| Library / Tipiṭaka / તિપિટક • Tipiṭaka / ચૂળવગ્ગપાળિ • Cūḷavaggapāḷi |
૯. અધિકરણવૂપસમનસમથો
9. Adhikaraṇavūpasamanasamatho
સમ્મુખાવિનયો
Sammukhāvinayo
૨૨૮. 1 ‘‘વિવાદાધિકરણં કતિહિ સમથેહિ સમ્મતિ? વિવાદાધિકરણં દ્વીહિ સમથેહિ સમ્મતિ – સમ્મુખાવિનયેન ચ, યેભુય્યસિકાય ચ. સિયા વિવાદાધિકરણં એકં સમથં અનાગમ્મ યેભુય્યસિકં, એકેન સમથેન સમેય્ય – સમ્મુખાવિનયેનાતિ? સિયાતિસ્સ વચનીયં. યથા કથં વિય? ઇધ પન, ભિક્ખવે, ભિક્ખૂ વિવદન્તિ – ધમ્મોતિ વા અધમ્મોતિ વા, વિનયોતિ વા અવિનયોતિ વા, ભાસિતં લપિતં તથાગતેનાતિ વા અભાસિતં અલપિતં તથાગતેનાતિ વા, આચિણ્ણં તથાગતેનાતિ વા અનાચિણ્ણં તથાગતેનાતિ વા, પઞ્ઞત્તં તથાગતેનાતિ વા અપઞ્ઞત્તં તથાગતેનાતિ વા, આપત્તીતિ વા અનાપત્તીતિ વા, લહુકા આપત્તીતિ વા ગરુકા આપત્તીતિ વા, સાવસેસા આપત્તીતિ વા અનવસેસા આપત્તીતિ વા, દુટ્ઠુલ્લા આપત્તીતિ વા અદુટ્ઠુલ્લા આપત્તીતિ વા.
228.2 ‘‘Vivādādhikaraṇaṃ katihi samathehi sammati? Vivādādhikaraṇaṃ dvīhi samathehi sammati – sammukhāvinayena ca, yebhuyyasikāya ca. Siyā vivādādhikaraṇaṃ ekaṃ samathaṃ anāgamma yebhuyyasikaṃ, ekena samathena sameyya – sammukhāvinayenāti? Siyātissa vacanīyaṃ. Yathā kathaṃ viya? Idha pana, bhikkhave, bhikkhū vivadanti – dhammoti vā adhammoti vā, vinayoti vā avinayoti vā, bhāsitaṃ lapitaṃ tathāgatenāti vā abhāsitaṃ alapitaṃ tathāgatenāti vā, āciṇṇaṃ tathāgatenāti vā anāciṇṇaṃ tathāgatenāti vā, paññattaṃ tathāgatenāti vā apaññattaṃ tathāgatenāti vā, āpattīti vā anāpattīti vā, lahukā āpattīti vā garukā āpattīti vā, sāvasesā āpattīti vā anavasesā āpattīti vā, duṭṭhullā āpattīti vā aduṭṭhullā āpattīti vā.
‘‘તે ચે, ભિક્ખવે, ભિક્ખૂ સક્કોન્તિ તં અધિકરણં વૂપસમેતું, ઇદં વુચ્ચતિ, ભિક્ખવે, અધિકરણં વૂપસન્તં. કેન વૂપસન્તં? સમ્મુખાવિનયેન. કિઞ્ચ તત્થ સમ્મુખાવિનયસ્મિં? સઙ્ઘસમ્મુખતા, ધમ્મસમ્મુખતા, વિનયસમ્મુખતા, પુગ્ગલસમ્મુખતા. કા ચ તત્થ સઙ્ઘસમ્મુખતા? યાવતિકા ભિક્ખૂ કમ્મપ્પત્તા તે આગતા હોન્તિ, છન્દારહાનં છન્દો આહટો હોતિ, સમ્મુખીભૂતા ન પટિક્કોસન્તિ – અયં તત્થ સઙ્ઘસમ્મુખતા. કા ચ તત્થ ધમ્મસમ્મુખતા, વિનયસમ્મુખતા ? યેન ધમ્મેન યેન વિનયેન યેન સત્થુસાસનેન તં અધિકરણં વૂપસમ્મતિ – અયં તત્થ ધમ્મસમ્મુખતા, વિનયસમ્મુખતા. કા ચ તત્થ પુગ્ગલસમ્મુખતા? યો ચ વિવદતિ, યેન ચ વિવદતિ, ઉભો અત્થપચ્ચત્થિકા સમ્મુખીભૂતા હોન્તિ – અયં તત્થ પુગ્ગલસમ્મુખતા. એવં વૂપસન્તં ચે, ભિક્ખવે, અધિકરણં કારકો ઉક્કોટેતિ, ઉક્કોટનકં પાચિત્તિયં; છન્દદાયકો ખીયતિ, ખીયનકં પાચિત્તિયં.
‘‘Te ce, bhikkhave, bhikkhū sakkonti taṃ adhikaraṇaṃ vūpasametuṃ, idaṃ vuccati, bhikkhave, adhikaraṇaṃ vūpasantaṃ. Kena vūpasantaṃ? Sammukhāvinayena. Kiñca tattha sammukhāvinayasmiṃ? Saṅghasammukhatā, dhammasammukhatā, vinayasammukhatā, puggalasammukhatā. Kā ca tattha saṅghasammukhatā? Yāvatikā bhikkhū kammappattā te āgatā honti, chandārahānaṃ chando āhaṭo hoti, sammukhībhūtā na paṭikkosanti – ayaṃ tattha saṅghasammukhatā. Kā ca tattha dhammasammukhatā, vinayasammukhatā ? Yena dhammena yena vinayena yena satthusāsanena taṃ adhikaraṇaṃ vūpasammati – ayaṃ tattha dhammasammukhatā, vinayasammukhatā. Kā ca tattha puggalasammukhatā? Yo ca vivadati, yena ca vivadati, ubho atthapaccatthikā sammukhībhūtā honti – ayaṃ tattha puggalasammukhatā. Evaṃ vūpasantaṃ ce, bhikkhave, adhikaraṇaṃ kārako ukkoṭeti, ukkoṭanakaṃ pācittiyaṃ; chandadāyako khīyati, khīyanakaṃ pācittiyaṃ.
૨૨૯. ‘‘તે ચે, ભિક્ખવે, ભિક્ખૂ ન સક્કોન્તિ તં અધિકરણં તસ્મિં આવાસે વૂપસમેતું, તેહિ, ભિક્ખવે, ભિક્ખૂહિ, યસ્મિં આવાસે સમ્બહુલા 3 ભિક્ખૂ, સો આવાસો ગન્તબ્બો. તે ચે, ભિક્ખવે, ભિક્ખૂ તં આવાસં ગચ્છન્તા અન્તરામગ્ગે સક્કોન્તિ તં અધિકરણં વૂપસમેતું, ઇદં વુચ્ચતિ, ભિક્ખવે, અધિકરણં વૂપસન્તં. કેન વૂપસન્તં? સમ્મુખાવિનયેન . કિઞ્ચ તત્થ સમ્મુખાવિનયસ્મિં? સઙ્ઘસમ્મુખતા, ધમ્મસમ્મુખતા, વિનયસમ્મુખતા, પુગ્ગલસમ્મુખતા. કા ચ તત્થ સઙ્ઘસમ્મુખતા? યાવતિકા ભિક્ખૂ કમ્મપ્પત્તા તે આગતા હોન્તિ, છન્દારહાનં છન્દો આહટો હોતિ, સમ્મુખીભૂતા ન પટિક્કોસન્તિ – અયં તત્થ સઙ્ઘસમ્મુખતા. કા ચ તત્થ ધમ્મસમ્મુખતા, વિનયસમ્મુખતા? યેન ધમ્મેન યેન વિનયેન યેન સત્થુસાસનેન તં અધિકરણં વૂપસમ્મતિ – અયં તત્થ ધમ્મસમ્મુખતા, વિનયસમ્મુખતા. કા ચ તત્થ પુગ્ગલસમ્મુખતા? યો ચ વિવદતિ, યેન ચ વિવદતિ, ઉભો અત્થપચ્ચત્થિકા સમ્મુખીભૂતા હોન્તિ – અયં તત્થ પુગ્ગલસમ્મુખતા. એવં વૂપસન્તં ચે, ભિક્ખવે, અધિકરણં કારકો ઉક્કોટેતિ, ઉક્કોટનકં પાચિત્તિયં; છન્દદાયકો ખીયતિ, ખીયનકં પાચિત્તિયં.
229. ‘‘Te ce, bhikkhave, bhikkhū na sakkonti taṃ adhikaraṇaṃ tasmiṃ āvāse vūpasametuṃ, tehi, bhikkhave, bhikkhūhi, yasmiṃ āvāse sambahulā 4 bhikkhū, so āvāso gantabbo. Te ce, bhikkhave, bhikkhū taṃ āvāsaṃ gacchantā antarāmagge sakkonti taṃ adhikaraṇaṃ vūpasametuṃ, idaṃ vuccati, bhikkhave, adhikaraṇaṃ vūpasantaṃ. Kena vūpasantaṃ? Sammukhāvinayena . Kiñca tattha sammukhāvinayasmiṃ? Saṅghasammukhatā, dhammasammukhatā, vinayasammukhatā, puggalasammukhatā. Kā ca tattha saṅghasammukhatā? Yāvatikā bhikkhū kammappattā te āgatā honti, chandārahānaṃ chando āhaṭo hoti, sammukhībhūtā na paṭikkosanti – ayaṃ tattha saṅghasammukhatā. Kā ca tattha dhammasammukhatā, vinayasammukhatā? Yena dhammena yena vinayena yena satthusāsanena taṃ adhikaraṇaṃ vūpasammati – ayaṃ tattha dhammasammukhatā, vinayasammukhatā. Kā ca tattha puggalasammukhatā? Yo ca vivadati, yena ca vivadati, ubho atthapaccatthikā sammukhībhūtā honti – ayaṃ tattha puggalasammukhatā. Evaṃ vūpasantaṃ ce, bhikkhave, adhikaraṇaṃ kārako ukkoṭeti, ukkoṭanakaṃ pācittiyaṃ; chandadāyako khīyati, khīyanakaṃ pācittiyaṃ.
૨૩૦. ‘‘તે ચે, ભિક્ખવે, ભિક્ખૂ તં આવાસં આગચ્છન્તા અન્તરામગ્ગે ન સક્કોન્તિ તં અધિકરણં વૂપસમેતું, તેહિ, ભિક્ખવે, ભિક્ખૂહિ, તં આવાસં ગન્ત્વા આવાસિકા ભિક્ખૂ એવમસ્સુ વચનીયા – ‘ઇદં ખો, આવુસો, અધિકરણં એવં જાતં, એવં સમુપ્પન્નં; સાધાયસ્મન્તા ઇમં અધિકરણં વૂપસમેન્તુ ધમ્મેન વિનયેન સત્થુસાસનેન, યથયિદં અધિકરણં સુવૂપસન્તં અસ્સા’તિ.
230. ‘‘Te ce, bhikkhave, bhikkhū taṃ āvāsaṃ āgacchantā antarāmagge na sakkonti taṃ adhikaraṇaṃ vūpasametuṃ, tehi, bhikkhave, bhikkhūhi, taṃ āvāsaṃ gantvā āvāsikā bhikkhū evamassu vacanīyā – ‘idaṃ kho, āvuso, adhikaraṇaṃ evaṃ jātaṃ, evaṃ samuppannaṃ; sādhāyasmantā imaṃ adhikaraṇaṃ vūpasamentu dhammena vinayena satthusāsanena, yathayidaṃ adhikaraṇaṃ suvūpasantaṃ assā’ti.
‘‘સચે , ભિક્ખવે, આવાસિકા ભિક્ખૂ વુડ્ઢતરા હોન્તિ, આગન્તુકા ભિક્ખૂ નવકતરા, તેહિ, ભિક્ખવે, આવાસિકેહિ ભિક્ખૂહિ આગન્તુકા ભિક્ખૂ એવમસ્સુ વચનીયા – ‘ઇઙ્ઘ તુમ્હે, આયસ્મન્તો, મુહુત્તં એકમન્તં હોથ, યાવ મયં મન્તેમા’તિ. સચે પન, ભિક્ખવે, આવાસિકા ભિક્ખૂ નવકતરા હોન્તિ, આગન્તુકા ભિક્ખૂ વુડ્ઢતરા, તેહિ, ભિક્ખવે, આવાસિકેહિ ભિક્ખૂહિ આગન્તુકા ભિક્ખૂ એવમસ્સુ વચનીયા – ‘તેન હિ તુમ્હે, આયસ્મન્તો, મુહુત્તં ઇધેવ તાવ હોથ, યાવ મયં મન્તેમા’તિ.
‘‘Sace , bhikkhave, āvāsikā bhikkhū vuḍḍhatarā honti, āgantukā bhikkhū navakatarā, tehi, bhikkhave, āvāsikehi bhikkhūhi āgantukā bhikkhū evamassu vacanīyā – ‘iṅgha tumhe, āyasmanto, muhuttaṃ ekamantaṃ hotha, yāva mayaṃ mantemā’ti. Sace pana, bhikkhave, āvāsikā bhikkhū navakatarā honti, āgantukā bhikkhū vuḍḍhatarā, tehi, bhikkhave, āvāsikehi bhikkhūhi āgantukā bhikkhū evamassu vacanīyā – ‘tena hi tumhe, āyasmanto, muhuttaṃ idheva tāva hotha, yāva mayaṃ mantemā’ti.
‘‘સચે પન, ભિક્ખવે, આવાસિકાનં ભિક્ખૂનં મન્તયમાનાનં એવં હોતિ – ‘ન મયં સક્કોમ ઇમં અધિકરણં વૂપસમેતું ધમ્મેન વિનયેન સત્થુસાસનેના’તિ, ન તં અધિકરણં આવાસિકેહિ ભિક્ખૂહિ સમ્પટિચ્છિતબ્બં. સચે પન, ભિક્ખવે, આવાસિકાનં ભિક્ખૂનં મન્તયમાનાનં એવં હોતિ – ‘સક્કોમ મયં ઇમં અધિકરણં વૂપસમેતું ધમ્મેન વિનયેન સત્થુસાસનેના’તિ, તેહિ, ભિક્ખવે, આવાસિકેહિ ભિક્ખૂહિ આગન્તુકા ભિક્ખૂ એવમસ્સુ વચનીયા – ‘સચે તુમ્હે, આયસ્મન્તો, અમ્હાકં ઇમં અધિકરણં યથાજાતં યથાસમુપ્પન્નં આરોચેસ્સથ, યથા ચ મયં ઇમં અધિકરણં વૂપસમેસ્સામ ધમ્મેન વિનયેન સત્થુસાસનેન તથા સુવૂપસન્તં ભવિસ્સતિ. એવં મયં ઇમં અધિકરણં સમ્પટિચ્છિસ્સામ. નો ચે તુમ્હે, આયસ્મન્તો, અમ્હાકં ઇમં અધિકરણં યથાજાતં યથાસમુપ્પન્નં આરોચેસ્સથ, યથા ચ મયં ઇમં અધિકરણં વૂપસમેસ્સામ ધમ્મેન વિનયેન સત્થુસાસનેન તથા ન સુવૂપસન્તં ભવિસ્સતિ, ન મયં ઇમં અધિકરણં સમ્પટિચ્છિસ્સામા’તિ. એવં સુપરિગ્ગહિતં ખો, ભિક્ખવે, કત્વા આવાસિકેહિ ભિક્ખૂહિ તં અધિકરણં સમ્પટિચ્છિતબ્બં.
‘‘Sace pana, bhikkhave, āvāsikānaṃ bhikkhūnaṃ mantayamānānaṃ evaṃ hoti – ‘na mayaṃ sakkoma imaṃ adhikaraṇaṃ vūpasametuṃ dhammena vinayena satthusāsanenā’ti, na taṃ adhikaraṇaṃ āvāsikehi bhikkhūhi sampaṭicchitabbaṃ. Sace pana, bhikkhave, āvāsikānaṃ bhikkhūnaṃ mantayamānānaṃ evaṃ hoti – ‘sakkoma mayaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ vūpasametuṃ dhammena vinayena satthusāsanenā’ti, tehi, bhikkhave, āvāsikehi bhikkhūhi āgantukā bhikkhū evamassu vacanīyā – ‘sace tumhe, āyasmanto, amhākaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ yathājātaṃ yathāsamuppannaṃ ārocessatha, yathā ca mayaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ vūpasamessāma dhammena vinayena satthusāsanena tathā suvūpasantaṃ bhavissati. Evaṃ mayaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ sampaṭicchissāma. No ce tumhe, āyasmanto, amhākaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ yathājātaṃ yathāsamuppannaṃ ārocessatha, yathā ca mayaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ vūpasamessāma dhammena vinayena satthusāsanena tathā na suvūpasantaṃ bhavissati, na mayaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ sampaṭicchissāmā’ti. Evaṃ supariggahitaṃ kho, bhikkhave, katvā āvāsikehi bhikkhūhi taṃ adhikaraṇaṃ sampaṭicchitabbaṃ.
‘‘તેહિ, ભિક્ખવે, આગન્તુકેહિ ભિક્ખૂહિ આવાસિકા ભિક્ખૂ એવમસ્સુ વચનીયા – ‘યથાજાતં યથાસમુપ્પન્નં મયં ઇમં અધિકરણં આયસ્મન્તાનં આરોચેસ્સામ. સચે આયસ્મન્તા સક્કોન્તિ એત્તકેન વા એત્તકેન વા અન્તરેન ઇમં અધિકરણં વૂપસમેતું ધમ્મેન વિનયેન સત્થુસાસનેન તથા સુવૂપસન્તં ભવિસ્સતિ. એવં મયં ઇમં અધિકરણં આયસ્મન્તાનં નિય્યાદેસ્સામ. નો ચે આયસ્મન્તા સક્કોન્તિ એત્તકેન વા એત્તકેન વા અન્તરેન ઇમં અધિકરણં વૂપસમેતું ધમ્મેન વિનયેન સત્થુસાસનેન તથા ન સુવૂપસન્તં ભવિસ્સતિ, ન મયં ઇમં અધિકરણં આયસ્મન્તાનં નિય્યાદેસ્સામ . મયમેવ ઇમસ્સ અધિકરણસ્સ સામિનો ભવિસ્સામા’તિ. એવં સુપરિગ્ગહિતં ખો, ભિક્ખવે, કત્વા આગન્તુકેહિ ભિક્ખૂહિ તં અધિકરણં આવાસિકાનં ભિક્ખૂનં નિય્યાદેતબ્બં.
‘‘Tehi, bhikkhave, āgantukehi bhikkhūhi āvāsikā bhikkhū evamassu vacanīyā – ‘yathājātaṃ yathāsamuppannaṃ mayaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ āyasmantānaṃ ārocessāma. Sace āyasmantā sakkonti ettakena vā ettakena vā antarena imaṃ adhikaraṇaṃ vūpasametuṃ dhammena vinayena satthusāsanena tathā suvūpasantaṃ bhavissati. Evaṃ mayaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ āyasmantānaṃ niyyādessāma. No ce āyasmantā sakkonti ettakena vā ettakena vā antarena imaṃ adhikaraṇaṃ vūpasametuṃ dhammena vinayena satthusāsanena tathā na suvūpasantaṃ bhavissati, na mayaṃ imaṃ adhikaraṇaṃ āyasmantānaṃ niyyādessāma . Mayameva imassa adhikaraṇassa sāmino bhavissāmā’ti. Evaṃ supariggahitaṃ kho, bhikkhave, katvā āgantukehi bhikkhūhi taṃ adhikaraṇaṃ āvāsikānaṃ bhikkhūnaṃ niyyādetabbaṃ.
‘‘તે ચે, ભિક્ખવે, ભિક્ખૂ સક્કોન્તિ તં અધિકરણં વૂપસમેતું, ઇદં વુચ્ચતિ, ભિક્ખવે, અધિકરણં વૂપસન્તં. કેન વૂપસન્તં? સમ્મુખાવિનયેન. કિઞ્ચ તત્થ સમ્મુખાવિનયસ્મિં? સઙ્ઘસમ્મુખતા, ધમ્મસમ્મુખતા, વિનયસમ્મુખતા, પુગ્ગલસમ્મુખતા…પે॰… એવં વૂપસન્તં ચે, ભિક્ખવે, અધિકરણં કારકો ઉક્કોટેતિ, ઉક્કોટનકં પાચિત્તિયં; છન્દદાયકો ખીયતિ, ખીયનકં પાચિત્તિયં.
‘‘Te ce, bhikkhave, bhikkhū sakkonti taṃ adhikaraṇaṃ vūpasametuṃ, idaṃ vuccati, bhikkhave, adhikaraṇaṃ vūpasantaṃ. Kena vūpasantaṃ? Sammukhāvinayena. Kiñca tattha sammukhāvinayasmiṃ? Saṅghasammukhatā, dhammasammukhatā, vinayasammukhatā, puggalasammukhatā…pe… evaṃ vūpasantaṃ ce, bhikkhave, adhikaraṇaṃ kārako ukkoṭeti, ukkoṭanakaṃ pācittiyaṃ; chandadāyako khīyati, khīyanakaṃ pācittiyaṃ.
Footnotes:
Related texts:
અટ્ઠકથા • Aṭṭhakathā / વિનયપિટક (અટ્ઠકથા) • Vinayapiṭaka (aṭṭhakathā) / ચૂળવગ્ગ-અટ્ઠકથા • Cūḷavagga-aṭṭhakathā / અધિકરણવૂપસમનસમથકથા • Adhikaraṇavūpasamanasamathakathā
ટીકા • Tīkā / વિનયપિટક (ટીકા) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / સારત્થદીપની-ટીકા • Sāratthadīpanī-ṭīkā / અધિકરણવૂપસમનસમથકથાવણ્ણના • Adhikaraṇavūpasamanasamathakathāvaṇṇanā
ટીકા • Tīkā / વિનયપિટક (ટીકા) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / વજિરબુદ્ધિ-ટીકા • Vajirabuddhi-ṭīkā / અધિકરણકથાવણ્ણના • Adhikaraṇakathāvaṇṇanā
ટીકા • Tīkā / વિનયપિટક (ટીકા) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / વિમતિવિનોદની-ટીકા • Vimativinodanī-ṭīkā / અધિકરણવૂપસમનસમથકથાદિવણ્ણના • Adhikaraṇavūpasamanasamathakathādivaṇṇanā
ટીકા • Tīkā / વિનયપિટક (ટીકા) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / પાચિત્યાદિયોજનાપાળિ • Pācityādiyojanāpāḷi / ૯. અધિકરણવૂપસમનસમથકથા • 9. Adhikaraṇavūpasamanasamathakathā
