| Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / जातक-अट्ठकथा • Jātaka-aṭṭhakathā |
[३६] ६. सकुणजातकवण्णना
[36] 6. Sakuṇajātakavaṇṇanā
यं निस्सिताति इदं सत्था जेतवने विहरन्तो दड्ढपण्णसालं भिक्खुं आरब्भ कथेसि। एको किर भिक्खु सत्थु सन्तिके कम्मट्ठानं गहेत्वा जेतवनतो निक्खम्म कोसलेसु एकं पच्चन्तगामं निस्साय एकस्मिं अरञ्ञसेनासने वसति। अथस्स पठममासेयेव पण्णसाला डय्हित्थ। सो ‘‘पण्णसाला मे दड्ढा, दुक्खं वसामी’’ति मनुस्सानं आचिक्खि। मनुस्सा ‘‘इदानि नो खेत्तं परिसुक्खं, केदारे पायेत्वा करिस्साम’’, तस्मिं पायिते ‘‘बीजं वपित्वा’’, बीजे वुत्ते ‘‘वतिं कत्वा’’, वतिया कताय ‘‘निद्दायित्वा, लायित्वा, मद्दित्वा’’ति एवं तं तं कम्मं अपदिसन्तायेव तेमासं वीतिनामेसुं। सो भिक्खु तेमासं अज्झोकासे दुक्खं वसन्तो कम्मट्ठानं वड्ढेत्वा विसेसं निब्बत्तेतुं नासक्खि। पवारेत्वा पन सत्थु सन्तिकं गन्त्वा वन्दित्वा एकमन्तं निसीदि। सत्था तेन सद्धिं पटिसन्थारं कत्वा ‘‘किं भिक्खु सुखेन वस्संवुत्थोसि, कम्मट्ठानं ते मत्थकं पत्त’’न्ति पुच्छि। सो तं पवत्तिं आचिक्खित्वा ‘‘सेनासनसप्पायस्स मे अभावेन कम्मट्ठानं मत्थकं न पत्त’’न्ति आह। सत्था ‘‘पुब्बे भिक्खु तिरच्छानगतापि अत्तनो सप्पायासप्पायं जानिंसु, त्वं कस्मा न अञ्ञासी’’ति वत्वा अतीतं आहरि।
Yaṃ nissitāti idaṃ satthā jetavane viharanto daḍḍhapaṇṇasālaṃ bhikkhuṃ ārabbha kathesi. Eko kira bhikkhu satthu santike kammaṭṭhānaṃ gahetvā jetavanato nikkhamma kosalesu ekaṃ paccantagāmaṃ nissāya ekasmiṃ araññasenāsane vasati. Athassa paṭhamamāseyeva paṇṇasālā ḍayhittha. So ‘‘paṇṇasālā me daḍḍhā, dukkhaṃ vasāmī’’ti manussānaṃ ācikkhi. Manussā ‘‘idāni no khettaṃ parisukkhaṃ, kedāre pāyetvā karissāma’’, tasmiṃ pāyite ‘‘bījaṃ vapitvā’’, bīje vutte ‘‘vatiṃ katvā’’, vatiyā katāya ‘‘niddāyitvā, lāyitvā, madditvā’’ti evaṃ taṃ taṃ kammaṃ apadisantāyeva temāsaṃ vītināmesuṃ. So bhikkhu temāsaṃ ajjhokāse dukkhaṃ vasanto kammaṭṭhānaṃ vaḍḍhetvā visesaṃ nibbattetuṃ nāsakkhi. Pavāretvā pana satthu santikaṃ gantvā vanditvā ekamantaṃ nisīdi. Satthā tena saddhiṃ paṭisanthāraṃ katvā ‘‘kiṃ bhikkhu sukhena vassaṃvutthosi, kammaṭṭhānaṃ te matthakaṃ patta’’nti pucchi. So taṃ pavattiṃ ācikkhitvā ‘‘senāsanasappāyassa me abhāvena kammaṭṭhānaṃ matthakaṃ na patta’’nti āha. Satthā ‘‘pubbe bhikkhu tiracchānagatāpi attano sappāyāsappāyaṃ jāniṃsu, tvaṃ kasmā na aññāsī’’ti vatvā atītaṃ āhari.
अतीते बाराणसियं ब्रह्मदत्ते रज्जं कारेन्ते बोधिसत्तो सकुणयोनियं निब्बत्तित्वा सकुणसङ्घपरिवुतो अरञ्ञायतने साखाविटपसम्पन्नं महारुक्खं निस्साय वसति। अथेकदिवसं तस्स रुक्खस्स साखासु अञ्ञमञ्ञं घंसन्तीसु चुण्णं पतति, धूमो उट्ठाति। तं दिस्वा बोधिसत्तो चिन्तेसि ‘‘इमा द्वे साखा एवं घंसमाना अग्गिं विस्सज्जेस्सन्ति, सो पतित्वा पुराणपण्णानि गण्हिस्सति, ततो पट्ठाय इमम्पि रुक्खं झापेस्सति, न सक्का इध अम्हेहि वसितुं, इतो पलायित्वा अञ्ञत्थ गन्तुं वट्टती’’ति। सो सकुणसङ्घस्स इमं गाथमाह –
Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto sakuṇayoniyaṃ nibbattitvā sakuṇasaṅghaparivuto araññāyatane sākhāviṭapasampannaṃ mahārukkhaṃ nissāya vasati. Athekadivasaṃ tassa rukkhassa sākhāsu aññamaññaṃ ghaṃsantīsu cuṇṇaṃ patati, dhūmo uṭṭhāti. Taṃ disvā bodhisatto cintesi ‘‘imā dve sākhā evaṃ ghaṃsamānā aggiṃ vissajjessanti, so patitvā purāṇapaṇṇāni gaṇhissati, tato paṭṭhāya imampi rukkhaṃ jhāpessati, na sakkā idha amhehi vasituṃ, ito palāyitvā aññattha gantuṃ vaṭṭatī’’ti. So sakuṇasaṅghassa imaṃ gāthamāha –
३६.
36.
‘‘यं निस्सिता जगतिरुहं विहङ्गमा, स्वायं अग्गिं पमुञ्चति।
‘‘Yaṃ nissitā jagatiruhaṃ vihaṅgamā, svāyaṃ aggiṃ pamuñcati;
दिसा भजथ वक्कङ्गा, जातं सरणतो भय’’न्ति॥
Disā bhajatha vakkaṅgā, jātaṃ saraṇato bhaya’’nti.
तत्थ जगतिरुहन्ति जगति वुच्चति पथवी, तत्थ जातत्ता रुक्खो ‘‘जगतिरुहो’’ति वुच्चति। विहङ्गमाति विहं वुच्चति आकासं, तत्थ गमनतो पक्खी ‘‘विहङ्गमा’’ति वुच्चन्ति। दिसा भजथाति इमं रुक्खं मुञ्चित्वा इतो पलायन्ता चतस्सो दिसा भजथ। वक्कङ्गाति सकुणे आलपति। ते हि उत्तमङ्गं गलं कदाचि कदाचि वङ्कं करोन्ति, तस्मा ‘‘वक्कङ्गा’’ति वुच्चन्ति। वङ्का वा तेसं उभोसु पस्सेसु पक्खा जाताति वक्कङ्गा। जातं सरणतो भयन्ति अम्हाकं अवस्सयरुक्खतोयेव भयं निब्बत्तं, एथ अञ्ञत्थ गच्छामाति।
Tattha jagatiruhanti jagati vuccati pathavī, tattha jātattā rukkho ‘‘jagatiruho’’ti vuccati. Vihaṅgamāti vihaṃ vuccati ākāsaṃ, tattha gamanato pakkhī ‘‘vihaṅgamā’’ti vuccanti. Disā bhajathāti imaṃ rukkhaṃ muñcitvā ito palāyantā catasso disā bhajatha. Vakkaṅgāti sakuṇe ālapati. Te hi uttamaṅgaṃ galaṃ kadāci kadāci vaṅkaṃ karonti, tasmā ‘‘vakkaṅgā’’ti vuccanti. Vaṅkā vā tesaṃ ubhosu passesu pakkhā jātāti vakkaṅgā. Jātaṃ saraṇato bhayanti amhākaṃ avassayarukkhatoyeva bhayaṃ nibbattaṃ, etha aññattha gacchāmāti.
बोधिसत्तस्स वचनकरा पण्डितसकुणा तेन सद्धिं एकप्पहारेनेव उप्पतित्वा अञ्ञत्थ गता। ये पन अपण्डिता, ते ‘‘एवमेव एस बिन्दुमत्ते उदके कुम्भीले पस्सती’’ति तस्स वचनं अग्गहेत्वा तत्थेव वसिंसु। ततो न चिरस्सेव बोधिसत्तेन चिन्तिताकारेनेव अग्गि निब्बत्तित्वा तं रुक्खं अग्गहेसि। धूमेसु च जालासु च उट्ठितासु धूमन्धा सकुणा अञ्ञत्थ गन्तुं नासक्खिंसु, अग्गिम्हि पतित्वा पतित्वा विनासं पापुणिंसु।
Bodhisattassa vacanakarā paṇḍitasakuṇā tena saddhiṃ ekappahāreneva uppatitvā aññattha gatā. Ye pana apaṇḍitā, te ‘‘evameva esa bindumatte udake kumbhīle passatī’’ti tassa vacanaṃ aggahetvā tattheva vasiṃsu. Tato na cirasseva bodhisattena cintitākāreneva aggi nibbattitvā taṃ rukkhaṃ aggahesi. Dhūmesu ca jālāsu ca uṭṭhitāsu dhūmandhā sakuṇā aññattha gantuṃ nāsakkhiṃsu, aggimhi patitvā patitvā vināsaṃ pāpuṇiṃsu.
सत्था ‘‘एवं भिक्खु पुब्बे तिरच्छानगतापि रुक्खग्गे वसन्ता अत्तनो सप्पायासप्पायं जानन्ति, त्वं कस्मा न अञ्ञासी’’ति इमं धम्मदेसनं आहरित्वा सच्चानि पकासेसि। सच्चपरियोसाने सो भिक्खु सोतापत्तिफले पतिट्ठितो। सत्थापि अनुसन्धिं घटेत्वा जातकं समोधानेसि – ‘‘तदा बोधिसत्तस्स वचनकरा सकुणा बुद्धपरिसा अहेसुं, पण्डितसकुणो पन अहमेव अहोसि’’न्ति।
Satthā ‘‘evaṃ bhikkhu pubbe tiracchānagatāpi rukkhagge vasantā attano sappāyāsappāyaṃ jānanti, tvaṃ kasmā na aññāsī’’ti imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā saccāni pakāsesi. Saccapariyosāne so bhikkhu sotāpattiphale patiṭṭhito. Satthāpi anusandhiṃ ghaṭetvā jātakaṃ samodhānesi – ‘‘tadā bodhisattassa vacanakarā sakuṇā buddhaparisā ahesuṃ, paṇḍitasakuṇo pana ahameva ahosi’’nti.
सकुणजातकवण्णना छट्ठा।
Sakuṇajātakavaṇṇanā chaṭṭhā.
Related texts:
तिपिटक (मूल) • Tipiṭaka (Mūla) / सुत्तपिटक • Suttapiṭaka / खुद्दकनिकाय • Khuddakanikāya / जातकपाळि • Jātakapāḷi / ३६. सकुणजातकं • 36. Sakuṇajātakaṃ
