Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಜಾತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Jātaka-aṭṭhakathā

[೪೧೦] ೫. ಸೋಮದತ್ತಜಾತಕವಣ್ಣನಾ

[410] 5. Somadattajātakavaṇṇanā

ಯೋ ಮಂ ಪುರೇ ಪಚ್ಚುಡ್ಡೇತೀತಿ ಇದಂ ಸತ್ಥಾ ಜೇತವನೇ ವಿಹರನ್ತೋ ಅಞ್ಞತರಂ ಮಹಲ್ಲಕಂ ಆರಬ್ಭ ಕಥೇಸಿ। ಸೋ ಕಿರೇಕಂ ಸಾಮಣೇರಂ ಪಬ್ಬಾಜೇಸಿ, ಸಾಮಣೇರೋ ತಸ್ಸ ಉಪಕಾರಕೋ ಹುತ್ವಾ ತಥಾರೂಪೇನ ರೋಗೇನ ಕಾಲಮಕಾಸಿ। ಮಹಲ್ಲಕೋ ತಸ್ಮಿಂ ಕಾಲಕತೇ ರೋದನ್ತೋ ಪರಿದೇವನ್ತೋ ವಿಚರತಿ। ತಂ ದಿಸ್ವಾ ಭಿಕ್ಖೂ ಧಮ್ಮಸಭಾಯಂ ಕಥಂ ಸಮುಟ್ಠಾಪೇಸುಂ ‘‘ಆವುಸೋ, ಅಸುಕಮಹಲ್ಲಕೋ ಸಾಮಣೇರಸ್ಸ ಕಾಲಕಿರಿಯಾಯ ರೋದನ್ತೋ ಪರಿದೇವನ್ತೋ ವಿಚರತಿ, ಮರಣಸ್ಸತಿಕಮ್ಮಟ್ಠಾನರಹಿತೋ ಮಞ್ಞೇ’’ತಿ। ಸತ್ಥಾ ಆಗನ್ತ್ವಾ ‘‘ಕಾಯ ನುತ್ಥ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಏತರಹಿ ಕಥಾಯ ಸನ್ನಿಸಿನ್ನಾ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ‘‘ಇಮಾಯ ನಾಮಾ’’ತಿ ವುತ್ತೇ ‘‘ನ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಇದಾನೇವ, ಪುಬ್ಬೇಪೇಸ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಮತೇ ರೋದಿಯೇವಾ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಅತೀತಂ ಆಹರಿ।

Yomaṃ pure paccuḍḍetīti idaṃ satthā jetavane viharanto aññataraṃ mahallakaṃ ārabbha kathesi. So kirekaṃ sāmaṇeraṃ pabbājesi, sāmaṇero tassa upakārako hutvā tathārūpena rogena kālamakāsi. Mahallako tasmiṃ kālakate rodanto paridevanto vicarati. Taṃ disvā bhikkhū dhammasabhāyaṃ kathaṃ samuṭṭhāpesuṃ ‘‘āvuso, asukamahallako sāmaṇerassa kālakiriyāya rodanto paridevanto vicarati, maraṇassatikammaṭṭhānarahito maññe’’ti. Satthā āgantvā ‘‘kāya nuttha, bhikkhave, etarahi kathāya sannisinnā’’ti pucchitvā ‘‘imāya nāmā’’ti vutte ‘‘na, bhikkhave, idāneva, pubbepesa imasmiṃ mate rodiyevā’’ti vatvā atītaṃ āhari.

ಅತೀತೇ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಬ್ರಹ್ಮದತ್ತೇ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇನ್ತೇ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ತಾವತಿಂಸಭವನೇ ಸಕ್ಕತ್ತಂ ಕಾರೇಸಿ। ಅಥೇಕೋ ಕಾಸಿಗಾಮವಾಸೀ ಬ್ರಾಹ್ಮಣಮಹಾಸಾಲೋ ಕಾಮೇ ಪಹಾಯ ಹಿಮವನ್ತಂ ಪವಿಸಿತ್ವಾ ಇಸಿಪಬ್ಬಜ್ಜಂ ಪಬ್ಬಜಿತ್ವಾ ಉಞ್ಛಾಚರಿಯಾಯ ವನಮೂಲಫಲಾಫಲೇಹಿ ಯಾಪೇನ್ತೋ ವಾಸಂ ಕಪ್ಪೇಸಿ। ಏಕದಿವಸಂ ಫಲಾಫಲತ್ಥಾಯ ಗತೋ ಏಕಂ ಹತ್ಥಿಛಾಪಂ ದಿಸ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ಅಸ್ಸಮಂ ಆನೇತ್ವಾ ಪುತ್ತಟ್ಠಾನೇ ಠಪೇತ್ವಾ ಸೋಮದತ್ತೋತಿಸ್ಸ ನಾಮಂ ಕತ್ವಾ ತಿಣಪಣ್ಣಾನಿ ಖಾದಾಪೇನ್ತೋ ಪಟಿಜಗ್ಗಿ। ಸೋ ವಯಪ್ಪತ್ತೋ ಮಹಾಸರೀರೋ ಹುತ್ವಾ ಏಕದಿವಸಂ ಬಹುಂ ಭೋಜನಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಅಜೀರಕೇನ ದುಬ್ಬಲೋ ಅಹೋಸಿ। ತಾಪಸೋ ತಂ ಅಸ್ಸಮಪದೇ ಕತ್ವಾ ಫಲಾಫಲತ್ಥಾಯ ಗತೋ, ತಸ್ಮಿಂ ಅನಾಗತೇಯೇವ ಹತ್ಥಿಪೋತಕೋ ಕಾಲಮಕಾಸಿ। ತಾಪಸೋ ಫಲಾಫಲಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಆಗಚ್ಛನ್ತೋ ‘‘ಅಞ್ಞೇಸು ದಿವಸೇಸು ಮೇ ಪುತ್ತೋ ಪಚ್ಚುಗ್ಗಮನಂ ಕರೋತಿ, ಅಜ್ಜ ನ ದಿಸ್ಸತಿ, ಕಹಂ ನು ಖೋ ಗತೋ’’ತಿ ಪರಿದೇವನ್ತೋ ಪಠಮಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto tāvatiṃsabhavane sakkattaṃ kāresi. Atheko kāsigāmavāsī brāhmaṇamahāsālo kāme pahāya himavantaṃ pavisitvā isipabbajjaṃ pabbajitvā uñchācariyāya vanamūlaphalāphalehi yāpento vāsaṃ kappesi. Ekadivasaṃ phalāphalatthāya gato ekaṃ hatthichāpaṃ disvā attano assamaṃ ānetvā puttaṭṭhāne ṭhapetvā somadattotissa nāmaṃ katvā tiṇapaṇṇāni khādāpento paṭijaggi. So vayappatto mahāsarīro hutvā ekadivasaṃ bahuṃ bhojanaṃ gahetvā ajīrakena dubbalo ahosi. Tāpaso taṃ assamapade katvā phalāphalatthāya gato, tasmiṃ anāgateyeva hatthipotako kālamakāsi. Tāpaso phalāphalaṃ gahetvā āgacchanto ‘‘aññesu divasesu me putto paccuggamanaṃ karoti, ajja na dissati, kahaṃ nu kho gato’’ti paridevanto paṭhamaṃ gāthamāha –

೧೦೫.

105.

‘‘ಯೋ ಮಂ ಪುರೇ ಪಚ್ಚುಡ್ಡೇತಿ, ಅರಞ್ಞೇ ದೂರಮಾಯತೋ।

‘‘Yo maṃ pure paccuḍḍeti, araññe dūramāyato;

ಸೋ ನ ದಿಸ್ಸತಿ ಮಾತಙ್ಗೋ, ಸೋಮದತ್ತೋ ಕುಹಿಂ ಗತೋ’’ತಿ॥

So na dissati mātaṅgo, somadatto kuhiṃ gato’’ti.

ತತ್ಥ ಪುರೇತಿ ಇತೋ ಪುರೇ। ಪಚ್ಚುಡ್ಡೇತೀತಿ ಪಚ್ಚುಗ್ಗಚ್ಛತಿ। ಅರಞ್ಞೇ ದೂರನ್ತಿ ಇಮಸ್ಮಿಂ ನಿಮ್ಮನುಸ್ಸೇ ಅರಞ್ಞೇ ಮಂ ದೂರಂ ಪಚ್ಚುಡ್ಡೇತಿ। ಆಯತೋತಿ ಆಯಾಮಸಮ್ಪನ್ನೋ।

Tattha pureti ito pure. Paccuḍḍetīti paccuggacchati. Araññe dūranti imasmiṃ nimmanusse araññe maṃ dūraṃ paccuḍḍeti. Āyatoti āyāmasampanno.

ಏವಂ ಪರಿದೇವಮಾನೋ ಆಗನ್ತ್ವಾ ತಂ ಚಙ್ಕಮನಕೋಟಿಯಂ ಪತಿತಂ ದಿಸ್ವಾ ಗಲೇ ಗಹೇತ್ವಾ ಪರಿದೇವಮಾನೋ ದುತಿಯಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Evaṃ paridevamāno āgantvā taṃ caṅkamanakoṭiyaṃ patitaṃ disvā gale gahetvā paridevamāno dutiyaṃ gāthamāha –

೧೦೬.

106.

‘‘ಅಯಂ ವಾ ಸೋ ಮತೋ ಸೇತಿ, ಅಲ್ಲಸಿಙ್ಗಂವ ವಚ್ಛಿತೋ।

‘‘Ayaṃ vā so mato seti, allasiṅgaṃva vacchito;

ಭೂಮ್ಯಾ ನಿಪತಿತೋ ಸೇತಿ, ಅಮರಾ ವತ ಕುಞ್ಜರೋ’’ತಿ॥

Bhūmyā nipatito seti, amarā vata kuñjaro’’ti.

ತತ್ಥ ಅಯಂ ವಾತಿ ವಿಭಾವನತ್ಥೇ ವಾ-ಸದ್ದೋ। ಅಯಮೇವ ಸೋ, ನ ಅಞ್ಞೋತಿ ತಂ ವಿಭಾವೇನ್ತೋ ಏವಮಾಹ। ಅಲ್ಲಸಿಙ್ಗನ್ತಿ ಮಾಲುವಲತಾಯ ಅಗ್ಗಪವಾಲಂ। ವಚ್ಛಿತೋತಿ ಛಿನ್ನೋ, ಗಿಮ್ಹಕಾಲೇ ಮಜ್ಝನ್ಹಿಕಸಮಯೇ ತತ್ತವಾಲಿಕಾಪುಲಿನೇ ನಖೇನ ಛಿನ್ದಿತ್ವಾ ಪಾತಿತೋ ಮಾಲುವಲತಾಯ ಅಙ್ಕುರೋ ವಿಯಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಭೂಮ್ಯಾತಿ ಭೂಮಿಯಂ। ಅಮರಾ ವತಾತಿ ಮತೋ ವತ, ‘‘ಅಮರೀ’’ತಿಪಿ ಪಾಠೋ।

Tattha ayaṃ vāti vibhāvanatthe vā-saddo. Ayameva so, na aññoti taṃ vibhāvento evamāha. Allasiṅganti māluvalatāya aggapavālaṃ. Vacchitoti chinno, gimhakāle majjhanhikasamaye tattavālikāpuline nakhena chinditvā pātito māluvalatāya aṅkuro viyāti vuttaṃ hoti. Bhūmyāti bhūmiyaṃ. Amarā vatāti mato vata, ‘‘amarī’’tipi pāṭho.

ತಸ್ಮಿಂ ಖಣೇ ಸಕ್ಕೋ ಲೋಕಂ ಓಲೋಕೇನ್ತೋ ತಂ ದಿಸ್ವಾ ‘‘ಅಯಂ ತಾಪಸೋ ಪುತ್ತದಾರಂ ಪಹಾಯ ಪಬ್ಬಜಿತೋ, ಇದಾನಿ ಹತ್ಥಿಪೋತಕೇ ಪುತ್ತಸಞ್ಞಂ ಕತ್ವಾ ಪರಿದೇವತಿ, ಸಂವೇಜೇತ್ವಾ ನಂ ಸತಿಂ ಪಟಿಲಭಾಪೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ತಸ್ಸ ಅಸ್ಸಮಪದಂ ಆಗನ್ತ್ವಾ ಆಕಾಸೇ ಠಿತೋವ ತತಿಯಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Tasmiṃ khaṇe sakko lokaṃ olokento taṃ disvā ‘‘ayaṃ tāpaso puttadāraṃ pahāya pabbajito, idāni hatthipotake puttasaññaṃ katvā paridevati, saṃvejetvā naṃ satiṃ paṭilabhāpessāmī’’ti tassa assamapadaṃ āgantvā ākāse ṭhitova tatiyaṃ gāthamāha –

೧೦೭.

107.

‘‘ಅನಗಾರಿಯುಪೇತಸ್ಸ , ವಿಪ್ಪಮುತ್ತಸ್ಸ ತೇ ಸತೋ।

‘‘Anagāriyupetassa , vippamuttassa te sato;

ಸಮಣಸ್ಸ ನ ತಂ ಸಾಧು, ಯಂ ಪೇತಮನುಸೋಚಸೀ’’ತಿ॥

Samaṇassa na taṃ sādhu, yaṃ petamanusocasī’’ti.

ಅಥಸ್ಸ ವಚನಂ ಸುತ್ವಾ ತಾಪಸೋ ಚತುತ್ಥಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Athassa vacanaṃ sutvā tāpaso catutthaṃ gāthamāha –

೧೦೮.

108.

‘‘ಸಂವಾಸೇನ ಹವೇ ಸಕ್ಕ, ಮನುಸ್ಸಸ್ಸ ಮಿಗಸ್ಸ ವಾ।

‘‘Saṃvāsena have sakka, manussassa migassa vā;

ಹದಯೇ ಜಾಯತೇ ಪೇಮಂ, ತಂ ನ ಸಕ್ಕಾ ಅಸೋಚಿತು’’ನ್ತಿ॥

Hadaye jāyate pemaṃ, taṃ na sakkā asocitu’’nti.

ತತ್ಥ ಮಿಗಸ್ಸ ವಾತಿ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಠಾನೇ ಸಬ್ಬೇಪಿ ತಿರಚ್ಛಾನಾ ‘‘ಮಿಗಾ’’ತಿ ವುತ್ತಾ। ನ್ತಿ ಪಿಯಾಯಿತಂ ಸತ್ತಂ।

Tattha migassa vāti imasmiṃ ṭhāne sabbepi tiracchānā ‘‘migā’’ti vuttā. Tanti piyāyitaṃ sattaṃ.

ಅಥ ನಂ ಓವದನ್ತೋ ಸಕ್ಕೋ ದ್ವೇ ಗಾಥಾ ಅಭಾಸಿ –

Atha naṃ ovadanto sakko dve gāthā abhāsi –

೧೦೯.

109.

‘‘ಮತಂ ಮರಿಸ್ಸಂ ರೋದನ್ತಿ, ಯೇ ರುದನ್ತಿ ಲಪನ್ತಿ ಚ।

‘‘Mataṃ marissaṃ rodanti, ye rudanti lapanti ca;

ತಸ್ಮಾ ತ್ವಂ ಇಸಿ ಮಾ ರೋದಿ, ರೋದಿತಂ ಮೋಘಮಾಹು ಸನ್ತೋ॥

Tasmā tvaṃ isi mā rodi, roditaṃ moghamāhu santo.

೧೧೦.

110.

‘‘ಕನ್ದಿತೇನ ಹವೇ ಬ್ರಹ್ಮೇ, ಮತೋ ಪೇತೋ ಸಮುಟ್ಠಹೇ।

‘‘Kanditena have brahme, mato peto samuṭṭhahe;

ಸಬ್ಬೇ ಸಙ್ಗಮ್ಮ ರೋದಾಮ, ಅಞ್ಞಮಞ್ಞಸ್ಸ ಞಾತಕೇ’’ತಿ॥

Sabbe saṅgamma rodāma, aññamaññassa ñātake’’ti.

ತತ್ಥ ಯೇ ರುದನ್ತಿ ಲಪನ್ತಿ ಚಾತಿ ಬ್ರಹ್ಮೇ ಯೇ ಸತ್ತಾ ರೋದನ್ತಿ ಪರಿದೇವನ್ತಿ ಚ, ಸಬ್ಬೇ ತೇ ಮತಂ, ಯೋ ಚ ಮರಿಸ್ಸತಿ, ತಂ ರೋದನ್ತಿ, ತೇಸಂಯೇವ ಏವಂ ರೋದನ್ತಾನಂ ಅಸ್ಸುಸುಕ್ಖನಕಾಲೋ ನತ್ಥಿ, ತಸ್ಮಾ ತ್ವಂ ಇಸಿ ಮಾ ರೋದಿ। ಕಿಂಕಾರಣಾ? ರೋದಿತಂ ಮೋಘಮಾಹು ಸನ್ತೋ, ಪಣ್ಡಿತಾ ಹಿ ‘‘ರೋದಿತಂ ನಿಪ್ಫಲ’’ನ್ತಿ ವದನ್ತಿ। ಮತೋ ಪೇತೋತಿ ಯದಿ ಏಸ ಪೇತೋತಿ ಸಙ್ಖ್ಯಂ ಗತೋ ಮತೋ ರೋದಿತೇನ ಸಮುಟ್ಠಹೇಯ್ಯ, ಏವಂ ಸನ್ತೇ ಸಬ್ಬೇಪಿ ಮಯಂ ಸಮಾಗನ್ತ್ವಾ ಅಞ್ಞಮಞ್ಞಸ್ಸ ಞಾತಕೇ ರೋದಾಮ, ಕಿಂ ನಿಕ್ಕಮ್ಮಾ ಅಚ್ಛಾಮಾತಿ।

Tattha ye rudanti lapanti cāti brahme ye sattā rodanti paridevanti ca, sabbe te mataṃ, yo ca marissati, taṃ rodanti, tesaṃyeva evaṃ rodantānaṃ assusukkhanakālo natthi, tasmā tvaṃ isi mā rodi. Kiṃkāraṇā? Roditaṃ moghamāhu santo, paṇḍitā hi ‘‘roditaṃ nipphala’’nti vadanti. Mato petoti yadi esa petoti saṅkhyaṃ gato mato roditena samuṭṭhaheyya, evaṃ sante sabbepi mayaṃ samāgantvā aññamaññassa ñātake rodāma, kiṃ nikkammā acchāmāti.

ತಾಪಸೋ ಸಕ್ಕಸ್ಸ ವಚನಂ ಸುತ್ವಾ ಸತಿಂ ಪಟಿಲಭಿತ್ವಾ ವಿಗತಸೋಕೋ ಅಸ್ಸೂನಿ ಪುಞ್ಛಿತ್ವಾ ಸಕ್ಕಸ್ಸ ಥುತಿವಸೇನ ಸೇಸಗಾಥಾ ಆಹ –

Tāpaso sakkassa vacanaṃ sutvā satiṃ paṭilabhitvā vigatasoko assūni puñchitvā sakkassa thutivasena sesagāthā āha –

೧೧೧.

111.

‘‘ಆದಿತ್ತಂ ವತ ಮಂ ಸನ್ತಂ, ಘತಸಿತ್ತಂವ ಪಾವಕಂ।

‘‘Ādittaṃ vata maṃ santaṃ, ghatasittaṃva pāvakaṃ;

ವಾರಿನಾ ವಿಯ ಓಸಿಞ್ಚಂ, ಸಬ್ಬಂ ನಿಬ್ಬಾಪಯೇ ದರಂ॥

Vārinā viya osiñcaṃ, sabbaṃ nibbāpaye daraṃ.

೧೧೨.

112.

‘‘ಅಬ್ಬಹೀ ವತ ಮೇ ಸಲ್ಲಂ, ಯಮಾಸಿ ಹದಯಸ್ಸಿತಂ।

‘‘Abbahī vata me sallaṃ, yamāsi hadayassitaṃ;

ಯೋ ಮೇ ಸೋಕಪರೇತಸ್ಸ, ಪುತ್ತಸೋಕಂ ಅಪಾನುದಿ॥

Yo me sokaparetassa, puttasokaṃ apānudi.

೧೧೩.

113.

‘‘ಸೋಹಂ ಅಬ್ಬೂಳ್ಹಸಲ್ಲೋಸ್ಮಿ, ವೀತಸೋಕೋ ಅನಾವಿಲೋ।

‘‘Sohaṃ abbūḷhasallosmi, vītasoko anāvilo;

ನ ಸೋಚಾಮಿ ನ ರೋದಾಮಿ, ತವ ಸುತ್ವಾನ ವಾಸವಾ’’ತಿ॥

Na socāmi na rodāmi, tava sutvāna vāsavā’’ti.

ತಾ ಹೇಟ್ಠಾ ವುತ್ತತ್ಥಾಯೇವ। ಏವಂ ಸಕ್ಕೋ ತಾಪಸಸ್ಸ ಓವಾದಂ ದತ್ವಾ ಸಕಟ್ಠಾನಮೇವ ಗತೋ।

Tā heṭṭhā vuttatthāyeva. Evaṃ sakko tāpasassa ovādaṃ datvā sakaṭṭhānameva gato.

ಸತ್ಥಾ ಇಮಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಆಹರಿತ್ವಾ ಜಾತಕಂ ಸಮೋಧಾನೇಸಿ – ‘‘ತದಾ ಹತ್ಥಿಪೋತಕೋ ಸಾಮಣೇರೋ ಅಹೋಸಿ, ತಾಪಸೋ ಮಹಲ್ಲಕೋ, ಸಕ್ಕೋ ಪನ ಅಹಮೇವ ಅಹೋಸಿ’’ನ್ತಿ।

Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā jātakaṃ samodhānesi – ‘‘tadā hatthipotako sāmaṇero ahosi, tāpaso mahallako, sakko pana ahameva ahosi’’nti.

ಸೋಮದತ್ತಜಾತಕವಣ್ಣನಾ ಪಞ್ಚಮಾ।

Somadattajātakavaṇṇanā pañcamā.







Related texts:



ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಜಾತಕಪಾಳಿ • Jātakapāḷi / ೪೧೦. ಸೋಮದತ್ತಜಾತಕಂ • 410. Somadattajātakaṃ


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact