| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Suttanipāta-aṭṭhakathā |
೯. ಕಿಂಸೀಲಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ
9. Kiṃsīlasuttavaṇṇanā
೩೨೭. ಕಿಂಸೀಲೋತಿ ಕಿಂಸೀಲಸುತ್ತಂ। ಕಾ ಉಪ್ಪತ್ತಿ? ಆಯಸ್ಮತೋ ಸಾರಿಪುತ್ತಸ್ಸ ಗಿಹಿಸಹಾಯಕೋ ಏಕೋ ಥೇರಸ್ಸೇವ ಪಿತುನೋ ವಙ್ಗನ್ತಬ್ರಾಹ್ಮಣಸ್ಸ ಸಹಾಯಸ್ಸ ಬ್ರಾಹ್ಮಣಸ್ಸ ಪುತ್ತೋ ಸಟ್ಠಿಕೋಟಿಅಧಿಕಂ ಪಞ್ಚಸತಕೋಟಿಧನಂ ಪರಿಚ್ಚಜಿತ್ವಾ ಆಯಸ್ಮತೋ ಸಾರಿಪುತ್ತತ್ಥೇರಸ್ಸ ಸನ್ತಿಕೇ ಪಬ್ಬಜಿತ್ವಾ ಸಬ್ಬಂ ಬುದ್ಧವಚನಂ ಪರಿಯಾಪುಣಿ। ತಸ್ಸ ಥೇರೋ ಬಹುಸೋ ಓವದಿತ್ವಾ ಕಮ್ಮಟ್ಠಾನಮದಾಸಿ, ಸೋ ತೇನ ವಿಸೇಸಂ ನಾಧಿಗಚ್ಛತಿ। ತತೋ ಥೇರೋ ‘‘ಬುದ್ಧವೇನೇಯ್ಯೋ ಏಸೋ’’ತಿ ಞತ್ವಾ ತಂ ಆದಾಯ ಭಗವತೋ ಸನ್ತಿಕಂ ಗನ್ತ್ವಾ ತಂ ಭಿಕ್ಖುಂ ಆರಬ್ಭ ಪುಗ್ಗಲಂ ಅನಿಯಮೇತ್ವಾ ‘‘ಕಿಂಸೀಲೋ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿ। ಅಥಸ್ಸ ಭಗವಾ ತತೋ ಪರಂ ಅಭಾಸಿ। ತತ್ಥ ಕಿಂಸೀಲೋತಿ ಕೀದಿಸೇನ ವಾರಿತ್ತಸೀಲೇನ ಸಮನ್ನಾಗತೋ, ಕೀದಿಸಪಕತಿಕೋ ವಾ। ಕಿಂಸಮಾಚಾರೋತಿ ಕೀದಿಸೇನ ಚಾರಿತ್ತೇನ ಯುತ್ತೋ। ಕಾನಿ ಕಮ್ಮಾನಿ ಬ್ರೂಹಯನ್ತಿ ಕಾನಿ ಕಾಯಕಮ್ಮಾದೀನಿ ವಡ್ಢೇನ್ತೋ। ನರೋ ಸಮ್ಮಾ ನಿವಿಟ್ಠಸ್ಸಾತಿ ಅಭಿರತೋ ನರೋ ಸಾಸನೇ ಸಮ್ಮಾ ಪತಿಟ್ಠಿತೋ ಭವೇಯ್ಯ। ಉತ್ತಮತ್ಥಞ್ಚ ಪಾಪುಣೇತಿ ಸಬ್ಬತ್ಥಾನಂ ಉತ್ತಮಂ ಅರಹತ್ತಞ್ಚ ಪಾಪುಣೇಯ್ಯಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ।
327.Kiṃsīloti kiṃsīlasuttaṃ. Kā uppatti? Āyasmato sāriputtassa gihisahāyako eko therasseva pituno vaṅgantabrāhmaṇassa sahāyassa brāhmaṇassa putto saṭṭhikoṭiadhikaṃ pañcasatakoṭidhanaṃ pariccajitvā āyasmato sāriputtattherassa santike pabbajitvā sabbaṃ buddhavacanaṃ pariyāpuṇi. Tassa thero bahuso ovaditvā kammaṭṭhānamadāsi, so tena visesaṃ nādhigacchati. Tato thero ‘‘buddhaveneyyo eso’’ti ñatvā taṃ ādāya bhagavato santikaṃ gantvā taṃ bhikkhuṃ ārabbha puggalaṃ aniyametvā ‘‘kiṃsīlo’’ti pucchi. Athassa bhagavā tato paraṃ abhāsi. Tattha kiṃsīloti kīdisena vārittasīlena samannāgato, kīdisapakatiko vā. Kiṃsamācāroti kīdisena cārittena yutto. Kāni kammānibrūhayanti kāni kāyakammādīni vaḍḍhento. Naro sammā niviṭṭhassāti abhirato naro sāsane sammā patiṭṭhito bhaveyya. Uttamatthañca pāpuṇeti sabbatthānaṃ uttamaṃ arahattañca pāpuṇeyyāti vuttaṃ hoti.
೩೨೮. ತತೋ ಭಗವಾ ‘‘ಸಾರಿಪುತ್ತೋ ಅಡ್ಢಮಾಸೂಪಸಮ್ಪನ್ನೋ ಸಾವಕಪಾರಮಿಪ್ಪತ್ತೋ, ಕಸ್ಮಾ ಆದಿಕಮ್ಮಿಕಪುಥುಜ್ಜನಪಞ್ಹಂ ಪುಚ್ಛತೀ’’ತಿ ಆವಜ್ಜೇನ್ತೋ ‘‘ಸದ್ಧಿವಿಹಾರಿಕಂ ಆರಬ್ಭಾ’’ತಿ ಞತ್ವಾ ಪುಚ್ಛಾಯ ವುತ್ತಂ ಚಾರಿತ್ತಸೀಲಂ ಅವಿಭಜಿತ್ವಾವ ತಸ್ಸ ಸಪ್ಪಾಯವಸೇನ ಧಮ್ಮಂ ದೇಸೇನ್ತೋ ‘‘ವುಡ್ಢಾಪಚಾಯೀ’’ತಿಆದಿಮಾಹ।
328. Tato bhagavā ‘‘sāriputto aḍḍhamāsūpasampanno sāvakapāramippatto, kasmā ādikammikaputhujjanapañhaṃ pucchatī’’ti āvajjento ‘‘saddhivihārikaṃ ārabbhā’’ti ñatvā pucchāya vuttaṃ cārittasīlaṃ avibhajitvāva tassa sappāyavasena dhammaṃ desento ‘‘vuḍḍhāpacāyī’’tiādimāha.
ತತ್ಥ ಪಞ್ಞಾವುಡ್ಢೋ, ಗುಣವುಡ್ಢೋ, ಜಾತಿವುಡ್ಢೋ, ವಯೋವುಡ್ಢೋತಿ ಚತ್ತಾರೋ ವುಡ್ಢಾ। ಜಾತಿಯಾ ಹಿ ದಹರೋಪಿ ಬಹುಸ್ಸುತೋ ಭಿಕ್ಖು ಅಪ್ಪಸ್ಸುತಮಹಲ್ಲಕಭಿಕ್ಖೂನಮನ್ತರೇ ಬಾಹುಸಚ್ಚಪಞ್ಞಾಯ ವುಡ್ಢತ್ತಾ ಪಞ್ಞಾವುಡ್ಢೋ। ತಸ್ಸ ಹಿ ಸನ್ತಿಕೇ ಮಹಲ್ಲಕಭಿಕ್ಖೂಪಿ ಬುದ್ಧವಚನಂ ಪರಿಯಾಪುಣನ್ತಿ, ಓವಾದವಿನಿಚ್ಛಯಪಞ್ಹವಿಸ್ಸಜ್ಜನಾನಿ ಚ ಪಚ್ಚಾಸೀಸನ್ತಿ। ತಥಾ ದಹರೋಪಿ ಭಿಕ್ಖು ಅಧಿಗಮಸಮ್ಪನ್ನೋ ಗುಣವುಡ್ಢೋ ನಾಮ। ತಸ್ಸ ಹಿ ಓವಾದೇ ಪತಿಟ್ಠಾಯ ಮಹಲ್ಲಕಾಪಿ ವಿಪಸ್ಸನಾಗಬ್ಭಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಅರಹತ್ತಫಲಂ ಪಾಪುಣನ್ತಿ। ತಥಾ ದಹರೋಪಿ ರಾಜಾ ಖತ್ತಿಯೋ ಮುದ್ಧಾವಸಿತ್ತೋ ಬ್ರಾಹ್ಮಣೋ ವಾ ಸೇಸಜನಸ್ಸ ವನ್ದನಾರಹತೋ ಜಾತಿವುಡ್ಢೋ ನಾಮ। ಸಬ್ಬೋ ಪನ ಪಠಮಜಾತೋ ವಯೋವುಡ್ಢೋ ನಾಮ। ತತ್ಥ ಯಸ್ಮಾ ಪಞ್ಞಾಯ ಸಾರಿಪುತ್ತತ್ಥೇರಸ್ಸ ಸದಿಸೋ ನತ್ಥಿ ಠಪೇತ್ವಾ ಭಗವನ್ತಂ, ತಥಾ ಗುಣೇನಪಿ ಅಡ್ಢಮಾಸೇನ ಸಬ್ಬಸಾವಕಪಾರಮೀಞಾಣಸ್ಸ ಪಟಿವಿದ್ಧತ್ತಾ। ಜಾತಿಯಾಪಿ ಸೋ ಬ್ರಾಹ್ಮಣಮಹಾಸಾಲಕುಲೇ ಉಪ್ಪನ್ನೋ, ತಸ್ಮಾ ತಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನೋ ವಯೇನ ಸಮಾನೋಪಿ ಸೋ ಇಮೇಹಿ ತೀಹಿ ಕಾರಣೇಹಿ ವುಡ್ಢೋ। ಇಮಸ್ಮಿಂ ಪನತ್ಥೇ ಪಞ್ಞಾಗುಣೇಹಿ ಏವ ವುಡ್ಢಭಾವಂ ಸನ್ಧಾಯ ಭಗವಾ ಆಹ – ‘‘ವುಡ್ಢಾಪಚಾಯೀ’’ತಿ। ತಸ್ಮಾ ತಾದಿಸಾನಂ ವುಡ್ಢಾನಂ ಅಪಚಿತಿಕರಣೇನ ವುಡ್ಢಾಪಚಾಯೀ, ತೇಸಮೇವ ವುಡ್ಢಾನಂ ಲಾಭಾದೀಸು ಉಸೂಯವಿಗಮೇನ ಅನುಸೂಯಕೋ ಚ ಸಿಯಾತಿ ಅಯಮಾದಿಪಾದಸ್ಸ ಅತ್ಥೋ।
Tattha paññāvuḍḍho, guṇavuḍḍho, jātivuḍḍho, vayovuḍḍhoti cattāro vuḍḍhā. Jātiyā hi daharopi bahussuto bhikkhu appassutamahallakabhikkhūnamantare bāhusaccapaññāya vuḍḍhattā paññāvuḍḍho. Tassa hi santike mahallakabhikkhūpi buddhavacanaṃ pariyāpuṇanti, ovādavinicchayapañhavissajjanāni ca paccāsīsanti. Tathā daharopi bhikkhu adhigamasampanno guṇavuḍḍho nāma. Tassa hi ovāde patiṭṭhāya mahallakāpi vipassanāgabbhaṃ gahetvā arahattaphalaṃ pāpuṇanti. Tathā daharopi rājā khattiyo muddhāvasitto brāhmaṇo vā sesajanassa vandanārahato jātivuḍḍho nāma. Sabbo pana paṭhamajāto vayovuḍḍho nāma. Tattha yasmā paññāya sāriputtattherassa sadiso natthi ṭhapetvā bhagavantaṃ, tathā guṇenapi aḍḍhamāsena sabbasāvakapāramīñāṇassa paṭividdhattā. Jātiyāpi so brāhmaṇamahāsālakule uppanno, tasmā tassa bhikkhuno vayena samānopi so imehi tīhi kāraṇehi vuḍḍho. Imasmiṃ panatthe paññāguṇehi eva vuḍḍhabhāvaṃ sandhāya bhagavā āha – ‘‘vuḍḍhāpacāyī’’ti. Tasmā tādisānaṃ vuḍḍhānaṃ apacitikaraṇena vuḍḍhāpacāyī, tesameva vuḍḍhānaṃ lābhādīsu usūyavigamena anusūyako ca siyāti ayamādipādassa attho.
ಕಾಲಞ್ಞೂ ಚಸ್ಸಾತಿ ಏತ್ಥ ಪನ ರಾಗೇ ಉಪ್ಪನ್ನೇ ತಸ್ಸ ವಿನೋದನತ್ಥಾಯ ಗರೂನಂ ದಸ್ಸನಂ ಗಚ್ಛನ್ತೋಪಿ ಕಾಲಞ್ಞೂ, ದೋಸೇ… ಮೋಹೇ… ಕೋಸಜ್ಜೇ ಉಪ್ಪನ್ನೇ ತಸ್ಸ ವಿನೋದನತ್ಥಾಯ ಗರೂನಂ ದಸ್ಸನಂ ಗಚ್ಛನ್ತೋಪಿ ಕಾಲಞ್ಞೂ, ಯತೋ ಏವಂ ಕಾಲಞ್ಞೂ ಚ ಅಸ್ಸ ಗರೂನಂ ದಸ್ಸನಾಯ। ಧಮ್ಮಿಂ ಕಥನ್ತಿ ಸಮಥವಿಪಸ್ಸನಾಯುತ್ತಂ। ಏರಯಿತನ್ತಿ ವುತ್ತಂ। ಖಣಞ್ಞೂತಿ ತಸ್ಸಾ ಕಥಾಯ ಖಣವೇದೀ, ದುಲ್ಲಭೋ ವಾ ಅಯಂ ಈದಿಸಾಯ ಕಥಾಯ ಸವನಕ್ಖಣೋತಿ ಜಾನನ್ತೋ। ಸುಣೇಯ್ಯ ಸಕ್ಕಚ್ಚಾತಿ ತಂ ಕಥಂ ಸಕ್ಕಚ್ಚಂ ಸುಣೇಯ್ಯ। ನ ಕೇವಲಞ್ಚ ತಮೇವ, ಅಞ್ಞಾನಿಪಿ ಬುದ್ಧಗುಣಾದಿಪಟಿಸಂಯುತ್ತಾನಿ ಸುಭಾಸಿತಾನಿ ಸಕ್ಕಚ್ಚಮೇವ ಸುಣೇಯ್ಯಾತಿ ಅತ್ಥೋ।
Kālaññū cassāti ettha pana rāge uppanne tassa vinodanatthāya garūnaṃ dassanaṃ gacchantopi kālaññū, dose… mohe… kosajje uppanne tassa vinodanatthāya garūnaṃ dassanaṃ gacchantopi kālaññū, yato evaṃ kālaññū ca assa garūnaṃ dassanāya. Dhammiṃ kathanti samathavipassanāyuttaṃ. Erayitanti vuttaṃ. Khaṇaññūti tassā kathāya khaṇavedī, dullabho vā ayaṃ īdisāya kathāya savanakkhaṇoti jānanto. Suṇeyya sakkaccāti taṃ kathaṃ sakkaccaṃ suṇeyya. Na kevalañca tameva, aññānipi buddhaguṇādipaṭisaṃyuttāni subhāsitāni sakkaccameva suṇeyyāti attho.
೩೨೯. ‘‘ಕಾಲಞ್ಞೂ ಚಸ್ಸ ಗರೂನಂ ದಸ್ಸನಾಯಾ’’ತಿ ಏತ್ಥ ವುತ್ತನಯಞ್ಚ ಅತ್ತನೋ ಉಪ್ಪನ್ನರಾಗಾದಿವಿನೋದನಕಾಲಂ ಞತ್ವಾಪಿ ಗರೂನಂ ಸನ್ತಿಕಂ ಗಚ್ಛನ್ತೋ ಕಾಲೇನ ಗಚ್ಛೇ ಗರೂನಂ ಸಕಾಸಂ, ‘‘ಅಹಂ ಕಮ್ಮಟ್ಠಾನಿಕೋ ಧುತಙ್ಗಧರೋ ಚಾ’’ತಿ ಕತ್ವಾ ನ ಚೇತಿಯವನ್ದನಬೋಧಿಯಙ್ಗಣಭಿಕ್ಖಾಚಾರಮಗ್ಗಅತಿಮಜ್ಝನ್ಹಿಕವೇಲಾದೀಸು ಯತ್ಥ ಕತ್ಥಚಿ ಠಿತಮಾಚರಿಯಂ ದಿಸ್ವಾ ಪರಿಪುಚ್ಛನತ್ಥಾಯ ಉಪಸಙ್ಕಮೇಯ್ಯ, ಸಕಸೇನಾಸನೇ ಪನ ಅತ್ತನೋ ಆಸನೇ ನಿಸಿನ್ನಂ ವೂಪಸನ್ತದರಥಂ ಸಲ್ಲಕ್ಖೇತ್ವಾ ಕಮ್ಮಟ್ಠಾನಾದಿವಿಧಿಪುಚ್ಛನತ್ಥಂ ಉಪಸಙ್ಕಮೇಯ್ಯಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ಏವಂ ಉಪಸಙ್ಕಮನ್ತೋಪಿ ಚ ಥಮ್ಭಂ ನಿರಂಕತ್ವಾ ನಿವಾತವುತ್ತಿ ಥದ್ಧಭಾವಕರಂ ಮಾನಂ ವಿನಾಸೇತ್ವಾ ನೀಚವುತ್ತಿ ಪಾದಪುಞ್ಛನಚೋಳಕಛಿನ್ನವಿಸಾಣುಸಭಉದ್ಧತದಾಠಸಪ್ಪಸದಿಸೋ ಹುತ್ವಾ ಉಪಸಙ್ಕಮೇಯ್ಯ। ಅಥ ತೇನ ಗರುನಾ ವುತ್ತಂ ಅತ್ಥಂ ಧಮ್ಮಂ…ಪೇ॰… ಸಮಾಚರೇ ಚ। ಅತ್ಥನ್ತಿ ಭಾಸಿತತ್ಥಂ। ಧಮ್ಮನ್ತಿ ಪಾಳಿಧಮ್ಮಂ। ಸಂಯಮನ್ತಿ ಸೀಲಂ। ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯನ್ತಿ ಅವಸೇಸಸಾಸನಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ। ಅನುಸ್ಸರೇ ಚೇವ ಸಮಾಚರೇ ಚಾತಿ ಅತ್ಥಂ ಕಥಿತೋಕಾಸೇ ಅನುಸ್ಸರೇಯ್ಯ, ಧಮ್ಮಂ ಸಂಯಮಂ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ ಕಥಿತೋಕಾಸೇ ಅನುಸ್ಸರೇಯ್ಯ, ಅನುಸ್ಸರಣಮತ್ತೇನೇವ ಚ ಅತುಸ್ಸನ್ತೋ ತಂ ಸಬ್ಬಮ್ಪಿ ಸಮಾಚರೇ ಸಮಾಚರೇಯ್ಯ ಸಮಾದಾಯ ವತ್ತೇಯ್ಯ। ತಾಸಂ ಕಥಾನಂ ಅತ್ತನಿ ಪವತ್ತನೇ ಉಸ್ಸುಕ್ಕಂ ಕರೇಯ್ಯಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ಏವಂ ಕರೋನ್ತೋ ಹಿ ಕಿಚ್ಚಕರೋ ಹೋತಿ।
329. ‘‘Kālaññū cassa garūnaṃ dassanāyā’’ti ettha vuttanayañca attano uppannarāgādivinodanakālaṃ ñatvāpi garūnaṃ santikaṃ gacchanto kālena gacche garūnaṃsakāsaṃ, ‘‘ahaṃ kammaṭṭhāniko dhutaṅgadharo cā’’ti katvā na cetiyavandanabodhiyaṅgaṇabhikkhācāramaggaatimajjhanhikavelādīsu yattha katthaci ṭhitamācariyaṃ disvā paripucchanatthāya upasaṅkameyya, sakasenāsane pana attano āsane nisinnaṃ vūpasantadarathaṃ sallakkhetvā kammaṭṭhānādividhipucchanatthaṃ upasaṅkameyyāti attho. Evaṃ upasaṅkamantopi ca thambhaṃ niraṃkatvā nivātavutti thaddhabhāvakaraṃ mānaṃ vināsetvā nīcavutti pādapuñchanacoḷakachinnavisāṇusabhauddhatadāṭhasappasadiso hutvā upasaṅkameyya. Atha tena garunā vuttaṃ atthaṃ dhammaṃ…pe… samācare ca. Atthanti bhāsitatthaṃ. Dhammanti pāḷidhammaṃ. Saṃyamanti sīlaṃ. Brahmacariyanti avasesasāsanabrahmacariyaṃ. Anussare ceva samācare cāti atthaṃ kathitokāse anussareyya, dhammaṃ saṃyamaṃ brahmacariyaṃ kathitokāse anussareyya, anussaraṇamatteneva ca atussanto taṃ sabbampi samācare samācareyya samādāya vatteyya. Tāsaṃ kathānaṃ attani pavattane ussukkaṃ kareyyāti attho. Evaṃ karonto hi kiccakaro hoti.
೩೩೦. ತತೋ ಪರಞ್ಚ ಧಮ್ಮಾರಾಮೋ ಧಮ್ಮರತೋ ಧಮ್ಮೇ ಠಿತೋ ಧಮ್ಮವಿನಿಚ್ಛಯಞ್ಞೂ ಭವೇಯ್ಯ। ಸಬ್ಬಪದೇಸು ಚೇತ್ಥ ಧಮ್ಮೋತಿ ಸಮಥವಿಪಸ್ಸನಾ, ಆರಾಮೋ ರತೀತಿ ಏಕೋವ ಅತ್ಥೋ, ಧಮ್ಮೇ ಆರಾಮೋ ಅಸ್ಸಾತಿ ಧಮ್ಮಾರಾಮೋ। ಧಮ್ಮೇ ರತೋ, ನ ಅಞ್ಞಂ ಪಿಹೇತೀತಿ ಧಮ್ಮರತೋ। ಧಮ್ಮೇ ಠಿತೋ ಧಮ್ಮಂ ವತ್ತನತೋ। ಧಮ್ಮವಿನಿಚ್ಛಯಂ ಜಾನಾತಿ ‘‘ಇದಂ ಉದಯಞಾಣಂ ಇದಂ ವಯಞಾಣ’’ನ್ತಿ ಧಮ್ಮವಿನಿಚ್ಛಯಞ್ಞೂ, ಏವರೂಪೋ ಅಸ್ಸ। ಅಥ ಯಾಯಂ ರಾಜಕಥಾದಿತಿರಚ್ಛಾನಕಥಾ ತರುಣವಿಪಸ್ಸಕಸ್ಸ ಬಹಿದ್ಧಾರೂಪಾದೀಸು ಅಭಿನನ್ದನುಪ್ಪಾದನೇನ ತಂ ಸಮಥವಿಪಸ್ಸನಾಧಮ್ಮಂ ಸನ್ದೂಸೇತಿ, ತಸ್ಮಾ ‘‘ಧಮ್ಮಸನ್ದೋಸವಾದೋ’’ತಿ ವುಚ್ಚತಿ, ತಂ ನೇವಾಚರೇ ಧಮ್ಮಸನ್ದೋಸವಾದಂ, ಅಞ್ಞದತ್ಥು ಆವಾಸಗೋಚರಾದಿಸಪ್ಪಾಯಾನಿ ಸೇವನ್ತೋ ತಚ್ಛೇಹಿ ನೀಯೇಥ ಸುಭಾಸಿತೇಹಿ। ಸಮಥವಿಪಸ್ಸನಾಪಟಿಸಂಯುತ್ತಾನೇವೇತ್ಥ ತಚ್ಛಾನಿ, ತಥಾರೂಪೇಹಿ ಸುಭಾಸಿತೇಹಿ ನೀಯೇಥ ನೀಯೇಯ್ಯ, ಕಾಲಂ ಖೇಪೇಯ್ಯಾತಿ ಅತ್ಥೋ।
330. Tato parañca dhammārāmo dhammarato dhamme ṭhito dhammavinicchayaññū bhaveyya. Sabbapadesu cettha dhammoti samathavipassanā, ārāmo ratīti ekova attho, dhamme ārāmo assāti dhammārāmo. Dhamme rato, na aññaṃ pihetīti dhammarato. Dhamme ṭhito dhammaṃ vattanato. Dhammavinicchayaṃ jānāti ‘‘idaṃ udayañāṇaṃ idaṃ vayañāṇa’’nti dhammavinicchayaññū, evarūpo assa. Atha yāyaṃ rājakathāditiracchānakathā taruṇavipassakassa bahiddhārūpādīsu abhinandanuppādanena taṃ samathavipassanādhammaṃ sandūseti, tasmā ‘‘dhammasandosavādo’’ti vuccati, taṃ nevācare dhammasandosavādaṃ, aññadatthu āvāsagocarādisappāyāni sevanto tacchehi nīyetha subhāsitehi. Samathavipassanāpaṭisaṃyuttānevettha tacchāni, tathārūpehi subhāsitehi nīyetha nīyeyya, kālaṃ khepeyyāti attho.
೩೩೧. ಇದಾನಿ ‘‘ಧಮ್ಮಸನ್ದೋಸವಾದ’’ನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಅತಿಸಙ್ಖೇಪೇನ ವುತ್ತಂ ಸಮಥವಿಪಸ್ಸನಾಯುತ್ತಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನೋ ಉಪಕ್ಕಿಲೇಸಂ ಪಾಕಟಂ ಕರೋನ್ತೋ ತದಞ್ಞೇನಪಿ ಉಪಕ್ಕಿಲೇಸೇನ ಸದ್ಧಿಂ ‘‘ಹಸ್ಸಂ ಜಪ್ಪ’’ನ್ತಿ ಇಮಂ ಗಾಥಮಾಹ। ಹಾಸನ್ತಿಪಿ ಪಾಠೋ। ವಿಪಸ್ಸಕೇನ ಹಿ ಭಿಕ್ಖುನಾ ಹಸನೀಯಸ್ಮಿಂ ವತ್ಥುಸ್ಮಿಂ ಸಿತಮತ್ತಮೇವ ಕಾತಬ್ಬಂ, ನಿರತ್ಥಕಕಥಾಜಪ್ಪೋ ನ ಭಾಸಿತಬ್ಬೋ, ಞಾತಿಬ್ಯಸನಾದೀಸು ಪರಿದೇವೋ ನ ಕಾತಬ್ಬೋ, ಖಾಣುಕಣ್ಟಕಾದಿಮ್ಹಿ ಮನೋಪದೋಸೋ ನ ಉಪ್ಪಾದೇತಬ್ಬೋ। ಮಾಯಾಕತನ್ತಿ ವುತ್ತಾ ಮಾಯಾ, ತಿವಿಧಂ ಕುಹನಂ, ಪಚ್ಚಯೇಸು ಗಿದ್ಧಿ, ಜಾತಿಆದೀಹಿ ಮಾನೋ, ಪಚ್ಚನೀಕಸಾತತಾಸಙ್ಖಾತೋ ಸಾರಮ್ಭೋ, ಫರುಸವಚನಲಕ್ಖಣಂ ಕಕ್ಕಸಂ, ರಾಗಾದಯೋ ಕಸಾವಾ, ಅಧಿಮತ್ತತಣ್ಹಾಲಕ್ಖಣಾ ಮುಚ್ಛಾತಿ ಇಮೇ ಚ ದೋಸಾ ಸುಖಕಾಮೇನ ಅಙ್ಗಾರಕಾಸು ವಿಯ, ಸುಚಿಕಾಮೇನ ಗೂಥಠಾನಂ ವಿಯ, ಜೀವಿತುಕಾಮೇನ ಆಸಿವಿಸಾದಯೋ ವಿಯ ಚ ಪಹಾತಬ್ಬಾ। ಹಿತ್ವಾ ಚ ಆರೋಗ್ಯಮದಾದಿವಿಗಮಾ ವೀತಮದೇನ ಚಿತ್ತವಿಕ್ಖೇಪಾಭಾವಾ ಠಿತತ್ತೇನ ಚರಿತಬ್ಬಂ। ಏವಂ ಪಟಿಪನ್ನೋ ಹಿ ಸಬ್ಬುಪಕ್ಕಿಲೇಸಪರಿಸುದ್ಧಾಯ ಭಾವನಾಯ ನ ಚಿರಸ್ಸೇವ ಅರಹತ್ತಂ ಪಾಪುಣಾತಿ। ತೇನಾಹ ಭಗವಾ – ‘‘ಹಸ್ಸಂ ಜಪ್ಪಂ…ಪೇ॰… ಠಿತತ್ತೋ’’ತಿ।
331. Idāni ‘‘dhammasandosavāda’’nti ettha atisaṅkhepena vuttaṃ samathavipassanāyuttassa bhikkhuno upakkilesaṃ pākaṭaṃ karonto tadaññenapi upakkilesena saddhiṃ ‘‘hassaṃ jappa’’nti imaṃ gāthamāha. Hāsantipi pāṭho. Vipassakena hi bhikkhunā hasanīyasmiṃ vatthusmiṃ sitamattameva kātabbaṃ, niratthakakathājappo na bhāsitabbo, ñātibyasanādīsu paridevo na kātabbo, khāṇukaṇṭakādimhi manopadoso na uppādetabbo. Māyākatanti vuttā māyā, tividhaṃ kuhanaṃ, paccayesu giddhi, jātiādīhi māno, paccanīkasātatāsaṅkhāto sārambho, pharusavacanalakkhaṇaṃ kakkasaṃ, rāgādayo kasāvā, adhimattataṇhālakkhaṇā mucchāti ime ca dosā sukhakāmena aṅgārakāsu viya, sucikāmena gūthaṭhānaṃ viya, jīvitukāmena āsivisādayo viya ca pahātabbā. Hitvā ca ārogyamadādivigamā vītamadena cittavikkhepābhāvā ṭhitattena caritabbaṃ. Evaṃ paṭipanno hi sabbupakkilesaparisuddhāya bhāvanāya na cirasseva arahattaṃ pāpuṇāti. Tenāha bhagavā – ‘‘hassaṃ jappaṃ…pe… ṭhitatto’’ti.
೩೩೨. ಇದಾನಿ ಯ್ವಾಯಂ ‘‘ಹಸ್ಸಂ ಜಪ್ಪ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ ನಯೇನ ಉಪಕ್ಕಿಲೇಸೋ ವುತ್ತೋ, ತೇನ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಭಿಕ್ಖು ಯಸ್ಮಾ ಸಾಹಸೋ ಹೋತಿ ಅವೀಮಂಸಕಾರೀ, ರತ್ತೋ ರಾಗವಸೇನ ದುಟ್ಠೋ ದೋಸವಸೇನ ಗಚ್ಛತಿ, ಪಮತ್ತೋ ಚ ಹೋತಿ ಕುಸಲಾನಂ ಧಮ್ಮಾನಂ ಭಾವನಾಯ ಅಸಾತಚ್ಚಕಾರೀ, ತಥಾರೂಪಸ್ಸ ಚ ‘‘ಸುಣೇಯ್ಯ ಸಕ್ಕಚ್ಚ ಸುಭಾಸಿತಾನೀ’’ತಿಆದಿನಾ ನಯೇನ ವುತ್ತೋ ಓವಾದೋ ನಿರತ್ಥಕೋ, ತಸ್ಮಾ ಇಮಸ್ಸ ಸಂಕಿಲೇಸಸ್ಸ ಪುಗ್ಗಲಾಧಿಟ್ಠಾನಾಯ ದೇಸನಾಯ ಸುತಾದಿವುದ್ಧಿಪಟಿಪಕ್ಖಭಾವಂ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ‘‘ವಿಞ್ಞಾತಸಾರಾನೀ’’ತಿ ಇಮಂ ಗಾಥಮಾಹ।
332. Idāni yvāyaṃ ‘‘hassaṃ jappa’’ntiādinā nayena upakkileso vutto, tena samannāgato bhikkhu yasmā sāhaso hoti avīmaṃsakārī, ratto rāgavasena duṭṭho dosavasena gacchati, pamatto ca hoti kusalānaṃ dhammānaṃ bhāvanāya asātaccakārī, tathārūpassa ca ‘‘suṇeyya sakkacca subhāsitānī’’tiādinā nayena vutto ovādo niratthako, tasmā imassa saṃkilesassa puggalādhiṭṭhānāya desanāya sutādivuddhipaṭipakkhabhāvaṃ dassento ‘‘viññātasārānī’’ti imaṃ gāthamāha.
ತಸ್ಸತ್ಥೋ – ಯಾನಿ ಹೇತಾನಿ ಸಮಥವಿಪಸ್ಸನಾಪಟಿಸಂಯುತ್ತಾನಿ ಸುಭಾಸಿತಾನಿ, ತೇಸಂ ವಿಜಾನನಂ ಸಾರೋ। ಯದಿ ವಿಞ್ಞಾತಾನಿ ಸಾಧು, ಅಥ ಸದ್ದಮತ್ತಮೇವ ಗಹಿತಂ, ನ ಕಿಞ್ಚಿ ಕತಂ ಹೋತಿ, ಯೇನ ಏತಾನಿ ಸುತಮಯೇನ ಞಾಣೇನ ವಿಞ್ಞಾಯನ್ತಿ, ತಂ ಸುತಂ, ಏತಞ್ಚ ಸುತಮಯಞಾಣಂ ವಿಞ್ಞಾತಸಮಾಧಿಸಾರಂ, ತೇಸು ವಿಞ್ಞಾತೇಸು ಧಮ್ಮೇಸು ಯೋ ಸಮಾಧಿ ಚಿತ್ತಸ್ಸಾವಿಕ್ಖೇಪೋ ತಥತ್ತಾಯ ಪಟಿಪತ್ತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಸಾರೋ। ನ ಹಿ ವಿಜಾನನಮತ್ತೇನೇವ ಕೋಚಿ ಅತ್ಥೋ ಸಿಜ್ಝತಿ। ಯೋ ಪನಾಯಂ ನರೋ ರಾಗಾದಿವಸೇನ ವತ್ತನತೋ ಸಾಹಸೋ , ಕುಸಲಾನಂ ಧಮ್ಮಾನಂ ಭಾವನಾಯ ಅಸಾತಚ್ಚಕಾರಿತಾಯ ಪಮತ್ತೋ, ಸೋ ಸದ್ದಮತ್ತಗ್ಗಾಹೀಯೇವ ಹೋತಿ। ತೇನ ತಸ್ಸ ಅತ್ಥವಿಜಾನನಾಭಾವತೋ ಸಾ ಸುಭಾಸಿತವಿಜಾನನಪಞ್ಞಾ ಚ, ತಥತ್ತಾಯ ಪಟಿಪತ್ತಿಯಾ ಅಭಾವತೋ ಸುತಞ್ಚ ನ ವಡ್ಢತೀತಿ।
Tassattho – yāni hetāni samathavipassanāpaṭisaṃyuttāni subhāsitāni, tesaṃ vijānanaṃ sāro. Yadi viññātāni sādhu, atha saddamattameva gahitaṃ, na kiñci kataṃ hoti, yena etāni sutamayena ñāṇena viññāyanti, taṃ sutaṃ, etañca sutamayañāṇaṃ viññātasamādhisāraṃ, tesu viññātesu dhammesu yo samādhi cittassāvikkhepo tathattāya paṭipatti, ayamassa sāro. Na hi vijānanamatteneva koci attho sijjhati. Yo panāyaṃ naro rāgādivasena vattanato sāhaso, kusalānaṃ dhammānaṃ bhāvanāya asātaccakāritāya pamatto, so saddamattaggāhīyeva hoti. Tena tassa atthavijānanābhāvato sā subhāsitavijānanapaññā ca, tathattāya paṭipattiyā abhāvato sutañca na vaḍḍhatīti.
೩೩೩. ಏವಂ ಪಮತ್ತಾನಂ ಸತ್ತಾನಂ ಪಞ್ಞಾಪರಿಹಾನಿಂ ಸುತಪರಿಹಾನಿಞ್ಚ ದಸ್ಸೇತ್ವಾ ಇದಾನಿ ಅಪ್ಪಮತ್ತಾನಂ ತದುಭಯಸಾರಾಧಿಗಮಂ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ಆಹ – ‘‘ಧಮ್ಮೇ ಚ ಯೇ…ಪೇ॰… ಸಾರಮಜ್ಝಗೂ’’ತಿ। ತತ್ಥ ಅರಿಯಪ್ಪವೇದಿತೋ ಧಮ್ಮೋ ನಾಮ ಸಮಥವಿಪಸ್ಸನಾಧಮ್ಮೋ। ಏಕೋಪಿ ಹಿ ಬುದ್ಧೋ ಸಮಥವಿಪಸ್ಸನಾಧಮ್ಮಂ ಅದೇಸೇತ್ವಾ ಪರಿನಿಬ್ಬುತೋ ನಾಮ ನತ್ಥಿ। ತಸ್ಮಾ ಏತಸ್ಮಿಂ ಧಮ್ಮೇ ಚ ಯೇ ಅರಿಯಪ್ಪವೇದಿತೇ ರತಾ ನಿರತಾ ಅಪ್ಪಮತ್ತಾ ಸಾತಚ್ಚಾನುಯೋಗಿನೋ, ಅನುತ್ತರಾ ತೇ ವಚಸಾ ಮನಸಾ ಕಮ್ಮುನಾ ಚ, ತೇ ಚತುಬ್ಬಿಧೇನ ವಚೀಸುಚರಿತೇನ ತಿವಿಧೇನ ಮನೋಸುಚರಿತೇನ ತಿವಿಧೇನ ಕಾಯಸುಚರಿತೇನ ಚ ಸಮನ್ನಾಗತತ್ತಾ ವಚಸಾ ಮನಸಾ ಕಮ್ಮುನಾ ಚ ಅನುತ್ತರಾ, ಅವಸೇಸಸತ್ತೇಹಿ ಅಸಮಾ ಅಗ್ಗಾವಿಸಿಟ್ಠಾ। ಏತ್ತಾವತಾ ಸದ್ಧಿಂ ಪುಬ್ಬಭಾಗಸೀಲೇನ ಅರಿಯಮಗ್ಗಸಮ್ಪಯುತ್ತಂ ಸೀಲಂ ದಸ್ಸೇತಿ। ಏವಂ ಪರಿಸುದ್ಧಸೀಲಾ ತೇ ಸನ್ತಿಸೋರಚ್ಚಸಮಾಧಿಸಣ್ಠಿತಾ, ಸುತಸ್ಸ ಪಞ್ಞಾಯ ಚ ಸಾರಮಜ್ಝಗೂ, ಯೇ ಅರಿಯಪ್ಪವೇದಿತೇ ಧಮ್ಮೇ ರತಾ, ತೇ ನ ಕೇವಲಂ ವಾಚಾದೀಹಿ ಅನುತ್ತರಾ ಹೋನ್ತಿ, ಅಪಿಚ ಖೋ ಪನ ಸನ್ತಿಸೋರಚ್ಚೇ ಸಮಾಧಿಮ್ಹಿ ಚ ಸಣ್ಠಿತಾ ಹುತ್ವಾ ಸುತಸ್ಸ ಪಞ್ಞಾಯ ಚ ಸಾರಮಜ್ಝಗೂ ಅಧಿಗತಾ ಇಚ್ಚೇವ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಆಸಂಸಾಯಂ ಭೂತವಚನಂ। ತತ್ಥ ಸನ್ತೀತಿ ನಿಬ್ಬಾನಂ, ಸೋರಚ್ಚನ್ತಿ ಸುನ್ದರೇ ರತಭಾವೇನ ಯಥಾಭೂತಪಟಿವೇಧಿಕಾ ಪಞ್ಞಾ, ಸನ್ತಿಯಾ ಸೋರಚ್ಚನ್ತಿ ಸನ್ತಿಸೋರಚ್ಚಂ, ನಿಬ್ಬಾನಾರಮ್ಮಣಾಯ ಮಗ್ಗಪಞ್ಞಾಯೇತಂ ಅಧಿವಚನಂ। ಸಮಾಧೀತಿ ತಂಸಮ್ಪಯುತ್ತೋವ ಮಗ್ಗಸಮಾಧಿ। ಸಣ್ಠಿತಾತಿ ತದುಭಯೇ ಪತಿಟ್ಠಿತಾ। ಸುತಪಞ್ಞಾನಂ ಸಾರಂ ನಾಮ ಅರಹತ್ತಫಲವಿಮುತ್ತಿ। ವಿಮುತ್ತಿಸಾರಞ್ಹಿ ಇದಂ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ।
333. Evaṃ pamattānaṃ sattānaṃ paññāparihāniṃ sutaparihāniñca dassetvā idāni appamattānaṃ tadubhayasārādhigamaṃ dassento āha – ‘‘dhamme ca ye…pe… sāramajjhagū’’ti. Tattha ariyappavedito dhammo nāma samathavipassanādhammo. Ekopi hi buddho samathavipassanādhammaṃ adesetvā parinibbuto nāma natthi. Tasmā etasmiṃ dhamme ca ye ariyappavediteratā niratā appamattā sātaccānuyogino, anuttarā te vacasā manasā kammunā ca, te catubbidhena vacīsucaritena tividhena manosucaritena tividhena kāyasucaritena ca samannāgatattā vacasā manasā kammunā ca anuttarā, avasesasattehi asamā aggāvisiṭṭhā. Ettāvatā saddhiṃ pubbabhāgasīlena ariyamaggasampayuttaṃ sīlaṃ dasseti. Evaṃ parisuddhasīlā te santisoraccasamādhisaṇṭhitā, sutassa paññāya ca sāramajjhagū, ye ariyappavedite dhamme ratā, te na kevalaṃ vācādīhi anuttarā honti, apica kho pana santisoracce samādhimhi ca saṇṭhitā hutvā sutassa paññāya ca sāramajjhagū adhigatā icceva veditabbā. Āsaṃsāyaṃ bhūtavacanaṃ. Tattha santīti nibbānaṃ, soraccanti sundare ratabhāvena yathābhūtapaṭivedhikā paññā, santiyā soraccanti santisoraccaṃ, nibbānārammaṇāya maggapaññāyetaṃ adhivacanaṃ. Samādhīti taṃsampayuttova maggasamādhi. Saṇṭhitāti tadubhaye patiṭṭhitā. Sutapaññānaṃ sāraṃ nāma arahattaphalavimutti. Vimuttisārañhi idaṃ brahmacariyaṃ.
ಏವಮೇತ್ಥ ಭಗವಾ ಧಮ್ಮೇನ ಪುಬ್ಬಭಾಗಪಟಿಪದಂ, ‘‘ಅನುತ್ತರಾ ವಚಸಾ’’ತಿಆದೀಹಿ ಸೀಲಕ್ಖನ್ಧಂ, ಸನ್ತಿಸೋರಚ್ಚಸಮಾಧೀಹಿ ಪಞ್ಞಾಕ್ಖನ್ಧಸಮಾಧಿಕ್ಖನ್ಧೇತಿ ತೀಹಿಪಿ ಇಮೇಹಿ ಖನ್ಧೇಹಿ ಅಪರಭಾಗಪಟಿಪದಞ್ಚ ದಸ್ಸೇತ್ವಾ ಸುತಪಞ್ಞಾಸಾರೇನ ಅಕುಪ್ಪವಿಮುತ್ತಿಂ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ಅರಹತ್ತನಿಕೂಟೇನ ದೇಸನಂ ಸಮಾಪೇಸಿ। ದೇಸನಾಪರಿಯೋಸಾನೇ ಚ ಸೋ ಭಿಕ್ಖು ಸೋತಾಪತ್ತಿಫಲಂ ಪತ್ವಾ ಪುನ ನ ಚಿರಸ್ಸೇವ ಅಗ್ಗಫಲೇ ಅರಹತ್ತೇ ಪತಿಟ್ಠಾಸೀತಿ।
Evamettha bhagavā dhammena pubbabhāgapaṭipadaṃ, ‘‘anuttarā vacasā’’tiādīhi sīlakkhandhaṃ, santisoraccasamādhīhi paññākkhandhasamādhikkhandheti tīhipi imehi khandhehi aparabhāgapaṭipadañca dassetvā sutapaññāsārena akuppavimuttiṃ dassento arahattanikūṭena desanaṃ samāpesi. Desanāpariyosāne ca so bhikkhu sotāpattiphalaṃ patvā puna na cirasseva aggaphale arahatte patiṭṭhāsīti.
ಪರಮತ್ಥಜೋತಿಕಾಯ ಖುದ್ದಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾಯ
Paramatthajotikāya khuddaka-aṭṭhakathāya
ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾಯ ಕಿಂಸೀಲಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Suttanipāta-aṭṭhakathāya kiṃsīlasuttavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಸುತ್ತನಿಪಾತಪಾಳಿ • Suttanipātapāḷi / ೯. ಕಿಂಸೀಲಸುತ್ತಂ • 9. Kiṃsīlasuttaṃ
