Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / परिवारपाळि • Parivārapāḷi

५. पाराजिकादिआपत्ति

5. Pārājikādiāpatti

३३९.

339.

‘पाराजिक’न्ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Pārājika’nti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

चुतो परद्धो भट्ठो च, सद्धम्मा हि निरङ्कतो।

Cuto paraddho bhaṭṭho ca, saddhammā hi niraṅkato;

संवासोपि तहिं नत्थि, तेनेतं इति वुच्‍चति॥

Saṃvāsopi tahiṃ natthi, tenetaṃ iti vuccati.

‘सङ्घादिसेसो’ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Saṅghādiseso’ti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

सङ्घोव देति परिवासं, मूलाय पटिकस्सति।

Saṅghova deti parivāsaṃ, mūlāya paṭikassati;

मानत्तं देति अब्भेति, तेनेतं इति वुच्‍चति॥

Mānattaṃ deti abbheti, tenetaṃ iti vuccati.

‘अनियतो’ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Aniyato’ti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

अनियतो न नियतो, अनेकंसिकतं पदं।

Aniyato na niyato, anekaṃsikataṃ padaṃ;

तिण्णमञ्‍ञतरं ठानं, ‘अनियतो’ति पवुच्‍चति॥

Tiṇṇamaññataraṃ ṭhānaṃ, ‘aniyato’ti pavuccati.

‘थुल्‍लच्‍चय’न्ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Thullaccaya’nti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

एकस्स मूले यो देसेति, यो च तं पटिगण्हति।

Ekassa mūle yo deseti, yo ca taṃ paṭigaṇhati;

अच्‍चयो तेन समो नत्थि, तेनेतं इति वुच्‍चति॥

Accayo tena samo natthi, tenetaṃ iti vuccati.

‘निस्सग्गिय’न्ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Nissaggiya’nti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

सङ्घमज्झे गणमज्झे, एकस्सेव च एकतो।

Saṅghamajjhe gaṇamajjhe, ekasseva ca ekato;

निस्सज्‍जित्वान देसेति, तेनेतं इति वुच्‍चति॥

Nissajjitvāna deseti, tenetaṃ iti vuccati.

‘पाचित्तिय’न्ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Pācittiya’nti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

पातेति कुसलं धम्मं, अरियमग्गं अपरज्झति।

Pāteti kusalaṃ dhammaṃ, ariyamaggaṃ aparajjhati;

चित्तसंमोहनट्ठानं, तेनेतं इति वुच्‍चति॥

Cittasaṃmohanaṭṭhānaṃ, tenetaṃ iti vuccati.

‘पाटिदेसनीय’न्ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Pāṭidesanīya’nti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

भिक्खु अञ्‍ञातको सन्तो, किच्छा लद्धाय भोजनं।

Bhikkhu aññātako santo, kicchā laddhāya bhojanaṃ;

सामं गहेत्वा भुञ्‍जेय्य, ‘गारय्ह’न्ति पवुच्‍चति॥

Sāmaṃ gahetvā bhuñjeyya, ‘gārayha’nti pavuccati.

निमन्तनासु भुञ्‍जन्ता छन्दाय, वोसासति तत्थ भिक्खुनिं।

Nimantanāsu bhuñjantā chandāya, vosāsati tattha bhikkhuniṃ;

अनिवारेत्वा तहिं भुञ्‍जे, गारय्हन्ति पवुच्‍चति॥

Anivāretvā tahiṃ bhuñje, gārayhanti pavuccati.

सद्धाचित्तं कुलं गन्त्वा, अप्पभोगं अनाळियं 1

Saddhācittaṃ kulaṃ gantvā, appabhogaṃ anāḷiyaṃ 2;

अगिलानो तहिं भुञ्‍जे, गारय्हन्ति पवुच्‍चति॥

Agilāno tahiṃ bhuñje, gārayhanti pavuccati.

यो चे अरञ्‍ञे विहरन्तो, सासङ्के सभयानके।

Yo ce araññe viharanto, sāsaṅke sabhayānake;

अविदितं तहिं भुञ्‍जे, गारय्हन्ति पवुच्‍चति॥

Aviditaṃ tahiṃ bhuñje, gārayhanti pavuccati.

भिक्खुनी अञ्‍ञातिका सन्ता, यं परेसं ममायितं।

Bhikkhunī aññātikā santā, yaṃ paresaṃ mamāyitaṃ;

सप्पि तेलं मधुं फाणितं, मच्छमंसं अथो खीरं।

Sappi telaṃ madhuṃ phāṇitaṃ, macchamaṃsaṃ atho khīraṃ;

दधिं सयं विञ्‍ञापेय्य भिक्खुनी, गारय्हपत्ता सुगतस्स सासने॥

Dadhiṃ sayaṃ viññāpeyya bhikkhunī, gārayhapattā sugatassa sāsane.

‘दुक्‍कट’न्ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Dukkaṭa’nti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

अपरद्धं विरद्धञ्‍च, खलितं यञ्‍च दुक्‍कटं॥

Aparaddhaṃ viraddhañca, khalitaṃ yañca dukkaṭaṃ.

यं मनुस्सो करे पापं, आवि वा यदि वा रहो।

Yaṃ manusso kare pāpaṃ, āvi vā yadi vā raho;

‘दुक्‍कट’न्ति पवेदेन्ति, तेनेतं इति वुच्‍चति॥

‘Dukkaṭa’nti pavedenti, tenetaṃ iti vuccati.

‘दुब्भासित’न्ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Dubbhāsita’nti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

दुब्भासितं दुराभट्ठं, संकिलिट्ठञ्‍च यं पदं।

Dubbhāsitaṃ durābhaṭṭhaṃ, saṃkiliṭṭhañca yaṃ padaṃ;

यञ्‍च विञ्‍ञू गरहन्ति, तेनेतं इति वुच्‍चति॥

Yañca viññū garahanti, tenetaṃ iti vuccati.

‘सेखिय’न्ति यं वुत्तं, तं सुणोहि यथातथं।

‘Sekhiya’nti yaṃ vuttaṃ, taṃ suṇohi yathātathaṃ;

सेक्खस्स सिक्खमानस्स, उजुमग्गानुसारिनो॥

Sekkhassa sikkhamānassa, ujumaggānusārino.

आदि चेतं चरणञ्‍च, मुखं सञ्‍ञमसंवरो।

Ādi cetaṃ caraṇañca, mukhaṃ saññamasaṃvaro;

सिक्खा एतादिसी नत्थि, तेनेतं इति वुच्‍चति॥

Sikkhā etādisī natthi, tenetaṃ iti vuccati.

3 छन्‍नमतिवस्सति , विवटं नातिवस्सति।

4 Channamativassati , vivaṭaṃ nātivassati;

तस्मा छन्‍नं विवरेथ, एवं तं नातिवस्सति॥

Tasmā channaṃ vivaretha, evaṃ taṃ nātivassati.

गति मिगानं पवनं, आकासो पक्खिनं गति।

Gati migānaṃ pavanaṃ, ākāso pakkhinaṃ gati;

विभवो गति धम्मानं, निब्बानं अरहतो गतीति॥

Vibhavo gati dhammānaṃ, nibbānaṃ arahato gatīti.

गाथासङ्गणिकं।

Gāthāsaṅgaṇikaṃ.

तस्सुद्दानं –

Tassuddānaṃ –

सत्तनगरेसु पञ्‍ञत्ता, विपत्ति चतुरोपि च।

Sattanagaresu paññattā, vipatti caturopi ca;

भिक्खूनं भिक्खुनीनञ्‍च, साधारणा असाधारणा।

Bhikkhūnaṃ bhikkhunīnañca, sādhāraṇā asādhāraṇā;

सासनं अनुग्गहाय, गाथासङ्गणिकं इदन्ति॥

Sāsanaṃ anuggahāya, gāthāsaṅgaṇikaṃ idanti.

गाथासङ्गणिकं निट्ठितं।

Gāthāsaṅgaṇikaṃ niṭṭhitaṃ.







Footnotes:
1. अनाळ्हियं (सी॰ स्या॰)
2. anāḷhiyaṃ (sī. syā.)
3. उदा॰ ४५ उदानेपि
4. udā. 45 udānepi



Related texts:



अट्ठकथा • Aṭṭhakathā / विनयपिटक (अट्ठकथा) • Vinayapiṭaka (aṭṭhakathā) / परिवार-अट्ठकथा • Parivāra-aṭṭhakathā / पाराजिकादिआपत्तिवण्णना • Pārājikādiāpattivaṇṇanā

टीका • Tīkā / विनयपिटक (टीका) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / सारत्थदीपनी-टीका • Sāratthadīpanī-ṭīkā / असाधारणादिवण्णना • Asādhāraṇādivaṇṇanā

टीका • Tīkā / विनयपिटक (टीका) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / वजिरबुद्धि-टीका • Vajirabuddhi-ṭīkā / पाराजिकादिआपत्तिवण्णना • Pārājikādiāpattivaṇṇanā

टीका • Tīkā / विनयपिटक (टीका) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / विमतिविनोदनी-टीका • Vimativinodanī-ṭīkā / पाराजिकादिआपत्तिवण्णना • Pārājikādiāpattivaṇṇanā

टीका • Tīkā / विनयपिटक (टीका) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / पाचित्यादियोजनापाळि • Pācityādiyojanāpāḷi / पाराजिकादिआपत्तिवण्णना • Pārājikādiāpattivaṇṇanā


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact