Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / తిపిటక • Tipiṭaka / వినయవినిచ్ఛయ-ఉత్తరవినిచ్ఛయ • Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya

తతియపారాజికకథా

Tatiyapārājikakathā

౨౪౧.

241.

మనుస్సజాతిం జానన్తో, జీవితా యో వియోజయే;

Manussajātiṃ jānanto, jīvitā yo viyojaye;

నిక్ఖిపేయ్యస్స సత్థం వా, వదేయ్య మరణే గుణం.

Nikkhipeyyassa satthaṃ vā, vadeyya maraṇe guṇaṃ.

౨౪౨.

242.

దేసేయ్య మరణూపాయం, హోతాయమ్పి పరాజితో;

Deseyya maraṇūpāyaṃ, hotāyampi parājito;

అసన్ధేయ్యోవ సో ఞేయ్యో, ద్వేధా భిన్నసిలా వియ.

Asandheyyova so ñeyyo, dvedhā bhinnasilā viya.

౨౪౩.

243.

వుత్తా పాణాతిపాతస్స, పయోగా ఛ మహేసినా;

Vuttā pāṇātipātassa, payogā cha mahesinā;

సాహత్థికో తథాణత్తి-నిస్సగ్గిథావరాదయో.

Sāhatthiko tathāṇatti-nissaggithāvarādayo.

౨౪౪.

244.

తత్థ కాయేన వా కాయ-పటిబద్ధేన వా సయం;

Tattha kāyena vā kāya-paṭibaddhena vā sayaṃ;

మారేన్తస్స పరం ఘాతో, అయం సాహత్థికో మతో.

Mārentassa paraṃ ghāto, ayaṃ sāhatthiko mato.

౨౪౫.

245.

‘‘ఏవం త్వం పహరిత్వా తం, మారేహీ’’తి చ భిక్ఖునో;

‘‘Evaṃ tvaṃ paharitvā taṃ, mārehī’’ti ca bhikkhuno;

పరస్సాణాపనం నామ, అయమాణత్తికో నయో.

Parassāṇāpanaṃ nāma, ayamāṇattiko nayo.

౨౪౬.

246.

దూరం మారేతుకామస్స, ఉసుఆదినిపాతనం;

Dūraṃ māretukāmassa, usuādinipātanaṃ;

కాయేన పటిబద్ధేన, అయం నిస్సగ్గియో విధి.

Kāyena paṭibaddhena, ayaṃ nissaggiyo vidhi.

౨౪౭.

247.

అసఞ్చారిముపాయేన, మారణత్థం పరస్స చ;

Asañcārimupāyena, māraṇatthaṃ parassa ca;

ఓపాతాదివిధానం తు, పయోగో థావరో అయం.

Opātādividhānaṃ tu, payogo thāvaro ayaṃ.

౨౪౮.

248.

పరం మారేతుకామస్స, విజ్జాయ జప్పనం పన;

Paraṃ māretukāmassa, vijjāya jappanaṃ pana;

అయం విజ్జామయో నామ, పయోగో పఞ్చమో మతో.

Ayaṃ vijjāmayo nāma, payogo pañcamo mato.

౨౪౯.

249.

సమత్థా మారణే యా చ, ఇద్ధి కమ్మవిపాకజా;

Samatthā māraṇe yā ca, iddhi kammavipākajā;

అయమిద్ధిమయో నామ, పయోగో సముదీరితో.

Ayamiddhimayo nāma, payogo samudīrito.

౨౫౦.

250.

ఏకేకో దువిధో తత్థ, హోతీతి పరిదీపితో;

Ekeko duvidho tattha, hotīti paridīpito;

ఉద్దేసోపి అనుద్దేసో, భేదో తేసమయం పన.

Uddesopi anuddeso, bhedo tesamayaṃ pana.

౨౫౧.

251.

బహుస్వపి యముద్దిస్స, పహారం దేతి చే పన;

Bahusvapi yamuddissa, pahāraṃ deti ce pana;

మరణేన చ తస్సేవ, కమ్మునా తేన బజ్ఝతి.

Maraṇena ca tasseva, kammunā tena bajjhati.

౨౫౨.

252.

అనుద్దిస్స పహారేపి, యస్స కస్సచి దేహినో;

Anuddissa pahārepi, yassa kassaci dehino;

పహారప్పచ్చయా తస్స, మరణం చే పరాజయో.

Pahārappaccayā tassa, maraṇaṃ ce parājayo.

౨౫౩.

253.

మతే పహటమత్తే వా, పచ్ఛా ముభయథాపి చ;

Mate pahaṭamatte vā, pacchā mubhayathāpi ca;

హన్తా పహటమత్తస్మిం, కమ్మునా తేన బజ్ఝతి.

Hantā pahaṭamattasmiṃ, kammunā tena bajjhati.

౨౫౪.

254.

ఏవం సాహత్థికో ఞేయ్యో, తథా ఆణత్తికోపి చ;

Evaṃ sāhatthiko ñeyyo, tathā āṇattikopi ca;

ఏత్తావతా సమాసేన, ద్వే పయోగా హి దస్సితా.

Ettāvatā samāsena, dve payogā hi dassitā.

౨౫౫.

255.

వత్థు కాలో చ దేసో చ, సత్థఞ్చ ఇరియాపథో;

Vatthu kālo ca deso ca, satthañca iriyāpatho;

కరణస్స విసేసోతి, ఛ ఆణత్తినియామకా.

Karaṇassa visesoti, cha āṇattiniyāmakā.

౨౫౬.

256.

మారేతబ్బో హి యో తత్థ, సో ‘‘వత్థూ’’తి పవుచ్చతి;

Māretabbo hi yo tattha, so ‘‘vatthū’’ti pavuccati;

పుబ్బణ్హాది సియా కాలో, సత్తానం యోబ్బనాది చ.

Pubbaṇhādi siyā kālo, sattānaṃ yobbanādi ca.

౨౫౭.

257.

దేసో గామాది విఞ్ఞేయ్యో, సత్థం తం సత్తమారణం;

Deso gāmādi viññeyyo, satthaṃ taṃ sattamāraṇaṃ;

మారేతబ్బస్స సత్తస్స, నిసజ్జాదిరియాపథో.

Māretabbassa sattassa, nisajjādiriyāpatho.

౨౫౮.

258.

విజ్ఝనం భేదనఞ్చాపి, ఛేదనం తాళనమ్పి వా;

Vijjhanaṃ bhedanañcāpi, chedanaṃ tāḷanampi vā;

ఏవమాదివిధోనేకో, విసేసో కరణస్స తు.

Evamādividhoneko, viseso karaṇassa tu.

౨౫౯.

259.

‘‘యం మారేహీ’’తి ఆణత్తో, అఞ్ఞం మారేతి చే తతో;

‘‘Yaṃ mārehī’’ti āṇatto, aññaṃ māreti ce tato;

‘‘పురతో పహరిత్వాన, మారేహీ’’తి చ భాసితో.

‘‘Purato paharitvāna, mārehī’’ti ca bhāsito.

౨౬౦.

260.

పచ్ఛతో పస్సతో వాపి, పహరిత్వాన మారితే;

Pacchato passato vāpi, paharitvāna mārite;

వత్థాణత్తి విసఙ్కేతా, మూలట్ఠో పన ముచ్చతి.

Vatthāṇatti visaṅketā, mūlaṭṭho pana muccati.

౨౬౧.

261.

వత్థుం తం అవిరజ్ఝిత్వా, యథాణత్తిఞ్చ మారితే;

Vatthuṃ taṃ avirajjhitvā, yathāṇattiñca mārite;

ఉభయేసం యథాకాలం, కమ్మబద్ధో ఉదీరితో.

Ubhayesaṃ yathākālaṃ, kammabaddho udīrito.

౨౬౨.

262.

ఆణత్తో ‘‘అజ్జ పుబ్బణ్హే, మారేహీ’’తి చ యో పన;

Āṇatto ‘‘ajja pubbaṇhe, mārehī’’ti ca yo pana;

సో చే మారేతి సాయన్హే, మూలట్ఠో పరిముచ్చతి.

So ce māreti sāyanhe, mūlaṭṭho parimuccati.

౨౬౩.

263.

ఆణత్తస్సేవ సో వుత్తో;

Āṇattasseva so vutto;

కమ్మబద్ధో మహేసినా;

Kammabaddho mahesinā;

కాలస్స హి విసఙ్కేతా;

Kālassa hi visaṅketā;

దోసో నాణాపకస్స సో.

Doso nāṇāpakassa so.

౨౬౪.

264.

‘‘అజ్జ మారేహి పుబ్బణ్హే, స్వేవా’’తి అనియామితే;

‘‘Ajja mārehi pubbaṇhe, svevā’’ti aniyāmite;

యదా కదాచి పుబ్బణ్హే, విసఙ్కేతో న మారితే.

Yadā kadāci pubbaṇhe, visaṅketo na mārite.

౨౬౫.

265.

ఏతేనేవ ఉపాయేన, కాలభేదేసు సబ్బసో;

Eteneva upāyena, kālabhedesu sabbaso;

సఙ్కేతో చ విసఙ్కేతో, వేదితబ్బో విభావినా.

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbo vibhāvinā.

౨౬౬.

266.

‘‘ఇమం గామే ఠితం వేరిం, మారేహీ’’తి చ భాసితో;

‘‘Imaṃ gāme ṭhitaṃ veriṃ, mārehī’’ti ca bhāsito;

సచే సో పన మారేతి, ఠితం తం యత్థ కత్థచి.

Sace so pana māreti, ṭhitaṃ taṃ yattha katthaci.

౨౬౭.

267.

నత్థి తస్స విసఙ్కేతో, ఉభో బజ్ఝన్తి కమ్మునా;

Natthi tassa visaṅketo, ubho bajjhanti kammunā;

‘‘గామేయేవా’’తి ఆణత్తో, వనే వా సావధారణం.

‘‘Gāmeyevā’’ti āṇatto, vane vā sāvadhāraṇaṃ.

౨౬౮.

268.

‘‘వనేయేవా’’తి వా వుత్తో, గామే మారేతి చేపి వా;

‘‘Vaneyevā’’ti vā vutto, gāme māreti cepi vā;

విసఙ్కేతో విఞ్ఞాతబ్బో, మూలట్ఠో పరిముచ్చతి.

Visaṅketo viññātabbo, mūlaṭṭho parimuccati.

౨౬౯.

269.

ఏతేనేవ ఉపాయేన, సబ్బదేసేసు భేదతో;

Eteneva upāyena, sabbadesesu bhedato;

సఙ్కేతో చ విసఙ్కేతో, వేదితబ్బోవ విఞ్ఞునా.

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbova viññunā.

౨౭౦.

270.

‘‘సత్థేన పన మారేహి, ఆణత్తో’’తి చ కేనచి;

‘‘Satthena pana mārehi, āṇatto’’ti ca kenaci;

యేన కేనచి సత్థేన, విసఙ్కేతో న మారితే.

Yena kenaci satthena, visaṅketo na mārite.

౨౭౧.

271.

‘‘ఇమినా వాసినా హీ’’తి, వుత్తో అఞ్ఞేన వాసినా;

‘‘Iminā vāsinā hī’’ti, vutto aññena vāsinā;

‘‘ఇమస్సాసిస్స వాపి త్వం, ధారాయేతాయ మారయ’’.

‘‘Imassāsissa vāpi tvaṃ, dhārāyetāya māraya’’.

౨౭౨.

272.

ఇతి వుత్తో సచే వేరిం, ధారాయ ఇతరాయ వా;

Iti vutto sace veriṃ, dhārāya itarāya vā;

థరునా వాపి తుణ్డేన, విసఙ్కేతోవ మారితే.

Tharunā vāpi tuṇḍena, visaṅketova mārite.

౨౭౩.

273.

ఏతేనేవ ఉపాయేన, సబ్బావుధకజాతిసు;

Eteneva upāyena, sabbāvudhakajātisu;

సఙ్కేతో చ విసఙ్కేతో, వేదితబ్బో విసేసతో.

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbo visesato.

౨౭౪.

274.

‘‘గచ్ఛన్తమేనం మారేహి’’, ఇతి వుత్తో పరేన సో;

‘‘Gacchantamenaṃ mārehi’’, iti vutto parena so;

మారేతి నం నిసిన్నం చే, విసఙ్కేతో న విజ్జతి.

Māreti naṃ nisinnaṃ ce, visaṅketo na vijjati.

౨౭౫.

275.

‘‘నిసిన్నంయేవ మారేహి’’, ‘‘గచ్ఛన్తంయేవ వా’’తి చ;

‘‘Nisinnaṃyeva mārehi’’, ‘‘gacchantaṃyeva vā’’ti ca;

వుత్తో మారేతి గచ్ఛన్తం, నిసిన్నం వా యథాక్కమం.

Vutto māreti gacchantaṃ, nisinnaṃ vā yathākkamaṃ.

౨౭౬.

276.

విసఙ్కేతన్తి ఞాతబ్బం, భిక్ఖునా వినయఞ్ఞునా;

Visaṅketanti ñātabbaṃ, bhikkhunā vinayaññunā;

ఏసేవ చ నయో ఞేయ్యో, సబ్బిరియాపథేసు చ.

Eseva ca nayo ñeyyo, sabbiriyāpathesu ca.

౨౭౭.

277.

‘‘మారేహీ’’తి చ విజ్ఝిత్వా, ఆణత్తో హి పరేన సో;

‘‘Mārehī’’ti ca vijjhitvā, āṇatto hi parena so;

విజ్ఝిత్వావ తమారేతి, విసఙ్కేతో న విజ్జతి.

Vijjhitvāva tamāreti, visaṅketo na vijjati.

౨౭౮.

278.

‘‘మారేహీ’’తి చ విజ్ఝిత్వా, ఆణత్తో హి పరేన సో;

‘‘Mārehī’’ti ca vijjhitvā, āṇatto hi parena so;

ఛిన్దిత్వా యది మారేతి, విసఙ్కేతోవ హోతి సో.

Chinditvā yadi māreti, visaṅketova hoti so.

౨౭౯.

279.

ఏతేనేవ ఉపాయేన, సబ్బేసు కరణేసుపి;

Eteneva upāyena, sabbesu karaṇesupi;

సఙ్కేతే చ విసఙ్కేతే, వేదితబ్బో వినిచ్ఛయో.

Saṅkete ca visaṅkete, veditabbo vinicchayo.

౨౮౦.

280.

దీఘం రస్సం కిసం థూలం, కాళం ఓదాతమేవ వా;

Dīghaṃ rassaṃ kisaṃ thūlaṃ, kāḷaṃ odātameva vā;

ఆణత్తో అనియామేత్వా, మారేహీతి చ కేనచి.

Āṇatto aniyāmetvā, mārehīti ca kenaci.

౨౮౧.

281.

సోపి యం కిఞ్చి ఆణత్తో, సచే మారేతి తాదిసం;

Sopi yaṃ kiñci āṇatto, sace māreti tādisaṃ;

నత్థి తత్థ విసఙ్కేతో, ఉభిన్నమ్పి పరాజయో.

Natthi tattha visaṅketo, ubhinnampi parājayo.

౨౮౨.

282.

మనుస్సం కిఞ్చి ఉద్దిస్స, సచే ఖణతివాటకం;

Manussaṃ kiñci uddissa, sace khaṇativāṭakaṃ;

ఖణన్తస్స చ ఓపాతం, హోతి ఆపత్తి దుక్కటం.

Khaṇantassa ca opātaṃ, hoti āpatti dukkaṭaṃ.

౨౮౩.

283.

దుక్ఖస్సుప్పత్తియా తత్థ, తస్స థుల్లచ్చయం సియా;

Dukkhassuppattiyā tattha, tassa thullaccayaṃ siyā;

పతిత్వా చ మతే తస్మిం, తస్స పారాజికం భవే.

Patitvā ca mate tasmiṃ, tassa pārājikaṃ bhave.

౨౮౪.

284.

నిపతిత్వా పనఞ్ఞస్మిం, మతే దోసో న విజ్జతి;

Nipatitvā panaññasmiṃ, mate doso na vijjati;

అనుద్దిస్సకమోపాతో, ఖతో హోతి సచే పన.

Anuddissakamopāto, khato hoti sace pana.

౨౮౫.

285.

‘‘పతిత్వా ఏత్థ యో కోచి, మరతూ’’తి హి యత్తకా;

‘‘Patitvā ettha yo koci, maratū’’ti hi yattakā;

మరన్తి నిపతిత్వా చే, దోసా హోన్తిస్స తత్తకా.

Maranti nipatitvā ce, dosā hontissa tattakā.

౨౮౬.

286.

ఆనన్తరియవత్థుస్మిం, ఆనన్తరియకం వదే;

Ānantariyavatthusmiṃ, ānantariyakaṃ vade;

తథా థుల్లచ్చయాదీనం, హోన్తి థుల్లచ్చయాదయో.

Tathā thullaccayādīnaṃ, honti thullaccayādayo.

౨౮౭.

287.

పతిత్వా గబ్భినీ తస్మిం, సగబ్భా చే మరిస్సతి;

Patitvā gabbhinī tasmiṃ, sagabbhā ce marissati;

హోన్తి పాణాతిపాతా ద్వే, ఏకోవేకేకధంసనే.

Honti pāṇātipātā dve, ekovekekadhaṃsane.

౨౮౮.

288.

అనుబన్ధేత్థ చోరేహి, పతిత్వా చే మరిస్సతి;

Anubandhettha corehi, patitvā ce marissati;

ఓపాతఖణకస్సేవ, హోతి పారాజికం కిర.

Opātakhaṇakasseva, hoti pārājikaṃ kira.

౨౮౯.

289.

వేరినో తత్థ పాతేత్వా, సచే మారేన్తి వేరినో;

Verino tattha pātetvā, sace mārenti verino;

పతితం తత్థ మారేన్తి, నీహరిత్వా సచే బహి.

Patitaṃ tattha mārenti, nīharitvā sace bahi.

౨౯౦.

290.

నిబ్బత్తిత్వా హి ఓపాతే, మతా చే ఓపపాతికా;

Nibbattitvā hi opāte, matā ce opapātikā;

అసక్కోన్తా చ నిక్ఖన్తుం, సబ్బత్థ చ పరాజయో.

Asakkontā ca nikkhantuṃ, sabbattha ca parājayo.

౨౯౧.

291.

యక్ఖాదయో పనుద్దిస్స, ఖణనే దుక్ఖసమ్భవే;

Yakkhādayo panuddissa, khaṇane dukkhasambhave;

దుక్కటం మరణే వత్థు-వసా థుల్లచ్చయాదయో.

Dukkaṭaṃ maraṇe vatthu-vasā thullaccayādayo.

౨౯౨.

292.

మనుస్సేయేవ ఉద్దిస్స, ఖతే ఓపాతకే పన;

Manusseyeva uddissa, khate opātake pana;

అనాపత్తి పతిత్వా హి, యక్ఖాదీసు మతేసుపి.

Anāpatti patitvā hi, yakkhādīsu matesupi.

౨౯౩.

293.

తథా యక్ఖాదయో పాణే, ఖతే ఉద్దిస్స భిక్ఖునా;

Tathā yakkhādayo pāṇe, khate uddissa bhikkhunā;

నిపతిత్వా మరన్తేసు, మనుస్సేసుప్యయం నయో.

Nipatitvā marantesu, manussesupyayaṃ nayo.

౨౯౪.

294.

‘‘పాణినో ఏత్థ బజ్ఝిత్వా, మరన్తూ’’తి అనుద్దిసం;

‘‘Pāṇino ettha bajjhitvā, marantū’’ti anuddisaṃ;

పాసం ఓడ్డేతి యో తత్థ, సచే బజ్ఝన్తి పాణినో.

Pāsaṃ oḍḍeti yo tattha, sace bajjhanti pāṇino.

౨౯౫.

295.

హత్థతో ముత్తమత్తస్మిం, తస్స పారాజికం సియా;

Hatthato muttamattasmiṃ, tassa pārājikaṃ siyā;

ఆనన్తరియవత్థుస్మిం, ఆనన్తరియమేవ చ.

Ānantariyavatthusmiṃ, ānantariyameva ca.

౨౯౬.

296.

ఉద్దిస్స హి కతే పాసే, యం పనుద్దిస్స ఓడ్డితో;

Uddissa hi kate pāse, yaṃ panuddissa oḍḍito;

బన్ధనేసు తదఞ్ఞేసం, అనాపత్తి పకాసితా.

Bandhanesu tadaññesaṃ, anāpatti pakāsitā.

౨౯౭.

297.

మూలేన వా ముధా వాపి, దిన్నే పాసే పరస్స హి;

Mūlena vā mudhā vāpi, dinne pāse parassa hi;

మూలట్ఠస్సేవ హోతీతి, కమ్మబద్ధో నియామితో.

Mūlaṭṭhasseva hotīti, kammabaddho niyāmito.

౨౯౮.

298.

యేన లద్ధో సచే లోపి, పాసముగ్గళితమ్పి వా;

Yena laddho sace lopi, pāsamuggaḷitampi vā;

థిరం వాపి కరోతేవం, ఉభిన్నం కమ్మబన్ధనం.

Thiraṃ vāpi karotevaṃ, ubhinnaṃ kammabandhanaṃ.

౨౯౯.

299.

యో పాసం ఉగ్గళాపేత్వా, యాతి పాపభయా సచే;

Yo pāsaṃ uggaḷāpetvā, yāti pāpabhayā sace;

తం దిస్వా పున అఞ్ఞోపి, సణ్ఠపేతి హి తత్థ చ.

Taṃ disvā puna aññopi, saṇṭhapeti hi tattha ca.

౩౦౦.

300.

బద్ధా బద్ధా మరన్తి చే, మూలట్ఠో న చ ముచ్చతి;

Baddhā baddhā maranti ce, mūlaṭṭho na ca muccati;

ఠపేత్వా గహితట్ఠానే, పాసయట్ఠిం విముచ్చతి.

Ṭhapetvā gahitaṭṭhāne, pāsayaṭṭhiṃ vimuccati.

౩౦౧.

301.

గోపేత్వాపి న మోక్ఖో హి, పాసయట్ఠిం సయంకతం;

Gopetvāpi na mokkho hi, pāsayaṭṭhiṃ sayaṃkataṃ;

తమఞ్ఞో పున గణ్హిత్వా, సణ్ఠపేతి సచే పన.

Tamañño puna gaṇhitvā, saṇṭhapeti sace pana.

౩౦౨.

302.

తప్పచ్చయా మరన్తేసు, మూలట్ఠో న చ ముచ్చతి;

Tappaccayā marantesu, mūlaṭṭho na ca muccati;

నాసేత్వా సబ్బసో వా తం, ఝాపేత్వా వా విముచ్చతి.

Nāsetvā sabbaso vā taṃ, jhāpetvā vā vimuccati.

౩౦౩.

303.

రోపేన్తస్స చ సూలం వా, సజ్జేన్తస్స అదూహలం;

Ropentassa ca sūlaṃ vā, sajjentassa adūhalaṃ;

ఓపాతేన చ పాసేన, సదిసోవ వినిచ్ఛయో.

Opātena ca pāsena, sadisova vinicchayo.

౩౦౪.

304.

అనాపత్తి అసఞ్చిచ్చ, అజానన్తస్స భిక్ఖునో;

Anāpatti asañcicca, ajānantassa bhikkhuno;

తథామరణచిత్తస్స, మతేప్యుమ్మత్తకాదినో.

Tathāmaraṇacittassa, matepyummattakādino.

౩౦౫.

305.

మనుస్సపాణిమ్హి చ పాణసఞ్ఞితా;

Manussapāṇimhi ca pāṇasaññitā;

సచస్స చిత్తం మరణూపసంహితం;

Sacassa cittaṃ maraṇūpasaṃhitaṃ;

ఉపక్కమో తేన చ తస్స నాసో;

Upakkamo tena ca tassa nāso;

పఞ్చేత్థ అఙ్గాని మనుస్సఘాతే.

Pañcettha aṅgāni manussaghāte.

ఇతి వినయవినిచ్ఛయే తతియపారాజికకథా నిట్ఠితా.

Iti vinayavinicchaye tatiyapārājikakathā niṭṭhitā.





© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact