Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ವಿನಯವಿನಿಚ್ಛಯ-ಉತ್ತರವಿನಿಚ್ಛಯ • Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya

ತತಿಯಪಾರಾಜಿಕಕಥಾ

Tatiyapārājikakathā

೨೪೧.

241.

ಮನುಸ್ಸಜಾತಿಂ ಜಾನನ್ತೋ, ಜೀವಿತಾ ಯೋ ವಿಯೋಜಯೇ।

Manussajātiṃ jānanto, jīvitā yo viyojaye;

ನಿಕ್ಖಿಪೇಯ್ಯಸ್ಸ ಸತ್ಥಂ ವಾ, ವದೇಯ್ಯ ಮರಣೇ ಗುಣಂ॥

Nikkhipeyyassa satthaṃ vā, vadeyya maraṇe guṇaṃ.

೨೪೨.

242.

ದೇಸೇಯ್ಯ ಮರಣೂಪಾಯಂ, ಹೋತಾಯಮ್ಪಿ ಪರಾಜಿತೋ।

Deseyya maraṇūpāyaṃ, hotāyampi parājito;

ಅಸನ್ಧೇಯ್ಯೋವ ಸೋ ಞೇಯ್ಯೋ, ದ್ವೇಧಾ ಭಿನ್ನಸಿಲಾ ವಿಯ॥

Asandheyyova so ñeyyo, dvedhā bhinnasilā viya.

೨೪೩.

243.

ವುತ್ತಾ ಪಾಣಾತಿಪಾತಸ್ಸ, ಪಯೋಗಾ ಛ ಮಹೇಸಿನಾ।

Vuttā pāṇātipātassa, payogā cha mahesinā;

ಸಾಹತ್ಥಿಕೋ ತಥಾಣತ್ತಿ-ನಿಸ್ಸಗ್ಗಿಥಾವರಾದಯೋ॥

Sāhatthiko tathāṇatti-nissaggithāvarādayo.

೨೪೪.

244.

ತತ್ಥ ಕಾಯೇನ ವಾ ಕಾಯ-ಪಟಿಬದ್ಧೇನ ವಾ ಸಯಂ।

Tattha kāyena vā kāya-paṭibaddhena vā sayaṃ;

ಮಾರೇನ್ತಸ್ಸ ಪರಂ ಘಾತೋ, ಅಯಂ ಸಾಹತ್ಥಿಕೋ ಮತೋ॥

Mārentassa paraṃ ghāto, ayaṃ sāhatthiko mato.

೨೪೫.

245.

‘‘ಏವಂ ತ್ವಂ ಪಹರಿತ್ವಾ ತಂ, ಮಾರೇಹೀ’’ತಿ ಚ ಭಿಕ್ಖುನೋ।

‘‘Evaṃ tvaṃ paharitvā taṃ, mārehī’’ti ca bhikkhuno;

ಪರಸ್ಸಾಣಾಪನಂ ನಾಮ, ಅಯಮಾಣತ್ತಿಕೋ ನಯೋ॥

Parassāṇāpanaṃ nāma, ayamāṇattiko nayo.

೨೪೬.

246.

ದೂರಂ ಮಾರೇತುಕಾಮಸ್ಸ, ಉಸುಆದಿನಿಪಾತನಂ।

Dūraṃ māretukāmassa, usuādinipātanaṃ;

ಕಾಯೇನ ಪಟಿಬದ್ಧೇನ, ಅಯಂ ನಿಸ್ಸಗ್ಗಿಯೋ ವಿಧಿ॥

Kāyena paṭibaddhena, ayaṃ nissaggiyo vidhi.

೨೪೭.

247.

ಅಸಞ್ಚಾರಿಮುಪಾಯೇನ, ಮಾರಣತ್ಥಂ ಪರಸ್ಸ ಚ।

Asañcārimupāyena, māraṇatthaṃ parassa ca;

ಓಪಾತಾದಿವಿಧಾನಂ ತು, ಪಯೋಗೋ ಥಾವರೋ ಅಯಂ॥

Opātādividhānaṃ tu, payogo thāvaro ayaṃ.

೨೪೮.

248.

ಪರಂ ಮಾರೇತುಕಾಮಸ್ಸ, ವಿಜ್ಜಾಯ ಜಪ್ಪನಂ ಪನ।

Paraṃ māretukāmassa, vijjāya jappanaṃ pana;

ಅಯಂ ವಿಜ್ಜಾಮಯೋ ನಾಮ, ಪಯೋಗೋ ಪಞ್ಚಮೋ ಮತೋ॥

Ayaṃ vijjāmayo nāma, payogo pañcamo mato.

೨೪೯.

249.

ಸಮತ್ಥಾ ಮಾರಣೇ ಯಾ ಚ, ಇದ್ಧಿ ಕಮ್ಮವಿಪಾಕಜಾ।

Samatthā māraṇe yā ca, iddhi kammavipākajā;

ಅಯಮಿದ್ಧಿಮಯೋ ನಾಮ, ಪಯೋಗೋ ಸಮುದೀರಿತೋ॥

Ayamiddhimayo nāma, payogo samudīrito.

೨೫೦.

250.

ಏಕೇಕೋ ದುವಿಧೋ ತತ್ಥ, ಹೋತೀತಿ ಪರಿದೀಪಿತೋ।

Ekeko duvidho tattha, hotīti paridīpito;

ಉದ್ದೇಸೋಪಿ ಅನುದ್ದೇಸೋ, ಭೇದೋ ತೇಸಮಯಂ ಪನ॥

Uddesopi anuddeso, bhedo tesamayaṃ pana.

೨೫೧.

251.

ಬಹುಸ್ವಪಿ ಯಮುದ್ದಿಸ್ಸ, ಪಹಾರಂ ದೇತಿ ಚೇ ಪನ।

Bahusvapi yamuddissa, pahāraṃ deti ce pana;

ಮರಣೇನ ಚ ತಸ್ಸೇವ, ಕಮ್ಮುನಾ ತೇನ ಬಜ್ಝತಿ॥

Maraṇena ca tasseva, kammunā tena bajjhati.

೨೫೨.

252.

ಅನುದ್ದಿಸ್ಸ ಪಹಾರೇಪಿ, ಯಸ್ಸ ಕಸ್ಸಚಿ ದೇಹಿನೋ।

Anuddissa pahārepi, yassa kassaci dehino;

ಪಹಾರಪ್ಪಚ್ಚಯಾ ತಸ್ಸ, ಮರಣಂ ಚೇ ಪರಾಜಯೋ॥

Pahārappaccayā tassa, maraṇaṃ ce parājayo.

೨೫೩.

253.

ಮತೇ ಪಹಟಮತ್ತೇ ವಾ, ಪಚ್ಛಾ ಮುಭಯಥಾಪಿ ಚ।

Mate pahaṭamatte vā, pacchā mubhayathāpi ca;

ಹನ್ತಾ ಪಹಟಮತ್ತಸ್ಮಿಂ, ಕಮ್ಮುನಾ ತೇನ ಬಜ್ಝತಿ॥

Hantā pahaṭamattasmiṃ, kammunā tena bajjhati.

೨೫೪.

254.

ಏವಂ ಸಾಹತ್ಥಿಕೋ ಞೇಯ್ಯೋ, ತಥಾ ಆಣತ್ತಿಕೋಪಿ ಚ।

Evaṃ sāhatthiko ñeyyo, tathā āṇattikopi ca;

ಏತ್ತಾವತಾ ಸಮಾಸೇನ, ದ್ವೇ ಪಯೋಗಾ ಹಿ ದಸ್ಸಿತಾ॥

Ettāvatā samāsena, dve payogā hi dassitā.

೨೫೫.

255.

ವತ್ಥು ಕಾಲೋ ಚ ದೇಸೋ ಚ, ಸತ್ಥಞ್ಚ ಇರಿಯಾಪಥೋ।

Vatthu kālo ca deso ca, satthañca iriyāpatho;

ಕರಣಸ್ಸ ವಿಸೇಸೋತಿ, ಛ ಆಣತ್ತಿನಿಯಾಮಕಾ॥

Karaṇassa visesoti, cha āṇattiniyāmakā.

೨೫೬.

256.

ಮಾರೇತಬ್ಬೋ ಹಿ ಯೋ ತತ್ಥ, ಸೋ ‘‘ವತ್ಥೂ’’ತಿ ಪವುಚ್ಚತಿ।

Māretabbo hi yo tattha, so ‘‘vatthū’’ti pavuccati;

ಪುಬ್ಬಣ್ಹಾದಿ ಸಿಯಾ ಕಾಲೋ, ಸತ್ತಾನಂ ಯೋಬ್ಬನಾದಿ ಚ॥

Pubbaṇhādi siyā kālo, sattānaṃ yobbanādi ca.

೨೫೭.

257.

ದೇಸೋ ಗಾಮಾದಿ ವಿಞ್ಞೇಯ್ಯೋ, ಸತ್ಥಂ ತಂ ಸತ್ತಮಾರಣಂ।

Deso gāmādi viññeyyo, satthaṃ taṃ sattamāraṇaṃ;

ಮಾರೇತಬ್ಬಸ್ಸ ಸತ್ತಸ್ಸ, ನಿಸಜ್ಜಾದಿರಿಯಾಪಥೋ

Māretabbassa sattassa, nisajjādiriyāpatho.

೨೫೮.

258.

ವಿಜ್ಝನಂ ಭೇದನಞ್ಚಾಪಿ, ಛೇದನಂ ತಾಳನಮ್ಪಿ ವಾ।

Vijjhanaṃ bhedanañcāpi, chedanaṃ tāḷanampi vā;

ಏವಮಾದಿವಿಧೋನೇಕೋ, ವಿಸೇಸೋ ಕರಣಸ್ಸ ತು॥

Evamādividhoneko, viseso karaṇassa tu.

೨೫೯.

259.

‘‘ಯಂ ಮಾರೇಹೀ’’ತಿ ಆಣತ್ತೋ, ಅಞ್ಞಂ ಮಾರೇತಿ ಚೇ ತತೋ।

‘‘Yaṃ mārehī’’ti āṇatto, aññaṃ māreti ce tato;

‘‘ಪುರತೋ ಪಹರಿತ್ವಾನ, ಮಾರೇಹೀ’’ತಿ ಚ ಭಾಸಿತೋ॥

‘‘Purato paharitvāna, mārehī’’ti ca bhāsito.

೨೬೦.

260.

ಪಚ್ಛತೋ ಪಸ್ಸತೋ ವಾಪಿ, ಪಹರಿತ್ವಾನ ಮಾರಿತೇ।

Pacchato passato vāpi, paharitvāna mārite;

ವತ್ಥಾಣತ್ತಿ ವಿಸಙ್ಕೇತಾ, ಮೂಲಟ್ಠೋ ಪನ ಮುಚ್ಚತಿ॥

Vatthāṇatti visaṅketā, mūlaṭṭho pana muccati.

೨೬೧.

261.

ವತ್ಥುಂ ತಂ ಅವಿರಜ್ಝಿತ್ವಾ, ಯಥಾಣತ್ತಿಞ್ಚ ಮಾರಿತೇ।

Vatthuṃ taṃ avirajjhitvā, yathāṇattiñca mārite;

ಉಭಯೇಸಂ ಯಥಾಕಾಲಂ, ಕಮ್ಮಬದ್ಧೋ ಉದೀರಿತೋ॥

Ubhayesaṃ yathākālaṃ, kammabaddho udīrito.

೨೬೨.

262.

ಆಣತ್ತೋ ‘‘ಅಜ್ಜ ಪುಬ್ಬಣ್ಹೇ, ಮಾರೇಹೀ’’ತಿ ಚ ಯೋ ಪನ।

Āṇatto ‘‘ajja pubbaṇhe, mārehī’’ti ca yo pana;

ಸೋ ಚೇ ಮಾರೇತಿ ಸಾಯನ್ಹೇ, ಮೂಲಟ್ಠೋ ಪರಿಮುಚ್ಚತಿ॥

So ce māreti sāyanhe, mūlaṭṭho parimuccati.

೨೬೩.

263.

ಆಣತ್ತಸ್ಸೇವ ಸೋ ವುತ್ತೋ।

Āṇattasseva so vutto;

ಕಮ್ಮಬದ್ಧೋ ಮಹೇಸಿನಾ।

Kammabaddho mahesinā;

ಕಾಲಸ್ಸ ಹಿ ವಿಸಙ್ಕೇತಾ।

Kālassa hi visaṅketā;

ದೋಸೋ ನಾಣಾಪಕಸ್ಸ ಸೋ॥

Doso nāṇāpakassa so.

೨೬೪.

264.

‘‘ಅಜ್ಜ ಮಾರೇಹಿ ಪುಬ್ಬಣ್ಹೇ, ಸ್ವೇವಾ’’ತಿ ಅನಿಯಾಮಿತೇ।

‘‘Ajja mārehi pubbaṇhe, svevā’’ti aniyāmite;

ಯದಾ ಕದಾಚಿ ಪುಬ್ಬಣ್ಹೇ, ವಿಸಙ್ಕೇತೋ ನ ಮಾರಿತೇ॥

Yadā kadāci pubbaṇhe, visaṅketo na mārite.

೨೬೫.

265.

ಏತೇನೇವ ಉಪಾಯೇನ, ಕಾಲಭೇದೇಸು ಸಬ್ಬಸೋ।

Eteneva upāyena, kālabhedesu sabbaso;

ಸಙ್ಕೇತೋ ಚ ವಿಸಙ್ಕೇತೋ, ವೇದಿತಬ್ಬೋ ವಿಭಾವಿನಾ॥

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbo vibhāvinā.

೨೬೬.

266.

‘‘ಇಮಂ ಗಾಮೇ ಠಿತಂ ವೇರಿಂ, ಮಾರೇಹೀ’’ತಿ ಚ ಭಾಸಿತೋ।

‘‘Imaṃ gāme ṭhitaṃ veriṃ, mārehī’’ti ca bhāsito;

ಸಚೇ ಸೋ ಪನ ಮಾರೇತಿ, ಠಿತಂ ತಂ ಯತ್ಥ ಕತ್ಥಚಿ॥

Sace so pana māreti, ṭhitaṃ taṃ yattha katthaci.

೨೬೭.

267.

ನತ್ಥಿ ತಸ್ಸ ವಿಸಙ್ಕೇತೋ, ಉಭೋ ಬಜ್ಝನ್ತಿ ಕಮ್ಮುನಾ।

Natthi tassa visaṅketo, ubho bajjhanti kammunā;

‘‘ಗಾಮೇಯೇವಾ’’ತಿ ಆಣತ್ತೋ, ವನೇ ವಾ ಸಾವಧಾರಣಂ॥

‘‘Gāmeyevā’’ti āṇatto, vane vā sāvadhāraṇaṃ.

೨೬೮.

268.

‘‘ವನೇಯೇವಾ’’ತಿ ವಾ ವುತ್ತೋ, ಗಾಮೇ ಮಾರೇತಿ ಚೇಪಿ ವಾ।

‘‘Vaneyevā’’ti vā vutto, gāme māreti cepi vā;

ವಿಸಙ್ಕೇತೋ ವಿಞ್ಞಾತಬ್ಬೋ, ಮೂಲಟ್ಠೋ ಪರಿಮುಚ್ಚತಿ॥

Visaṅketo viññātabbo, mūlaṭṭho parimuccati.

೨೬೯.

269.

ಏತೇನೇವ ಉಪಾಯೇನ, ಸಬ್ಬದೇಸೇಸು ಭೇದತೋ।

Eteneva upāyena, sabbadesesu bhedato;

ಸಙ್ಕೇತೋ ಚ ವಿಸಙ್ಕೇತೋ, ವೇದಿತಬ್ಬೋವ ವಿಞ್ಞುನಾ॥

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbova viññunā.

೨೭೦.

270.

‘‘ಸತ್ಥೇನ ಪನ ಮಾರೇಹಿ, ಆಣತ್ತೋ’’ತಿ ಚ ಕೇನಚಿ।

‘‘Satthena pana mārehi, āṇatto’’ti ca kenaci;

ಯೇನ ಕೇನಚಿ ಸತ್ಥೇನ, ವಿಸಙ್ಕೇತೋ ನ ಮಾರಿತೇ॥

Yena kenaci satthena, visaṅketo na mārite.

೨೭೧.

271.

‘‘ಇಮಿನಾ ವಾಸಿನಾ ಹೀ’’ತಿ, ವುತ್ತೋ ಅಞ್ಞೇನ ವಾಸಿನಾ।

‘‘Iminā vāsinā hī’’ti, vutto aññena vāsinā;

‘‘ಇಮಸ್ಸಾಸಿಸ್ಸ ವಾಪಿ ತ್ವಂ, ಧಾರಾಯೇತಾಯ ಮಾರಯ’’॥

‘‘Imassāsissa vāpi tvaṃ, dhārāyetāya māraya’’.

೨೭೨.

272.

ಇತಿ ವುತ್ತೋ ಸಚೇ ವೇರಿಂ, ಧಾರಾಯ ಇತರಾಯ ವಾ।

Iti vutto sace veriṃ, dhārāya itarāya vā;

ಥರುನಾ ವಾಪಿ ತುಣ್ಡೇನ, ವಿಸಙ್ಕೇತೋವ ಮಾರಿತೇ॥

Tharunā vāpi tuṇḍena, visaṅketova mārite.

೨೭೩.

273.

ಏತೇನೇವ ಉಪಾಯೇನ, ಸಬ್ಬಾವುಧಕಜಾತಿಸು

Eteneva upāyena, sabbāvudhakajātisu;

ಸಙ್ಕೇತೋ ಚ ವಿಸಙ್ಕೇತೋ, ವೇದಿತಬ್ಬೋ ವಿಸೇಸತೋ॥

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbo visesato.

೨೭೪.

274.

‘‘ಗಚ್ಛನ್ತಮೇನಂ ಮಾರೇಹಿ’’, ಇತಿ ವುತ್ತೋ ಪರೇನ ಸೋ।

‘‘Gacchantamenaṃ mārehi’’, iti vutto parena so;

ಮಾರೇತಿ ನಂ ನಿಸಿನ್ನಂ ಚೇ, ವಿಸಙ್ಕೇತೋ ನ ವಿಜ್ಜತಿ॥

Māreti naṃ nisinnaṃ ce, visaṅketo na vijjati.

೨೭೫.

275.

‘‘ನಿಸಿನ್ನಂಯೇವ ಮಾರೇಹಿ’’, ‘‘ಗಚ್ಛನ್ತಂಯೇವ ವಾ’’ತಿ ಚ।

‘‘Nisinnaṃyeva mārehi’’, ‘‘gacchantaṃyeva vā’’ti ca;

ವುತ್ತೋ ಮಾರೇತಿ ಗಚ್ಛನ್ತಂ, ನಿಸಿನ್ನಂ ವಾ ಯಥಾಕ್ಕಮಂ॥

Vutto māreti gacchantaṃ, nisinnaṃ vā yathākkamaṃ.

೨೭೬.

276.

ವಿಸಙ್ಕೇತನ್ತಿ ಞಾತಬ್ಬಂ, ಭಿಕ್ಖುನಾ ವಿನಯಞ್ಞುನಾ।

Visaṅketanti ñātabbaṃ, bhikkhunā vinayaññunā;

ಏಸೇವ ಚ ನಯೋ ಞೇಯ್ಯೋ, ಸಬ್ಬಿರಿಯಾಪಥೇಸು ಚ॥

Eseva ca nayo ñeyyo, sabbiriyāpathesu ca.

೨೭೭.

277.

‘‘ಮಾರೇಹೀ’’ತಿ ಚ ವಿಜ್ಝಿತ್ವಾ, ಆಣತ್ತೋ ಹಿ ಪರೇನ ಸೋ।

‘‘Mārehī’’ti ca vijjhitvā, āṇatto hi parena so;

ವಿಜ್ಝಿತ್ವಾವ ತಮಾರೇತಿ, ವಿಸಙ್ಕೇತೋ ನ ವಿಜ್ಜತಿ॥

Vijjhitvāva tamāreti, visaṅketo na vijjati.

೨೭೮.

278.

‘‘ಮಾರೇಹೀ’’ತಿ ಚ ವಿಜ್ಝಿತ್ವಾ, ಆಣತ್ತೋ ಹಿ ಪರೇನ ಸೋ।

‘‘Mārehī’’ti ca vijjhitvā, āṇatto hi parena so;

ಛಿನ್ದಿತ್ವಾ ಯದಿ ಮಾರೇತಿ, ವಿಸಙ್ಕೇತೋವ ಹೋತಿ ಸೋ॥

Chinditvā yadi māreti, visaṅketova hoti so.

೨೭೯.

279.

ಏತೇನೇವ ಉಪಾಯೇನ, ಸಬ್ಬೇಸು ಕರಣೇಸುಪಿ

Eteneva upāyena, sabbesu karaṇesupi;

ಸಙ್ಕೇತೇ ಚ ವಿಸಙ್ಕೇತೇ, ವೇದಿತಬ್ಬೋ ವಿನಿಚ್ಛಯೋ॥

Saṅkete ca visaṅkete, veditabbo vinicchayo.

೨೮೦.

280.

ದೀಘಂ ರಸ್ಸಂ ಕಿಸಂ ಥೂಲಂ, ಕಾಳಂ ಓದಾತಮೇವ ವಾ।

Dīghaṃ rassaṃ kisaṃ thūlaṃ, kāḷaṃ odātameva vā;

ಆಣತ್ತೋ ಅನಿಯಾಮೇತ್ವಾ, ಮಾರೇಹೀತಿ ಚ ಕೇನಚಿ॥

Āṇatto aniyāmetvā, mārehīti ca kenaci.

೨೮೧.

281.

ಸೋಪಿ ಯಂ ಕಿಞ್ಚಿ ಆಣತ್ತೋ, ಸಚೇ ಮಾರೇತಿ ತಾದಿಸಂ।

Sopi yaṃ kiñci āṇatto, sace māreti tādisaṃ;

ನತ್ಥಿ ತತ್ಥ ವಿಸಙ್ಕೇತೋ, ಉಭಿನ್ನಮ್ಪಿ ಪರಾಜಯೋ॥

Natthi tattha visaṅketo, ubhinnampi parājayo.

೨೮೨.

282.

ಮನುಸ್ಸಂ ಕಿಞ್ಚಿ ಉದ್ದಿಸ್ಸ, ಸಚೇ ಖಣತಿವಾಟಕಂ।

Manussaṃ kiñci uddissa, sace khaṇativāṭakaṃ;

ಖಣನ್ತಸ್ಸ ಚ ಓಪಾತಂ, ಹೋತಿ ಆಪತ್ತಿ ದುಕ್ಕಟಂ॥

Khaṇantassa ca opātaṃ, hoti āpatti dukkaṭaṃ.

೨೮೩.

283.

ದುಕ್ಖಸ್ಸುಪ್ಪತ್ತಿಯಾ ತತ್ಥ, ತಸ್ಸ ಥುಲ್ಲಚ್ಚಯಂ ಸಿಯಾ।

Dukkhassuppattiyā tattha, tassa thullaccayaṃ siyā;

ಪತಿತ್ವಾ ಚ ಮತೇ ತಸ್ಮಿಂ, ತಸ್ಸ ಪಾರಾಜಿಕಂ ಭವೇ॥

Patitvā ca mate tasmiṃ, tassa pārājikaṃ bhave.

೨೮೪.

284.

ನಿಪತಿತ್ವಾ ಪನಞ್ಞಸ್ಮಿಂ, ಮತೇ ದೋಸೋ ನ ವಿಜ್ಜತಿ।

Nipatitvā panaññasmiṃ, mate doso na vijjati;

ಅನುದ್ದಿಸ್ಸಕಮೋಪಾತೋ, ಖತೋ ಹೋತಿ ಸಚೇ ಪನ॥

Anuddissakamopāto, khato hoti sace pana.

೨೮೫.

285.

‘‘ಪತಿತ್ವಾ ಏತ್ಥ ಯೋ ಕೋಚಿ, ಮರತೂ’’ತಿ ಹಿ ಯತ್ತಕಾ।

‘‘Patitvā ettha yo koci, maratū’’ti hi yattakā;

ಮರನ್ತಿ ನಿಪತಿತ್ವಾ ಚೇ, ದೋಸಾ ಹೋನ್ತಿಸ್ಸ ತತ್ತಕಾ॥

Maranti nipatitvā ce, dosā hontissa tattakā.

೨೮೬.

286.

ಆನನ್ತರಿಯವತ್ಥುಸ್ಮಿಂ, ಆನನ್ತರಿಯಕಂ ವದೇ।

Ānantariyavatthusmiṃ, ānantariyakaṃ vade;

ತಥಾ ಥುಲ್ಲಚ್ಚಯಾದೀನಂ, ಹೋನ್ತಿ ಥುಲ್ಲಚ್ಚಯಾದಯೋ॥

Tathā thullaccayādīnaṃ, honti thullaccayādayo.

೨೮೭.

287.

ಪತಿತ್ವಾ ಗಬ್ಭಿನೀ ತಸ್ಮಿಂ, ಸಗಬ್ಭಾ ಚೇ ಮರಿಸ್ಸತಿ।

Patitvā gabbhinī tasmiṃ, sagabbhā ce marissati;

ಹೋನ್ತಿ ಪಾಣಾತಿಪಾತಾ ದ್ವೇ, ಏಕೋವೇಕೇಕಧಂಸನೇ॥

Honti pāṇātipātā dve, ekovekekadhaṃsane.

೨೮೮.

288.

ಅನುಬನ್ಧೇತ್ಥ ಚೋರೇಹಿ, ಪತಿತ್ವಾ ಚೇ ಮರಿಸ್ಸತಿ।

Anubandhettha corehi, patitvā ce marissati;

ಓಪಾತಖಣಕಸ್ಸೇವ, ಹೋತಿ ಪಾರಾಜಿಕಂ ಕಿರ॥

Opātakhaṇakasseva, hoti pārājikaṃ kira.

೨೮೯.

289.

ವೇರಿನೋ ತತ್ಥ ಪಾತೇತ್ವಾ, ಸಚೇ ಮಾರೇನ್ತಿ ವೇರಿನೋ।

Verino tattha pātetvā, sace mārenti verino;

ಪತಿತಂ ತತ್ಥ ಮಾರೇನ್ತಿ, ನೀಹರಿತ್ವಾ ಸಚೇ ಬಹಿ॥

Patitaṃ tattha mārenti, nīharitvā sace bahi.

೨೯೦.

290.

ನಿಬ್ಬತ್ತಿತ್ವಾ ಹಿ ಓಪಾತೇ, ಮತಾ ಚೇ ಓಪಪಾತಿಕಾ।

Nibbattitvā hi opāte, matā ce opapātikā;

ಅಸಕ್ಕೋನ್ತಾ ಚ ನಿಕ್ಖನ್ತುಂ, ಸಬ್ಬತ್ಥ ಚ ಪರಾಜಯೋ॥

Asakkontā ca nikkhantuṃ, sabbattha ca parājayo.

೨೯೧.

291.

ಯಕ್ಖಾದಯೋ ಪನುದ್ದಿಸ್ಸ, ಖಣನೇ ದುಕ್ಖಸಮ್ಭವೇ।

Yakkhādayo panuddissa, khaṇane dukkhasambhave;

ದುಕ್ಕಟಂ ಮರಣೇ ವತ್ಥು-ವಸಾ ಥುಲ್ಲಚ್ಚಯಾದಯೋ॥

Dukkaṭaṃ maraṇe vatthu-vasā thullaccayādayo.

೨೯೨.

292.

ಮನುಸ್ಸೇಯೇವ ಉದ್ದಿಸ್ಸ, ಖತೇ ಓಪಾತಕೇ ಪನ।

Manusseyeva uddissa, khate opātake pana;

ಅನಾಪತ್ತಿ ಪತಿತ್ವಾ ಹಿ, ಯಕ್ಖಾದೀಸು ಮತೇಸುಪಿ॥

Anāpatti patitvā hi, yakkhādīsu matesupi.

೨೯೩.

293.

ತಥಾ ಯಕ್ಖಾದಯೋ ಪಾಣೇ, ಖತೇ ಉದ್ದಿಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನಾ।

Tathā yakkhādayo pāṇe, khate uddissa bhikkhunā;

ನಿಪತಿತ್ವಾ ಮರನ್ತೇಸು, ಮನುಸ್ಸೇಸುಪ್ಯಯಂ ನಯೋ॥

Nipatitvā marantesu, manussesupyayaṃ nayo.

೨೯೪.

294.

‘‘ಪಾಣಿನೋ ಏತ್ಥ ಬಜ್ಝಿತ್ವಾ, ಮರನ್ತೂ’’ತಿ ಅನುದ್ದಿಸಂ।

‘‘Pāṇino ettha bajjhitvā, marantū’’ti anuddisaṃ;

ಪಾಸಂ ಓಡ್ಡೇತಿ ಯೋ ತತ್ಥ, ಸಚೇ ಬಜ್ಝನ್ತಿ ಪಾಣಿನೋ॥

Pāsaṃ oḍḍeti yo tattha, sace bajjhanti pāṇino.

೨೯೫.

295.

ಹತ್ಥತೋ ಮುತ್ತಮತ್ತಸ್ಮಿಂ, ತಸ್ಸ ಪಾರಾಜಿಕಂ ಸಿಯಾ।

Hatthato muttamattasmiṃ, tassa pārājikaṃ siyā;

ಆನನ್ತರಿಯವತ್ಥುಸ್ಮಿಂ, ಆನನ್ತರಿಯಮೇವ ಚ॥

Ānantariyavatthusmiṃ, ānantariyameva ca.

೨೯೬.

296.

ಉದ್ದಿಸ್ಸ ಹಿ ಕತೇ ಪಾಸೇ, ಯಂ ಪನುದ್ದಿಸ್ಸ ಓಡ್ಡಿತೋ।

Uddissa hi kate pāse, yaṃ panuddissa oḍḍito;

ಬನ್ಧನೇಸು ತದಞ್ಞೇಸಂ, ಅನಾಪತ್ತಿ ಪಕಾಸಿತಾ॥

Bandhanesu tadaññesaṃ, anāpatti pakāsitā.

೨೯೭.

297.

ಮೂಲೇನ ವಾ ಮುಧಾ ವಾಪಿ, ದಿನ್ನೇ ಪಾಸೇ ಪರಸ್ಸ ಹಿ।

Mūlena vā mudhā vāpi, dinne pāse parassa hi;

ಮೂಲಟ್ಠಸ್ಸೇವ ಹೋತೀತಿ, ಕಮ್ಮಬದ್ಧೋ ನಿಯಾಮಿತೋ॥

Mūlaṭṭhasseva hotīti, kammabaddho niyāmito.

೨೯೮.

298.

ಯೇನ ಲದ್ಧೋ ಸಚೇ ಲೋಪಿ, ಪಾಸಮುಗ್ಗಳಿತಮ್ಪಿ ವಾ।

Yena laddho sace lopi, pāsamuggaḷitampi vā;

ಥಿರಂ ವಾಪಿ ಕರೋತೇವಂ, ಉಭಿನ್ನಂ ಕಮ್ಮಬನ್ಧನಂ॥

Thiraṃ vāpi karotevaṃ, ubhinnaṃ kammabandhanaṃ.

೨೯೯.

299.

ಯೋ ಪಾಸಂ ಉಗ್ಗಳಾಪೇತ್ವಾ, ಯಾತಿ ಪಾಪಭಯಾ ಸಚೇ।

Yo pāsaṃ uggaḷāpetvā, yāti pāpabhayā sace;

ತಂ ದಿಸ್ವಾ ಪುನ ಅಞ್ಞೋಪಿ, ಸಣ್ಠಪೇತಿ ಹಿ ತತ್ಥ ಚ॥

Taṃ disvā puna aññopi, saṇṭhapeti hi tattha ca.

೩೦೦.

300.

ಬದ್ಧಾ ಬದ್ಧಾ ಮರನ್ತಿ ಚೇ, ಮೂಲಟ್ಠೋ ನ ಚ ಮುಚ್ಚತಿ।

Baddhā baddhā maranti ce, mūlaṭṭho na ca muccati;

ಠಪೇತ್ವಾ ಗಹಿತಟ್ಠಾನೇ, ಪಾಸಯಟ್ಠಿಂ ವಿಮುಚ್ಚತಿ॥

Ṭhapetvā gahitaṭṭhāne, pāsayaṭṭhiṃ vimuccati.

೩೦೧.

301.

ಗೋಪೇತ್ವಾಪಿ ನ ಮೋಕ್ಖೋ ಹಿ, ಪಾಸಯಟ್ಠಿಂ ಸಯಂಕತಂ।

Gopetvāpi na mokkho hi, pāsayaṭṭhiṃ sayaṃkataṃ;

ತಮಞ್ಞೋ ಪುನ ಗಣ್ಹಿತ್ವಾ, ಸಣ್ಠಪೇತಿ ಸಚೇ ಪನ॥

Tamañño puna gaṇhitvā, saṇṭhapeti sace pana.

೩೦೨.

302.

ತಪ್ಪಚ್ಚಯಾ ಮರನ್ತೇಸು, ಮೂಲಟ್ಠೋ ನ ಚ ಮುಚ್ಚತಿ।

Tappaccayā marantesu, mūlaṭṭho na ca muccati;

ನಾಸೇತ್ವಾ ಸಬ್ಬಸೋ ವಾ ತಂ, ಝಾಪೇತ್ವಾ ವಾ ವಿಮುಚ್ಚತಿ॥

Nāsetvā sabbaso vā taṃ, jhāpetvā vā vimuccati.

೩೦೩.

303.

ರೋಪೇನ್ತಸ್ಸ ಚ ಸೂಲಂ ವಾ, ಸಜ್ಜೇನ್ತಸ್ಸ ಅದೂಹಲಂ।

Ropentassa ca sūlaṃ vā, sajjentassa adūhalaṃ;

ಓಪಾತೇನ ಚ ಪಾಸೇನ, ಸದಿಸೋವ ವಿನಿಚ್ಛಯೋ॥

Opātena ca pāsena, sadisova vinicchayo.

೩೦೪.

304.

ಅನಾಪತ್ತಿ ಅಸಞ್ಚಿಚ್ಚ, ಅಜಾನನ್ತಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನೋ।

Anāpatti asañcicca, ajānantassa bhikkhuno;

ತಥಾಮರಣಚಿತ್ತಸ್ಸ, ಮತೇಪ್ಯುಮ್ಮತ್ತಕಾದಿನೋ॥

Tathāmaraṇacittassa, matepyummattakādino.

೩೦೫.

305.

ಮನುಸ್ಸಪಾಣಿಮ್ಹಿ ಚ ಪಾಣಸಞ್ಞಿತಾ।

Manussapāṇimhi ca pāṇasaññitā;

ಸಚಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ಮರಣೂಪಸಂಹಿತಂ।

Sacassa cittaṃ maraṇūpasaṃhitaṃ;

ಉಪಕ್ಕಮೋ ತೇನ ಚ ತಸ್ಸ ನಾಸೋ।

Upakkamo tena ca tassa nāso;

ಪಞ್ಚೇತ್ಥ ಅಙ್ಗಾನಿ ಮನುಸ್ಸಘಾತೇ॥

Pañcettha aṅgāni manussaghāte.

ಇತಿ ವಿನಯವಿನಿಚ್ಛಯೇ ತತಿಯಪಾರಾಜಿಕಕಥಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।

Iti vinayavinicchaye tatiyapārājikakathā niṭṭhitā.





© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact