| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Suttanipāta-aṭṭhakathā |
೫. ಚುನ್ದಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ
5. Cundasuttavaṇṇanā
೮೩. ಪುಚ್ಛಾಮಿ ಮುನಿಂ ಪಹೂತಪಞ್ಞನ್ತಿ ಚುನ್ದಸುತ್ತಂ। ಕಾ ಉಪ್ಪತ್ತಿ? ಸಙ್ಖೇಪತೋ ತಾವ ಅತ್ತಜ್ಝಾಸಯಪರಜ್ಝಾಸಯಅಟ್ಠುಪ್ಪತ್ತಿಪುಚ್ಛಾವಸಿಕಭೇದತೋ ಚತೂಸು ಉಪ್ಪತ್ತೀಸು ಇಮಸ್ಸ ಸುತ್ತಸ್ಸ ಪುಚ್ಛಾವಸಿಕಾ ಉಪ್ಪತ್ತಿ। ವಿತ್ಥಾರತೋ ಪನ ಏಕಂ ಸಮಯಂ ಭಗವಾ ಮಲ್ಲೇಸು ಚಾರಿಕಂ ಚರಮಾನೋ ಮಹತಾ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಯೇನ ಪಾವಾ ತದವಸರಿ। ತತ್ರ ಸುದಂ ಭಗವಾ ಪಾವಾಯಂ ವಿಹರತಿ ಚುನ್ದಸ್ಸ ಕಮ್ಮಾರಪುತ್ತಸ್ಸ ಅಮ್ಬವನೇ। ಇತೋ ಪಭುತಿ ಯಾವ ‘‘ಅಥ ಖೋ ಭಗವಾ ಪುಬ್ಬಣ್ಹಸಮಯಂ ನಿವಾಸೇತ್ವಾ ಪತ್ತಚೀವರಮಾದಾಯ ಸದ್ಧಿಂ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘೇನ ಯೇನ ಚುನ್ದಸ್ಸ ಕಮ್ಮಾರಪುತ್ತಸ್ಸ ನಿವೇಸನಂ ತೇನುಪಸಙ್ಕಮಿ; ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ಪಞ್ಞತ್ತೇ ಆಸನೇ ನಿಸೀದೀ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೧೮೯), ತಾವ ಸುತ್ತೇ ಆಗತನಯೇನೇವ ವಿತ್ಥಾರೇತಬ್ಬಂ।
83.Pucchāmimuniṃ pahūtapaññanti cundasuttaṃ. Kā uppatti? Saṅkhepato tāva attajjhāsayaparajjhāsayaaṭṭhuppattipucchāvasikabhedato catūsu uppattīsu imassa suttassa pucchāvasikā uppatti. Vitthārato pana ekaṃ samayaṃ bhagavā mallesu cārikaṃ caramāno mahatā bhikkhusaṅghena saddhiṃ yena pāvā tadavasari. Tatra sudaṃ bhagavā pāvāyaṃ viharati cundassa kammāraputtassa ambavane. Ito pabhuti yāva ‘‘atha kho bhagavā pubbaṇhasamayaṃ nivāsetvā pattacīvaramādāya saddhiṃ bhikkhusaṅghena yena cundassa kammāraputtassa nivesanaṃ tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā paññatte āsane nisīdī’’ti (dī. ni. 2.189), tāva sutte āgatanayeneva vitthāretabbaṃ.
ಏವಂ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘೇನ ಸದ್ಧಿಂ ನಿಸಿನ್ನೇ ಭಗವತಿ ಚುನ್ದೋ ಕಮ್ಮಾರಪುತ್ತೋ ಬುದ್ಧಪ್ಪಮುಖಂ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘಂ ಪರಿವಿಸನ್ತೋ ಬ್ಯಞ್ಜನಸೂಪಾದಿಗಹಣತ್ಥಂ ಭಿಕ್ಖೂನಂ ಸುವಣ್ಣಭಾಜನಾನಿ ಉಪನಾಮೇಸಿ। ಅಪಞ್ಞತ್ತೇ ಸಿಕ್ಖಾಪದೇ ಕೇಚಿ ಭಿಕ್ಖೂ ಸುವಣ್ಣಭಾಜನಾನಿ ಪಟಿಚ್ಛಿಂಸು ಕೇಚಿ ನ ಪಟಿಚ್ಛಿಂಸು। ಭಗವತೋ ಪನ ಏಕಮೇವ ಭಾಜನಂ ಅತ್ತನೋ ಸೇಲಮಯಂ ಪತ್ತಂ, ದುತಿಯಭಾಜನಂ ಬುದ್ಧಾ ನ ಗಣ್ಹನ್ತಿ। ತತ್ಥ ಅಞ್ಞತರೋ ಪಾಪಭಿಕ್ಖು ಸಹಸ್ಸಗ್ಘನಕಂ ಸುವಣ್ಣಭಾಜನಂ ಅತ್ತನೋ ಭೋಜನತ್ಥಾಯ ಸಮ್ಪತ್ತಂ ಥೇಯ್ಯಚಿತ್ತೇನ ಕುಞ್ಚಿಕತ್ಥವಿಕಾಯ ಪಕ್ಖಿಪಿ। ಚುನ್ದೋ ಪರಿವಿಸಿತ್ವಾ ಹತ್ಥಪಾದಂ ಧೋವಿತ್ವಾ ಭಗವನ್ತಂ ನಮಸ್ಸಮಾನೋ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘಂ ಓಲೋಕೇನ್ತೋ ತಂ ಭಿಕ್ಖುಂ ಅದ್ದಸ, ದಿಸ್ವಾ ಚ ಪನ ಅಪಸ್ಸಮಾನೋ ವಿಯ ಹುತ್ವಾ ನ ನಂ ಕಿಞ್ಚಿ ಅಭಣಿ ಭಗವತಿ ಥೇರೇಸು ಚ ಗಾರವೇನ, ಅಪಿಚ ‘‘ಮಿಚ್ಛಾದಿಟ್ಠಿಕಾನಂ ವಚನಪಥೋ ಮಾ ಅಹೋಸೀ’’ತಿ। ಸೋ ‘‘ಕಿಂ ನು ಖೋ ಸಂವರಯುತ್ತಾಯೇವ ಸಮಣಾ, ಉದಾಹು ಭಿನ್ನಸಂವರಾ ಈದಿಸಾಪಿ ಸಮಣಾ’’ತಿ ಞಾತುಕಾಮೋ ಸಾಯನ್ಹಸಮಯೇ ಭಗವನ್ತಂ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ಆಹ ‘‘ಪುಚ್ಛಾಮಿ ಮುನಿ’’ನ್ತಿ।
Evaṃ bhikkhusaṅghena saddhiṃ nisinne bhagavati cundo kammāraputto buddhappamukhaṃ bhikkhusaṅghaṃ parivisanto byañjanasūpādigahaṇatthaṃ bhikkhūnaṃ suvaṇṇabhājanāni upanāmesi. Apaññatte sikkhāpade keci bhikkhū suvaṇṇabhājanāni paṭicchiṃsu keci na paṭicchiṃsu. Bhagavato pana ekameva bhājanaṃ attano selamayaṃ pattaṃ, dutiyabhājanaṃ buddhā na gaṇhanti. Tattha aññataro pāpabhikkhu sahassagghanakaṃ suvaṇṇabhājanaṃ attano bhojanatthāya sampattaṃ theyyacittena kuñcikatthavikāya pakkhipi. Cundo parivisitvā hatthapādaṃ dhovitvā bhagavantaṃ namassamāno bhikkhusaṅghaṃ olokento taṃ bhikkhuṃ addasa, disvā ca pana apassamāno viya hutvā na naṃ kiñci abhaṇi bhagavati theresu ca gāravena, apica ‘‘micchādiṭṭhikānaṃ vacanapatho mā ahosī’’ti. So ‘‘kiṃ nu kho saṃvarayuttāyeva samaṇā, udāhu bhinnasaṃvarā īdisāpi samaṇā’’ti ñātukāmo sāyanhasamaye bhagavantaṃ upasaṅkamitvā āha ‘‘pucchāmi muni’’nti.
ತತ್ಥ ಪುಚ್ಛಾಮೀತಿ ಇದಂ ‘‘ತಿಸ್ಸೋ ಪುಚ್ಛಾ ಅದಿಟ್ಠಜೋತನಾ ಪುಚ್ಛಾ’’ತಿಆದಿನಾ (ಚೂಳನಿ॰ ಪುಣ್ಣಕಮಾಣವಪುಚ್ಛಾನಿದ್ದೇಸ ೧೨) ನಯೇನ ನಿದ್ದೇಸೇ ವುತ್ತನಯಮೇವ। ಮುನಿನ್ತಿ ಏತಮ್ಪಿ ‘‘ಮೋನಂ ವುಚ್ಚತಿ ಞಾಣಂ। ಯಾ ಪಞ್ಞಾ ಪಜಾನನಾ…ಪೇ॰… ಸಮ್ಮಾದಿಟ್ಠಿ, ತೇನ ಞಾಣೇನ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಮುನಿ, ಮೋನಪ್ಪತ್ತೋತಿ, ತೀಣಿ ಮೋನೇಯ್ಯಾನಿ ಕಾಯಮೋನೇಯ್ಯ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ (ಮಹಾನಿ॰ ೧೪) ನಯೇನ ತತ್ಥೇವ ವುತ್ತನಯಮೇವ । ಅಯಮ್ಪನೇತ್ಥ ಸಙ್ಖೇಪೋ। ಪುಚ್ಛಾಮೀತಿ ಓಕಾಸಂ ಕಾರೇನ್ತೋ ಮುನಿನ್ತಿ ಮುನಿಮುನಿಂ ಭಗವನ್ತಂ ಆಲಪತಿ। ಪಹೂತಪಞ್ಞನ್ತಿಆದೀನಿ ಥುತಿವಚನಾನಿ, ತೇಹಿ ತಂ ಮುನಿಂ ಥುನಾತಿ। ತತ್ಥ ಪಹೂತಪಞ್ಞನ್ತಿ ವಿಪುಲಪಞ್ಞಂ। ಞೇಯ್ಯಪರಿಯನ್ತಿಕತ್ತಾ ಚಸ್ಸ ವಿಪುಲತಾ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಇತಿ ಚುನ್ದೋ ಕಮ್ಮಾರಪುತ್ತೋತಿ ಇದಂ ದ್ವಯಂ ಧನಿಯಸುತ್ತೇ ವುತ್ತನಯಮೇವ। ಇತೋ ಪರಂ ಪನ ಏತ್ತಕಮ್ಪಿ ಅವತ್ವಾ ಸಬ್ಬಂ ವುತ್ತನಯಂ ಛಡ್ಡೇತ್ವಾ ಅವುತ್ತನಯಮೇವ ವಣ್ಣಯಿಸ್ಸಾಮ।
Tattha pucchāmīti idaṃ ‘‘tisso pucchā adiṭṭhajotanā pucchā’’tiādinā (cūḷani. puṇṇakamāṇavapucchāniddesa 12) nayena niddese vuttanayameva. Muninti etampi ‘‘monaṃ vuccati ñāṇaṃ. Yā paññā pajānanā…pe… sammādiṭṭhi, tena ñāṇena samannāgato muni, monappattoti, tīṇi moneyyāni kāyamoneyya’’ntiādinā (mahāni. 14) nayena tattheva vuttanayameva . Ayampanettha saṅkhepo. Pucchāmīti okāsaṃ kārento muninti munimuniṃ bhagavantaṃ ālapati. Pahūtapaññantiādīni thutivacanāni, tehi taṃ muniṃ thunāti. Tattha pahūtapaññanti vipulapaññaṃ. Ñeyyapariyantikattā cassa vipulatā veditabbā. Iti cundo kammāraputtoti idaṃ dvayaṃ dhaniyasutte vuttanayameva. Ito paraṃ pana ettakampi avatvā sabbaṃ vuttanayaṃ chaḍḍetvā avuttanayameva vaṇṇayissāma.
ಬುದ್ಧನ್ತಿ ತೀಸು ಬುದ್ಧೇಸು ತತಿಯಬುದ್ಧಂ। ಧಮ್ಮಸ್ಸಾಮಿನ್ತಿ ಮಗ್ಗಧಮ್ಮಸ್ಸ ಜನಕತ್ತಾ ಪುತ್ತಸ್ಸೇವ ಪಿತರಂ ಅತ್ತನಾ ಉಪ್ಪಾದಿತಸಿಪ್ಪಾಯತನಾದೀನಂ ವಿಯ ಚ ಆಚರಿಯಂ ಧಮ್ಮಸ್ಸ ಸಾಮಿಂ, ಧಮ್ಮಿಸ್ಸರಂ ಧಮ್ಮರಾಜಂ ಧಮ್ಮವಸವತ್ತಿನ್ತಿ ಅತ್ಥೋ। ವುತ್ತಮ್ಪಿ ಚೇತಂ –
Buddhanti tīsu buddhesu tatiyabuddhaṃ. Dhammassāminti maggadhammassa janakattā puttasseva pitaraṃ attanā uppāditasippāyatanādīnaṃ viya ca ācariyaṃ dhammassa sāmiṃ, dhammissaraṃ dhammarājaṃ dhammavasavattinti attho. Vuttampi cetaṃ –
‘‘ಸೋ ಹಿ, ಬ್ರಾಹ್ಮಣ, ಭಗವಾ ಅನುಪ್ಪನ್ನಸ್ಸ ಮಗ್ಗಸ್ಸ ಉಪ್ಪಾದೇತಾ, ಅಸಞ್ಜಾತಸ್ಸ ಮಗ್ಗಸ್ಸ ಸಞ್ಜನೇತಾ, ಅನಕ್ಖಾತಸ್ಸ ಮಗ್ಗಸ್ಸ ಅಕ್ಖಾತಾ, ಮಗ್ಗಞ್ಞೂ, ಮಗ್ಗವಿದೂ, ಮಗ್ಗಕೋವಿದೋ। ಮಗ್ಗಾನುಗಾ ಚ ಪನ ಏತರಹಿ ಸಾವಕಾ ವಿಹರನ್ತಿ ಪಚ್ಛಾ ಸಮನ್ನಾಗತಾ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೩.೭೯)।
‘‘So hi, brāhmaṇa, bhagavā anuppannassa maggassa uppādetā, asañjātassa maggassa sañjanetā, anakkhātassa maggassa akkhātā, maggaññū, maggavidū, maggakovido. Maggānugā ca pana etarahi sāvakā viharanti pacchā samannāgatā’’ti (ma. ni. 3.79).
ವೀತತಣ್ಹನ್ತಿ ವಿಗತಕಾಮಭವವಿಭವತಣ್ಹಂ। ದ್ವಿಪದುತ್ತಮನ್ತಿ ದ್ವಿಪದಾನಂ ಉತ್ತಮಂ। ತತ್ಥ ಕಿಞ್ಚಾಪಿ ಭಗವಾ ನ ಕೇವಲಂ ದ್ವಿಪದುತ್ತಮೋ ಏವ, ಅಥ ಖೋ ಯಾವತಾ ಸತ್ತಾ ಅಪದಾ ವಾ ದ್ವಿಪದಾ ವಾ…ಪೇ॰… ನೇವಸಞ್ಞೀನಾಸಞ್ಞಿನೋ ವಾ, ತೇಸಂ ಸಬ್ಬೇಸಂ ಉತ್ತಮೋ। ಅಥ ಖೋ ಉಕ್ಕಟ್ಠಪರಿಚ್ಛೇದವಸೇನ ದ್ವಿಪದುತ್ತಮೋತ್ವೇವ ವುಚ್ಚತಿ। ದ್ವಿಪದಾ ಹಿ ಸಬ್ಬಸತ್ತಾನಂ ಉಕ್ಕಟ್ಠಾ ಚಕ್ಕವತ್ತಿಮಹಾಸಾವಕಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಾನಂ ತತ್ಥ ಉಪ್ಪತ್ತಿತೋ, ತೇಸಞ್ಚ ಉತ್ತಮೋತಿ ವುತ್ತೇ ಸಬ್ಬಸತ್ತುತ್ತಮೋತಿ ವುತ್ತೋಯೇವ ಹೋತಿ। ಸಾರಥೀನಂ ಪವರನ್ತಿ ಸಾರೇತೀತಿ ಸಾರಥಿ, ಹತ್ಥಿದಮಕಾದೀನಮೇತಂ ಅಧಿವಚನಂ। ತೇಸಞ್ಚ ಭಗವಾ ಪವರೋ ಅನುತ್ತರೇನ ದಮನೇನ ಪುರಿಸದಮ್ಮೇ ದಮೇತುಂ ಸಮತ್ಥಭಾವತೋ। ಯಥಾಹ –
Vītataṇhanti vigatakāmabhavavibhavataṇhaṃ. Dvipaduttamanti dvipadānaṃ uttamaṃ. Tattha kiñcāpi bhagavā na kevalaṃ dvipaduttamo eva, atha kho yāvatā sattā apadā vā dvipadā vā…pe… nevasaññīnāsaññino vā, tesaṃ sabbesaṃ uttamo. Atha kho ukkaṭṭhaparicchedavasena dvipaduttamotveva vuccati. Dvipadā hi sabbasattānaṃ ukkaṭṭhā cakkavattimahāsāvakapaccekabuddhānaṃ tattha uppattito, tesañca uttamoti vutte sabbasattuttamoti vuttoyeva hoti. Sārathīnaṃ pavaranti sāretīti sārathi, hatthidamakādīnametaṃ adhivacanaṃ. Tesañca bhagavā pavaro anuttarena damanena purisadamme dametuṃ samatthabhāvato. Yathāha –
‘‘ಹತ್ಥಿದಮಕೇನ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಹತ್ಥಿದಮ್ಮೋ ಸಾರಿತೋ ಏಕಂ ಏವ ದಿಸಂ ಧಾವತಿ ಪುರತ್ಥಿಮಂ ವಾ ಪಚ್ಛಿಮಂ ವಾ ಉತ್ತರಂ ವಾ ದಕ್ಖಿಣಂ ವಾ। ಅಸ್ಸದಮಕೇನ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಅಸ್ಸದಮ್ಮೋ…ಪೇ॰… ಗೋದಮಕೇನ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಗೋದಮ್ಮೋ…ಪೇ॰… ದಕ್ಖಿಣಂ ವಾ। ತಥಾಗತೇನ ಹಿ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಅರಹತಾ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧೇನ ಪುರಿಸದಮ್ಮೋ ಸಾರಿತೋ ಅಟ್ಠ ದಿಸಾ ವಿಧಾವತಿ, ರೂಪೀ ರೂಪಾನಿ ಪಸ್ಸತಿ, ಅಯಮೇಕಾ ದಿಸಾ…ಪೇ॰… ಸಞ್ಞಾವೇದಯಿತನಿರೋಧಂ ಉಪಸಮ್ಪಜ್ಜ ವಿಹರತಿ, ಅಯಂ ಅಟ್ಠಮೀ ದಿಸಾ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೩.೩೧೨)।
‘‘Hatthidamakena, bhikkhave, hatthidammo sārito ekaṃ eva disaṃ dhāvati puratthimaṃ vā pacchimaṃ vā uttaraṃ vā dakkhiṇaṃ vā. Assadamakena, bhikkhave, assadammo…pe… godamakena, bhikkhave, godammo…pe… dakkhiṇaṃ vā. Tathāgatena hi, bhikkhave, arahatā sammāsambuddhena purisadammo sārito aṭṭha disā vidhāvati, rūpī rūpāni passati, ayamekā disā…pe… saññāvedayitanirodhaṃ upasampajja viharati, ayaṃ aṭṭhamī disā’’ti (ma. ni. 3.312).
ಕತೀತಿ ಅತ್ಥಪ್ಪಭೇದಪುಚ್ಛಾ। ಲೋಕೇತಿ ಸತ್ತಲೋಕೇ। ಸಮಣಾತಿ ಪುಚ್ಛಿತಬ್ಬಅತ್ಥನಿದಸ್ಸನಂ। ಇಙ್ಘಾತಿ ಯಾಚನತ್ಥೇ ನಿಪಾತೋ। ತದಿಙ್ಘಾತಿ ತೇ ಇಙ್ಘ। ಬ್ರೂಹೀತಿ ಆಚಿಕ್ಖ ಕಥಯಸ್ಸೂತಿ।
Katīti atthappabhedapucchā. Loketi sattaloke. Samaṇāti pucchitabbaatthanidassanaṃ. Iṅghāti yācanatthe nipāto. Tadiṅghāti te iṅgha. Brūhīti ācikkha kathayassūti.
೮೪. ಏವಂ ವುತ್ತೇ ಭಗವಾ ಚುನ್ದಂ ಕಮ್ಮಾರಪುತ್ತಂ ‘‘ಕಿಂ, ಭನ್ತೇ, ಕುಸಲಂ, ಕಿಂ ಅಕುಸಲ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ (ಮ॰ ನಿ॰ ೩.೨೯೬) ನಯೇನ ಗಿಹಿಪಞ್ಹಂ ಅಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ಸಮಣಪಞ್ಹಂ ಪುಚ್ಛನ್ತಂ ದಿಸ್ವಾ ಆವಜ್ಜೇನ್ತೋ ‘‘ತಂ ಪಾಪಭಿಕ್ಖುಂ ಸನ್ಧಾಯ ಅಯಂ ಪುಚ್ಛತೀ’’ತಿ ಞತ್ವಾ ತಸ್ಸ ಅಞ್ಞತ್ರ ವೋಹಾರಮತ್ತಾ ಅಸ್ಸಮಣಭಾವಂ ದೀಪೇನ್ತೋ ಆಹ ‘‘ಚತುರೋ ಸಮಣಾ’’ತಿ। ತತ್ಥ ಚತುರೋತಿ ಸಙ್ಖ್ಯಾಪರಿಚ್ಛೇದೋ। ಸಮಣಾತಿ ಕದಾಚಿ ಭಗವಾ ತಿತ್ಥಿಯೇ ಸಮಣವಾದೇನ ವದತಿ; ಯಥಾಹ – ‘‘ಯಾನಿ ತಾನಿ ಪುಥುಸಮಣಬ್ರಾಹ್ಮಣಾನಂ ವತಕೋತೂಹಲಮಙ್ಗಲಾನೀ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೪೦೭)। ಕದಾಚಿ ಪುಥುಜ್ಜನೇ; ಯಥಾಹ – ‘‘ಸಮಣಾ ಸಮಣಾತಿ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಜನೋ ಸಞ್ಜಾನಾತೀ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೪೩೫)। ಕದಾಚಿ ಸೇಕ್ಖೇ; ಯಥಾಹ – ‘‘ಇಧೇವ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಸಮಣೋ, ಇಧ ದುತಿಯೋ ಸಮಣೋ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೧೩೯; ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೨೧೪; ಅ॰ ನಿ॰ ೪.೨೪೧)। ಕದಾಚಿ ಖೀಣಾಸವೇ; ಯಥಾಹ – ‘‘ಆಸವಾನಂ ಖಯಾ ಸಮಣೋ ಹೋತೀ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೪೩೮)। ಕದಾಚಿ ಅತ್ತಾನಂಯೇವ; ಯಥಾಹ – ‘‘ಸಮಣೋತಿ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ತಥಾಗತಸ್ಸೇತಂ ಅಧಿವಚನ’’ನ್ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೮.೮೫)। ಇಧ ಪನ ತೀಹಿ ಪದೇಹಿ ಸಬ್ಬೇಪಿ ಅರಿಯೇ ಸೀಲವನ್ತಂ ಪುಥುಜ್ಜನಞ್ಚ , ಚತುತ್ಥೇನ ಇತರಂ ಅಸ್ಸಮಣಮ್ಪಿ ಭಣ್ಡುಂ ಕಾಸಾವಕಣ್ಠಂ ಕೇವಲಂ ವೋಹಾರಮತ್ತಕೇನ ಸಮಣೋತಿ ಸಙ್ಗಣ್ಹಿತ್ವಾ ‘‘ಚತುರೋ ಸಮಣಾ’’ತಿ ಆಹ। ನ ಪಞ್ಚಮತ್ಥೀತಿ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಧಮ್ಮವಿನಯೇ ವೋಹಾರಮತ್ತಕೇನ ಪಟಿಞ್ಞಾಮತ್ತಕೇನಾಪಿ ಪಞ್ಚಮೋ ಸಮಣೋ ನಾಮ ನತ್ಥಿ।
84. Evaṃ vutte bhagavā cundaṃ kammāraputtaṃ ‘‘kiṃ, bhante, kusalaṃ, kiṃ akusala’’ntiādinā (ma. ni. 3.296) nayena gihipañhaṃ apucchitvā samaṇapañhaṃ pucchantaṃ disvā āvajjento ‘‘taṃ pāpabhikkhuṃ sandhāya ayaṃ pucchatī’’ti ñatvā tassa aññatra vohāramattā assamaṇabhāvaṃ dīpento āha ‘‘caturo samaṇā’’ti. Tattha caturoti saṅkhyāparicchedo. Samaṇāti kadāci bhagavā titthiye samaṇavādena vadati; yathāha – ‘‘yāni tāni puthusamaṇabrāhmaṇānaṃ vatakotūhalamaṅgalānī’’ti (ma. ni. 1.407). Kadāci puthujjane; yathāha – ‘‘samaṇā samaṇāti kho, bhikkhave, jano sañjānātī’’ti (ma. ni. 1.435). Kadāci sekkhe; yathāha – ‘‘idheva, bhikkhave, samaṇo, idha dutiyo samaṇo’’ti (ma. ni. 1.139; dī. ni. 2.214; a. ni. 4.241). Kadāci khīṇāsave; yathāha – ‘‘āsavānaṃ khayā samaṇo hotī’’ti (ma. ni. 1.438). Kadāci attānaṃyeva; yathāha – ‘‘samaṇoti kho, bhikkhave, tathāgatassetaṃ adhivacana’’nti (a. ni. 8.85). Idha pana tīhi padehi sabbepi ariye sīlavantaṃ puthujjanañca , catutthena itaraṃ assamaṇampi bhaṇḍuṃ kāsāvakaṇṭhaṃ kevalaṃ vohāramattakena samaṇoti saṅgaṇhitvā ‘‘caturo samaṇā’’ti āha. Na pañcamatthīti imasmiṃ dhammavinaye vohāramattakena paṭiññāmattakenāpi pañcamo samaṇo nāma natthi.
ತೇ ತೇ ಆವಿಕರೋಮೀತಿ ತೇ ಚತುರೋ ಸಮಣೇ ತವ ಪಾಕಟೇ ಕರೋಮಿ। ಸಕ್ಖಿಪುಟ್ಠೋತಿ ಸಮ್ಮುಖಾ ಪುಚ್ಛಿತೋ। ಮಗ್ಗಜಿನೋತಿ ಮಗ್ಗೇನ ಸಬ್ಬಕಿಲೇಸೇ ವಿಜಿತಾವೀತಿ ಅತ್ಥೋ। ಮಗ್ಗದೇಸಕೋತಿ ಪರೇಸಂ ಮಗ್ಗಂ ದೇಸೇತಾ। ಮಗ್ಗೇ ಜೀವತೀತಿ ಸತ್ತಸು ಸೇಕ್ಖೇಸು ಯೋ ಕೋಚಿ ಸೇಕ್ಖೋ ಅಪರಿಯೋಸಿತಮಗ್ಗವಾಸತ್ತಾ ಲೋಕುತ್ತರೇ, ಸೀಲವನ್ತಪುಥುಜ್ಜನೋ ಚ ಲೋಕಿಯೇ ಮಗ್ಗೇ ಜೀವತಿ ನಾಮ, ಸೀಲವನ್ತಪುಥುಜ್ಜನೋ ವಾ ಲೋಕುತ್ತರಮಗ್ಗನಿಮಿತ್ತಂ ಜೀವನತೋಪಿ ಮಗ್ಗೇ ಜೀವತೀತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ। ಯೋ ಚ ಮಗ್ಗದೂಸೀತಿ ಯೋ ಚ ದುಸ್ಸೀಲೋ ಮಿಚ್ಛಾದಿಟ್ಠಿ ಮಗ್ಗಪಟಿಲೋಮಾಯ ಪಟಿಪತ್ತಿಯಾ ಮಗ್ಗದೂಸಕೋತಿ ಅತ್ಥೋ।
Te te āvikaromīti te caturo samaṇe tava pākaṭe karomi. Sakkhipuṭṭhoti sammukhā pucchito. Maggajinoti maggena sabbakilese vijitāvīti attho. Maggadesakoti paresaṃ maggaṃ desetā. Magge jīvatīti sattasu sekkhesu yo koci sekkho apariyositamaggavāsattā lokuttare, sīlavantaputhujjano ca lokiye magge jīvati nāma, sīlavantaputhujjano vā lokuttaramagganimittaṃ jīvanatopi magge jīvatīti veditabbo. Yo ca maggadūsīti yo ca dussīlo micchādiṭṭhi maggapaṭilomāya paṭipattiyā maggadūsakoti attho.
೮೫. ‘‘ಇಮೇ ತೇ ಚತುರೋ ಸಮಣಾ’’ತಿ ಏವಂ ಭಗವತಾ ಸಙ್ಖೇಪೇನ ಉದ್ದಿಟ್ಠೇ ಚತುರೋ ಸಮಣೇ ‘‘ಅಯಂ ನಾಮೇತ್ಥ ಮಗ್ಗಜಿನೋ, ಅಯಂ ಮಗ್ಗದೇಸಕೋ, ಅಯಂ ಮಗ್ಗೇ ಜೀವತಿ, ಅಯಂ ಮಗ್ಗದೂಸೀ’’ತಿ ಏವಂ ಪಟಿವಿಜ್ಝಿತುಂ ಅಸಕ್ಕೋನ್ತೋ ಪುನ ಪುಚ್ಛಿತುಂ ಚುನ್ದೋ ಆಹ ‘‘ಕಂ ಮಗ್ಗಜಿನ’’ನ್ತಿ। ತತ್ಥ ಮಗ್ಗೇ ಜೀವತಿ ಮೇತಿ ಯೋ ಸೋ ಮಗ್ಗೇ ಜೀವತಿ, ತಂ ಮೇ ಬ್ರೂಹಿ ಪುಟ್ಠೋತಿ। ಸೇಸಂ ಪಾಕಟಮೇವ।
85. ‘‘Ime te caturo samaṇā’’ti evaṃ bhagavatā saṅkhepena uddiṭṭhe caturo samaṇe ‘‘ayaṃ nāmettha maggajino, ayaṃ maggadesako, ayaṃ magge jīvati, ayaṃ maggadūsī’’ti evaṃ paṭivijjhituṃ asakkonto puna pucchituṃ cundo āha ‘‘kaṃ maggajina’’nti. Tattha magge jīvati meti yo so magge jīvati, taṃ me brūhi puṭṭhoti. Sesaṃ pākaṭameva.
೮೬. ಇದಾನಿಸ್ಸ ಭಗವಾ ಚತುರೋಪಿ ಸಮಣೇ ಚತೂಹಿ ಗಾಥಾಹಿ ನಿದ್ದಿಸನ್ತೋ ಆಹ ‘‘ಯೋ ತಿಣ್ಣಕಥಂಕಥೋ ವಿಸಲ್ಲೋ’’ತಿ। ತತ್ಥ ತಿಣ್ಣಕಥಂಕಥೋ ವಿಸಲ್ಲೋತಿ ಏತಂ ಉರಗಸುತ್ತೇ ವುತ್ತನಯಮೇವ। ಅಯಂ ಪನ ವಿಸೇಸೋ। ಯಸ್ಮಾ ಇಮಾಯ ಗಾಥಾಯ ಮಗ್ಗಜಿನೋತಿ ಬುದ್ಧಸಮಣೋ ಅಧಿಪ್ಪೇತೋ, ತಸ್ಮಾ ಸಬ್ಬಞ್ಞುತಞ್ಞಾಣೇನ ಕಥಂಕಥಾಪತಿರೂಪಕಸ್ಸ ಸಬ್ಬಧಮ್ಮೇಸು ಅಞ್ಞಾಣಸ್ಸ ತಿಣ್ಣತ್ತಾಪಿ ‘‘ತಿಣ್ಣಕಥಂಕಥೋ’’ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ। ಪುಬ್ಬೇ ವುತ್ತನಯೇನ ಹಿ ತಿಣ್ಣಕಥಂಕಥಾಪಿ ಸೋತಾಪನ್ನಾದಯೋ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಪರಿಯೋಸಾನಾ ಸಕದಾಗಾಮಿವಿಸಯಾದೀಸು ಬುದ್ಧವಿಸಯಪರಿಯೋಸಾನೇಸು ಪಟಿಹತಞಾಣಪ್ಪಭಾವತ್ತಾ ಪರಿಯಾಯೇನ ಅತಿಣ್ಣಕಥಂಕಥಾವ ಹೋನ್ತಿ। ಭಗವಾ ಪನ ಸಬ್ಬಪ್ಪಕಾರೇನ ತಿಣ್ಣಕಥಂಕಥೋತಿ। ನಿಬ್ಬಾನಾಭಿರತೋತಿ ನಿಬ್ಬಾನೇ ಅಭಿರತೋ, ಫಲಸಮಾಪತ್ತಿವಸೇನ ಸದಾ ನಿಬ್ಬಾನನಿನ್ನಚಿತ್ತೋತಿ ಅತ್ಥೋ। ತಾದಿಸೋ ಚ ಭಗವಾ। ಯಥಾಹ –
86. Idānissa bhagavā caturopi samaṇe catūhi gāthāhi niddisanto āha ‘‘yo tiṇṇakathaṃkatho visallo’’ti. Tattha tiṇṇakathaṃkatho visalloti etaṃ uragasutte vuttanayameva. Ayaṃ pana viseso. Yasmā imāya gāthāya maggajinoti buddhasamaṇo adhippeto, tasmā sabbaññutaññāṇena kathaṃkathāpatirūpakassa sabbadhammesu aññāṇassa tiṇṇattāpi ‘‘tiṇṇakathaṃkatho’’ti veditabbo. Pubbe vuttanayena hi tiṇṇakathaṃkathāpi sotāpannādayo paccekabuddhapariyosānā sakadāgāmivisayādīsu buddhavisayapariyosānesu paṭihatañāṇappabhāvattā pariyāyena atiṇṇakathaṃkathāva honti. Bhagavā pana sabbappakārena tiṇṇakathaṃkathoti. Nibbānābhiratoti nibbāne abhirato, phalasamāpattivasena sadā nibbānaninnacittoti attho. Tādiso ca bhagavā. Yathāha –
‘‘ಸೋ ಖೋ ಅಹಂ, ಅಗ್ಗಿವೇಸ್ಸನ, ತಸ್ಸಾ ಏವ ಕಥಾಯ ಪರಿಯೋಸಾನೇ, ತಸ್ಮಿಂಯೇವ ಪುರಿಮಸ್ಮಿಂ ಸಮಾಧಿನಿಮಿತ್ತೇ ಅಜ್ಝತ್ತಮೇವ ಚಿತ್ತಂ ಸಣ್ಠಪೇಮಿ, ಸನ್ನಿಸಾದೇಮಿ, ಏಕೋದಿಂ ಕರೋಮಿ, ಸಮಾದಹಾಮೀ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೩೮೭)।
‘‘So kho ahaṃ, aggivessana, tassā eva kathāya pariyosāne, tasmiṃyeva purimasmiṃ samādhinimitte ajjhattameva cittaṃ saṇṭhapemi, sannisādemi, ekodiṃ karomi, samādahāmī’’ti (ma. ni. 1.387).
ಅನಾನುಗಿದ್ಧೋತಿ ಕಞ್ಚಿ ಧಮ್ಮಂ ತಣ್ಹಾಗೇಧೇನ ಅನನುಗಿಜ್ಝನ್ತೋ। ಲೋಕಸ್ಸ ಸದೇವಕಸ್ಸ ನೇತಾತಿ ಆಸಯಾನುಸಯಾನುಲೋಮೇನ ಧಮ್ಮಂ ದೇಸೇತ್ವಾ ಪಾರಾಯನಮಹಾಸಮಯಾದೀಸು ಅನೇಕೇಸು ಸುತ್ತನ್ತೇಸು ಅಪರಿಮಾಣಾನಂ ದೇವಮನುಸ್ಸಾನಂ ಸಚ್ಚಪಟಿವೇಧಸಮ್ಪಾದನೇನ ಸದೇವಕಸ್ಸ ಲೋಕಸ್ಸ ನೇತಾ, ಗಮಯಿತಾ, ತಾರೇತಾ, ಪಾರಂ ಸಮ್ಪಾಪೇತಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ತಾದಿನ್ತಿ ತಾದಿಸಂ ಯಥಾವುತ್ತಪ್ಪಕಾರಲೋಕಧಮ್ಮೇಹಿ ನಿಬ್ಬಿಕಾರನ್ತಿ ಅತ್ಥೋ। ಸೇಸಮೇತ್ಥ ಪಾಕಟಮೇವ।
Anānugiddhoti kañci dhammaṃ taṇhāgedhena ananugijjhanto. Lokassa sadevakassa netāti āsayānusayānulomena dhammaṃ desetvā pārāyanamahāsamayādīsu anekesu suttantesu aparimāṇānaṃ devamanussānaṃ saccapaṭivedhasampādanena sadevakassa lokassa netā, gamayitā, tāretā, pāraṃ sampāpetāti attho. Tādinti tādisaṃ yathāvuttappakāralokadhammehi nibbikāranti attho. Sesamettha pākaṭameva.
೮೭. ಏವಂ ಭಗವಾ ಇಮಾಯ ಗಾಥಾಯ ‘‘ಮಗ್ಗಜಿನ’’ನ್ತಿ ಬುದ್ಧಸಮಣಂ ನಿದ್ದಿಸಿತ್ವಾ ಇದಾನಿ ಖೀಣಾಸವಸಮಣಂ ನಿದ್ದಿಸನ್ತೋ ಆಹ ‘‘ಪರಮಂ ಪರಮನ್ತೀ’’ತಿ। ತತ್ಥ ಪರಮಂ ನಾಮ ನಿಬ್ಬಾನಂ, ಸಬ್ಬಧಮ್ಮಾನಂ ಅಗ್ಗಂ ಉತ್ತಮನ್ತಿ ಅತ್ಥೋ। ಪರಮನ್ತಿ ಯೋಧ ಞತ್ವಾತಿ ತಂ ಪರಮಂ ಪರಮಮಿಚ್ಚೇವ ಯೋ ಇಧ ಸಾಸನೇ ಞತ್ವಾ ಪಚ್ಚವೇಕ್ಖಣಞಾಣೇನ। ಅಕ್ಖಾತಿ ವಿಭಜತೇ ಇಧೇವ ಧಮ್ಮನ್ತಿ ನಿಬ್ಬಾನಧಮ್ಮಂ ಅಕ್ಖಾತಿ, ಅತ್ತನಾ ಪಟಿವಿದ್ಧತ್ತಾ ಪರೇಸಂ ಪಾಕಟಂ ಕರೋತಿ ‘‘ಇದಂ ನಿಬ್ಬಾನ’’ನ್ತಿ, ಮಗ್ಗಧಮ್ಮಂ ವಿಭಜತಿ ‘‘ಇಮೇ ಚತ್ತಾರೋ ಸತಿಪಟ್ಠಾನಾ…ಪೇ॰… ಅರಿಯೋ ಅಟ್ಠಙ್ಗಿಕೋ ಮಗ್ಗೋ’’ತಿ। ಉಭಯಮ್ಪಿ ವಾ ಉಗ್ಘಟಿತಞ್ಞೂನಂ ಸಙ್ಖೇಪದೇಸನಾಯ ಆಚಿಕ್ಖತಿ, ವಿಪಞ್ಚಿತಞ್ಞೂನಂ ವಿತ್ಥಾರದೇಸನಾಯ ವಿಭಜತಿ। ಏವಂ ಆಚಿಕ್ಖನ್ತೋ ವಿಭಜನ್ತೋ ಚ ‘‘ಇಧೇವ ಸಾಸನೇ ಅಯಂ ಧಮ್ಮೋ, ನ ಇತೋ ಬಹಿದ್ಧಾ’’ತಿ ಸೀಹನಾದಂ ನದನ್ತೋ ಅಕ್ಖಾತಿ ಚ ವಿಭಜತಿ ಚ। ತೇನ ವುತ್ತಂ ‘‘ಅಕ್ಖಾತಿ ವಿಭಜತೇ ಇಧೇವ ಧಮ್ಮ’’ನ್ತಿ। ತಂ ಕಙ್ಖಛಿದಂ ಮುನಿಂ ಅನೇಜನ್ತಿ ತಂ ಏವರೂಪಂ ಚತುಸಚ್ಚಪಟಿವೇಧೇನ ಅತ್ತನೋ, ದೇಸನಾಯ ಚ ಪರೇಸಂ ಕಙ್ಖಚ್ಛೇದನೇನ ಕಙ್ಖಚ್ಛಿದಂ , ಮೋನೇಯ್ಯಸಮನ್ನಾಗಮೇನ ಮುನಿಂ, ಏಜಾಸಙ್ಖಾತಾಯ ತಣ್ಹಾಯ ಅಭಾವತೋ ಅನೇಜಂ ದುತಿಯಂ ಭಿಕ್ಖುನಮಾಹು ಮಗ್ಗದೇಸಿನ್ತಿ।
87. Evaṃ bhagavā imāya gāthāya ‘‘maggajina’’nti buddhasamaṇaṃ niddisitvā idāni khīṇāsavasamaṇaṃ niddisanto āha ‘‘paramaṃ paramantī’’ti. Tattha paramaṃ nāma nibbānaṃ, sabbadhammānaṃ aggaṃ uttamanti attho. Paramanti yodha ñatvāti taṃ paramaṃ paramamicceva yo idha sāsane ñatvā paccavekkhaṇañāṇena. Akkhāti vibhajate idheva dhammanti nibbānadhammaṃ akkhāti, attanā paṭividdhattā paresaṃ pākaṭaṃ karoti ‘‘idaṃ nibbāna’’nti, maggadhammaṃ vibhajati ‘‘ime cattāro satipaṭṭhānā…pe… ariyo aṭṭhaṅgiko maggo’’ti. Ubhayampi vā ugghaṭitaññūnaṃ saṅkhepadesanāya ācikkhati, vipañcitaññūnaṃ vitthāradesanāya vibhajati. Evaṃ ācikkhanto vibhajanto ca ‘‘idheva sāsane ayaṃ dhammo, na ito bahiddhā’’ti sīhanādaṃ nadanto akkhāti ca vibhajati ca. Tena vuttaṃ ‘‘akkhāti vibhajate idheva dhamma’’nti. Taṃ kaṅkhachidaṃ muniṃ anejanti taṃ evarūpaṃ catusaccapaṭivedhena attano, desanāya ca paresaṃ kaṅkhacchedanena kaṅkhacchidaṃ , moneyyasamannāgamena muniṃ, ejāsaṅkhātāya taṇhāya abhāvato anejaṃ dutiyaṃ bhikkhunamāhu maggadesinti.
೮೮. ಏವಂ ಇಮಾಯ ಗಾಥಾಯ ಸಯಂ ಅನುತ್ತರಂ ಮಗ್ಗಂ ಉಪ್ಪಾದೇತ್ವಾ ದೇಸನಾಯ ಅನುತ್ತರೋ ಮಗ್ಗದೇಸೀ ಸಮಾನೋಪಿ ದೂತಮಿವ ಲೇಖವಾಚಕಮಿವ ಚ ರಞ್ಞೋ ಅತ್ತನೋ ಸಾಸನಹರಂ ಸಾಸನಜೋತಕಞ್ಚ ‘‘ಮಗ್ಗದೇಸಿ’’ನ್ತಿ ಖೀಣಾಸವಸಮಣಂ ನಿದ್ದಿಸಿತ್ವಾ ಇದಾನಿ ಸೇಕ್ಖಸಮಣಞ್ಚ ಸೀಲವನ್ತಪುಥುಜ್ಜನಸಮಣಞ್ಚ ನಿದ್ದಿಸನ್ತೋ ಆಹ ‘‘ಯೋ ಧಮ್ಮಪದೇ’’ತಿ। ತತ್ಥ ಪದವಣ್ಣನಾ ಪಾಕಟಾಯೇವ। ಅಯಂ ಪನೇತ್ಥ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ – ಯೋ ನಿಬ್ಬಾನಧಮ್ಮಸ್ಸ ಪದತ್ತಾ ಧಮ್ಮಪದೇ, ಉಭೋ ಅನ್ತೇ ಅನುಪಗಮ್ಮ ದೇಸಿತತ್ತಾ ಆಸಯಾನುರೂಪತೋ ವಾ ಸತಿಪಟ್ಠಾನಾದಿನಾನಪ್ಪಕಾರೇಹಿ ದೇಸಿತತ್ತಾ ಸುದೇಸಿತೇ, ಮಗ್ಗಸಮಙ್ಗೀಪಿ ಅನವಸಿತಮಗ್ಗಕಿಚ್ಚತ್ತಾ ಮಗ್ಗೇ ಜೀವತಿ, ಸೀಲಸಂಯಮೇನ ಸಞ್ಞತೋ, ಕಾಯಾದೀಸು ಸೂಪಟ್ಠಿತಾಯ ಚಿರಕತಾದಿಸರಣಾಯ ವಾ ಸತಿಯಾ ಸತಿಮಾ, ಅಣುಮತ್ತಸ್ಸಾಪಿ ವಜ್ಜಸ್ಸ ಅಭಾವತೋ ಅನವಜ್ಜತ್ತಾ, ಕೋಟ್ಠಾಸಭಾವೇನ ಚ ಪದತ್ತಾ ಸತ್ತತಿಂಸಬೋಧಿಪಕ್ಖಿಯಧಮ್ಮಸಙ್ಖಾತಾನಿ ಅನವಜ್ಜಪದಾನಿ ಭಙ್ಗಞಾಣತೋ ಪಭುತಿ ಭಾವನಾಸೇವನಾಯ ಸೇವಮಾನೋ, ತಂ ಭಿಕ್ಖುನಂ ತತಿಯಂ ಮಗ್ಗಜೀವಿನ್ತಿ ಆಹೂತಿ।
88. Evaṃ imāya gāthāya sayaṃ anuttaraṃ maggaṃ uppādetvā desanāya anuttaro maggadesī samānopi dūtamiva lekhavācakamiva ca rañño attano sāsanaharaṃ sāsanajotakañca ‘‘maggadesi’’nti khīṇāsavasamaṇaṃ niddisitvā idāni sekkhasamaṇañca sīlavantaputhujjanasamaṇañca niddisanto āha ‘‘yo dhammapade’’ti. Tattha padavaṇṇanā pākaṭāyeva. Ayaṃ panettha atthavaṇṇanā – yo nibbānadhammassa padattā dhammapade, ubho ante anupagamma desitattā āsayānurūpato vā satipaṭṭhānādinānappakārehi desitattā sudesite, maggasamaṅgīpi anavasitamaggakiccattā magge jīvati, sīlasaṃyamena saññato, kāyādīsu sūpaṭṭhitāya cirakatādisaraṇāya vā satiyā satimā, aṇumattassāpi vajjassa abhāvato anavajjattā, koṭṭhāsabhāvena ca padattā sattatiṃsabodhipakkhiyadhammasaṅkhātāni anavajjapadāni bhaṅgañāṇato pabhuti bhāvanāsevanāya sevamāno, taṃ bhikkhunaṃ tatiyaṃ maggajīvinti āhūti.
೮೯. ಏವಂ ಭಗವಾ ಇಮಾಯ ಗಾಥಾಯ ‘‘ಮಗ್ಗಜೀವಿ’’ನ್ತಿ ಸೇಕ್ಖಸಮಣಂ ಸೀಲವನ್ತಪುಥುಜ್ಜನಸಮಣಞ್ಚ ನಿದ್ದಿಸಿತ್ವಾ ಇದಾನಿ ತಂ ಭಣ್ಡುಂ ಕಾಸಾವಕಣ್ಠಂ ಕೇವಲಂ ವೋಹಾರಮತ್ತಸಮಣಂ ನಿದ್ದಿಸನ್ತೋ ಆಹ ‘‘ಛದನಂ ಕತ್ವಾನಾ’’ತಿ। ತತ್ಥ ಛದನಂ ಕತ್ವಾನಾತಿ ಪತಿರೂಪಂ ಕರಿತ್ವಾ, ವೇಸಂ ಗಹೇತ್ವಾ, ಲಿಙ್ಗಂ ಧಾರೇತ್ವಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ಸುಬ್ಬತಾನನ್ತಿ ಬುದ್ಧಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಸಾವಕಾನಂ। ತೇಸಞ್ಹಿ ಸುನ್ದರಾನಿ ವತಾನಿ, ತಸ್ಮಾ ತೇ ಸುಬ್ಬತಾತಿ ವುಚ್ಚನ್ತಿ। ಪಕ್ಖನ್ದೀತಿ ಪಕ್ಖನ್ದಕೋ, ಅನ್ತೋ ಪವಿಸಕೋತಿ ಅತ್ಥೋ। ದುಸ್ಸೀಲೋ ಹಿ ಗೂಥಪಟಿಚ್ಛಾದನತ್ಥಂ ತಿಣಪಣ್ಣಾದಿಚ್ಛದನಂ ವಿಯ ಅತ್ತನೋ ದುಸ್ಸೀಲಭಾವಂ ಪಟಿಚ್ಛಾದನತ್ಥಂ ಸುಬ್ಬತಾನಂ ಛದನಂ ಕತ್ವಾ ‘‘ಅಹಮ್ಪಿ ಭಿಕ್ಖೂ’’ತಿ ಭಿಕ್ಖುಮಜ್ಝೇ ಪಕ್ಖನ್ದತಿ, ‘‘ಏತ್ತಕವಸ್ಸೇನ ಭಿಕ್ಖುನಾ ಗಹೇತಬ್ಬಂ ಏತ’’ನ್ತಿ ಲಾಭೇ ದೀಯಮಾನೇ ‘‘ಅಹಂ ಏತ್ತಕವಸ್ಸೋ’’ತಿ ಗಣ್ಹಿತುಂ ಪಕ್ಖನ್ದತಿ, ತೇನ ವುಚ್ಚತಿ ‘‘ಛದನಂ ಕತ್ವಾನ ಸುಬ್ಬತಾನಂ ಪಕ್ಖನ್ದೀ’’ತಿ। ಚತುನ್ನಮ್ಪಿ ಖತ್ತಿಯಾದಿಕುಲಾನಂ ಉಪ್ಪನ್ನಂ ಪಸಾದಂ ಅನನುರೂಪಪಟಿಪತ್ತಿಯಾ ದೂಸೇತೀತಿ ಕುಲದೂಸಕೋ। ಪಗಬ್ಭೋತಿ ಅಟ್ಠಟ್ಠಾನೇನ ಕಾಯಪಾಗಬ್ಭಿಯೇನ, ಚತುಟ್ಠಾನೇನ ವಚೀಪಾಗಬ್ಭಿಯೇನ, ಅನೇಕಟ್ಠಾನೇನ ಮನೋಪಾಗಬ್ಭಿಯೇನ ಚ ಸಮನ್ನಾಗತೋತಿ ಅತ್ಥೋ। ಅಯಮೇತ್ಥ ಸಙ್ಖೇಪೋ, ವಿತ್ಥಾರಂ ಪನ ಮೇತ್ತಸುತ್ತವಣ್ಣನಾಯಂ ವಕ್ಖಾಮ।
89. Evaṃ bhagavā imāya gāthāya ‘‘maggajīvi’’nti sekkhasamaṇaṃ sīlavantaputhujjanasamaṇañca niddisitvā idāni taṃ bhaṇḍuṃ kāsāvakaṇṭhaṃ kevalaṃ vohāramattasamaṇaṃ niddisanto āha ‘‘chadanaṃ katvānā’’ti. Tattha chadanaṃ katvānāti patirūpaṃ karitvā, vesaṃ gahetvā, liṅgaṃ dhāretvāti attho. Subbatānanti buddhapaccekabuddhasāvakānaṃ. Tesañhi sundarāni vatāni, tasmā te subbatāti vuccanti. Pakkhandīti pakkhandako, anto pavisakoti attho. Dussīlo hi gūthapaṭicchādanatthaṃ tiṇapaṇṇādicchadanaṃ viya attano dussīlabhāvaṃ paṭicchādanatthaṃ subbatānaṃ chadanaṃ katvā ‘‘ahampi bhikkhū’’ti bhikkhumajjhe pakkhandati, ‘‘ettakavassena bhikkhunā gahetabbaṃ eta’’nti lābhe dīyamāne ‘‘ahaṃ ettakavasso’’ti gaṇhituṃ pakkhandati, tena vuccati ‘‘chadanaṃ katvāna subbatānaṃ pakkhandī’’ti. Catunnampi khattiyādikulānaṃ uppannaṃ pasādaṃ ananurūpapaṭipattiyā dūsetīti kuladūsako. Pagabbhoti aṭṭhaṭṭhānena kāyapāgabbhiyena, catuṭṭhānena vacīpāgabbhiyena, anekaṭṭhānena manopāgabbhiyena ca samannāgatoti attho. Ayamettha saṅkhepo, vitthāraṃ pana mettasuttavaṇṇanāyaṃ vakkhāma.
ಕತಪಟಿಚ್ಛಾದನಲಕ್ಖಣಾಯ ಮಾಯಾಯ ಸಮನ್ನಾಗತತ್ತಾ ಮಾಯಾವೀ। ಸೀಲಸಂಯಮಾಭಾವೇನ ಅಸಞ್ಞತೋ। ಪಲಾಪಸದಿಸತ್ತಾ ಪಲಾಪೋ। ಯಥಾ ಹಿ ಪಲಾಪೋ ಅನ್ತೋ ತಣ್ಡುಲರಹಿತೋಪಿ ಬಹಿ ಥುಸೇನ ವೀಹಿ ವಿಯ ದಿಸ್ಸತಿ, ಏವಮಿಧೇಕಚ್ಚೋ ಅನ್ತೋ ಸೀಲಾದಿಗುಣಸಾರವಿರಹಿತೋಪಿ ಬಹಿ ಸುಬ್ಬತಚ್ಛದನೇನ ಸಮಣವೇಸೇನ ಸಮಣೋ ವಿಯ ದಿಸ್ಸತಿ। ಸೋ ಏವಂ ಪಲಾಪಸದಿಸತ್ತಾ ‘‘ಪಲಾಪೋ’’ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಆನಾಪಾನಸ್ಸತಿಸುತ್ತೇ ಪನ ‘‘ಅಪಲಾಪಾಯಂ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಪರಿಸಾ, ನಿಪ್ಪಲಾಪಾಯಂ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಪರಿಸಾ, ಸುದ್ಧಾ ಸಾರೇ ಪತಿಟ್ಠಿತಾ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೩.೧೪೬) ಏವಂ ಪುಥುಜ್ಜನಕಲ್ಯಾಣೋಪಿ ‘‘ಪಲಾಪೋ’’ತಿ ವುತ್ತೋ । ಇಧ ಪನ ಕಪಿಲಸುತ್ತೇ ಚ ‘‘ತತೋ ಪಲಾಪೇ ವಾಹೇಥ, ಅಸ್ಸಮಣೇ ಸಮಣಮಾನಿನೇ’’ತಿ (ಸು॰ ನಿ॰ ೨೮೪) ಏವಂ ಪರಾಜಿತಕೋ ‘‘ಪಲಾಪೋ’’ತಿ ವುತ್ತೋ। ಪತಿರೂಪೇನ ಚರಂ ಸಮಗ್ಗದೂಸೀತಿ ತಂ ಸುಬ್ಬತಾನಂ ಛದನಂ ಕತ್ವಾ ಯಥಾ ಚರನ್ತಂ ‘‘ಆರಞ್ಞಿಕೋ ಅಯಂ ರುಕ್ಖಮೂಲಿಕೋ, ಪಂಸುಕೂಲಿಕೋ, ಪಿಣ್ಡಪಾತಿಕೋ, ಅಪ್ಪಿಚ್ಛೋ, ಸನ್ತುಟ್ಠೋ’’ತಿ ಜನೋ ಜಾನಾತಿ, ಏವಂ ಪತಿರೂಪೇನ ಯುತ್ತರೂಪೇನ ಬಾಹಿರಮಟ್ಠೇನ ಆಚಾರೇನ ಚರನ್ತೋ ಪುಗ್ಗಲೋ ಅತ್ತನೋ ಲೋಕುತ್ತರಮಗ್ಗಸ್ಸ, ಪರೇಸಂ ಸುಗತಿಮಗ್ಗಸ್ಸ ಚ ದೂಸನತೋ ‘‘ಮಗ್ಗದೂಸೀ’’ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ।
Katapaṭicchādanalakkhaṇāya māyāya samannāgatattā māyāvī. Sīlasaṃyamābhāvena asaññato. Palāpasadisattā palāpo. Yathā hi palāpo anto taṇḍularahitopi bahi thusena vīhi viya dissati, evamidhekacco anto sīlādiguṇasāravirahitopi bahi subbatacchadanena samaṇavesena samaṇo viya dissati. So evaṃ palāpasadisattā ‘‘palāpo’’ti vuccati. Ānāpānassatisutte pana ‘‘apalāpāyaṃ, bhikkhave, parisā, nippalāpāyaṃ, bhikkhave, parisā, suddhā sāre patiṭṭhitā’’ti (ma. ni. 3.146) evaṃ puthujjanakalyāṇopi ‘‘palāpo’’ti vutto . Idha pana kapilasutte ca ‘‘tato palāpe vāhetha, assamaṇe samaṇamānine’’ti (su. ni. 284) evaṃ parājitako ‘‘palāpo’’ti vutto. Patirūpena caraṃ samaggadūsīti taṃ subbatānaṃ chadanaṃ katvā yathā carantaṃ ‘‘āraññiko ayaṃ rukkhamūliko, paṃsukūliko, piṇḍapātiko, appiccho, santuṭṭho’’ti jano jānāti, evaṃ patirūpena yuttarūpena bāhiramaṭṭhena ācārena caranto puggalo attano lokuttaramaggassa, paresaṃ sugatimaggassa ca dūsanato ‘‘maggadūsī’’ti veditabbo.
೯೦. ಏವಂ ಇಮಾಯ ಗಾಥಾಯ ‘‘ಮಗ್ಗದೂಸೀ’’ತಿ ದುಸ್ಸೀಲಂ ವೋಹಾರಮತ್ತಕಸಮಣಂ ನಿದ್ದಿಸಿತ್ವಾ ಇದಾನಿ ತೇಸಂ ಅಞ್ಞಮಞ್ಞಂ ಅಬ್ಯಾಮಿಸ್ಸೀಭಾವಂ ದೀಪೇನ್ತೋ ಆಹ ‘‘ಏತೇ ಚ ಪಟಿವಿಜ್ಝೀ’’ತಿ। ತಸ್ಸತ್ಥೋ – ಏತೇ ಚತುರೋ ಸಮಣೇ ಯಥಾವುತ್ತೇನ ಲಕ್ಖಣೇನ ಪಟಿವಿಜ್ಝಿ ಅಞ್ಞಾಸಿ ಸಚ್ಛಾಕಾಸಿ ಯೋ ಗಹಟ್ಠೋ ಖತ್ತಿಯೋ ವಾ ಬ್ರಾಹ್ಮಣೋ ವಾ ಅಞ್ಞೋ ವಾ ಕೋಚಿ, ಇಮೇಸಂ ಚತುನ್ನಂ ಸಮಣಾನಂ ಲಕ್ಖಣಸ್ಸವನಮತ್ತೇನ ಸುತವಾ, ತಸ್ಸೇವ ಲಕ್ಖಣಸ್ಸ ಅರಿಯಾನಂ ಸನ್ತಿಕೇ ಸುತತ್ತಾ ಅರಿಯಸಾವಕೋ, ತೇಯೇವ ಸಮಣೇ ‘‘ಅಯಞ್ಚ ಅಯಞ್ಚ ಏವಂಲಕ್ಖಣೋ’’ತಿ ಪಜಾನನಮತ್ತೇನ ಸಪ್ಪಞ್ಞೋ, ಯಾದಿಸೋ ಅಯಂ ಪಚ್ಛಾ ವುತ್ತೋ ಮಗ್ಗದೂಸೀ, ಇತರೇಪಿ ಸಬ್ಬೇ ನೇತಾದಿಸಾತಿ ಞತ್ವಾ ಇತಿ ದಿಸ್ವಾ ಏವಂ ಪಾಪಂ ಕರೋನ್ತಮ್ಪಿ ಏತಂ ಪಾಪಭಿಕ್ಖುಂ ದಿಸ್ವಾ। ತತ್ಥಾಯಂ ಯೋಜನಾ – ಏತೇ ಚ ಪಟಿವಿಜ್ಝಿ ಯೋ ಗಹಟ್ಠೋ ಸುತವಾ ಅರಿಯಸಾವಕೋ ಸಪ್ಪಞ್ಞೋ, ತಸ್ಸ ತಾಯ ಪಞ್ಞಾಯ ಸಬ್ಬೇ ‘‘ನೇತಾದಿಸಾ’’ತಿ ಞತ್ವಾ ವಿಹರತೋ ಇತಿ ದಿಸ್ವಾ ನ ಹಾಪೇತಿ ಸದ್ಧಾ, ಏವಂ ಪಾಪಕಮ್ಮಂ ಕರೋನ್ತಂ ಪಾಪಭಿಕ್ಖುಂ ದಿಸ್ವಾಪಿ ನ ಹಾಪೇತಿ, ನ ಹಾಯತಿ, ನ ನಸ್ಸತಿ ಸದ್ಧಾತಿ।
90. Evaṃ imāya gāthāya ‘‘maggadūsī’’ti dussīlaṃ vohāramattakasamaṇaṃ niddisitvā idāni tesaṃ aññamaññaṃ abyāmissībhāvaṃ dīpento āha ‘‘ete ca paṭivijjhī’’ti. Tassattho – ete caturo samaṇe yathāvuttena lakkhaṇena paṭivijjhi aññāsi sacchākāsi yo gahaṭṭho khattiyo vā brāhmaṇo vā añño vā koci, imesaṃ catunnaṃ samaṇānaṃ lakkhaṇassavanamattena sutavā, tasseva lakkhaṇassa ariyānaṃ santike sutattā ariyasāvako, teyeva samaṇe ‘‘ayañca ayañca evaṃlakkhaṇo’’ti pajānanamattena sappañño, yādiso ayaṃ pacchā vutto maggadūsī, itarepi sabbe netādisāti ñatvā iti disvā evaṃ pāpaṃ karontampi etaṃ pāpabhikkhuṃ disvā. Tatthāyaṃ yojanā – ete ca paṭivijjhi yo gahaṭṭho sutavā ariyasāvako sappañño, tassa tāya paññāya sabbe ‘‘netādisā’’ti ñatvā viharato iti disvā na hāpeti saddhā, evaṃ pāpakammaṃ karontaṃ pāpabhikkhuṃ disvāpi na hāpeti, na hāyati, na nassati saddhāti.
ಏವಂ ಇಮಾಯ ಗಾಥಾಯ ತೇಸಂ ಅಬ್ಯಾಮಿಸ್ಸೀಭಾವಂ ದೀಪೇತ್ವಾ ಇದಾನಿ ಇತಿ ದಿಸ್ವಾಪಿ ‘‘ಸಬ್ಬೇ ನೇತಾದಿಸಾ’’ತಿ ಜಾನನ್ತಂ ಅರಿಯಸಾವಕಂ ಪಸಂಸನ್ತೋ ಆಹ ‘‘ಕಥಞ್ಹಿ ದುಟ್ಠೇನಾ’’ತಿ। ತಸ್ಸ ಸಮ್ಬನ್ಧೋ – ಏತದೇವ ಚ ಯುತ್ತಂ ಸುತವತೋ ಅರಿಯಸಾವಕಸ್ಸ, ಯದಿದಂ ಏಕಚ್ಚಂ ಪಾಪಂ ಕರೋನ್ತಂ ಇತಿ ದಿಸ್ವಾಪಿ ಸಬ್ಬೇ ‘‘ನೇತಾದಿಸಾ’’ತಿ ಜಾನನಂ। ಕಿಂ ಕಾರಣಾ? ಕಥಞ್ಹಿ ದುಟ್ಠೇನ ಅಸಮ್ಪದುಟ್ಠಂ, ಸುದ್ಧಂ ಅಸುದ್ಧೇನ ಸಮಂ ಕರೇಯ್ಯಾತಿ? ತಸ್ಸತ್ಥೋ – ಕಥಞ್ಹಿ ಸುತವಾ ಅರಿಯಸಾವಕೋ ಸಪ್ಪಞ್ಞೋ, ಸೀಲವಿಪತ್ತಿಯಾ ದುಟ್ಠೇನ ಮಗ್ಗದೂಸಿನಾ ಅದುಟ್ಠಂ ಇತರಂ ಸಮಣತ್ತಯಂ, ಸುದ್ಧಂ ಸಮಣತ್ತಯಮೇವಂ ಅಪರಿಸುದ್ಧಕಾಯಸಮಾಚಾರತಾದೀಹಿ ಅಸುದ್ಧೇನ ಪಚ್ಛಿಮೇನ ವೋಹಾರಮತ್ತಕಸಮಣೇನ ಸಮಂ ಕರೇಯ್ಯ ಸದಿಸನ್ತಿ ಜಾನೇಯ್ಯಾತಿ। ಸುತ್ತಪರಿಯೋಸಾನೇ ಉಪಾಸಕಸ್ಸ ಮಗ್ಗೋ ವಾ ಫಲಂ ವಾ ನ ಕಥಿತಂ। ಕಙ್ಖಾಮತ್ತಮೇವ ಹಿ ತಸ್ಸ ಪಹೀನನ್ತಿ।
Evaṃ imāya gāthāya tesaṃ abyāmissībhāvaṃ dīpetvā idāni iti disvāpi ‘‘sabbe netādisā’’ti jānantaṃ ariyasāvakaṃ pasaṃsanto āha ‘‘kathañhi duṭṭhenā’’ti. Tassa sambandho – etadeva ca yuttaṃ sutavato ariyasāvakassa, yadidaṃ ekaccaṃ pāpaṃ karontaṃ iti disvāpi sabbe ‘‘netādisā’’ti jānanaṃ. Kiṃ kāraṇā? Kathañhi duṭṭhena asampaduṭṭhaṃ, suddhaṃ asuddhena samaṃ kareyyāti? Tassattho – kathañhi sutavā ariyasāvako sappañño, sīlavipattiyā duṭṭhena maggadūsinā aduṭṭhaṃ itaraṃ samaṇattayaṃ, suddhaṃ samaṇattayamevaṃ aparisuddhakāyasamācāratādīhi asuddhena pacchimena vohāramattakasamaṇena samaṃ kareyya sadisanti jāneyyāti. Suttapariyosāne upāsakassa maggo vā phalaṃ vā na kathitaṃ. Kaṅkhāmattameva hi tassa pahīnanti.
ಪರಮತ್ಥಜೋತಿಕಾಯ ಖುದ್ದಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾಯ
Paramatthajotikāya khuddaka-aṭṭhakathāya
ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾಯ ಚುನ್ದಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Suttanipāta-aṭṭhakathāya cundasuttavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಸುತ್ತನಿಪಾತಪಾಳಿ • Suttanipātapāḷi / ೫. ಚುನ್ದಸುತ್ತಂ • 5. Cundasuttaṃ
