಾತಥಂ ಯಥಾಭೂತಂ। ಧಮ್ಮನ್ತಿ ಖನ್ಧಾಯತನಾದಿಭೇದಂ ಯಥಾಭೂತಞಾಣೇನ, ಚತುಸಚ್ಚಧಮ್ಮಂ ವಾ ಮಗ್ಗೇನ ವಿದಿತ್ವಾ। ಸೇಸಂ ಉತ್ತಾನತ್ಥಮೇವ।
371. Navamagāthāya sāruppaṃ attano viditvāti attano bhikkhubhāvassa patirūpaṃ anesanādiṃ pahāya sammāesanādiājīvasuddhiṃ aññañca sammāpaṭipattiṃ tattha patiṭṭhahanena viditvā. Na hi ñātamatteneva kiñci hoti. Yathātathiyanti yathātathaṃ yathābhūtaṃ. Dhammanti khandhāyatanādibhedaṃ yathābhūtañāṇena, catusaccadhammaṃ vā maggena viditvā. Sesaṃ uttānatthameva.
೩೭೨. ದಸಮಗಾಥಾಯ ಸೋ ನಿರಾಸೋ ಅನಾಸಿಸಾನೋತಿ ಯಸ್ಸ ಅರಿಯಮಗ್ಗೇನ ವಿನಾಸಿತತ್ತಾ ಅನುಸಯಾ ಚ ನ ಸನ್ತಿ, ಅಕುಸಲಮೂಲಾ ಚ ಸಮೂಹತಾ, ಸೋ ನಿರಾಸೋ ನಿತ್ತಣ್ಹೋ ಹೋತಿ। ತತೋ ಆಸಾಯ ಅಭಾವೇನ ಕಞ್ಚಿ ರೂಪಾದಿಧಮ್ಮಂ ನಾಸೀಸತಿ। ತೇನಾಹ ‘‘ನಿರಾಸೋ ಅನಾಸಿಸಾನೋ’’ತಿ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವ।
372. Dasamagāthāya so nirāso anāsisānoti yassa ariyamaggena vināsitattā anusayā ca na santi, akusalamūlā ca samūhatā, so nirāso nittaṇho hoti. Tato āsāya abhāvena kañci rūpādidhammaṃ nāsīsati. Tenāha ‘‘nirāso anāsisāno’’ti. Sesaṃ vuttanayameva.
೩೭೩. ಏಕಾದಸಮಗಾಥಾಯ ಆಸವಖೀಣೋತಿ ಖೀಣಚತುರಾಸವೋ। ಪಹೀನಮಾನೋತಿ ಪಹೀನನವವಿಧಮಾನೋ। ರಾಗಪಥನ್ತಿ ರಾಗವಿಸಯಭೂತಂ ತೇಭೂಮಕಧಮ್ಮಜಾತಂ। ಉಪಾತಿವತ್ತೋತಿ ಪರಿಞ್ಞಾಪಹಾನೇಹಿ ಅತಿಕ್ಕನ್ತೋ। ದನ್ತೋತಿ ಸಬ್ಬದ್ವಾರವಿಸೇವನಂ ಹಿತ್ವಾ ಅರಿಯೇನ ದಮಥೇನ ದನ್ತಭೂಮಿಂ ಪತ್ತೋ। ಪರಿನಿಬ್ಬುತೋತಿ ಕಿಲೇಸಗ್ಗಿವೂಪಸಮೇನ ಸೀತಿಭೂತೋ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವ।
373. Ekādasamagāthāya āsavakhīṇoti khīṇacaturāsavo. Pahīnamānoti pahīnanavavidhamāno. Rāgapathanti rāgavisayabhūtaṃ tebhūmakadhammajātaṃ. Upātivattoti pariññāpahānehi atikkanto. Dantoti sabbadvāravisevanaṃ hitvā ariyena damathena dantabhūmiṃ patto. Parinibbutoti kilesaggivūpasamena sītibhūto. Sesaṃ vuttanayameva.
೩೭೪. ದ್ವಾದಸಮಗಾಥಾಯ ಸದ್ಧೋತಿ ಬುದ್ಧಾದಿಗುಣೇಸು ಪರಪ್ಪಚ್ಚಯವಿರಹಿತತ್ತಾ ಸಬ್ಬಾಕಾರಸಮ್ಪನ್ನೇನ ಅವೇಚ್ಚಪ್ಪಸಾದೇನ ಸಮನ್ನಾಗತೋ, ನ ಪರಸ್ಸ ಸದ್ಧಾಯ ಪಟಿಪತ್ತಿಯಂ ಗಮನಭಾವೇನ। ಯಥಾಹ – ‘‘ನ ಖ್ವಾಹಂ ಏತ್ಥ ಭನ್ತೇ ಭಗವತೋ ಸದ್ಧಾಯ ಗಚ್ಛಾಮೀ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೫.೩೪)। ಸುತವಾತಿ ವೋಸಿತಸುತಕಿಚ್ಚತ್ತಾ ಪರಮತ್ಥಿಕಸುತಸಮನ್ನಾಗತೋ। ನಿಯಾಮದಸ್ಸೀತಿ ಸಂಸಾರಕನ್ತಾರಮೂಳ್ಹೇ ಲೋಕೇ ಅಮತಪುರಗಾಮಿನೋ ಸಮ್ಮತ್ತನಿಯಾಮಭೂತಸ್ಸ ಮಗ್ಗಸ್ಸ ದಸ್ಸಾವೀ, ದಿಟ್ಠಮಗ್ಗೋತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ವಗ್ಗಗತೇಸು ನ ವಗ್ಗಸಾರೀತಿ ವಗ್ಗಗತಾ ನಾಮ ದ್ವಾಸಟ್ಠಿದಿಟ್ಠಿಗತಿಕಾ ಅಞ್ಞಮಞ್ಞಂ ಪಟಿಲೋಮತ್ತಾ, ಏವಂ ವಗ್ಗಾಹಿ ದಿಟ್ಠೀಹಿ ಗತೇಸು ಸತ್ತೇಸು ನ ವಗ್ಗಸಾರೀ – ‘‘ಇದಂ ಉಚ್ಛಿಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ, ಇದಂ ತಥೇವ ಭವಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಏವಂ ದಿಟ್ಠಿವಸೇನ ಅಗಮನತೋ। ಪಟಿಘನ್ತಿ ಪಟಿಘಾತಕಂ, ಚಿತ್ತವಿಘಾತಕನ್ತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ದೋಸವಿಸೇಸನಮೇವೇತಂ। ವಿನೇಯ್ಯಾತಿ ವಿನೇತ್ವಾ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವ।
374. Dvādasamagāthāya saddhoti buddhādiguṇesu parappaccayavirahitattā sabbākārasampannena aveccappasādena samannāgato, na parassa saddhāya paṭipattiyaṃ gamanabhāvena. Yathāha – ‘‘na khvāhaṃ ettha bhante bhagavato saddhāya gacchāmī’’ti (a. ni. 5.34). Sutavāti vositasutakiccattā paramatthikasutasamannāgato. Niyāmadassīti saṃsārakantāramūḷhe loke amatapuragāmino sammattaniyāmabhūtassa maggassa dassāvī, diṭṭhamaggoti vuttaṃ hoti. Vaggagatesu na vaggasārīti vaggagatā nāma dvāsaṭṭhidiṭṭhigatikā aññamaññaṃ paṭilomattā, evaṃ vaggāhi diṭṭhīhi gatesu sattesu na vaggasārī – ‘‘idaṃ ucchijjissati, idaṃ tatheva bhavissatī’’ti evaṃ diṭṭhivasena agamanato. Paṭighanti paṭighātakaṃ, cittavighātakanti vuttaṃ hoti. Dosavisesanamevetaṃ. Vineyyāti vinetvā. Sesaṃ vuttanayameva.
೩೭೫. ತೇರಸಮಗಾಥಾಯ ಸಂಸುದ್ಧಜಿನೋತಿ ಸಂಸುದ್ಧೇನ ಅರಹತ್ತಮಗ್ಗೇನ ವಿಜಿತಕಿಲೇಸೋ। ವಿವಟ್ಟಚ್ಛದೋತಿ ವಿವಟರಾಗದೋಸಮೋಹಛದನೋ। ಧಮ್ಮೇಸು ವಸೀತಿ ಚತುಸಚ್ಚಧಮ್ಮೇಸು ವಸಿಪ್ಪತ್ತೋ। ನ ಹಿಸ್ಸ ಸಕ್ಕಾ ತೇ ಧಮ್ಮಾ ಯಥಾ ಞಾತಾ ಕೇನಚಿ ಅಞ್ಞಥಾ ಕಾತುಂ, ತೇನ ಖೀಣಾಸವೋ ‘‘ಧಮ್ಮೇಸು ವಸೀ’’ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಪಾರಗೂತಿ ಪಾರಂ ವುಚ್ಚತಿ ನಿಬ್ಬಾನಂ, ತಂ ಗತೋ, ಸಉಪಾದಿಸೇಸವಸೇನ ಅಧಿಗತೋತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಅನೇಜೋತಿ ಅಪಗತತಣ್ಹಾಚಲನೋ। ಸಙ್ಖಾರನಿರೋಧಞಾಣಕುಸಲೋತಿ ಸಙ್ಖಾರನಿರೋಧೋ ವುಚ್ಚತಿ ನಿಬ್ಬಾನಂ, ತಮ್ಹಿ ಞಾಣಂ ಅರಿಯಮಗ್ಗಪಞ್ಞಾ, ತತ್ಥ ಕುಸಲೋ, ಚತುಕ್ಖತ್ತುಂ ಭಾವಿತತ್ತಾ ಛೇಕೋತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ।
375. Terasamagāthāya saṃsuddhajinoti saṃsuddhena arahattamaggena vijitakileso. Vivaṭṭacchadoti vivaṭarāgadosamohachadano. Dhammesu vasīti catusaccadhammesu vasippatto. Na hissa sakkā te dhammā yathā ñātā kenaci aññathā kātuṃ, tena khīṇāsavo ‘‘dhammesu vasī’’ti vuccati. Pāragūti pāraṃ vuccati nibbānaṃ, taṃ gato, saupādisesavasena adhigatoti vuttaṃ hoti. Anejoti apagatataṇhācalano. Saṅkhāranirodhañāṇakusaloti saṅkhāranirodho vuccati nibbānaṃ, tamhi ñāṇaṃ ariyamaggapaññā, tattha kusalo, catukkhattuṃ bhāvitattā chekoti vuttaṃ hoti.
೩೭೬. ಚುದ್ದಸಮಗಾಥಾಯ ಅತೀತೇಸೂತಿ ಪವತ್ತಿಂ ಪತ್ವಾ ಅತಿಕ್ಕನ್ತೇಸು ಪಞ್ಚಕ್ಖನ್ಧೇಸು। ಅನಾಗತೇಸೂತಿ ಪವತ್ತಿಂ ಅಪ್ಪತ್ತೇಸು ಪಞ್ಚಕ್ಖನ್ಧೇಸು ಏವ। ಕಪ್ಪಾತೀತೋತಿ ‘‘ಅಹಂ ಮಮ’’ನ್ತಿ ಕಪ್ಪನಂ ಸಬ್ಬಮ್ಪಿ ವಾ ತಣ್ಹಾದಿಟ್ಠಿಕಪ್ಪಂ ಅತೀತೋ। ಅತಿಚ್ಚ ಸುದ್ಧಿಪಞ್ಞೋತಿ ಅತೀವ ಸುದ್ಧಿಪಞ್ಞೋ, ಅತಿಕ್ಕಮಿತ್ವಾ ವಾ ಸುದ್ಧಿಪಞ್ಞೋ। ಕಿಂ ಅತಿಕ್ಕಮಿತ್ವಾ? ಅದ್ಧತ್ತಯಂ। ಅರಹಾ ಹಿ ಯ್ವಾಯಂ ಅವಿಜ್ಜಾಸಙ್ಖಾರಸಙ್ಖಾತೋ ಅತೀತೋ ಅದ್ಧಾ, ಜಾತಿಜರಾಮರಣಸಙ್ಖಾತೋ ಅನಾಗತೋ ಅದ್ಧಾ, ವಿಞ್ಞಾಣಾದಿಭವಪರಿಯನ್ತೋ ಪಚ್ಚುಪ್ಪನ್ನೋ ಚ ಅದ್ಧಾ, ತಂ ಸಬ್ಬಮ್ಪಿ ಅತಿಕ್ಕಮ್ಮ ಕಙ್ಖಂ ವಿತರಿತ್ವಾ ಪರಮಸುದ್ಧಿಪ್ಪತ್ತಪಞ್ಞೋ ಹುತ್ವಾ ಠಿತೋ। ತೇನ ವುಚ್ಚತಿ ‘‘ಅತಿಚ್ಚ ಸುದ್ಧಿಪಞ್ಞೋ’’ತಿ। ಸಬ್ಬಾಯತನೇಹೀತಿ ದ್ವಾದಸಹಾಯತನೇಹಿ। ಅರಹಾ ಹಿ ಏವಂ ಕಪ್ಪಾತೀತೋ। ಕಪ್ಪಾತೀತತ್ತಾ ಅತಿಚ್ಚ ಸುದ್ಧಿಪಞ್ಞತ್ತಾ ಚ ಆಯತಿಂ ನ ಕಿಞ್ಚಿ ಆಯತನಂ ಉಪೇತಿ। ತೇನಾಹ – ‘‘ಸಬ್ಬಾಯತನೇಹಿ ವಿಪ್ಪಮುತ್ತೋ’’ತಿ।
376. Cuddasamagāthāya atītesūti pavattiṃ patvā atikkantesu pañcakkhandhesu. Anāgatesūti pavattiṃ appattesu pañcakkhandhesu eva. Kappātītoti ‘‘ahaṃ mama’’nti kappanaṃ sabbampi vā taṇhādiṭṭhikappaṃ atīto. Aticca suddhipaññoti atīva suddhipañño, atikkamitvā vā suddhipañño. Kiṃ atikkamitvā? Addhattayaṃ. Arahā hi yvāyaṃ avijjāsaṅkhārasaṅkhāto atīto addhā, jātijarāmaraṇasaṅkhāto anāgato addhā, viññāṇādibhavapariyanto paccuppanno ca addhā, taṃ sabbampi atikkamma kaṅkhaṃ vitaritvā paramasuddhippattapañño hutvā ṭhito. Tena vuccati ‘‘aticca suddhipañño’’ti. Sabbāyatanehīti dvādasahāyatanehi. Arahā hi evaṃ kappātīto. Kappātītattā aticca suddhipaññattā ca āyatiṃ na kiñci āyatanaṃ upeti. Tenāha – ‘‘sabbāyatanehi vippamutto’’ti.
೩೭೭. ಪನ್ನರಸಮಗಾಥಾಯ ಅಞ್ಞಾಯ ಪದನ್ತಿ ಯೇ ತೇ ‘‘ಸಚ್ಚಾನಂ ಚತುರೋ ಪದಾ’’ತಿ ವುತ್ತಾ, ತೇಸು ಏಕೇಕಪದಂ ಪುಬ್ಬಭಾಗಸಚ್ಚವವತ್ಥಾಪನಪಞ್ಞಾಯ ಞತ್ವಾ। ಸಮೇಚ್ಚ ಧಮ್ಮನ್ತಿ ತತೋ ಪರಂ ಚತೂಹಿ ಅರಿಯಮಗ್ಗೇಹಿ ಚತುಸಚ್ಚಧಮ್ಮಂ ಸಮೇಚ್ಚ। ವಿವಟಂ ದಿಸ್ವಾನ ಪಹಾನಮಾಸವಾನನ್ತಿ ಅಥ ಪಚ್ಚವೇಕ್ಖಣಞಾಣೇನ ಆಸವಕ್ಖಯಸಞ್ಞಿತಂ ನಿಬ್ಬಾನಂ ವಿವಟಂ ಪಾಕಟಮನಾವಟಂ ದಿಸ್ವಾ। ಸಬ್ಬುಪಧೀನಂ ಪರಿಕ್ಖಯಾತಿ ಸಬ್ಬೇಸಂ ಖನ್ಧಕಾಮಗುಣಕಿಲೇಸಾಭಿಸಙ್ಖಾರಭೇದಾನಂ ಉಪಧೀನಂ ಪರಿಕ್ಖೀಣತ್ತಾ ಕತ್ಥಚಿ ಅಸಜ್ಜಮಾನೋ ಭಿಕ್ಖು ಸಮ್ಮಾ ಸೋ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯ ವಿಹರೇಯ್ಯ, ಅನಲ್ಲೀಯನ್ತೋ ಲೋಕಂ ಗಚ್ಛೇಯ್ಯಾತಿ ದೇಸನಂ ನಿಟ್ಠಾಪೇಸಿ।
377. Pannarasamagāthāya aññāya padanti ye te ‘‘saccānaṃ caturo padā’’ti vuttā, tesu ekekapadaṃ pubbabhāgasaccavavatthāpanapaññāya ñatvā. Samecca dhammanti tato paraṃ catūhi ariyamaggehi catusaccadhammaṃ samecca. Vivaṭaṃ disvāna pahānamāsavānanti atha paccavekkhaṇañāṇena āsavakkhayasaññitaṃ nibbānaṃ vivaṭaṃ pākaṭamanāvaṭaṃ disvā. Sabbupadhīnaṃ parikkhayāti sabbesaṃ khandhakāmaguṇakilesābhisaṅkhārabhedānaṃ upadhīnaṃ parikkhīṇattā katthaci asajjamāno bhikkhu sammā so loke paribbajeyya vihareyya, anallīyanto lokaṃ gaccheyyāti desanaṃ niṭṭhāpesi.
೩೭೮. ತತೋ ಸೋ ನಿಮ್ಮಿತೋ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಥೋಮೇನ್ತೋ ‘‘ಅದ್ಧಾ ಹಿ ಭಗವಾ’’ತಿ ಇಮಂ ಗಾಥಮಾಹ। ತತ್ಥ ಯೋ ಸೋ ಏವಂ ವಿಹಾರೀತಿ ಯೋ ಸೋ ಮಙ್ಗಲಾದೀನಿ ಸಮೂಹನಿತ್ವಾ ಸಬ್ಬಮಙ್ಗಲದೋಸಪ್ಪಹಾನವಿಹಾರೀ, ಯೋಪಿ ಸೋ ದಿಬ್ಬಮಾನುಸಕೇಸು ಕಾಮೇಸು ರಾಗಂ ವಿನೇಯ್ಯ ಭವಾತಿಕ್ಕಮ್ಮ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯವಿಹಾರೀತಿ ಏವಂ ತಾಯ ತಾಯ ಗಾಥಾಯ ನಿದ್ದಿಟ್ಠಭಿಕ್ಖುಂ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ಆಹ। ಸೇಸಂ ಉತ್ತಾನಮೇವ। ಅಯಂ ಪನ ಯೋಜನಾ – ಅದ್ಧಾ ಹಿ ಭಗವಾ ತಥೇವ ಏತಂ ಯಂ ತ್ವಂ ‘‘ಯಸ್ಸ ಮಙ್ಗಲಾ ಸಮೂಹತಾ’’ತಿಆದೀನಿ ವತ್ವಾ ತಸ್ಸಾ ತಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಪರಿಯೋಸಾನೇ ‘‘ಸಮ್ಮಾ ಸೋ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯಾ’’ತಿ ಅವಚ। ಕಿಂ ಕಾರಣಂ? ಯೋ ಸೋ ಏವಂವಿಹಾರೀ ಭಿಕ್ಖು, ಸೋ ಉತ್ತಮೇನ ದಮಥೇನ ದನ್ತೋ, ಸಬ್ಬಾನಿ ಚ ದಸಪಿ ಸಂಯೋಜನಾನಿ ಚತುರೋ ಚ ಯೋಗೇ ವೀತಿವತ್ತೋ ಹೋತಿ। ತಸ್ಮಾ ಸಮ್ಮಾ ಸೋ ಲೋಕೇ ಪರಿಬ್ಬಜೇಯ್ಯ, ನತ್ಥಿ ಮೇ ಏತ್ಥ ವಿಚಿಕಿಚ್ಛಾತಿ ಇತಿ ದೇಸನಾಥೋಮನಗಾಥಮ್ಪಿ ವತ್ವಾ ಅರಹತ್ತನಿಕೂಟೇನೇವ ದೇಸನಂ ನಿಟ್ಠಾಪೇಸಿ। ಸುತ್ತಪರಿಯೋಸಾನೇ ಕೋಟಿಸತಸಹಸ್ಸದೇವತಾನಂ ಅಗ್ಗಫಲಪ್ಪತ್ತಿ ಅಹೋಸಿ, ಸೋತಾಪತ್ತಿಸಕದಾಗಾಮಿಅನಾಗಾಮಿಫಲಪ್ಪತ್ತಾ ಪನ ಗಣನತೋ ಅಸಙ್ಖ್ಯೇಯ್ಯಾತಿ।
378. Tato so nimmito dhammadesanaṃ thomento ‘‘addhā hi bhagavā’’ti imaṃ gāthamāha. Tattha yo so evaṃ vihārīti yo so maṅgalādīni samūhanitvā sabbamaṅgaladosappahānavihārī, yopi so dibbamānusakesu kāmesu rāgaṃ vineyya bhavātikkamma dhammābhisamayavihārīti evaṃ tāya tāya gāthāya niddiṭṭhabhikkhuṃ dassento āha. Sesaṃ uttānameva. Ayaṃ pana yojanā – addhā hi bhagavā tatheva etaṃ yaṃ tvaṃ ‘‘yassa maṅgalā samūhatā’’tiādīni vatvā tassā tassā gāthāya pariyosāne ‘‘sammā so loke paribbajeyyā’’ti avaca. Kiṃ kāraṇaṃ? Yo so evaṃvihārī bhikkhu, so uttamena damathena danto, sabbāni ca dasapi saṃyojanāni caturo ca yoge vītivatto hoti. Tasmā sammā so loke paribbajeyya, natthi me ettha vicikicchāti iti desanāthomanagāthampi vatvā arahattanikūṭeneva desanaṃ niṭṭhāpesi. Suttapariyosāne koṭisatasahassadevatānaṃ aggaphalappatti ahosi, sotāpattisakadāgāmianāgāmiphalappattā pana gaṇanato asaṅkhyeyyāti.
ಪರಮತ್ಥಜೋತಿಕಾಯ ಖುದ್ದಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾಯ
Paramatthajotikāya khuddaka-aṭṭhakathāya
ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾಯ ಸಮ್ಮಾಪರಿಬ್ಬಾಜನೀಯಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ
Suttanipāta-aṭṭhakathāya sammāparibbājanīyasuttavaṇṇanā
ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Niṭṭhitā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಸುತ್ತನಿಪಾತಪಾಳಿ • Suttanipātapāḷi / ೧೩. ಸಮ್ಮಾಪರಿಬ್ಬಾಜನೀಯಸುತ್ತಂ • 13. Sammāparibbājanīyasuttaṃ
