Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / जातक-अट्ठकथा • Jātaka-aṭṭhakathā

[१६८] ८. सकुणग्घिजातकवण्णना

[168] 8. Sakuṇagghijātakavaṇṇanā

सेनो बलसा पतमानोति इदं सत्था जेतवने विहरन्तो अत्तज्झासयं सकुणोवादसुत्तं (सं॰ नि॰ ५.३७२) आरब्भ कथेसि। एकदिवसञ्हि सत्था भिक्खू आमन्तेत्वा ‘‘गोचरे, भिक्खवे, चरथ सके पेत्तिके विसये’’ति (सं॰ नि॰ ५.३७२) इमं संयुत्तमहावग्गे सुत्तन्तं कथेन्तो ‘‘तुम्हे ताव तिट्ठथ, पुब्बे तिरच्छानगतापि सकं पेत्तिकविसयं पहाय अगोचरे चरन्ता पच्‍चामित्तानं हत्थपथं गन्त्वापि अत्तनो पञ्‍ञासम्पत्तिया उपायकोसल्‍लेन पच्‍चामित्तानं हत्था मुच्‍चिंसू’’ति वत्वा अतीतं आहरि।

Senobalasā patamānoti idaṃ satthā jetavane viharanto attajjhāsayaṃ sakuṇovādasuttaṃ (saṃ. ni. 5.372) ārabbha kathesi. Ekadivasañhi satthā bhikkhū āmantetvā ‘‘gocare, bhikkhave, caratha sake pettike visaye’’ti (saṃ. ni. 5.372) imaṃ saṃyuttamahāvagge suttantaṃ kathento ‘‘tumhe tāva tiṭṭhatha, pubbe tiracchānagatāpi sakaṃ pettikavisayaṃ pahāya agocare carantā paccāmittānaṃ hatthapathaṃ gantvāpi attano paññāsampattiyā upāyakosallena paccāmittānaṃ hatthā mucciṃsū’’ti vatvā atītaṃ āhari.

अतीते बाराणसियं ब्रह्मदत्ते रज्‍जं कारेन्ते बोधिसत्तो लापसकुणयोनियं निब्बत्तित्वा नङ्गलकट्ठकरणे लेड्डुट्ठाने वासं कप्पेसि। सो एकदिवसं ‘‘सकविसये गोचरगहणं पहाय परविसये गोचरं गण्हिस्सामी’’ति अटविपरियन्तं अगमासि। अथ नं तत्थ गोचरं गण्हन्तं दिस्वा सकुणग्घि सहसा अज्झप्पत्ता अग्गहेसि। सो सकुणग्घिया हरियमानो एवं परिदेवसि – ‘‘मयमेवम्ह अलक्खिका, मयं अप्पपुञ्‍ञा, ये मयं अगोचरे चरिम्ह परविसये, सचेज्‍ज मयं गोचरे चरेय्याम सके पेत्तिके विसये, न म्यायं सकुणग्घि अलं अभविस्स यदिदं युद्धाया’’ति। ‘‘को पन, ते लाप, गोचरो सको पेत्तिको विसयो’’ति? ‘‘यदिदं नङ्गलकट्ठकरणं लेड्डुट्ठान’’न्ति। अथ नं सकुणग्घि सके बले अपत्थद्धा अमुञ्‍चि – ‘‘गच्छ खो, त्वं लाप, तत्रपि मे गन्त्वा न मोक्खसी’’ति। सो तत्थ गन्त्वा महन्तं लेड्डुं अभिरुहित्वा ‘‘एहि खो दानि सकुणग्घी’’ति सेनं अव्हयन्तो अट्ठासि। सकुणग्घि सके बले अपत्थद्धा उभो पक्खे सन्‍नय्ह लापसकुणं सहसा अज्झप्पत्ता। यदा पन तं लापो ‘‘बहुआगता खो म्यायं सकुणग्घी’’ति अञ्‍ञासि, अथ परिवत्तित्वा तस्सेव लेड्डुस्स अन्तरं पच्‍चापादि। सकुणग्घि वेगं सन्धारेतुं असक्‍कोन्ती तत्थेव उरं पच्‍चताळेसि। एवं सा भिन्‍नेन हदयेन निक्खन्तेहि अक्खीहि जीवितक्खयं पापुणि।

Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto lāpasakuṇayoniyaṃ nibbattitvā naṅgalakaṭṭhakaraṇe leḍḍuṭṭhāne vāsaṃ kappesi. So ekadivasaṃ ‘‘sakavisaye gocaragahaṇaṃ pahāya paravisaye gocaraṃ gaṇhissāmī’’ti aṭavipariyantaṃ agamāsi. Atha naṃ tattha gocaraṃ gaṇhantaṃ disvā sakuṇagghi sahasā ajjhappattā aggahesi. So sakuṇagghiyā hariyamāno evaṃ paridevasi – ‘‘mayamevamha alakkhikā, mayaṃ appapuññā, ye mayaṃ agocare carimha paravisaye, sacejja mayaṃ gocare careyyāma sake pettike visaye, na myāyaṃ sakuṇagghi alaṃ abhavissa yadidaṃ yuddhāyā’’ti. ‘‘Ko pana, te lāpa, gocaro sako pettiko visayo’’ti? ‘‘Yadidaṃ naṅgalakaṭṭhakaraṇaṃ leḍḍuṭṭhāna’’nti. Atha naṃ sakuṇagghi sake bale apatthaddhā amuñci – ‘‘gaccha kho, tvaṃ lāpa, tatrapi me gantvā na mokkhasī’’ti. So tattha gantvā mahantaṃ leḍḍuṃ abhiruhitvā ‘‘ehi kho dāni sakuṇagghī’’ti senaṃ avhayanto aṭṭhāsi. Sakuṇagghi sake bale apatthaddhā ubho pakkhe sannayha lāpasakuṇaṃ sahasā ajjhappattā. Yadā pana taṃ lāpo ‘‘bahuāgatā kho myāyaṃ sakuṇagghī’’ti aññāsi, atha parivattitvā tasseva leḍḍussa antaraṃ paccāpādi. Sakuṇagghi vegaṃ sandhāretuṃ asakkontī tattheva uraṃ paccatāḷesi. Evaṃ sā bhinnena hadayena nikkhantehi akkhīhi jīvitakkhayaṃ pāpuṇi.

सत्था इमं अतीतं दस्सेत्वा ‘‘एवं, भिक्खवे, तिरच्छानगतापि अगोचरे चरन्ता सपत्तहत्थं गच्छन्ति, गोचरे पन सके पेत्तिके विसये चरन्ता सपत्ते निग्गण्हन्ति, तस्मा तुम्हेपि मा अगोचरे चरथ परविसये। अगोचरे , भिक्खवे, चरतं परविसये लच्छति मारो ओतारं, लच्छति मारो आरम्मणं। को च, भिक्खवे, भिक्खुनो अगोचरो परविसयो? यदिदं पञ्‍च कामगुणा। कतमे पञ्‍च? चक्खुविञ्‍ञेय्या रूपा…पे॰… अयं, भिक्खवे, भिक्खुनो अगोचरो परविसयो’’ति वत्वा अभिसम्बुद्धो हुत्वा पठमं गाथमाह –

Satthā imaṃ atītaṃ dassetvā ‘‘evaṃ, bhikkhave, tiracchānagatāpi agocare carantā sapattahatthaṃ gacchanti, gocare pana sake pettike visaye carantā sapatte niggaṇhanti, tasmā tumhepi mā agocare caratha paravisaye. Agocare , bhikkhave, carataṃ paravisaye lacchati māro otāraṃ, lacchati māro ārammaṇaṃ. Ko ca, bhikkhave, bhikkhuno agocaro paravisayo? Yadidaṃ pañca kāmaguṇā. Katame pañca? Cakkhuviññeyyā rūpā…pe… ayaṃ, bhikkhave, bhikkhuno agocaro paravisayo’’ti vatvā abhisambuddho hutvā paṭhamaṃ gāthamāha –

३५.

35.

‘‘सेनो बलसा पतमानो, लापं गोचरठायिनं।

‘‘Seno balasā patamāno, lāpaṃ gocaraṭhāyinaṃ;

सहसा अज्झप्पत्तोव, मरणं तेनुपागमी’’ति॥

Sahasā ajjhappattova, maraṇaṃ tenupāgamī’’ti.

तत्थ बलसा पतमानोति ‘‘लापं गण्हिस्सामी’’ति बलेन थामेन पतमानो। गोचरठायिनन्ति सकविसया निक्खमित्वा गोचरत्थाय अटविपरियन्ते ठितं। अज्झप्पत्तोति सम्पत्तो। मरणं तेनुपागमीति तेन कारणेन मरणं पत्तो।

Tattha balasā patamānoti ‘‘lāpaṃ gaṇhissāmī’’ti balena thāmena patamāno. Gocaraṭhāyinanti sakavisayā nikkhamitvā gocaratthāya aṭavipariyante ṭhitaṃ. Ajjhappattoti sampatto. Maraṇaṃ tenupāgamīti tena kāraṇena maraṇaṃ patto.

तस्मिं पन मरणं पत्ते लापो निक्खमित्वा ‘‘दिट्ठा वत मे पच्‍चामित्तस्स पिट्ठी’’ति तस्स हदये ठत्वा उदानं उदानेन्तो दुतियं गाथमाह –

Tasmiṃ pana maraṇaṃ patte lāpo nikkhamitvā ‘‘diṭṭhā vata me paccāmittassa piṭṭhī’’ti tassa hadaye ṭhatvā udānaṃ udānento dutiyaṃ gāthamāha –

३६.

36.

‘‘सोहं नयेन सम्पन्‍नो, पेत्तिके गोचरे रतो।

‘‘Sohaṃ nayena sampanno, pettike gocare rato;

अपेतसत्तु मोदामि, सम्पस्सं अत्थमत्तनो’’ति॥

Apetasattu modāmi, sampassaṃ atthamattano’’ti.

तत्थ नयेनाति उपायेन। अत्थमत्तनोति अत्तनो अरोगभावसङ्खातं वुड्ढिं।

Tattha nayenāti upāyena. Atthamattanoti attano arogabhāvasaṅkhātaṃ vuḍḍhiṃ.

सत्था इमं धम्मदेसनं आहरित्वा सच्‍चानि पकासेत्वा जातकं समोधानेसि, सच्‍चपरियोसाने बहू भिक्खू सोतापत्तिफलादीनि पापुणिंसु। ‘‘तदा सेनो देवदत्तो अहोसि, लापो पन अहमेव अहोसि’’न्ति।

Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā saccāni pakāsetvā jātakaṃ samodhānesi, saccapariyosāne bahū bhikkhū sotāpattiphalādīni pāpuṇiṃsu. ‘‘Tadā seno devadatto ahosi, lāpo pana ahameva ahosi’’nti.

सकुणग्घिजातकवण्णना अट्ठमा।

Sakuṇagghijātakavaṇṇanā aṭṭhamā.







Related texts:



तिपिटक (मूल) • Tipiṭaka (Mūla) / सुत्तपिटक • Suttapiṭaka / खुद्दकनिकाय • Khuddakanikāya / जातकपाळि • Jātakapāḷi / १६८. सकुणग्घिजातकं • 168. Sakuṇagghijātakaṃ


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact