| Library / Tipiṭaka / ติปิฎก • Tipiṭaka / วชิรพุทฺธิ-ฎีกา • Vajirabuddhi-ṭīkā |
ติณวตฺถารกาทิกถาวณฺณนา
Tiṇavatthārakādikathāvaṇṇanā
๒๑๔. ‘‘สเพฺพเหว เอกชฺฌํ สนฺนิปติตพฺพ’’นฺติ ฉนฺททานสฺส ปฎิกฺขิตฺตตฺตา ปวารณกฺขนฺธกฎฺฐกถายญฺจ ‘‘ภินฺนสฺส หิ สงฺฆสฺส สมคฺคกรณกาเล, ติณวตฺถารกสมเถ, อิมสฺมิญฺจ ปวารณสงฺคเหติ อิเมสุ ตีสุ ฐาเนสุ ฉนฺทํ ทาตุํ น วฎฺฎตี’’ติ (มหาว. อฎฺฐ. ๒๔๑) วุตฺตตฺตา อิธ อาคนฺตฺวา วา ฉนฺทํ ทตฺวา ปริเวณาทีสุ นิสินฺนาติ อิทํ วิรุชฺฌติ วิย ขายตีติ เจ? น ขายติ อธิปฺปายญฺญูนํฯ อยเญฺหตฺถ อธิปฺปาโย – วิสุชฺฌิตุกาเมหิ สเพฺพเหว สนฺนิปติตพฺพํ, อสนฺนิปติตสฺส นตฺถิ สุทฺธิ ฉนฺททายกสฺสฯ เกวลํ ตํ กมฺมํ สนฺนิปติตานํ สมฺปชฺชติฯ อฎฺฐกถายํ วิสุชฺฌิตุกามานํ ฉนฺทํ ทาตุํ น วฎฺฎตีติ อธิปฺปาโยฯ อิตรถา ปาฬิยา จ วิรุชฺฌติฯ ‘‘ฐเปตฺวา เย น ตตฺถ โหตี’’ติ หิ อยํ ปาฬิ สนฺนิปาตํ อาคนฺตฺวา ฉนฺทํ ทตฺวา ฐิตานํ อตฺถิตํ ทีเปติฯ นิสฺสีมคเต สนฺธาย วุตฺตํ สิยาติ เจ? นิสฺสีมคเต ฐเปตฺวา อิธ กิํ, ตสฺมา โย สามคฺคีอุโปสเถ ฉนฺทํ ทตฺวา ติฎฺฐติ เจ, นานาสํวาสกภูมิยํเยว ติฎฺฐติ, ตสฺส ฉนฺททายกสฺส ปวารณสงฺคโหปิ นตฺถิฯ โย จ ติณวตฺถารกกเมฺม นาคจฺฉติ, โส ตาหิ อาปตฺตีหิ น สุชฺฌตีติ เวทิตพฺพํฯ ยสฺส เอตํ น รุจฺจติ , ตสฺส ปริวาเร วุตฺตปริสโต กมฺมวิปตฺติลกฺขณํ วิรุชฺฌติ, ตตฺถ หิ เกวลํ ฉนฺทารหานํ ฉโนฺท อนาหโฎ โหติ สเจ, อกตํ ตพฺพิปรีเตน สมฺปตฺติทีปนโตติ วุตฺตํ โหติฯ ตถา ปตฺตกลฺลลกฺขณมฺปิ วิรุชฺฌติฯ เตสุ ตีสุ ฐาเนสุ กมฺมปฺปตฺตาเยว สเพฺพ, น ตตฺถ ฉนฺทารโห อตฺถีติ เจ? น, จตุวคฺคาทิกรณวิภาชเน อวิเสเสตฺวา ฉนฺทารหสฺส อาคตตฺตา, ตํ สามญฺญโต วุตฺตํฯ อิทญฺจ อาเวณิกลกฺขณํ, เตเนว สติปิ ทิฎฺฐาวิกเมฺม อิทํ ปฎิกุฎฺฐกตํ น โหตีติ เจ? น, นานตฺตสภาวโตฯ อิธ หิ เย ปน ‘‘น เมตํ ขมตี’ติ อญฺญมญฺญํ ทิฎฺฐาวิกมฺมํ กโรนฺตี’’ติ (จูฬว. อฎฺฐ. ๒๑๔) วจนโต น สงฺฆสฺส ทิฎฺฐาวิกมฺมํ กตํฯ ตสฺมิํ สติ ปฎิกุฎฺฐกตเมว โหติฯ อญฺญถา ปุพฺพภาคา ตา ญตฺติโย นิรตฺถิกา สิยุํ, น จ ปริวารฎฺฐกถายํ ฉนฺทารหาธิกาเร นโย ทิโนฺนฯ ปวารณกฺขนฺธกฎฺฐกถายํ ‘‘ตีสุ ฐาเนสุ ฉนฺทํ ทาตุํ น วฎฺฎตี’’ติ (มหาว. อฎฺฐ. ๒๔๑) วุตฺตตฺตา วิรุชฺฌตีติ เจ? น, อฎฺฐกถาย ปมาณภาเว สติ ‘‘อิธ ฉนฺทํ ทตฺวา ปริเวณาทีสุ นิสินฺนา’’ติอาทิ วจเน สุทฺธิกามโต เอว คหิเต สพฺพํ น วิรุชฺฌตีติ เอเกฯ ‘‘อาคนฺตฺวา วา ฉนฺทํ ทตฺวา ปริเวณาทีสุ นิสินฺนา, เต อาปตฺตีหิ น วุฎฺฐหนฺตี’’ติ อิทํ น วตฺตพฺพํฯ กสฺมา? เหฎฺฐา ‘‘สเพฺพเหว เอกชฺฌํ สนฺนิปติตพฺพ’’นฺติ ฉนฺททานสฺส ปฎิเกฺขปวจนโต อฎฺฐกถายํ ‘‘ตีสุ ฐาเนสุ ฉนฺทํ ทาตุํ น วฎฺฎตี’’ติ วุตฺตตฺตา, อนฺธกฎฺฐกถายมฺปิ ตเถว วุตฺตตฺตา จาติ? น, เอกชฺฌเมว กเมฺม กรียมาเน โย อิธ ‘‘สุณาตุ เม, ภเนฺต, สโงฺฆ, อมฺหากํ…เป.… คิหิปฎิสํยุตฺต’’นฺติ สาธารณญตฺติํ ฐเปตฺวา ปุน ‘‘สุณนฺตุ เม, อายสฺมนฺตา’’ติอาทินา อสาธารณญตฺติโย ฐเปตฺวา ‘‘สุณาตุ เม, ภเนฺต สโงฺฆ, อมฺหากํ…เป.… เอวเมตํ ธารยามี’’ติ เอกโตปกฺขิกานํ สนฺธิยา กตาย ตทนนฺตเร เกนจิ กรณีเยน ฉนฺทํ ทตฺวา คจฺฉติ, ตสฺส อาปตฺตีหิ วุฎฺฐานํ นตฺถิฯ อปเรสมฺปิ เอกโตปกฺขิกานํ อพฺภนฺตเร ฐิตตฺตา วิภูตตฺตา กรณสฺส อยมโตฺถว วุโตฺตฯ สาธารณวเสน ทุติยาย ญตฺติยา ฐปิตาย เย ตสฺมิํ ขเณ ญตฺติทุติยกมฺมวาจาสุ อนารทฺธาสุ, อปริโยสิตาสุ วา ฉนฺทํ ทตฺวา คจฺฉนฺติ, เตสมฺปิ น วุฎฺฐาติ เอวฯ เย น ตตฺถ โหนฺตีติ ปทสฺส จ เย วุตฺตปฺปกาเรน นเยน ตตฺถ น โหนฺตีติ อโตฺถ คเหตโพฺพฯ วุตฺตปฺปการตฺถทีปนตฺถญฺจ อฎฺฐกถายํ ‘‘ฉนฺทํ ทตฺวา ปริเวณาทีสุ นิสินฺนา’’ติ อิทเมว อวตฺวา ‘‘เย ปน เตหิ วา สทฺธิํ อาปตฺติํ อาปชฺชิตฺวาปิ ตตฺถ อนาคตา, อาคนฺตฺวา วา ฉนฺทํ ทตฺวา ปริเวณาทีสุ นิสินฺนา’’ติ วุตฺตํ, เอวํ ปุเพฺพนาปรํ สนฺธียติฯ ‘‘ปาฬิยา จ ตตฺถ ทิฎฺฐาวิกเมฺมน กมฺมสฺส อกุปฺปตา เวทิตพฺพา’’ติ วุตฺตํฯ
214. ‘‘Sabbeheva ekajjhaṃ sannipatitabba’’nti chandadānassa paṭikkhittattā pavāraṇakkhandhakaṭṭhakathāyañca ‘‘bhinnassa hi saṅghassa samaggakaraṇakāle, tiṇavatthārakasamathe, imasmiñca pavāraṇasaṅgaheti imesu tīsu ṭhānesu chandaṃ dātuṃ na vaṭṭatī’’ti (mahāva. aṭṭha. 241) vuttattā idha āgantvā vā chandaṃ datvā pariveṇādīsu nisinnāti idaṃ virujjhati viya khāyatīti ce? Na khāyati adhippāyaññūnaṃ. Ayañhettha adhippāyo – visujjhitukāmehi sabbeheva sannipatitabbaṃ, asannipatitassa natthi suddhi chandadāyakassa. Kevalaṃ taṃ kammaṃ sannipatitānaṃ sampajjati. Aṭṭhakathāyaṃ visujjhitukāmānaṃ chandaṃ dātuṃ na vaṭṭatīti adhippāyo. Itarathā pāḷiyā ca virujjhati. ‘‘Ṭhapetvā ye na tattha hotī’’ti hi ayaṃ pāḷi sannipātaṃ āgantvā chandaṃ datvā ṭhitānaṃ atthitaṃ dīpeti. Nissīmagate sandhāya vuttaṃ siyāti ce? Nissīmagate ṭhapetvā idha kiṃ, tasmā yo sāmaggīuposathe chandaṃ datvā tiṭṭhati ce, nānāsaṃvāsakabhūmiyaṃyeva tiṭṭhati, tassa chandadāyakassa pavāraṇasaṅgahopi natthi. Yo ca tiṇavatthārakakamme nāgacchati, so tāhi āpattīhi na sujjhatīti veditabbaṃ. Yassa etaṃ na ruccati , tassa parivāre vuttaparisato kammavipattilakkhaṇaṃ virujjhati, tattha hi kevalaṃ chandārahānaṃ chando anāhaṭo hoti sace, akataṃ tabbiparītena sampattidīpanatoti vuttaṃ hoti. Tathā pattakallalakkhaṇampi virujjhati. Tesu tīsu ṭhānesu kammappattāyeva sabbe, na tattha chandāraho atthīti ce? Na, catuvaggādikaraṇavibhājane avisesetvā chandārahassa āgatattā, taṃ sāmaññato vuttaṃ. Idañca āveṇikalakkhaṇaṃ, teneva satipi diṭṭhāvikamme idaṃ paṭikuṭṭhakataṃ na hotīti ce? Na, nānattasabhāvato. Idha hi ye pana ‘‘na metaṃ khamatī’ti aññamaññaṃ diṭṭhāvikammaṃ karontī’’ti (cūḷava. aṭṭha. 214) vacanato na saṅghassa diṭṭhāvikammaṃ kataṃ. Tasmiṃ sati paṭikuṭṭhakatameva hoti. Aññathā pubbabhāgā tā ñattiyo niratthikā siyuṃ, na ca parivāraṭṭhakathāyaṃ chandārahādhikāre nayo dinno. Pavāraṇakkhandhakaṭṭhakathāyaṃ ‘‘tīsu ṭhānesu chandaṃ dātuṃ na vaṭṭatī’’ti (mahāva. aṭṭha. 241) vuttattā virujjhatīti ce? Na, aṭṭhakathāya pamāṇabhāve sati ‘‘idha chandaṃ datvā pariveṇādīsu nisinnā’’tiādi vacane suddhikāmato eva gahite sabbaṃ na virujjhatīti eke. ‘‘Āgantvā vā chandaṃ datvā pariveṇādīsu nisinnā, te āpattīhi na vuṭṭhahantī’’ti idaṃ na vattabbaṃ. Kasmā? Heṭṭhā ‘‘sabbeheva ekajjhaṃ sannipatitabba’’nti chandadānassa paṭikkhepavacanato aṭṭhakathāyaṃ ‘‘tīsu ṭhānesu chandaṃ dātuṃ na vaṭṭatī’’ti vuttattā, andhakaṭṭhakathāyampi tatheva vuttattā cāti? Na, ekajjhameva kamme karīyamāne yo idha ‘‘suṇātu me, bhante, saṅgho, amhākaṃ…pe… gihipaṭisaṃyutta’’nti sādhāraṇañattiṃ ṭhapetvā puna ‘‘suṇantu me, āyasmantā’’tiādinā asādhāraṇañattiyo ṭhapetvā ‘‘suṇātu me, bhante saṅgho, amhākaṃ…pe… evametaṃ dhārayāmī’’ti ekatopakkhikānaṃ sandhiyā katāya tadanantare kenaci karaṇīyena chandaṃ datvā gacchati, tassa āpattīhi vuṭṭhānaṃ natthi. Aparesampi ekatopakkhikānaṃ abbhantare ṭhitattā vibhūtattā karaṇassa ayamatthova vutto. Sādhāraṇavasena dutiyāya ñattiyā ṭhapitāya ye tasmiṃ khaṇe ñattidutiyakammavācāsu anāraddhāsu, apariyositāsu vā chandaṃ datvā gacchanti, tesampi na vuṭṭhāti eva. Ye na tattha hontīti padassa ca ye vuttappakārena nayena tattha na hontīti attho gahetabbo. Vuttappakāratthadīpanatthañca aṭṭhakathāyaṃ ‘‘chandaṃ datvā pariveṇādīsu nisinnā’’ti idameva avatvā ‘‘ye pana tehi vā saddhiṃ āpattiṃ āpajjitvāpi tattha anāgatā, āgantvā vā chandaṃ datvā pariveṇādīsu nisinnā’’ti vuttaṃ, evaṃ pubbenāparaṃ sandhīyati. ‘‘Pāḷiyā ca tattha diṭṭhāvikammena kammassa akuppatā veditabbā’’ti vuttaṃ.
Related texts:
ติปิฎก (มูล) • Tipiṭaka (Mūla) / วินยปิฎก • Vinayapiṭaka / จูฬวคฺคปาฬิ • Cūḷavaggapāḷi / ๗. ติณวตฺถารกํ • 7. Tiṇavatthārakaṃ
อฎฺฐกถา • Aṭṭhakathā / วินยปิฎก (อฎฺฐกถา) • Vinayapiṭaka (aṭṭhakathā) / จูฬวคฺค-อฎฺฐกถา • Cūḷavagga-aṭṭhakathā / ติณวตฺถารกาทิกถา • Tiṇavatthārakādikathā
ฎีกา • Tīkā / วินยปิฎก (ฎีกา) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / ปาจิตฺยาทิโยชนาปาฬิ • Pācityādiyojanāpāḷi / ๗. ติณวตฺถารกาทิกถา • 7. Tiṇavatthārakādikathā
