Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಜಾತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Jātaka-aṭṭhakathā

[೩೮೩] ೮. ಕುಕ್ಕುಟಜಾತಕವಣ್ಣನಾ

[383] 8. Kukkuṭajātakavaṇṇanā

ಸುಚಿತ್ತಪತ್ತಛದನಾತಿ ಇದಂ ಸತ್ಥಾ ಜೇತವನೇ ವಿಹರನ್ತೋ ಏಕಂ ಉಕ್ಕಣ್ಠಿತಭಿಕ್ಖುಂ ಆರಬ್ಭ ಕಥೇಸಿ। ತಞ್ಹಿ ಭಿಕ್ಖುಂ ಸತ್ಥಾ ‘‘ಕಸ್ಮಾ ಉಕ್ಕಣ್ಠಿತೋಸೀ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ‘‘ಏಕಂ ಅಲಙ್ಕತಪಟಿಯತ್ತಂ ಇತ್ಥಿಂ ದಿಸ್ವಾ ಕಿಲೇಸವಸೇನ, ಭನ್ತೇ’’ತಿ ವುತ್ತೇ ‘‘ಭಿಕ್ಖು ಇತ್ಥಿಯೋ ನಾಮ ವಞ್ಚೇತ್ವಾ ಉಪಲಾಪೇತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ವಸಂ ಗತಕಾಲೇ ವಿನಾಸಂ ಪಾಪೇನ್ತಿ, ಲೋಲಬಿಳಾರೀ ವಿಯ ಹೋನ್ತೀ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಅತೀತಂ ಆಹರಿ।

Sucittapattachadanāti idaṃ satthā jetavane viharanto ekaṃ ukkaṇṭhitabhikkhuṃ ārabbha kathesi. Tañhi bhikkhuṃ satthā ‘‘kasmā ukkaṇṭhitosī’’ti pucchitvā ‘‘ekaṃ alaṅkatapaṭiyattaṃ itthiṃ disvā kilesavasena, bhante’’ti vutte ‘‘bhikkhu itthiyo nāma vañcetvā upalāpetvā attano vasaṃ gatakāle vināsaṃ pāpenti, lolabiḷārī viya hontī’’ti vatvā atītaṃ āhari.

ಅತೀತೇ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಬ್ರಹ್ಮದತ್ತೇ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇನ್ತೇ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ಅರಞ್ಞೇ ಕುಕ್ಕುಟಯೋನಿಯಂ ನಿಬ್ಬತ್ತಿತ್ವಾ ಅನೇಕಸತಕುಕ್ಕುಟಪರಿವಾರೋ ಅರಞ್ಞೇ ವಸತಿ। ತಸ್ಸ ಅವಿದೂರೇ ಏಕಾ ಬಿಳಾರಿಕಾಪಿ ವಸತಿ। ಸಾ ಠಪೇತ್ವಾ ಬೋಧಿಸತ್ತಂ ಅವಸೇಸೇ ಕುಕ್ಕುಟೇ ಉಪಾಯೇನ ವಞ್ಚೇತ್ವಾ ಖಾದಿ। ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ತಸ್ಸಾ ಗಹಣಂ ನ ಗಚ್ಛತಿ। ಸಾ ಚಿನ್ತೇಸಿ ‘‘ಅಯಂ ಕುಕ್ಕುಟೋ ಅತಿವಿಯ ಸಠೋ ಅಮ್ಹಾಕಞ್ಚ ಸಠಭಾವಂ ಉಪಾಯಕುಸಲಭಾವಞ್ಚ ನ ಜಾನಾತಿ, ಇಮಂ ಮಯಾ ‘ಅಹಂ ಭರಿಯಾ ತೇ ಭವಿಸ್ಸಾಮೀ’ತಿ ಉಪಲಾಪೇತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ವಸಂ ಆಗತಕಾಲೇ ಖಾದಿತುಂ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ। ಸಾ ತೇನ ನಿಸಿನ್ನರುಕ್ಖಸ್ಸ ಮೂಲಂ ಗನ್ತ್ವಾ ವಣ್ಣಸಮ್ಭಾಸನಪುಬ್ಬಙ್ಗಮಾಯ ವಾಚಾಯ ತಂ ಯಾಚಮಾನಾ ಪಠಮಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto araññe kukkuṭayoniyaṃ nibbattitvā anekasatakukkuṭaparivāro araññe vasati. Tassa avidūre ekā biḷārikāpi vasati. Sā ṭhapetvā bodhisattaṃ avasese kukkuṭe upāyena vañcetvā khādi. Bodhisatto tassā gahaṇaṃ na gacchati. Sā cintesi ‘‘ayaṃ kukkuṭo ativiya saṭho amhākañca saṭhabhāvaṃ upāyakusalabhāvañca na jānāti, imaṃ mayā ‘ahaṃ bhariyā te bhavissāmī’ti upalāpetvā attano vasaṃ āgatakāle khādituṃ vaṭṭatī’’ti. Sā tena nisinnarukkhassa mūlaṃ gantvā vaṇṇasambhāsanapubbaṅgamāya vācāya taṃ yācamānā paṭhamaṃ gāthamāha –

೫೮.

58.

‘‘ಸುಚಿತ್ತಪತ್ತಛದನ, ತಮ್ಬಚೂಳ ವಿಹಙ್ಗಮ।

‘‘Sucittapattachadana, tambacūḷa vihaṅgama;

ಓರೋಹ ದುಮಸಾಖಾಯ, ಮುಧಾ ಭರಿಯಾ ಭವಾಮಿ ತೇ’’ತಿ॥

Oroha dumasākhāya, mudhā bhariyā bhavāmi te’’ti.

ತತ್ಥ ಸುಚಿತ್ತಪತ್ತಛದನಾತಿ ಸುಚಿತ್ತೇಹಿ ಪತ್ತೇಹಿ ಕತಚ್ಛದನ। ಮುಧಾತಿ ವಿನಾ ಮೂಲೇನ ನ ಕಿಞ್ಚಿ ಗಹೇತ್ವಾ ಅಹಂ ಭರಿಯಾ ತೇ ಭವಾಮಿ।

Tattha sucittapattachadanāti sucittehi pattehi katacchadana. Mudhāti vinā mūlena na kiñci gahetvā ahaṃ bhariyā te bhavāmi.

ತಂ ಸುತ್ವಾ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ‘‘ಇಮಾಯ ಮಮ ಸಬ್ಬೇ ಞಾತಕಾ ಖಾದಿತಾ, ಇದಾನಿ ಮಂ ಉಪಲಾಪೇತ್ವಾ ಖಾದಿತುಕಾಮಾ ಅಹೋಸಿ, ಉಯ್ಯೋಜೇಸ್ಸಾಮಿ ನ’’ನ್ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ದುತಿಯಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Taṃ sutvā bodhisatto ‘‘imāya mama sabbe ñātakā khāditā, idāni maṃ upalāpetvā khāditukāmā ahosi, uyyojessāmi na’’nti cintetvā dutiyaṃ gāthamāha –

೫೯.

59.

‘‘ಚತುಪ್ಪದೀ ತ್ವಂ ಕಲ್ಯಾಣಿ, ದ್ವಿಪದಾಹಂ ಮನೋರಮೇ।

‘‘Catuppadī tvaṃ kalyāṇi, dvipadāhaṃ manorame;

ಮಿಗೀ ಪಕ್ಖೀ ಅಸಞ್ಞುತ್ತಾ, ಅಞ್ಞಂ ಪರಿಯೇಸ ಸಾಮಿಕ’’ನ್ತಿ॥

Migī pakkhī asaññuttā, aññaṃ pariyesa sāmika’’nti.

ತತ್ಥ ಮಿಗೀತಿ ಬಿಳಾರಿಂ ಸನ್ಧಾಯಾಹ। ಅಸಞ್ಞುತ್ತಾತಿ ಜಯಮ್ಪತಿಕಾ ಭವಿತುಂ ಅಯುತ್ತಾ ಅಸಮ್ಬನ್ಧಾ, ನತ್ಥಿ ತೇಸಂ ಈದಿಸೋ ಸಮ್ಬನ್ಧೋತಿ ದೀಪೇತಿ।

Tattha migīti biḷāriṃ sandhāyāha. Asaññuttāti jayampatikā bhavituṃ ayuttā asambandhā, natthi tesaṃ īdiso sambandhoti dīpeti.

ತಂ ಸುತ್ವಾ ತತೋ ಸಾ ‘‘ಅಯಂ ಅತಿವಿಯ ಸಠೋ, ಯೇನ ಕೇನಚಿ ಉಪಾಯೇನ ವಞ್ಚೇತ್ವಾ ನಂ ಖಾದಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ತತಿಯಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Taṃ sutvā tato sā ‘‘ayaṃ ativiya saṭho, yena kenaci upāyena vañcetvā naṃ khādissāmī’’ti cintetvā tatiyaṃ gāthamāha –

೬೦.

60.

‘‘ಕೋಮಾರಿಕಾ ತೇ ಹೇಸ್ಸಾಮಿ, ಮಞ್ಜುಕಾ ಪಿಯಭಾಣಿನೀ।

‘‘Komārikā te hessāmi, mañjukā piyabhāṇinī;

ವಿನ್ದ ಮಂ ಅರಿಯೇನ ವೇದೇನ, ಸಾವಯ ಮಂ ಯದಿಚ್ಛಸೀ’’ತಿ॥

Vinda maṃ ariyena vedena, sāvaya maṃ yadicchasī’’ti.

ತತ್ಥ ಕೋಮಾರಿಕಾತಿ ಅಹಂ ಏತ್ತಕಂ ಕಾಲಂ ಅಞ್ಞಂ ಪುರಿಸಂ ನ ಜಾನಾಮಿ, ತವ ಕೋಮಾರಿಕಾ ಭರಿಯಾ ಭವಿಸ್ಸಾಮೀತಿ ವದತಿ। ಮಞ್ಜುಕಾ ಪಿಯಭಾಣಿನೀತಿ ತವ ಮಧುರಕಥಾ ಪಿಯಭಾಣಿನೀಯೇವ ಭವಿಸ್ಸಾಮಿ। ವಿನ್ದ ಮನ್ತಿ ಪಟಿಲಭ ಮಂ। ಅರಿಯೇನ ವೇದೇನಾತಿ ಸುನ್ದರೇನ ಪಟಿಲಾಭೇನ। ಅಹಮ್ಪಿ ಹಿ ಇತೋ ಪುಬ್ಬೇ ಪುರಿಸಸಮ್ಫಸ್ಸಂ ನ ಜಾನಾಮಿ, ತ್ವಮ್ಪಿ ಇತ್ಥಿಸಮ್ಫಸ್ಸಂ ನ ಜಾನಾಸಿ, ಇತಿ ಪಕತಿಯಾ ಬ್ರಹ್ಮಚಾರೀ ಬ್ರಹ್ಮಚಾರಿನಿಂ ಮಂ ನಿದ್ದೋಸೇನ ಲಾಭೇನ ಲಭ। ಯದಿ ಮಂ ಇಚ್ಛಸಿ, ಅಥ ಮೇ ವಚನಂ ನ ಸದ್ದಹಸಿ, ದ್ವಾದಸಯೋಜನಾಯ ಬಾರಾಣಸಿಯಾ ಭೇರಿಂ ಚರಾಪೇತ್ವಾ ‘‘ಅಯಂ ಮೇ ದಾಸೀ’’ತಿ ಸಾವಯ, ಮಂ ಅತ್ತನೋ ದಾಸಂ ಕತ್ವಾ ಗಣ್ಹಾಹೀತಿ ವದತಿ।

Tattha komārikāti ahaṃ ettakaṃ kālaṃ aññaṃ purisaṃ na jānāmi, tava komārikā bhariyā bhavissāmīti vadati. Mañjukā piyabhāṇinīti tava madhurakathā piyabhāṇinīyeva bhavissāmi. Vinda manti paṭilabha maṃ. Ariyena vedenāti sundarena paṭilābhena. Ahampi hi ito pubbe purisasamphassaṃ na jānāmi, tvampi itthisamphassaṃ na jānāsi, iti pakatiyā brahmacārī brahmacāriniṃ maṃ niddosena lābhena labha. Yadi maṃ icchasi, atha me vacanaṃ na saddahasi, dvādasayojanāya bārāṇasiyā bheriṃ carāpetvā ‘‘ayaṃ me dāsī’’ti sāvaya, maṃ attano dāsaṃ katvā gaṇhāhīti vadati.

ತತೋ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ‘‘ಇಮಂ ತಜ್ಜೇತ್ವಾ ಪಲಾಪೇತುಂ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ಚಿನ್ತೇತ್ವಾ ಚತುತ್ಥಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Tato bodhisatto ‘‘imaṃ tajjetvā palāpetuṃ vaṭṭatī’’ti cintetvā catutthaṃ gāthamāha –

೬೧.

61.

‘‘ಕುಣಪಾದಿನಿ ಲೋಹಿತಪೇ, ಚೋರಿ ಕುಕ್ಕುಟಪೋಥಿನಿ।

‘‘Kuṇapādini lohitape, cori kukkuṭapothini;

ನ ತ್ವಂ ಅರಿಯೇನ ವೇದೇನ, ಮಮಂ ಭತ್ತಾರಮಿಚ್ಛಸೀ’’ತಿ॥

Na tvaṃ ariyena vedena, mamaṃ bhattāramicchasī’’ti.

ತತ್ಥ ನ ತ್ವಂ ಅರಿಯೇನಾತಿ ತ್ವಂ ಅರಿಯೇನ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯವಾಸಲಾಭೇನ ಮಂ ಭತ್ತಾರಂ ನ ಇಚ್ಛಸಿ, ವಞ್ಚೇತ್ವಾ ಪನ ಮಂ ಖಾದಿತುಕಾಮಾಸಿ, ನಸ್ಸ ಪಾಪೇತಿ ತಂ ಪಲಾಪೇಸಿ। ಸಾ ಪನ ಪಲಾಯಿತ್ವಾವ ಗತಾ, ನ ಪುನ ಓಲೋಕೇತುಮ್ಪಿ ವಿಸಹಿ।

Tattha na tvaṃ ariyenāti tvaṃ ariyena brahmacariyavāsalābhena maṃ bhattāraṃ na icchasi, vañcetvā pana maṃ khāditukāmāsi, nassa pāpeti taṃ palāpesi. Sā pana palāyitvāva gatā, na puna oloketumpi visahi.

೬೨.

62.

‘‘ಏವಮ್ಪಿ ಚತುರಾ ನಾರೀ, ದಿಸ್ವಾನ ಸಧನಂ ನರಂ।

‘‘Evampi caturā nārī, disvāna sadhanaṃ naraṃ;

ನೇನ್ತಿ ಸಣ್ಹಾಹಿ ವಾಚಾಹಿ, ಬಿಳಾರೀ ವಿಯ ಕುಕ್ಕುಟಂ॥

Nenti saṇhāhi vācāhi, biḷārī viya kukkuṭaṃ.

೬೩.

63.

‘‘ಯೋ ಚ ಉಪ್ಪತಿತಂ ಅತ್ಥಂ, ನ ಖಿಪ್ಪಮನುಬುಜ್ಝತಿ।

‘‘Yo ca uppatitaṃ atthaṃ, na khippamanubujjhati;

ಅಮಿತ್ತವಸಮನ್ವೇತಿ, ಪಚ್ಛಾ ಚ ಅನುತಪ್ಪತಿ॥

Amittavasamanveti, pacchā ca anutappati.

೬೪.

64.

‘‘ಯೋ ಚ ಉಪ್ಪತಿತಂ ಅತ್ಥಂ, ಖಿಪ್ಪಮೇವ ನಿಬೋಧತಿ।

‘‘Yo ca uppatitaṃ atthaṃ, khippameva nibodhati;

ಮುಚ್ಚತೇ ಸತ್ತುಸಮ್ಬಾಧಾ, ಕುಕ್ಕುಟೋವ ಬಿಳಾರಿಯಾ’’ತಿ॥ – ಇಮಾ ಅಭಿಸಮ್ಬುದ್ಧಗಾಥಾ।

Muccate sattusambādhā, kukkuṭova biḷāriyā’’ti. – imā abhisambuddhagāthā;

ತತ್ಥ ಚತುರಾತಿ ಚಾತುರಿಯೇನ ಸಮನ್ನಾಗತಾ। ನಾರೀತಿ ಇತ್ಥಿಯೋ। ನೇನ್ತೀತಿ ಅತ್ತನೋ ವಸಂ ಉಪನೇನ್ತಿ। ಬಿಳಾರೀ ವಿಯಾತಿ ಯಥಾ ಸಾ ಬಿಳಾರೀ ತಂ ಕುಕ್ಕುಟಂ ನೇತುಂ ವಾಯಮತಿ, ಏವಂ ಅಞ್ಞಾಪಿ ನಾರಿಯೋ ನೇನ್ತಿಯೇವ। ಉಪ್ಪತಿತಂ ಅತ್ಥನ್ತಿ ಉಪ್ಪನ್ನಂ ಕಿಞ್ಚಿದೇವ ಅತ್ಥಂ। ನ ಅನುಬುಜ್ಝತೀತಿ ಯಥಾಸಭಾವೇನ ನ ಜಾನಾತಿ, ಪಚ್ಛಾ ಚ ಅನುತಪ್ಪತಿ। ಕುಕ್ಕುಟೋವಾತಿ ಯಥಾ ಸೋ ಞಾಣಸಮ್ಪನ್ನೋ ಕುಕ್ಕುಟೋ ಬಿಳಾರಿತೋ ಮುತ್ತೋ, ಏವಂ ಸತ್ತುಸಮ್ಬಾಧತೋ ಮುಚ್ಚತೀತಿ ಅತ್ಥೋ।

Tattha caturāti cāturiyena samannāgatā. Nārīti itthiyo. Nentīti attano vasaṃ upanenti. Biḷārī viyāti yathā sā biḷārī taṃ kukkuṭaṃ netuṃ vāyamati, evaṃ aññāpi nāriyo nentiyeva. Uppatitaṃ atthanti uppannaṃ kiñcideva atthaṃ. Na anubujjhatīti yathāsabhāvena na jānāti, pacchā ca anutappati. Kukkuṭovāti yathā so ñāṇasampanno kukkuṭo biḷārito mutto, evaṃ sattusambādhato muccatīti attho.

ಸತ್ಥಾ ಇಮಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಆಹರಿತ್ವಾ ಸಚ್ಚಾನಿ ಪಕಾಸೇತ್ವಾ ಜಾತಕಂ ಸಮೋಧಾನೇಸಿ, ಸಚ್ಚಪರಿಯೋಸಾನೇ ಉಕ್ಕಣ್ಠಿತಭಿಕ್ಖು ಸೋತಾಪತ್ತಿಫಲೇ ಪತಿಟ್ಠಹಿ। ತದಾ ಕುಕ್ಕುಟರಾಜಾ ಅಹಮೇವ ಅಹೋಸಿನ್ತಿ।

Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā saccāni pakāsetvā jātakaṃ samodhānesi, saccapariyosāne ukkaṇṭhitabhikkhu sotāpattiphale patiṭṭhahi. Tadā kukkuṭarājā ahameva ahosinti.

ಕುಕ್ಕುಟಜಾತಕವಣ್ಣನಾ ಅಟ್ಠಮಾ।

Kukkuṭajātakavaṇṇanā aṭṭhamā.







Related texts:



ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಜಾತಕಪಾಳಿ • Jātakapāḷi / ೩೮೩. ಕುಕ್ಕುಟಜಾತಕಂ • 383. Kukkuṭajātakaṃ


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact