| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಜಾತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Jātaka-aṭṭhakathā |
[೪೫೭] ೩. ಧಮ್ಮದೇವಪುತ್ತಜಾತಕವಣ್ಣನಾ
[457] 3. Dhammadevaputtajātakavaṇṇanā
ಯಸೋಕರೋ ಪುಞ್ಞಕರೋಹಮಸ್ಮೀತಿ ಇದಂ ಸತ್ಥಾ ಜೇತವನೇ ವಿಹರನ್ತೋ ದೇವದತ್ತಸ್ಸ ಪಥವಿಪವೇಸನಂ ಆರಬ್ಭ ಕಥೇಸಿ। ತದಾ ಹಿ ಭಿಕ್ಖೂ ಧಮ್ಮಸಭಾಯಂ ಕಥಂ ಸಮುಟ್ಠಾಪೇಸುಂ ‘‘ಆವುಸೋ, ದೇವದತ್ತೋ ತಥಾಗತೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಪಟಿವಿರುಜ್ಝಿತ್ವಾ ಪಥವಿಂ ಪವಿಟ್ಠೋ’’ತಿ। ಸತ್ಥಾ ಆಗನ್ತ್ವಾ ‘‘ಕಾಯ ನುತ್ಥ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಏತರಹಿ ಕಥಾಯ ಸನ್ನಿಸಿನ್ನಾ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ‘‘ಇಮಾಯ ನಾಮಾ’’ತಿ ವುತ್ತೇ ‘‘ನ ಇದಾನೇವೇಸ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಮಮ ಜಿನಚಕ್ಕೇ ಪಹಾರಂ ದತ್ವಾ ಪಥವಿಂ ಪವಿಟ್ಠೋ, ಪುಬ್ಬೇಪಿ ಧಮ್ಮಚಕ್ಕೇ ಪಹಾರಂ ದತ್ವಾ ಪಥವಿಂ ಪವಿಸಿತ್ವಾ ಅವೀಚಿಪರಾಯಣೋ ಜಾತೋಯೇವಾ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಅತೀತಂ ಆಹರಿ।
Yasokaro puññakarohamasmīti idaṃ satthā jetavane viharanto devadattassa pathavipavesanaṃ ārabbha kathesi. Tadā hi bhikkhū dhammasabhāyaṃ kathaṃ samuṭṭhāpesuṃ ‘‘āvuso, devadatto tathāgatena saddhiṃ paṭivirujjhitvā pathaviṃ paviṭṭho’’ti. Satthā āgantvā ‘‘kāya nuttha, bhikkhave, etarahi kathāya sannisinnā’’ti pucchitvā ‘‘imāya nāmā’’ti vutte ‘‘na idānevesa, bhikkhave, mama jinacakke pahāraṃ datvā pathaviṃ paviṭṭho, pubbepi dhammacakke pahāraṃ datvā pathaviṃ pavisitvā avīciparāyaṇo jātoyevā’’ti vatvā atītaṃ āhari.
ಅತೀತೇ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಬ್ರಹ್ಮದತ್ತೇ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇನ್ತೇ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ಕಾಮಾವಚರದೇವಲೋಕೇ ಧಮ್ಮೋ ನಾಮ ದೇವಪುತ್ತೋ ಹುತ್ವಾ ನಿಬ್ಬತ್ತಿ, ದೇವದತ್ತೋ ಅಧಮ್ಮೋ ನಾಮ। ತೇಸು ಧಮ್ಮೋ ದಿಬ್ಬಾಲಙ್ಕಾರಪಟಿಮಣ್ಡಿತೋ ದಿಬ್ಬರಥವರಮಭಿರುಯ್ಹ ಅಚ್ಛರಾಗಣಪರಿವುತೋ ಮನುಸ್ಸೇಸು ಸಾಯಮಾಸಂ ಭುಞ್ಜಿತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ಅತ್ತನೋ ಘರದ್ವಾರೇ ಸುಖಕಥಾಯ ನಿಸಿನ್ನೇಸು ಪುಣ್ಣಮುಪೋಸಥದಿವಸೇ ಗಾಮನಿಗಮಜನಪದರಾಜಧಾನೀಸು ಆಕಾಸೇ ಠತ್ವಾ ‘‘ಪಾಣಾತಿಪಾತಾದೀಹಿ ದಸಹಿ ಅಕುಸಲಕಮ್ಮಪಥೇಹಿ ವಿರಮಿತ್ವಾ ಮಾತುಪಟ್ಠಾನಧಮ್ಮಂ ಪಿತುಪಟ್ಠಾನಧಮ್ಮಂ ತಿವಿಧಸುಚರಿತಧಮ್ಮಞ್ಚ ಪೂರೇಥ , ಏವಂ ಸಗ್ಗಪರಾಯಣಾ ಹುತ್ವಾ ಮಹನ್ತಂ ಯಸಂ ಅನುಭವಿಸ್ಸಥಾ’’ತಿ ಮನುಸ್ಸೇ ದಸ ಕುಸಲಕಮ್ಮಪಥೇ ಸಮಾದಪೇನ್ತೋ ಜಮ್ಬುದೀಪಂ ಪದಕ್ಖಿಣಂ ಕರೋತಿ। ಅಧಮ್ಮೋ ಪನ ದೇವಪುತ್ತೋ ‘‘ಪಾಣಂ ಹನಥಾ’’ತಿಆದಿನಾ ನಯೇನ ದಸ ಅಕುಸಲಕಮ್ಮಪಥೇ ಸಮಾದಪೇನ್ತೋ ಜಮ್ಬುದೀಪಂ ವಾಮಂ ಕರೋತಿ। ಅಥ ತೇಸಂ ಆಕಾಸೇ ರಥಾ ಸಮ್ಮುಖಾ ಅಹೇಸುಂ। ಅಥ ನೇಸಂ ಪರಿಸಾ ‘‘ತುಮ್ಹೇ ಕಸ್ಸ, ತುಮ್ಹೇ ಕಸ್ಸಾ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ‘‘ಮಯಂ ಧಮ್ಮಸ್ಸ, ಮಯಂ ಅಧಮ್ಮಸ್ಸಾ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಮಗ್ಗಾ ಓಕ್ಕಮಿತ್ವಾ ದ್ವಿಧಾ ಜಾತಾ। ಧಮ್ಮೋಪಿ ಅಧಮ್ಮಂ ಆಮನ್ತೇತ್ವಾ ‘‘ಸಮ್ಮ, ತ್ವಂ ಅಧಮ್ಮೋ, ಅಹಂ ಧಮ್ಮೋ, ಮಗ್ಗೋ ಮಯ್ಹಂ ಅನುಚ್ಛವಿಕೋ, ತವ ರಥಂ ಓಕ್ಕಾಮೇತ್ವಾ ಮಯ್ಹಂ ಮಗ್ಗಂ ದೇಹೀ’’ತಿ ಪಠಮಂ ಗಾಥಮಾಹ –
Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto kāmāvacaradevaloke dhammo nāma devaputto hutvā nibbatti, devadatto adhammo nāma. Tesu dhammo dibbālaṅkārapaṭimaṇḍito dibbarathavaramabhiruyha accharāgaṇaparivuto manussesu sāyamāsaṃ bhuñjitvā attano attano gharadvāre sukhakathāya nisinnesu puṇṇamuposathadivase gāmanigamajanapadarājadhānīsu ākāse ṭhatvā ‘‘pāṇātipātādīhi dasahi akusalakammapathehi viramitvā mātupaṭṭhānadhammaṃ pitupaṭṭhānadhammaṃ tividhasucaritadhammañca pūretha , evaṃ saggaparāyaṇā hutvā mahantaṃ yasaṃ anubhavissathā’’ti manusse dasa kusalakammapathe samādapento jambudīpaṃ padakkhiṇaṃ karoti. Adhammo pana devaputto ‘‘pāṇaṃ hanathā’’tiādinā nayena dasa akusalakammapathe samādapento jambudīpaṃ vāmaṃ karoti. Atha tesaṃ ākāse rathā sammukhā ahesuṃ. Atha nesaṃ parisā ‘‘tumhe kassa, tumhe kassā’’ti pucchitvā ‘‘mayaṃ dhammassa, mayaṃ adhammassā’’ti vatvā maggā okkamitvā dvidhā jātā. Dhammopi adhammaṃ āmantetvā ‘‘samma, tvaṃ adhammo, ahaṃ dhammo, maggo mayhaṃ anucchaviko, tava rathaṃ okkāmetvā mayhaṃ maggaṃ dehī’’ti paṭhamaṃ gāthamāha –
೨೬.
26.
‘‘ಯಸೋಕರೋ ಪುಞ್ಞಕರೋಹಮಸ್ಮಿ, ಸದಾತ್ಥುತೋ ಸಮಣಬ್ರಾಹ್ಮಣಾನಂ।
‘‘Yasokaro puññakarohamasmi, sadātthuto samaṇabrāhmaṇānaṃ;
ಮಗ್ಗಾರಹೋ ದೇವಮನುಸ್ಸಪೂಜಿತೋ, ಧಮ್ಮೋ ಅಹಂ ದೇಹಿ ಅಧಮ್ಮ ಮಗ್ಗ’’ನ್ತಿ॥
Maggāraho devamanussapūjito, dhammo ahaṃ dehi adhamma magga’’nti.
ತತ್ಥ ಯಸೋಕರೋತಿ ಅಹಂ ದೇವಮನುಸ್ಸಾನಂ ಯಸದಾಯಕೋ। ದುತಿಯಪದೇಪಿ ಏಸೇವ ನಯೋ। ಸದಾತ್ಥುತೋತಿ ಸದಾ ಥುತೋ ನಿಚ್ಚಪಸತ್ಥೋ। ತತೋ ಪರಾ –
Tattha yasokaroti ahaṃ devamanussānaṃ yasadāyako. Dutiyapadepi eseva nayo. Sadātthutoti sadā thuto niccapasattho. Tato parā –
೨೭.
27.
‘‘ಅಧಮ್ಮಯಾನಂ ದಳ್ಹಮಾರುಹಿತ್ವಾ, ಅಸನ್ತಸನ್ತೋ ಬಲವಾಹಮಸ್ಮಿ।
‘‘Adhammayānaṃ daḷhamāruhitvā, asantasanto balavāhamasmi;
ಸ ಕಿಸ್ಸ ಹೇತುಮ್ಹಿ ತವಜ್ಜ ದಜ್ಜಂ, ಮಗ್ಗಂ ಅಹಂ ಧಮ್ಮ ಅದಿನ್ನಪುಬ್ಬಂ॥
Sa kissa hetumhi tavajja dajjaṃ, maggaṃ ahaṃ dhamma adinnapubbaṃ.
೨೮.
28.
‘‘ಧಮ್ಮೋ ಹವೇ ಪಾತುರಹೋಸಿ ಪುಬ್ಬೇ, ಪಚ್ಛಾ ಅಧಮ್ಮೋ ಉದಪಾದಿ ಲೋಕೇ।
‘‘Dhammo have pāturahosi pubbe, pacchā adhammo udapādi loke;
ಜೇಟ್ಠೋ ಚ ಸೇಟ್ಠೋ ಚ ಸನನ್ತನೋ ಚ, ಉಯ್ಯಾಹಿ ಜೇಟ್ಠಸ್ಸ ಕನಿಟ್ಠ ಮಗ್ಗಾ॥
Jeṭṭho ca seṭṭho ca sanantano ca, uyyāhi jeṭṭhassa kaniṭṭha maggā.
೨೯.
29.
‘‘ನ ಯಾಚನಾಯ ನಪಿ ಪಾತಿರೂಪಾ, ನ ಅರಹತಾ ತೇಹಂ ದದೇಯ್ಯಂ ಮಗ್ಗಂ।
‘‘Na yācanāya napi pātirūpā, na arahatā tehaṃ dadeyyaṃ maggaṃ;
ಯುದ್ಧಞ್ಚ ನೋ ಹೋತು ಉಭಿನ್ನಮಜ್ಜ, ಯುದ್ಧಮ್ಹಿ ಯೋ ಜೇಸ್ಸತಿ ತಸ್ಸ ಮಗ್ಗೋ॥
Yuddhañca no hotu ubhinnamajja, yuddhamhi yo jessati tassa maggo.
೩೦.
30.
‘‘ಸಬ್ಬಾ ದಿಸಾ ಅನುವಿಸಟೋಹಮಸ್ಮಿ, ಮಹಬ್ಬಲೋ ಅಮಿತಯಸೋ ಅತುಲ್ಯೋ।
‘‘Sabbā disā anuvisaṭohamasmi, mahabbalo amitayaso atulyo;
ಗುಣೇಹಿ ಸಬ್ಬೇಹಿ ಉಪೇತರೂಪೋ, ಧಮ್ಮೋ ಅಧಮ್ಮ ತ್ವಂ ಕಥಂ ವಿಜೇಸ್ಸಸಿ॥
Guṇehi sabbehi upetarūpo, dhammo adhamma tvaṃ kathaṃ vijessasi.
೩೧.
31.
‘‘ಲೋಹೇನ ವೇ ಹಞ್ಞತಿ ಜಾತರೂಪಂ, ನ ಜಾತರೂಪೇನ ಹನನ್ತಿ ಲೋಹಂ।
‘‘Lohena ve haññati jātarūpaṃ, na jātarūpena hananti lohaṃ;
ಸಚೇ ಅಧಮ್ಮೋ ಹಞ್ಛತಿ ಧಮ್ಮಮಜ್ಜ, ಅಯೋ ಸುವಣ್ಣಂ ವಿಯ ದಸ್ಸನೇಯ್ಯಂ॥
Sace adhammo hañchati dhammamajja, ayo suvaṇṇaṃ viya dassaneyyaṃ.
೩೨.
32.
‘‘ಸಚೇ ತುವಂ ಯುದ್ಧಬಲೋ ಅಧಮ್ಮ, ನ ತುಯ್ಹ ವುಡ್ಢಾ ಚ ಗರೂ ಚ ಅತ್ಥಿ।
‘‘Sace tuvaṃ yuddhabalo adhamma, na tuyha vuḍḍhā ca garū ca atthi;
ಮಗ್ಗಞ್ಚ ತೇ ದಮ್ಮಿ ಪಿಯಾಪ್ಪಿಯೇನ, ವಾಚಾದುರುತ್ತಾನಿಪಿ ತೇ ಖಮಾಮೀ’’ತಿ॥ –
Maggañca te dammi piyāppiyena, vācāduruttānipi te khamāmī’’ti. –
ಇಮಾ ಛ ಗಾಥಾ ತೇಸಞ್ಞೇವ ವಚನಪಟಿವಚನವಸೇನ ಕಥಿತಾ।
Imā cha gāthā tesaññeva vacanapaṭivacanavasena kathitā.
ತತ್ಥ ಸ ಕಿಸ್ಸ ಹೇತುಮ್ಹಿ ತವಜ್ಜ ದಜ್ಜನ್ತಿ ಸೋಮ್ಹಿ ಅಹಂ ಅಧಮ್ಮೋ ಅಧಮ್ಮಯಾನಂ ರಥಂ ಆರುಳ್ಹೋ ಅಭೀತೋ ಬಲವಾ। ಕಿಂಕಾರಣಾ ಅಜ್ಜ ಭೋ ಧಮ್ಮ, ಕಸ್ಸಚಿ ಅದಿನ್ನಪುಬ್ಬಂ ಮಗ್ಗಂ ತುಯ್ಹಂ ದಮ್ಮೀತಿ। ಪುಬ್ಬೇತಿ ಪಠಮಕಪ್ಪಿಕಕಾಲೇ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಲೋಕೇ ದಸಕುಸಲಕಮ್ಮಪಥಧಮ್ಮೋ ಚ ಪುಬ್ಬೇ ಪಾತುರಹೋಸಿ, ಪಚ್ಛಾ ಅಧಮ್ಮೋ। ಜೇಟ್ಠೋ ಚಾತಿ ಪುರೇ ನಿಬ್ಬತ್ತಭಾವೇನ ಅಹಂ ಜೇಟ್ಠೋ ಚ ಸೇಟ್ಠೋ ಚ ಪೋರಾಣಕೋ ಚ, ತ್ವಂ ಪನ ಕನಿಟ್ಠೋ, ತಸ್ಮಾ ಮಗ್ಗಾ ಉಯ್ಯಾಹೀತಿ ವದತಿ। ನಪಿ ಪಾತಿರೂಪಾತಿ ಅಹಞ್ಹಿ ತೇ ನೇವ ಯಾಚನಾಯ ನ ಪತಿರೂಪವಚನೇನ ಮಗ್ಗಾರಹತಾಯ ಮಗ್ಗಂ ದದೇಯ್ಯಂ। ಅನುವಿಸಟೋತಿ ಅಹಂ ಚತಸ್ಸೋ ದಿಸಾ ಚತಸ್ಸೋ ಅನುದಿಸಾತಿ ಸಬ್ಬಾ ದಿಸಾ ಅತ್ತನೋ ಗುಣೇನ ಪತ್ಥಟೋ ಪಞ್ಞಾತೋ ಪಾಕಟೋ। ಲೋಹೇನಾತಿ ಅಯಮುಟ್ಠಿಕೇನ। ಹಞ್ಛತೀತಿ ಹನಿಸ್ಸತಿ। ತುವಂ ಯುದ್ಧಬಲೋ ಅಧಮ್ಮಾತಿ ಸಚೇ ತ್ವಂ ಯುದ್ಧಬಲೋಸಿ ಅಧಮ್ಮ। ವುಡ್ಢಾ ಚ ಗರೂ ಚಾತಿ ಯದಿ ತುಯ್ಹಂ ‘‘ಇಮೇ ವುಡ್ಢಾ, ಇಮೇ ಗರೂ ಪಣ್ಡಿತಾ’’ತಿ ಏವಂ ನತ್ಥಿ। ಪಿಯಾಪ್ಪಿಯೇನಾತಿ ಪಿಯೇನಾಪಿ ಅಪ್ಪಿಯೇನಾಪಿ ದದನ್ತೋ ಪಿಯೇನ ವಿಯ ತೇ ಮಗ್ಗಂ ದದಾಮೀತಿ ಅತ್ಥೋ।
Tattha sa kissa hetumhi tavajja dajjanti somhi ahaṃ adhammo adhammayānaṃ rathaṃ āruḷho abhīto balavā. Kiṃkāraṇā ajja bho dhamma, kassaci adinnapubbaṃ maggaṃ tuyhaṃ dammīti. Pubbeti paṭhamakappikakāle imasmiṃ loke dasakusalakammapathadhammo ca pubbe pāturahosi, pacchā adhammo. Jeṭṭho cāti pure nibbattabhāvena ahaṃ jeṭṭho ca seṭṭho ca porāṇako ca, tvaṃ pana kaniṭṭho, tasmā maggā uyyāhīti vadati. Napi pātirūpāti ahañhi te neva yācanāya na patirūpavacanena maggārahatāya maggaṃ dadeyyaṃ. Anuvisaṭoti ahaṃ catasso disā catasso anudisāti sabbā disā attano guṇena patthaṭo paññāto pākaṭo. Lohenāti ayamuṭṭhikena. Hañchatīti hanissati. Tuvaṃ yuddhabalo adhammāti sace tvaṃ yuddhabalosi adhamma. Vuḍḍhā ca garū cāti yadi tuyhaṃ ‘‘ime vuḍḍhā, ime garū paṇḍitā’’ti evaṃ natthi. Piyāppiyenāti piyenāpi appiyenāpi dadanto piyena viya te maggaṃ dadāmīti attho.
ಬೋಧಿಸತ್ತೇನ ಪನ ಇಮಾಯ ಗಾಥಾಯ ಕಥಿತಕ್ಖಣೇಯೇವ ಅಧಮ್ಮೋ ರಥೇ ಠಾತುಂ ಅಸಕ್ಕೋನ್ತೋ ಅವಂಸಿರೋ ಪಥವಿಯಂ ಪತಿತ್ವಾ ಪಥವಿಯಾ ವಿವರೇ ದಿನ್ನೇ ಗನ್ತ್ವಾ ಅವೀಚಿಮ್ಹಿಯೇವ ನಿಬ್ಬತ್ತಿ। ಏತಮತ್ಥಂ ವಿದಿತ್ವಾ ಭಗವಾ ಅಭಿಸಮ್ಬುದ್ಧೋ ಹುತ್ವಾ ಸೇಸಗಾಥಾ ಅಭಾಸಿ –
Bodhisattena pana imāya gāthāya kathitakkhaṇeyeva adhammo rathe ṭhātuṃ asakkonto avaṃsiro pathaviyaṃ patitvā pathaviyā vivare dinne gantvā avīcimhiyeva nibbatti. Etamatthaṃ viditvā bhagavā abhisambuddho hutvā sesagāthā abhāsi –
೩೩.
33.
‘‘ಇದಞ್ಚ ಸುತ್ವಾ ವಚನಂ ಅಧಮ್ಮೋ, ಅವಂಸಿರೋ ಪತಿತೋ ಉದ್ಧಪಾದೋ।
‘‘Idañca sutvā vacanaṃ adhammo, avaṃsiro patito uddhapādo;
ಯುದ್ಧತ್ಥಿಕೋ ಚೇ ನ ಲಭಾಮಿ ಯುದ್ಧಂ, ಏತ್ತಾವತಾ ಹೋತಿ ಹತೋ ಅಧಮ್ಮೋ॥
Yuddhatthiko ce na labhāmi yuddhaṃ, ettāvatā hoti hato adhammo.
೩೪.
34.
‘‘ಖನ್ತೀಬಲೋ ಯುದ್ಧಬಲಂ ವಿಜೇತ್ವಾ, ಹನ್ತ್ವಾ ಅಧಮ್ಮಂ ನಿಹನಿತ್ವ ಭೂಮ್ಯಾ।
‘‘Khantībalo yuddhabalaṃ vijetvā, hantvā adhammaṃ nihanitva bhūmyā;
ಪಾಯಾಸಿ ವಿತ್ತೋ ಅಭಿರುಯ್ಹ ಸನ್ದನಂ, ಮಗ್ಗೇನೇವ ಅತಿಬಲೋ ಸಚ್ಚನಿಕ್ಕಮೋ॥
Pāyāsi vitto abhiruyha sandanaṃ, maggeneva atibalo saccanikkamo.
೩೫.
35.
‘‘ಮಾತಾ ಪಿತಾ ಸಮಣಬ್ರಾಹ್ಮಣಾ ಚ, ಅಸಮ್ಮಾನಿತಾ ಯಸ್ಸ ಸಕೇ ಅಗಾರೇ।
‘‘Mātā pitā samaṇabrāhmaṇā ca, asammānitā yassa sake agāre;
ಇಧೇವ ನಿಕ್ಖಿಪ್ಪ ಸರೀರದೇಹಂ, ಕಾಯಸ್ಸ ಭೇದಾ ನಿರಯಂ ವಜನ್ತಿ ತೇ।
Idheva nikkhippa sarīradehaṃ, kāyassa bhedā nirayaṃ vajanti te;
ಯಥಾ ಅಧಮ್ಮೋ ಪತಿತೋ ಅವಂಸಿರೋ॥
Yathā adhammo patito avaṃsiro.
೩೬.
36.
‘‘ಮಾತಾ ಪಿತಾ ಸಮಣಬ್ರಾಹ್ಮಣಾ ಚ, ಸುಸಮ್ಮಾನಿತಾ ಯಸ್ಸ ಸಕೇ ಅಗಾರೇ।
‘‘Mātā pitā samaṇabrāhmaṇā ca, susammānitā yassa sake agāre;
ಇಧೇವ ನಿಕ್ಖಿಪ್ಪ ಸರೀರದೇಹಂ, ಕಾಯಸ್ಸ ಭೇದಾ ಸುಗತಿಂ ವಜನ್ತಿ ತೇ।
Idheva nikkhippa sarīradehaṃ, kāyassa bhedā sugatiṃ vajanti te;
ಯಥಾಪಿ ಧಮ್ಮೋ ಅಭಿರುಯ್ಹ ಸನ್ದನ’’ನ್ತಿ॥
Yathāpi dhammo abhiruyha sandana’’nti.
ತತ್ಥ ಯುದ್ಧತ್ಥಿಕೋ ಚೇತಿ ಅಯಂ ತಸ್ಸ ವಿಲಾಪೋ, ಸೋ ಕಿರೇವಂ ವಿಲಪನ್ತೋಯೇವ ಪತಿತ್ವಾ ಪಥವಿಂ ಪವಿಟ್ಠೋ । ಏತ್ತಾವತಾತಿ ಭಿಕ್ಖವೇ, ಯಾವತಾ ಪಥವಿಂ ಪವಿಟ್ಠೋ, ತಾವತಾ ಅಧಮ್ಮೋ ಹತೋ ನಾಮ ಹೋತಿ। ಖನ್ತೀಬಲೋತಿ ಭಿಕ್ಖವೇ, ಏವಂ ಅಧಮ್ಮೋ ಪಥವಿಂ ಪವಿಟ್ಠೋ ಅಧಿವಾಸನಖನ್ತೀಬಲೋ ತಂ ಯುದ್ಧಬಲಂ ವಿಜೇತ್ವಾ ವಧಿತ್ವಾ ಭೂಮಿಯಂ ನಿಹನಿತ್ವಾ ಪಾತೇತ್ವಾ ವಿತ್ತಜಾತತಾಯ ವಿತ್ತೋ ಅತ್ತನೋ ರಥಂ ಆರುಯ್ಹ ಮಗ್ಗೇನೇವ ಸಚ್ಚನಿಕ್ಕಮೋ ತಥಪರಕ್ಕಮೋ ಧಮ್ಮದೇವಪುತ್ತೋ ಪಾಯಾಸಿ। ಅಸಮ್ಮಾನಿತಾತಿ ಅಸಕ್ಕತಾ। ಸರೀರದೇಹನ್ತಿ ಇಮಸ್ಮಿಂಯೇವ ಲೋಕೇ ಸರೀರಸಙ್ಖಾತಂ ದೇಹಂ ನಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾ। ನಿರಯಂ ವಜನ್ತೀತಿ ಯಸ್ಸ ಪಾಪಪುಗ್ಗಲಸ್ಸ ಏತೇ ಸಕ್ಕಾರಾರಹಾ ಗೇಹೇ ಅಸಕ್ಕತಾ, ತಥಾರೂಪಾ ಯಥಾ ಅಧಮ್ಮೋ ಪತಿತೋ ಅವಂಸಿರೋ, ಏವಂ ಅವಂಸಿರಾ ನಿರಯಂ ವಜನ್ತೀತಿ ಅತ್ಥೋ। ಸುಗತಿಂ ವಜನ್ತೀತಿ ಯಸ್ಸ ಪನೇತೇ ಸಕ್ಕತಾ, ತಾದಿಸಾ ಪಣ್ಡಿತಾ ಯಥಾಪಿ ಧಮ್ಮೋ ಸನ್ದನಂ ಅಭಿರುಯ್ಹ ದೇವಲೋಕಂ ಗತೋ, ಏವಂ ಸುಗತಿಂ ವಜನ್ತೀತಿ।
Tattha yuddhatthiko ceti ayaṃ tassa vilāpo, so kirevaṃ vilapantoyeva patitvā pathaviṃ paviṭṭho . Ettāvatāti bhikkhave, yāvatā pathaviṃ paviṭṭho, tāvatā adhammo hato nāma hoti. Khantībaloti bhikkhave, evaṃ adhammo pathaviṃ paviṭṭho adhivāsanakhantībalo taṃ yuddhabalaṃ vijetvā vadhitvā bhūmiyaṃ nihanitvā pātetvā vittajātatāya vitto attano rathaṃ āruyha maggeneva saccanikkamo tathaparakkamo dhammadevaputto pāyāsi. Asammānitāti asakkatā. Sarīradehanti imasmiṃyeva loke sarīrasaṅkhātaṃ dehaṃ nikkhipitvā. Nirayaṃ vajantīti yassa pāpapuggalassa ete sakkārārahā gehe asakkatā, tathārūpā yathā adhammo patito avaṃsiro, evaṃ avaṃsirā nirayaṃ vajantīti attho. Sugatiṃ vajantīti yassa panete sakkatā, tādisā paṇḍitā yathāpi dhammo sandanaṃ abhiruyha devalokaṃ gato, evaṃ sugatiṃ vajantīti.
ಸತ್ಥಾ ಏವಂ ಧಮ್ಮಂ ದೇಸೇತ್ವಾ ‘‘ನ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಇದಾನೇವ, ಪುಬ್ಬೇಪಿ ದೇವದತ್ತೋ ಮಯಾ ಸದ್ಧಿಂ ಪಟಿವಿರುಜ್ಝಿತ್ವಾ ಪಥವಿಂ ಪವಿಟ್ಠೋ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಜಾತಕಂ ಸಮೋಧಾನೇಸಿ – ‘‘ತದಾ ಅಧಮ್ಮೋ ದೇವಪುತ್ತೋ ದೇವದತ್ತೋ ಅಹೋಸಿ, ಪರಿಸಾಪಿಸ್ಸ ದೇವದತ್ತಪರಿಸಾ, ಧಮ್ಮೋ ಪನ ಅಹಮೇವ, ಪರಿಸಾ ಬುದ್ಧಪರಿಸಾಯೇವಾ’’ತಿ।
Satthā evaṃ dhammaṃ desetvā ‘‘na, bhikkhave, idāneva, pubbepi devadatto mayā saddhiṃ paṭivirujjhitvā pathaviṃ paviṭṭho’’ti vatvā jātakaṃ samodhānesi – ‘‘tadā adhammo devaputto devadatto ahosi, parisāpissa devadattaparisā, dhammo pana ahameva, parisā buddhaparisāyevā’’ti.
ಧಮ್ಮದೇವಪುತ್ತಜಾತಕವಣ್ಣನಾ ತತಿಯಾ।
Dhammadevaputtajātakavaṇṇanā tatiyā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಜಾತಕಪಾಳಿ • Jātakapāḷi / ೪೫೭. ಧಮ್ಮದೇವಪುತ್ತಜಾತಕಂ • 457. Dhammadevaputtajātakaṃ
