| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಇತಿವುತ್ತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Itivuttaka-aṭṭhakathā |
೬. ಪಠಮಸೇಖಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ
6. Paṭhamasekhasuttavaṇṇanā
೧೬. ಛಟ್ಠೇ ಸೇಖಸ್ಸಾತಿ ಏತ್ಥ ಕೇನಟ್ಠೇನ ಸೇಖೋ? ಸೇಕ್ಖಧಮ್ಮಪಟಿಲಾಭತೋ ಸೇಖೋ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ –
16. Chaṭṭhe sekhassāti ettha kenaṭṭhena sekho? Sekkhadhammapaṭilābhato sekho. Vuttañhetaṃ –
‘‘ಕಿತ್ತಾವತಾ ನು ಖೋ, ಭನ್ತೇ, ಸೇಖೋ ಹೋತೀತಿ? ಇಧ, ಭಿಕ್ಖು, ಸೇಖಾಯ ಸಮ್ಮಾದಿಟ್ಠಿಯಾ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಹೋತಿ…ಪೇ॰… ಸೇಖೇನ ಸಮ್ಮಾಸಮಾಧಿನಾ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಹೋತಿ। ಏತ್ತಾವತಾ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖು, ಸೇಖೋ ಹೋತೀ’’ತಿ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೫.೧೩)।
‘‘Kittāvatā nu kho, bhante, sekho hotīti? Idha, bhikkhu, sekhāya sammādiṭṭhiyā samannāgato hoti…pe… sekhena sammāsamādhinā samannāgato hoti. Ettāvatā kho, bhikkhu, sekho hotī’’ti (saṃ. ni. 5.13).
ಅಪಿಚ ಸಿಕ್ಖತೀತಿ ಸೇಖೋ। ವುತ್ತಮ್ಪಿ ಚೇತಂ –
Apica sikkhatīti sekho. Vuttampi cetaṃ –
‘‘ಸಿಕ್ಖತೀತಿ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖು, ತಸ್ಮಾ ಸೇಖೋತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಕಿಞ್ಚ ಸಿಕ್ಖತಿ? ಅಧಿಸೀಲಮ್ಪಿ ಸಿಕ್ಖತಿ, ಅಧಿಚಿತ್ತಮ್ಪಿ ಸಿಕ್ಖತಿ, ಅಧಿಪಞ್ಞಮ್ಪಿ ಸಿಕ್ಖತಿ। ಸಿಕ್ಖತೀತಿ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖು, ತಸ್ಮಾ ಸೇಖೋತಿ ವುಚ್ಚತೀ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೩.೮೬)।
‘‘Sikkhatīti kho, bhikkhu, tasmā sekhoti vuccati. Kiñca sikkhati? Adhisīlampi sikkhati, adhicittampi sikkhati, adhipaññampi sikkhati. Sikkhatīti kho, bhikkhu, tasmā sekhoti vuccatī’’ti (a. ni. 3.86).
ಯೋಪಿ ಕಲ್ಯಾಣಪುಥುಜ್ಜನೋ ಅನುಲೋಮಪ್ಪಟಿಪದಾಯ ಪರಿಪೂರಕಾರೀ ಸೀಲಸಮ್ಪನ್ನೋ ಇನ್ದ್ರಿಯೇಸು ಗುತ್ತದ್ವಾರೋ ಭೋಜನೇ ಮತ್ತಞ್ಞೂ ಜಾಗರಿಯಾನುಯೋಗಮನುಯುತ್ತೋ ಪುಬ್ಬರತ್ತಾಪರರತ್ತಂ ಬೋಧಿಪಕ್ಖಿಯಾನಂ ಧಮ್ಮಾನಂ ಭಾವನಾನುಯೋಗಮನುಯುತ್ತೋ ವಿಹರತಿ – ‘‘ಅಜ್ಜ ವಾ ಸ್ವೇ ವಾ ಅಞ್ಞತರಂ ಸಾಮಞ್ಞಫಲಂ ಅಧಿಗಮಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ, ಸೋಪಿ ವುಚ್ಚತಿ ಸಿಕ್ಖತೀತಿ ಸೇಖೋತಿ। ಇಮಸ್ಮಿಂ ಅತ್ಥೇ ನ ಪಟಿವಿಜ್ಝನ್ತೋವ ಸೇಖೋ ಅಧಿಪ್ಪೇತೋ, ಅಥ ಖೋ ಕಲ್ಯಾಣಪುಥುಜ್ಜನೋಪಿ। ಅಪ್ಪತ್ತಂ ಮಾನಸಂ ಏತೇನಾತಿ ಅಪ್ಪತ್ತಮಾನಸೋ। ಮಾನಸನ್ತಿ ‘‘ಅನ್ತಲಿಕ್ಖಚರೋ ಪಾಸೋ, ಯ್ವಾಯಂ ಚರತಿ ಮಾನಸೋ’’ತಿ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೧೫೧; ಮಹಾವ॰ ೩೩) ಏತ್ಥ ರಾಗೋ ಮಾನಸನ್ತಿ ವುತ್ತೋ। ‘‘ಚಿತ್ತಂ ಮನೋ ಮಾನಸ’’ನ್ತಿ (ಧ॰ ಸ॰ ೬೩, ೬೫) ಏತ್ಥ ಚಿತ್ತಂ। ‘‘ಅಪ್ಪತ್ತಮಾನಸೋ ಸೇಖೋ, ಕಾಲಂ ಕಯಿರಾ ಜನೇ ಸುತಾ’’ತಿ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೧೫೯) ಏತ್ಥ ಅರಹತ್ತಂ। ಇಧಾಪಿ ಅರಹತ್ತಮೇವ ಅಧಿಪ್ಪೇತಂ। ತೇನ ಅಪ್ಪತ್ತಅರಹತ್ತಸ್ಸಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ।
Yopi kalyāṇaputhujjano anulomappaṭipadāya paripūrakārī sīlasampanno indriyesu guttadvāro bhojane mattaññū jāgariyānuyogamanuyutto pubbarattāpararattaṃ bodhipakkhiyānaṃ dhammānaṃ bhāvanānuyogamanuyutto viharati – ‘‘ajja vā sve vā aññataraṃ sāmaññaphalaṃ adhigamissāmī’’ti, sopi vuccati sikkhatīti sekhoti. Imasmiṃ atthe na paṭivijjhantova sekho adhippeto, atha kho kalyāṇaputhujjanopi. Appattaṃ mānasaṃ etenāti appattamānaso. Mānasanti ‘‘antalikkhacaro pāso, yvāyaṃ carati mānaso’’ti (saṃ. ni. 1.151; mahāva. 33) ettha rāgo mānasanti vutto. ‘‘Cittaṃ mano mānasa’’nti (dha. sa. 63, 65) ettha cittaṃ. ‘‘Appattamānaso sekho, kālaṃ kayirā jane sutā’’ti (saṃ. ni. 1.159) ettha arahattaṃ. Idhāpi arahattameva adhippetaṃ. Tena appattaarahattassāti vuttaṃ hoti.
ಅನುತ್ತರನ್ತಿ ಸೇಟ್ಠಂ, ಅಸದಿಸನ್ತಿ ಅತ್ಥೋ। ಚತೂಹಿ ಯೋಗೇಹಿ ಖೇಮಂ ಅನುಪದ್ದುತನ್ತಿ ಯೋಗಕ್ಖೇಮಂ, ಅರಹತ್ತಮೇವ ಅಧಿಪ್ಪೇತಂ। ಪತ್ಥಯಮಾನಸ್ಸಾತಿ ದ್ವೇ ಪತ್ಥನಾ ತಣ್ಹಾಪತ್ಥನಾ, ಕುಸಲಚ್ಛನ್ದಪತ್ಥನಾ ಚ। ‘‘ಪತ್ಥಯಮಾನಸ್ಸ ಹಿ ಜಪ್ಪಿತಾನಿ, ಪವೇಧಿತಂ ವಾಪಿ ಪಕಪ್ಪಿತೇಸೂ’’ತಿ (ಸು॰ ನಿ॰ ೯೦೮; ಮಹಾನಿ॰ ೧೩೭) ಏತ್ಥ ತಣ್ಹಾಪತ್ಥನಾ।
Anuttaranti seṭṭhaṃ, asadisanti attho. Catūhi yogehi khemaṃ anupaddutanti yogakkhemaṃ, arahattameva adhippetaṃ. Patthayamānassāti dve patthanā taṇhāpatthanā, kusalacchandapatthanā ca. ‘‘Patthayamānassa hi jappitāni, pavedhitaṃ vāpi pakappitesū’’ti (su. ni. 908; mahāni. 137) ettha taṇhāpatthanā.
‘‘ಛಿನ್ನಂ ಪಾಪಿಮತೋ ಸೋತಂ, ವಿದ್ಧಸ್ತಂ ವಿನಳೀಕತಂ।
‘‘Chinnaṃ pāpimato sotaṃ, viddhastaṃ vinaḷīkataṃ;
ಪಾಮೋಜ್ಜಬಹುಲಾ ಹೋಥ, ಖೇಮಂ ಪತ್ಥೇಥ ಭಿಕ್ಖವೋ’’ತಿ॥ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೩೫೨)।
Pāmojjabahulā hotha, khemaṃ patthetha bhikkhavo’’ti. (ma. ni. 1.352);
ಏತ್ಥ ಕತ್ತುಕಮ್ಯತಾಕುಸಲಚ್ಛನ್ದಪತ್ಥನಾ, ಅಯಮೇವ ಇಧಾಧಿಪ್ಪೇತಾ। ತೇನ ಪತ್ಥಯಮಾನಸ್ಸಾತಿ ತಂ ಯೋಗಕ್ಖೇಮಂ ಗನ್ತುಕಾಮಸ್ಸ ತನ್ನಿನ್ನಸ್ಸ ತಪ್ಪೋಣಸ್ಸ ತಪ್ಪಬ್ಭಾರಸ್ಸಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ವಿಹರತೋತಿ ಏಕಂ ಇರಿಯಾಪಥದುಕ್ಖಂ ಅಞ್ಞೇನ ಇರಿಯಾಪಥೇನ ವಿಚ್ಛಿನ್ದಿತ್ವಾ ಅಪರಿಪತನ್ತಂ ಅತ್ತಭಾವಂ ಹರತೋ। ಅಥ ವಾ ‘‘ಸಬ್ಬೇ ಸಙ್ಖಾರಾ ಅನಿಚ್ಚಾತಿ ಅಧಿಮುಚ್ಚನ್ತೋ ಸದ್ಧಾಯ ವಿಹರತೀ’’ತಿಆದಿನಾ ನಿದ್ದೇಸನಯೇನ ಚೇತ್ಥ ಅತ್ಥೋ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ। ಅಜ್ಝತ್ತಿಕನ್ತಿ ನಿಯಕಜ್ಝತ್ತಸಙ್ಖಾತೇ ಅಜ್ಝತ್ತೇ ಭವಂ ಅಜ್ಝತ್ತಿಕಂ। ಅಙ್ಗನ್ತಿ ಕಾರಣಂ। ಇತಿ ಕರಿತ್ವಾತಿ ಏವಂ ಕತ್ವಾ। ನ ಅಞ್ಞಂ ಏಕಙ್ಗಮ್ಪಿ ಸಮನುಪಸ್ಸಾಮೀತಿ ಏತ್ಥ ಅಯಂ ಸಙ್ಖೇಪತ್ಥೋ – ಭಿಕ್ಖವೇ, ಅಜ್ಝತ್ತಂ ಅತ್ತನೋ ಸನ್ತಾನೇ ಸಮುಟ್ಠಿತಂ ಕಾರಣನ್ತಿ ಕತ್ವಾ ಅಞ್ಞಂ ಏಕಕಾರಣಮ್ಪಿ ನ ಸಮನುಪಸ್ಸಾಮಿ ಯಂ ಏವಂ ಬಹೂಪಕಾರಂ, ಯಥಯಿದಂ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿಕಾರೋತಿ ಉಪಾಯಮನಸಿಕಾರೋ, ಪಥಮನಸಿಕಾರೋ, ಅನಿಚ್ಚಾದೀಸು ಅನಿಚ್ಚಾದಿನಯೇನೇವ ಮನಸಿಕಾರೋ, ಅನಿಚ್ಚಾನುಲೋಮಿಕೇನ ವಾ ಚಿತ್ತಸ್ಸ ಆವಟ್ಟನಾ ಅನ್ವಾವಟ್ಟನಾ ಆಭೋಗೋ ಸಮನ್ನಾಹಾರೋ ಮನಸಿಕಾರೋ। ಅಯಂ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿಕಾರೋ।
Ettha kattukamyatākusalacchandapatthanā, ayameva idhādhippetā. Tena patthayamānassāti taṃ yogakkhemaṃ gantukāmassa tanninnassa tappoṇassa tappabbhārassāti attho. Viharatoti ekaṃ iriyāpathadukkhaṃ aññena iriyāpathena vicchinditvā aparipatantaṃ attabhāvaṃ harato. Atha vā ‘‘sabbe saṅkhārā aniccāti adhimuccanto saddhāya viharatī’’tiādinā niddesanayena cettha attho daṭṭhabbo. Ajjhattikanti niyakajjhattasaṅkhāte ajjhatte bhavaṃ ajjhattikaṃ. Aṅganti kāraṇaṃ. Iti karitvāti evaṃ katvā. Na aññaṃ ekaṅgampi samanupassāmīti ettha ayaṃ saṅkhepattho – bhikkhave, ajjhattaṃ attano santāne samuṭṭhitaṃ kāraṇanti katvā aññaṃ ekakāraṇampi na samanupassāmi yaṃ evaṃ bahūpakāraṃ, yathayidaṃ yoniso manasikāroti upāyamanasikāro, pathamanasikāro, aniccādīsu aniccādinayeneva manasikāro, aniccānulomikena vā cittassa āvaṭṭanā anvāvaṭṭanā ābhogo samannāhāro manasikāro. Ayaṃ yoniso manasikāro.
ಇದಾನಿ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿಕಾರಸ್ಸ ಆನುಭಾವಂ ದಸ್ಸೇತುಂ ‘‘ಯೋನಿಸೋ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಭಿಕ್ಖು ಮನಸಿ ಕರೋನ್ತೋ ಅಕುಸಲಂ ಪಜಹತಿ, ಕುಸಲಂ ಭಾವೇತೀ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ತತ್ಥ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿ ಕರೋನ್ತೋತಿ ‘‘ಇದಂ ದುಕ್ಖಂ ಅರಿಯಸಚ್ಚಂ, ಅಯಂ ದುಕ್ಖಸಮುದಯೋ ಅರಿಯಸಚ್ಚಂ, ಅಯಂ ದುಕ್ಖನಿರೋಧೋ ಅರಿಯಸಚ್ಚಂ, ಅಯಂ ದುಕ್ಖನಿರೋಧಗಾಮಿನೀ ಪಟಿಪದಾ ಅರಿಯಸಚ್ಚ’’ನ್ತಿ ಚತೂಸು ಅರಿಯಸಚ್ಚೇಸು ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿಕಾರಂ ಪವತ್ತೇನ್ತೋ।
Idāni yoniso manasikārassa ānubhāvaṃ dassetuṃ ‘‘yoniso, bhikkhave, bhikkhu manasi karonto akusalaṃ pajahati, kusalaṃ bhāvetī’’ti vuttaṃ. Tattha yoniso manasi karontoti ‘‘idaṃ dukkhaṃ ariyasaccaṃ, ayaṃ dukkhasamudayo ariyasaccaṃ, ayaṃ dukkhanirodho ariyasaccaṃ, ayaṃ dukkhanirodhagāminī paṭipadā ariyasacca’’nti catūsu ariyasaccesu yoniso manasikāraṃ pavattento.
ತತ್ರಾಯಂ ಅತ್ಥವಿಭಾವನಾ – ಯದಿಪಿ ಇದಂ ಸುತ್ತಂ ಅವಿಸೇಸೇನ ಸೇಕ್ಖಪುಗ್ಗಲವಸೇನ ಆಗತಂ, ಚತುಮಗ್ಗಸಾಧಾರಣವಸೇನ ಪನ ಸಙ್ಖೇಪೇನೇವ ಕಮ್ಮಟ್ಠಾನಂ ಕಥಯಿಸ್ಸಾಮ। ಯೋ ಚತುಸಚ್ಚಕಮ್ಮಟ್ಠಾನಿಕೋ ಯೋಗಾವಚರೋ ‘‘ತಣ್ಹಾವಜ್ಜಾ ತೇಭೂಮಕಾ ಖನ್ಧಾ ದುಕ್ಖಂ, ತಣ್ಹಾ ಸಮುದಯೋ, ಉಭಿನ್ನಂ ಅಪ್ಪವತ್ತಿ ನಿರೋಧೋ, ನಿರೋಧಸಮ್ಪಾಪಕೋ ಮಗ್ಗೋ’’ತಿ ಏವಂ ಪುಬ್ಬೇ ಏವ ಆಚರಿಯಸನ್ತಿಕೇ ಉಗ್ಗಹಿತಚತುಸಚ್ಚಕಮ್ಮಟ್ಠಾನೋ। ಸೋ ಅಪರೇನ ಸಮಯೇನ ವಿಪಸ್ಸನಾಮಗ್ಗಂ ಸಮಾರುಳ್ಹೋ ಸಮಾನೋ ತೇಭೂಮಕೇ ಖನ್ಧೇ ‘‘ಇದಂ ದುಕ್ಖ’’ನ್ತಿ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿ ಕರೋತಿ, ಉಪಾಯೇನ ಪಥೇನ ಸಮನ್ನಾಹರತಿ ಚೇವ ವಿಪಸ್ಸತಿ ಚ। ವಿಪಸ್ಸನಾ ಹಿ ಇಧ ಮನಸಿಕಾರಸೀಸೇನ ವುತ್ತಾ। ಯಾ ಪನಾಯಂ ತಸ್ಸ ದುಕ್ಖಸ್ಸ ಸಮುಟ್ಠಾಪಿಕಾ ಪುರಿಮಭವಿಕಾ ತಣ್ಹಾ, ಅಯಂ ದುಕ್ಖಸಮುದಯೋತಿ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿ ಕರೋತಿ। ಯಸ್ಮಾ ಪನ ಇದಂ ದುಕ್ಖಂ, ಅಯಞ್ಚ ಸಮುದಯೋ ಇದಂ ಠಾನಂ ಪತ್ವಾ ನಿರುಜ್ಝನ್ತಿ ನ ಪವತ್ತನ್ತಿ, ತಸ್ಮಾ ಯದಿದಂ ನಿಬ್ಬಾನಂ ನಾಮ , ಅಯಂ ದುಕ್ಖನಿರೋಧೋತಿ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿ ಕರೋತಿ। ನಿರೋಧಸಮ್ಪಾಪಕಂ ಅಟ್ಠಙ್ಗಿಕಂ ಮಗ್ಗಂ, ‘‘ಅಯಂ ದುಕ್ಖನಿರೋಧಗಾಮಿನೀ ಪಟಿಪದಾ’’ತಿ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿ ಕರೋತಿ, ಉಪಾಯೇನ ಪಥೇನ ಸಮನ್ನಾಹರತಿ ಚೇವ ವಿಪಸ್ಸತಿ ಚ।
Tatrāyaṃ atthavibhāvanā – yadipi idaṃ suttaṃ avisesena sekkhapuggalavasena āgataṃ, catumaggasādhāraṇavasena pana saṅkhepeneva kammaṭṭhānaṃ kathayissāma. Yo catusaccakammaṭṭhāniko yogāvacaro ‘‘taṇhāvajjā tebhūmakā khandhā dukkhaṃ, taṇhā samudayo, ubhinnaṃ appavatti nirodho, nirodhasampāpako maggo’’ti evaṃ pubbe eva ācariyasantike uggahitacatusaccakammaṭṭhāno. So aparena samayena vipassanāmaggaṃ samāruḷho samāno tebhūmake khandhe ‘‘idaṃ dukkha’’nti yoniso manasi karoti, upāyena pathena samannāharati ceva vipassati ca. Vipassanā hi idha manasikārasīsena vuttā. Yā panāyaṃ tassa dukkhassa samuṭṭhāpikā purimabhavikā taṇhā, ayaṃ dukkhasamudayoti yoniso manasi karoti. Yasmā pana idaṃ dukkhaṃ, ayañca samudayo idaṃ ṭhānaṃ patvā nirujjhanti na pavattanti, tasmā yadidaṃ nibbānaṃ nāma , ayaṃ dukkhanirodhoti yoniso manasi karoti. Nirodhasampāpakaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ, ‘‘ayaṃ dukkhanirodhagāminī paṭipadā’’ti yoniso manasi karoti, upāyena pathena samannāharati ceva vipassati ca.
ತತ್ರಾಯಂ ಉಪಾಯೋ – ಅಭಿನಿವೇಸೋ ನಾಮ ಖನ್ಧೇ ಹೋತಿ, ನ ವಿವಟ್ಟೇ, ತಸ್ಮಾ ಅಯಮತ್ಥೋ – ‘‘ಇಮಸ್ಮಿಂ ಕಾಯೇ ಪಥವೀಧಾತು, ಆಪೋಧಾತೂ’’ತಿಆದಿನಾ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೩೭೮) ನಯೇನ ಚತ್ತಾರಿ ಮಹಾಭೂತಾನಿ ತದನುಸಾರೇನ ಉಪಾದಾರೂಪಾನಿ ಚ ಪರಿಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ‘‘ಅಯಂ ರೂಪಕ್ಖನ್ಧೋ’’ತಿ ವವತ್ಥಪೇತಿ। ತಂ ವವತ್ಥಾಪಯತೋ ಉಪ್ಪನ್ನೇ ತದಾರಮ್ಮಣೇ ಚಿತ್ತಚೇತಸಿಕಧಮ್ಮೇ ‘‘ಇಮೇ ಚತ್ತಾರೋ ಅರೂಪಕ್ಖನ್ಧಾ’’ತಿ ವವತ್ಥಪೇತಿ। ತತೋ ‘‘ಇಮೇ ಪಞ್ಚಕ್ಖನ್ಧಾ ದುಕ್ಖ’’ನ್ತಿ ವವತ್ಥಪೇತಿ। ತೇ ಪನ ಸಙ್ಖೇಪತೋ ನಾಮಞ್ಚ ರೂಪಞ್ಚಾತಿ ದ್ವೇ ಭಾಗಾ ಹೋನ್ತಿ। ಇದಞ್ಚ ನಾಮರೂಪಂ ಸಹೇತು ಸಪ್ಪಚ್ಚಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತಿ, ತಸ್ಸ ಅಯಂ ಅವಿಜ್ಜಾಭವತಣ್ಹಾದಿಕೋ ಹೇತು, ಅಯಂ ಆಹಾರಾದಿಕೋ ಪಚ್ಚಯೋತಿ ಹೇತುಪ್ಪಚ್ಚಯೇ ವವತ್ಥಪೇತಿ। ಸೋ ತೇಸಂ ಪಚ್ಚಯಾನಞ್ಚ ಪಚ್ಚಯುಪ್ಪನ್ನಾನಞ್ಚ ಯಾಥಾವಸರಸಲಕ್ಖಣಂ ವವತ್ಥಪೇತ್ವಾ ‘‘ಇಮೇ ಧಮ್ಮಾ ಅಹುತ್ವಾ ಭವನ್ತಿ, ಹುತ್ವಾ ನಿರುಜ್ಝನ್ತಿ, ತಸ್ಮಾ ಅನಿಚ್ಚಾ’’ತಿ ಅನಿಚ್ಚಲಕ್ಖಣಂ ಆರೋಪೇತಿ, ‘‘ಉದಯಬ್ಬಯಪಟಿಪೀಳಿತತ್ತಾ ದುಕ್ಖಾ’’ತಿ ದುಕ್ಖಲಕ್ಖಣಂ ಆರೋಪೇತಿ, ‘‘ಅವಸವತ್ತನತೋ ಅನತ್ತಾ’’ತಿ ಅನತ್ತಲಕ್ಖಣಂ ಆರೋಪೇತಿ।
Tatrāyaṃ upāyo – abhiniveso nāma khandhe hoti, na vivaṭṭe, tasmā ayamattho – ‘‘imasmiṃ kāye pathavīdhātu, āpodhātū’’tiādinā (dī. ni. 2.378) nayena cattāri mahābhūtāni tadanusārena upādārūpāni ca pariggahetvā ‘‘ayaṃ rūpakkhandho’’ti vavatthapeti. Taṃ vavatthāpayato uppanne tadārammaṇe cittacetasikadhamme ‘‘ime cattāro arūpakkhandhā’’ti vavatthapeti. Tato ‘‘ime pañcakkhandhā dukkha’’nti vavatthapeti. Te pana saṅkhepato nāmañca rūpañcāti dve bhāgā honti. Idañca nāmarūpaṃ sahetu sappaccayaṃ uppajjati, tassa ayaṃ avijjābhavataṇhādiko hetu, ayaṃ āhārādiko paccayoti hetuppaccaye vavatthapeti. So tesaṃ paccayānañca paccayuppannānañca yāthāvasarasalakkhaṇaṃ vavatthapetvā ‘‘ime dhammā ahutvā bhavanti, hutvā nirujjhanti, tasmā aniccā’’ti aniccalakkhaṇaṃ āropeti, ‘‘udayabbayapaṭipīḷitattā dukkhā’’ti dukkhalakkhaṇaṃ āropeti, ‘‘avasavattanato anattā’’ti anattalakkhaṇaṃ āropeti.
ಏವಂ ತಿಲಕ್ಖಣಾನಿ ಆರೋಪೇತ್ವಾ ವಿಪಸ್ಸನ್ತೋ ಉದಯಬ್ಬಯಞಾಣುಪ್ಪತ್ತಿಯಾ ಉಪ್ಪನ್ನೇ ಓಭಾಸಾದಿಕೇ ವಿಪಸ್ಸನುಪಕ್ಕಿಲೇಸೇ ‘ಅಮಗ್ಗೋ’ತಿ ಉದಯಬ್ಬಯಞಾಣಮೇವ ‘‘ಅರಿಯಮಗ್ಗಸ್ಸ ಉಪಾಯಭೂತೋ ಪುಬ್ಬಭಾಗಮಗ್ಗೋ’’ತಿ ಮಗ್ಗಾಮಗ್ಗಂ ವವತ್ಥಪೇತ್ವಾ ಪುನ ಉದಯಬ್ಬಯಞಾಣಂ ಪಟಿಪಾಟಿಯಾ ಭಙ್ಗಞಾಣಾದೀನಿ ಚ ಉಪ್ಪಾದೇನ್ತೋ ಸೋತಾಪತ್ತಿಮಗ್ಗಾದಯೋ ಪಾಪುಣಾತಿ। ತಸ್ಮಿಂ ಖಣೇ ಚತ್ತಾರಿ ಸಚ್ಚಾನಿ ಏಕಪ್ಪಟಿವೇಧೇನೇವ ಪಟಿವಿಜ್ಝತಿ, ಏಕಾಭಿಸಮಯೇನ ಅಭಿಸಮೇತಿ। ತತ್ಥ ದುಕ್ಖಂ ಪರಿಞ್ಞಾಪಟಿವೇಧೇನ ಪಟಿವಿಜ್ಝನ್ತೋ, ಸಮುದಯಂ ಪಹಾನಪ್ಪಟಿವೇಧೇನ ಪಟಿವಿಜ್ಝನ್ತೋ ಸಬ್ಬಂ ಅಕುಸಲಂ ಪಜಹತಿ, ನಿರೋಧಂ ಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾಪಟಿವೇಧೇನ ಪಟಿವಿಜ್ಝನ್ತೋ ಮಗ್ಗಂ ಭಾವನಾಪಟಿವೇಧೇನ ಪಟಿವಿಜ್ಝನ್ತೋ ಸಬ್ಬಂ ಕುಸಲಂ ಭಾವೇತಿ। ಅರಿಯಮಗ್ಗೋ ಹಿ ನಿಪ್ಪರಿಯಾಯತೋ ಕುಚ್ಛಿತಸಲನಾದಿಅತ್ಥೇನ ಕುಸಲೋ, ತಸ್ಮಿಞ್ಚ ಭಾವಿತೇ ಸಬ್ಬೇಪಿ ಕುಸಲಾ ಅನವಜ್ಜಬೋಧಿಪಕ್ಖಿಯಧಮ್ಮಾ ಭಾವನಾಪಾರಿಪೂರಿಂ ಗಚ್ಛನ್ತೀತಿ। ಏವಂ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿ ಕರೋನ್ತೋ ಅಕುಸಲಂ ಪಜಹತಿ, ಕುಸಲಂ ಭಾವೇತಿ। ತಥಾ ಹಿ ವುತ್ತಂ – ‘‘ಇದಂ ದುಕ್ಖನ್ತಿ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿ ಕರೋತಿ, ಅಯಂ ದುಕ್ಖಸಮುದಯೋತಿ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿ ಕರೋತೀ’’ತಿಆದಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೨೧)। ಅಪರಮ್ಪಿ ವುತ್ತಂ ‘‘ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿಕಾರಸಮ್ಪನ್ನಸ್ಸೇತಂ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಭಿಕ್ಖುನೋ ಪಾಟಿಕಙ್ಖಂ – ಅರಿಯಂ ಅಟ್ಠಙ್ಗಿಕಂ ಮಗ್ಗಂ ಭಾವೇಸ್ಸತಿ, ಅರಿಯಂ ಅಟ್ಠಙ್ಗಿಕಂ ಮಗ್ಗಂ ಬಹುಲೀಕರಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೫.೫೫)।
Evaṃ tilakkhaṇāni āropetvā vipassanto udayabbayañāṇuppattiyā uppanne obhāsādike vipassanupakkilese ‘amaggo’ti udayabbayañāṇameva ‘‘ariyamaggassa upāyabhūto pubbabhāgamaggo’’ti maggāmaggaṃ vavatthapetvā puna udayabbayañāṇaṃ paṭipāṭiyā bhaṅgañāṇādīni ca uppādento sotāpattimaggādayo pāpuṇāti. Tasmiṃ khaṇe cattāri saccāni ekappaṭivedheneva paṭivijjhati, ekābhisamayena abhisameti. Tattha dukkhaṃ pariññāpaṭivedhena paṭivijjhanto, samudayaṃ pahānappaṭivedhena paṭivijjhanto sabbaṃ akusalaṃ pajahati, nirodhaṃ sacchikiriyāpaṭivedhena paṭivijjhanto maggaṃ bhāvanāpaṭivedhena paṭivijjhanto sabbaṃ kusalaṃ bhāveti. Ariyamaggo hi nippariyāyato kucchitasalanādiatthena kusalo, tasmiñca bhāvite sabbepi kusalā anavajjabodhipakkhiyadhammā bhāvanāpāripūriṃ gacchantīti. Evaṃ yoniso manasi karonto akusalaṃ pajahati, kusalaṃ bhāveti. Tathā hi vuttaṃ – ‘‘idaṃ dukkhanti yoniso manasi karoti, ayaṃ dukkhasamudayoti yoniso manasi karotī’’tiādi (ma. ni. 1.21). Aparampi vuttaṃ ‘‘yoniso manasikārasampannassetaṃ, bhikkhave, bhikkhuno pāṭikaṅkhaṃ – ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ bhāvessati, ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ bahulīkarissatī’’ti (saṃ. ni. 5.55).
ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿಕಾರೋತಿ ಗಾಥಾಯ ಅಯಂ ಸಙ್ಖೇಪತ್ಥೋ – ಸಿಕ್ಖತಿ, ಸಿಕ್ಖಾಪದಾನಿ ತಸ್ಸ ಅತ್ಥಿ, ಸಿಕ್ಖನಸೀಲೋತಿ ವಾ ಸೇಖೋ। ಸಂಸಾರೇ ಭಯಂ ಇಕ್ಖತೀತಿ ಭಿಕ್ಖು। ತಸ್ಸ ಸೇಖಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನೋ ಉತ್ತಮತ್ಥಸ್ಸ ಅರಹತ್ತಸ್ಸ ಪತ್ತಿಯಾ ಅಧಿಗಮಾಯ ಯಥಾ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿಕಾರೋ, ಏವಂ ಬಹುಕಾರೋ ಬಹೂಪಕಾರೋ ಅಞ್ಞೋ ಕೋಚಿ ಧಮ್ಮೋ ನತ್ಥಿ। ಕಸ್ಮಾ? ಯಸ್ಮಾ ಯೋನಿಸೋ ಉಪಾಯೇನ ಮನಸಿಕಾರಂ ಪುರಕ್ಖತ್ವಾ ಪದಹಂ ಚತುಬ್ಬಿಧಸಮ್ಮಪ್ಪಧಾನವಸೇನ ಪದಹನ್ತೋ, ಖಯಂ ದುಕ್ಖಸ್ಸ ಪಾಪುಣೇ ಸಂಕಿಲೇಸವಟ್ಟದುಕ್ಖಸ್ಸ ಪರಿಕ್ಖಯಂ ಪರಿಯೋಸಾನಂ ನಿಬ್ಬಾನಂ ಪಾಪುಣೇ ಅಧಿಗಚ್ಛೇಯ್ಯ, ತಸ್ಮಾ ಯೋನಿಸೋ ಮನಸಿಕಾರೋ ಬಹುಕಾರೋತಿ।
Yonisomanasikāroti gāthāya ayaṃ saṅkhepattho – sikkhati, sikkhāpadāni tassa atthi, sikkhanasīloti vā sekho. Saṃsāre bhayaṃ ikkhatīti bhikkhu. Tassa sekhassa bhikkhuno uttamatthassa arahattassa pattiyā adhigamāya yathā yoniso manasikāro, evaṃ bahukāro bahūpakāro añño koci dhammo natthi. Kasmā? Yasmā yoniso upāyena manasikāraṃ purakkhatvā padahaṃ catubbidhasammappadhānavasena padahanto, khayaṃ dukkhassa pāpuṇe saṃkilesavaṭṭadukkhassa parikkhayaṃ pariyosānaṃ nibbānaṃ pāpuṇe adhigaccheyya, tasmā yoniso manasikāro bahukāroti.
ಛಟ್ಠಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Chaṭṭhasuttavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಇತಿವುತ್ತಕಪಾಳಿ • Itivuttakapāḷi / ೬. ಪಠಮಸೇಖಸುತ್ತಂ • 6. Paṭhamasekhasuttaṃ
