| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಜಾತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Jātaka-aṭṭhakathā |
[೪೯೦] ೭. ಪಞ್ಚುಪೋಸಥಜಾತಕವಣ್ಣನಾ
[490] 7. Pañcuposathajātakavaṇṇanā
ಅಪ್ಪೋಸ್ಸುಕ್ಕೋ ದಾನಿ ತುವಂ ಕಪೋತಾತಿ ಇದಂ ಸತ್ಥಾ ಜೇತವನೇ ವಿಹರನ್ತೋ ಉಪೋಸಥಿಕೇ ಪಞ್ಚಸತೇ ಉಪಾಸಕೇ ಆರಬ್ಭ ಕಥೇಸಿ। ತದಾ ಹಿ ಸತ್ಥಾ ಧಮ್ಮಸಭಾಯಂ ಚತುಪರಿಸಮಜ್ಝೇ ಅಲಙ್ಕತಬುದ್ಧಾಸನೇ ನಿಸೀದಿತ್ವಾ ಮುದುಚಿತ್ತೇನ ಪರಿಸಂ ಓಲೋಕೇತ್ವಾ ‘‘ಅಜ್ಜ ಉಪಾಸಕಾನಂ ಕಥಂ ಪಟಿಚ್ಚ ದೇಸನಾ ಸಮುಟ್ಠಹಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಞತ್ವಾ ಉಪಾಸಕೇ ಆಮನ್ತೇತ್ವಾ ‘‘ಉಪೋಸಥಿಕತ್ಥ ಉಪಾಸಕಾ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ‘‘ಆಮ , ಭನ್ತೇ’’ತಿ ವುತ್ತೇ ‘‘ಸಾಧು ವೋ ಕತಂ, ಉಪೋಸಥೋ ನಾಮೇಸ ಪೋರಾಣಕಪಣ್ಡಿತಾನಂ ವಂಸೋ, ಪೋರಾಣಕಪಣ್ಡಿತಾ ಹಿ ರಾಗಾದಿಕಿಲೇಸನಿಗ್ಗಹತ್ಥಂ ಉಪೋಸಥವಾಸಂ ವಸಿಂಸೂ’’ತಿ ವತ್ವಾ ತೇಹಿ ಯಾಚಿತೋ ಅತೀತಂ ಆಹರಿ।
Appossukko dāni tuvaṃ kapotāti idaṃ satthā jetavane viharanto uposathike pañcasate upāsake ārabbha kathesi. Tadā hi satthā dhammasabhāyaṃ catuparisamajjhe alaṅkatabuddhāsane nisīditvā muducittena parisaṃ oloketvā ‘‘ajja upāsakānaṃ kathaṃ paṭicca desanā samuṭṭhahissatī’’ti ñatvā upāsake āmantetvā ‘‘uposathikattha upāsakā’’ti pucchitvā ‘‘āma , bhante’’ti vutte ‘‘sādhu vo kataṃ, uposatho nāmesa porāṇakapaṇḍitānaṃ vaṃso, porāṇakapaṇḍitā hi rāgādikilesaniggahatthaṃ uposathavāsaṃ vasiṃsū’’ti vatvā tehi yācito atītaṃ āhari.
ಅತೀತೇ ಮಗಧರಟ್ಠಾದೀನಂ ತಿಣ್ಣಂ ರಟ್ಠಾನಂ ಅನ್ತರೇ ಅಟವೀ ಅಹೋಸಿ। ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ಮಗಧರಟ್ಠೇ ಬ್ರಾಹ್ಮಣಮಹಾಸಾಲಕುಲೇ ನಿಬ್ಬತ್ತಿತ್ವಾ ವಯಪ್ಪತ್ತೋ ಕಾಮೇ ಪಹಾಯ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ತಂ ಅಟವಿಂ ಪವಿಸಿತ್ವಾ ಅಸ್ಸಮಂ ಕತ್ವಾ ಇಸಿಪಬ್ಬಜ್ಜಂ ಪಬ್ಬಜಿತ್ವಾ ವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇಸಿ। ತಸ್ಸ ಪನ ಅಸ್ಸಮಸ್ಸ ಅವಿದೂರೇ ಏಕಸ್ಮಿಂ ವೇಳುಗಹನೇ ಅತ್ತನೋ ಭರಿಯಾಯ ಸದ್ಧಿಂ ಕಪೋತಸಕುಣೋ ವಸತಿ, ಏಕಸ್ಮಿಂ ವಮ್ಮಿಕೇ ಅಹಿ, ಏಕಸ್ಮಿಂ ವನಗುಮ್ಬೇ ಸಿಙ್ಗಾಲೋ, ಏಕಸ್ಮಿಂ ವನಗುಮ್ಬೇ ಅಚ್ಛೋ। ತೇ ಚತ್ತಾರೋಪಿ ಕಾಲೇನ ಕಾಲಂ ಇಸಿಂ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ಧಮ್ಮಂ ಸುಣನ್ತಿ।
Atīte magadharaṭṭhādīnaṃ tiṇṇaṃ raṭṭhānaṃ antare aṭavī ahosi. Bodhisatto magadharaṭṭhe brāhmaṇamahāsālakule nibbattitvā vayappatto kāme pahāya nikkhamitvā taṃ aṭaviṃ pavisitvā assamaṃ katvā isipabbajjaṃ pabbajitvā vāsaṃ kappesi. Tassa pana assamassa avidūre ekasmiṃ veḷugahane attano bhariyāya saddhiṃ kapotasakuṇo vasati, ekasmiṃ vammike ahi, ekasmiṃ vanagumbe siṅgālo, ekasmiṃ vanagumbe accho. Te cattāropi kālena kālaṃ isiṃ upasaṅkamitvā dhammaṃ suṇanti.
ಅಥೇಕದಿವಸಂ ಕಪೋತೋ ಭರಿಯಾಯ ಸದ್ಧಿಂ ಕುಲಾವಕಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ಗೋಚರಾಯ ಪಕ್ಕಾಮಿ। ತಸ್ಸ ಪಚ್ಛತೋ ಗಚ್ಛನ್ತಿಂ ಕಪೋತಿಂ ಏಕೋ ಸೇನೋ ಗಹೇತ್ವಾ ಪಲಾಯಿ। ತಸ್ಸಾ ವಿರವಸದ್ದಂ ಸುತ್ವಾ ಕಪೋತೋ ನಿವತ್ತಿತ್ವಾ ಓಲೋಕೇನ್ತೋ ತಂ ತೇನ ಹರಿಯಮಾನಂ ಪಸ್ಸಿ। ಸೇನೋಪಿ ನಂ ವಿರವನ್ತಿಂಯೇವ ಮಾರೇತ್ವಾ ಖಾದಿ। ಕಪೋತೋ ತಾಯ ವಿಯೋಗೇನ ರಾಗಪರಿಳಾಹೇನ ಪರಿಡಯ್ಹಮಾನೋ ಚಿನ್ತೇಸಿ ‘‘ಅಯಂ ರಾಗೋ ಮಂ ಅತಿವಿಯ ಕಿಲಮೇತಿ, ನ ಇದಾನಿ ಇಮಂ ಅನಿಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ಗೋಚರಾಯ ಪಕ್ಕಮಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ। ಸೋ ಗೋಚರಪಥಂ ಪಚ್ಛಿನ್ದಿತ್ವಾ ತಾಪಸಸ್ಸ ಸನ್ತಿಕಂ ಗನ್ತ್ವಾ ರಾಗನಿಗ್ಗಹಾಯ ಉಪೋಸಥಂ ಸಮಾದಿಯಿತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ನಿಪಜ್ಜಿ।
Athekadivasaṃ kapoto bhariyāya saddhiṃ kulāvakā nikkhamitvā gocarāya pakkāmi. Tassa pacchato gacchantiṃ kapotiṃ eko seno gahetvā palāyi. Tassā viravasaddaṃ sutvā kapoto nivattitvā olokento taṃ tena hariyamānaṃ passi. Senopi naṃ viravantiṃyeva māretvā khādi. Kapoto tāya viyogena rāgapariḷāhena pariḍayhamāno cintesi ‘‘ayaṃ rāgo maṃ ativiya kilameti, na idāni imaṃ aniggahetvā gocarāya pakkamissāmī’’ti. So gocarapathaṃ pacchinditvā tāpasassa santikaṃ gantvā rāganiggahāya uposathaṃ samādiyitvā ekamantaṃ nipajji.
ಸಪ್ಪೋಪಿ ‘‘ಗೋಚರಂ ಪರಿಯೇಸಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ವಸನಟ್ಠಾನಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ಪಚ್ಚನ್ತಗಾಮೇ ಗಾವೀನಂ ವಿಚರಣಟ್ಠಾನೇ ಗೋಚರಂ ಪರಿಯೇಸತಿ। ತದಾ ಗಾಮಭೋಜಕಸ್ಸ ಸಬ್ಬಸೇತೋ ಮಙ್ಗಲಉಸಭೋ ಗೋಚರಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಏಕಸ್ಮಿಂ ವಮ್ಮಿಕಪಾದೇ ಜಣ್ಣುನಾ ಪತಿಟ್ಠಾಯ ಸಿಙ್ಗೇಹಿ ಮತ್ತಿಕಂ ಗಣ್ಹನ್ತೋ ಕೀಳತಿ, ಸಪ್ಪೋ ಗಾವೀನಂ ಪದಸದ್ದೇನ ಭೀತೋ ತಂ ವಮ್ಮಿಕಂ ಪವಿಸಿತುಂ ಪಕ್ಕನ್ತೋ। ಅಥ ನಂ ಉಸಭೋ ಪಾದೇನ ಅಕ್ಕಮಿ। ಸೋ ತಂ ಕುಜ್ಝಿತ್ವಾ ಡಂಸಿ, ಉಸಭೋ ತತ್ಥೇವ ಜೀವಿತಕ್ಖಯಂ ಪತ್ತೋ। ಗಾಮವಾಸಿನೋ ‘‘ಉಸಭೋ ಕಿರ ಮತೋ’’ತಿ ಸುತ್ವಾ ಸಬ್ಬೇ ಏಕತೋ ಆಗನ್ತ್ವಾ ರೋದಿತ್ವಾ ಕನ್ದಿತ್ವಾ ತಂ ಗನ್ಧಮಾಲಾದೀಹಿ ಪೂಜೇತ್ವಾ ಆವಾಟೇ ನಿಖಣಿತ್ವಾ ಪಕ್ಕಮಿಂಸು। ಸಪ್ಪೋ ತೇಸಂ ಗತಕಾಲೇ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ‘‘ಅಹಂ ಕೋಧಂ ನಿಸ್ಸಾಯ ಇಮಂ ಜೀವಿತಾ ವೋರೋಪೇತ್ವಾ ಮಹಾಜನಸ್ಸ ಹದಯೇ ಸೋಕಂ ಪವೇಸೇಸಿಂ, ನ ದಾನಿ ಇಮಂ ಕೋಧಂ ಅನಿಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ಗೋಚರಾಯ ಪಕ್ಕಮಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ನಿವತ್ತಿತ್ವಾ ತಂ ಅಸ್ಸಮಂ ಗನ್ತ್ವಾ ಕೋಧನಿಗ್ಗಹಾಯ ಉಪೋಸಥಂ ಸಮಾದಿಯಿತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ನಿಪಜ್ಜಿ।
Sappopi ‘‘gocaraṃ pariyesissāmī’’ti vasanaṭṭhānā nikkhamitvā paccantagāme gāvīnaṃ vicaraṇaṭṭhāne gocaraṃ pariyesati. Tadā gāmabhojakassa sabbaseto maṅgalausabho gocaraṃ gahetvā ekasmiṃ vammikapāde jaṇṇunā patiṭṭhāya siṅgehi mattikaṃ gaṇhanto kīḷati, sappo gāvīnaṃ padasaddena bhīto taṃ vammikaṃ pavisituṃ pakkanto. Atha naṃ usabho pādena akkami. So taṃ kujjhitvā ḍaṃsi, usabho tattheva jīvitakkhayaṃ patto. Gāmavāsino ‘‘usabho kira mato’’ti sutvā sabbe ekato āgantvā roditvā kanditvā taṃ gandhamālādīhi pūjetvā āvāṭe nikhaṇitvā pakkamiṃsu. Sappo tesaṃ gatakāle nikkhamitvā ‘‘ahaṃ kodhaṃ nissāya imaṃ jīvitā voropetvā mahājanassa hadaye sokaṃ pavesesiṃ, na dāni imaṃ kodhaṃ aniggahetvā gocarāya pakkamissāmī’’ti cintetvā nivattitvā taṃ assamaṃ gantvā kodhaniggahāya uposathaṃ samādiyitvā ekamantaṃ nipajji.
ಸಿಙ್ಗಾಲೋಪಿ ಗೋಚರಂ ಪರಿಯೇಸನ್ತೋ ಏಕಂ ಮತಹತ್ಥಿಂ ದಿಸ್ವಾ ‘‘ಮಹಾ ಮೇ ಗೋಚರೋ ಲದ್ಧೋ’’ತಿ ತುಟ್ಠೋ ಗನ್ತ್ವಾ ಸೋಣ್ಡಾಯಂ ಡಂಸಿ, ಥಮ್ಭೇ ದಟ್ಠಕಾಲೋ ವಿಯ ಅಹೋಸಿ। ತತ್ಥ ಅಸ್ಸಾದಂ ಅಲಭಿತ್ವಾ ದನ್ತೇ ಡಂಸಿ, ಪಾಸಾಣೇ ದಟ್ಠಕಾಲೋ ವಿಯ ಅಹೋಸಿ। ಕುಚ್ಛಿಯಂ ಡಂಸಿ, ಕುಸುಲೇ ದಟ್ಠಕಾಲೋ ವಿಯ ಅಹೋಸಿ। ನಙ್ಗುಟ್ಠೇ ಡಂಸಿ, ಅಯಸಲಾಕೇ ದಟ್ಠಕಾಲೋ ವಿಯ ಅಹೋಸಿ। ವಚ್ಚಮಗ್ಗೇ ಡಂಸಿ, ಘತಪೂವೇ ದಟ್ಠಕಾಲೋ ವಿಯ ಅಹೋಸಿ। ಸೋ ಲೋಭವಸೇನ ಖಾದನ್ತೋ ಅನ್ತೋಕುಚ್ಛಿಯಂ ಪಾವಿಸಿ, ತತ್ಥ ಛಾತಕಾಲೇ ಮಂಸಂ ಖಾದತಿ, ಪಿಪಾಸಿತಕಾಲೇ ಲೋಹಿತಂ ಪಿವತಿ, ನಿಪಜ್ಜನಕಾಲೇ ಅನ್ತಾನಿ ಚ ಪಪ್ಫಾಸಞ್ಚ ಅವತ್ಥರಿತ್ವಾ ನಿಪಜ್ಜಿ। ಸೋ ‘‘ಇಧೇವ ಮೇ ಅನ್ನಪಾನಞ್ಚ ಸಯನಞ್ಚ ನಿಪ್ಫನ್ನಂ, ಅಞ್ಞತ್ಥ ಕಿಂ ಕರಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ತತ್ಥೇವ ಅಭಿರತೋ ಬಹಿ ಅನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ಅನ್ತೋಕುಚ್ಛಿಯಂಯೇವ ವಸಿ। ಅಪರಭಾಗೇ ವಾತಾತಪೇನ ಹತ್ಥಿಕುಣಪೇ ಸುಕ್ಖನ್ತೇ ಕರೀಸಮಗ್ಗೋ ಪಿಹಿತೋ, ಸಿಙ್ಗಾಲೋ ಅನ್ತೋಕುಚ್ಛಿಯಂ ನಿಪಜ್ಜಮಾನೋ ಅಪ್ಪಮಂಸಲೋಹಿತೋ ಪಣ್ಡುಸರೀರೋ ಹುತ್ವಾ ನಿಕ್ಖಮನಮಗ್ಗಂ ನ ಪಸ್ಸಿ। ಅಥೇಕದಿವಸಂ ಅಕಾಲಮೇಘೋ ವಸ್ಸಿ, ಕರೀಸಮಗ್ಗೋ ತೇಮಿಯಮಾನೋ ಮುದು ಹುತ್ವಾ ವಿವರಂ ದಸ್ಸೇಸಿ। ಸಿಙ್ಗಾಲೋ ಛಿದ್ದಂ ದಿಸ್ವಾ ‘‘ಅತಿಚಿರಮ್ಹಿ ಕಿಲನ್ತೋ, ಇಮಿನಾ ಛಿದ್ದೇನ ಪಲಾಯಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಕರೀಸಮಗ್ಗಂ ಸೀಸೇನ ಪಹರಿ। ತಸ್ಸ ಸಮ್ಬಾಧಟ್ಠಾನೇನ ವೇಗೇನ ನಿಕ್ಖನ್ತಸ್ಸ ಸಿನ್ನಸರೀರಸ್ಸ ಸಬ್ಬಾನಿ ಲೋಮಾನಿ ಕರೀಸಮಗ್ಗೇ ಲಗ್ಗಾನಿ, ತಾಲಕನ್ದೋ ವಿಯ ನಿಲ್ಲೋಮಸರೀರೋ ಹುತ್ವಾ ನಿಕ್ಖಮಿ। ಸೋ ‘‘ಲೋಭಂ ನಿಸ್ಸಾಯ ಮಯಾ ಇದಂ ದುಕ್ಖಂ ಅನುಭೂತಂ, ನ ದಾನಿ ಇಮಂ ಅನಿಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ಗೋಚರಂ ಗಣ್ಹಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ತಂ ಅಸ್ಸಮಂ ಗನ್ತ್ವಾ ಲೋಭನಿಗ್ಗಹತ್ಥಾಯ ಉಪೋಸಥಂ ಸಮಾದಿಯಿತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ನಿಪಜ್ಜಿ।
Siṅgālopi gocaraṃ pariyesanto ekaṃ matahatthiṃ disvā ‘‘mahā me gocaro laddho’’ti tuṭṭho gantvā soṇḍāyaṃ ḍaṃsi, thambhe daṭṭhakālo viya ahosi. Tattha assādaṃ alabhitvā dante ḍaṃsi, pāsāṇe daṭṭhakālo viya ahosi. Kucchiyaṃ ḍaṃsi, kusule daṭṭhakālo viya ahosi. Naṅguṭṭhe ḍaṃsi, ayasalāke daṭṭhakālo viya ahosi. Vaccamagge ḍaṃsi, ghatapūve daṭṭhakālo viya ahosi. So lobhavasena khādanto antokucchiyaṃ pāvisi, tattha chātakāle maṃsaṃ khādati, pipāsitakāle lohitaṃ pivati, nipajjanakāle antāni ca papphāsañca avattharitvā nipajji. So ‘‘idheva me annapānañca sayanañca nipphannaṃ, aññattha kiṃ karissāmī’’ti cintetvā tattheva abhirato bahi anikkhamitvā antokucchiyaṃyeva vasi. Aparabhāge vātātapena hatthikuṇape sukkhante karīsamaggo pihito, siṅgālo antokucchiyaṃ nipajjamāno appamaṃsalohito paṇḍusarīro hutvā nikkhamanamaggaṃ na passi. Athekadivasaṃ akālamegho vassi, karīsamaggo temiyamāno mudu hutvā vivaraṃ dassesi. Siṅgālo chiddaṃ disvā ‘‘aticiramhi kilanto, iminā chiddena palāyissāmī’’ti karīsamaggaṃ sīsena pahari. Tassa sambādhaṭṭhānena vegena nikkhantassa sinnasarīrassa sabbāni lomāni karīsamagge laggāni, tālakando viya nillomasarīro hutvā nikkhami. So ‘‘lobhaṃ nissāya mayā idaṃ dukkhaṃ anubhūtaṃ, na dāni imaṃ aniggahetvā gocaraṃ gaṇhissāmī’’ti cintetvā taṃ assamaṃ gantvā lobhaniggahatthāya uposathaṃ samādiyitvā ekamantaṃ nipajji.
ಅಚ್ಛೋಪಿ ಅರಞ್ಞಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ಅತ್ರಿಚ್ಛಾಭಿಭೂತೋ ಮಲ್ಲರಟ್ಠೇ ಪಚ್ಚನ್ತಗಾಮಂ ಗತೋ। ಗಾಮವಾಸಿನೋ ‘‘ಅಚ್ಛೋ ಕಿರ ಆಗತೋ’’ತಿ ಧನುದಣ್ಡಾದಿಹತ್ಥಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ತೇನ ಪವಿಟ್ಠಂ ಗುಮ್ಬಂ ಪರಿವಾರೇಸುಂ। ಸೋ ಮಹಾಜನೇನ ಪರಿವಾರಿತಭಾವಂ ಞತ್ವಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ಪಲಾಯಿ, ಪಲಾಯನ್ತಮೇವ ತಂ ಧನೂಹಿ ಚೇವ ದಣ್ಡಾದೀಹಿ ಚ ಪೋಥೇಸುಂ। ಸೋ ಭಿನ್ನೇನ ಸೀಸೇನ ಲೋಹಿತೇನ ಗಲನ್ತೇನ ಅತ್ತನೋ ವಸನಟ್ಠಾನಂ ಗನ್ತ್ವಾ ‘‘ಇದಂ ದುಕ್ಖಂ ಮಮ ಅತ್ರಿಚ್ಛಾಲೋಭವಸೇನ ಉಪ್ಪನ್ನಂ, ನ ದಾನಿ ಇಮಂ ಅನಿಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ಗೋಚರಂ ಗಣ್ಹಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ತಂ ಅಸ್ಸಮಂ ಗನ್ತ್ವಾ ಅತ್ರಿಚ್ಛಾನಿಗ್ಗಹಾಯ ಉಪೋಸಥಂ ಸಮಾದಿಯಿತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ನಿಪಜ್ಜಿ।
Acchopi araññā nikkhamitvā atricchābhibhūto mallaraṭṭhe paccantagāmaṃ gato. Gāmavāsino ‘‘accho kira āgato’’ti dhanudaṇḍādihatthā nikkhamitvā tena paviṭṭhaṃ gumbaṃ parivāresuṃ. So mahājanena parivāritabhāvaṃ ñatvā nikkhamitvā palāyi, palāyantameva taṃ dhanūhi ceva daṇḍādīhi ca pothesuṃ. So bhinnena sīsena lohitena galantena attano vasanaṭṭhānaṃ gantvā ‘‘idaṃ dukkhaṃ mama atricchālobhavasena uppannaṃ, na dāni imaṃ aniggahetvā gocaraṃ gaṇhissāmī’’ti cintetvā taṃ assamaṃ gantvā atricchāniggahāya uposathaṃ samādiyitvā ekamantaṃ nipajji.
ತಾಪಸೋಪಿ ಅತ್ತನೋ ಜಾತಿಂ ನಿಸ್ಸಾಯ ಮಾನವಸಿಕೋ ಹುತ್ವಾ ಝಾನಂ ಉಪ್ಪಾದೇತುಂ ನ ಸಕ್ಕೋತಿ। ಅಥೇಕೋ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧೋ ತಸ್ಸ ಮಾನನಿಸ್ಸಿತಭಾವಂ ಞತ್ವಾ ‘‘ಅಯಂ ನ ಲಾಮಕಸತ್ತೋ, ಬುದ್ಧಙ್ಕುರೋ ಏಸ, ಇಮಸ್ಮಿಂಯೇವ ಭದ್ದಕಪ್ಪೇ ಸಬ್ಬಞ್ಞುತಂ ಪಾಪುಣಿಸ್ಸತಿ, ಇಮಸ್ಸ ಮಾನನಿಗ್ಗಹಂ ಕತ್ವಾ ಸಮಾಪತ್ತಿನಿಬ್ಬತ್ತನಾಕಾರಂ ಕರಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ತಸ್ಮಿಂ ಪಣ್ಣಸಾಲಾಯ ನಿಸಿನ್ನೇಯೇವ ಉತ್ತರಹಿಮವನ್ತತೋ ಆಗನ್ತ್ವಾ ತಸ್ಸ ಪಾಸಾಣಫಲಕೇ ನಿಸೀದಿ। ಸೋ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ತಂ ಅತ್ತನೋ ಆಸನೇ ನಿಸಿನ್ನಂ ದಿಸ್ವಾ ಮಾನನಿಸ್ಸಿತಭಾವೇನ ಅನತ್ತಮನೋ ಹುತ್ವಾ ತಂ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ಅಚ್ಛರಂ ಪಹರಿತ್ವಾ ‘‘ನಸ್ಸ, ವಸಲ, ಕಾಳಕಣ್ಣಿ, ಮುಣ್ಡಕ, ಸಮಣಕ, ಕಿಮತ್ಥಂ ಮಮ ನಿಸಿನ್ನಫಲಕೇ ನಿಸಿನ್ನೋಸೀ’’ತಿ ಆಹ। ಅಥ ನಂ ಸೋ ‘‘ಸಪ್ಪುರಿಸ, ಕಸ್ಮಾ ಮಾನನಿಸ್ಸಿತೋಸಿ, ಅಹಂ ಪಟಿವಿದ್ಧಪಚ್ಚೇಕಬೋಧಿಞಾಣೋ, ತ್ವಂ ಇಮಸ್ಮಿಂಯೇವ ಭದ್ದಕಪ್ಪೇ ಸಬ್ಬಞ್ಞುಬುದ್ಧೋ ಭವಿಸ್ಸಸಿ, ಬುದ್ಧಙ್ಕುರೋಸಿ, ಪಾರಮಿಯೋ ಪೂರೇತ್ವಾ ಆಗತೋ ಅಞ್ಞಂ ಏತ್ತಕಂ ನಾಮ ಕಾಲಂ ಅತಿಕ್ಕಮಿತ್ವಾ ಬುದ್ಧೋ ಭವಿಸ್ಸಸಿ, ಬುದ್ಧತ್ತಭಾವೇ ಠಿತೋ ಸಿದ್ಧತ್ಥೋ ನಾಮ ಭವಿಸ್ಸಸೀ’’ತಿ ನಾಮಞ್ಚ ಗೋತ್ತಞ್ಚ ಕುಲಞ್ಚ ಅಗ್ಗಸಾವಕಾದಯೋ ಚ ಸಬ್ಬೇ ಆಚಿಕ್ಖಿತ್ವಾ ‘‘ಕಿಮತ್ಥಂ ತ್ವಂ ಮಾನನಿಸ್ಸಿತೋ ಹುತ್ವಾ ಫರುಸೋ ಹೋಸಿ, ನಯಿದಂ ತವ ಅನುಚ್ಛವಿಕ’’ನ್ತಿ ಓವಾದಮದಾಸಿ। ಸೋ ತೇನ ಏವಂ ವುತ್ತೋಪಿ ನೇವ ನಂ ವನ್ದಿ, ನ ಚ ‘‘ಕದಾಹಂ ಬುದ್ಧೋ ಭವಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿಆದೀನಿ ಪುಚ್ಛಿ। ಅಥ ನಂ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧೋ ‘‘ತವ ಜಾತಿಯಾ ಮಮ ಗುಣಾನಂ ಮಹನ್ತಭಾವಂ ಜಾನ, ಸಚೇ ಸಕ್ಕೋಸಿ, ಅಹಂ ವಿಯ ಆಕಾಸೇ ವಿಚರಾಹೀ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಆಕಾಸೇ ಉಪ್ಪತಿತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ಪಾದಪಂಸುಂ ತಸ್ಸ ಜಟಾಮಣ್ಡಲೇ ವಿಕಿರನ್ತೋ ಉತ್ತರಹಿಮವನ್ತಮೇವ ಗತೋ।
Tāpasopi attano jātiṃ nissāya mānavasiko hutvā jhānaṃ uppādetuṃ na sakkoti. Atheko paccekabuddho tassa mānanissitabhāvaṃ ñatvā ‘‘ayaṃ na lāmakasatto, buddhaṅkuro esa, imasmiṃyeva bhaddakappe sabbaññutaṃ pāpuṇissati, imassa mānaniggahaṃ katvā samāpattinibbattanākāraṃ karissāmī’’ti tasmiṃ paṇṇasālāya nisinneyeva uttarahimavantato āgantvā tassa pāsāṇaphalake nisīdi. So nikkhamitvā taṃ attano āsane nisinnaṃ disvā mānanissitabhāvena anattamano hutvā taṃ upasaṅkamitvā accharaṃ paharitvā ‘‘nassa, vasala, kāḷakaṇṇi, muṇḍaka, samaṇaka, kimatthaṃ mama nisinnaphalake nisinnosī’’ti āha. Atha naṃ so ‘‘sappurisa, kasmā mānanissitosi, ahaṃ paṭividdhapaccekabodhiñāṇo, tvaṃ imasmiṃyeva bhaddakappe sabbaññubuddho bhavissasi, buddhaṅkurosi, pāramiyo pūretvā āgato aññaṃ ettakaṃ nāma kālaṃ atikkamitvā buddho bhavissasi, buddhattabhāve ṭhito siddhattho nāma bhavissasī’’ti nāmañca gottañca kulañca aggasāvakādayo ca sabbe ācikkhitvā ‘‘kimatthaṃ tvaṃ mānanissito hutvā pharuso hosi, nayidaṃ tava anucchavika’’nti ovādamadāsi. So tena evaṃ vuttopi neva naṃ vandi, na ca ‘‘kadāhaṃ buddho bhavissāmī’’tiādīni pucchi. Atha naṃ paccekabuddho ‘‘tava jātiyā mama guṇānaṃ mahantabhāvaṃ jāna, sace sakkosi, ahaṃ viya ākāse vicarāhī’’ti vatvā ākāse uppatitvā attano pādapaṃsuṃ tassa jaṭāmaṇḍale vikiranto uttarahimavantameva gato.
ತಾಪಸೋ ತಸ್ಸ ಗತಕಾಲೇ ಸಂವೇಗಪ್ಪತ್ತೋ ಹುತ್ವಾ ‘‘ಅಯಂ ಸಮಣೋ ಏವಂ ಗರುಸರೀರೋ ವಾತಮುಖೇ ಖಿತ್ತತೂಲಪಿಚು ವಿಯ ಆಕಾಸೇ ಪಕ್ಖನ್ದೋ, ಅಹಂ ಜಾತಿಮಾನೇನ ಏವರೂಪಸ್ಸ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಸ್ಸ ನೇವ ಪಾದೇ ವನ್ದಿಂ, ನ ಚ ‘‘ಕದಾಹಂ ಬುದ್ಧೋ ಭವಿಸ್ಸಾಮೀ’ತಿ ಪುಚ್ಛಿಂ, ಜಾತಿ ನಾಮೇಸಾ ಕಿಂ ಕರಿಸ್ಸತಿ, ಇಮಸ್ಮಿಂ ಲೋಕೇ ಸೀಲಚರಣಮೇವ ಮಹನ್ತಂ, ಅಯಂ ಖೋ ಪನ ಮೇ ಮಾನೋ ವಡ್ಢನ್ತೋ ನಿರಯಂ ಉಪನೇಸ್ಸತಿ, ನ ಇದಾನಿ ಇಮಂ ಮಾನಂ ಅನಿಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ಫಲಾಫಲತ್ಥಾಯ ಗಮಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಪಣ್ಣಸಾಲಂ ಪವಿಸಿತ್ವಾ ಮಾನನಿಗ್ಗಹಾಯ ಉಪೋಸಥಂ ಸಮಾದಾಯ ಕಟ್ಠತ್ಥರಿಕಾಯ ನಿಸಿನ್ನೋ ಮಹಾಞಾಣೋ ಕುಲಪುತ್ತೋ ಮಾನಂ ನಿಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ಕಸಿಣಂ ವಡ್ಢೇತ್ವಾ ಅಭಿಞ್ಞಾ ಚ ಸಮಾಪತ್ತಿಯೋ ಚ ನಿಬ್ಬತ್ತೇತ್ವಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾ ಚಙ್ಕಮನಕೋಟಿಯಂ ಪಾಸಾಣಫಲಕೇ ನಿಸೀದಿ। ಅಥ ನಂ ಕಪೋತಾದಯೋ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ವನ್ದಿತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ನಿಸೀದಿಂಸು। ಮಹಾಸತ್ತೋ ಕಪೋತಂ ಪುಚ್ಛಿ ‘‘ತ್ವಂ ಅಞ್ಞೇಸು ದಿವಸೇಸು ನ ಇಮಾಯ ವೇಲಾಯ ಆಗಚ್ಛಸಿ, ಗೋಚರಂ ಪರಿಯೇಸಸಿ, ಕಿಂ ನು ಖೋ ಅಜ್ಜ ಉಪೋಸಥಿಕೋ ಜಾತೋಸೀ’’ತಿ? ‘‘ಆಮ ಭನ್ತೇ’’ತಿ। ಅಥ ನಂ ‘‘ಕೇನ ಕಾರಣೇನಾ’’ತಿ ಪುಚ್ಛನ್ತೋ ಪಠಮಂ ಗಾಥಮಾಹ –
Tāpaso tassa gatakāle saṃvegappatto hutvā ‘‘ayaṃ samaṇo evaṃ garusarīro vātamukhe khittatūlapicu viya ākāse pakkhando, ahaṃ jātimānena evarūpassa paccekabuddhassa neva pāde vandiṃ, na ca ‘‘kadāhaṃ buddho bhavissāmī’ti pucchiṃ, jāti nāmesā kiṃ karissati, imasmiṃ loke sīlacaraṇameva mahantaṃ, ayaṃ kho pana me māno vaḍḍhanto nirayaṃ upanessati, na idāni imaṃ mānaṃ aniggahetvā phalāphalatthāya gamissāmī’’ti paṇṇasālaṃ pavisitvā mānaniggahāya uposathaṃ samādāya kaṭṭhattharikāya nisinno mahāñāṇo kulaputto mānaṃ niggahetvā kasiṇaṃ vaḍḍhetvā abhiññā ca samāpattiyo ca nibbattetvā nikkhamitvā caṅkamanakoṭiyaṃ pāsāṇaphalake nisīdi. Atha naṃ kapotādayo upasaṅkamitvā vanditvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. Mahāsatto kapotaṃ pucchi ‘‘tvaṃ aññesu divasesu na imāya velāya āgacchasi, gocaraṃ pariyesasi, kiṃ nu kho ajja uposathiko jātosī’’ti? ‘‘Āma bhante’’ti. Atha naṃ ‘‘kena kāraṇenā’’ti pucchanto paṭhamaṃ gāthamāha –
೧೨೭.
127.
‘‘ಅಪ್ಪೋಸ್ಸುಕ್ಕೋ ದಾನಿ ತುವಂ ಕಪೋತ, ವಿಹಙ್ಗಮ ನ ತವ ಭೋಜನತ್ಥೋ।
‘‘Appossukko dāni tuvaṃ kapota, vihaṅgama na tava bhojanattho;
ಖುದಂ ಪಿಪಾಸಂ ಅಧಿವಾಸಯನ್ತೋ, ಕಸ್ಮಾ ಭವಂಪೋಸಥಿಕೋ ಕಪೋತಾ’’ತಿ॥
Khudaṃ pipāsaṃ adhivāsayanto, kasmā bhavaṃposathiko kapotā’’ti.
ತತ್ಥ ಅಪ್ಪೋಸ್ಸುಕ್ಕೋತಿ ನಿರಾಲಯೋ। ನ ತವ ಭೋಜನತ್ಥೋತಿ ಕಿಂ ಅಜ್ಜ ತವ ಭೋಜನೇನ ಅತ್ಥೋ ನತ್ಥಿ।
Tattha appossukkoti nirālayo. Na tava bhojanatthoti kiṃ ajja tava bhojanena attho natthi.
ತಂ ಸುತ್ವಾ ಕಪೋತೋ ದ್ವೇ ಗಾಥಾ ಅಭಾಸಿ –
Taṃ sutvā kapoto dve gāthā abhāsi –
೧೨೮.
128.
‘‘ಅಹಂ ಪುರೇ ಗಿದ್ಧಿಗತೋ ಕಪೋತಿಯಾ, ಅಸ್ಮಿಂ ಪದೇಸಸ್ಮಿಮುಭೋ ರಮಾಮ।
‘‘Ahaṃ pure giddhigato kapotiyā, asmiṃ padesasmimubho ramāma;
ಅಥಗ್ಗಹೀ ಸಾಕುಣಿಕೋ ಕಪೋತಿಂ, ಅಕಾಮಕೋ ತಾಯ ವಿನಾ ಅಹೋಸಿಂ॥
Athaggahī sākuṇiko kapotiṃ, akāmako tāya vinā ahosiṃ.
೧೨೯.
129.
‘‘ನಾನಾಭವಾ ವಿಪ್ಪಯೋಗೇನ ತಸ್ಸಾ, ಮನೋಮಯಂ ವೇದನ ವೇದಯಾಮಿ।
‘‘Nānābhavā vippayogena tassā, manomayaṃ vedana vedayāmi;
ತಸ್ಮಾ ಅಹಂಪೋಸಥಂ ಪಾಲಯಾಮಿ, ರಾಗೋ ಮಮಂ ಮಾ ಪುನರಾಗಮಾಸೀ’’ತಿ॥
Tasmā ahaṃposathaṃ pālayāmi, rāgo mamaṃ mā punarāgamāsī’’ti.
ತತ್ಥ ರಮಾಮಾತಿ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಭೂಮಿಭಾಗೇ ಕಾಮರತಿಯಾ ರಮಾಮ। ಸಾಕುಣಿಕೋತಿ ಸೇನಸಕುಣೋ।
Tattha ramāmāti imasmiṃ bhūmibhāge kāmaratiyā ramāma. Sākuṇikoti senasakuṇo.
ಕಪೋತೇನ ಅತ್ತನೋ ಉಪೋಸಥಕಮ್ಮೇ ವಣ್ಣಿತೇ ಮಹಾಸತ್ತೋ ಸಪ್ಪಾದೀಸು ಏಕೇಕಂ ಪುಚ್ಛಿ। ತೇಪಿ ಯಥಾಭೂತಂ ಬ್ಯಾಕರಿಂಸು –
Kapotena attano uposathakamme vaṇṇite mahāsatto sappādīsu ekekaṃ pucchi. Tepi yathābhūtaṃ byākariṃsu –
೧೩೦.
130.
‘‘ಅನುಜ್ಜುಗಾಮೀ ಉರಗಾ ದುಜಿವ್ಹ, ದಾಠಾವುಧೋ ಘೋರವಿಸೋಸಿ ಸಪ್ಪ।
‘‘Anujjugāmī uragā dujivha, dāṭhāvudho ghoravisosi sappa;
ಖುದಂ ಪಿಪಾಸಂ ಅಧಿವಾಸಯನ್ತೋ, ಕಸ್ಮಾ ಭವಂಪೋಸಥಿಕೋ ನು ದೀಘ॥
Khudaṃ pipāsaṃ adhivāsayanto, kasmā bhavaṃposathiko nu dīgha.
೧೩೧.
131.
‘‘ಉಸಭೋ ಅಹೂ ಬಲವಾ ಗಾಮಿಕಸ್ಸ, ಚಲಕ್ಕಕೂ ವಣ್ಣಬಲೂಪಪನ್ನೋ।
‘‘Usabho ahū balavā gāmikassa, calakkakū vaṇṇabalūpapanno;
ಸೋ ಮಂ ಅಕ್ಕಮಿ ತಂ ಕುಪಿತೋ ಅಡಂಸಿಂ, ದುಕ್ಖಾಭಿತುಣ್ಣೋ ಮರಣಂ ಉಪಾಗಾ॥
So maṃ akkami taṃ kupito aḍaṃsiṃ, dukkhābhituṇṇo maraṇaṃ upāgā.
೧೩೨.
132.
‘‘ತತೋ ಜನಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾನ ಗಾಮಾ, ಕನ್ದಿತ್ವಾ ರೋದಿತ್ವಾ ಅಪಕ್ಕಮಿಂಸು।
‘‘Tato janā nikkhamitvāna gāmā, kanditvā roditvā apakkamiṃsu;
ತಸ್ಮಾ ಅಹಂಪೋಸಥಂ ಪಾಲಯಾಮಿ, ಕೋಧೋ ಮಮಂ ಮಾ ಪುನರಾಗಮಾಸಿ॥
Tasmā ahaṃposathaṃ pālayāmi, kodho mamaṃ mā punarāgamāsi.
೧೩೩.
133.
‘‘ಮತಾನ ಮಂಸಾನಿ ಬಹೂ ಸುಸಾನೇ, ಮನುಞ್ಞರೂಪಂ ತವ ಭೋಜನೇ ತಂ।
‘‘Matāna maṃsāni bahū susāne, manuññarūpaṃ tava bhojane taṃ;
ಖುದಂ ಪಿಪಾಸಂ ಅಧಿವಾಸಯನ್ತೋ, ಕಸ್ಮಾ ಭವಂಪೋಸಥಿಕೋ ಸಿಙ್ಗಾಲ॥
Khudaṃ pipāsaṃ adhivāsayanto, kasmā bhavaṃposathiko siṅgāla.
೧೩೪.
134.
‘‘ಪವಿಸಿ ಕುಚ್ಛಿಂ ಮಹತೋ ಗಜಸ್ಸ, ಕುಣಪೇ ರತೋ ಹತ್ಥಿಮಂಸೇಸು ಗಿದ್ಧೋ।
‘‘Pavisi kucchiṃ mahato gajassa, kuṇape rato hatthimaṃsesu giddho;
ಉಣ್ಹೋ ಚ ವಾತೋ ತಿಖಿಣಾ ಚ ರಸ್ಮಿಯೋ, ತೇ ಸೋಸಯುಂ ತಸ್ಸ ಕರೀಸಮಗ್ಗಂ॥
Uṇho ca vāto tikhiṇā ca rasmiyo, te sosayuṃ tassa karīsamaggaṃ.
೧೩೫.
135.
‘‘ಕಿಸೋ ಚ ಪಣ್ಡೂ ಚ ಅಹಂ ಭದನ್ತೇ, ನ ಮೇ ಅಹೂ ನಿಕ್ಖಮನಾಯ ಮಗ್ಗೋ।
‘‘Kiso ca paṇḍū ca ahaṃ bhadante, na me ahū nikkhamanāya maggo;
ಮಹಾ ಚ ಮೇಘೋ ಸಹಸಾ ಪವಸ್ಸಿ, ಸೋ ತೇಮಯೀ ತಸ್ಸ ಕರೀಸಮಗ್ಗಂ॥
Mahā ca megho sahasā pavassi, so temayī tassa karīsamaggaṃ.
೧೩೬.
136.
‘‘ತತೋ ಅಹಂ ನಿಕ್ಖಮಿಸಂ ಭದನ್ತೇ, ಚನ್ದೋ ಯಥಾ ರಾಹುಮುಖಾ ಪಮುತ್ತೋ।
‘‘Tato ahaṃ nikkhamisaṃ bhadante, cando yathā rāhumukhā pamutto;
ತಸ್ಮಾ ಅಹಂಪೋಸಥಂ ಪಾಲಯಾಮಿ, ಲೋಭೋ ಮಮಂ ಮಾ ಪುನರಾಗಮಾಸಿ॥
Tasmā ahaṃposathaṃ pālayāmi, lobho mamaṃ mā punarāgamāsi.
೧೩೭.
137.
‘‘ವಮ್ಮೀಕಥೂಪಸ್ಮಿಂ ಕಿಪಿಲ್ಲಿಕಾನಿ, ನಿಪ್ಪೋಥಯನ್ತೋ ತುವಂ ಪುರೇ ಚರಾಸಿ।
‘‘Vammīkathūpasmiṃ kipillikāni, nippothayanto tuvaṃ pure carāsi;
ಖುದಂ ಪಿಪಾಸಂ ಅಧಿವಾಸಯನ್ತೋ, ಕಸ್ಮಾ ಭವಂಪೋಸಥಿಕೋ ನು ಅಚ್ಛ॥
Khudaṃ pipāsaṃ adhivāsayanto, kasmā bhavaṃposathiko nu accha.
೧೩೮.
138.
‘‘ಸಕಂ ನಿಕೇತಂ ಅತಿಹೀಳಯಾನೋ, ಅತ್ರಿಚ್ಛತಾ ಮಲ್ಲಗಾಮಂ ಅಗಚ್ಛಿಂ।
‘‘Sakaṃ niketaṃ atihīḷayāno, atricchatā mallagāmaṃ agacchiṃ;
ತತೋ ಜನಾ ನಿಕ್ಖಮಿತ್ವಾನ ಗಾಮಾ, ಕೋದಣ್ಡಕೇನ ಪರಿಪೋಥಯಿಂಸು ಮಂ॥
Tato janā nikkhamitvāna gāmā, kodaṇḍakena paripothayiṃsu maṃ.
೧೩೯.
139.
‘‘ಸೋ ಭಿನ್ನಸೀಸೋ ರುಹಿರಮಕ್ಖಿತಙ್ಗೋ, ಪಚ್ಚಾಗಮಾಸಿಂ ಸಕಂ ನಿಕೇತಂ।
‘‘So bhinnasīso ruhiramakkhitaṅgo, paccāgamāsiṃ sakaṃ niketaṃ;
ತಸ್ಮಾ ಅಹಂಪೋಸಥಂ ಪಾಲಯಾಮಿ, ಅತ್ರಿಚ್ಛತಾ ಮಾ ಪುನರಾಗಮಾಸೀ’’ತಿ॥
Tasmā ahaṃposathaṃ pālayāmi, atricchatā mā punarāgamāsī’’ti.
ತತ್ಥ ಅನುಜ್ಜುಗಾಮೀತಿಆದೀಹಿ ತಂ ಆಲಪತಿ। ಚಲಕ್ಕಕೂತಿ ಚಲಮಾನಕಕುಧೋ। ದುಕ್ಖಾಭಿತುಣ್ಣೋತಿ ಸೋ ಉಸಭೋ ದುಕ್ಖೇನ ಅಭಿತುಣ್ಣೋ ಆತುರೋ ಹುತ್ವಾ। ಬಹೂತಿ ಬಹೂನಿ। ಪವಿಸೀತಿ ಪಾವಿಸಿಂ। ರಸ್ಮಿಯೋತಿ ಸೂರಿಯರಸ್ಮಿಯೋ। ನಿಕ್ಖಮಿಸನ್ತಿ ನಿಕ್ಖಮಿಂ। ಕಿಪಿಲ್ಲಿಕಾನೀತಿ ಉಪಚಿಕಾಯೋ। ನಿಪ್ಪೋಥಯನ್ತೋತಿ ಖಾದಮಾನೋ। ಅತಿಹೀಳಯಾನೋತಿ ಅತಿಮಞ್ಞನ್ತೋ ನಿನ್ದನ್ತೋ ಗರಹನ್ತೋ। ಕೋದಣ್ಡಕೇನಾತಿ ಧನುದಣ್ಡಕೇಹಿ ಚೇವ ಮುಗ್ಗರೇಹಿ ಚ।
Tattha anujjugāmītiādīhi taṃ ālapati. Calakkakūti calamānakakudho. Dukkhābhituṇṇoti so usabho dukkhena abhituṇṇo āturo hutvā. Bahūti bahūni. Pavisīti pāvisiṃ. Rasmiyoti sūriyarasmiyo. Nikkhamisanti nikkhamiṃ. Kipillikānīti upacikāyo. Nippothayantoti khādamāno. Atihīḷayānoti atimaññanto nindanto garahanto. Kodaṇḍakenāti dhanudaṇḍakehi ceva muggarehi ca.
ಏವಂ ತೇ ಚತ್ತಾರೋಪಿ ಅತ್ತನೋ ಉಪೋಸಥಕಮ್ಮಂ ವಣ್ಣೇತ್ವಾ ಉಟ್ಠಾಯ ಮಹಾಸತ್ತಂ ವನ್ದಿತ್ವಾ ‘‘ಭನ್ತೇ, ತುಮ್ಹೇ ಅಞ್ಞೇಸು ದಿವಸೇಸು ಇಮಾಯ ವೇಲಾಯ ಫಲಾಫಲತ್ಥಾಯ ಗಚ್ಛಥ, ಅಜ್ಜ ಅಗನ್ತ್ವಾ ಕಸ್ಮಾ ಉಪೋಸಥಿಕತ್ಥಾ’’ತಿ ಪುಚ್ಛನ್ತಾ ಗಾಥಮಾಹಂಸು –
Evaṃ te cattāropi attano uposathakammaṃ vaṇṇetvā uṭṭhāya mahāsattaṃ vanditvā ‘‘bhante, tumhe aññesu divasesu imāya velāya phalāphalatthāya gacchatha, ajja agantvā kasmā uposathikatthā’’ti pucchantā gāthamāhaṃsu –
೧೪೦.
140.
‘‘ಯಂ ನೋ ಅಪುಚ್ಛಿತ್ಥ ತುವಂ ಭದನ್ತೇ, ಸಬ್ಬೇವ ಬ್ಯಾಕರಿಮ್ಹ ಯಥಾಪಜಾನಂ।
‘‘Yaṃ no apucchittha tuvaṃ bhadante, sabbeva byākarimha yathāpajānaṃ;
ಮಯಮ್ಪಿ ಪುಚ್ಛಾಮ ತುವಂ ಭದನ್ತೇ, ಕಸ್ಮಾ ಭವಂಪೋಸಥಿಕೋ ನು ಬ್ರಹ್ಮೇ’’ತಿ॥
Mayampi pucchāma tuvaṃ bhadante, kasmā bhavaṃposathiko nu brahme’’ti.
ಸೋಪಿ ನೇಸಂ ಬ್ಯಾಕಾಸಿ –
Sopi nesaṃ byākāsi –
೧೪೧.
141.
‘‘ಅನೂಪಲಿತ್ತೋ ಮಮ ಅಸ್ಸಮಮ್ಹಿ, ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧೋ ಮುಹುತ್ತಂ ನಿಸೀದಿ।
‘‘Anūpalitto mama assamamhi, paccekabuddho muhuttaṃ nisīdi;
ಸೋ ಮಂ ಅವೇದೀ ಗತಿಮಾಗತಿಞ್ಚ, ನಾಮಞ್ಚ ಗೋತ್ತಂ ಚರಣಞ್ಚ ಸಬ್ಬಂ॥
So maṃ avedī gatimāgatiñca, nāmañca gottaṃ caraṇañca sabbaṃ.
೧೪೨.
142.
‘‘ಏವಮ್ಪಹಂ ನ ವನ್ದಿ ತಸ್ಸ ಪಾದೇ, ನ ಚಾಪಿ ನಂ ಮಾನಗತೇನ ಪುಚ್ಛಿಂ।
‘‘Evampahaṃ na vandi tassa pāde, na cāpi naṃ mānagatena pucchiṃ;
ತಸ್ಮಾ ಅಹಂಪೋಸಥಂ ಪಾಲಯಾಮಿ, ಮಾನೋ ಮಮಂ ಮಾ ಪುನರಾಗಮಾಸೀ’’ತಿ॥
Tasmā ahaṃposathaṃ pālayāmi, māno mamaṃ mā punarāgamāsī’’ti.
ತತ್ಥ ಯಂ ನೋತಿ ಯಂ ಅತ್ಥಂ ತ್ವಂ ಅಮ್ಹೇ ಅಪುಚ್ಛಿ। ಯಥಾಪಜಾನನ್ತಿ ಅತ್ತನೋ ಪಜಾನನನಿಯಾಮೇನ ತಂ ಮಯಂ ಬ್ಯಾಕರಿಮ್ಹ। ಅನೂಪಲಿತ್ತೋತಿ ಸಬ್ಬಕಿಲೇಸೇಹಿ ಅಲಿತ್ತೋ। ಸೋ ಮಂ ಅವೇದೀತಿ ಸೋ ಮಮ ಇದಾನಿ ಗನ್ತಬ್ಬಟ್ಠಾನಞ್ಚ ಗತಟ್ಠಾನಞ್ಚ ‘‘ಅನಾಗತೇ ತ್ವಂ ಏವಂನಾಮೋ ಬುದ್ಧೋ ಭವಿಸ್ಸಸಿ ಏವಂಗೋತ್ತೋ, ಏವರೂಪಂ ತೇ ಸೀಲಚರಣಂ ಭವಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಏವಂ ನಾಮಞ್ಚ ಗೋತ್ತಞ್ಚ ಚರಣಞ್ಚ ಸಬ್ಬಂ ಮಂ ಅವೇದಿ ಜಾನಾಪೇಸಿ, ಕಥೇಸೀತಿ ಅತ್ಥೋ। ಏವಮ್ಪಹಂ ನ ವನ್ದೀತಿ ಏವಂ ಕಥೇನ್ತಸ್ಸಪಿ ತಸ್ಸ ಅಹಂ ಅತ್ತನೋ ಮಾನಂ ನಿಸ್ಸಾಯ ಪಾದೇ ನ ವನ್ದಿನ್ತಿ।
Tattha yaṃ noti yaṃ atthaṃ tvaṃ amhe apucchi. Yathāpajānanti attano pajānananiyāmena taṃ mayaṃ byākarimha. Anūpalittoti sabbakilesehi alitto. So maṃ avedīti so mama idāni gantabbaṭṭhānañca gataṭṭhānañca ‘‘anāgate tvaṃ evaṃnāmo buddho bhavissasi evaṃgotto, evarūpaṃ te sīlacaraṇaṃ bhavissatī’’ti evaṃ nāmañca gottañca caraṇañca sabbaṃ maṃ avedi jānāpesi, kathesīti attho. Evampahaṃ na vandīti evaṃ kathentassapi tassa ahaṃ attano mānaṃ nissāya pāde na vandinti.
ಏವಂ ಮಹಾಸತ್ತೋ ಅತ್ತನೋ ಉಪೋಸಥಕಾರಣಂ ಕಥೇತ್ವಾ ತೇ ಓವದಿತ್ವಾ ಉಯ್ಯೋಜೇತ್ವಾ ಪಣ್ಣಸಾಲಂ ಪಾವಿಸಿ, ಇತರೇಪಿ ಯಥಾಟ್ಠಾನಾನಿ ಅಗಮಂಸು। ಮಹಾಸತ್ತೋ ಅಪರಿಹೀನಜ್ಝಾನೋ ಬ್ರಹ್ಮಲೋಕಪರಾಯಣೋ ಅಹೋಸಿ, ಇತರೇ ಚ ತಸ್ಸೋವಾದೇ ಠತ್ವಾ ಸಗ್ಗಪರಾಯಣಾ ಅಹೇಸುಂ।
Evaṃ mahāsatto attano uposathakāraṇaṃ kathetvā te ovaditvā uyyojetvā paṇṇasālaṃ pāvisi, itarepi yathāṭṭhānāni agamaṃsu. Mahāsatto aparihīnajjhāno brahmalokaparāyaṇo ahosi, itare ca tassovāde ṭhatvā saggaparāyaṇā ahesuṃ.
ಸತ್ಥಾ ಇಮಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಆಹರಿತ್ವಾ ‘‘ಏವಂ ಉಪಾಸಕಾ, ಉಪೋಸಥೋ ನಾಮೇಸ ಪೋರಾಣಕಪಣ್ಡಿತಾನಂ ವಂಸೋ, ಉಪವಸಿತಬ್ಬೋ ಉಪೋಸಥವಾಸೋ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಜಾತಕಂ ಸಮೋಧಾನೇಸಿ – ‘‘ತದಾ ಕಪೋತೋ ಅನುರುದ್ಧೋ ಅಹೋಸಿ, ಅಚ್ಛೋ ಕಸ್ಸಪೋ, ಸಿಙ್ಗಾಲೋ ಮೋಗ್ಗಲ್ಲಾನೋ, ಸಪ್ಪೋ ಸಾರಿಪುತ್ತೋ, ತಾಪಸೋ ಪನ ಅಹಮೇವ ಅಹೋಸಿ’’ನ್ತಿ।
Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā ‘‘evaṃ upāsakā, uposatho nāmesa porāṇakapaṇḍitānaṃ vaṃso, upavasitabbo uposathavāso’’ti vatvā jātakaṃ samodhānesi – ‘‘tadā kapoto anuruddho ahosi, accho kassapo, siṅgālo moggallāno, sappo sāriputto, tāpaso pana ahameva ahosi’’nti.
ಪಞ್ಚುಪೋಸಥಜಾತಕವಣ್ಣನಾ ಸತ್ತಮಾ।
Pañcuposathajātakavaṇṇanā sattamā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಜಾತಕಪಾಳಿ • Jātakapāḷi / ೪೯೦. ಪಞ್ಚುಪೋಸಥಿಕಜಾತಕಂ • 490. Pañcuposathikajātakaṃ
