| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Suttanipāta-aṭṭhakathā |
॥ ನಮೋ ತಸ್ಸ ಭಗವತೋ ಅರಹತೋ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧಸ್ಸ॥
Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa
ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯೇ
Khuddakanikāye
ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾ
Suttanipāta-aṭṭhakathā
(ದುತಿಯೋ ಭಾಗೋ)
(Dutiyo bhāgo)
೨. ಚೂಳವಗ್ಗೋ
2. Cūḷavaggo
೪. ಮಙ್ಗಲಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ
4. Maṅgalasuttavaṇṇanā
ಏವಂ ಮೇ ಸುತನ್ತಿ ಮಙ್ಗಲಸುತ್ತಂ। ಕಾ ಉಪ್ಪತ್ತಿ? ಜಮ್ಬುದೀಪೇ ಕಿರ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ನಗರದ್ವಾರಸನ್ಥಾಗಾರಸಭಾದೀಸು ಮಹಾಜನಾ ಸನ್ನಿಪತಿತ್ವಾ ಹಿರಞ್ಞಸುವಣ್ಣಂ ದತ್ವಾ ನಾನಪ್ಪಕಾರಂ ಸೀತಾಹರಣಾದಿಬಾಹಿರಕಕಥಂ ಕಥಾಪೇನ್ತಿ, ಏಕೇಕಾ ಕಥಾ ಚತುಮಾಸಚ್ಚಯೇನ ನಿಟ್ಠಾತಿ। ತತ್ಥ ಏಕದಿವಸಂ ಮಙ್ಗಲಕಥಾ ಸಮುಟ್ಠಾಸಿ – ‘‘ಕಿಂ ನು ಖೋ ಮಙ್ಗಲಂ, ಕಿಂ ದಿಟ್ಠಂ ಮಙ್ಗಲಂ, ಸುತಂ ಮಙ್ಗಲಂ, ಮುತಂ ಮಙ್ಗಲಂ, ಕೋ ಮಙ್ಗಲಂ ಜಾನಾತೀ’’ತಿ?
Evaṃme sutanti maṅgalasuttaṃ. Kā uppatti? Jambudīpe kira tattha tattha nagaradvārasanthāgārasabhādīsu mahājanā sannipatitvā hiraññasuvaṇṇaṃ datvā nānappakāraṃ sītāharaṇādibāhirakakathaṃ kathāpenti, ekekā kathā catumāsaccayena niṭṭhāti. Tattha ekadivasaṃ maṅgalakathā samuṭṭhāsi – ‘‘kiṃ nu kho maṅgalaṃ, kiṃ diṭṭhaṃ maṅgalaṃ, sutaṃ maṅgalaṃ, mutaṃ maṅgalaṃ, ko maṅgalaṃ jānātī’’ti?
ಅಥ ದಿಟ್ಠಮಙ್ಗಲಿಕೋ ನಾಮೇಕೋ ಪುರಿಸೋ ಆಹ – ‘‘ಅಹಂ ಮಙ್ಗಲಂ ಜಾನಾಮಿ, ದಿಟ್ಠಂ ಲೋಕೇ ಮಙ್ಗಲಂ, ದಿಟ್ಠಂ ನಾಮ ಅಭಿಮಙ್ಗಲಸಮ್ಮತಂ ರೂಪಂ। ಸೇಯ್ಯಥಿದಂ – ಇಧೇಕಚ್ಚೋ ಕಾಲಸ್ಸೇವ ವುಟ್ಠಾಯ ಚಾತಕಸಕುಣಂ ವಾ ಪಸ್ಸತಿ, ಬೇಲುವಲಟ್ಠಿಂ ವಾ ಗಬ್ಭಿನಿಂ ವಾ ಕುಮಾರಕೇ ವಾ ಅಲಙ್ಕತಪಟಿಯತ್ತೇ ಪುಣ್ಣಘಟಂ ವಾ ಅಲ್ಲರೋಹಿತಮಚ್ಛಂ ವಾ ಆಜಞ್ಞಂ ವಾ ಆಜಞ್ಞರಥಂ ವಾ ಉಸಭಂ ವಾ ಗಾವಿಂ ವಾ ಕಪಿಲಂ ವಾ, ಯಂ ವಾ ಪನಞ್ಞಮ್ಪಿ ಕಿಞ್ಚಿ ಏವರೂಪಂ ಅಭಿಮಙ್ಗಲಸಮ್ಮತಂ ರೂಪಂ ಪಸ್ಸತಿ, ಇದಂ ವುಚ್ಚತಿ ದಿಟ್ಠಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ। ತಸ್ಸ ವಚನಂ ಏಕಚ್ಚೇ ಅಗ್ಗಹೇಸುಂ, ಏಕಚ್ಚೇ ನಾಗ್ಗಹೇಸುಂ। ಯೇ ನಾಗ್ಗಹೇಸುಂ, ತೇ ತೇನ ಸಹ ವಿವದಿಂಸು।
Atha diṭṭhamaṅgaliko nāmeko puriso āha – ‘‘ahaṃ maṅgalaṃ jānāmi, diṭṭhaṃ loke maṅgalaṃ, diṭṭhaṃ nāma abhimaṅgalasammataṃ rūpaṃ. Seyyathidaṃ – idhekacco kālasseva vuṭṭhāya cātakasakuṇaṃ vā passati, beluvalaṭṭhiṃ vā gabbhiniṃ vā kumārake vā alaṅkatapaṭiyatte puṇṇaghaṭaṃ vā allarohitamacchaṃ vā ājaññaṃ vā ājaññarathaṃ vā usabhaṃ vā gāviṃ vā kapilaṃ vā, yaṃ vā panaññampi kiñci evarūpaṃ abhimaṅgalasammataṃ rūpaṃ passati, idaṃ vuccati diṭṭhamaṅgala’’nti. Tassa vacanaṃ ekacce aggahesuṃ, ekacce nāggahesuṃ. Ye nāggahesuṃ, te tena saha vivadiṃsu.
ಅಥ ಸುತಮಙ್ಗಲಿಕೋ ನಾಮೇಕೋ ಪುರಿಸೋ ಆಹ – ‘‘ಚಕ್ಖು ನಾಮೇತಂ, ಭೋ, ಸುಚಿಮ್ಪಿ ಅಸುಚಿಮ್ಪಿ ಪಸ್ಸತಿ, ತಥಾ ಸುನ್ದರಮ್ಪಿ ಅಸುನ್ದರಮ್ಪಿ, ಮನಾಪಮ್ಪಿ ಅಮನಾಪಮ್ಪಿ। ಯದಿ ತೇನ ದಿಟ್ಠಂ ಮಙ್ಗಲಂ ಸಿಯಾ, ಸಬ್ಬಮ್ಪಿ ಮಙ್ಗಲಂ ಸಿಯಾ, ತಸ್ಮಾ ನ ದಿಟ್ಠಂ ಮಙ್ಗಲಂ, ಅಪಿಚ ಖೋ ಪನ ಸುತಂ ಮಙ್ಗಲಂ, ಸುತಂ ನಾಮ ಅಭಿಮಙ್ಗಲಸಮ್ಮತೋ ಸದ್ದೋ। ಸೇಯ್ಯಥಿದಂ – ಇಧೇಕಚ್ಚೋ ಕಾಲಸ್ಸೇವ ವುಟ್ಠಾಯ ವಡ್ಢಾತಿ ವಾ ವಡ್ಢಮಾನಾತಿ ವಾ ಪುಣ್ಣಾತಿ ವಾ ಫುಸ್ಸಾತಿ ವಾ ಸುಮನಾತಿ ವಾ ಸಿರೀತಿ ವಾ ಸಿರಿವಡ್ಢಾತಿ ವಾ ಅಜ್ಜ ಸುನಕ್ಖತ್ತಂ ಸುಮುಹುತ್ತಂ ಸುದಿವಸಂ ಸುಮಙ್ಗಲನ್ತಿ ಏವರೂಪಂ ವಾ ಯಂಕಿಞ್ಚಿ ಅಭಿಮಙ್ಗಲಸಮ್ಮತಂ ಸದ್ದಂ ಸುಣಾತಿ, ಇದಂ ವುಚ್ಚತಿ ಸುತಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ। ತಸ್ಸಪಿ ವಚನಂ ಏಕಚ್ಚೇ ಅಗ್ಗಹೇಸುಂ, ಏಕಚ್ಚೇ ನಾಗ್ಗಹೇಸುಂ। ಯೇ ನಾಗ್ಗಹೇಸುಂ, ತೇ ತೇನ ಸಹ ವಿವದಿಂಸು।
Atha sutamaṅgaliko nāmeko puriso āha – ‘‘cakkhu nāmetaṃ, bho, sucimpi asucimpi passati, tathā sundarampi asundarampi, manāpampi amanāpampi. Yadi tena diṭṭhaṃ maṅgalaṃ siyā, sabbampi maṅgalaṃ siyā, tasmā na diṭṭhaṃ maṅgalaṃ, apica kho pana sutaṃ maṅgalaṃ, sutaṃ nāma abhimaṅgalasammato saddo. Seyyathidaṃ – idhekacco kālasseva vuṭṭhāya vaḍḍhāti vā vaḍḍhamānāti vā puṇṇāti vā phussāti vā sumanāti vā sirīti vā sirivaḍḍhāti vā ajja sunakkhattaṃ sumuhuttaṃ sudivasaṃ sumaṅgalanti evarūpaṃ vā yaṃkiñci abhimaṅgalasammataṃ saddaṃ suṇāti, idaṃ vuccati sutamaṅgala’’nti. Tassapi vacanaṃ ekacce aggahesuṃ, ekacce nāggahesuṃ. Ye nāggahesuṃ, te tena saha vivadiṃsu.
ಅಥ ಮುತಮಙ್ಗಲಿಕೋ ನಾಮೇಕೋ ಪುರಿಸೋ ಆಹ – ‘‘ಸೋತಮ್ಪಿ ಹಿ ನಾಮೇತಂ ಭೋ ಸಾಧುಮ್ಪಿ ಅಸಾಧುಮ್ಪಿ ಮನಾಪಮ್ಪಿ ಅಮನಾಪಮ್ಪಿ ಸುಣಾತಿ। ಯದಿ ತೇನ ಸುತಂ ಮಙ್ಗಲಂ ಸಿಯಾ, ಸಬ್ಬಮ್ಪಿ ಮಙ್ಗಲಂ ಸಿಯಾ, ತಸ್ಮಾ ನ ಸುತಂ ಮಙ್ಗಲಂ, ಅಪಿಚ ಖೋ ಪನ ಮುತಂ ಮಙ್ಗಲಂ, ಮುತಂ ನಾಮ ಅಭಿಮಙ್ಗಲಸಮ್ಮತಂ ಗನ್ಧರಸಫೋಟ್ಠಬ್ಬಂ। ಸೇಯ್ಯಥಿದಂ – ಇಧೇಕಚ್ಚೋ ಕಾಲಸ್ಸೇವ ವುಟ್ಠಾಯ ಪದುಮಗನ್ಧಾದಿಪುಪ್ಫಗನ್ಧಂ ವಾ ಘಾಯತಿ, ಫುಸ್ಸದನ್ತಕಟ್ಠಂ ವಾ ಖಾದತಿ, ಪಥವಿಂ ವಾ ಆಮಸತಿ, ಹರಿತಸಸ್ಸಂ ವಾ ಅಲ್ಲಗೋಮಯಂ ವಾ ಕಚ್ಛಪಂ ವಾ ತಿಲವಾಹಂ ವಾ ಪುಪ್ಫಂ ವಾ ಫಲಂ ವಾ ಆಮಸತಿ, ಫುಸ್ಸಮತ್ತಿಕಾಯ ವಾ ಸಮ್ಮಾ ಲಿಮ್ಪತಿ, ಫುಸ್ಸಸಾಟಕಂ ವಾ ನಿವಾಸೇತಿ, ಫುಸ್ಸವೇಠನಂ ವಾ ಧಾರೇತಿ, ಯಂ ವಾ ಪನಞ್ಞಮ್ಪಿ ಕಿಞ್ಚಿ ಏವರೂಪಂ ಅಭಿಮಙ್ಗಲಸಮ್ಮತಂ ಗನ್ಧಂ ವಾ ಘಾಯತಿ, ರಸಂ ವಾ ಸಾಯತಿ, ಫೋಟ್ಠಬ್ಬಂ ವಾ ಫುಸತಿ, ಇದಂ ವುಚ್ಚತಿ ಮುತಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ। ತಸ್ಸಪಿ ವಚನಂ ಏಕಚ್ಚೇ ಅಗ್ಗಹೇಸುಂ, ಏಕಚ್ಚೇ ನಾಗ್ಗಹೇಸುಂ।
Atha mutamaṅgaliko nāmeko puriso āha – ‘‘sotampi hi nāmetaṃ bho sādhumpi asādhumpi manāpampi amanāpampi suṇāti. Yadi tena sutaṃ maṅgalaṃ siyā, sabbampi maṅgalaṃ siyā, tasmā na sutaṃ maṅgalaṃ, apica kho pana mutaṃ maṅgalaṃ, mutaṃ nāma abhimaṅgalasammataṃ gandharasaphoṭṭhabbaṃ. Seyyathidaṃ – idhekacco kālasseva vuṭṭhāya padumagandhādipupphagandhaṃ vā ghāyati, phussadantakaṭṭhaṃ vā khādati, pathaviṃ vā āmasati, haritasassaṃ vā allagomayaṃ vā kacchapaṃ vā tilavāhaṃ vā pupphaṃ vā phalaṃ vā āmasati, phussamattikāya vā sammā limpati, phussasāṭakaṃ vā nivāseti, phussaveṭhanaṃ vā dhāreti, yaṃ vā panaññampi kiñci evarūpaṃ abhimaṅgalasammataṃ gandhaṃ vā ghāyati, rasaṃ vā sāyati, phoṭṭhabbaṃ vā phusati, idaṃ vuccati mutamaṅgala’’nti. Tassapi vacanaṃ ekacce aggahesuṃ, ekacce nāggahesuṃ.
ತತ್ಥ ನ ದಿಟ್ಠಮಙ್ಗಲಿಕೋ ಸುತಮುತಮಙ್ಗಲಿಕೇ ಅಸಕ್ಖಿ ಸಞ್ಞಾಪೇತುಂ। ನ ತೇಸಂ ಅಞ್ಞತರೋ ಇತರೇ ದ್ವೇ। ತೇಸು ಚ ಮನುಸ್ಸೇಸು ಯೇ ದಿಟ್ಠಮಙ್ಗಲಿಕಸ್ಸ ವಚನಂ ಗಣ್ಹಿಂಸು, ತೇ ‘‘ದಿಟ್ಠಂಯೇವ ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ಗತಾ। ಯೇ ಸುತಮುತಮಙ್ಗಲಿಕಾನಂ ವಚನಂ ಗಣ್ಹಿಂಸು, ತೇ ‘‘ಸುತಂಯೇವ ಮುತಂಯೇವ ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ಗತಾ। ಏವಮಯಂ ಮಙ್ಗಲಕಥಾ ಸಕಲಜಮ್ಬುದೀಪೇ ಪಾಕಟಾ ಜಾತಾ।
Tattha na diṭṭhamaṅgaliko sutamutamaṅgalike asakkhi saññāpetuṃ. Na tesaṃ aññataro itare dve. Tesu ca manussesu ye diṭṭhamaṅgalikassa vacanaṃ gaṇhiṃsu, te ‘‘diṭṭhaṃyeva maṅgala’’nti gatā. Ye sutamutamaṅgalikānaṃ vacanaṃ gaṇhiṃsu, te ‘‘sutaṃyeva mutaṃyeva maṅgala’’nti gatā. Evamayaṃ maṅgalakathā sakalajambudīpe pākaṭā jātā.
ಅಥ ಸಕಲಜಮ್ಬುದೀಪೇ ಮನುಸ್ಸಾ ಗುಮ್ಬಗುಮ್ಬಾ ಹುತ್ವಾ ‘‘ಕಿಂ ನು ಖೋ ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಚಿನ್ತಯಿಂಸು । ತೇಸಂ ಮನುಸ್ಸಾನಂ ಆರಕ್ಖದೇವತಾ ತಂ ಕಥಂ ಸುತ್ವಾ ತಥೇವ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಚಿನ್ತಯಿಂಸು। ತಾಸಂ ದೇವತಾನಂ ಭುಮ್ಮದೇವತಾ ಮಿತ್ತಾ ಹೋನ್ತಿ, ಅಥ ತತೋ ಸುತ್ವಾ ಭುಮ್ಮದೇವತಾಪಿ ತಥೇವ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಚಿನ್ತಯಿಂಸು। ತಾಸಮ್ಪಿ ದೇವತಾನಂ ಆಕಾಸಟ್ಠದೇವತಾ ಮಿತ್ತಾ ಹೋನ್ತಿ, ಆಕಾಸಟ್ಠದೇವತಾನಂ ಚಾತುಮಹಾರಾಜಿಕದೇವತಾ। ಏತೇನೇವ ಉಪಾಯೇನ ಯಾವ ಸುದಸ್ಸೀದೇವತಾನಂ ಅಕನಿಟ್ಠದೇವತಾ ಮಿತ್ತಾ ಹೋನ್ತಿ, ಅಥ ತತೋ ಸುತ್ವಾ ಅಕನಿಟ್ಠದೇವತಾಪಿ ತಥೇವ ಗುಮ್ಬಗುಮ್ಬಾ ಹುತ್ವಾ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಚಿನ್ತಯಿಂಸು। ಏವಂ ದಸಸಹಸ್ಸಚಕ್ಕವಾಳೇಸು ಸಬ್ಬತ್ಥ ಮಙ್ಗಲಚಿನ್ತಾ ಉದಪಾದಿ। ಉಪ್ಪನ್ನಾ ಚ ಸಾ ‘‘ಇದಂ ಮಙ್ಗಲಂ ಇದಂ ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವಿನಿಚ್ಛಿಯಮಾನಾಪಿ ಅಪ್ಪತ್ತಾ ಏವ ವಿನಿಚ್ಛಯಂ ದ್ವಾದಸ ವಸ್ಸಾನಿ ಅಟ್ಠಾಸಿ। ಸಬ್ಬೇ ಮನುಸ್ಸಾ ಚ ದೇವಾ ಚ ಬ್ರಹ್ಮಾನೋ ಚ ಠಪೇತ್ವಾ ಅರಿಯಸಾವಕೇ ದಿಟ್ಠಸುತಮುತವಸೇನ ತಿಧಾ ಭಿನ್ನಾ। ಏಕೋಪಿ ‘‘ಇದಮೇವ ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ಯಥಾಭುಚ್ಚತೋ ನಿಟ್ಠಙ್ಗತೋ ನಾಹೋಸಿ, ಮಙ್ಗಲಕೋಲಾಹಲಂ ಲೋಕೇ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿ।
Atha sakalajambudīpe manussā gumbagumbā hutvā ‘‘kiṃ nu kho maṅgala’’nti maṅgalāni cintayiṃsu . Tesaṃ manussānaṃ ārakkhadevatā taṃ kathaṃ sutvā tatheva maṅgalāni cintayiṃsu. Tāsaṃ devatānaṃ bhummadevatā mittā honti, atha tato sutvā bhummadevatāpi tatheva maṅgalāni cintayiṃsu. Tāsampi devatānaṃ ākāsaṭṭhadevatā mittā honti, ākāsaṭṭhadevatānaṃ cātumahārājikadevatā. Eteneva upāyena yāva sudassīdevatānaṃ akaniṭṭhadevatā mittā honti, atha tato sutvā akaniṭṭhadevatāpi tatheva gumbagumbā hutvā maṅgalāni cintayiṃsu. Evaṃ dasasahassacakkavāḷesu sabbattha maṅgalacintā udapādi. Uppannā ca sā ‘‘idaṃ maṅgalaṃ idaṃ maṅgala’’nti vinicchiyamānāpi appattā eva vinicchayaṃ dvādasa vassāni aṭṭhāsi. Sabbe manussā ca devā ca brahmāno ca ṭhapetvā ariyasāvake diṭṭhasutamutavasena tidhā bhinnā. Ekopi ‘‘idameva maṅgala’’nti yathābhuccato niṭṭhaṅgato nāhosi, maṅgalakolāhalaṃ loke uppajji.
ಕೋಲಾಹಲಂ ನಾಮ ಪಞ್ಚವಿಧಂ – ಕಪ್ಪಕೋಲಾಹಲಂ, ಚಕ್ಕವತ್ತಿಕೋಲಾಹಲಂ, ಬುದ್ಧಕೋಲಾಹಲಂ, ಮಙ್ಗಲಕೋಲಾಹಲಂ, ಮೋನೇಯ್ಯಕೋಲಾಹಲನ್ತಿ। ತತ್ಥ ಕಾಮಾವಚರದೇವಾ ಮುತ್ತಸಿರಾ ವಿಕಿಣ್ಣಕೇಸಾ ರುದಮ್ಮುಖಾ ಅಸ್ಸೂನಿ ಹತ್ಥೇಹಿ ಪುಞ್ಛಮಾನಾ ರತ್ತವತ್ಥನಿವತ್ಥಾ ಅತಿವಿಯ ವಿರೂಪವೇಸಧಾರಿನೋ ಹುತ್ವಾ, ‘‘ವಸ್ಸಸತಸಹಸ್ಸಸ್ಸ ಅಚ್ಚಯೇನ ಕಪ್ಪುಟ್ಠಾನಂ ಭವಿಸ್ಸತಿ। ಅಯಂ ಲೋಕೋ ವಿನಸ್ಸಿಸ್ಸತಿ, ಮಹಾಸಮುದ್ದೋ ಸುಸ್ಸಿಸ್ಸತಿ, ಅಯಞ್ಚ ಮಹಾಪಥವೀ ಸಿನೇರು ಚ ಪಬ್ಬತರಾಜಾ ಉಡ್ಢಯ್ಹಿಸ್ಸತಿ ವಿನಸ್ಸಿಸ್ಸತಿ, ಯಾವ ಬ್ರಹ್ಮಲೋಕಾ ಲೋಕವಿನಾಸೋ ಭವಿಸ್ಸತಿ। ಮೇತ್ತಂ, ಮಾರಿಸಾ, ಭಾವೇಥ, ಕರುಣಂ ಮುದಿತಂ ಉಪೇಕ್ಖಂ, ಮಾರಿಸಾ, ಭಾವೇಥ, ಮಾತರಂ ಉಪಟ್ಠಹಥ, ಪಿತರಂ ಉಪಟ್ಠಹಥ, ಕುಲೇ ಜೇಟ್ಠಾಪಚಾಯಿನೋ ಹೋಥ, ಜಾಗರಥ ಮಾ ಪಮಾದತ್ಥಾ’’ತಿ ಮನುಸ್ಸಪಥೇ ವಿಚರಿತ್ವಾ ಆರೋಚೇನ್ತಿ। ಇದಂ ಕಪ್ಪಕೋಲಾಹಲಂ ನಾಮ।
Kolāhalaṃ nāma pañcavidhaṃ – kappakolāhalaṃ, cakkavattikolāhalaṃ, buddhakolāhalaṃ, maṅgalakolāhalaṃ, moneyyakolāhalanti. Tattha kāmāvacaradevā muttasirā vikiṇṇakesā rudammukhā assūni hatthehi puñchamānā rattavatthanivatthā ativiya virūpavesadhārino hutvā, ‘‘vassasatasahassassa accayena kappuṭṭhānaṃ bhavissati. Ayaṃ loko vinassissati, mahāsamuddo sussissati, ayañca mahāpathavī sineru ca pabbatarājā uḍḍhayhissati vinassissati, yāva brahmalokā lokavināso bhavissati. Mettaṃ, mārisā, bhāvetha, karuṇaṃ muditaṃ upekkhaṃ, mārisā, bhāvetha, mātaraṃ upaṭṭhahatha, pitaraṃ upaṭṭhahatha, kule jeṭṭhāpacāyino hotha, jāgaratha mā pamādatthā’’ti manussapathe vicaritvā ārocenti. Idaṃ kappakolāhalaṃ nāma.
ಕಾಮಾವಚರದೇವಾಯೇವ ‘‘ವಸ್ಸಸತಸ್ಸಚ್ಚಯೇನ ಚಕ್ಕವತ್ತಿರಾಜಾ ಲೋಕೇ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಮನುಸ್ಸಪಥೇ ವಿಚರಿತ್ವಾ ಆರೋಚೇನ್ತಿ। ಇದಂ ಚಕ್ಕವತ್ತಿಕೋಲಾಹಲಂ ನಾಮ।
Kāmāvacaradevāyeva ‘‘vassasatassaccayena cakkavattirājā loke uppajjissatī’’ti manussapathe vicaritvā ārocenti. Idaṃ cakkavattikolāhalaṃ nāma.
ಸುದ್ಧಾವಾಸಾ ಪನ ದೇವಾ ಬ್ರಹ್ಮಾಭರಣೇನ ಅಲಙ್ಕರಿತ್ವಾ ಬ್ರಹ್ಮವೇಠನಂ ಸೀಸೇ ಕತ್ವಾ ಪೀತಿಸೋಮನಸ್ಸಜಾತಾ ಬುದ್ಧಗುಣವಾದಿನೋ ‘‘ವಸ್ಸಸಹಸ್ಸಸ್ಸ ಅಚ್ಚಯೇನ ಬುದ್ಧೋ ಲೋಕೇ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಮನುಸ್ಸಪಥೇ ವಿಚರಿತ್ವಾ ಆರೋಚೇನ್ತಿ। ಇದಂ ಬುದ್ಧಕೋಲಾಹಲಂ ನಾಮ।
Suddhāvāsā pana devā brahmābharaṇena alaṅkaritvā brahmaveṭhanaṃ sīse katvā pītisomanassajātā buddhaguṇavādino ‘‘vassasahassassa accayena buddho loke uppajjissatī’’ti manussapathe vicaritvā ārocenti. Idaṃ buddhakolāhalaṃ nāma.
ಸುದ್ಧಾವಾಸಾ ಏವ ದೇವಾ ಮನುಸ್ಸಾನಂ ಚಿತ್ತಂ ಞತ್ವಾ ‘‘ದ್ವಾದಸನ್ನಂ ವಸ್ಸಾನಂ ಅಚ್ಚಯೇನ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧೋ ಮಙ್ಗಲಂ ಕಥೇಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಮನುಸ್ಸಪಥೇ ವಿಚರಿತ್ವಾ ಆರೋಚೇನ್ತಿ। ಇದಂ ಮಙ್ಗಲಕೋಲಾಹಲಂ ನಾಮ।
Suddhāvāsā eva devā manussānaṃ cittaṃ ñatvā ‘‘dvādasannaṃ vassānaṃ accayena sammāsambuddho maṅgalaṃ kathessatī’’ti manussapathe vicaritvā ārocenti. Idaṃ maṅgalakolāhalaṃ nāma.
ಸುದ್ಧಾವಾಸಾ ಏವ ದೇವಾ ‘‘ಸತ್ತನ್ನಂ ವಸ್ಸಾನಂ ಅಚ್ಚಯೇನ ಅಞ್ಞತರೋ ಭಿಕ್ಖು ಭಗವತಾ ಸದ್ಧಿಂ ಸಮಾಗಮ್ಮ ಮೋನೇಯ್ಯಪಟಿಪದಂ ಪುಚ್ಛಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಮನುಸ್ಸಪಥೇ ವಿಚರಿತ್ವಾ ಆರೋಚೇನ್ತಿ। ಇದಂ ಮೋನೇಯ್ಯಕೋಲಾಹಲಂ ನಾಮ। ಇಮೇಸು ಪಞ್ಚಸು ಕೋಲಾಹಲೇಸು ದಿಟ್ಠಮಙ್ಗಲಾದಿವಸೇನ ತಿಧಾ ಭಿನ್ನೇಸು ದೇವಮನುಸ್ಸೇಸು ಇದಂ ಮಙ್ಗಲಕೋಲಾಹಲಂ ಲೋಕೇ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿ।
Suddhāvāsā eva devā ‘‘sattannaṃ vassānaṃ accayena aññataro bhikkhu bhagavatā saddhiṃ samāgamma moneyyapaṭipadaṃ pucchissatī’’ti manussapathe vicaritvā ārocenti. Idaṃ moneyyakolāhalaṃ nāma. Imesu pañcasu kolāhalesu diṭṭhamaṅgalādivasena tidhā bhinnesu devamanussesu idaṃ maṅgalakolāhalaṃ loke uppajji.
ಅಥ ದೇವೇಸು ಚ ಮನುಸ್ಸೇಸು ಚ ವಿಚಿನಿತ್ವಾ ವಿಚಿನಿತ್ವಾ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಅಲಭಮಾನೇಸು ದ್ವಾದಸನ್ನಂ ವಸ್ಸಾನಂ ಅಚ್ಚಯೇನ ತಾವತಿಂಸಕಾಯಿಕಾ ದೇವತಾ ಸಙ್ಗಮ್ಮ ಸಮಾಗಮ್ಮ ಏವಂ ಸಮಚಿನ್ತೇಸುಂ – ‘‘ಸೇಯ್ಯಥಾಪಿ ನಾಮ, ಮಾರಿಸಾ, ಘರಸಾಮಿಕೋ ಅನ್ತೋಘರಜನಾನಂ, ಗಾಮಸಾಮಿಕೋ ಗಾಮವಾಸೀನಂ, ರಾಜಾ ಸಬ್ಬಮನುಸ್ಸಾನಂ, ಏವಮೇವಂ ಅಯಂ ಸಕ್ಕೋ ದೇವಾನಮಿನ್ದೋ ಅಮ್ಹಾಕಂ ಅಗ್ಗೋ ಚ ಸೇಟ್ಠೋ ಚ ಯದಿದಂ ಪುಞ್ಞೇನ ತೇಜೇನ ಇಸ್ಸರಿಯೇನ ಪಞ್ಞಾಯ ದ್ವಿನ್ನಂ ದೇವಲೋಕಾನಂ ಅಧಿಪತಿ। ಯಂನೂನ ಮಯಂ ಸಕ್ಕಂ ದೇವಾನಮಿನ್ದಂ ಏತಮತ್ಥಂ ಪುಚ್ಛೇಯ್ಯಾಮಾ’’ತಿ। ತಾ ಸಕ್ಕಸ್ಸ ಸನ್ತಿಕಂ ಗನ್ತ್ವಾ ಸಕ್ಕಂ ದೇವಾನಮಿನ್ದಂ ತಙ್ಖಣಾನುರೂಪನಿವಾಸನಾಭರಣಸಸ್ಸಿರಿಕಸರೀರಂ ಅಡ್ಢತೇಯ್ಯಕೋಟಿಅಚ್ಛರಾಗಣಪರಿವುತಂ ಪಾರಿಚ್ಛತ್ತಕಮೂಲೇ ಪಣ್ಡುಕಮ್ಬಲವರಾಸನೇ ನಿಸಿನ್ನಂ ಅಭಿವಾದೇತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ಠತ್ವಾ ಏತದವೋಚುಂ – ‘‘ಯಗ್ಘೇ, ಮಾರಿಸ, ಜಾನೇಯ್ಯಾಸಿ, ಏತರಹಿ ಮಙ್ಗಲಪಞ್ಹಾ ಸಮುಟ್ಠಿತಾ, ಏಕೇ ದಿಟ್ಠಂ ಮಙ್ಗಲನ್ತಿ ವದನ್ತಿ, ಏಕೇ ಸುತಂ ಮಙ್ಗಲನ್ತಿ ವದನ್ತಿ, ಏಕೇ ಮುತಂ ಮಙ್ಗಲನ್ತಿ ವದನ್ತಿ। ತತ್ಥ ಮಯಞ್ಚ ಅಞ್ಞೇ ಚ ಅನಿಟ್ಠಙ್ಗತಾ, ಸಾಧು ವತ ನೋ ತ್ವಂ ಯಾಥಾವತೋ ಬ್ಯಾಕರೋಹೀ’’ತಿ। ದೇವರಾಜಾ ಪಕತಿಯಾಪಿ ಪಞ್ಞವಾ ‘‘ಅಯಂ ಮಙ್ಗಲಕಥಾ ಕತ್ಥ ಪಠಮಂ ಸಮುಟ್ಠಿತಾ’’ತಿ ಆಹ। ‘‘ಮಯಂ ದೇವ ಚಾತುಮಹಾರಾಜಿಕಾನಂ ಅಸ್ಸುಮ್ಹಾ’’ತಿ ಆಹಂಸು। ತತೋ ಚಾತುಮಹಾರಾಜಿಕಾ ಆಕಾಸಟ್ಠದೇವತಾನಂ, ಆಕಾಸಟ್ಠದೇವತಾ ಭುಮ್ಮದೇವತಾನಂ, ಭುಮ್ಮದೇವತಾ ಮನುಸ್ಸಾರಕ್ಖದೇವತಾನಂ, ಮನುಸ್ಸಾರಕ್ಖದೇವತಾ ‘‘ಮನುಸ್ಸಲೋಕೇ ಸಮುಟ್ಠಿತಾ’’ತಿ ಆಹಂಸು।
Atha devesu ca manussesu ca vicinitvā vicinitvā maṅgalāni alabhamānesu dvādasannaṃ vassānaṃ accayena tāvatiṃsakāyikā devatā saṅgamma samāgamma evaṃ samacintesuṃ – ‘‘seyyathāpi nāma, mārisā, gharasāmiko antogharajanānaṃ, gāmasāmiko gāmavāsīnaṃ, rājā sabbamanussānaṃ, evamevaṃ ayaṃ sakko devānamindo amhākaṃ aggo ca seṭṭho ca yadidaṃ puññena tejena issariyena paññāya dvinnaṃ devalokānaṃ adhipati. Yaṃnūna mayaṃ sakkaṃ devānamindaṃ etamatthaṃ puccheyyāmā’’ti. Tā sakkassa santikaṃ gantvā sakkaṃ devānamindaṃ taṅkhaṇānurūpanivāsanābharaṇasassirikasarīraṃ aḍḍhateyyakoṭiaccharāgaṇaparivutaṃ pāricchattakamūle paṇḍukambalavarāsane nisinnaṃ abhivādetvā ekamantaṃ ṭhatvā etadavocuṃ – ‘‘yagghe, mārisa, jāneyyāsi, etarahi maṅgalapañhā samuṭṭhitā, eke diṭṭhaṃ maṅgalanti vadanti, eke sutaṃ maṅgalanti vadanti, eke mutaṃ maṅgalanti vadanti. Tattha mayañca aññe ca aniṭṭhaṅgatā, sādhu vata no tvaṃ yāthāvato byākarohī’’ti. Devarājā pakatiyāpi paññavā ‘‘ayaṃ maṅgalakathā kattha paṭhamaṃ samuṭṭhitā’’ti āha. ‘‘Mayaṃ deva cātumahārājikānaṃ assumhā’’ti āhaṃsu. Tato cātumahārājikā ākāsaṭṭhadevatānaṃ, ākāsaṭṭhadevatā bhummadevatānaṃ, bhummadevatā manussārakkhadevatānaṃ, manussārakkhadevatā ‘‘manussaloke samuṭṭhitā’’ti āhaṃsu.
ಅಥ ದೇವಾನಮಿನ್ದೋ ‘‘ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧೋ ಕತ್ಥ ವಸತೀ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿ। ‘‘ಮನುಸ್ಸಲೋಕೇ, ದೇವಾ’’ತಿ ಆಹಂಸು। ‘‘ತಂ ಭಗವನ್ತಂ ಕೋಚಿ ಪುಚ್ಛೀ’’ತಿ ಆಹ। ‘‘ನ ಕೋಚಿ ದೇವಾ’’ತಿ। ‘‘ಕಿಂ ನು ಖೋ ನಾಮ ತುಮ್ಹೇ ಮಾರಿಸಾ ಅಗ್ಗಿಂ ಛಡ್ಡೇತ್ವಾ ಖಜ್ಜೋಪನಕಂ ಉಜ್ಜಾಲೇಥ, ಯೇ ಅನವಸೇಸಮಙ್ಗಲದೇಸಕಂ ತಂ ಭಗವನ್ತಂ ಅತಿಕ್ಕಮಿತ್ವಾ ಮಂ ಪುಚ್ಛಿತಬ್ಬಂ ಮಞ್ಞಥ? ಆಗಚ್ಛಥ, ಮಾರಿಸಾ, ತಂ ಭಗವನ್ತಂ ಪುಚ್ಛಾಮ, ಅದ್ಧಾ ಸಸ್ಸಿರಿಕಂ ಪಞ್ಹಬ್ಯಾಕರಣಂ ಲಭಿಸ್ಸಾಮಾ’’ತಿ ಏಕಂ ದೇವಪುತ್ತಂ ಆಣಾಪೇಸಿ – ‘‘ತ್ವಂ ಭಗವನ್ತಂ ಪುಚ್ಛಾ’’ತಿ। ಸೋ ದೇವಪುತ್ತೋ ತಙ್ಖಣಾನುರೂಪೇನ ಅಲಙ್ಕಾರೇನ ಅತ್ತಾನಂ ಅಲಙ್ಕರಿತ್ವಾ ವಿಜ್ಜುರಿವ ವಿಜ್ಜೋತಮಾನೋ ದೇವಗಣಪರಿವುತೋ ಜೇತವನಮಹಾವಿಹಾರಂ ಆಗನ್ತ್ವಾ ಭಗವನ್ತಂ ಅಭಿವಾದೇತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ಠತ್ವಾ ಮಙ್ಗಲಪಞ್ಹಂ ಪುಚ್ಛನ್ತೋ ಗಾಥಾಯ ಅಜ್ಝಭಾಸಿ। ಭಗವಾ ತಸ್ಸ ತಂ ಪಞ್ಹಂ ವಿಸ್ಸಜ್ಜೇನ್ತೋ ಇಮಂ ಸುತ್ತಮಭಾಸಿ।
Atha devānamindo ‘‘sammāsambuddho kattha vasatī’’ti pucchi. ‘‘Manussaloke, devā’’ti āhaṃsu. ‘‘Taṃ bhagavantaṃ koci pucchī’’ti āha. ‘‘Na koci devā’’ti. ‘‘Kiṃ nu kho nāma tumhe mārisā aggiṃ chaḍḍetvā khajjopanakaṃ ujjāletha, ye anavasesamaṅgaladesakaṃ taṃ bhagavantaṃ atikkamitvā maṃ pucchitabbaṃ maññatha? Āgacchatha, mārisā, taṃ bhagavantaṃ pucchāma, addhā sassirikaṃ pañhabyākaraṇaṃ labhissāmā’’ti ekaṃ devaputtaṃ āṇāpesi – ‘‘tvaṃ bhagavantaṃ pucchā’’ti. So devaputto taṅkhaṇānurūpena alaṅkārena attānaṃ alaṅkaritvā vijjuriva vijjotamāno devagaṇaparivuto jetavanamahāvihāraṃ āgantvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ ṭhatvā maṅgalapañhaṃ pucchanto gāthāya ajjhabhāsi. Bhagavā tassa taṃ pañhaṃ vissajjento imaṃ suttamabhāsi.
ತತ್ಥ ಏವಂ ಮೇ ಸುತನ್ತಿಆದೀನಮತ್ಥೋ ಸಙ್ಖೇಪತೋ ಕಸಿಭಾರದ್ವಾಜಸುತ್ತವಣ್ಣನಾಯಂ ವುತ್ತೋ, ವಿತ್ಥಾರಂ ಪನ ಇಚ್ಛನ್ತೇಹಿ ಪಪಞ್ಚಸೂದನಿಯಾ ಮಜ್ಝಿಮಟ್ಠಕಥಾಯಂ ವುತ್ತನಯೇನ ಗಹೇತಬ್ಬೋ। ಕಸಿಭಾರದ್ವಾಜಸುತ್ತೇ ಚ ‘‘ಮಗಧೇಸು ವಿಹರತಿ ದಕ್ಖಿಣಾಗಿರಿಸ್ಮಿಂ ಏಕನಾಳಾಯಂ ಬ್ರಾಹ್ಮಣಗಾಮೇ’’ತಿ ವುತ್ತಂ, ಇಧ ‘‘ಸಾವತ್ಥಿಯಂ ವಿಹರತಿ ಜೇತವನೇ ಅನಾಥಪಿಣ್ಡಿಕಸ್ಸ ಆರಾಮೇ’’ತಿ। ತಸ್ಮಾ ‘‘ಸಾವತ್ಥಿಯ’’ನ್ತಿ ಇಮಂ ಪದಂ ಆದಿಂ ಕತ್ವಾ ಇಧ ಅಪುಬ್ಬಪದವಣ್ಣನಂ ಕರಿಸ್ಸಾಮ।
Tattha evaṃ me sutantiādīnamattho saṅkhepato kasibhāradvājasuttavaṇṇanāyaṃ vutto, vitthāraṃ pana icchantehi papañcasūdaniyā majjhimaṭṭhakathāyaṃ vuttanayena gahetabbo. Kasibhāradvājasutte ca ‘‘magadhesu viharati dakkhiṇāgirismiṃ ekanāḷāyaṃ brāhmaṇagāme’’ti vuttaṃ, idha ‘‘sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme’’ti. Tasmā ‘‘sāvatthiya’’nti imaṃ padaṃ ādiṃ katvā idha apubbapadavaṇṇanaṃ karissāma.
ಸೇಯ್ಯಥಿದಂ, ಸಾವತ್ಥಿಯನ್ತಿ ಏವಂನಾಮಕೇ ನಗರೇ। ತಂ ಕಿರ ಸವತ್ಥಸ್ಸ ನಾಮ ಇಸಿನೋ ನಿವಾಸಟ್ಠಾನಂ ಅಹೋಸಿ। ತಸ್ಮಾ ಯಥಾ ಕುಸಮ್ಬಸ್ಸ ನಿವಾಸೋ ಕೋಸಮ್ಬೀ, ಕಾಕಣ್ಡಸ್ಸ ನಿವಾಸೋ ಕಾಕಣ್ಡೀತಿ, ಏವಂ ಇತ್ಥಿಲಿಙ್ಗವಸೇನ ‘‘ಸಾವತ್ಥೀ’’ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಪೋರಾಣಾ ಪನ ವಣ್ಣಯನ್ತಿ – ಯಸ್ಮಾ ತಸ್ಮಿಂ ಠಾನೇ ಸತ್ಥಸಮಾಯೋಗೇ ‘‘ಕಿಂಭಣ್ಡಮತ್ಥೀ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿತೇ ‘‘ಸಬ್ಬಮತ್ಥೀ’’ತಿ ಆಹಂಸು, ತಸ್ಮಾ ತಂ ವಚನಮುಪಾದಾಯ ‘‘ಸಾವತ್ಥೀ’’ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ತಸ್ಸಂ ಸಾವತ್ಥಿಯಂ। ಏತೇನಸ್ಸ ಗೋಚರಗಾಮೋ ದೀಪಿತೋ ಹೋತಿ। ಜೇತೋ ನಾಮ ರಾಜಕುಮಾರೋ, ತೇನ ರೋಪಿತಸಂವಡ್ಢಿತತ್ತಾ ತಸ್ಸ ಜೇತಸ್ಸ ವನನ್ತಿ ಜೇತವನಂ, ತಸ್ಮಿಂ ಜೇತವನೇ। ಅನಾಥಾನಂ ಪಿಣ್ಡೋ ಏತಸ್ಮಿಂ ಅತ್ಥೀತಿ ಅನಾಥಪಿಣ್ಡಿಕೋ, ತಸ್ಸ ಅನಾಥಪಿಣ್ಡಿಕಸ್ಸ। ಅನಾಥಪಿಣ್ಡಿಕೇನ ಗಹಪತಿನಾ ಚತುಪಣ್ಣಾಸಕೋಟಿಪರಿಚ್ಚಾಗೇನ ನಿಟ್ಠಾಪಿತಾರಾಮೇತಿ ಅತ್ಥೋ। ಏತೇನಸ್ಸ ಪಬ್ಬಜಿತಾನುರೂಪನಿವಾಸೋಕಾಸೋ ದೀಪಿತೋ ಹೋತಿ।
Seyyathidaṃ, sāvatthiyanti evaṃnāmake nagare. Taṃ kira savatthassa nāma isino nivāsaṭṭhānaṃ ahosi. Tasmā yathā kusambassa nivāso kosambī, kākaṇḍassa nivāso kākaṇḍīti, evaṃ itthiliṅgavasena ‘‘sāvatthī’’ti vuccati. Porāṇā pana vaṇṇayanti – yasmā tasmiṃ ṭhāne satthasamāyoge ‘‘kiṃbhaṇḍamatthī’’ti pucchite ‘‘sabbamatthī’’ti āhaṃsu, tasmā taṃ vacanamupādāya ‘‘sāvatthī’’ti vuccati. Tassaṃ sāvatthiyaṃ. Etenassa gocaragāmo dīpito hoti. Jeto nāma rājakumāro, tena ropitasaṃvaḍḍhitattā tassa jetassa vananti jetavanaṃ, tasmiṃ jetavane. Anāthānaṃ piṇḍo etasmiṃ atthīti anāthapiṇḍiko, tassa anāthapiṇḍikassa. Anāthapiṇḍikena gahapatinā catupaṇṇāsakoṭipariccāgena niṭṭhāpitārāmeti attho. Etenassa pabbajitānurūpanivāsokāso dīpito hoti.
ಅಥಾತಿ ಅವಿಚ್ಛೇದತ್ಥೇ, ಖೋತಿ ಅಧಿಕಾರನ್ತರನಿದಸ್ಸನತ್ಥೇ ನಿಪಾತೋ। ತೇನ ಅವಿಚ್ಛಿನ್ನೇಯೇವ ತತ್ಥ ಭಗವತೋ ವಿಹಾರೇ ‘‘ಇದಮಧಿಕಾರನ್ತರಂ ಉದಪಾದೀ’’ತಿ ದಸ್ಸೇತಿ। ಕಿಂ ತನ್ತಿ? ಅಞ್ಞತರಾ ದೇವತಾತಿಆದಿ। ತತ್ಥ ಅಞ್ಞತರಾತಿ ಅನಿಯಮಿತನಿದ್ದೇಸೋ। ಸಾ ಹಿ ನಾಮಗೋತ್ತತೋ ಅಪಾಕಟಾ, ತಸ್ಮಾ ‘‘ಅಞ್ಞತರಾ’’ತಿ ವುತ್ತಾ। ದೇವೋ ಏವ ದೇವತಾ, ಇತ್ಥಿಪುರಿಸಸಾಧಾರಣಮೇತಂ। ಇಧ ಪನ ಪುರಿಸೋ ಏವ ಸೋ ದೇವಪುತ್ತೋ, ಕಿನ್ತು ಸಾಧಾರಣನಾಮವಸೇನ ‘‘ದೇವತಾ’’ತಿ ವುತ್ತೋ।
Athāti avicchedatthe, khoti adhikārantaranidassanatthe nipāto. Tena avicchinneyeva tattha bhagavato vihāre ‘‘idamadhikārantaraṃ udapādī’’ti dasseti. Kiṃ tanti? Aññatarā devatātiādi. Tattha aññatarāti aniyamitaniddeso. Sā hi nāmagottato apākaṭā, tasmā ‘‘aññatarā’’ti vuttā. Devo eva devatā, itthipurisasādhāraṇametaṃ. Idha pana puriso eva so devaputto, kintu sādhāraṇanāmavasena ‘‘devatā’’ti vutto.
ಅಭಿಕ್ಕನ್ತಾಯ ರತ್ತಿಯಾತಿ ಏತ್ಥ ಅಭಿಕ್ಕನ್ತಸದ್ದೋ ಖಯಸುನ್ದರಾಭಿರೂಪಅಬ್ಭನುಮೋದನಾದೀಸು ದಿಸ್ಸತಿ। ತತ್ಥ ‘‘ಅಭಿಕ್ಕನ್ತಾ, ಭನ್ತೇ, ರತ್ತಿ, ನಿಕ್ಖನ್ತೋ ಪಠಮೋ ಯಾಮೋ, ಚಿರನಿಸಿನ್ನೋ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘೋ। ಉದ್ದಿಸತು, ಭಗವಾ ಭಿಕ್ಖೂನಂ ಪಾತಿಮೋಕ್ಖ’’ನ್ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಚೂಳವ॰ ೩೮೩; ಅ॰ ನಿ॰ ೮.೨೦; ಉದಾ॰ ೪೫) ಖಯೇ ದಿಸ್ಸತಿ। ‘‘ಅಯಂ ಇಮೇಸಂ ಚತುನ್ನಂ ಪುಗ್ಗಲಾನಂ ಅಭಿಕ್ಕನ್ತತರೋ ಚ ಪಣೀತತರೋ ಚಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಅ॰ ನಿ॰ ೪.೧೦೦) ಸುನ್ದರೇ।
Abhikkantāyarattiyāti ettha abhikkantasaddo khayasundarābhirūpaabbhanumodanādīsu dissati. Tattha ‘‘abhikkantā, bhante, ratti, nikkhanto paṭhamo yāmo, ciranisinno bhikkhusaṅgho. Uddisatu, bhagavā bhikkhūnaṃ pātimokkha’’nti evamādīsu (cūḷava. 383; a. ni. 8.20; udā. 45) khaye dissati. ‘‘Ayaṃ imesaṃ catunnaṃ puggalānaṃ abhikkantataro ca paṇītataro cā’’ti evamādīsu (a. ni. 4.100) sundare.
‘‘ಕೋ ಮೇ ವನ್ದತಿ ಪಾದಾನಿ, ಇದ್ಧಿಯಾ ಯಸಸಾ ಜಲಂ।
‘‘Ko me vandati pādāni, iddhiyā yasasā jalaṃ;
ಅಭಿಕ್ಕನ್ತೇನ ವಣ್ಣೇನ, ಸಬ್ಬಾ ಓಭಾಸಯಂ ದಿಸಾ’’ತಿ॥ (ವಿ॰ ವ॰ ೮೫೭) –
Abhikkantena vaṇṇena, sabbā obhāsayaṃ disā’’ti. (vi. va. 857) –
ಏವಮಾದೀಸು ಅಭಿರೂಪೇ। ‘‘ಅಭಿಕ್ಕನ್ತಂ, ಭೋ ಗೋತಮ, ಅಭಿಕ್ಕನ್ತಂ, ಭೋ ಗೋತಮಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಅ॰ ನಿ॰ ೨.೧೬; ಪಾರಾ॰ ೧೫) ಅಬ್ಭನುಮೋದನೇ। ಇಧ ಪನ ಖಯೇ। ತೇನ ಅಭಿಕ್ಕನ್ತಾಯ ರತ್ತಿಯಾ, ಪರಿಕ್ಖೀಣಾಯ ರತ್ತಿಯಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ।
Evamādīsu abhirūpe. ‘‘Abhikkantaṃ, bho gotama, abhikkantaṃ, bho gotamā’’ti evamādīsu (a. ni. 2.16; pārā. 15) abbhanumodane. Idha pana khaye. Tena abhikkantāya rattiyā, parikkhīṇāya rattiyāti vuttaṃ hoti.
ಅಭಿಕ್ಕನ್ತವಣ್ಣಾತಿ ಏತ್ಥ ಅಭಿಕ್ಕನ್ತಸದ್ದೋ ಅಭಿರೂಪೇ, ವಣ್ಣಸದ್ದೋ ಪನ ಛವಿಥುತಿಕುಲವಗ್ಗಕಾರಣಸಣ್ಠಾನಪ್ಪಮಾಣರೂಪಾಯತನಾದೀಸು ದಿಸ್ಸತಿ। ತತ್ಥ ‘‘ಸುವಣ್ಣವಣ್ಣೋಸಿ ಭಗವಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಮ॰ ನಿ॰ ೨.೩೯೯; ಸು॰ ನಿ॰ ೫೫೩) ಛವಿಯಂ। ‘‘ಕದಾ ಸಞ್ಞೂಳ್ಹಾ ಪನ ತೇ, ಗಹಪತಿ, ಇಮೇ ಸಮಣಸ್ಸ ಗೋತಮಸ್ಸ ವಣ್ಣಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಮ॰ ನಿ॰ ೨.೭೭) ಥುತಿಯಂ। ‘‘ಚತ್ತಾರೋಮೇ, ಭೋ ಗೋತಮ, ವಣ್ಣಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೧೧೫) ಕುಲವಗ್ಗೇ। ‘‘ಅಥ ಕೇನ ನು ವಣ್ಣೇನ, ಗನ್ಧತ್ಥೇನೋತಿ ವುಚ್ಚತೀ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೨೩೪) ಕಾರಣೇ। ‘‘ಮಹನ್ತಂ ಹತ್ಥಿರಾಜವಣ್ಣಂ ಅಭಿನಿಮ್ಮಿನಿತ್ವಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೧೩೮) ಸಣ್ಠಾನೇ। ‘‘ತಯೋ ಪತ್ತಸ್ಸ ವಣ್ಣಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು ಪಮಾಣೇ। ‘‘ವಣ್ಣೋ ಗನ್ಧೋ ರಸೋ ಓಜಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು ರೂಪಾಯತನೇ। ಸೋ ಇಧ ಛವಿಯಂ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ। ತೇನ ಅಭಿಕ್ಕನ್ತವಣ್ಣಾ ಅಭಿರೂಪಚ್ಛವೀತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ।
Abhikkantavaṇṇāti ettha abhikkantasaddo abhirūpe, vaṇṇasaddo pana chavithutikulavaggakāraṇasaṇṭhānappamāṇarūpāyatanādīsu dissati. Tattha ‘‘suvaṇṇavaṇṇosi bhagavā’’ti evamādīsu (ma. ni. 2.399; su. ni. 553) chaviyaṃ. ‘‘Kadā saññūḷhā pana te, gahapati, ime samaṇassa gotamassa vaṇṇā’’ti evamādīsu (ma. ni. 2.77) thutiyaṃ. ‘‘Cattārome, bho gotama, vaṇṇā’’ti evamādīsu (dī. ni. 3.115) kulavagge. ‘‘Atha kena nu vaṇṇena, gandhatthenoti vuccatī’’ti evamādīsu (saṃ. ni. 1.234) kāraṇe. ‘‘Mahantaṃ hatthirājavaṇṇaṃ abhinimminitvā’’ti evamādīsu (saṃ. ni. 1.138) saṇṭhāne. ‘‘Tayo pattassa vaṇṇā’’ti evamādīsu pamāṇe. ‘‘Vaṇṇo gandho raso ojā’’ti evamādīsu rūpāyatane. So idha chaviyaṃ daṭṭhabbo. Tena abhikkantavaṇṇā abhirūpacchavīti vuttaṃ hoti.
ಕೇವಲಕಪ್ಪನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಕೇವಲಸದ್ದೋ ಅನವಸೇಸಯೇಭುಯ್ಯಅಬ್ಯಾಮಿಸ್ಸಅನತಿರೇಕದಳ್ಹತ್ಥವಿಸಂಯೋಗಾದಿಅನೇಕತ್ಥೋ। ತಥಾ ಹಿಸ್ಸ ‘‘ಕೇವಲಪರಿಪುಣ್ಣಂ ಪರಿಸುದ್ಧಂ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯ’’ನ್ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ದೀ॰ ನಿ॰ ೧.೨೫೫; ಪಾರಾ॰ ೧) ಅನವಸೇಸತಾ ಅತ್ಥೋ। ‘‘ಕೇವಲಕಪ್ಪಾ ಚ ಅಙ್ಗಮಾಗಧಾ ಪಹೂತಂ ಖಾದನೀಯಂ ಭೋಜನೀಯಂ ಆದಾಯ ಉಪಸಙ್ಕಮಿಸ್ಸನ್ತೀ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಮಹಾವ॰ ೪೩) ಯೇಭುಯ್ಯತಾ। ‘‘ಕೇವಲಸ್ಸ ದುಕ್ಖಕ್ಖನ್ಧಸ್ಸ ಸಮುದಯೋ ಹೋತೀ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ವಿಭ॰ ೨೨೫) ಅಬ್ಯಾಮಿಸ್ಸತಾ। ‘‘ಕೇವಲಂ ಸದ್ಧಾಮತ್ತಕಂ ನೂನ ಅಯಮಾಯಸ್ಮಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಮಹಾವ॰ ೨೪೪) ಅನತಿರೇಕತಾ। ‘‘ಆಯಸ್ಮತೋ ಭನ್ತೇ ಅನುರುದ್ಧಸ್ಸ ಬಾಹಿಕೋ ನಾಮ ಸದ್ಧಿವಿಹಾರಿಕೋ ಕೇವಲಕಪ್ಪಂ ಸಙ್ಘಭೇದಾಯ ಠಿತೋ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಅ॰ ನಿ॰ ೪.೨೪೩) ದಳ್ಹತ್ಥತಾ। ‘‘ಕೇವಲೀ ವುಸಿತವಾ ಉತ್ತಮಪುರಿಸೋತಿ ವುಚ್ಚತೀ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೩.೫೭) ವಿಸಂಯೋಗೋ। ಇಧ ಪನಸ್ಸ ಅನವಸೇಸತೋ ಅತ್ಥೋ ಅಧಿಪ್ಪೇತೋ।
Kevalakappanti ettha kevalasaddo anavasesayebhuyyaabyāmissaanatirekadaḷhatthavisaṃyogādianekattho. Tathā hissa ‘‘kevalaparipuṇṇaṃ parisuddhaṃ brahmacariya’’nti evamādīsu (dī. ni. 1.255; pārā. 1) anavasesatā attho. ‘‘Kevalakappā ca aṅgamāgadhā pahūtaṃ khādanīyaṃ bhojanīyaṃ ādāya upasaṅkamissantī’’ti evamādīsu (mahāva. 43) yebhuyyatā. ‘‘Kevalassa dukkhakkhandhassa samudayo hotī’’ti evamādīsu (vibha. 225) abyāmissatā. ‘‘Kevalaṃ saddhāmattakaṃ nūna ayamāyasmā’’ti evamādīsu (mahāva. 244) anatirekatā. ‘‘Āyasmato bhante anuruddhassa bāhiko nāma saddhivihāriko kevalakappaṃ saṅghabhedāya ṭhito’’ti evamādīsu (a. ni. 4.243) daḷhatthatā. ‘‘Kevalī vusitavā uttamapurisoti vuccatī’’ti evamādīsu (saṃ. ni. 3.57) visaṃyogo. Idha panassa anavasesato attho adhippeto.
ಕಪ್ಪಸದ್ದೋ ಪನಾಯಂ ಅಭಿಸದ್ದಹನವೋಹಾರಕಾಲಪಞ್ಞತ್ತಿಛೇದನವಿಕಪ್ಪಲೇಸಸಮನ್ತಭಾವಾದಿಅನೇಕತ್ಥೋ। ತಥಾ ಹಿಸ್ಸ ‘‘ಓಕಪ್ಪನಿಯಮೇತಂ ಭೋತೋ ಗೋತಮಸ್ಸ, ಯತಾ ತಂ ಅರಹತೋ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧಸ್ಸಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೩೮೭) ಅಭಿಸದ್ದಹನಮತ್ಥೋ। ‘‘ಅನುಜಾನಾಮಿ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಪಞ್ಚಹಿ ಸಮಣಕಪ್ಪೇಹಿ ಫಲಂ ಪರಿಭುಞ್ಜಿತು’’ನ್ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಚೂಳವ॰ ೨೫೦) ವೋಹಾರೋ। ‘‘ಯೇನ ಸುದಂ ನಿಚ್ಚಕಪ್ಪಂ ವಿಹರಾಮೀ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೩೮೭) ಕಾಲೋ। ‘‘ಇಚ್ಚಾಯಸ್ಮಾ ಕಪ್ಪೋ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಸು॰ ನಿ॰ ೧೦೯೮; ಚೂಳನಿ॰ ಕಪ್ಪಮಾಣವಪುಚ್ಛಾ ೧೧೭) ಪಞ್ಞತ್ತಿ। ‘‘ಅಲಙ್ಕತೋ ಕಪ್ಪಿತಕೇಸಮಸ್ಸೂ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಜಾ॰ ೨.೨೨.೧೩೬೮) ಛೇದನಂ। ‘‘ಕಪ್ಪತಿ ದ್ವಙ್ಗುಲಕಪ್ಪೋ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಚೂಳವ॰ ೪೪೬) ವಿಕಪ್ಪೋ। ‘‘ಅತ್ಥಿ ಕಪ್ಪೋ ನಿಪಜ್ಜಿತು’’ನ್ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಅ॰ ನಿ॰ ೮.೮೦) ಲೇಸೋ। ‘‘ಕೇವಲಕಪ್ಪಂ ವೇಳುವನಂ ಓಭಾಸೇತ್ವಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೯೪) ಸಮನ್ತಭಾವೋ। ಇಧ ಪನಸ್ಸ ಸಮನ್ತಭಾವೋ ಅತ್ಥೋತಿ ಅಧಿಪ್ಪೇತೋ। ಯತೋ ಕೇವಲಕಪ್ಪಂ ಜೇತವನನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಅನವಸೇಸಂ ಸಮನ್ತತೋ ಜೇತವನನ್ತಿ ಏವಮತ್ಥೋ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ।
Kappasaddo panāyaṃ abhisaddahanavohārakālapaññattichedanavikappalesasamantabhāvādianekattho. Tathā hissa ‘‘okappaniyametaṃ bhoto gotamassa, yatā taṃ arahato sammāsambuddhassā’’ti evamādīsu (ma. ni. 1.387) abhisaddahanamattho. ‘‘Anujānāmi, bhikkhave, pañcahi samaṇakappehi phalaṃ paribhuñjitu’’nti evamādīsu (cūḷava. 250) vohāro. ‘‘Yena sudaṃ niccakappaṃ viharāmī’’ti evamādīsu (ma. ni. 1.387) kālo. ‘‘Iccāyasmā kappo’’ti evamādīsu (su. ni. 1098; cūḷani. kappamāṇavapucchā 117) paññatti. ‘‘Alaṅkato kappitakesamassū’’ti evamādīsu (jā. 2.22.1368) chedanaṃ. ‘‘Kappati dvaṅgulakappo’’ti evamādīsu (cūḷava. 446) vikappo. ‘‘Atthi kappo nipajjitu’’nti evamādīsu (a. ni. 8.80) leso. ‘‘Kevalakappaṃ veḷuvanaṃ obhāsetvā’’ti evamādīsu (saṃ. ni. 1.94) samantabhāvo. Idha panassa samantabhāvo atthoti adhippeto. Yato kevalakappaṃ jetavananti ettha anavasesaṃ samantato jetavananti evamattho daṭṭhabbo.
ಓಭಾಸೇತ್ವಾತಿ ಆಭಾಯ ಫರಿತ್ವಾ, ಚನ್ದಿಮಾ ವಿಯ ಸೂರಿಯೋ ವಿಯ ಚ ಏಕೋಭಾಸಂ ಏಕಪಜ್ಜೋತಂ ಕರಿತ್ವಾತಿ ಅತ್ಥೋ।
Obhāsetvāti ābhāya pharitvā, candimā viya sūriyo viya ca ekobhāsaṃ ekapajjotaṃ karitvāti attho.
ಯೇನ ಭಗವಾ ತೇನುಪಸಙ್ಕಮೀತಿ ಭುಮ್ಮತ್ಥೇ ಕರಣವಚನಂ, ಯತೋ ಯತ್ಥ ಭಗವಾ, ತತ್ಥ ಉಪಸಙ್ಕಮೀತಿ ಏವಮೇತ್ಥ ಅತ್ಥೋ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ। ಯೇನ ವಾ ಕಾರಣೇನ ಭಗವಾ ದೇವಮನುಸ್ಸೇಹಿ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತಬ್ಬೋ, ತೇನೇವ ಕಾರಣೇನ ಉಪಸಙ್ಕಮೀತಿ ಏವಮ್ಪೇತ್ಥ ಅತ್ಥೋ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ। ಕೇನ ಚ ಕಾರಣೇನ ಭಗವಾ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತಬ್ಬೋ? ನಾನಪ್ಪಕಾರಗುಣವಿಸೇಸಾಧಿಗಮಾಧಿಪ್ಪಾಯೇನ ಸಾದುಫಲೂಪಭೋಗಾಧಿಪ್ಪಾಯೇನ ದಿಜಗಣೇಹಿ ನಿಚ್ಚಫಲಿತಮಹಾರುಕ್ಖೋ ವಿಯ। ಉಪಸಙ್ಕಮೀತಿ ಚ ಗತಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾತಿ ಉಪಸಙ್ಕಮನಪರಿಯೋಸಾನದೀಪನಂ। ಅಥ ವಾ ಏವಂ ಗತಾ ತತೋ ಆಸನ್ನತರಂ ಠಾನಂ ಭಗವತೋ ಸಮೀಪಸಙ್ಖಾತಂ ಗನ್ತ್ವಾತಿಪಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಭಗವನ್ತಂ ಅಭಿವಾದೇತ್ವಾತಿ ಭಗವನ್ತಂ ವನ್ದಿತ್ವಾ ಪಣಮಿತ್ವಾ ನಮಸ್ಸಿತ್ವಾ।
Yena bhagavā tenupasaṅkamīti bhummatthe karaṇavacanaṃ, yato yattha bhagavā, tattha upasaṅkamīti evamettha attho daṭṭhabbo. Yena vā kāraṇena bhagavā devamanussehi upasaṅkamitabbo, teneva kāraṇena upasaṅkamīti evampettha attho daṭṭhabbo. Kena ca kāraṇena bhagavā upasaṅkamitabbo? Nānappakāraguṇavisesādhigamādhippāyena sāduphalūpabhogādhippāyena dijagaṇehi niccaphalitamahārukkho viya. Upasaṅkamīti ca gatāti vuttaṃ hoti. Upasaṅkamitvāti upasaṅkamanapariyosānadīpanaṃ. Atha vā evaṃ gatā tato āsannataraṃ ṭhānaṃ bhagavato samīpasaṅkhātaṃ gantvātipi vuttaṃ hoti. Bhagavantaṃ abhivādetvāti bhagavantaṃ vanditvā paṇamitvā namassitvā.
ಏಕಮನ್ತನ್ತಿ ಭಾವನಪುಂಸಕನಿದ್ದೇಸೋ, ಏಕೋಕಾಸಂ ಏಕಪಸ್ಸನ್ತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಭುಮ್ಮತ್ಥೇ ವಾ ಉಪಯೋಗವಚನಂ। ಅಟ್ಠಾಸೀತಿ ನಿಸಜ್ಜಾದಿಪಟಿಕ್ಖೇಪೋ, ಠಾನಂ ಕಪ್ಪೇಸಿ, ಠಿತಾ ಅಹೋಸೀತಿ ಅತ್ಥೋ।
Ekamantanti bhāvanapuṃsakaniddeso, ekokāsaṃ ekapassanti vuttaṃ hoti. Bhummatthe vā upayogavacanaṃ. Aṭṭhāsīti nisajjādipaṭikkhepo, ṭhānaṃ kappesi, ṭhitā ahosīti attho.
ಕಥಂ ಠಿತಾ ಪನ ಸಾ ಏಕಮನ್ತಂ ಠಿತಾ ಅಹೂತಿ?
Kathaṃ ṭhitā pana sā ekamantaṃ ṭhitā ahūti?
‘‘ನ ಪಚ್ಛತೋ ನ ಪುರತೋ, ನಾಪಿ ಆಸನ್ನದೂರತೋ।
‘‘Na pacchato na purato, nāpi āsannadūrato;
ನ ಕಚ್ಛೇ ನೋಪಿ ಪಟಿವಾತೇ, ನ ಚಾಪಿ ಓಣತುಣ್ಣತೇ।
Na kacche nopi paṭivāte, na cāpi oṇatuṇṇate;
ಇಮೇ ದೋಸೇ ವಿವಜ್ಜೇತ್ವಾ, ಏಕಮನ್ತಂ ಠಿತಾ ಅಹೂ’’ತಿ॥
Ime dose vivajjetvā, ekamantaṃ ṭhitā ahū’’ti.
ಕಸ್ಮಾ ಪನಾಯಂ ಅಟ್ಠಾಸಿ ಏವ, ನ ನಿಸೀದೀತಿ? ಲಹುಂ ನಿವತ್ತಿತುಕಾಮತಾಯ। ದೇವತಾ ಹಿ ಕಞ್ಚಿದೇವ ಅತ್ಥವಸಂ ಪಟಿಚ್ಚ ಸುಚಿಪುರಿಸೋ ವಿಯ ವಚ್ಚಟ್ಠಾನಂ ಮನುಸ್ಸಲೋಕಂ ಆಗಚ್ಛನ್ತಿ। ಪಕತಿಯಾ ಪನೇತಾಸಂ ಯೋಜನಸತತೋ ಪಭುತಿ ಮನುಸ್ಸಲೋಕೋ ದುಗ್ಗನ್ಧತಾಯ ಪಟಿಕೂಲೋ ಹೋತಿ, ನ ತತ್ಥ ಅಭಿರಮನ್ತಿ। ತೇನ ಸಾ ಆಗತಕಿಚ್ಚಂ ಕತ್ವಾ ಲಹುಂ ನಿವತ್ತಿತುಕಾಮತಾಯ ನ ನಿಸೀದಿ। ಯಸ್ಸ ಚ ಗಮನಾದಿಇರಿಯಾಪಥಪರಿಸ್ಸಮಸ್ಸ ವಿನೋದನತ್ಥಂ ನಿಸೀದನ್ತಿ, ಸೋ ದೇವಾನಂ ಪರಿಸ್ಸಮೋ ನತ್ಥಿ, ತಸ್ಮಾಪಿ ನ ನಿಸೀದಿ। ಯೇ ಚ ಮಹಾಸಾವಕಾ ಭಗವನ್ತಂ ಪರಿವಾರೇತ್ವಾ ಠಿತಾ, ತೇ ಪತಿಮಾನೇಸಿ, ತಸ್ಮಾಪಿ ನ ನಿಸೀದಿ। ಅಪಿಚ ಭಗವತಿ ಗಾರವೇನೇವ ನ ನಿಸೀದಿ। ದೇವಾನಞ್ಹಿ ನಿಸೀದಿತುಕಾಮಾನಂ ಆಸನಂ ನಿಬ್ಬತ್ತತಿ, ತಂ ಅನಿಚ್ಛಮಾನಾ ನಿಸಜ್ಜಾಯ ಚಿತ್ತಮ್ಪಿ ಅಕತ್ವಾ ಏಕಮನ್ತಂ ಅಟ್ಠಾಸಿ।
Kasmā panāyaṃ aṭṭhāsi eva, na nisīdīti? Lahuṃ nivattitukāmatāya. Devatā hi kañcideva atthavasaṃ paṭicca sucipuriso viya vaccaṭṭhānaṃ manussalokaṃ āgacchanti. Pakatiyā panetāsaṃ yojanasatato pabhuti manussaloko duggandhatāya paṭikūlo hoti, na tattha abhiramanti. Tena sā āgatakiccaṃ katvā lahuṃ nivattitukāmatāya na nisīdi. Yassa ca gamanādiiriyāpathaparissamassa vinodanatthaṃ nisīdanti, so devānaṃ parissamo natthi, tasmāpi na nisīdi. Ye ca mahāsāvakā bhagavantaṃ parivāretvā ṭhitā, te patimānesi, tasmāpi na nisīdi. Apica bhagavati gāraveneva na nisīdi. Devānañhi nisīditukāmānaṃ āsanaṃ nibbattati, taṃ anicchamānā nisajjāya cittampi akatvā ekamantaṃ aṭṭhāsi.
ಏಕಮನ್ತಂ ಠಿತಾ ಖೋ ಸಾ ದೇವತಾತಿ ಏವಂ ಇಮೇಹಿ ಕಾರಣೇಹಿ ಏಕಮನ್ತಂ ಠಿತಾ ಖೋ ಸಾ ದೇವತಾ। ಭಗವನ್ತಂ ಗಾಥಾಯ ಅಜ್ಝಭಾಸೀತಿ ಭಗವನ್ತಂ ಗಾಥಾಯ ಅಕ್ಖರಪದನಿಯಮಿತಗನ್ಥಿತೇನ ವಚನೇನ ಅಭಾಸೀತಿ ಅತ್ಥೋ।
Ekamantaṃ ṭhitā kho sā devatāti evaṃ imehi kāraṇehi ekamantaṃ ṭhitā kho sā devatā. Bhagavantaṃ gāthāya ajjhabhāsīti bhagavantaṃ gāthāya akkharapadaniyamitaganthitena vacanena abhāsīti attho.
೨೬೧. ತತ್ಥ ಬಹೂತಿ ಅನಿಯಮಿತಸಙ್ಖ್ಯಾನಿದ್ದೇಸೋ। ತೇನ ಅನೇಕಸತಾ ಅನೇಕಸಹಸ್ಸಾ ಅನೇಕಸತಸಹಸ್ಸಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ದಿಬ್ಬನ್ತೀತಿ ದೇವಾ, ಪಞ್ಚಹಿ ಕಾಮಗುಣೇಹಿ ಕೀಳನ್ತಿ, ಅತ್ತನೋ ವಾ ಸಿರಿಯಾ ಜೋತನ್ತೀತಿ ಅತ್ಥೋ। ಅಪಿಚ ತಿವಿಧಾ ದೇವಾ ಸಮ್ಮುತಿಉಪಪತ್ತಿವಿಸುದ್ಧಿವಸೇನ। ಯಥಾಹ –
261. Tattha bahūti aniyamitasaṅkhyāniddeso. Tena anekasatā anekasahassā anekasatasahassāti vuttaṃ hoti. Dibbantīti devā, pañcahi kāmaguṇehi kīḷanti, attano vā siriyā jotantīti attho. Apica tividhā devā sammutiupapattivisuddhivasena. Yathāha –
‘‘ದೇವಾತಿ ತಯೋ ದೇವಾ ಸಮ್ಮುತಿದೇವಾ, ಉಪಪತ್ತಿದೇವಾ, ವಿಸುದ್ಧಿದೇವಾ। ತತ್ಥ ಸಮ್ಮುತಿದೇವಾ ನಾಮ ರಾಜಾನೋ, ದೇವಿಯೋ, ರಾಜಕುಮಾರಾ। ಉಪಪತ್ತಿದೇವಾ ನಾಮ ಚಾತುಮಹಾರಾಜಿಕೇ ದೇವೇ ಉಪಾದಾಯ ತದುತ್ತರಿದೇವಾ। ವಿಸುದ್ಧಿದೇವಾ ನಾಮ ಅರಹನ್ತೋ ವುಚ್ಚನ್ತೀ’’ತಿ (ಚೂಳನಿ॰ ಧೋತಕಮಾಣವಪುಚ್ಛಾನಿದ್ದೇಸ ೩೨, ಪಾರಾಯನಾನುಗೀತಿಗಾಥಾನಿದ್ದೇಸ ೧೧೯)।
‘‘Devāti tayo devā sammutidevā, upapattidevā, visuddhidevā. Tattha sammutidevā nāma rājāno, deviyo, rājakumārā. Upapattidevā nāma cātumahārājike deve upādāya taduttaridevā. Visuddhidevā nāma arahanto vuccantī’’ti (cūḷani. dhotakamāṇavapucchāniddesa 32, pārāyanānugītigāthāniddesa 119).
ತೇಸು ಇಧ ಉಪಪತ್ತಿದೇವಾ ಅಧಿಪ್ಪೇತಾ। ಮನುನೋ ಅಪಚ್ಚಾತಿ ಮನುಸ್ಸಾ। ಪೋರಾಣಾ ಪನ ಭಣನ್ತಿ – ಮನಸ್ಸ ಉಸ್ಸನ್ನತಾಯ ಮನುಸ್ಸಾ। ತೇ ಜಮ್ಬುದೀಪಕಾ, ಅಪರಗೋಯಾನಕಾ, ಉತ್ತರಕುರುಕಾ, ಪುಬ್ಬವಿದೇಹಕಾತಿ ಚತುಬ್ಬಿಧಾ। ಇಧ ಜಮ್ಬುದೀಪಕಾ ಅಧಿಪ್ಪೇತಾ। ಮಙ್ಗಲನ್ತಿ ಇಮೇಹಿ ಸತ್ತಾತಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ, ಇದ್ಧಿಂ ವುದ್ಧಿಞ್ಚ ಪಾಪುಣನ್ತೀತಿ ಅತ್ಥೋ। ಅಚಿನ್ತಯುನ್ತಿ ಚಿನ್ತೇಸುಂ। ಆಕಙ್ಖಮಾನಾತಿ ಇಚ್ಛಮಾನಾ ಪತ್ಥಯಮಾನಾ ಪಿಹಯಮಾನಾ। ಸೋತ್ಥಾನನ್ತಿ ಸೋತ್ಥಿಭಾವಂ, ಸಬ್ಬೇಸಂ ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಸಮ್ಪರಾಯಿಕಾನಂ ಸೋಭನಾನಂ ಸುನ್ದರಾನಂ ಕಲ್ಯಾಣಾನಂ ಧಮ್ಮಾನಮತ್ಥಿತನ್ತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಬ್ರೂಹೀತಿ ದೇಸೇಹಿ ಪಕಾಸೇಹಿ ಆಚಿಕ್ಖ ವಿವರ ವಿಭಜ ಉತ್ತಾನೀಕರೋಹಿ। ಮಙ್ಗಲನ್ತಿ ಇದ್ಧಿಕಾರಣಂ ವುದ್ಧಿಕಾರಣಂ ಸಬ್ಬಸಮ್ಪತ್ತಿಕಾರಣಂ। ಉತ್ತಮನ್ತಿ ವಿಸಿಟ್ಠಂ ಪವರಂ ಸಬ್ಬಲೋಕಹಿತಸುಖಾವಹನ್ತಿ ಅಯಂ ಗಾಥಾಯ ಅನುಪುಬ್ಬಪದವಣ್ಣನಾ।
Tesu idha upapattidevā adhippetā. Manuno apaccāti manussā. Porāṇā pana bhaṇanti – manassa ussannatāya manussā. Te jambudīpakā, aparagoyānakā, uttarakurukā, pubbavidehakāti catubbidhā. Idha jambudīpakā adhippetā. Maṅgalanti imehi sattāti maṅgalāni, iddhiṃ vuddhiñca pāpuṇantīti attho. Acintayunti cintesuṃ. Ākaṅkhamānāti icchamānā patthayamānā pihayamānā. Sotthānanti sotthibhāvaṃ, sabbesaṃ diṭṭhadhammikasamparāyikānaṃ sobhanānaṃ sundarānaṃ kalyāṇānaṃ dhammānamatthitanti vuttaṃ hoti. Brūhīti desehi pakāsehi ācikkha vivara vibhaja uttānīkarohi. Maṅgalanti iddhikāraṇaṃ vuddhikāraṇaṃ sabbasampattikāraṇaṃ. Uttamanti visiṭṭhaṃ pavaraṃ sabbalokahitasukhāvahanti ayaṃ gāthāya anupubbapadavaṇṇanā.
ಅಯಂ ಪನ ಪಿಣ್ಡತ್ಥೋ – ಸೋ ದೇವಪುತ್ತೋ ದಸಸಹಸ್ಸಚಕ್ಕವಾಳೇಸು ದೇವತಾ ಮಙ್ಗಲಪಞ್ಹಂ ಸೋತುಕಾಮತಾಯ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಏಕಚಕ್ಕವಾಳೇ ಸನ್ನಿಪತಿತ್ವಾ ಏಕವಾಲಗ್ಗಕೋಟಿಓಕಾಸಮತ್ತೇ ದಸಪಿ ವೀಸಮ್ಪಿ ತಿಂಸಮ್ಪಿ ಚತ್ತಾಲೀಸಮ್ಪಿ ಪಞ್ಞಾಸಮ್ಪಿ ಸಟ್ಠಿಪಿ ಸತ್ತತಿಪಿ ಅಸೀತಿಪಿ ಸುಖುಮತ್ತಭಾವೇ ನಿಮ್ಮಿನಿತ್ವಾ ಸಬ್ಬದೇವಮಾರಬ್ರಹ್ಮಾನೋ ಸಿರಿಯಾ ಚ ತೇಜಸಾ ಚ ಅಧಿಗಯ್ಹ ವಿರೋಚಮಾನಂ ಪಞ್ಞತ್ತವರಬುದ್ಧಾಸನೇ ನಿಸಿನ್ನಂ ಭಗವನ್ತಂ ಪರಿವಾರೇತ್ವಾ ಠಿತಾ ದಿಸ್ವಾ ತಸ್ಮಿಂ ಚ ಸಮಯೇ ಅನಾಗತಾನಮ್ಪಿ ಸಕಲಜಮ್ಬುದೀಪಕಾನಂ ಮನುಸ್ಸಾನಂ ಚೇತಸಾ ಚೇತೋಪರಿವಿತಕ್ಕಮಞ್ಞಾಯ ಸಬ್ಬದೇವಮನುಸ್ಸಾನಂ ವಿಚಿಕಿಚ್ಛಾಸಲ್ಲಸಮುದ್ಧರಣತ್ಥಂ ಆಹ – ‘‘ಬಹೂ ದೇವಾ ಮನುಸ್ಸಾ ಚ, ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಅಚಿನ್ತಯುಂ, ಆಕಙ್ಖಮಾನಾ ಸೋತ್ಥಾನಂ ಅತ್ತನೋ ಸೋತ್ಥಿಭಾವಂ ಇಚ್ಛನ್ತಾ, ಬ್ರೂಹಿ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮಂ, ತೇಸಂ ದೇವಾನಂ ಅನುಮತಿಯಾ ಮನುಸ್ಸಾನಞ್ಚ ಅನುಗ್ಗಹೇನ ಮಯಾ ಪುಟ್ಠೋ ಸಮಾನೋ ಯಂ ಸಬ್ಬೇಸಮೇವ ಅಮ್ಹಾಕಂ ಏಕನ್ತಹಿತಸುಖಾವಹನತೋ ಉತ್ತಮಂ ಮಙ್ಗಲಂ, ತಂ ನೋ ಅನುಕಮ್ಪಂ ಉಪಾದಾಯ ಬ್ರೂಹಿ ಭಗವಾ’’ತಿ।
Ayaṃ pana piṇḍattho – so devaputto dasasahassacakkavāḷesu devatā maṅgalapañhaṃ sotukāmatāya imasmiṃ ekacakkavāḷe sannipatitvā ekavālaggakoṭiokāsamatte dasapi vīsampi tiṃsampi cattālīsampi paññāsampi saṭṭhipi sattatipi asītipi sukhumattabhāve nimminitvā sabbadevamārabrahmāno siriyā ca tejasā ca adhigayha virocamānaṃ paññattavarabuddhāsane nisinnaṃ bhagavantaṃ parivāretvā ṭhitā disvā tasmiṃ ca samaye anāgatānampi sakalajambudīpakānaṃ manussānaṃ cetasā cetoparivitakkamaññāya sabbadevamanussānaṃ vicikicchāsallasamuddharaṇatthaṃ āha – ‘‘bahū devā manussā ca, maṅgalāni acintayuṃ, ākaṅkhamānā sotthānaṃ attano sotthibhāvaṃ icchantā, brūhi maṅgalamuttamaṃ, tesaṃ devānaṃ anumatiyā manussānañca anuggahena mayā puṭṭho samāno yaṃ sabbesameva amhākaṃ ekantahitasukhāvahanato uttamaṃ maṅgalaṃ, taṃ no anukampaṃ upādāya brūhi bhagavā’’ti.
೨೬೨. ಏವಮೇತಂ ದೇವಪುತ್ತಸ್ಸ ವಚನಂ ಸುತ್ವಾ ಭಗವಾ ‘‘ಅಸೇವನಾ ಚ ಬಾಲಾನ’’ನ್ತಿ ಗಾಥಮಾಹ। ತತ್ಥ ಅಸೇವನಾತಿ ಅಭಜನಾ ಅಪಯಿರುಪಾಸನಾ। ಬಾಲಾನನ್ತಿ ಬಲನ್ತಿ ಅಸ್ಸಸನ್ತೀತಿ ಬಾಲಾ, ಅಸ್ಸಸಿತಪಸ್ಸಸಿತಮತ್ತೇನ ಜೀವನ್ತಿ, ನ ಪಞ್ಞಾಜೀವಿತೇನಾತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ। ತೇಸಂ ಬಾಲಾನಂ ಪಣ್ಡಿತಾನನ್ತಿ ಪಣ್ಡನ್ತೀತಿ ಪಣ್ಡಿತಾ, ಸನ್ದಿಟ್ಠಿಕಸಮ್ಪರಾಯಿಕೇಸು ಅತ್ಥೇಸು ಞಾಣಗತಿಯಾ ಗಚ್ಛನ್ತೀತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ। ತೇಸಂ ಪಣ್ಡಿತಾನಂ। ಸೇವನಾತಿ ಭಜನಾ ಪಯಿರುಪಾಸನಾ ತಂಸಹಾಯತಾ ತಂಸಮ್ಪವಙ್ಕತಾ। ಪೂಜಾತಿ ಸಕ್ಕಾರಗರುಕಾರಮಾನನವನ್ದನಾ। ಪೂಜನೇಯ್ಯಾನನ್ತಿ ಪೂಜಾರಹಾನಂ। ಏತಂ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮನ್ತಿ ಯಾ ಚ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಾ, ಯಾ ಚ ಪಣ್ಡಿತಾನಂ ಸೇವನಾ, ಯಾ ಚ ಪೂಜನೇಯ್ಯಾನಂ ಪೂಜಾ, ತಂ ಸಬ್ಬಂ ಸಮ್ಪಿಣ್ಡೇತ್ವಾ ಆಹ ಏತಂ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮನ್ತಿ। ಯಂ ತಯಾ ಪುಟ್ಠಂ ‘‘ಬ್ರೂಹಿ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮ’’ನ್ತಿ, ಏತ್ಥ ತಾವ ಏತಂ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮನ್ತಿ ಗಣ್ಹಾಹೀತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಅಯಮೇತಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಪದವಣ್ಣನಾ।
262. Evametaṃ devaputtassa vacanaṃ sutvā bhagavā ‘‘asevanā ca bālāna’’nti gāthamāha. Tattha asevanāti abhajanā apayirupāsanā. Bālānanti balanti assasantīti bālā, assasitapassasitamattena jīvanti, na paññājīvitenāti adhippāyo. Tesaṃ bālānaṃ paṇḍitānanti paṇḍantīti paṇḍitā, sandiṭṭhikasamparāyikesu atthesu ñāṇagatiyā gacchantīti adhippāyo. Tesaṃ paṇḍitānaṃ. Sevanāti bhajanā payirupāsanā taṃsahāyatā taṃsampavaṅkatā. Pūjāti sakkāragarukāramānanavandanā. Pūjaneyyānanti pūjārahānaṃ. Etaṃ maṅgalamuttamanti yā ca bālānaṃ asevanā, yā ca paṇḍitānaṃ sevanā, yā ca pūjaneyyānaṃ pūjā, taṃ sabbaṃ sampiṇḍetvā āha etaṃ maṅgalamuttamanti. Yaṃ tayā puṭṭhaṃ ‘‘brūhi maṅgalamuttama’’nti, ettha tāva etaṃ maṅgalamuttamanti gaṇhāhīti vuttaṃ hoti. Ayametissā gāthāya padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನಸ್ಸಾ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ – ಏವಮೇತಂ ದೇವಪುತ್ತಸ್ಸ ವಚನಂ ಸುತ್ವಾ ಭಗವಾ ಇಮಂ ಗಾಥಮಾಹ। ತತ್ಥ ಯಸ್ಮಾ ಚತುಬ್ಬಿಧಾ ಕಥಾ ಪುಚ್ಛಿತಕಥಾ, ಅಪುಚ್ಛಿತಕಥಾ, ಸಾನುಸನ್ಧಿಕಥಾ, ಅನನುಸನ್ಧಿಕಥಾತಿ। ತತ್ಥ ‘‘ಪುಚ್ಛಾಮಿ ತಂ, ಗೋತಮ, ಭೂರಿಪಞ್ಞಂ, ಕಥಂಕರೋ ಸಾವಕೋ ಸಾಧು ಹೋತೀ’’ತಿ (ಸು॰ ನಿ॰ ೩೭೮) ಚ, ‘‘ಕಥಂ ನು ತ್ವಂ, ಮಾರಿಸ, ಓಘಮತರೀ’’ತಿ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೧) ಚ ಏವಮಾದೀಸು ಪುಚ್ಛಿತೇನ ಕಥಿಕಾ ಪುಚ್ಛಿತಕಥಾ। ‘‘ಯಂ ಪರೇ ಸುಖತೋ ಆಹು, ತದರಿಯಾ ಆಹು ದುಕ್ಖತೋ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಸು॰ ನಿ॰ ೭೬೭) ಅಪುಚ್ಛಿತೇನ ಅತ್ತಜ್ಝಾಸಯವಸೇನೇವ ಕಥಿತಾ ಅಪುಚ್ಛಿತಕಥಾ। ಸಬ್ಬಾಪಿ ಬುದ್ಧಾನಂ ಕಥಾ ‘‘ಸನಿದಾನಾಹಂ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಧಮ್ಮಂ ದೇಸೇಮೀ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೩.೧೨೬; ಕಥಾ॰ ೮೦೬) ವಚನತೋ ಸಾನುಸನ್ಧಿಕಥಾ। ಅನನುಸನ್ಧಿಕಥಾ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಸಾಸನೇ ನತ್ಥಿ। ಏವಮೇತಾಸು ಕಥಾಸು ಅಯಂ ದೇವಪುತ್ತೇನ ಪುಚ್ಛಿತೇನ ಭಗವತಾ ಕಥಿತತ್ತಾ ಪುಚ್ಛಿತಕಥಾ। ಪುಚ್ಛಿತಕಥಾಯಞ್ಚ ಯಥಾ ಛೇಕೋ ಪುರಿಸೋ ಕುಸಲೋ ಮಗ್ಗಸ್ಸ, ಕುಸಲೋ ಅಮಗ್ಗಸ್ಸ, ಮಗ್ಗಂ ಪುಟ್ಠೋ ಪಠಮಂ ವಿಜಹಿತಬ್ಬಂ ಆಚಿಕ್ಖಿತ್ವಾ ಪಚ್ಛಾ ಗಹೇತಬ್ಬಂ ಆಚಿಕ್ಖತಿ – ‘‘ಅಸುಕಸ್ಮಿಂ ನಾಮ ಠಾನೇ ದ್ವೇಧಾಪಥೋ ಹೋತಿ, ತತ್ಥ ವಾಮಂ ಮುಞ್ಚಿತ್ವಾ ದಕ್ಖಿಣಂ ಗಣ್ಹಥಾ’’ತಿ, ಏವಂ ಸೇವಿತಬ್ಬಾಸೇವಿತಬ್ಬೇಸು ಅಸೇವಿತಬ್ಬಂ ಆಚಿಕ್ಖಿತ್ವಾ ಸೇವಿತಬ್ಬಂ ಆಚಿಕ್ಖತಿ। ಭಗವಾ ಚ ಮಗ್ಗಕುಸಲಪುರಿಸಸದಿಸೋ। ಯಥಾಹ –
Atthavaṇṇanā panassā evaṃ veditabbā – evametaṃ devaputtassa vacanaṃ sutvā bhagavā imaṃ gāthamāha. Tattha yasmā catubbidhā kathā pucchitakathā, apucchitakathā, sānusandhikathā, ananusandhikathāti. Tattha ‘‘pucchāmi taṃ, gotama, bhūripaññaṃ, kathaṃkaro sāvako sādhu hotī’’ti (su. ni. 378) ca, ‘‘kathaṃ nu tvaṃ, mārisa, oghamatarī’’ti (saṃ. ni. 1.1) ca evamādīsu pucchitena kathikā pucchitakathā. ‘‘Yaṃ pare sukhato āhu, tadariyā āhu dukkhato’’ti evamādīsu (su. ni. 767) apucchitena attajjhāsayavaseneva kathitā apucchitakathā. Sabbāpi buddhānaṃ kathā ‘‘sanidānāhaṃ, bhikkhave, dhammaṃ desemī’’ti (a. ni. 3.126; kathā. 806) vacanato sānusandhikathā. Ananusandhikathā imasmiṃ sāsane natthi. Evametāsu kathāsu ayaṃ devaputtena pucchitena bhagavatā kathitattā pucchitakathā. Pucchitakathāyañca yathā cheko puriso kusalo maggassa, kusalo amaggassa, maggaṃ puṭṭho paṭhamaṃ vijahitabbaṃ ācikkhitvā pacchā gahetabbaṃ ācikkhati – ‘‘asukasmiṃ nāma ṭhāne dvedhāpatho hoti, tattha vāmaṃ muñcitvā dakkhiṇaṃ gaṇhathā’’ti, evaṃ sevitabbāsevitabbesu asevitabbaṃ ācikkhitvā sevitabbaṃ ācikkhati. Bhagavā ca maggakusalapurisasadiso. Yathāha –
‘‘ಪುರಿಸೋ ಮಗ್ಗಕುಸಲೋತಿ ಖೋ, ತಿಸ್ಸ, ತಥಾಗತಸ್ಸೇತಂ ಅಧಿವಚನಂ ಅರಹತೋ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧಸ್ಸಾ’’ತಿ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೩.೮೪)।
‘‘Puriso maggakusaloti kho, tissa, tathāgatassetaṃ adhivacanaṃ arahato sammāsambuddhassā’’ti (saṃ. ni. 3.84).
ಸೋ ಹಿ ಕುಸಲೋ ಇಮಸ್ಸ ಲೋಕಸ್ಸ, ಕುಸಲೋ ಪರಸ್ಸ ಲೋಕಸ್ಸ, ಕುಸಲೋ ಮಚ್ಚುಧೇಯ್ಯಸ್ಸ, ಕುಸಲೋ ಅಮಚ್ಚುಧೇಯ್ಯಸ್ಸ, ಕುಸಲೋ ಮಾರಧೇಯ್ಯಸ್ಸ, ಕುಸಲೋ ಅಮಾರಧೇಯ್ಯಸ್ಸಾತಿ। ತಸ್ಮಾ ಪಠಮಂ ಅಸೇವಿತಬ್ಬಂ ಆಚಿಕ್ಖಿತ್ವಾ ಸೇವಿತಬ್ಬಂ ಆಚಿಕ್ಖನ್ತೋ ಆಹ – ‘‘ಅಸೇವನಾ ಚ ಬಾಲಾನಂ, ಪಣ್ಡಿತಾನಞ್ಚ ಸೇವನಾ’’ತಿ। ವಿಜಹಿತಬ್ಬಮಗ್ಗೋ ವಿಯ ಹಿ ಪಠಮಂ ಬಾಲಾ ನ ಸೇವಿತಬ್ಬಾ ನ ಪಯಿರುಪಾಸಿತಬ್ಬಾ, ತತೋ ಗಹೇತಬ್ಬಮಗ್ಗೋ ವಿಯ ಪಣ್ಡಿತಾ ಸೇವಿತಬ್ಬಾ ಪಯಿರುಪಾಸಿತಬ್ಬಾತಿ।
So hi kusalo imassa lokassa, kusalo parassa lokassa, kusalo maccudheyyassa, kusalo amaccudheyyassa, kusalo māradheyyassa, kusalo amāradheyyassāti. Tasmā paṭhamaṃ asevitabbaṃ ācikkhitvā sevitabbaṃ ācikkhanto āha – ‘‘asevanā ca bālānaṃ, paṇḍitānañca sevanā’’ti. Vijahitabbamaggo viya hi paṭhamaṃ bālā na sevitabbā na payirupāsitabbā, tato gahetabbamaggo viya paṇḍitā sevitabbā payirupāsitabbāti.
ಕಸ್ಮಾ ಪನ ಭಗವತಾ ಮಙ್ಗಲಂ ಕಥೇನ್ತೇನ ಪಠಮಂ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಾ ಪಣ್ಡಿತಾನಞ್ಚ ಸೇವನಾ ಕಥಿತಾತಿ? ವುಚ್ಚತೇ – ಯಸ್ಮಾ ಇಮಂ ದಿಟ್ಠಾದೀಸು ಮಙ್ಗಲದಿಟ್ಠಿಂ ಬಾಲಸೇವನಾಯ ದೇವಮನುಸ್ಸಾ ಗಣ್ಹಿಂಸು, ಸಾ ಚ ಅಮಙ್ಗಲಂ, ತಸ್ಮಾ ನೇಸಂ ತಂ ಇಧಲೋಕತ್ಥಪರಲೋಕತ್ಥಭಞ್ಜಕಂ ಅಕಲ್ಯಾಣಮಿತ್ತಸಂಸಗ್ಗಂ ಗರಹನ್ತೇನ ಉಭಯಲೋಕತ್ಥಸಾಧಕಞ್ಚ ಕಲ್ಯಾಣಮಿತ್ತಸಂಸಗ್ಗಂ ಪಸಂಸನ್ತೇನ ಭಗವತಾ ಪಠಮಂ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಾ ಪಣ್ಡಿತಾನಞ್ಚ ಸೇವನಾ ಕಥಿತಾತಿ।
Kasmā pana bhagavatā maṅgalaṃ kathentena paṭhamaṃ bālānaṃ asevanā paṇḍitānañca sevanā kathitāti? Vuccate – yasmā imaṃ diṭṭhādīsu maṅgaladiṭṭhiṃ bālasevanāya devamanussā gaṇhiṃsu, sā ca amaṅgalaṃ, tasmā nesaṃ taṃ idhalokatthaparalokatthabhañjakaṃ akalyāṇamittasaṃsaggaṃ garahantena ubhayalokatthasādhakañca kalyāṇamittasaṃsaggaṃ pasaṃsantena bhagavatā paṭhamaṃ bālānaṃ asevanā paṇḍitānañca sevanā kathitāti.
ತತ್ಥ ಬಾಲಾ ನಾಮ ಯೇ ಕೇಚಿ ಪಾಣಾತಿಪಾತಾದಿಅಕುಸಲಕಮ್ಮಪಥಸಮನ್ನಾಗತಾ ಸತ್ತಾ। ತೇ ತೀಹಾಕಾರೇಹಿ ಜಾನಿತಬ್ಬಾ। ಯಥಾಹ – ‘‘ತೀಣಿಮಾನಿ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಬಾಲಸ್ಸ ಬಾಲಲಕ್ಖಣಾನೀ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೩.೩; ಮ॰ ನಿ॰ ೩.೨೪೬) ಸುತ್ತಂ। ಅಪಿಚ ಪೂರಣಕಸ್ಸಪಾದಯೋ ಛ ಸತ್ಥಾರೋ ದೇವದತ್ತಕೋಕಾಲಿಕಕಟಮೋದಕತಿಸ್ಸಖಣ್ಡದೇವಿಯಾಪುತ್ತಸಮುದ್ದದತ್ತಚಿಞ್ಚಮಾಣವಿಕಾದಯೋ ಅತೀತಕಾಲೇ ಚ ದೀಘವಿದಸ್ಸ ಭಾತಾತಿ ಇಮೇ ಅಞ್ಞೇ ಚ ಏವರೂಪಾ ಸತ್ತಾ ಬಾಲಾತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ।
Tattha bālā nāma ye keci pāṇātipātādiakusalakammapathasamannāgatā sattā. Te tīhākārehi jānitabbā. Yathāha – ‘‘tīṇimāni, bhikkhave, bālassa bālalakkhaṇānī’’ti (a. ni. 3.3; ma. ni. 3.246) suttaṃ. Apica pūraṇakassapādayo cha satthāro devadattakokālikakaṭamodakatissakhaṇḍadeviyāputtasamuddadattaciñcamāṇavikādayo atītakāle ca dīghavidassa bhātāti ime aññe ca evarūpā sattā bālāti veditabbā.
ತೇ ಅಗ್ಗಿಪದಿತ್ತಮಿವ ಅಙ್ಗಾರಂ ಅತ್ತನಾ ದುಗ್ಗಹಿತೇನ ಅತ್ತಾನಞ್ಚ ಅತ್ತನೋ ವಚನಕಾರಕೇ ಚ ವಿನಾಸೇನ್ತಿ, ಯಥಾ ದೀಘವಿದಸ್ಸ ಭಾತಾ ಚತುಬುದ್ಧನ್ತರಂ ಸಟ್ಠಿಯೋಜನಮತ್ತೇನ ಅತ್ತಭಾವೇನ ಉತ್ತಾನೋ ಪತಿತೋ ಮಹಾನಿರಯೇ ಪಚ್ಚತಿ, ಯಥಾ ಚ ತಸ್ಸ ದಿಟ್ಠಿಂ ಅಭಿರುಚಿಕಾನಿ ಪಞ್ಚ ಕುಲಸತಾನಿ ತಸ್ಸೇವ ಸಹಬ್ಯತಂ ಉಪಪನ್ನಾನಿ ನಿರಯೇ ಪಚ್ಚನ್ತಿ। ವುತ್ತಂ ಹೇತಂ –
Te aggipadittamiva aṅgāraṃ attanā duggahitena attānañca attano vacanakārake ca vināsenti, yathā dīghavidassa bhātā catubuddhantaraṃ saṭṭhiyojanamattena attabhāvena uttāno patito mahāniraye paccati, yathā ca tassa diṭṭhiṃ abhirucikāni pañca kulasatāni tasseva sahabyataṃ upapannāni niraye paccanti. Vuttaṃ hetaṃ –
‘‘ಸೇಯ್ಯಥಾಪಿ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ನಳಾಗಾರಾ ವಾ ತಿಣಾಗಾರಾ ವಾ ಅಗ್ಗಿ ಮುತ್ತೋ ಕೂಟಾಗಾರಾನಿಪಿ ಡಹತಿ ಉಲ್ಲಿತ್ತಾವಲಿತ್ತಾನಿ ನಿವಾತಾನಿ ಫುಸಿತಗ್ಗಳಾನಿ ಪಿಹಿತವಾತಪಾನಾನಿ, ಏವಮೇವ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಯಾನಿ ಕಾನಿಚಿ ಭಯಾನಿ ಉಪ್ಪಜ್ಜನ್ತಿ, ಸಬ್ಬಾನಿ ತಾನಿ ಬಾಲತೋ ಉಪ್ಪಜ್ಜನ್ತಿ, ನೋ ಪಣ್ಡಿತತೋ। ಯೇ ಕೇಚಿ ಉಪದ್ದವಾ ಉಪ್ಪಜ್ಜನ್ತಿ…ಪೇ॰… ಯೇ ಕೇಚಿ ಉಪಸಗ್ಗಾ…ಪೇ॰… ನೋ ಪಣ್ಡಿತತೋ। ಇತಿ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಸಪ್ಪಟಿಭಯೋ ಬಾಲೋ, ಅಪ್ಪಟಿಭಯೋ ಪಣ್ಡಿತೋ। ಸಉಪದ್ದವೋ ಬಾಲೋ, ಅನುಪದ್ದವೋ ಪಣ್ಡಿತೋ, ಸಉಪಸಗ್ಗೋ ಬಾಲೋ, ಅನುಪಸಗ್ಗೋ ಪಣ್ಡಿತೋ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೩.೧)।
‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, naḷāgārā vā tiṇāgārā vā aggi mutto kūṭāgārānipi ḍahati ullittāvalittāni nivātāni phusitaggaḷāni pihitavātapānāni, evameva kho, bhikkhave, yāni kānici bhayāni uppajjanti, sabbāni tāni bālato uppajjanti, no paṇḍitato. Ye keci upaddavā uppajjanti…pe… ye keci upasaggā…pe… no paṇḍitato. Iti kho, bhikkhave, sappaṭibhayo bālo, appaṭibhayo paṇḍito. Saupaddavo bālo, anupaddavo paṇḍito, saupasaggo bālo, anupasaggo paṇḍito’’ti (a. ni. 3.1).
ಅಪಿಚ ಪೂತಿಮಚ್ಛಸದಿಸೋ ಬಾಲೋ, ಪೂತಿಮಚ್ಛಬನ್ಧಪತ್ತಪುಟಸದಿಸೋ ಹೋತಿ ತದುಪಸೇವೀ, ಛಡ್ಡನೀಯತಂ ಜಿಗುಚ್ಛನೀಯತಞ್ಚ ಆಪಜ್ಜತಿ ವಿಞ್ಞೂನಂ। ವುತ್ತಞ್ಚೇತಂ –
Apica pūtimacchasadiso bālo, pūtimacchabandhapattapuṭasadiso hoti tadupasevī, chaḍḍanīyataṃ jigucchanīyatañca āpajjati viññūnaṃ. Vuttañcetaṃ –
‘‘ಪೂತಿಮಚ್ಛಂ ಕುಸಗ್ಗೇನ, ಯೋ ನರೋ ಉಪನಯ್ಹತಿ।
‘‘Pūtimacchaṃ kusaggena, yo naro upanayhati;
ಕುಸಾಪಿ ಪೂತೀ ವಾಯನ್ತಿ, ಏವಂ ಬಾಲೂಪಸೇವನಾ’’ತಿ॥ (ಇತಿವು॰ ೭೬; ಜಾ॰ ೧.೧೫.೧೮೩; ೨.೨೨.೧೨೫೭)।
Kusāpi pūtī vāyanti, evaṃ bālūpasevanā’’ti. (itivu. 76; jā. 1.15.183; 2.22.1257);
ಅಕಿತ್ತಿಪಣ್ಡಿತೋ ಚಾಪಿ ಸಕ್ಕೇನ ದೇವಾನಮಿನ್ದೇನ ವರೇ ದಿಯ್ಯಮಾನೇ ಏವಮಾಹ –
Akittipaṇḍito cāpi sakkena devānamindena vare diyyamāne evamāha –
‘‘ಬಾಲಂ ನ ಪಸ್ಸೇ ನ ಸುಣೇ, ನ ಚ ಬಾಲೇನ ಸಂವಸೇ।
‘‘Bālaṃ na passe na suṇe, na ca bālena saṃvase;
ಬಾಲೇನಲ್ಲಾಪಸಲ್ಲಾಪಂ, ನ ಕರೇ ನ ಚ ರೋಚಯೇ॥
Bālenallāpasallāpaṃ, na kare na ca rocaye.
‘‘ಕಿನ್ನು ತೇ ಅಕರಂ ಬಾಲೋ, ವದ ಕಸ್ಸಪ ಕಾರಣಂ।
‘‘Kinnu te akaraṃ bālo, vada kassapa kāraṇaṃ;
ಕೇನ ಕಸ್ಸಪ ಬಾಲಸ್ಸ, ದಸ್ಸನಂ ನಾಭಿಕಙ್ಖಸಿ॥
Kena kassapa bālassa, dassanaṃ nābhikaṅkhasi.
‘‘ಅನಯಂ ನಯತಿ ದುಮ್ಮೇಧೋ, ಅಧುರಾಯಂ ನಿಯುಞ್ಜತಿ।
‘‘Anayaṃ nayati dummedho, adhurāyaṃ niyuñjati;
ದುನ್ನಯೋ ಸೇಯ್ಯಸೋ ಹೋತಿ, ಸಮ್ಮಾ ವುತ್ತೋ ಪಕುಪ್ಪತಿ।
Dunnayo seyyaso hoti, sammā vutto pakuppati;
ವಿನಯಂ ಸೋ ನ ಜಾನಾತಿ, ಸಾಧು ತಸ್ಸ ಅದಸ್ಸನ’’ನ್ತಿ॥ (ಜಾ॰ ೧.೧೩.೯೦-೯೨)।
Vinayaṃ so na jānāti, sādhu tassa adassana’’nti. (jā. 1.13.90-92);
ಏವಂ ಭಗವಾ ಸಬ್ಬಾಕಾರೇನ ಬಾಲೂಪಸೇವನಂ ಗರಹನ್ತೋ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಂ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವತ್ವಾ ಇದಾನಿ ಪಣ್ಡಿತಸೇವನಂ ಪಸಂಸನ್ತೋ ‘‘ಪಣ್ಡಿತಾನಞ್ಚ ಸೇವನಾ ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ಆಹ। ತತ್ಥ ಪಣ್ಡಿತಾ ನಾಮ ಯೇ ಕೇಚಿ ಪಾಣಾತಿಪಾತಾವೇರಮಣಿಆದಿದಸಕುಸಲಕಮ್ಮಪಥಸಮನ್ನಾಗತಾ ಸತ್ತಾ, ತೇ ತೀಹಾಕಾರೇಹಿ ಜಾನಿತಬ್ಬಾ। ಯಥಾಹ – ‘‘ತೀಣಿಮಾನಿ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಪಣ್ಡಿತಸ್ಸ ಪಣ್ಡಿತಲಕ್ಖಣಾನೀ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೩.೩; ಮ॰ ನಿ॰ ೩.೨೫೩) ವುತ್ತಂ। ಅಪಿಚ ಬುದ್ಧಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಅಸೀತಿಮಹಾಸಾವಕಾ ಅಞ್ಞೇ ಚ ತಥಾಗತಸ್ಸ ಸಾವಕಾ ಸುನೇತ್ತಮಹಾಗೋವಿನ್ದವಿಧುರಸರಭಙ್ಗಮಹೋಸಧಸುತಸೋಮನಿಮಿರಾಜ- ಅಯೋಘರಕುಮಾರಅಕಿತ್ತಿಪಣ್ಡಿತಾದಯೋ ಚ ಪಣ್ಡಿತಾತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ।
Evaṃ bhagavā sabbākārena bālūpasevanaṃ garahanto bālānaṃ asevanaṃ ‘‘maṅgala’’nti vatvā idāni paṇḍitasevanaṃ pasaṃsanto ‘‘paṇḍitānañca sevanā maṅgala’’nti āha. Tattha paṇḍitā nāma ye keci pāṇātipātāveramaṇiādidasakusalakammapathasamannāgatā sattā, te tīhākārehi jānitabbā. Yathāha – ‘‘tīṇimāni, bhikkhave, paṇḍitassa paṇḍitalakkhaṇānī’’ti (a. ni. 3.3; ma. ni. 3.253) vuttaṃ. Apica buddhapaccekabuddhaasītimahāsāvakā aññe ca tathāgatassa sāvakā sunettamahāgovindavidhurasarabhaṅgamahosadhasutasomanimirāja- ayogharakumāraakittipaṇḍitādayo ca paṇḍitāti veditabbā.
ತೇ ಭಯೇ ವಿಯ ರಕ್ಖಾ, ಅನ್ಧಕಾರೇ ವಿಯ ಪದೀಪೋ, ಖುಪ್ಪಿಪಾಸಾದಿದುಕ್ಖಾಭಿಭವೇ ವಿಯ ಅನ್ನಪಾನಾದಿಪಟಿಲಾಭೋ, ಅತ್ತನೋ ವಚನಕರಾನಂ ಸಬ್ಬಭಯಉಪದ್ದವೂಪಸಗ್ಗವಿದ್ಧಂಸನಸಮತ್ಥಾ ಹೋನ್ತಿ। ತಥಾ ಹಿ ತಥಾಗತಂ ಆಗಮ್ಮ ಅಸಙ್ಖ್ಯೇಯ್ಯಾ ಅಪರಿಮಾಣಾ ದೇವಮನುಸ್ಸಾ ಆಸವಕ್ಖಯಂ ಪತ್ತಾ, ಬ್ರಹ್ಮಲೋಕೇ ಪತಿಟ್ಠಿತಾ, ದೇವಲೋಕೇ ಪತಿಟ್ಠಿತಾ, ಸುಗತಿಲೋಕೇ ಉಪ್ಪನ್ನಾ। ಸಾರಿಪುತ್ತತ್ಥೇರೇ ಚಿತ್ತಂ ಪಸಾದೇತ್ವಾ ಚತೂಹಿ ಪಚ್ಚಯೇಹಿ ಥೇರಂ ಉಪಟ್ಠಹಿತ್ವಾ ಅಸೀತಿ ಕುಲಸಹಸ್ಸಾನಿ ಸಗ್ಗೇ ನಿಬ್ಬತ್ತಾನಿ। ತಥಾ ಮಹಾಮೋಗ್ಗಲ್ಲಾನಮಹಾಕಸ್ಸಪಪ್ಪಭುತೀಸು ಸಬ್ಬಮಹಾಸಾವಕೇಸು, ಸುನೇತ್ತಸ್ಸ ಸತ್ಥುನೋ ಸಾವಕಾ ಅಪ್ಪೇಕಚ್ಚೇ ಬ್ರಹ್ಮಲೋಕೇ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಂಸು, ಅಪ್ಪೇಕಚ್ಚೇ ಪರನಿಮ್ಮಿತವಸವತ್ತೀನಂ ದೇವಾನಂ ಸಹಬ್ಯತಂ…ಪೇ॰… ಅಪ್ಪೇಕಚ್ಚೇ ಗಹಪತಿಮಹಾಸಾಲಕುಲಾನಂ ಸಹಬ್ಯತಂ ಉಪಪಜ್ಜಿಂಸು। ವುತ್ತಞ್ಚೇತಂ –
Te bhaye viya rakkhā, andhakāre viya padīpo, khuppipāsādidukkhābhibhave viya annapānādipaṭilābho, attano vacanakarānaṃ sabbabhayaupaddavūpasaggaviddhaṃsanasamatthā honti. Tathā hi tathāgataṃ āgamma asaṅkhyeyyā aparimāṇā devamanussā āsavakkhayaṃ pattā, brahmaloke patiṭṭhitā, devaloke patiṭṭhitā, sugatiloke uppannā. Sāriputtatthere cittaṃ pasādetvā catūhi paccayehi theraṃ upaṭṭhahitvā asīti kulasahassāni sagge nibbattāni. Tathā mahāmoggallānamahākassapappabhutīsu sabbamahāsāvakesu, sunettassa satthuno sāvakā appekacce brahmaloke uppajjiṃsu, appekacce paranimmitavasavattīnaṃ devānaṃ sahabyataṃ…pe… appekacce gahapatimahāsālakulānaṃ sahabyataṃ upapajjiṃsu. Vuttañcetaṃ –
‘‘ನತ್ಥಿ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಪಣ್ಡಿತತೋ ಭಯಂ, ನತ್ಥಿ ಪಣ್ಡಿತತೋ ಉಪದ್ದವೋ, ನತ್ಥಿ ಪಣ್ಡಿತತೋ ಉಪಸಗ್ಗೋ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೩.೧)।
‘‘Natthi, bhikkhave, paṇḍitato bhayaṃ, natthi paṇḍitato upaddavo, natthi paṇḍitato upasaggo’’ti (a. ni. 3.1).
ಅಪಿಚ ತಗರಮಾಲಾದಿಗನ್ಧಭಣ್ಡಸದಿಸೋ ಪಣ್ಡಿತೋ, ತಗರಮಾಲಾದಿಗನ್ಧಭಣ್ಡಪಲಿವೇಠನಪತ್ತಸದಿಸೋ ಹೋತಿ ತದುಪಸೇವೀ, ಭಾವನೀಯತಂ ಮನುಞ್ಞತಞ್ಚ ಆಪಜ್ಜತಿ ವಿಞ್ಞೂನಂ। ವುತ್ತಞ್ಚೇತಂ –
Apica tagaramālādigandhabhaṇḍasadiso paṇḍito, tagaramālādigandhabhaṇḍapaliveṭhanapattasadiso hoti tadupasevī, bhāvanīyataṃ manuññatañca āpajjati viññūnaṃ. Vuttañcetaṃ –
‘‘ತಗರಞ್ಚ ಪಲಾಸೇನ, ಯೋ ನರೋ ಉಪನಯ್ಹತಿ।
‘‘Tagarañca palāsena, yo naro upanayhati;
ಪತ್ತಾಪಿ ಸುರಭೀ ವಾಯನ್ತಿ, ಏವಂ ಧೀರೂಪಸೇವನಾ’’ತಿ॥ (ಇತಿವು॰ ೭೬; ಜಾ॰ ೧.೧೫.೧೮೪; ೨.೨೨.೧೨೫೮)।
Pattāpi surabhī vāyanti, evaṃ dhīrūpasevanā’’ti. (itivu. 76; jā. 1.15.184; 2.22.1258);
ಅಕಿತ್ತಿಪಣ್ಡಿತೋ ಚಾಪಿ ಸಕ್ಕೇನ ದೇವಾನಮಿನ್ದೇನ ವರೇ ದಿಯ್ಯಮಾನೇ ಏವಮಾಹ –
Akittipaṇḍito cāpi sakkena devānamindena vare diyyamāne evamāha –
‘‘ಧೀರಂ ಪಸ್ಸೇ ಸುಣೇ ಧೀರಂ, ಧೀರೇನ ಸಹ ಸಂವಸೇ।
‘‘Dhīraṃ passe suṇe dhīraṃ, dhīrena saha saṃvase;
ಧೀರೇನಲ್ಲಾಪಸಲ್ಲಾಪಂ, ತಂ ಕರೇ ತಞ್ಚ ರೋಚಯೇ॥
Dhīrenallāpasallāpaṃ, taṃ kare tañca rocaye.
‘‘ಕಿನ್ನು ತೇ ಅಕರಂ ಧೀರೋ, ವದ ಕಸ್ಸಪ ಕಾರಣಂ।
‘‘Kinnu te akaraṃ dhīro, vada kassapa kāraṇaṃ;
ಕೇನ ಕಸ್ಸಪ ಧೀರಸ್ಸ, ದಸ್ಸನಂ ಅಭಿಕಙ್ಖಸಿ॥
Kena kassapa dhīrassa, dassanaṃ abhikaṅkhasi.
‘‘ನಯಂ ನಯತಿ ಮೇಧಾವೀ, ಅಧುರಾಯಂ ನ ಯುಞ್ಜತಿ।
‘‘Nayaṃ nayati medhāvī, adhurāyaṃ na yuñjati;
ಸುನಯೋ ಸೇಯ್ಯಸೋ ಹೋತಿ, ಸಮ್ಮಾ ವುತ್ತೋ ನ ಕುಪ್ಪತಿ।
Sunayo seyyaso hoti, sammā vutto na kuppati;
ವಿನಯಂ ಸೋ ಪಜಾನಾತಿ, ಸಾಧು ತೇನ ಸಮಾಗಮೋ’’ತಿ॥ (ಜಾ॰ ೧.೧೩.೯೪-೯೬)।
Vinayaṃ so pajānāti, sādhu tena samāgamo’’ti. (jā. 1.13.94-96);
ಏವಂ ಭಗವಾ ಸಬ್ಬಾಕಾರೇನ ಪಣ್ಡಿತಸೇವನಂ ಪಸಂಸನ್ತೋ, ಪಣ್ಡಿತಾನಂ ಸೇವನಂ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವತ್ವಾ ಇದಾನಿ ತಾಯ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಾಯ ಪಣ್ಡಿತಾನಂ ಸೇವನಾಯ ಚ ಅನುಪುಬ್ಬೇನ ಪೂಜನೇಯ್ಯಭಾವಂ ಉಪಗತಾನಂ ಪೂಜಂ ಪಸಂಸನ್ತೋ ‘‘ಪೂಜಾ ಚ ಪೂಜನೇಯ್ಯಾನಂ ಏತಂ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮ’’ನ್ತಿ ಆಹ। ತತ್ಥ ಪೂಜನೇಯ್ಯಾ ನಾಮ ಸಬ್ಬದೋಸವಿರಹಿತತ್ತಾ ಸಬ್ಬಗುಣಸಮನ್ನಾಗತತ್ತಾ ಚ ಬುದ್ಧಾ ಭಗವನ್ತೋ, ತತೋ ಪಚ್ಛಾ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಾ ಅರಿಯಸಾವಕಾ ಚ। ತೇಸಞ್ಹಿ ಪೂಜಾ ಅಪ್ಪಕಾಪಿ ದೀಘರತ್ತಂ ಹಿತಾಯ ಸುಖಾಯ ಹೋತಿ, ಸುಮನಮಾಲಾಕಾರಮಲ್ಲಿಕಾದಯೋ ಚೇತ್ಥ ನಿದಸ್ಸನಂ।
Evaṃ bhagavā sabbākārena paṇḍitasevanaṃ pasaṃsanto, paṇḍitānaṃ sevanaṃ ‘‘maṅgala’’nti vatvā idāni tāya bālānaṃ asevanāya paṇḍitānaṃ sevanāya ca anupubbena pūjaneyyabhāvaṃ upagatānaṃ pūjaṃ pasaṃsanto ‘‘pūjā ca pūjaneyyānaṃ etaṃ maṅgalamuttama’’nti āha. Tattha pūjaneyyā nāma sabbadosavirahitattā sabbaguṇasamannāgatattā ca buddhā bhagavanto, tato pacchā paccekabuddhā ariyasāvakā ca. Tesañhi pūjā appakāpi dīgharattaṃ hitāya sukhāya hoti, sumanamālākāramallikādayo cettha nidassanaṃ.
ತತ್ಥೇಕಂ ನಿದಸ್ಸನಮತ್ತಂ ಭಣಾಮ। ಭಗವಾ ಕಿರ ಏಕದಿವಸಂ ಪುಬ್ಬಣ್ಹಸಮಯಂ ನಿವಾಸೇತ್ವಾ ಪತ್ತಚೀವರಮಾದಾಯ ರಾಜಗಹಂ ಪಿಣ್ಡಾಯ ಪಾವಿಸಿ। ಅಥ ಖೋ ಸುಮನಮಾಲಾಕಾರೋ ರಞ್ಞೋ ಮಾಗಧಸ್ಸ ಸೇನಿಯಸ್ಸ ಬಿಮ್ಬಿಸಾರಸ್ಸ ಪುಪ್ಫಾನಿ ಗಹೇತ್ವಾ ಗಚ್ಛನ್ತೋ ಅದ್ದಸ ಭಗವನ್ತಂ ನಗರದ್ವಾರಂ ಅನುಪ್ಪತ್ತಂ ಪಾಸಾದಿಕಂ ಪಸಾದನೀಯಂ ದ್ವತ್ತಿಂಸಮಹಾಪುರಿಸಲಕ್ಖಣಾಸೀತಾನುಬ್ಯಞ್ಜನಪಟಿಮಣ್ಡಿತಂ ಬುದ್ಧಸಿರಿಯಾ ಜಲನ್ತಂ। ದಿಸ್ವಾನಸ್ಸ ಏತದಹೋಸಿ – ‘‘ರಾಜಾ ಪುಪ್ಫಾನಿ ಗಹೇತ್ವಾ ಸತಂ ವಾ ಸಹಸ್ಸಂ ವಾ ದದೇಯ್ಯ, ತಞ್ಚ ಇಧಲೋಕಮತ್ತಮೇವ ಸುಖಂ ಭವೇಯ್ಯ, ಭಗವತೋ ಪನ ಪೂಜಾ ಅಪ್ಪಮೇಯ್ಯಅಸಙ್ಖ್ಯೇಯ್ಯಫಲಾ ದೀಘರತ್ತಂ ಹಿತಸುಖಾವಹಾ ಹೋತಿ। ಹನ್ದಾಹಂ ಇಮೇಹಿ ಪುಪ್ಫೇಹಿ ಭಗವನ್ತಂ ಪೂಜೇಮೀ’’ತಿ ಪಸನ್ನಚಿತ್ತೋ ಏಕಂ ಪುಪ್ಫಮುಟ್ಠಿಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಭಗವತೋ ಪಟಿಮುಖಂ ಖಿಪಿ, ಪುಪ್ಫಾನಿ ಆಕಾಸೇನ ಗನ್ತ್ವಾ ಭಗವತೋ ಉಪರಿ ಮಾಲಾವಿತಾನಂ ಹುತ್ವಾ ಅಟ್ಠಂಸು। ಮಾಲಾಕಾರೋ ತಂ ಆನುಭಾವಂ ದಿಸ್ವಾ ಪಸನ್ನತರಚಿತ್ತೋ ಪುನ ಏಕಂ ಪುಪ್ಫಮುಟ್ಠಿಂ ಖಿಪಿ, ತಾನಿ ಗನ್ತ್ವಾ ಮಾಲಾಕಞ್ಚುಕೋ ಹುತ್ವಾ ಅಟ್ಠಂಸು। ಏವಂ ಅಟ್ಠ ಪುಪ್ಫಮುಟ್ಠಿಯೋ ಖಿಪಿ, ತಾನಿ ಗನ್ತ್ವಾ ಪುಪ್ಫಕೂಟಾಗಾರಂ ಹುತ್ವಾ ಅಟ್ಠಂಸು। ಭಗವಾ ಅನ್ತೋಕೂಟಾಗಾರೇ ವಿಯ ಅಹೋಸಿ, ಮಹಾಜನಕಾಯೋ ಸನ್ನಿಪತಿ। ಭಗವಾ ಮಾಲಾಕಾರಂ ಪಸ್ಸನ್ತೋ ಸಿತಂ ಪಾತ್ವಾಕಾಸಿ। ಆನನ್ದತ್ಥೇರೋ ‘‘ನ ಬುದ್ಧಾ ಅಹೇತು ಅಪ್ಪಚ್ಚಯಾ ಸಿತಂ ಪಾತುಕರೋನ್ತೀ’’ತಿ ಸಿತಕಾರಣಂ ಪುಚ್ಛಿ। ಭಗವಾ ಆಹ – ‘‘ಏಸೋ, ಆನನ್ದ, ಮಾಲಾಕಾರೋ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಪೂಜಾಯ ಆನುಭಾವೇನ ಸತಸಹಸ್ಸಕಪ್ಪೇ ದೇವೇಸು ಚ ಮನುಸ್ಸೇಸು ಚ ಸಂಸರಿತ್ವಾ ಪರಿಯೋಸಾನೇ ಸುಮನಿಸ್ಸರೋ ನಾಮ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧೋ ಭವಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ। ವಚನಪರಿಯೋಸಾನೇ ಚ ಧಮ್ಮದೇಸನತ್ಥಂ ಇಮಂ ಗಾಥಂ ಅಭಾಸಿ –
Tatthekaṃ nidassanamattaṃ bhaṇāma. Bhagavā kira ekadivasaṃ pubbaṇhasamayaṃ nivāsetvā pattacīvaramādāya rājagahaṃ piṇḍāya pāvisi. Atha kho sumanamālākāro rañño māgadhassa seniyassa bimbisārassa pupphāni gahetvā gacchanto addasa bhagavantaṃ nagaradvāraṃ anuppattaṃ pāsādikaṃ pasādanīyaṃ dvattiṃsamahāpurisalakkhaṇāsītānubyañjanapaṭimaṇḍitaṃ buddhasiriyā jalantaṃ. Disvānassa etadahosi – ‘‘rājā pupphāni gahetvā sataṃ vā sahassaṃ vā dadeyya, tañca idhalokamattameva sukhaṃ bhaveyya, bhagavato pana pūjā appameyyaasaṅkhyeyyaphalā dīgharattaṃ hitasukhāvahā hoti. Handāhaṃ imehi pupphehi bhagavantaṃ pūjemī’’ti pasannacitto ekaṃ pupphamuṭṭhiṃ gahetvā bhagavato paṭimukhaṃ khipi, pupphāni ākāsena gantvā bhagavato upari mālāvitānaṃ hutvā aṭṭhaṃsu. Mālākāro taṃ ānubhāvaṃ disvā pasannataracitto puna ekaṃ pupphamuṭṭhiṃ khipi, tāni gantvā mālākañcuko hutvā aṭṭhaṃsu. Evaṃ aṭṭha pupphamuṭṭhiyo khipi, tāni gantvā pupphakūṭāgāraṃ hutvā aṭṭhaṃsu. Bhagavā antokūṭāgāre viya ahosi, mahājanakāyo sannipati. Bhagavā mālākāraṃ passanto sitaṃ pātvākāsi. Ānandatthero ‘‘na buddhā ahetu appaccayā sitaṃ pātukarontī’’ti sitakāraṇaṃ pucchi. Bhagavā āha – ‘‘eso, ānanda, mālākāro imissā pūjāya ānubhāvena satasahassakappe devesu ca manussesu ca saṃsaritvā pariyosāne sumanissaro nāma paccekabuddho bhavissatī’’ti. Vacanapariyosāne ca dhammadesanatthaṃ imaṃ gāthaṃ abhāsi –
‘‘ತಞ್ಚ ಕಮ್ಮಂ ಕತಂ ಸಾಧು, ಯಂ ಕತ್ವಾ ನಾನುತಪ್ಪತಿ।
‘‘Tañca kammaṃ kataṃ sādhu, yaṃ katvā nānutappati;
ಯಸ್ಸ ಪತೀತೋ ಸುಮನೋ, ವಿಪಾಕಂ ಪಟಿಸೇವತೀ’’ತಿ॥ (ಧ॰ ಪ॰ ೬೮)।
Yassa patīto sumano, vipākaṃ paṭisevatī’’ti. (dha. pa. 68);
ಗಾಥಾಪರಿಯೋಸಾನೇ ಚತುರಾಸೀತಿಯಾ ಪಾಣಸಹಸ್ಸಾನಂ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ಅಹೋಸಿ, ಏವಂ ಅಪ್ಪಕಾಪಿ ತೇಸಂ ಪೂಜಾ ದೀಘರತ್ತಂ ಹಿತಾಯ ಸುಖಾಯ ಹೋತೀತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಸಾ ಚ ಆಮಿಸಪೂಜಾವ ಕೋ ಪನ ವಾದೋ ಪಟಿಪತ್ತಿಪೂಜಾಯ। ಯತೋ ಯೇ ಕುಲಪುತ್ತಾ ಸರಣಗಮನೇನ ಸಿಕ್ಖಾಪದಪಟಿಗ್ಗಹಣೇನ ಉಪೋಸಥಙ್ಗಸಮಾದಾನೇನ ಚತುಪಾರಿಸುದ್ಧಿಸೀಲಾದೀಹಿ ಚ ಅತ್ತನೋ ಗುಣೇಹಿ ಭಗವನ್ತಂ ಪೂಜೇನ್ತಿ, ಕೋ ತೇಸಂ ಪೂಜಾಯ ಫಲಂ ವಣ್ಣಯಿಸ್ಸತಿ। ತೇ ಹಿ ತಥಾಗತಂ ಪರಮಾಯ ಪೂಜಾಯ ಪೂಜೇನ್ತೀತಿ ವುತ್ತಾ। ಯಥಾಹ –
Gāthāpariyosāne caturāsītiyā pāṇasahassānaṃ dhammābhisamayo ahosi, evaṃ appakāpi tesaṃ pūjā dīgharattaṃ hitāya sukhāya hotīti veditabbā. Sā ca āmisapūjāva ko pana vādo paṭipattipūjāya. Yato ye kulaputtā saraṇagamanena sikkhāpadapaṭiggahaṇena uposathaṅgasamādānena catupārisuddhisīlādīhi ca attano guṇehi bhagavantaṃ pūjenti, ko tesaṃ pūjāya phalaṃ vaṇṇayissati. Te hi tathāgataṃ paramāya pūjāya pūjentīti vuttā. Yathāha –
‘‘ಯೋ ಖೋ, ಆನನ್ದ, ಭಿಕ್ಖು ವಾ ಭಿಕ್ಖುನೀ ವಾ ಉಪಾಸಕೋ ವಾ ಉಪಾಸಿಕಾ ವಾ ಧಮ್ಮಾನುಧಮ್ಮಪಟಿಪನ್ನೋ ವಿಹರತಿ ಸಾಮೀಚಿಪ್ಪಟಿಪನ್ನೋ ಅನುಧಮ್ಮಚಾರೀ, ಸೋ ತಥಾಗತಂ ಸಕ್ಕರೋತಿ ಗರುಂ ಕರೋತಿ ಮಾನೇತಿ ಪೂಜೇತಿ ಅಪಚಿಯತಿ ಪರಮಾಯ ಪೂಜಾಯಾ’’ತಿ।
‘‘Yo kho, ānanda, bhikkhu vā bhikkhunī vā upāsako vā upāsikā vā dhammānudhammapaṭipanno viharati sāmīcippaṭipanno anudhammacārī, so tathāgataṃ sakkaroti garuṃ karoti māneti pūjeti apaciyati paramāya pūjāyā’’ti.
ಏತೇನಾನುಸಾರೇನ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಅರಿಯಸಾವಕಾನಮ್ಪಿ ಪೂಜಾಯ ಹಿತಸುಖಾವಹತಾ ವೇದಿತಬ್ಬಾ।
Etenānusārena paccekabuddhaariyasāvakānampi pūjāya hitasukhāvahatā veditabbā.
ಅಪಿಚ ಗಹಟ್ಠಾನಂ ಕನಿಟ್ಠಸ್ಸ ಜೇಟ್ಠೋ ಭಾತಾಪಿ ಭಗಿನೀಪಿ ಪೂಜನೇಯ್ಯಾ, ಪುತ್ತಸ್ಸ ಮಾತಾಪಿತರೋ, ಕುಲವಧೂನಂ ಸಾಮಿಕಸಸ್ಸುಸಸುರಾತಿ ಏವಮ್ಪೇತ್ಥ ಪೂಜನೇಯ್ಯಾ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಏತೇಸಮ್ಪಿ ಹಿ ಪೂಜಾ ಕುಸಲಧಮ್ಮಸಙ್ಖಾತತ್ತಾ ಆಯುಆದಿವಡ್ಢಿಹೇತುತ್ತಾ ಚ ಮಙ್ಗಲಮೇವ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ –
Apica gahaṭṭhānaṃ kaniṭṭhassa jeṭṭho bhātāpi bhaginīpi pūjaneyyā, puttassa mātāpitaro, kulavadhūnaṃ sāmikasassusasurāti evampettha pūjaneyyā veditabbā. Etesampi hi pūjā kusaladhammasaṅkhātattā āyuādivaḍḍhihetuttā ca maṅgalameva. Vuttañhetaṃ –
‘‘ತೇ ಮತ್ತೇಯ್ಯಾ ಭವಿಸ್ಸನ್ತಿ ಪೇತ್ತೇಯ್ಯಾ ಸಾಮಞ್ಞಾ ಬ್ರಹ್ಮಞ್ಞಾ ಕುಲೇ ಜೇಟ್ಠಾಪಚಾಯಿನೋ, ಇದಂ ಕುಸಲಂ ಧಮ್ಮಂ ಸಮಾದಾಯ ವತ್ತಿಸ್ಸನ್ತಿ। ತೇ ತೇಸಂ ಕುಸಲಾನಂ ಧಮ್ಮಾನಂ ಸಮಾದಾನಹೇತು ಆಯುನಾಪಿ ವಡ್ಢಿಸ್ಸನ್ತಿ, ವಣ್ಣೇನಪಿ ವಡ್ಢಿಸ್ಸನ್ತೀ’’ತಿಆದಿ।
‘‘Te matteyyā bhavissanti petteyyā sāmaññā brahmaññā kule jeṭṭhāpacāyino, idaṃ kusalaṃ dhammaṃ samādāya vattissanti. Te tesaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ samādānahetu āyunāpi vaḍḍhissanti, vaṇṇenapi vaḍḍhissantī’’tiādi.
ಏವಮೇತಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಾ ಪಣ್ಡಿತಾನಂ ಸೇವನಾ ಪೂಜನೇಯ್ಯಾನಂ ಪೂಜಾತಿ ತೀಣಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ। ತತ್ಥ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಾ ಬಾಲಸೇವನಪಚ್ಚಯಭಯಾದಿಪರಿತ್ತಾಣೇನ ಉಭಯಲೋಕಹಿತಹೇತುತ್ತಾ ಪಣ್ಡಿತಾನಂ ಸೇವನಾ ಪೂಜನೇಯ್ಯಾನಂ ಪೂಜಾ ಚ ತಾಸಂ ಫಲವಿಭೂತಿವಣ್ಣನಾಯಂ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ನಿಬ್ಬಾನಸುಗತಿಹೇತುತ್ತಾ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಇತೋ ಪರಂ ತು ಮಾತಿಕಂ ಅದಸ್ಸೇತ್ವಾ ಏವ ಯಂ ಯತ್ಥ ಮಙ್ಗಲಂ, ತಂ ವವತ್ಥಪೇಸ್ಸಾಮ, ತಸ್ಸ ಚ ಮಙ್ಗಲತ್ತಂ ವಿಭಾವಯಿಸ್ಸಾಮಾತಿ।
Evametissā gāthāya bālānaṃ asevanā paṇḍitānaṃ sevanā pūjaneyyānaṃ pūjāti tīṇi maṅgalāni vuttāni. Tattha bālānaṃ asevanā bālasevanapaccayabhayādiparittāṇena ubhayalokahitahetuttā paṇḍitānaṃ sevanā pūjaneyyānaṃ pūjā ca tāsaṃ phalavibhūtivaṇṇanāyaṃ vuttanayeneva nibbānasugatihetuttā ‘‘maṅgala’’nti veditabbā. Ito paraṃ tu mātikaṃ adassetvā eva yaṃ yattha maṅgalaṃ, taṃ vavatthapessāma, tassa ca maṅgalattaṃ vibhāvayissāmāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ಅಸೇವನಾ ಚ ಬಾಲಾನನ್ತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā asevanā ca bālānanti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೬೩. ಏವಂ ಭಗವಾ ‘‘ಬ್ರೂಹಿ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮ’’ನ್ತಿ ಏಕಂ ಅಜ್ಝೇಸಿತೋಪಿ ಅಪ್ಪಂ ಯಾಚಿತೋ ಬಹುದಾಯಕೋ ಉಳಾರಪುರಿಸೋ ವಿಯ ಏಕಾಯ ಗಾಥಾಯ ತೀಣಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವತ್ವಾ ತತೋ ಉತ್ತರಿಪಿ ದೇವತಾನಂ ಸೋತುಕಾಮತಾಯ ಮಙ್ಗಲಾನಞ್ಚ ಅತ್ಥಿತಾಯ ಯೇಸಂ ಯೇಸಂ ಯಂ ಯಂ ಅನುಕೂಲಂ, ತೇ ತೇ ಸತ್ತೇ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ಮಙ್ಗಲೇ ನಿಯೋಜೇತುಕಾಮತಾಯ ಚ ‘‘ಪತಿರೂಪದೇಸವಾಸೋ ಚಾ’’ತಿಆದೀಹಿ ಗಾಥಾಹಿ ಪುನಪಿ ಅನೇಕಾನಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವತ್ತುಮಾರದ್ಧೋ।
263. Evaṃ bhagavā ‘‘brūhi maṅgalamuttama’’nti ekaṃ ajjhesitopi appaṃ yācito bahudāyako uḷārapuriso viya ekāya gāthāya tīṇi maṅgalāni vatvā tato uttaripi devatānaṃ sotukāmatāya maṅgalānañca atthitāya yesaṃ yesaṃ yaṃ yaṃ anukūlaṃ, te te satte tattha tattha maṅgale niyojetukāmatāya ca ‘‘patirūpadesavāso cā’’tiādīhi gāthāhi punapi anekāni maṅgalāni vattumāraddho.
ತತ್ಥ ಪಠಮಗಾಥಾಯ ತಾವ ಪತಿರೂಪೋತಿ ಅನುಚ್ಛವಿಕೋ। ದೇಸೋತಿ ಗಾಮೋಪಿ ನಿಗಮೋಪಿ ನಗರಮ್ಪಿ ಜನಪದೋಪಿ ಯೋ ಕೋಚಿ ಸತ್ತಾನಂ ನಿವಾಸೋಕಾಸೋ। ವಾಸೋತಿ ತತ್ಥ ನಿವಾಸೋ। ಪುಬ್ಬೇತಿ ಪುರಾ ಅತೀತಾಸು ಜಾತೀಸು। ಕತಪುಞ್ಞತಾತಿ ಉಪಚಿತಕುಸಲತಾ। ಅತ್ತಾತಿ ಚಿತ್ತಂ ವುಚ್ಚತಿ, ಸಕಲೋ ವಾ ಅತ್ತಭಾವೋ। ಸಮ್ಮಾಪಣಿಧೀತಿ ತಸ್ಸ ಅತ್ತನೋ ಸಮ್ಮಾ ಪಣಿಧಾನಂ ನಿಯುಞ್ಜನಂ, ಠಪನನ್ತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ ಅಯಮೇತ್ಥ ಪದವಣ್ಣನಾ।
Tattha paṭhamagāthāya tāva patirūpoti anucchaviko. Desoti gāmopi nigamopi nagarampi janapadopi yo koci sattānaṃ nivāsokāso. Vāsoti tattha nivāso. Pubbeti purā atītāsu jātīsu. Katapuññatāti upacitakusalatā. Attāti cittaṃ vuccati, sakalo vā attabhāvo. Sammāpaṇidhīti tassa attano sammā paṇidhānaṃ niyuñjanaṃ, ṭhapananti vuttaṃ hoti. Sesaṃ vuttanayamevāti ayamettha padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ ಪತಿರೂಪದೇಸೋ ನಾಮ ಯತ್ಥ ಚತಸ್ಸೋ ಪರಿಸಾ ವಿಹರನ್ತಿ, ದಾನಾದೀನಿ ಪುಞ್ಞಕಿರಿಯಾವತ್ಥೂನಿ ವತ್ತನ್ತಿ, ನವಙ್ಗಂ ಸತ್ಥು ಸಾಸನಂ ದಿಪ್ಪತಿ। ತತ್ಥ ನಿವಾಸೋ ಸತ್ತಾನಂ ಪುಞ್ಞಕಿರಿಯಾಯ ಪಚ್ಚಯತ್ತಾ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಸೀಹಳದೀಪಪವಿಟ್ಠಕೇವಟ್ಟಾದಯೋ ಚೇತ್ಥ ನಿದಸ್ಸನಂ।
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā patirūpadeso nāma yattha catasso parisā viharanti, dānādīni puññakiriyāvatthūni vattanti, navaṅgaṃ satthu sāsanaṃ dippati. Tattha nivāso sattānaṃ puññakiriyāya paccayattā ‘‘maṅgala’’nti vuccati. Sīhaḷadīpapaviṭṭhakevaṭṭādayo cettha nidassanaṃ.
ಅಪರೋ ನಯೋ – ಪತಿರೂಪದೇಸೋ ನಾಮ ಭಗವತೋ ಬೋಧಿಮಣ್ಡಪ್ಪದೇಸೋ, ಧಮ್ಮಚಕ್ಕಪ್ಪವತ್ತಿತಪ್ಪದೇಸೋ, ದ್ವಾದಸಯೋಜನಾಯ ಪರಿಸಾಯ ಮಜ್ಝೇ ಸಬ್ಬತಿತ್ಥಿಯಮತಂ ಭಿನ್ದಿತ್ವಾ ಯಮಕಪಾಟಿಹಾರಿಯದಸ್ಸಿತಕಣ್ಡಮ್ಬರುಕ್ಖಮೂಲಪ್ಪದೇಸೋ, ದೇವೋರೋಹನಪ್ಪದೇಸೋ, ಯೋ ವಾ ಪನಞ್ಞೋಪಿ ಸಾವತ್ಥಿರಾಜಗಹಾದಿಬುದ್ಧಾದಿವಾಸಪ್ಪದೇಸೋ। ತತ್ಥ ನಿವಾಸೋ ಸತ್ತಾನಂ ಛಅನುತ್ತರಿಯಪಟಿಲಾಭಪಚ್ಚಯತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ।
Aparo nayo – patirūpadeso nāma bhagavato bodhimaṇḍappadeso, dhammacakkappavattitappadeso, dvādasayojanāya parisāya majjhe sabbatitthiyamataṃ bhinditvā yamakapāṭihāriyadassitakaṇḍambarukkhamūlappadeso, devorohanappadeso, yo vā panaññopi sāvatthirājagahādibuddhādivāsappadeso. Tattha nivāso sattānaṃ chaanuttariyapaṭilābhapaccayato ‘‘maṅgala’’nti vuccati.
ಅಪರೋ ನಯೋ – ಪುರತ್ಥಿಮಾಯ ದಿಸಾಯ ಕಜಙ್ಗಲಂ ನಾಮ ನಿಗಮೋ, ತಸ್ಸ ಅಪರೇನ ಮಹಾಸಾಲಾ, ತತೋ ಪರಂ ಪಚ್ಚನ್ತಿಮಾ ಜನಪದಾ, ಓರತೋ ಮಜ್ಝೇ। ದಕ್ಖಿಣಪುರತ್ಥಿಮಾಯ ದಿಸಾಯ ಸಲ್ಲವತೀ ನಾಮ ನದೀ, ತತೋ ಪರಂ ಪಚ್ಚನ್ತಿಮಾ ಜನಪದಾ, ಓರತೋ ಮಜ್ಝೇ। ದಕ್ಖಿಣಾಯ ದಿಸಾಯ ಸೇತಕಣ್ಣಿಕಂ ನಾಮ ನಿಗಮೋ, ತತೋ ಪರಂ ಪಚ್ಚನ್ತಿಮಾ ಜನಪದಾ, ಓರತೋ ಮಜ್ಝೇ। ಪಚ್ಛಿಮಾಯ ದಿಸಾಯ ಥೂಣಂ ನಾಮ ಬ್ರಾಹ್ಮಣಗಾಮೋ, ತತೋ ಪರಂ ಪಚ್ಚನ್ತಿಮಾ ಜನಪದಾ, ಓರತೋ ಮಜ್ಝೇ। ಉತ್ತರಾಯ ದಿಸಾಯ ಉಸಿರದ್ಧಜೋ ನಾಮ ಪಬ್ಬತೋ, ತತೋ ಪರಂ ಪಚ್ಚನ್ತಿಮಾ ಜನಪದಾ , ಓರತೋ ಮಜ್ಝೇ (ಮಹಾವ॰ ೨೫೯)। ಅಯಂ ಮಜ್ಝಿಮಪ್ಪದೇಸೋ ಆಯಾಮೇನ ತೀಣಿ ಯೋಜನಸತಾನಿ, ವಿತ್ಥಾರೇನ ಅಡ್ಢತೇಯ್ಯಾನಿ, ಪರಿಕ್ಖೇಪೇನ ನವಯೋಜನಸತಾನಿ ಹೋನ್ತಿ, ಏಸೋ ಪತಿರೂಪದೇಸೋ ನಾಮ।
Aparo nayo – puratthimāya disāya kajaṅgalaṃ nāma nigamo, tassa aparena mahāsālā, tato paraṃ paccantimā janapadā, orato majjhe. Dakkhiṇapuratthimāya disāya sallavatī nāma nadī, tato paraṃ paccantimā janapadā, orato majjhe. Dakkhiṇāya disāya setakaṇṇikaṃ nāma nigamo, tato paraṃ paccantimā janapadā, orato majjhe. Pacchimāya disāya thūṇaṃ nāma brāhmaṇagāmo, tato paraṃ paccantimā janapadā, orato majjhe. Uttarāya disāya usiraddhajo nāma pabbato, tato paraṃ paccantimā janapadā , orato majjhe (mahāva. 259). Ayaṃ majjhimappadeso āyāmena tīṇi yojanasatāni, vitthārena aḍḍhateyyāni, parikkhepena navayojanasatāni honti, eso patirūpadeso nāma.
ಏತ್ಥ ಚತುನ್ನಂ ಮಹಾದೀಪಾನಂ ದ್ವಿಸಹಸ್ಸಾನಂ ಪರಿತ್ತದೀಪಾನಞ್ಚ ಇಸ್ಸರಿಯಾಧಿಪಚ್ಚಕಾರಕಾ ಚಕ್ಕವತ್ತೀ ಉಪ್ಪಜ್ಜನ್ತಿ, ಏಕಂ ಅಸಙ್ಖ್ಯೇಯ್ಯಂ ಕಪ್ಪಸತಸಹಸ್ಸಞ್ಚ ಪಾರಮಿಯೋ ಪೂರೇತ್ವಾ ಸಾರಿಪುತ್ತಮಹಾಮೋಗ್ಗಲ್ಲಾನಾದಯೋ ಮಹಾಸಾವಕಾ ಉಪ್ಪಜ್ಜನ್ತಿ, ದ್ವೇ ಅಸಙ್ಖ್ಯೇಯ್ಯಾನಿ ಕಪ್ಪಸತಸಹಸ್ಸಞ್ಚ ಪಾರಮಿಯೋ ಪೂರೇತ್ವಾ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಾ, ಚತ್ತಾರಿ ಅಟ್ಠ ಸೋಳಸ ವಾ ಅಸಙ್ಖ್ಯೇಯ್ಯಾನಿ ಕಪ್ಪಸತಸಹಸ್ಸಞ್ಚ ಪಾರಮಿಯೋ ಪೂರೇತ್ವಾ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧಾ ಚ ಉಪ್ಪಜ್ಜನ್ತಿ। ತತ್ಥ ಸತ್ತಾ ಚಕ್ಕವತ್ತಿರಞ್ಞೋ ಓವಾದಂ ಗಹೇತ್ವಾ ಪಞ್ಚಸು ಸೀಲೇಸು ಪತಿಟ್ಠಾಯ ಸಗ್ಗಪರಾಯಣಾ ಹೋನ್ತಿ, ತಥಾ ಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಾನಂ ಓವಾದೇ ಪತಿಟ್ಠಾಯ। ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧಸಾವಕಾನಂ ಪನ ಓವಾದೇ ಪತಿಟ್ಠಾಯ ಸಗ್ಗಪರಾಯಣಾ ನಿಬ್ಬಾನಪರಾಯಣಾ ಚ ಹೋನ್ತಿ। ತಸ್ಮಾ ತತ್ಥ ವಾಸೋ ಇಮಾಸಂ ಸಮ್ಪತ್ತೀನಂ ಪಚ್ಚಯತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ।
Ettha catunnaṃ mahādīpānaṃ dvisahassānaṃ parittadīpānañca issariyādhipaccakārakā cakkavattī uppajjanti, ekaṃ asaṅkhyeyyaṃ kappasatasahassañca pāramiyo pūretvā sāriputtamahāmoggallānādayo mahāsāvakā uppajjanti, dve asaṅkhyeyyāni kappasatasahassañca pāramiyo pūretvā paccekabuddhā, cattāri aṭṭha soḷasa vā asaṅkhyeyyāni kappasatasahassañca pāramiyo pūretvā sammāsambuddhā ca uppajjanti. Tattha sattā cakkavattirañño ovādaṃ gahetvā pañcasu sīlesu patiṭṭhāya saggaparāyaṇā honti, tathā paccekabuddhānaṃ ovāde patiṭṭhāya. Sammāsambuddhasāvakānaṃ pana ovāde patiṭṭhāya saggaparāyaṇā nibbānaparāyaṇā ca honti. Tasmā tattha vāso imāsaṃ sampattīnaṃ paccayato ‘‘maṅgala’’nti vuccati.
ಪುಬ್ಬೇ ಕತಪುಞ್ಞತಾ ನಾಮ ಅತೀತಜಾತಿಯಂ ಬುದ್ಧಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧಖೀಣಾಸವೇ ಆರಬ್ಭ ಉಪಚಿತಕುಸಲತಾ, ಸಾಪಿ ಮಙ್ಗಲಂ। ಕಸ್ಮಾ? ಬುದ್ಧಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧೇ ಸಮ್ಮುಖತೋ ದಸ್ಸೇತ್ವಾ ಬುದ್ಧಾನಂ ವಾ ಬುದ್ಧಸಾವಕಾನಂ ವಾ ಸಮ್ಮುಖಾ ಸುತಾಯ ಚತುಪ್ಪದಿಕಾಯಪಿ ಗಾಥಾಯ ಪರಿಯೋಸಾನೇ ಅರಹತ್ತಂ ಪಾಪೇತೀತಿ ಕತ್ವಾ। ಯೋ ಚ ಮನುಸ್ಸೋ ಪುಬ್ಬೇ ಕತಾಧಿಕಾರೋ ಉಸ್ಸನ್ನಕುಸಲಮೂಲೋ ಹೋತಿ, ಸೋ ತೇನೇವ ಕುಸಲಮೂಲೇನ ವಿಪಸ್ಸನಂ ಉಪ್ಪಾದೇತ್ವಾ ಆಸವಕ್ಖಯಂ ಪಾಪುಣಾತಿ ಯಥಾ ರಾಜಾ ಮಹಾಕಪ್ಪಿನೋ ಅಗ್ಗಮಹೇಸೀ ಚ। ತೇನ ವುತ್ತಂ ‘‘ಪುಬ್ಬೇ ಚ ಕತಪುಞ್ಞತಾ ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ।
Pubbe katapuññatā nāma atītajātiyaṃ buddhapaccekabuddhakhīṇāsave ārabbha upacitakusalatā, sāpi maṅgalaṃ. Kasmā? Buddhapaccekabuddhe sammukhato dassetvā buddhānaṃ vā buddhasāvakānaṃ vā sammukhā sutāya catuppadikāyapi gāthāya pariyosāne arahattaṃ pāpetīti katvā. Yo ca manusso pubbe katādhikāro ussannakusalamūlo hoti, so teneva kusalamūlena vipassanaṃ uppādetvā āsavakkhayaṃ pāpuṇāti yathā rājā mahākappino aggamahesī ca. Tena vuttaṃ ‘‘pubbe ca katapuññatā maṅgala’’nti.
ಅತ್ತಸಮ್ಮಾಪಣಿಧಿ ನಾಮ ಇಧೇಕಚ್ಚೋ ಅತ್ತಾನಂ ದುಸ್ಸೀಲಂ ಸೀಲೇ ಪತಿಟ್ಠಾಪೇತಿ, ಅಸ್ಸದ್ಧಂ ಸದ್ಧಾಸಮ್ಪದಾಯ ಪತಿಟ್ಠಾಪೇತಿ, ಮಚ್ಛರಿಂ ಚಾಗಸಮ್ಪದಾಯ ಪತಿಟ್ಠಾಪೇತಿ। ಅಯಂ ವುಚ್ಚತಿ ‘‘ಅತ್ತಸಮ್ಮಾಪಣಿಧೀ’’ತಿ। ಏಸೋ ಚ ಮಙ್ಗಲಂ। ಕಸ್ಮಾ? ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಸಮ್ಪರಾಯಿಕವೇರಪ್ಪಹಾನವಿವಿಧಾನಿಸಂಸಾಧಿಗಮಹೇತುತೋತಿ।
Attasammāpaṇidhi nāma idhekacco attānaṃ dussīlaṃ sīle patiṭṭhāpeti, assaddhaṃ saddhāsampadāya patiṭṭhāpeti, macchariṃ cāgasampadāya patiṭṭhāpeti. Ayaṃ vuccati ‘‘attasammāpaṇidhī’’ti. Eso ca maṅgalaṃ. Kasmā? Diṭṭhadhammikasamparāyikaverappahānavividhānisaṃsādhigamahetutoti.
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾಪಿ ಗಾಥಾಯ ಪತಿರೂಪದೇಸವಾಸೋ, ಪುಬ್ಬೇ ಚ ಕತಪುಞ್ಞತಾ, ಅತ್ತಸಮ್ಮಾಪಣಿಧೀತಿ ತೀಣಿಯೇವ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissāpi gāthāya patirūpadesavāso, pubbe ca katapuññatā, attasammāpaṇidhīti tīṇiyeva maṅgalāni vuttāni, maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ಪತಿರೂಪದೇಸವಾಸೋ ಚಾತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā patirūpadesavāso cāti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೬೪. ಇದಾನಿ ಬಾಹುಸಚ್ಚಞ್ಚಾತಿ ಏತ್ಥ ಬಾಹುಸಚ್ಚನ್ತಿ ಬಹುಸ್ಸುತಭಾವೋ। ಸಿಪ್ಪನ್ತಿ ಯಂಕಿಞ್ಚಿ ಹತ್ಥಕೋಸಲ್ಲಂ। ವಿನಯೋತಿ ಕಾಯವಾಚಾಚಿತ್ತವಿನಯನಂ। ಸುಸಿಕ್ಖಿತೋತಿ ಸುಟ್ಠು ಸಿಕ್ಖಿತೋ। ಸುಭಾಸಿತಾತಿ ಸುಟ್ಠು ಭಾಸಿತಾ। ಯಾತಿ ಅನಿಯಮನಿದ್ದೇಸೋ। ವಾಚಾತಿ ಗಿರಾ ಬ್ಯಪ್ಪಥೋ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ। ಅಯಮೇತ್ಥ ಪದವಣ್ಣನಾ।
264. Idāni bāhusaccañcāti ettha bāhusaccanti bahussutabhāvo. Sippanti yaṃkiñci hatthakosallaṃ. Vinayoti kāyavācācittavinayanaṃ. Susikkhitoti suṭṭhu sikkhito. Subhāsitāti suṭṭhu bhāsitā. Yāti aniyamaniddeso. Vācāti girā byappatho. Sesaṃ vuttanayamevāti. Ayamettha padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ – ಬಾಹುಸಚ್ಚಂ ನಾಮ ಯಂ ತಂ ‘‘ಸುತಧರೋ ಹೋತಿ ಸುತಸನ್ನಿಚಯೋ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೩೩೯; ಅ॰ ನಿ॰ ೪.೨೨) ಚ ‘‘ಇಧ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಏಕಚ್ಚಸ್ಸ ಪುಗ್ಗಲಸ್ಸ ಬಹುಕಂ ಸುತಂ ಹೋತಿ ಸುತ್ತಂ ಗೇಯ್ಯಂ ವೇಯ್ಯಾಕರಣ’’ನ್ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೪.೬) ಚ ಏವಮಾದಿನಾ ನಯೇನ ಸತ್ಥುಸಾಸನಧರತ್ತಂ ವಣ್ಣಿತಂ, ತಂ ಅಕುಸಲಪ್ಪಹಾನಕುಸಲಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ಅನುಪುಬ್ಬೇನ ಪರಮತ್ಥಸಚ್ಚಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಹೇತುತೋ ಚ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ ಭಗವತಾ –
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā – bāhusaccaṃ nāma yaṃ taṃ ‘‘sutadharo hoti sutasannicayo’’ti (ma. ni. 1.339; a. ni. 4.22) ca ‘‘idha, bhikkhave, ekaccassa puggalassa bahukaṃ sutaṃ hoti suttaṃ geyyaṃ veyyākaraṇa’’nti (a. ni. 4.6) ca evamādinā nayena satthusāsanadharattaṃ vaṇṇitaṃ, taṃ akusalappahānakusalādhigamahetuto anupubbena paramatthasaccasacchikiriyahetuto ca ‘‘maṅgala’’nti vuccati. Vuttañhetaṃ bhagavatā –
‘‘ಸುತವಾ ಚ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಅರಿಯಸಾವಕೋ ಅಕುಸಲಂ ಪಜಹತಿ, ಕುಸಲಂ ಭಾವೇತಿ, ಸಾವಜ್ಜಂ ಪಜಹತಿ, ಅನವಜ್ಜಂ ಭಾವೇತಿ, ಸುದ್ಧಮತ್ತಾನಂ ಪರಿಹರತೀ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೭.೬೭)।
‘‘Sutavā ca kho, bhikkhave, ariyasāvako akusalaṃ pajahati, kusalaṃ bhāveti, sāvajjaṃ pajahati, anavajjaṃ bhāveti, suddhamattānaṃ pariharatī’’ti (a. ni. 7.67).
ಅಪರಮ್ಪಿ ವುತ್ತಂ –
Aparampi vuttaṃ –
‘‘ಧತಾನಂ ಧಮ್ಮಾನಂ ಅತ್ಥಮುಪಪರಿಕ್ಖತಿ, ಅತ್ಥಂ ಉಪಪರಿಕ್ಖತೋ ಧಮ್ಮಾ ನಿಜ್ಝಾನಂ ಖಮನ್ತಿ, ಧಮ್ಮನಿಜ್ಝಾನಕ್ಖನ್ತಿಯಾ ಸತಿ ಛನ್ದೋ ಜಾಯತಿ, ಛನ್ದಜಾತೋ ಉಸ್ಸಹತಿ, ಉಸ್ಸಹನ್ತೋ ತುಲಯತಿ, ತುಲಯನ್ತೋ ಪದಹತಿ, ಪದಹನ್ತೋ ಕಾಯೇನ ಚೇವ ಪರಮತ್ಥಸಚ್ಚಂ ಸಚ್ಛಿಕರೋತಿ, ಪಞ್ಞಾಯ ಚ ಅತಿವಿಜ್ಝ ಪಸ್ಸತೀ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೨.೪೩೨)।
‘‘Dhatānaṃ dhammānaṃ atthamupaparikkhati, atthaṃ upaparikkhato dhammā nijjhānaṃ khamanti, dhammanijjhānakkhantiyā sati chando jāyati, chandajāto ussahati, ussahanto tulayati, tulayanto padahati, padahanto kāyena ceva paramatthasaccaṃ sacchikaroti, paññāya ca ativijjha passatī’’ti (ma. ni. 2.432).
ಅಪಿಚ ಅಗಾರಿಕಬಾಹುಸಚ್ಚಮ್ಪಿ ಯಂ ಅನವಜ್ಜಂ, ತಂ ಉಭಯಲೋಕಹಿತಸುಖಾವಹನತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ।
Apica agārikabāhusaccampi yaṃ anavajjaṃ, taṃ ubhayalokahitasukhāvahanato ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ.
ಸಿಪ್ಪಂ ನಾಮ ಅಗಾರಿಕಸಿಪ್ಪಞ್ಚ ಅನಗಾರಿಕಸಿಪ್ಪಞ್ಚ। ತತ್ಥ ಅಗಾರಿಕಸಿಪ್ಪಂ ನಾಮ ಯಂ ಪರೂಪರೋಧವಿರಹಿತಂ ಅಕುಸಲವಿವಜ್ಜಿತಂ ಮಣಿಕಾರಸುವಣ್ಣಕಾರಕಮ್ಮಾದಿ, ತಂ ಇಧಲೋಕತ್ಥಾವಹನತೋ ಮಙ್ಗಲಂ। ಅನಗಾರಿಕಸಿಪ್ಪಂ ನಾಮ ಚೀವರವಿಚಾರಣಸಿಬ್ಬನಾದಿ ಸಮಣಪರಿಕ್ಖಾರಾಭಿಸಙ್ಖರಣಂ, ಯಂ ತಂ ‘‘ಇಧ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಭಿಕ್ಖು ಯಾನಿ ತಾನಿ ಸಬ್ರಹ್ಮಚಾರೀನಂ ಉಚ್ಚಾವಚಾನಿ ಕಿಂಕರಣೀಯಾನಿ, ತತ್ಥ ದಕ್ಖೋ ಹೋತೀ’’ತಿಆದಿನಾ ನಯೇನ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ಸಂವಣ್ಣಿತಂ, ಯಂ ‘‘ನಾಥಕರಣೋ ಧಮ್ಮೋ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೩೪೫; ಅ॰ ನಿ॰ ೧೦.೧೭) ಚ ವುತ್ತಂ, ತಂ ಅತ್ತನೋ ಚ ಪರೇಸಞ್ಚ ಉಭಯಲೋಕಹಿತಸುಖಾವಹನತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ।
Sippaṃ nāma agārikasippañca anagārikasippañca. Tattha agārikasippaṃ nāma yaṃ parūparodhavirahitaṃ akusalavivajjitaṃ maṇikārasuvaṇṇakārakammādi, taṃ idhalokatthāvahanato maṅgalaṃ. Anagārikasippaṃ nāma cīvaravicāraṇasibbanādi samaṇaparikkhārābhisaṅkharaṇaṃ, yaṃ taṃ ‘‘idha, bhikkhave, bhikkhu yāni tāni sabrahmacārīnaṃ uccāvacāni kiṃkaraṇīyāni, tattha dakkho hotī’’tiādinā nayena tattha tattha saṃvaṇṇitaṃ, yaṃ ‘‘nāthakaraṇo dhammo’’ti (dī. ni. 3.345; a. ni. 10.17) ca vuttaṃ, taṃ attano ca paresañca ubhayalokahitasukhāvahanato ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ.
ವಿನಯೋ ನಾಮ ಅಗಾರಿಕವಿನಯೋ ಚ ಅನಗಾರಿಕವಿನಯೋ ಚ। ತತ್ಥ ಅಗಾರಿಕವಿನಯೋ ನಾಮ ದಸಅಕುಸಲಕಮ್ಮಪಥವಿರಮಣಂ, ಸೋ ತತ್ಥ ಅಸಂಕಿಲೇಸಾಪಜ್ಜನೇನ ಆಚಾರಗುಣವವತ್ಥಾನೇನ ಚ ಸುಸಿಕ್ಖಿತೋ ಉಭಯಲೋಕಹಿತಸುಖಾವಹನತೋ ಮಙ್ಗಲಂ। ಅನಗಾರಿಕವಿನಯೋ ನಾಮ ಸತ್ತಾಪತ್ತಿಕ್ಖನ್ಧೇ ಅನಾಪಜ್ಜನಂ, ಸೋಪಿ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ಸುಸಿಕ್ಖಿತೋ। ಚತುಪಾರಿಸುದ್ಧಿಸೀಲಂ ವಾ ಅನಗಾರಿಕವಿನಯೋ। ಸೋ ಯಥಾ ತತ್ಥ ಪತಿಟ್ಠಾಯ ಅರಹತ್ತಂ ಪಾಪುಣಾತಿ, ಏವಂ ಸಿಕ್ಖನೇನ ಸುಸಿಕ್ಖಿತೋ ಲೋಕಿಯಲೋಕುತ್ತರಸುಖಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ।
Vinayo nāma agārikavinayo ca anagārikavinayo ca. Tattha agārikavinayo nāma dasaakusalakammapathaviramaṇaṃ, so tattha asaṃkilesāpajjanena ācāraguṇavavatthānena ca susikkhito ubhayalokahitasukhāvahanato maṅgalaṃ. Anagārikavinayo nāma sattāpattikkhandhe anāpajjanaṃ, sopi vuttanayeneva susikkhito. Catupārisuddhisīlaṃ vā anagārikavinayo. So yathā tattha patiṭṭhāya arahattaṃ pāpuṇāti, evaṃ sikkhanena susikkhito lokiyalokuttarasukhādhigamahetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbo.
ಸುಭಾಸಿತಾ ವಾಚಾ ನಾಮ ಮುಸಾವಾದಾದಿದೋಸವಿರಹಿತಾ ವಾಚಾ। ಯಥಾಹ – ‘‘ಚತೂಹಿ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಅಙ್ಗೇಹಿ ಸಮನ್ನಾಗತಾ ವಾಚಾ ಸುಭಾಸಿತಾ ಹೋತೀ’’ತಿ। ಅಸಮ್ಫಪ್ಪಲಾಪಾ ವಾಚಾ ಏವ ವಾ ಸುಭಾಸಿತಾ। ಯಥಾಹ –
Subhāsitā vācā nāma musāvādādidosavirahitā vācā. Yathāha – ‘‘catūhi, bhikkhave, aṅgehi samannāgatā vācā subhāsitā hotī’’ti. Asamphappalāpā vācā eva vā subhāsitā. Yathāha –
‘‘ಸುಭಾಸಿತಂ ಉತ್ತಮಮಾಹು ಸನ್ತೋ,
‘‘Subhāsitaṃ uttamamāhu santo,
ಧಮ್ಮಂ ಭಣೇ ನಾಧಮ್ಮಂ ತಂ ದುತಿಯಂ।
Dhammaṃ bhaṇe nādhammaṃ taṃ dutiyaṃ;
ಪಿಯಂ ಭಣೇ ನಾಪ್ಪಿಯಂ ತಂ ತತಿಯಂ,
Piyaṃ bhaṇe nāppiyaṃ taṃ tatiyaṃ,
ಸಚ್ಚಂ ಭಣೇ ನಾಲಿಕಂ ತಂ ಚತುತ್ಥ’’ನ್ತಿ॥ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೨೧೩; ಸು॰ ನಿ॰ ೪೫೨)।
Saccaṃ bhaṇe nālikaṃ taṃ catuttha’’nti. (saṃ. ni. 1.213; su. ni. 452);
ಅಯಮ್ಪಿ ಉಭಯಲೋಕಹಿತಸುಖಾವಹನತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಯಸ್ಮಾ ಚ ಅಯಂ ವಿನಯಪರಿಯಾಪನ್ನಾ ಏವ, ತಸ್ಮಾ ವಿನಯಗ್ಗಹಣೇನ ಏತಂ ಅಸಙ್ಗಣ್ಹಿತ್ವಾ ವಿನಯೋ ಸಙ್ಗಹೇತಬ್ಬೋ। ಅಥವಾ ಕಿಂ ಇಮಿನಾ ಪರಿಸ್ಸಮೇನ ಪರೇಸಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಾವಾಚಾ ಇಧ ‘‘ಸುಭಾಸಿತಾ ವಾಚಾ’’ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಸಾ ಹಿ ಯಥಾ ಪತಿರೂಪದೇಸವಾಸೋ, ಏವಂ ಸತ್ತಾನಂ ಉಭಯಲೋಕಹಿತಸುಖನಿಬ್ಬಾನಾಧಿಗಮಪಚ್ಚಯತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಆಹ ಚ –
Ayampi ubhayalokahitasukhāvahanato ‘‘maṅgala’’nti veditabbā. Yasmā ca ayaṃ vinayapariyāpannā eva, tasmā vinayaggahaṇena etaṃ asaṅgaṇhitvā vinayo saṅgahetabbo. Athavā kiṃ iminā parissamena paresaṃ dhammadesanāvācā idha ‘‘subhāsitā vācā’’ti veditabbā. Sā hi yathā patirūpadesavāso, evaṃ sattānaṃ ubhayalokahitasukhanibbānādhigamapaccayato ‘‘maṅgala’’nti vuccati. Āha ca –
‘‘ಯಂ ಬುದ್ಧೋ ಭಾಸತಿ ವಾಚಂ, ಖೇಮಂ ನಿಬ್ಬಾನಪತ್ತಿಯಾ।
‘‘Yaṃ buddho bhāsati vācaṃ, khemaṃ nibbānapattiyā;
ದುಕ್ಖಸ್ಸನ್ತಕಿರಿಯಾಯ, ಸಾ ವೇ ವಾಚಾನಮುತ್ತಮಾ’’ತಿ॥ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೨೧೩; ಸು॰ ನಿ॰ ೪೫೬)।
Dukkhassantakiriyāya, sā ve vācānamuttamā’’ti. (saṃ. ni. 1.213; su. ni. 456);
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಬಾಹುಸಚ್ಚಂ, ಸಿಪ್ಪಂ, ವಿನಯೋ ಸುಸಿಕ್ಖಿತೋ, ಸುಭಾಸಿತಾ ವಾಚಾತಿ ಚತ್ತಾರಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissā gāthāya bāhusaccaṃ, sippaṃ, vinayo susikkhito, subhāsitā vācāti cattāri maṅgalāni vuttāni, maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ಬಾಹುಸಚ್ಚಞ್ಚಾತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā bāhusaccañcāti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೬೫. ಇದಾನಿ ಮಾತಾಪಿತುಉಪಟ್ಠಾನನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಮಾತು ಚ ಪಿತು ಚಾತಿ ಮಾತಾಪಿತು। ಉಪಟ್ಠಾನನ್ತಿ ಉಪಟ್ಠಹನಂ। ಪುತ್ತಾನಞ್ಚ ದಾರಾನಞ್ಚಾತಿ ಪುತ್ತದಾರಸ್ಸ। ಸಙ್ಗಣ್ಹನಂ ಸಙ್ಗಹೋ। ನ ಆಕುಲಾ ಅನಾಕುಲಾ। ಕಮ್ಮಾನಿ ಏವ ಕಮ್ಮನ್ತಾ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ ಅಯಂ ಪದವಣ್ಣನಾ।
265. Idāni mātāpituupaṭṭhānanti ettha mātu ca pitu cāti mātāpitu. Upaṭṭhānanti upaṭṭhahanaṃ. Puttānañca dārānañcāti puttadārassa. Saṅgaṇhanaṃ saṅgaho. Na ākulā anākulā. Kammāni eva kammantā. Sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ – ಮಾತಾ ನಾಮ ಜನಿಕಾ ವುಚ್ಚತಿ, ತಥಾ ಪಿತಾ। ಉಪಟ್ಠಾನಂ ನಾಮ ಪಾದಧೋವನಸಮ್ಬಾಹನಉಚ್ಛಾದನನ್ಹಾಪನೇಹಿ ಚತುಪಚ್ಚಯಸಮ್ಪದಾನೇನ ಚ ಉಪಕಾರಕರಣಂ। ತತ್ಥ ಯಸ್ಮಾ ಮಾತಾಪಿತರೋ ಬಹೂಪಕಾರಾ ಪುತ್ತಾನಂ ಅತ್ಥಕಾಮಾ ಅನುಕಮ್ಪಕಾ, ಯಂ ಪುತ್ತಕೇ ಬಹಿ ಕೀಳಿತ್ವಾ ಪಂಸುಮಕ್ಖಿತಸರೀರಕೇ ಆಗತೇ ದಿಸ್ವಾ ಪಂಸುಕಂ ಪುಞ್ಛಿತ್ವಾ ಮತ್ಥಕಂ ಉಪಸಿಙ್ಘಾಯನ್ತಾ ಪರಿಚುಮ್ಬನ್ತಾ ಚ ಸಿನೇಹಂ ಉಪ್ಪಾದೇನ್ತಿ, ವಸ್ಸಸತಮ್ಪಿ ಮಾತಾಪಿತರೋ ಸೀಸೇನ ಪರಿಹರನ್ತಾ ಪುತ್ತಾ ತೇಸಂ ಪಟಿಕಾರಂ ಕಾತುಂ ಅಸಮತ್ಥಾ। ಯಸ್ಮಾ ಚ ತೇ ಆಪಾದಕಾ ಪೋಸಕಾ ಇಮಸ್ಸ ಲೋಕಸ್ಸ ದಸ್ಸೇತಾರೋ ಬ್ರಹ್ಮಸಮ್ಮತಾ ಪುಬ್ಬಾಚರಿಯಸಮ್ಮತಾ, ತಸ್ಮಾ ತೇಸಂ ಉಪಟ್ಠಾನಂ ಇಧ ಪಸಂಸಂ ಪೇಚ್ಚ ಸಗ್ಗಸುಖಞ್ಚ ಆವಹತಿ, ತೇನ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ ಭಗವತಾ –
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā – mātā nāma janikā vuccati, tathā pitā. Upaṭṭhānaṃ nāma pādadhovanasambāhanaucchādananhāpanehi catupaccayasampadānena ca upakārakaraṇaṃ. Tattha yasmā mātāpitaro bahūpakārā puttānaṃ atthakāmā anukampakā, yaṃ puttake bahi kīḷitvā paṃsumakkhitasarīrake āgate disvā paṃsukaṃ puñchitvā matthakaṃ upasiṅghāyantā paricumbantā ca sinehaṃ uppādenti, vassasatampi mātāpitaro sīsena pariharantā puttā tesaṃ paṭikāraṃ kātuṃ asamatthā. Yasmā ca te āpādakā posakā imassa lokassa dassetāro brahmasammatā pubbācariyasammatā, tasmā tesaṃ upaṭṭhānaṃ idha pasaṃsaṃ pecca saggasukhañca āvahati, tena ‘‘maṅgala’’nti vuccati. Vuttañhetaṃ bhagavatā –
‘‘ಬ್ರಹ್ಮಾತಿ ಮಾತಾಪಿತರೋ, ಪುಬ್ಬಾಚರಿಯಾತಿ ವುಚ್ಚರೇ।
‘‘Brahmāti mātāpitaro, pubbācariyāti vuccare;
ಆಹುನೇಯ್ಯಾ ಚ ಪುತ್ತಾನಂ, ಪಜಾಯ ಅನುಕಮ್ಪಕಾ॥
Āhuneyyā ca puttānaṃ, pajāya anukampakā.
‘‘ತಸ್ಮಾ ಹಿ ನೇ ನಮಸ್ಸೇಯ್ಯ, ಸಕ್ಕರೇಯ್ಯ ಚ ಪಣ್ಡಿತೋ।
‘‘Tasmā hi ne namasseyya, sakkareyya ca paṇḍito;
ಅನ್ನೇನ ಅಥ ಪಾನೇನ, ವತ್ಥೇನ ಸಯನೇನ ಚ॥
Annena atha pānena, vatthena sayanena ca.
‘‘ಉಚ್ಛಾದನೇನ ನ್ಹಾಪನೇನ, ಪಾದಾನಂ ಧೋವನೇನ ಚ।
‘‘Ucchādanena nhāpanena, pādānaṃ dhovanena ca;
ತಾಯ ನಂ ಪಾರಿಚರಿಯಾಯ, ಮಾತಾಪಿತೂಸು ಪಣ್ಡಿತಾ।
Tāya naṃ pāricariyāya, mātāpitūsu paṇḍitā;
ಇಧೇವ ನಂ ಪಸಂಸನ್ತಿ, ಪೇಚ್ಚ ಸಗ್ಗೇ ಪಮೋದತೀ’’ತಿ॥ (ಅ॰ ನಿ॰ ೩.೩೧; ಇತಿವು॰ ೧೦೬; ಜಾ॰ ೨.೨೦.೧೮೧-೧೮೩)।
Idheva naṃ pasaṃsanti, pecca sagge pamodatī’’ti. (a. ni. 3.31; itivu. 106; jā. 2.20.181-183);
ಅಪರೋ ನಯೋ – ಉಪಟ್ಠಾನಂ ನಾಮ ಭರಣಕಿಚ್ಚಕರಣಕುಲವಂಸಟ್ಠಪನಾದಿಪಞ್ಚವಿಧಂ, ತಂ ಪಾಪನಿವಾರಣಾದಿಪಞ್ಚವಿಧದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಹಿತಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ ಭಗವತಾ –
Aparo nayo – upaṭṭhānaṃ nāma bharaṇakiccakaraṇakulavaṃsaṭṭhapanādipañcavidhaṃ, taṃ pāpanivāraṇādipañcavidhadiṭṭhadhammikahitahetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ. Vuttañhetaṃ bhagavatā –
‘‘ಪಞ್ಚಹಿ ಖೋ, ಗಹಪತಿಪುತ್ತ, ಠಾನೇಹಿ ಪುತ್ತೇನ ಪುರತ್ಥಿಮಾ ದಿಸಾ ಮಾತಾಪಿತರೋ ಪಚ್ಚುಪಟ್ಠಾತಬ್ಬಾ ‘ಭತೋ ನೇ ಭರಿಸ್ಸಾಮಿ, ಕಿಚ್ಚಂ ನೇಸಂ ಕರಿಸ್ಸಾಮಿ, ಕುಲವಂಸಂ ಠಪೇಸ್ಸಾಮಿ, ದಾಯಜ್ಜಂ ಪಟಿಪಜ್ಜಿಸ್ಸಾಮಿ, ಅಥ ವಾ ಪನ ಪೇತಾನಂ ಕಾಲಕತಾನಂ ದಕ್ಖಿಣಂ ಅನುಪ್ಪದಸ್ಸಾಮೀ’ತಿ । ಇಮೇಹಿ ಖೋ, ಗಹಪತಿಪುತ್ತ, ಪಞ್ಚಹಿ ಠಾನೇಹಿ ಪುತ್ತೇನ ಪುರತ್ಥಿಮಾ ದಿಸಾ ಮಾತಾಪಿತರೋ ಪಚ್ಚುಪಟ್ಠಿತಾ ಪಞ್ಚಹಿ ಠಾನೇಹಿ ಪುತ್ತಂ ಅನುಕಮ್ಪನ್ತಿ, ಪಾಪಾ ನಿವಾರೇನ್ತಿ, ಕಲ್ಯಾಣೇ ನಿವೇಸೇನ್ತಿ, ಸಿಪ್ಪಂ ಸಿಕ್ಖಾಪೇನ್ತಿ, ಪತಿರೂಪೇನ ದಾರೇನ ಸಂಯೋಜೇನ್ತಿ, ಸಮಯೇ ದಾಯಜ್ಜಂ ನಿಯ್ಯಾದೇನ್ತೀ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೨೬೭)।
‘‘Pañcahi kho, gahapatiputta, ṭhānehi puttena puratthimā disā mātāpitaro paccupaṭṭhātabbā ‘bhato ne bharissāmi, kiccaṃ nesaṃ karissāmi, kulavaṃsaṃ ṭhapessāmi, dāyajjaṃ paṭipajjissāmi, atha vā pana petānaṃ kālakatānaṃ dakkhiṇaṃ anuppadassāmī’ti . Imehi kho, gahapatiputta, pañcahi ṭhānehi puttena puratthimā disā mātāpitaro paccupaṭṭhitā pañcahi ṭhānehi puttaṃ anukampanti, pāpā nivārenti, kalyāṇe nivesenti, sippaṃ sikkhāpenti, patirūpena dārena saṃyojenti, samaye dāyajjaṃ niyyādentī’’ti (dī. ni. 3.267).
ಅಪಿಚ ಯೋ ಮಾತಾಪಿತರೋ ತೀಸು ವತ್ಥೂಸು ಪಸಾದುಪ್ಪಾದನೇನ ಸೀಲಸಮಾದಾಪನೇನ ಪಬ್ಬಜ್ಜಾಯ ವಾ ಉಪಟ್ಠಹತಿ, ಅಯಂ ಮಾತಾಪಿತುಉಪಟ್ಠಾಕಾನಂ ಅಗ್ಗೋ, ತಸ್ಸ ತಂ ಮಾತಾಪಿತುಉಪಟ್ಠಾನಂ ಮಾತಾಪಿತೂಹಿ ಕತಸ್ಸ ಉಪಕಾರಸ್ಸ ಪಚ್ಚುಪಕಾರಭೂತಂ ಅನೇಕೇಸಂ ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಾನಂ ಸಮ್ಪರಾಯಿಕಾನಞ್ಚ ಅತ್ಥಾನಂ ಪದಟ್ಠಾನತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ।
Apica yo mātāpitaro tīsu vatthūsu pasāduppādanena sīlasamādāpanena pabbajjāya vā upaṭṭhahati, ayaṃ mātāpituupaṭṭhākānaṃ aggo, tassa taṃ mātāpituupaṭṭhānaṃ mātāpitūhi katassa upakārassa paccupakārabhūtaṃ anekesaṃ diṭṭhadhammikānaṃ samparāyikānañca atthānaṃ padaṭṭhānato ‘‘maṅgala’’nti vuccati.
ಪುತ್ತದಾರಸ್ಸಾತಿ ಏತ್ಥ ಅತ್ತನಾ ಜನಿತಾ ಪುತ್ತಾಪಿ ಧೀತರೋಪಿ ‘‘ಪುತ್ತಾ’’ ತ್ವೇವ ಸಙ್ಖ್ಯಂ ಗಚ್ಛನ್ತಿ। ದಾರಾತಿ ವೀಸತಿಯಾ ಭರಿಯಾನಂ ಯಾ ಕಾಚಿ ಭರಿಯಾ। ಪುತ್ತಾ ಚ ದಾರಾ ಚ ಪುತ್ತದಾರಂ, ತಸ್ಸ ಪುತ್ತದಾರಸ್ಸ। ಸಙ್ಗಹೋತಿ ಸಮ್ಮಾನನಾದೀಹಿ ಉಪಕಾರಕರಣಂ। ತಂ ಸುಸಂವಿಹಿತಕಮ್ಮನ್ತತಾದಿದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಹಿತಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ ಭಗವತಾ – ‘‘ಪಚ್ಛಿಮಾ ದಿಸಾ ಪುತ್ತದಾರಾ ವೇದಿತಬ್ಬಾ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೨೬೬) ಏತ್ಥ ಉದ್ದಿಟ್ಠಂ ಪುತ್ತದಾರಂ ಭರಿಯಾಸದ್ದೇನ ಸಙ್ಗಣ್ಹಿತ್ವಾ –
Puttadārassāti ettha attanā janitā puttāpi dhītaropi ‘‘puttā’’ tveva saṅkhyaṃ gacchanti. Dārāti vīsatiyā bhariyānaṃ yā kāci bhariyā. Puttā ca dārā ca puttadāraṃ, tassa puttadārassa. Saṅgahoti sammānanādīhi upakārakaraṇaṃ. Taṃ susaṃvihitakammantatādidiṭṭhadhammikahitahetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ. Vuttañhetaṃ bhagavatā – ‘‘pacchimā disā puttadārā veditabbā’’ti (dī. ni. 3.266) ettha uddiṭṭhaṃ puttadāraṃ bhariyāsaddena saṅgaṇhitvā –
‘‘ಪಞ್ಚಹಿ ಖೋ, ಗಹಪತಿಪುತ್ತ, ಠಾನೇಹಿ ಸಾಮಿಕೇನ ಪಚ್ಛಿಮಾ ದಿಸಾ ಭರಿಯಾ ಪಚ್ಚುಪಟ್ಠಾತಬ್ಬಾ, ಸಮ್ಮಾನನಾಯ ಅನವಮಾನನಾಯ ಅನತಿಚರಿಯಾಯ ಇಸ್ಸರಿಯವೋಸ್ಸಗ್ಗೇನ ಅಲಙ್ಕಾರಾನುಪ್ಪದಾನೇನ। ಇಮೇಹಿ ಖೋ, ಗಹಪತಿಪುತ್ತ, ಪಞ್ಚಹಿ ಠಾನೇಹಿ ಸಾಮಿಕೇನ ಪಚ್ಛಿಮಾ ದಿಸಾ ಭರಿಯಾ ಪಚ್ಚುಪಟ್ಠಿತಾ ಪಞ್ಚಹಿ ಠಾನೇಹಿ ಸಾಮಿಕಂ ಅನುಕಮ್ಪತಿ, ಸುಸಂವಿಹಿತಕಮ್ಮನ್ತಾ ಚ ಹೋತಿ, ಸಙ್ಗಹಿತಪರಿಜನಾ ಚ, ಅನತಿಚಾರಿನೀ ಚ, ಸಮ್ಭತಞ್ಚ ಅನುರಕ್ಖತಿ, ದಕ್ಖಾ ಚ ಹೋತಿ ಅನಲಸಾ ಸಬ್ಬಕಿಚ್ಚೇಸೂ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೨೬೯)।
‘‘Pañcahi kho, gahapatiputta, ṭhānehi sāmikena pacchimā disā bhariyā paccupaṭṭhātabbā, sammānanāya anavamānanāya anaticariyāya issariyavossaggena alaṅkārānuppadānena. Imehi kho, gahapatiputta, pañcahi ṭhānehi sāmikena pacchimā disā bhariyā paccupaṭṭhitā pañcahi ṭhānehi sāmikaṃ anukampati, susaṃvihitakammantā ca hoti, saṅgahitaparijanā ca, anaticārinī ca, sambhatañca anurakkhati, dakkhā ca hoti analasā sabbakiccesū’’ti (dī. ni. 3.269).
ಅಯಂ ವಾ ಅಪರೋ ನಯೋ – ಸಙ್ಗಹೋತಿ ಧಮ್ಮಿಕಾಹಿ ದಾನಪಿಯವಾಚಅತ್ಥಚರಿಯಾಹಿ ಸಙ್ಗಣ್ಹನಂ। ಸೇಯ್ಯಥಿದಂ – ಉಪೋಸಥದಿವಸೇಸು ಪರಿಬ್ಬಯದಾನಂ, ನಕ್ಖತ್ತದಿವಸೇಸು ನಕ್ಖತ್ತದಸ್ಸಾಪನಂ, ಮಙ್ಗಲದಿವಸೇಸು ಮಙ್ಗಲಕರಣಂ, ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಸಮ್ಪರಾಯಿಕೇಸು ಅತ್ಥೇಸು ಓವಾದಾನುಸಾಸನನ್ತಿ। ತಂ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಹಿತಹೇತುತೋ ಸಮ್ಪರಾಯಿಕಹಿತಹೇತುತೋ ದೇವತಾಹಿಪಿ ನಮಸ್ಸನೀಯಭಾವಹೇತುತೋ ಚ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ಯಥಾಹ ಸಕ್ಕೋ ದೇವಾನಮಿನ್ದೋ –
Ayaṃ vā aparo nayo – saṅgahoti dhammikāhi dānapiyavācaatthacariyāhi saṅgaṇhanaṃ. Seyyathidaṃ – uposathadivasesu paribbayadānaṃ, nakkhattadivasesu nakkhattadassāpanaṃ, maṅgaladivasesu maṅgalakaraṇaṃ, diṭṭhadhammikasamparāyikesu atthesu ovādānusāsananti. Taṃ vuttanayeneva diṭṭhadhammikahitahetuto samparāyikahitahetuto devatāhipi namassanīyabhāvahetuto ca ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ. Yathāha sakko devānamindo –
‘‘ಯೇ ಗಹಟ್ಠಾ ಪುಞ್ಞಕರಾ, ಸೀಲವನ್ತೋ ಉಪಾಸಕಾ।
‘‘Ye gahaṭṭhā puññakarā, sīlavanto upāsakā;
ಧಮ್ಮೇನ ದಾರಂ ಪೋಸೇನ್ತಿ, ತೇ ನಮಸ್ಸಾಮಿ ಮಾತಲೀ’’ತಿ॥ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೨೬೪)।
Dhammena dāraṃ posenti, te namassāmi mātalī’’ti. (saṃ. ni. 1.264);
ಅನಾಕುಲಾ ಕಮ್ಮನ್ತಾ ನಾಮ ಕಾಲಞ್ಞುತಾಯ ಪತಿರೂಪಕಾರಿತಾಯ ಅನಲಸತಾಯ ಉಟ್ಠಾನವೀರಿಯಸಮ್ಪದಾಯ ಅಬ್ಯಸನೀಯತಾಯ ಚ ಕಾಲಾತಿಕ್ಕಮನಅಪ್ಪತಿರೂಪಕರಣಾಕರಣಸಿಥಿಲಕರಣಾದಿಆಕುಲಭಾವವಿರಹಿತಾ ಕಸಿಗೋರಕ್ಖವಣಿಜ್ಜಾದಯೋ ಕಮ್ಮನ್ತಾ। ಏತೇ ಅತ್ತನೋ ವಾ ಪುತ್ತದಾರಸ್ಸ ವಾ ದಾಸಕಮ್ಮಕರಾನಂ ವಾ ಬ್ಯತ್ತತಾಯ ಏವಂ ಪಯೋಜಿತಾ ದಿಟ್ಠೇವ ಧಮ್ಮೇ ಧನಧಞ್ಞವುಡ್ಢಿಪಟಿಲಾಭಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಾ। ವುತ್ತಞ್ಚೇತಂ ಭಗವತಾ –
Anākulākammantā nāma kālaññutāya patirūpakāritāya analasatāya uṭṭhānavīriyasampadāya abyasanīyatāya ca kālātikkamanaappatirūpakaraṇākaraṇasithilakaraṇādiākulabhāvavirahitā kasigorakkhavaṇijjādayo kammantā. Ete attano vā puttadārassa vā dāsakammakarānaṃ vā byattatāya evaṃ payojitā diṭṭheva dhamme dhanadhaññavuḍḍhipaṭilābhahetuto ‘‘maṅgala’’nti vuttā. Vuttañcetaṃ bhagavatā –
‘‘ಪತಿರೂಪಕಾರೀ ಧುರವಾ, ಉಟ್ಠಾತಾ ವಿನ್ದತೇ ಧನ’’ನ್ತಿ॥ (ಸು॰ ನಿ॰ ೧೮೯; ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೨೪೬) ಚ।
‘‘Patirūpakārī dhuravā, uṭṭhātā vindate dhana’’nti. (su. ni. 189; saṃ. ni. 1.246) ca;
‘‘ನ ದಿವಾ ಸೋಪ್ಪಸೀಲೇನ, ರತ್ತಿಮುಟ್ಠಾನದೇಸ್ಸಿನಾ।
‘‘Na divā soppasīlena, rattimuṭṭhānadessinā;
ನಿಚ್ಚಂ ಮತ್ತೇನ ಸೋಣ್ಡೇನ, ಸಕ್ಕಾ ಆವಸಿತುಂ ಘರಂ॥
Niccaṃ mattena soṇḍena, sakkā āvasituṃ gharaṃ.
‘‘ಅತಿಸೀತಂ ಅತಿಉಣ್ಹಂ, ಅತಿಸಾಯಮಿದಂ ಅಹು।
‘‘Atisītaṃ atiuṇhaṃ, atisāyamidaṃ ahu;
ಇತಿ ವಿಸ್ಸಟ್ಠಕಮ್ಮನ್ತೇ, ಅತ್ಥಾ ಅಚ್ಚೇನ್ತಿ ಮಾಣವೇ॥
Iti vissaṭṭhakammante, atthā accenti māṇave.
‘‘ಯೋಧ ಸೀತಞ್ಚ ಉಣ್ಹಞ್ಚ, ತಿಣಾ ಭಿಯ್ಯೋ ನ ಮಞ್ಞತಿ।
‘‘Yodha sītañca uṇhañca, tiṇā bhiyyo na maññati;
ಕರಂ ಪುರಿಸಕಿಚ್ಚಾನಿ, ಸೋ ಸುಖಾ ನ ವಿಹಾಯತೀ’’ತಿ॥ ಚ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೨೫೩)।
Karaṃ purisakiccāni, so sukhā na vihāyatī’’ti. ca (dī. ni. 3.253);
‘‘ಭೋಗೇ ಸಂಹರಮಾನಸ್ಸ, ಭಮರಸ್ಸೇವ ಇರೀಯತೋ।
‘‘Bhoge saṃharamānassa, bhamarasseva irīyato;
ಭೋಗಾ ಸನ್ನಿಚಯಂ ಯನ್ತಿ, ವಮ್ಮಿಕೋವೂಪಚೀಯತೀ’’ತಿ॥ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೨೬೫) –
Bhogā sannicayaṃ yanti, vammikovūpacīyatī’’ti. (dī. ni. 3.265) –
ಚ ಏವಮಾದಿ।
Ca evamādi.
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾಪಿ ಗಾಥಾಯ ಮಾತುಪಟ್ಠಾನಂ, ಪಿತುಪಟ್ಠಾನಂ, ಪುತ್ತದಾರಸ್ಸ ಸಙ್ಗಹೋ, ಅನಾಕುಲಾ ಚ ಕಮ್ಮನ್ತಾತಿ ಚತ್ತಾರಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಪುತ್ತದಾರಸ್ಸ ಸಙ್ಗಹಂ ವಾ ದ್ವಿಧಾ ಕತ್ವಾ ಪಞ್ಚ, ಮಾತಾಪಿತುಉಪಟ್ಠಾನಂ ವಾ ಏಕಮೇವ ಕತ್ವಾ ತೀಣಿ। ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissāpi gāthāya mātupaṭṭhānaṃ, pitupaṭṭhānaṃ, puttadārassa saṅgaho, anākulā ca kammantāti cattāri maṅgalāni vuttāni, puttadārassa saṅgahaṃ vā dvidhā katvā pañca, mātāpituupaṭṭhānaṃ vā ekameva katvā tīṇi. Maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ಮಾತಾಪಿತುಉಪಟ್ಠಾನನ್ತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā mātāpituupaṭṭhānanti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೬೬. ಇದಾನಿ ದಾನಞ್ಚಾತಿ ಏತ್ಥ ದೀಯತೇ ಇಮಿನಾತಿ ದಾನಂ, ಅತ್ತನೋ ಸನ್ತಕಂ ಪರಸ್ಸ ಪಟಿಪಾದೀಯತೀತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಧಮ್ಮಸ್ಸ ಚರಿಯಾ, ಧಮ್ಮಾ ವಾ ಅನಪೇತಾ ಚರಿಯಾ ಧಮ್ಮಚರಿಯಾ। ಞಾಯನ್ತೇ ‘‘ಅಮ್ಹಾಕಂ ಇಮೇ’’ತಿ ಞಾತಕಾ। ನ ಅವಜ್ಜಾನಿ ಅನವಜ್ಜಾನಿ, ಅನಿನ್ದಿತಾನಿ ಅಗರಹಿತಾನೀತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ ಅಯಂ ಪದವಣ್ಣನಾ।
266. Idāni dānañcāti ettha dīyate imināti dānaṃ, attano santakaṃ parassa paṭipādīyatīti vuttaṃ hoti. Dhammassa cariyā, dhammā vā anapetā cariyā dhammacariyā. Ñāyante ‘‘amhākaṃ ime’’ti ñātakā. Na avajjāni anavajjāni, aninditāni agarahitānīti vuttaṃ hoti. Sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ – ದಾನಂ ನಾಮ ಪರಂ ಉದ್ದಿಸ್ಸ ಸುಬುದ್ಧಿಪುಬ್ಬಿಕಾ ಅನ್ನಾದಿದಸದಾನವತ್ಥುಪರಿಚ್ಚಾಗಚೇತನಾ ತಂಸಮ್ಪಯುತ್ತೋ ವಾ ಅಲೋಭೋ। ಅಲೋಭೇನ ಹಿ ತಂ ವತ್ಥುಂ ಪರಸ್ಸ ಪಟಿಪಾದೇತಿ। ತೇನ ವುತ್ತಂ ‘‘ದೀಯತೇ ಇಮಿನಾತಿ ದಾನ’’ನ್ತಿ। ತಂ ಬಹುಜನಪಿಯಮನಾಪತಾದೀನಂ ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಸಮ್ಪರಾಯಿಕಾನಂ ಫಲವಿಸೇಸಾನಂ ಅಧಿಗಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಂ। ‘‘ದಾಯಕೋ ಸೀಹ ದಾನಪತಿ ಬಹುನೋ ಜನಸ್ಸ ಪಿಯೋ ಹೋತಿ ಮನಾಪೋ’’ತಿ ಏವಮಾದೀನಿ ಚೇತ್ಥ ಸುತ್ತಾನಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೫.೩೪) ಅನುಸ್ಸರಿತಬ್ಬಾನಿ।
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā – dānaṃ nāma paraṃ uddissa subuddhipubbikā annādidasadānavatthupariccāgacetanā taṃsampayutto vā alobho. Alobhena hi taṃ vatthuṃ parassa paṭipādeti. Tena vuttaṃ ‘‘dīyate imināti dāna’’nti. Taṃ bahujanapiyamanāpatādīnaṃ diṭṭhadhammikasamparāyikānaṃ phalavisesānaṃ adhigamahetuto ‘‘maṅgala’’nti vuttaṃ. ‘‘Dāyako sīha dānapati bahuno janassa piyo hoti manāpo’’ti evamādīni cettha suttāni (a. ni. 5.34) anussaritabbāni.
ಅಪರೋ ನಯೋ – ದಾನಂ ನಾಮ ದುವಿಧಂ ಆಮಿಸದಾನಞ್ಚ, ಧಮ್ಮದಾನಞ್ಚ। ತತ್ಥ ಆಮಿಸದಾನಂ ವುತ್ತಪ್ಪಕಾರಮೇವ। ಇಧಲೋಕಪರಲೋಕದುಕ್ಖಕ್ಖಯಸುಖಾವಹಸ್ಸ ಪನ ಸಮ್ಮಾಸಮ್ಬುದ್ಧಪ್ಪವೇದಿತಸ್ಸ ಧಮ್ಮಸ್ಸ ಪರೇಸಂ ಹಿತಕಾಮತಾಯ ದೇಸನಾ ಧಮ್ಮದಾನಂ। ಇಮೇಸಞ್ಚ ದ್ವಿನ್ನಂ ದಾನಾನಂ ಏತದೇವ ಅಗ್ಗಂ। ಯಥಾಹ –
Aparo nayo – dānaṃ nāma duvidhaṃ āmisadānañca, dhammadānañca. Tattha āmisadānaṃ vuttappakārameva. Idhalokaparalokadukkhakkhayasukhāvahassa pana sammāsambuddhappaveditassa dhammassa paresaṃ hitakāmatāya desanā dhammadānaṃ. Imesañca dvinnaṃ dānānaṃ etadeva aggaṃ. Yathāha –
‘‘ಸಬ್ಬದಾನಂ ಧಮ್ಮದಾನಂ ಜಿನಾತಿ,
‘‘Sabbadānaṃ dhammadānaṃ jināti,
ಸಬ್ಬರಸಂ ಧಮ್ಮರಸೋ ಜಿನಾತಿ।
Sabbarasaṃ dhammaraso jināti;
ಸಬ್ಬರತಿಂ ಧಮ್ಮರತೀ ಜಿನಾತಿ,
Sabbaratiṃ dhammaratī jināti,
ತಣ್ಹಕ್ಖಯೋ ಸಬ್ಬದುಕ್ಖಂ ಜಿನಾತೀ’’ತಿ॥ (ಧ॰ ಪ॰ ೩೫೪)।
Taṇhakkhayo sabbadukkhaṃ jinātī’’ti. (dha. pa. 354);
ತತ್ಥ ಆಮಿಸದಾನಸ್ಸ ಮಙ್ಗಲತ್ತಂ ವುತ್ತಮೇವ। ಧಮ್ಮದಾನಂ ಪನ ಯಸ್ಮಾ ಅತ್ಥಪಟಿಸಂವೇದಿತಾದೀನಂ ಗುಣಾನಂ ಪದಟ್ಠಾನಂ, ತಸ್ಮಾ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ ಭಗವತಾ –
Tattha āmisadānassa maṅgalattaṃ vuttameva. Dhammadānaṃ pana yasmā atthapaṭisaṃveditādīnaṃ guṇānaṃ padaṭṭhānaṃ, tasmā ‘‘maṅgala’’nti vuccati. Vuttañhetaṃ bhagavatā –
‘‘ಯಥಾ ಯಥಾ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಭಿಕ್ಖು ಯಥಾಸುತಂ ಯಥಾಪರಿಯತ್ತಂ ಧಮ್ಮಂ ವಿತ್ಥಾರೇನ ಪರೇಸಂ ದೇಸೇತಿ, ತಥಾ ತಥಾ ಸೋ ತಸ್ಮಿಂ ಧಮ್ಮೇ ಅತ್ಥಪಟಿಸಂವೇದೀ ಚ ಹೋತಿ ಧಮ್ಮಪಟಿಸಂವೇದೀ ಚಾ’’ತಿ ಏವಮಾದಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೩೫೫; ಅ॰ ನಿ॰ ೫.೨೬)।
‘‘Yathā yathā, bhikkhave, bhikkhu yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paresaṃ deseti, tathā tathā so tasmiṃ dhamme atthapaṭisaṃvedī ca hoti dhammapaṭisaṃvedī cā’’ti evamādi (dī. ni. 3.355; a. ni. 5.26).
ಧಮ್ಮಚರಿಯಾ ನಾಮ ದಸಕುಸಲಕಮ್ಮಪಥಚರಿಯಾ। ಯಥಾಹ – ‘‘ತಿವಿಧಂ ಖೋ, ಗಹಪತಯೋ, ಕಾಯೇನ ಧಮ್ಮಚರಿಯಾಸಮಚರಿಯಾ ಹೋತೀ’’ತಿ ಏವಮಾದಿ। ಸಾ ಪನೇಸಾ ಧಮ್ಮಚರಿಯಾ ಸಗ್ಗಲೋಕೂಪಪತ್ತಿಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ ಭಗವತಾ – ‘‘ಧಮ್ಮಚರಿಯಾಸಮಚರಿಯಾಹೇತು ಖೋ, ಗಹಪತಯೋ, ಏವಮಿಧೇಕಚ್ಚೇ ಸತ್ತಾ ಕಾಯಸ್ಸ ಭೇದಾ ಪರಂ ಮರಣಾ ಸುಗತಿಂ ಸಗ್ಗಂ ಲೋಕಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತೀ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೪೪೧)।
Dhammacariyā nāma dasakusalakammapathacariyā. Yathāha – ‘‘tividhaṃ kho, gahapatayo, kāyena dhammacariyāsamacariyā hotī’’ti evamādi. Sā panesā dhammacariyā saggalokūpapattihetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbā. Vuttañhetaṃ bhagavatā – ‘‘dhammacariyāsamacariyāhetu kho, gahapatayo, evamidhekacce sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjantī’’ti (ma. ni. 1.441).
ಞಾತಕಾ ನಾಮ ಮಾತಿತೋ ವಾ ಪಿತಿತೋ ವಾ ಯಾವ ಸತ್ತಮಾ ಪಿತಾಮಹಯುಗಾ ಸಮ್ಬನ್ಧಾ। ತೇಸಂ ಭೋಗಪಾರಿಜುಞ್ಞೇನ ವಾ ಬ್ಯಾಧಿಪಾರಿಜುಞ್ಞೇನ ವಾ ಅಭಿಹತಾನಂ ಅತ್ತನೋ ಸಮೀಪಂ ಆಗತಾನಂ ಯಥಾಬಲಂ ಘಾಸಚ್ಛಾದನಧನಧಞ್ಞಾದೀಹಿ ಸಙ್ಗಹೋ ಪಸಂಸಾದೀನಂ ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಾನಂ ಸುಗತಿಗಮನಾದೀನಞ್ಚ ಸಮ್ಪರಾಯಿಕಾನಂ ವಿಸೇಸಾಧಿಗಮಾನಂ ಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ।
Ñātakā nāma mātito vā pitito vā yāva sattamā pitāmahayugā sambandhā. Tesaṃ bhogapārijuññena vā byādhipārijuññena vā abhihatānaṃ attano samīpaṃ āgatānaṃ yathābalaṃ ghāsacchādanadhanadhaññādīhi saṅgaho pasaṃsādīnaṃ diṭṭhadhammikānaṃ sugatigamanādīnañca samparāyikānaṃ visesādhigamānaṃ hetuto ‘‘maṅgala’’nti vuccati.
ಅನವಜ್ಜಾನಿ ಕಮ್ಮಾನಿ ನಾಮ ಉಪೋಸಥಙ್ಗಸಮಾದಾನವೇಯ್ಯಾವಚ್ಚಕರಣಆರಾಮವನರೋಪನಸೇತುಕರಣಾದೀನಿ ಕಾಯವಚೀಮನೋಸುಚರಿತಕಮ್ಮಾನಿ। ತಾನಿ ಹಿ ನಾನಪ್ಪಕಾರಹಿತಸುಖಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ‘‘ಠಾನಂ ಖೋ ಪನೇತಂ, ವಿಸಾಖೇ, ವಿಜ್ಜತಿ ಯಂ ಇಧೇಕಚ್ಚೋ ಇತ್ಥೀ ವಾ ಪುರಿಸೋ ವಾ ಅಟ್ಠಙ್ಗಸಮನ್ನಾಗತಂ ಉಪೋಸಥಂ ಉಪವಸಿತ್ವಾ ಕಾಯಸ್ಸ ಭೇದಾ ಪರಂ ಮರಣಾ ಚಾತುಮಹಾರಾಜಿಕಾನಂ ದೇವಾನಂ ಸಹಬ್ಯತಂ ಉಪಪಜ್ಜೇಯ್ಯಾ’’ತಿ ಏವಮಾದೀನಿ ಚೇತ್ಥ ಸುತ್ತಾನಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೮.೪೩) ಅನುಸ್ಸರಿತಬ್ಬಾನಿ।
Anavajjāni kammāni nāma uposathaṅgasamādānaveyyāvaccakaraṇaārāmavanaropanasetukaraṇādīni kāyavacīmanosucaritakammāni. Tāni hi nānappakārahitasukhādhigamahetuto ‘‘maṅgala’’nti vuccati. ‘‘Ṭhānaṃ kho panetaṃ, visākhe, vijjati yaṃ idhekacco itthī vā puriso vā aṭṭhaṅgasamannāgataṃ uposathaṃ upavasitvā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā cātumahārājikānaṃ devānaṃ sahabyataṃ upapajjeyyā’’ti evamādīni cettha suttāni (a. ni. 8.43) anussaritabbāni.
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ದಾನಂ, ಧಮ್ಮಚರಿಯಾ, ಞಾತಕಾನಂ ಸಙ್ಗಹೋ, ಅನವಜ್ಜಾನಿ ಕಮ್ಮಾನೀತಿ ಚತ್ತಾರಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissā gāthāya dānaṃ, dhammacariyā, ñātakānaṃ saṅgaho, anavajjāni kammānīti cattāri maṅgalāni vuttāni, maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ದಾನಞ್ಚಾತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā dānañcāti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೬೭. ಇದಾನಿ ಆರತೀ ವಿರತೀತಿ ಏತ್ಥ ಆರತೀತಿ ಆರಮಣಂ। ವಿರತೀತಿ ವಿರಮಣಂ, ವಿರಮನ್ತಿ ವಾ ಏತಾಯ ಸತ್ತಾತಿ ವಿರತಿ। ಪಾಪಾತಿ ಅಕುಸಲಾ। ಮದನೀಯಟ್ಠೇನ ಮಜ್ಜಂ, ಮಜ್ಜಸ್ಸ ಪಾನಂ ಮಜ್ಜಪಾನಂ, ತತೋ ಮಜ್ಜಪಾನಾ। ಸಂಯಮನಂ ಸಂಯಮೋ। ಅಪ್ಪಮಜ್ಜನಂ ಅಪ್ಪಮಾದೋ। ಧಮ್ಮೇಸೂತಿ ಕುಸಲೇಸು। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ ಅಯಂ ಪದವಣ್ಣನಾ।
267. Idāni āratī viratīti ettha āratīti āramaṇaṃ. Viratīti viramaṇaṃ, viramanti vā etāya sattāti virati. Pāpāti akusalā. Madanīyaṭṭhena majjaṃ, majjassa pānaṃ majjapānaṃ, tato majjapānā. Saṃyamanaṃ saṃyamo. Appamajjanaṃ appamādo. Dhammesūti kusalesu. Sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ – ಆರತಿ ನಾಮ ಪಾಪೇ ಆದೀನವದಸ್ಸಾವಿನೋ ಮನಸಾ ಏವ ಅನಭಿರತಿ। ವಿರತಿ ನಾಮ ಕಮ್ಮದ್ವಾರವಸೇನ ಕಾಯವಾಚಾಹಿ ವಿರಮಣಂ। ಸಾ ಚೇಸಾ ವಿರತಿ ನಾಮ ಸಮ್ಪತ್ತವಿರತಿ ಸಮಾದಾನವಿರತಿ ಸಮುಚ್ಛೇದವಿರತೀತಿ ತಿವಿಧಾ ಹೋತಿ। ತತ್ಥ ಯಾ ಕುಲಪುತ್ತಸ್ಸ ಅತ್ತನೋ ಜಾತಿಂ ವಾ ಕುಲಂ ವಾ ಗೋತ್ತಂ ವಾ ಪಟಿಚ್ಚ ‘‘ನ ಮೇ ಏತಂ ಪತಿರೂಪಂ, ಯ್ವಾಹಂ ಇಮಂ ಪಾಣಂ ಹನೇಯ್ಯಂ, ಅದಿನ್ನಂ ಆದಿಯೇಯ್ಯ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ ನಯೇನ ಸಮ್ಪತ್ತವತ್ಥುತೋ ವಿರತಿ, ಅಯಂ ಸಮ್ಪತ್ತವಿರತಿ ನಾಮ। ಸಿಕ್ಖಾಪದಸಮಾದಾನವಸೇನ ಪನ ಪವತ್ತಾ ಸಮಾದಾನವಿರತಿ ನಾಮ, ಯಸ್ಸಾ ಪವತ್ತಿತೋ ಪಭುತಿ ಕುಲಪುತ್ತೋ ಪಾಣಾತಿಪಾತಾದೀನಿ ನ ಸಮಾಚರತಿ। ಅರಿಯಮಗ್ಗಸಮ್ಪಯುತ್ತಾ ಸಮುಚ್ಛೇದವಿರತಿ ನಾಮ, ಯಸ್ಸಾ ಪವತ್ತಿತೋ ಪಭುತಿ ಅರಿಯಸಾವಕಸ್ಸ ಪಞ್ಚ ಭಯಾನಿ ವೇರಾನಿ ವೂಪಸನ್ತಾನಿ ಹೋನ್ತಿ। ಪಾಪಂ ನಾಮ ಯಂ ತಂ ‘‘ಪಾಣಾತಿಪಾತೋ ಖೋ, ಗಹಪತಿಪುತ್ತ, ಕಮ್ಮಕಿಲೇಸೋ ಅದಿನ್ನಾದಾನಂ…ಪೇ॰… ಕಾಮೇಸುಮಿಚ್ಛಾಚಾರೋ…ಪೇ॰… ಮುಸಾವಾದೋ’’ತಿ ಏವಂ ವಿತ್ಥಾರೇತ್ವಾ –
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā – ārati nāma pāpe ādīnavadassāvino manasā eva anabhirati. Virati nāma kammadvāravasena kāyavācāhi viramaṇaṃ. Sā cesā virati nāma sampattavirati samādānavirati samucchedaviratīti tividhā hoti. Tattha yā kulaputtassa attano jātiṃ vā kulaṃ vā gottaṃ vā paṭicca ‘‘na me etaṃ patirūpaṃ, yvāhaṃ imaṃ pāṇaṃ haneyyaṃ, adinnaṃ ādiyeyya’’ntiādinā nayena sampattavatthuto virati, ayaṃ sampattavirati nāma. Sikkhāpadasamādānavasena pana pavattā samādānavirati nāma, yassā pavattito pabhuti kulaputto pāṇātipātādīni na samācarati. Ariyamaggasampayuttā samucchedavirati nāma, yassā pavattito pabhuti ariyasāvakassa pañca bhayāni verāni vūpasantāni honti. Pāpaṃ nāma yaṃ taṃ ‘‘pāṇātipāto kho, gahapatiputta, kammakileso adinnādānaṃ…pe… kāmesumicchācāro…pe… musāvādo’’ti evaṃ vitthāretvā –
‘‘ಪಾಣಾತಿಪಾತೋ ಅದಿನ್ನಾದಾನಂ, ಮುಸಾವಾದೋ ಚ ವುಚ್ಚತಿ।
‘‘Pāṇātipāto adinnādānaṃ, musāvādo ca vuccati;
ಪರದಾರಗಮನಞ್ಚೇವ, ನಪ್ಪಸಂಸನ್ತಿ ಪಣ್ಡಿತಾ’’ತಿ॥ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೨೪೫) –
Paradāragamanañceva, nappasaṃsanti paṇḍitā’’ti. (dī. ni. 3.245) –
ಏವಂ ಗಾಥಾಯ ಸಙ್ಗಹಿತಂ ಕಮ್ಮಕಿಲೇಸಸಙ್ಖಾತಂ ಚತುಬ್ಬಿಧಂ ಅಕುಸಲಂ, ತತೋ ಪಾಪಾ। ಸಬ್ಬಾಪೇಸಾ ಆರತಿ ಚ ವಿರತಿ ಚ ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಿಕಸಮ್ಪರಾಯಿಕಭಯವೇರಪ್ಪಹಾನಾದಿನಾನಪ್ಪಕಾರವಿಸೇಸಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ‘‘ಪಾಣಾತಿಪಾತಾ ಪಟಿವಿರತೋ ಖೋ, ಗಹಪತಿಪುತ್ತ, ಅರಿಯಸಾವಕೋ’’ತಿಆದೀನಿ ಚೇತ್ಥ ಸುತ್ತಾನಿ ಅನುಸ್ಸರಿತಬ್ಬಾನಿ।
Evaṃ gāthāya saṅgahitaṃ kammakilesasaṅkhātaṃ catubbidhaṃ akusalaṃ, tato pāpā. Sabbāpesā ārati ca virati ca diṭṭhadhammikasamparāyikabhayaverappahānādinānappakāravisesādhigamahetuto ‘‘maṅgala’’nti vuccati. ‘‘Pāṇātipātā paṭivirato kho, gahapatiputta, ariyasāvako’’tiādīni cettha suttāni anussaritabbāni.
ಮಜ್ಜಪಾನಾ ಚ ಸಂಯಮೋ ನಾಮ ಪುಬ್ಬೇ ವುತ್ತಸುರಾಮೇರಯಮಜ್ಜಪಮಾದಟ್ಠಾನಾ ವೇರಮಣಿಯಾವೇತಂ ಅಧಿವಚನಂ। ಯಸ್ಮಾ ಪನ ಮಜ್ಜಪಾಯೀ ಅತ್ಥಂ ನ ಜಾನಾತಿ, ಧಮ್ಮಂ ನ ಜಾನಾತಿ, ಮಾತುಪಿ ಅನ್ತರಾಯಂ ಕರೋತಿ, ಪಿತು ಬುದ್ಧಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧತಥಾಗತಸಾವಕಾನಮ್ಪಿ ಅನ್ತರಾಯಂ ಕರೋತಿ, ದಿಟ್ಠೇವ ಧಮ್ಮೇ ಗರಹಂ, ಸಮ್ಪರಾಯೇ ದುಗ್ಗತಿಂ, ಅಪರಾಪರಿಯಾಯೇ ಉಮ್ಮಾದಞ್ಚ ಪಾಪುಣಾತಿ। ಮಜ್ಜಪಾನಾ ಪನ ಸಂಯತೋ ತೇಸಂ ದೋಸಾನಂ ವೂಪಸಮಂ ತಬ್ಬಿಪರೀತಗುಣಸಮ್ಪದಞ್ಚ ಪಾಪುಣಾತಿ। ತಸ್ಮಾ ಅಯಂ ಮಜ್ಜಪಾನಾ ಸಂಯಮೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ।
Majjapānāca saṃyamo nāma pubbe vuttasurāmerayamajjapamādaṭṭhānā veramaṇiyāvetaṃ adhivacanaṃ. Yasmā pana majjapāyī atthaṃ na jānāti, dhammaṃ na jānāti, mātupi antarāyaṃ karoti, pitu buddhapaccekabuddhatathāgatasāvakānampi antarāyaṃ karoti, diṭṭheva dhamme garahaṃ, samparāye duggatiṃ, aparāpariyāye ummādañca pāpuṇāti. Majjapānā pana saṃyato tesaṃ dosānaṃ vūpasamaṃ tabbiparītaguṇasampadañca pāpuṇāti. Tasmā ayaṃ majjapānā saṃyamo ‘‘maṅgala’’nti veditabbo.
ಕುಸಲೇಸು ಧಮ್ಮೇಸು ಅಪ್ಪಮಾದೋ ನಾಮ ‘‘ಕುಸಲಾನಂ ವಾ ಧಮ್ಮಾನಂ ಭಾವನಾಯ ಅಸಕ್ಕಚ್ಚಕಿರಿಯತಾ ಅಸಾತಚ್ಚಕಿರಿಯತಾ ಅನಟ್ಠಿತಕಿರಿಯತಾ ಓಲೀನವುತ್ತಿತಾ ನಿಕ್ಖಿತ್ತಛನ್ದತಾ ನಿಕ್ಖಿತ್ತಧುರತಾ ಅನಾಸೇವನಾ ಅಭಾವನಾ ಅಬಹುಲೀಕಮ್ಮಂ ಅನಧಿಟ್ಠಾನಂ ಅನನುಯೋಗೋ ಪಮಾದೋ। ಯೋ ಏವರೂಪೋ ಪಮಾದೋ ಪಮಜ್ಜನಾ ಪಮಜ್ಜಿತತ್ತಂ, ಅಯಂ ವುಚ್ಚತಿ ಪಮಾದೋ’’ತಿ (ವಿಭ॰ ೮೪೬) ಏತ್ಥ ವುತ್ತಸ್ಸ ಪಮಾದಸ್ಸ ಪಟಿಪಕ್ಖನಯೇನ ಅತ್ಥತೋ ಕುಸಲೇಸು ಧಮ್ಮೇಸು ಸತಿಯಾ ಅವಿಪ್ಪವಾಸೋ ವೇದಿತಬ್ಬೋ। ಸೋ ನಾನಪ್ಪಕಾರಕುಸಲಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ಅಮತಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ಚ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ತತ್ಥ ‘‘ಅಪ್ಪಮತ್ತಸ್ಸ ಆತಾಪಿನೋ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೨.೧೮-೧೯; ಅ॰ ನಿ॰ ೫.೨೬) ಚ ‘‘ಅಪ್ಪಮಾದೋ ಅಮತಪದ’’ನ್ತಿ (ಧ॰ ಪ॰ ೨೧) ಚ ಏವಮಾದಿ ಸತ್ಥುಸಾಸನಂ ಅನುಸ್ಸರಿತಬ್ಬಂ।
Kusalesu dhammesu appamādo nāma ‘‘kusalānaṃ vā dhammānaṃ bhāvanāya asakkaccakiriyatā asātaccakiriyatā anaṭṭhitakiriyatā olīnavuttitā nikkhittachandatā nikkhittadhuratā anāsevanā abhāvanā abahulīkammaṃ anadhiṭṭhānaṃ ananuyogo pamādo. Yo evarūpo pamādo pamajjanā pamajjitattaṃ, ayaṃ vuccati pamādo’’ti (vibha. 846) ettha vuttassa pamādassa paṭipakkhanayena atthato kusalesu dhammesu satiyā avippavāso veditabbo. So nānappakārakusalādhigamahetuto amatādhigamahetuto ca ‘‘maṅgala’’nti vuccati. Tattha ‘‘appamattassa ātāpino’’ti (ma. ni. 2.18-19; a. ni. 5.26) ca ‘‘appamādo amatapada’’nti (dha. pa. 21) ca evamādi satthusāsanaṃ anussaritabbaṃ.
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಪಾಪಾ ವಿರತಿ, ಮಜ್ಜಪಾನಾ ಸಂಯಮೋ, ಕುಸಲೇಸು ಧಮ್ಮೇಸು ಅಪ್ಪಮಾದೋತಿ ತೀಣಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissā gāthāya pāpā virati, majjapānā saṃyamo, kusalesu dhammesu appamādoti tīṇi maṅgalāni vuttāni, maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ಆರತೀ ವಿರತೀತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā āratī viratīti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೬೮. ಇದಾನಿ ಗಾರವೋ ಚಾತಿ ಏತ್ಥ ಗಾರವೋತಿ ಗರುಭಾವೋ। ನಿವಾತೋತಿ ನೀಚವುತ್ತಿತಾ। ಸನ್ತುಟ್ಠೀತಿ ಸನ್ತೋಸೋ। ಕತಸ್ಸ ಜಾನನತಾ ಕತಞ್ಞುತಾ। ಕಾಲೇನಾತಿ ಖಣೇನ ಸಮಯೇನ। ಧಮ್ಮಸ್ಸ ಸವನಂ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನಂ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ ಅಯಂ ಪದವಣ್ಣನಾ।
268. Idāni gāravo cāti ettha gāravoti garubhāvo. Nivātoti nīcavuttitā. Santuṭṭhīti santoso. Katassa jānanatā kataññutā. Kālenāti khaṇena samayena. Dhammassa savanaṃ dhammassavanaṃ. Sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ – ಗಾರವೋ ನಾಮ ಗರುಕಾರಪಯೋಗಾರಹೇಸು ಬುದ್ಧಪಚ್ಚೇಕಬುದ್ಧತಥಾಗತಸಾವಕಆಚರಿಯುಪಜ್ಝಾಯಮಾತಾಪಿತುಜೇಟ್ಠಭಾತಿಕಭಗಿನಿಆದೀಸು ಯಥಾನುರೂಪಂ ಗರುಕಾರೋ ಗರುಕರಣಂ ಸಗಾರವತಾ। ಸ್ವಾಯಂ ಗಾರವೋ ಯಸ್ಮಾ ಸುಗತಿಗಮನಾದೀನಂ ಹೇತು। ಯಥಾಹ –
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā – gāravo nāma garukārapayogārahesu buddhapaccekabuddhatathāgatasāvakaācariyupajjhāyamātāpitujeṭṭhabhātikabhaginiādīsu yathānurūpaṃ garukāro garukaraṇaṃ sagāravatā. Svāyaṃ gāravo yasmā sugatigamanādīnaṃ hetu. Yathāha –
‘‘ಗರುಕಾತಬ್ಬಂ ಗರುಂ ಕರೋತಿ, ಮಾನೇತಬ್ಬಂ ಮಾನೇತಿ, ಪೂಜೇತಬ್ಬಂ ಪೂಜೇತಿ। ಸೋ ತೇನ ಕಮ್ಮೇನ ಏವಂ ಸಮತ್ತೇನ ಏವಂ ಸಮಾದಿನ್ನೇನ ಕಾಯಸ್ಸ ಭೇದಾ ಪರಂ ಮರಣಾ ಸುಗತಿಂ ಸಗ್ಗಂ ಲೋಕಂ ಉಪಪಜ್ಜತಿ। ನೋ ಚೇ ಕಾಯಸ್ಸ ಭೇದಾ…ಪೇ॰… ಉಪಪಜ್ಜತಿ, ಸಚೇ ಮನುಸ್ಸತ್ತಂ ಆಗಚ್ಛತಿ, ಯತ್ಥ ಯತ್ಥ ಪಚ್ಚಾಜಾಯತಿ, ಉಚ್ಚಾಕುಲೀನೋ ಹೋತೀ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೩.೨೯೫)।
‘‘Garukātabbaṃ garuṃ karoti, mānetabbaṃ māneti, pūjetabbaṃ pūjeti. So tena kammena evaṃ samattena evaṃ samādinnena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati. No ce kāyassa bhedā…pe… upapajjati, sace manussattaṃ āgacchati, yattha yattha paccājāyati, uccākulīno hotī’’ti (ma. ni. 3.295).
ಯಥಾ ಚಾಹ – ‘‘ಸತ್ತಿಮೇ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಅಪರಿಹಾನಿಯಾ ಧಮ್ಮಾ। ಕತಮೇ ಸತ್ತ? ಸತ್ಥುಗಾರವತಾ’’ತಿಆದಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೭.೩೨-೩೩)। ತಸ್ಮಾ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ।
Yathā cāha – ‘‘sattime, bhikkhave, aparihāniyā dhammā. Katame satta? Satthugāravatā’’tiādi (a. ni. 7.32-33). Tasmā ‘‘maṅgala’’nti vuccati.
ನಿವಾತೋ ನಾಮ ನೀಚಮನತಾ ನಿವಾತವುತ್ತಿತಾ, ಯಾಯ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಪುಗ್ಗಲೋ ನಿಹತಮಾನೋ ನಿಹತದಪ್ಪೋ ಪಾದಪುಞ್ಛನಚೋಳಕಸಮೋ ಛಿನ್ನವಿಸಾಣುಸಭಸಮೋ ಉದ್ಧಟದಾಠಸಪ್ಪಸಮೋ ಚ ಹುತ್ವಾ ಸಣ್ಹೋ ಸಖಿಲೋ ಸುಖಸಮ್ಭಾಸೋ ಹೋತಿ, ಅಯಂ ನಿವಾತೋ। ಸ್ವಾಯಂ ಯಸಾದಿಗುಣಪಟಿಲಾಭಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಆಹ ಚ – ‘‘ನಿವಾತವುತ್ತಿ ಅತ್ಥದ್ಧೋ, ತಾದಿಸೋ ಲಭತೇ ಯಸ’’ನ್ತಿ ಏವಮಾದಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೨೭೩)।
Nivāto nāma nīcamanatā nivātavuttitā, yāya samannāgato puggalo nihatamāno nihatadappo pādapuñchanacoḷakasamo chinnavisāṇusabhasamo uddhaṭadāṭhasappasamo ca hutvā saṇho sakhilo sukhasambhāso hoti, ayaṃ nivāto. Svāyaṃ yasādiguṇapaṭilābhahetuto ‘‘maṅgala’’nti vuccati. Āha ca – ‘‘nivātavutti atthaddho, tādiso labhate yasa’’nti evamādi (dī. ni. 3.273).
ಸನ್ತುಟ್ಠಿ ನಾಮ ಇತರೀತರಪಚ್ಚಯಸನ್ತೋಸೋ, ಸೋ ದ್ವಾದಸವಿಧೋ ಹೋತಿ। ಸೇಯ್ಯಥಿದಂ – ಚೀವರೇ ಯಥಾಲಾಭಸನ್ತೋಸೋ, ಯಥಾಬಲಸನ್ತೋಸೋ, ಯಥಾಸಾರುಪ್ಪಸನ್ತೋಸೋತಿ ತಿವಿಧೋ। ಏವಂ ಪಿಣ್ಡಪಾತಾದೀಸು।
Santuṭṭhi nāma itarītarapaccayasantoso, so dvādasavidho hoti. Seyyathidaṃ – cīvare yathālābhasantoso, yathābalasantoso, yathāsāruppasantosoti tividho. Evaṃ piṇḍapātādīsu.
ತಸ್ಸಾಯಂ ಪಭೇದವಣ್ಣನಾ – ಇಧ ಭಿಕ್ಖು ಚೀವರಂ ಲಭತಿ ಸುನ್ದರಂ ವಾ ಅಸುನ್ದರಂ ವಾ, ಸೋ ತೇನೇವ ಯಾಪೇತಿ, ಅಞ್ಞಂ ನ ಪತ್ಥೇತಿ, ಲಭನ್ತೋಪಿ ನ ಗಣ್ಹಾತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಚೀವರೇ ಯಥಾಲಾಭಸನ್ತೋಸೋ। ಅಥ ಪನ ಆಬಾಧಿಕೋ ಹೋತಿ, ಗರುಂ ಚೀವರಂ ಪಾರುಪನ್ತೋ ಓಣಮತಿ ವಾ ಕಿಲಮತಿ ವಾ। ಸೋ ಸಭಾಗೇನ ಭಿಕ್ಖುನಾ ಸದ್ಧಿಂ ತಂ ಪರಿವತ್ತೇತ್ವಾ ಲಹುಕೇನ ಯಾಪೇನ್ತೋಪಿ ಸನ್ತುಟ್ಠೋವ ಹೋತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಚೀವರೇ ಯಥಾಬಲಸನ್ತೋಸೋ। ಅಪರೋ ಭಿಕ್ಖು ಪಣೀತಪಚ್ಚಯಲಾಭೀ ಹೋತಿ, ಸೋ ಪಟ್ಟಚೀವರಾದೀನಂ ಅಞ್ಞತರಂ ಮಹಗ್ಘಂ ಚೀವರಂ ಲಭಿತ್ವಾ ‘‘ಇದಂ ಥೇರಾನಂ ಚಿರಪಬ್ಬಜಿತಾನಂ ಬಹುಸ್ಸುತಾನಞ್ಚ ಅನುರೂಪ’’ನ್ತಿ ತೇಸಂ ದತ್ವಾ ಅತ್ತನಾ ಸಙ್ಕಾರಕೂಟಾ ವಾ ಅಞ್ಞತೋ ವಾ ಕುತೋಚಿ ನನ್ತಕಾನಿ ಉಚ್ಚಿನಿತ್ವಾ ಸಙ್ಘಾಟಿಂ ಕತ್ವಾ ಧಾರೇನ್ತೋಪಿ ಸನ್ತುಟ್ಠೋವ ಹೋತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಚೀವರೇ ಯಥಾಸಾರುಪ್ಪಸನ್ತೋಸೋ।
Tassāyaṃ pabhedavaṇṇanā – idha bhikkhu cīvaraṃ labhati sundaraṃ vā asundaraṃ vā, so teneva yāpeti, aññaṃ na pattheti, labhantopi na gaṇhāti, ayamassa cīvare yathālābhasantoso. Atha pana ābādhiko hoti, garuṃ cīvaraṃ pārupanto oṇamati vā kilamati vā. So sabhāgena bhikkhunā saddhiṃ taṃ parivattetvā lahukena yāpentopi santuṭṭhova hoti, ayamassa cīvare yathābalasantoso. Aparo bhikkhu paṇītapaccayalābhī hoti, so paṭṭacīvarādīnaṃ aññataraṃ mahagghaṃ cīvaraṃ labhitvā ‘‘idaṃ therānaṃ cirapabbajitānaṃ bahussutānañca anurūpa’’nti tesaṃ datvā attanā saṅkārakūṭā vā aññato vā kutoci nantakāni uccinitvā saṅghāṭiṃ katvā dhārentopi santuṭṭhova hoti, ayamassa cīvare yathāsāruppasantoso.
ಇಧ ಪನ ಭಿಕ್ಖು ಪಿಣ್ಡಪಾತಂ ಲಭತಿ ಲೂಖಂ ವಾ ಪಣೀತಂ ವಾ, ಸೋ ತೇನೇವ ಯಾಪೇತಿ, ಅಞ್ಞಂ ನ ಪತ್ಥೇತಿ, ಲಭನ್ತೋಪಿ ನ ಗಣ್ಹಾತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಪಿಣ್ಡಪಾತೇ ಯಥಾಲಾಭಸನ್ತೋಸೋ। ಅಥ ಪನ ಆಬಾಧಿಕೋ ಹೋತಿ, ಲೂಖಂ ಪಿಣ್ಡಪಾತಂ ಭುಞ್ಜಿತ್ವಾ ಬಾಳ್ಹಂ ರೋಗಾತಙ್ಕಂ ಪಾಪುಣಾತಿ, ಸೋ ಸಭಾಗಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನೋ ತಂ ದತ್ವಾ ತಸ್ಸ ಹತ್ಥತೋ ಸಪ್ಪಿಮಧುಖೀರಾದೀನಿ ಭುಞ್ಜಿತ್ವಾ ಸಮಣಧಮ್ಮಂ ಕರೋನ್ತೋಪಿ ಸನ್ತುಟ್ಠೋವ ಹೋತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಪಿಣ್ಡಪಾತೇ ಯಥಾಬಲಸನ್ತೋಸೋ। ಅಪರೋ ಭಿಕ್ಖು ಪಣೀತಂ ಪಿಣ್ಡಪಾತಂ ಲಭತಿ, ಸೋ ‘‘ಅಯಂ ಪಿಣ್ಡಪಾತೋ ಥೇರಾನಂ ಚಿರಪಬ್ಬಜಿತಾನಂ ಅಞ್ಞೇಸಞ್ಚ ಪಣೀತಪಿಣ್ಡಪಾತಂ ವಿನಾ ಅಯಾಪೇನ್ತಾನಂ ಸಬ್ರಹ್ಮಚಾರೀನಂ ಅನುರೂಪೋ’’ತಿ ತೇಸಂ ದತ್ವಾ ಅತ್ತನಾ ಪಿಣ್ಡಾಯ ಚರಿತ್ವಾ ಮಿಸ್ಸಕಾಹಾರಂ ಭುಞ್ಜನ್ತೋಪಿ ಸನ್ತುಟ್ಠೋವ ಹೋತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಪಿಣ್ಡಪಾತೇ ಯಥಾಸಾರುಪ್ಪಸನ್ತೋಸೋ।
Idha pana bhikkhu piṇḍapātaṃ labhati lūkhaṃ vā paṇītaṃ vā, so teneva yāpeti, aññaṃ na pattheti, labhantopi na gaṇhāti, ayamassa piṇḍapāte yathālābhasantoso. Atha pana ābādhiko hoti, lūkhaṃ piṇḍapātaṃ bhuñjitvā bāḷhaṃ rogātaṅkaṃ pāpuṇāti, so sabhāgassa bhikkhuno taṃ datvā tassa hatthato sappimadhukhīrādīni bhuñjitvā samaṇadhammaṃ karontopi santuṭṭhova hoti, ayamassa piṇḍapāte yathābalasantoso. Aparo bhikkhu paṇītaṃ piṇḍapātaṃ labhati, so ‘‘ayaṃ piṇḍapāto therānaṃ cirapabbajitānaṃ aññesañca paṇītapiṇḍapātaṃ vinā ayāpentānaṃ sabrahmacārīnaṃ anurūpo’’ti tesaṃ datvā attanā piṇḍāya caritvā missakāhāraṃ bhuñjantopi santuṭṭhova hoti, ayamassa piṇḍapāte yathāsāruppasantoso.
ಇಧ ಪನ ಭಿಕ್ಖುನೋ ಸೇನಾಸನಂ ಪಾಪುಣಾತಿ, ಸೋ ತೇನೇವ ಸನ್ತುಸ್ಸತಿ, ಪುನ ಅಞ್ಞಂ ಸುನ್ದರತರಮ್ಪಿ ಪಾಪುಣನ್ತಂ ನ ಗಣ್ಹಾತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಸೇನಾಸನೇ ಯಥಾಲಾಭಸನ್ತೋಸೋ। ಅಥ ಪನ ಆಬಾಧಿಕೋ ಹೋತಿ, ನಿವಾತಸೇನಾಸನೇ ವಸನ್ತೋ ಅತಿವಿಯ ಪಿತ್ತರೋಗಾದೀಹಿ ಆತುರೀಯತಿ, ಸೋ ಸಭಾಗಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನೋ ತಂ ದತ್ವಾ ತಸ್ಸ ಪಾಪುಣನಕೇ ಸವಾತಸೀತಲಸೇನಾಸನೇ ವಸಿತ್ವಾ ಸಮಣಧಮ್ಮಂ ಕರೋನ್ತೋಪಿ ಸನ್ತುಟ್ಠೋವ ಹೋತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಸೇನಾಸನೇ ಯಥಾಬಲಸನ್ತೋಸೋ। ಅಪರೋ ಭಿಕ್ಖು ಸುನ್ದರಂ ಸೇನಾಸನಂ ಪತ್ತಮ್ಪಿ ನ ಸಮ್ಪಟಿಚ್ಛತಿ ‘‘ಸುನ್ದರಸೇನಾಸನಂ ಪಮಾದಟ್ಠಾನಂ, ತತ್ರ ನಿಸಿನ್ನಸ್ಸ ಥಿನಮಿದ್ಧಂ ಓಕ್ಕಮತಿ, ನಿದ್ದಾಭಿಭೂತಸ್ಸ ಚ ಪುನ ಪಟಿಬುಜ್ಝತೋ ಕಾಮವಿತಕ್ಕಾ ಸಮುದಾಚರನ್ತೀ’’ತಿ, ಸೋ ತಂ ಪಟಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾ ಅಬ್ಭೋಕಾಸರುಕ್ಖಮೂಲಪಣ್ಣಕುಟೀಸು ಯತ್ಥ ಕತ್ಥಚಿ ನಿವಸನ್ತೋಪಿ ಸನ್ತುಟ್ಠೋವ ಹೋತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಸೇನಾಸನೇ ಯಥಾಸಾರುಪ್ಪಸನ್ತೋಸೋ।
Idha pana bhikkhuno senāsanaṃ pāpuṇāti, so teneva santussati, puna aññaṃ sundaratarampi pāpuṇantaṃ na gaṇhāti, ayamassa senāsane yathālābhasantoso. Atha pana ābādhiko hoti, nivātasenāsane vasanto ativiya pittarogādīhi āturīyati, so sabhāgassa bhikkhuno taṃ datvā tassa pāpuṇanake savātasītalasenāsane vasitvā samaṇadhammaṃ karontopi santuṭṭhova hoti, ayamassa senāsane yathābalasantoso. Aparo bhikkhu sundaraṃ senāsanaṃ pattampi na sampaṭicchati ‘‘sundarasenāsanaṃ pamādaṭṭhānaṃ, tatra nisinnassa thinamiddhaṃ okkamati, niddābhibhūtassa ca puna paṭibujjhato kāmavitakkā samudācarantī’’ti, so taṃ paṭikkhipitvā abbhokāsarukkhamūlapaṇṇakuṭīsu yattha katthaci nivasantopi santuṭṭhova hoti, ayamassa senāsane yathāsāruppasantoso.
ಇಧ ಪನ ಭಿಕ್ಖು ಭೇಸಜ್ಜಂ ಲಭತಿ ಹರೀತಕಂ ವಾ ಆಮಲಕಂ ವಾ, ಸೋ ತೇನೇವ ಯಾಪೇತಿ, ಅಞ್ಞೇಹಿ ಲದ್ಧಂ ಸಪ್ಪಿಮಧುಫಾಣಿತಾದಿಮ್ಪಿ ನ ಪತ್ಥೇತಿ, ಲಭನ್ತೋಪಿ ನ ಗಣ್ಹಾತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಗಿಲಾನಪಚ್ಚಯೇ ಯಥಾಲಾಭಸನ್ತೋಸೋ। ಅಥ ಪನ ಆಬಾಧಿಕೋ ತೇಲೇನ ಅತ್ಥಿಕೋ ಫಾಣಿತಂ ಲಭತಿ, ಸೋ ತಂ ಸಭಾಗಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನೋ ದತ್ವಾ ತಸ್ಸ ಹತ್ಥತೋ ತೇಲೇನ ಭೇಸಜ್ಜಂ ಕತ್ವಾ ಸಮಣಧಮ್ಮಂ ಕರೋನ್ತೋಪಿ ಸನ್ತುಟ್ಠೋವ ಹೋತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಗಿಲಾನಪಚ್ಚಯೇ ಯಥಾಬಲಸನ್ತೋಸೋ। ಅಪರೋ ಭಿಕ್ಖು ಏಕಸ್ಮಿಂ ಭಾಜನೇ ಪೂತಿಮುತ್ತಹರೀತಕಂ ಠಪೇತ್ವಾ ಏಕಸ್ಮಿಂ ಚತುಮಧುರಂ ‘‘ಗಣ್ಹಥ, ಭನ್ತೇ, ಯದಿಚ್ಛಸೀ’’ತಿ ವುಚ್ಚಮಾನೋ ಸಚಸ್ಸ ತೇಸಂ ದ್ವಿನ್ನಂ ಅಞ್ಞತರೇನಪಿ ಬ್ಯಾಧಿ ವೂಪಸಮ್ಮತಿ, ಅಥ ‘‘ಪೂತಿಮುತ್ತಹರೀತಕಂ ನಾಮ ಬುದ್ಧಾದೀಹಿ ವಣ್ಣಿತಂ, ಅಯಞ್ಚ ಪೂತಿಮುತ್ತಭೇಸಜ್ಜಂ ನಿಸ್ಸಾಯ ಪಬ್ಬಜ್ಜಾ, ತತ್ಥ ತೇ ಯಾವಜೀವಂ ಉಸ್ಸಾಹೋ ಕರಣೀಯೋ’’ತಿ (ಮಹಾವ॰ ೧೨೮) ವುತ್ತನ್ತಿ ಚಿನ್ತೇನ್ತೋ ಚತುಮಧುರಭೇಸಜ್ಜಂ ಪಟಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾ ಮುತ್ತಹರೀತಕೇನ ಭೇಸಜ್ಜಂ ಕರೋನ್ತೋಪಿ ಪರಮಸನ್ತುಟ್ಠೋವ ಹೋತಿ, ಅಯಮಸ್ಸ ಗಿಲಾನಪಚ್ಚಯೇ ಯಥಾಸಾರುಪ್ಪಸನ್ತೋಸೋ।
Idha pana bhikkhu bhesajjaṃ labhati harītakaṃ vā āmalakaṃ vā, so teneva yāpeti, aññehi laddhaṃ sappimadhuphāṇitādimpi na pattheti, labhantopi na gaṇhāti, ayamassa gilānapaccaye yathālābhasantoso. Atha pana ābādhiko telena atthiko phāṇitaṃ labhati, so taṃ sabhāgassa bhikkhuno datvā tassa hatthato telena bhesajjaṃ katvā samaṇadhammaṃ karontopi santuṭṭhova hoti, ayamassa gilānapaccaye yathābalasantoso. Aparo bhikkhu ekasmiṃ bhājane pūtimuttaharītakaṃ ṭhapetvā ekasmiṃ catumadhuraṃ ‘‘gaṇhatha, bhante, yadicchasī’’ti vuccamāno sacassa tesaṃ dvinnaṃ aññatarenapi byādhi vūpasammati, atha ‘‘pūtimuttaharītakaṃ nāma buddhādīhi vaṇṇitaṃ, ayañca pūtimuttabhesajjaṃ nissāya pabbajjā, tattha te yāvajīvaṃ ussāho karaṇīyo’’ti (mahāva. 128) vuttanti cintento catumadhurabhesajjaṃ paṭikkhipitvā muttaharītakena bhesajjaṃ karontopi paramasantuṭṭhova hoti, ayamassa gilānapaccaye yathāsāruppasantoso.
ಏವಂ ಪಭೇದೋ ಸಬ್ಬೋಪೇಸೋ ಸನ್ತೋಸೋ ಸನ್ತುಟ್ಠೀತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಸಾ ಅತ್ರಿಚ್ಛತಾಪಾಪಿಚ್ಛತಾಮಹಿಚ್ಛತಾದೀನಂ ಪಾಪಧಮ್ಮಾನಂ ಪಹಾನಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ಸುಗತಿಹೇತುತೋ ಅರಿಯಮಗ್ಗಸಮ್ಭಾರಭಾವತೋ ಚಾತುದ್ದಿಸಾದಿಭಾವಹೇತುತೋ ಚ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಆಹ ಚ –
Evaṃ pabhedo sabbopeso santoso santuṭṭhīti vuccati. Sā atricchatāpāpicchatāmahicchatādīnaṃ pāpadhammānaṃ pahānādhigamahetuto sugatihetuto ariyamaggasambhārabhāvato cātuddisādibhāvahetuto ca ‘‘maṅgala’’nti veditabbā. Āha ca –
‘‘ಚಾತುದ್ದಿಸೋ ಅಪ್ಪಟಿಘೋ ಚ ಹೋತಿ,
‘‘Cātuddiso appaṭigho ca hoti,
ಸನ್ತುಸ್ಸಮಾನೋ ಇತರೀತರೇನಾ’’ತಿ॥ (ಸು॰ ನಿ॰ ೪೨; ಚೂಳನಿ॰ ಖಗ್ಗವಿಸಾಣಸುತ್ತನಿದ್ದೇಸ ೧೨೮) ಏವಮಾದಿ।
Santussamāno itarītarenā’’ti. (su. ni. 42; cūḷani. khaggavisāṇasuttaniddesa 128) evamādi;
ಕತಞ್ಞುತಾ ನಾಮ ಅಪ್ಪಸ್ಸ ವಾ ಬಹುಸ್ಸ ವಾ ಯೇನ ಕೇನಚಿ ಕತಸ್ಸ ಉಪಕಾರಸ್ಸ ಪುನಪ್ಪುನಂ ಅನುಸ್ಸರಣಭಾವೇನ ಜಾನನತಾ। ಅಪಿಚ ನೇರಯಿಕಾದಿದುಕ್ಖಪರಿತ್ತಾಣತೋ ಪುಞ್ಞಾನಿ ಏವ ಪಾಣೀನಂ ಬಹೂಪಕಾರಾನಿ, ತತೋ ತೇಸಮ್ಪಿ ಉಪಕಾರಾನುಸ್ಸರಣತಾ ‘‘ಕತಞ್ಞುತಾ’’ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಸಾ ಸಪ್ಪುರಿಸೇಹಿ ಪಸಂಸನೀಯತಾದಿನಾನಪ್ಪಕಾರವಿಸೇಸಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಾ। ಆಹ ಚ – ‘‘ದ್ವೇಮೇ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಪುಗ್ಗಲಾ ದುಲ್ಲಭಾ ಲೋಕಸ್ಮಿಂ। ಕತಮೇ ದ್ವೇ? ಯೋ ಚ ಪುಬ್ಬಕಾರೀ, ಯೋ ಚ ಕತಞ್ಞೂ ಕತವೇದೀ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೨.೧೨೦)।
Kataññutā nāma appassa vā bahussa vā yena kenaci katassa upakārassa punappunaṃ anussaraṇabhāvena jānanatā. Apica nerayikādidukkhaparittāṇato puññāni eva pāṇīnaṃ bahūpakārāni, tato tesampi upakārānussaraṇatā ‘‘kataññutā’’ti veditabbā. Sā sappurisehi pasaṃsanīyatādinānappakāravisesādhigamahetuto ‘‘maṅgala’’nti vuttā. Āha ca – ‘‘dveme, bhikkhave, puggalā dullabhā lokasmiṃ. Katame dve? Yo ca pubbakārī, yo ca kataññū katavedī’’ti (a. ni. 2.120).
ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನಂ ನಾಮ ಯಸ್ಮಿಂ ಕಾಲೇ ಉದ್ಧಚ್ಚಸಹಗತಂ ಚಿತ್ತಂ ಹೋತಿ, ಕಾಮವಿತಕ್ಕಾದೀನಂ ವಾ ಅಞ್ಞತರೇನ ಅಭಿಭೂತಂ, ತಸ್ಮಿಂ ಕಾಲೇ ತೇಸಂ ವಿನೋದನತ್ಥಂ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನಂ। ಅಪರೇ ಆಹು – ಪಞ್ಚಮೇ ಪಞ್ಚಮೇ ದಿವಸೇ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನಂ ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನಂ ನಾಮ। ಯಥಾಹ ಆಯಸ್ಮಾ ಅನುರುದ್ಧೋ ‘‘ಪಞ್ಚಾಹಿಕಂ ಖೋ ಪನ ಮಯಂ, ಭನ್ತೇ, ಸಬ್ಬರತ್ತಿಂ ಧಮ್ಮಿಯಾ ಕಥಾಯ ಸನ್ನಿಸೀದಾಮಾ’’ತಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೩೨೭; ಮಹಾವ॰ ೪೬೬)।
Kālena dhammassavanaṃ nāma yasmiṃ kāle uddhaccasahagataṃ cittaṃ hoti, kāmavitakkādīnaṃ vā aññatarena abhibhūtaṃ, tasmiṃ kāle tesaṃ vinodanatthaṃ dhammassavanaṃ. Apare āhu – pañcame pañcame divase dhammassavanaṃ kālena dhammassavanaṃ nāma. Yathāha āyasmā anuruddho ‘‘pañcāhikaṃ kho pana mayaṃ, bhante, sabbarattiṃ dhammiyā kathāya sannisīdāmā’’ti (ma. ni. 1.327; mahāva. 466).
ಅಪಿಚ ಯಸ್ಮಿಂ ಕಾಲೇ ಕಲ್ಯಾಣಮಿತ್ತೇ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ಸಕ್ಕಾ ಹೋತಿ ಅತ್ತನೋ ಕಙ್ಖಾಪಟಿವಿನೋದಕಂ ಧಮ್ಮಂ ಸೋತುಂ, ತಸ್ಮಿಂ ಕಾಲೇಪಿ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನಂ ‘‘ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ಯಥಾಹ – ‘‘ತೇ ಕಾಲೇನ ಕಾಲಂ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ಪರಿಪುಚ್ಛತಿ ಪರಿಪಞ್ಹತೀ’’ತಿಆದಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೩.೩೫೮)। ತದೇತಂ ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನಂ ನೀವರಣಪ್ಪಹಾನಚತುರಾನಿಸಂಸಆಸವಕ್ಖಯಾದಿನಾನಪ್ಪಕಾರವಿಸೇಸಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ –
Apica yasmiṃ kāle kalyāṇamitte upasaṅkamitvā sakkā hoti attano kaṅkhāpaṭivinodakaṃ dhammaṃ sotuṃ, tasmiṃ kālepi dhammassavanaṃ ‘‘kālena dhammassavana’’nti veditabbaṃ. Yathāha – ‘‘te kālena kālaṃ upasaṅkamitvā paripucchati paripañhatī’’tiādi (dī. ni. 3.358). Tadetaṃ kālena dhammassavanaṃ nīvaraṇappahānacaturānisaṃsaāsavakkhayādinānappakāravisesādhigamahetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ. Vuttañhetaṃ –
‘‘ಯಸ್ಮಿಂ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಸಮಯೇ ಅರಿಯಸಾವಕೋ ಅಟ್ಠಿಂ ಕತ್ವಾ ಮನಸಿ ಕತ್ವಾ ಸಬ್ಬಂ ಚೇತಸೋ ಸಮನ್ನಾಹರಿತ್ವಾ ಓಹಿತಸೋತೋ ಧಮ್ಮಂ ಸುಣಾತಿ, ಪಞ್ಚಸ್ಸ ನೀವರಣಾನಿ ತಸ್ಮಿಂ ಸಮಯೇ ನ ಹೋನ್ತೀ’’ತಿ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೫.೨೧೯) ಚ।
‘‘Yasmiṃ, bhikkhave, samaye ariyasāvako aṭṭhiṃ katvā manasi katvā sabbaṃ cetaso samannāharitvā ohitasoto dhammaṃ suṇāti, pañcassa nīvaraṇāni tasmiṃ samaye na hontī’’ti (saṃ. ni. 5.219) ca.
‘‘ಸೋತಾನುಗತಾನಂ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಧಮ್ಮಾನಂ…ಪೇ॰… ಸುಪ್ಪಟಿವಿದ್ಧಾನಂ ಚತ್ತಾರೋ ಆನಿಸಂಸಾ ಪಾಟಿಕಙ್ಖಾ’’ತಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೪.೧೯೧) ಚ।
‘‘Sotānugatānaṃ, bhikkhave, dhammānaṃ…pe… suppaṭividdhānaṃ cattāro ānisaṃsā pāṭikaṅkhā’’ti (a. ni. 4.191) ca.
‘‘ಚತ್ತಾರೋಮೇ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ಧಮ್ಮಾ ಕಾಲೇನ ಕಾಲಂ ಸಮ್ಮಾ ಭಾವಿಯಮಾನಾ ಸಮ್ಮಾ ಅನುಪರಿವತ್ತಿಯಮಾನಾ ಅನುಪುಬ್ಬೇನ ಆಸವಾನಂ ಖಯಂ ಪಾಪೇನ್ತಿ। ಕತಮೇ ಚತ್ತಾರೋ? ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನ’’ನ್ತಿ ಚ ಏವಮಾದೀನಿ (ಅ॰ ನಿ॰ ೪.೧೪೭)।
‘‘Cattārome, bhikkhave, dhammā kālena kālaṃ sammā bhāviyamānā sammā anuparivattiyamānā anupubbena āsavānaṃ khayaṃ pāpenti. Katame cattāro? Kālena dhammassavana’’nti ca evamādīni (a. ni. 4.147).
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಗಾರವೋ, ನಿವಾತೋ, ಸನ್ತುಟ್ಠಿ, ಕತಞ್ಞುತಾ, ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸ್ಸವನನ್ತಿ ಪಞ್ಚ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissā gāthāya gāravo, nivāto, santuṭṭhi, kataññutā, kālena dhammassavananti pañca maṅgalāni vuttāni, maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ಗಾರವೋ ಚ ನಿವಾತೋ ಚಾತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā gāravo ca nivāto cāti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೬೯. ಇದಾನಿ ಖನ್ತೀ ಚಾತಿ ಏತ್ಥ ಖಮನಂ ಖನ್ತಿ। ಪದಕ್ಖಿಣಗ್ಗಾಹಿತಾಯ ಸುಖಂ ವಚೋ ಅಸ್ಮಿನ್ತಿ ಸುವಚೋ, ಸುವಚಸ್ಸ ಕಮ್ಮಂ ಸೋವಚಸ್ಸಂ, ಸೋವಚಸ್ಸಸ್ಸ ಭಾವೋ ಸೋವಚಸ್ಸತಾ। ಕಿಲೇಸಾನಂ ಸಮಿತತ್ತಾ ಸಮಣಾ। ದಸ್ಸನನ್ತಿ ಪೇಕ್ಖನಂ। ಧಮ್ಮಸ್ಸ ಸಾಕಚ್ಛಾ ಧಮ್ಮಸಾಕಚ್ಛಾ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ ಅಯಂ ಪದವಣ್ಣನಾ।
269. Idāni khantī cāti ettha khamanaṃ khanti. Padakkhiṇaggāhitāya sukhaṃ vaco asminti suvaco, suvacassa kammaṃ sovacassaṃ, sovacassassa bhāvo sovacassatā. Kilesānaṃ samitattā samaṇā. Dassananti pekkhanaṃ. Dhammassa sākacchā dhammasākacchā. Sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ ಖನ್ತಿ ನಾಮ ಅಧಿವಾಸನಕ್ಖನ್ತಿ, ಯಾಯ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಭಿಕ್ಖು ದಸಹಿ ಅಕ್ಕೋಸವತ್ಥೂಹಿ ಅಕ್ಕೋಸನ್ತೇ, ವಧಬನ್ಧಾದೀಹಿ ವಾ ವಿಹಿಂಸನ್ತೇ ಪುಗ್ಗಲೇ ಅಸುಣನ್ತೋ ವಿಯ ಚ ಅಪಸ್ಸನ್ತೋ ವಿಯ ಚ ನಿಬ್ಬಿಕಾರೋ ಹೋತಿ ಖನ್ತಿವಾದೀ ವಿಯ। ಯಥಾಹ –
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā khanti nāma adhivāsanakkhanti, yāya samannāgato bhikkhu dasahi akkosavatthūhi akkosante, vadhabandhādīhi vā vihiṃsante puggale asuṇanto viya ca apassanto viya ca nibbikāro hoti khantivādī viya. Yathāha –
‘‘ಅಹೂ ಅತೀತಮದ್ಧಾನಂ, ಸಮಣೋ ಖನ್ತಿದೀಪನೋ।
‘‘Ahū atītamaddhānaṃ, samaṇo khantidīpano;
ತಂ ಖನ್ತಿಯಾಯೇವ ಠಿತಂ, ಕಾಸಿರಾಜಾ ಅಛೇದಯೀ’’ತಿ॥ (ಜಾ॰ ೧.೪.೫೧)।
Taṃ khantiyāyeva ṭhitaṃ, kāsirājā achedayī’’ti. (jā. 1.4.51);
ಭದ್ದಕತೋ ವಾ ಮನಸಿ ಕರೋತಿ ತತೋ ಉತ್ತರಿ ಅಪರಾಧಾಭಾವೇನ ಆಯಸ್ಮಾ ಪುಣ್ಣತ್ಥೇರೋ ವಿಯ। ಯಥಾಹ –
Bhaddakato vā manasi karoti tato uttari aparādhābhāvena āyasmā puṇṇatthero viya. Yathāha –
‘‘ಸಚೇ ಮಂ, ಭನ್ತೇ, ಸುನಾಪರನ್ತಕಾ ಮನುಸ್ಸಾ ಅಕ್ಕೋಸಿಸ್ಸನ್ತಿ ಪರಿಭಾಸಿಸ್ಸನ್ತಿ, ತತ್ಥ ಮೇ ಏವಂ ಭವಿಸ್ಸತಿ ‘ಭದ್ದಕಾ ವತಿಮೇ ಸುನಾಪರನ್ತಕಾ ಮನುಸ್ಸಾ, ಸುಭದ್ದಕಾ ವತಿಮೇ ಸುನಾಪರನ್ತಕಾ ಮನುಸ್ಸಾ, ಯಂ ಮೇ ನಯಿಮೇ ಪಾಣಿನಾ ಪಹಾರಂ ದೇನ್ತೀ’’’ತಿಆದಿ (ಮ॰ ನಿ॰ ೩.೩೯೬; ಸಂ॰ ನಿ॰ ೪.೮೮)।
‘‘Sace maṃ, bhante, sunāparantakā manussā akkosissanti paribhāsissanti, tattha me evaṃ bhavissati ‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime pāṇinā pahāraṃ dentī’’’tiādi (ma. ni. 3.396; saṃ. ni. 4.88).
ಯಾಯ ಚ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಇಸೀನಮ್ಪಿ ಪಸಂಸನೀಯೋ ಹೋತಿ। ಯಥಾಹ ಸರಭಙ್ಗೋ ಇಸಿ –
Yāya ca samannāgato isīnampi pasaṃsanīyo hoti. Yathāha sarabhaṅgo isi –
‘‘ಕೋಧಂ ವಧಿತ್ವಾ ನ ಕದಾಚಿ ಸೋಚತಿ,
‘‘Kodhaṃ vadhitvā na kadāci socati,
ಮಕ್ಖಪ್ಪಹಾನಂ ಇಸಯೋ ವಣ್ಣಯನ್ತಿ।
Makkhappahānaṃ isayo vaṇṇayanti;
ಸಬ್ಬೇಸಂ ವುತ್ತಂ ಫರುಸಂ ಖಮೇಥ,
Sabbesaṃ vuttaṃ pharusaṃ khametha,
ಏತಂ ಖನ್ತಿಂ ಉತ್ತಮಮಾಹು ಸನ್ತೋ’’ತಿ॥ (ಜಾ॰ ೨.೧೭.೬೪)।
Etaṃ khantiṃ uttamamāhu santo’’ti. (jā. 2.17.64);
ದೇವತಾನಮ್ಪಿ ಪಸಂಸನೀಯೋ ಹೋತಿ। ಯಥಾಹ ಸಕ್ಕೋ ದೇವಾನಮಿನ್ದೋ –
Devatānampi pasaṃsanīyo hoti. Yathāha sakko devānamindo –
‘‘ಯೋ ಹವೇ ಬಲವಾ ಸನ್ತೋ, ದುಬ್ಬಲಸ್ಸ ತಿತಿಕ್ಖತಿ।
‘‘Yo have balavā santo, dubbalassa titikkhati;
ತಮಾಹು ಪರಮಂ ಖನ್ತಿಂ, ನಿಚ್ಚಂ ಖಮತಿ ದುಬ್ಬಲೋ’’ತಿ॥ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೨೫೦-೨೫೧)।
Tamāhu paramaṃ khantiṃ, niccaṃ khamati dubbalo’’ti. (saṃ. ni. 1.250-251);
ಬುದ್ಧಾನಮ್ಪಿ ಪಸಂಸನೀಯೋ ಹೋತಿ। ಯಥಾಹ ಭಗವಾ –
Buddhānampi pasaṃsanīyo hoti. Yathāha bhagavā –
‘‘ಅಕ್ಕೋಸಂ ವಧಬನ್ಧಞ್ಚ, ಅದುಟ್ಠೋ ಯೋ ತಿತಿಕ್ಖತಿ।
‘‘Akkosaṃ vadhabandhañca, aduṭṭho yo titikkhati;
ಖನ್ತೀಬಲಂ ಬಲಾನೀಕಂ, ತಮಹಂ ಬ್ರೂಮಿ ಬ್ರಾಹ್ಮಣ’’ನ್ತಿ॥ (ಧ॰ ಪ॰ ೩೯೯)।
Khantībalaṃ balānīkaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇa’’nti. (dha. pa. 399);
ಸಾ ಪನೇಸಾ ಖನ್ತಿ ಏತೇಸಞ್ಚ ಇಧ ವಣ್ಣಿತಾನಂ ಅಞ್ಞೇಸಞ್ಚ ಗುಣಾನಂ ಅಧಿಗಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ।
Sā panesā khanti etesañca idha vaṇṇitānaṃ aññesañca guṇānaṃ adhigamahetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbā.
ಸೋವಚಸ್ಸತಾ ನಾಮ ಸಹಧಮ್ಮಿಕಂ ವುಚ್ಚಮಾನೇ ವಿಕ್ಖೇಪಂ ವಾ ತುಣ್ಹೀಭಾವಂ ವಾ ಗುಣದೋಸಚಿನ್ತನಂ ವಾ ಅನಾಪಜ್ಜಿತ್ವಾ ಅತಿವಿಯ ಆದರಞ್ಚ ಗಾರವಞ್ಚ ನೀಚಮನತಞ್ಚ ಪುರಕ್ಖತ್ವಾ ‘‘ಸಾಧೂ’’ತಿ ವಚನಕರಣತಾ। ಸಾ ಸಬ್ರಹ್ಮಚಾರೀನಂ ಸನ್ತಿಕಾ ಓವಾದಾನುಸಾಸನೀಪಟಿಲಾಭಹೇತುತೋ ದೋಸಪ್ಪಹಾನಗುಣಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ಚ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ।
Sovacassatā nāma sahadhammikaṃ vuccamāne vikkhepaṃ vā tuṇhībhāvaṃ vā guṇadosacintanaṃ vā anāpajjitvā ativiya ādarañca gāravañca nīcamanatañca purakkhatvā ‘‘sādhū’’ti vacanakaraṇatā. Sā sabrahmacārīnaṃ santikā ovādānusāsanīpaṭilābhahetuto dosappahānaguṇādhigamahetuto ca ‘‘maṅgala’’nti vuccati.
ಸಮಣಾನಂ ದಸ್ಸನಂ ನಾಮ ಉಪಸಮಿತಕಿಲೇಸಾನಂ ಭಾವಿತಕಾಯವಚೀಚಿತ್ತಪಞ್ಞಾನಂ ಉತ್ತಮದಮಥಸಮಥಸಮನ್ನಾಗತಾನಂ ಪಬ್ಬಜಿತಾನಂ ಉಪಸಙ್ಕಮನುಪಟ್ಠಾನಅನುಸ್ಸರಣಸವನದಸ್ಸನಂ, ಸಬ್ಬಮ್ಪಿ ಓಮಕದೇಸನಾಯ ‘‘ದಸ್ಸನ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಂ। ತಂ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ಕಸ್ಮಾ? ಬಹೂಪಕಾರತ್ತಾ। ಆಹ ಚ – ‘‘ದಸ್ಸನಮ್ಪಹಂ, ಭಿಕ್ಖವೇ, ತೇಸಂ ಭಿಕ್ಖೂನಂ ಬಹೂಪಕಾರಂ ವದಾಮೀ’’ತಿಆದಿ (ಇತಿವು॰ ೧೦೪)। ಯತೋ ಹಿತಕಾಮೇನ ಕುಲಪುತ್ತೇನ ಸೀಲವನ್ತೇ ಭಿಕ್ಖೂ ಘರದ್ವಾರಂ ಸಮ್ಪತ್ತೇ ದಿಸ್ವಾ ಯದಿ ದೇಯ್ಯಧಮ್ಮೋ ಅತ್ಥಿ, ಯಥಾಬಲಂ ದೇಯ್ಯಧಮ್ಮೇನ ಪತಿಮಾನೇತಬ್ಬಾ। ಯದಿ ನತ್ಥಿ, ಪಞ್ಚಪತಿಟ್ಠಿತಂ ಕತ್ವಾ ವನ್ದಿತಬ್ಬಾ। ತಸ್ಮಿಂ ಅಸಮ್ಪಜ್ಜಮಾನೇ ಅಞ್ಜಲಿಂ ಪಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ನಮಸ್ಸಿತಬ್ಬಾ, ತಸ್ಮಿಮ್ಪಿ ಅಸಮ್ಪಜ್ಜಮಾನೇ ಪಸನ್ನಚಿತ್ತೇನ ಪಿಯಚಕ್ಖೂಹಿ ಸಮ್ಪಸ್ಸಿತಬ್ಬಾ। ಏವಂ ದಸ್ಸನಮೂಲಕೇನಾಪಿ ಹಿ ಪುಞ್ಞೇನ ಅನೇಕಾನಿ ಜಾತಿಸಹಸ್ಸಾನಿ ಚಕ್ಖುಮ್ಹಿ ರೋಗೋ ವಾ ದಾಹೋ ವಾ ಉಸ್ಸದಾ ವಾ ಪಿಳಕಾ ವಾ ನ ಹೋನ್ತಿ, ವಿಪ್ಪಸನ್ನಪಞ್ಚವಣ್ಣಸಸ್ಸಿರಿಕಾನಿ ಹೋನ್ತಿ ಚಕ್ಖೂನಿ ರತನವಿಮಾನೇ ಉಗ್ಘಾಟಿತಮಣಿಕವಾಟಸದಿಸಾನಿ , ಸತಸಹಸ್ಸಕಪ್ಪಮತ್ತಂ ದೇವೇಸು ಚ ಮನುಸ್ಸೇಸು ಚ ಸಬ್ಬಸಮ್ಪತ್ತೀನಂ ಲಾಭೀ ಹೋತಿ। ಅನಚ್ಛರಿಯಞ್ಚೇತಂ, ಯಂ ಮನುಸ್ಸಭೂತೋ ಸಪ್ಪಞ್ಞಜಾತಿಕೋ ಸಮ್ಮಾ ಪವತ್ತಿತೇನ ಸಮಣದಸ್ಸನಮಯೇನ ಪುಞ್ಞೇನ ಏವರೂಪಂ ವಿಪಾಕಸಮ್ಪತ್ತಿಂ ಅನುಭವೇಯ್ಯ, ಯತ್ಥ ತಿರಚ್ಛಾನಗತಾನಮ್ಪಿ ಕೇವಲಂ ಸದ್ಧಾಮತ್ತಕಜನಿತಸ್ಸ ಸಮಣದಸ್ಸನಸ್ಸ ಏವಂ ವಿಪಾಕಸಮ್ಪತ್ತಿಂ ವಣ್ಣಯನ್ತಿ –
Samaṇānaṃdassanaṃ nāma upasamitakilesānaṃ bhāvitakāyavacīcittapaññānaṃ uttamadamathasamathasamannāgatānaṃ pabbajitānaṃ upasaṅkamanupaṭṭhānaanussaraṇasavanadassanaṃ, sabbampi omakadesanāya ‘‘dassana’’nti vuttaṃ. Taṃ ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ. Kasmā? Bahūpakārattā. Āha ca – ‘‘dassanampahaṃ, bhikkhave, tesaṃ bhikkhūnaṃ bahūpakāraṃ vadāmī’’tiādi (itivu. 104). Yato hitakāmena kulaputtena sīlavante bhikkhū gharadvāraṃ sampatte disvā yadi deyyadhammo atthi, yathābalaṃ deyyadhammena patimānetabbā. Yadi natthi, pañcapatiṭṭhitaṃ katvā vanditabbā. Tasmiṃ asampajjamāne añjaliṃ paggahetvā namassitabbā, tasmimpi asampajjamāne pasannacittena piyacakkhūhi sampassitabbā. Evaṃ dassanamūlakenāpi hi puññena anekāni jātisahassāni cakkhumhi rogo vā dāho vā ussadā vā piḷakā vā na honti, vippasannapañcavaṇṇasassirikāni honti cakkhūni ratanavimāne ugghāṭitamaṇikavāṭasadisāni , satasahassakappamattaṃ devesu ca manussesu ca sabbasampattīnaṃ lābhī hoti. Anacchariyañcetaṃ, yaṃ manussabhūto sappaññajātiko sammā pavattitena samaṇadassanamayena puññena evarūpaṃ vipākasampattiṃ anubhaveyya, yattha tiracchānagatānampi kevalaṃ saddhāmattakajanitassa samaṇadassanassa evaṃ vipākasampattiṃ vaṇṇayanti –
‘‘ಉಲೂಕೋ ಮಣ್ಡಲಕ್ಖಿಕೋ,
‘‘Ulūko maṇḍalakkhiko,
ವೇದಿಯಕೇ ಚಿರದೀಘವಾಸಿಕೋ।
Vediyake ciradīghavāsiko;
ಸುಖಿತೋ ವತ ಕೋಸಿಯೋ ಅಯಂ,
Sukhito vata kosiyo ayaṃ,
ಕಾಲುಟ್ಠಿತಂ ಪಸ್ಸತಿ ಬುದ್ಧವರಂ॥
Kāluṭṭhitaṃ passati buddhavaraṃ.
‘‘ಮಯಿ ಚಿತ್ತಂ ಪಸಾದೇತ್ವಾ, ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘೇ ಅನುತ್ತರೇ।
‘‘Mayi cittaṃ pasādetvā, bhikkhusaṅghe anuttare;
ಕಪ್ಪಾನಂ ಸತಸಹಸ್ಸಾನಿ, ದುಗ್ಗತಿಂ ಸೋ ನ ಗಚ್ಛತಿ॥
Kappānaṃ satasahassāni, duggatiṃ so na gacchati.
‘‘ದೇವಲೋಕಾ ಚವಿತ್ವಾನ, ಕುಸಲಕಮ್ಮೇನ ಚೋದಿತೋ।
‘‘Devalokā cavitvāna, kusalakammena codito;
ಭವಿಸ್ಸತಿ ಅನನ್ತಞಾಣೋ, ಸೋಮನಸ್ಸೋತಿ ವಿಸ್ಸುತೋ’’ತಿ॥ (ಮ॰ ನಿ॰ ಅಟ್ಠ॰ ೧.೧೪೪; ಖು॰ ಪಾ॰ ಅಟ್ಠ॰ ೫.೧೦)।
Bhavissati anantañāṇo, somanassoti vissuto’’ti. (ma. ni. aṭṭha. 1.144; khu. pā. aṭṭha. 5.10);
ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸಾಕಚ್ಛಾ ನಾಮ ಪದೋಸೇ ವಾ ಪಚ್ಚೂಸೇ ವಾ ದ್ವೇ ಸುತ್ತನ್ತಿಕಾ ಭಿಕ್ಖೂ ಅಞ್ಞಮಞ್ಞಂ ಸುತ್ತನ್ತಂ ಸಾಕಚ್ಛನ್ತಿ, ವಿನಯಧರಾ ವಿನಯಂ, ಆಭಿಧಮ್ಮಿಕಾ ಅಭಿಧಮ್ಮಂ , ಜಾತಕಭಾಣಕಾ ಜಾತಕಂ, ಅಟ್ಠಕಥಿಕಾ ಅಟ್ಠಕಥಂ, ಲೀನುದ್ಧತವಿಚಿಕಿಚ್ಛಾಪರೇತಚಿತ್ತವಿಸೋಧನತ್ಥಂ ವಾ ತಮ್ಹಿ ತಮ್ಹಿ ಕಾಲೇ ಸಾಕಚ್ಛನ್ತಿ, ಅಯಂ ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸಾಕಚ್ಛಾ। ಸಾ ಆಗಮಬ್ಯತ್ತಿಆದೀನಂ ಗುಣಾನಂ ಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತೀತಿ।
Kālena dhammasākacchā nāma padose vā paccūse vā dve suttantikā bhikkhū aññamaññaṃ suttantaṃ sākacchanti, vinayadharā vinayaṃ, ābhidhammikā abhidhammaṃ , jātakabhāṇakā jātakaṃ, aṭṭhakathikā aṭṭhakathaṃ, līnuddhatavicikicchāparetacittavisodhanatthaṃ vā tamhi tamhi kāle sākacchanti, ayaṃ kālena dhammasākacchā. Sā āgamabyattiādīnaṃ guṇānaṃ hetuto ‘‘maṅgala’’nti vuccatīti.
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಖನ್ತಿ, ಸೋವಚಸ್ಸತಾ, ಸಮಣದಸ್ಸನಂ, ಕಾಲೇನ ಧಮ್ಮಸಾಕಚ್ಛಾತಿ ಚತ್ತಾರಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissā gāthāya khanti, sovacassatā, samaṇadassanaṃ, kālena dhammasākacchāti cattāri maṅgalāni vuttāni, maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ಖನ್ತೀ ಚಾತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā khantī cāti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೭೦. ಇದಾನಿ ತಪೋ ಚಾತಿ ಏತ್ಥ ಪಾಪಕೇ ಅಕುಸಲೇ ಧಮ್ಮೇ ತಪತೀತಿ ತಪೋ। ಬ್ರಹ್ಮಂ ಚರಿಯಂ, ಬ್ರಹ್ಮಾನಂ ವಾ ಚರಿಯಂ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ, ಸೇಟ್ಠಚರಿಯನ್ತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಅರಿಯಸಚ್ಚಾನಂ ದಸ್ಸನಂ ಅರಿಯಸಚ್ಚಾನ ದಸ್ಸನಂ। ಅರಿಯಸಚ್ಚಾನಿ ದಸ್ಸನನ್ತಿಪಿ ಏಕೇ, ತಂ ನ ಸುನ್ದರಂ। ನಿಕ್ಖನ್ತಂ ವಾನತೋತಿ ನಿಬ್ಬಾನಂ, ಸಚ್ಛಿಕರಣಂ ಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾ, ನಿಬ್ಬಾನಸ್ಸ ಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾ ನಿಬ್ಬಾನಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ ಅಯಂ ಪದವಣ್ಣನಾ।
270. Idāni tapo cāti ettha pāpake akusale dhamme tapatīti tapo. Brahmaṃ cariyaṃ, brahmānaṃ vā cariyaṃ brahmacariyaṃ, seṭṭhacariyanti vuttaṃ hoti. Ariyasaccānaṃ dassanaṃ ariyasaccāna dassanaṃ. Ariyasaccāni dassanantipi eke, taṃ na sundaraṃ. Nikkhantaṃ vānatoti nibbānaṃ, sacchikaraṇaṃ sacchikiriyā, nibbānassa sacchikiriyā nibbānasacchikiriyā. Sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ – ತಪೋ ನಾಮ ಅಭಿಜ್ಝಾದೋಮನಸ್ಸಾದೀನಂ ತಪನತೋ ಇನ್ದ್ರಿಯಸಂವರೋ, ಕೋಸಜ್ಜಸ್ಸ ವಾ ತಪನತೋ ವೀರಿಯಂ। ತೇನ ಹಿ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಪುಗ್ಗಲೋ ಆತಾಪೀತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಸ್ವಾಯಂ ಅಭಿಜ್ಝಾದಿಪ್ಪಹಾನಝಾನಾದಿಪಟಿಲಾಭಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ।
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā – tapo nāma abhijjhādomanassādīnaṃ tapanato indriyasaṃvaro, kosajjassa vā tapanato vīriyaṃ. Tena hi samannāgato puggalo ātāpīti vuccati. Svāyaṃ abhijjhādippahānajhānādipaṭilābhahetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbo.
ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ ನಾಮ ಮೇಥುನವಿರತಿಸಮಣಧಮ್ಮಸಾಸನಮಗ್ಗಾನಂ ಅಧಿವಚನಂ। ತಥಾ ಹಿ ‘‘ಅಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ ಪಹಾಯ ಬ್ರಹ್ಮಚಾರೀ ಹೋತೀ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೧.೧೯೪; ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೨೯೨) ಏವಮಾದೀಸು ಮೇಥುನವಿರತಿ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ‘‘ಭಗವತಿ ನೋ, ಆವುಸೋ, ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ ವುಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಮ॰ ನಿ॰ ೧.೨೫೭) ಸಮಣಧಮ್ಮೋ। ‘‘ನ ತಾವಾಹಂ, ಪಾಪಿಮ, ಪರಿನಿಬ್ಬಾಯಿಸ್ಸಾಮಿ, ಯಾವ ಮೇ ಇದಂ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ ನ ಇದ್ಧಞ್ಚೇವ ಭವಿಸ್ಸತಿ ಫೀತಞ್ಚ ವಿತ್ಥಾರಿಕಂ ಬಾಹುಜಞ್ಞ’’ನ್ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೧೬೮; ಸಂ॰ ನಿ॰ ೫.೮೨೨; ಉದಾ॰ ೫೧) ಸಾಸನಂ। ‘‘ಅಯಮೇವ ಖೋ, ಭಿಕ್ಖು, ಅರಿಯೋ ಅಟ್ಠಙ್ಗಿಕೋ ಮಗ್ಗೋ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ। ಸೇಯ್ಯಥಿದಂ, ಸಮ್ಮಾದಿಟ್ಠೀ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೫.೬) ಮಗ್ಗೋ। ಇಧ ಪನ ಅರಿಯಸಚ್ಚದಸ್ಸನೇನ ಪರತೋ ಮಗ್ಗಸ್ಸ ಗಹಿತತ್ತಾ ಅವಸೇಸಂ ಸಬ್ಬಮ್ಪಿ ವಟ್ಟತಿ। ತಞ್ಚೇತಂ ಉಪರೂಪರಿ ನಾನಪ್ಪಕಾರವಿಸೇಸಾಧಿಗಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ।
Brahmacariyaṃ nāma methunaviratisamaṇadhammasāsanamaggānaṃ adhivacanaṃ. Tathā hi ‘‘abrahmacariyaṃ pahāya brahmacārī hotī’’ti (dī. ni. 1.194; ma. ni. 1.292) evamādīsu methunavirati brahmacariyanti vuccati. ‘‘Bhagavati no, āvuso, brahmacariyaṃ vussatī’’ti evamādīsu (ma. ni. 1.257) samaṇadhammo. ‘‘Na tāvāhaṃ, pāpima, parinibbāyissāmi, yāva me idaṃ brahmacariyaṃ na iddhañceva bhavissati phītañca vitthārikaṃ bāhujañña’’nti evamādīsu (dī. ni. 2.168; saṃ. ni. 5.822; udā. 51) sāsanaṃ. ‘‘Ayameva kho, bhikkhu, ariyo aṭṭhaṅgiko maggo brahmacariyaṃ. Seyyathidaṃ, sammādiṭṭhī’’ti evamādīsu (saṃ. ni. 5.6) maggo. Idha pana ariyasaccadassanena parato maggassa gahitattā avasesaṃ sabbampi vaṭṭati. Tañcetaṃ uparūpari nānappakāravisesādhigamahetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ.
ಅರಿಯಸಚ್ಚಾನ ದಸ್ಸನಂ ನಾಮ ಕುಮಾರಪಞ್ಹೇ ವುತ್ತತ್ಥಾನಂ ಚತುನ್ನಂ ಅರಿಯಸಚ್ಚಾನಂ ಅಭಿಸಮಯವಸೇನ ಮಗ್ಗದಸ್ಸನಂ। ತಂ ಸಂಸಾರದುಕ್ಖವೀತಿಕ್ಕಮಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ।
Ariyasaccānadassanaṃ nāma kumārapañhe vuttatthānaṃ catunnaṃ ariyasaccānaṃ abhisamayavasena maggadassanaṃ. Taṃ saṃsāradukkhavītikkamahetuto ‘‘maṅgala’’nti vuccati.
ನಿಬ್ಬಾನಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾ ನಾಮ ಇಧ ಅರಹತ್ತಫಲಂ ‘‘ನಿಬ್ಬಾನ’’ನ್ತಿ ಅಧಿಪ್ಪೇತಂ। ತಮ್ಪಿ ಹಿ ಪಞ್ಚಗತಿವಾನನೇನ ವಾನಸಞ್ಞಿತಾಯ ತಣ್ಹಾಯ ನಿಕ್ಖನ್ತತ್ತಾ ‘‘ನಿಬ್ಬಾನ’’ನ್ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ತಸ್ಸ ಪತ್ತಿ ವಾ ಪಚ್ಚವೇಕ್ಖಣಾ ವಾ ‘‘ಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾ’’ತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ಇತರಸ್ಸ ಪನ ನಿಬ್ಬಾನಸ್ಸ ಅರಿಯಸಚ್ಚಾನಂ ದಸ್ಸನೇನೇವ ಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾ ಸಿದ್ಧಾ, ತೇನೇತಂ ಇಧ ನ ಅಧಿಪ್ಪೇತಂ। ಏವಮೇಸಾ ನಿಬ್ಬಾನಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾ ದಿಟ್ಠಧಮ್ಮಸುಖವಿಹಾರಾದಿಹೇತುತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ।
Nibbānasacchikiriyā nāma idha arahattaphalaṃ ‘‘nibbāna’’nti adhippetaṃ. Tampi hi pañcagativānanena vānasaññitāya taṇhāya nikkhantattā ‘‘nibbāna’’nti vuccati. Tassa patti vā paccavekkhaṇā vā ‘‘sacchikiriyā’’ti vuccati. Itarassa pana nibbānassa ariyasaccānaṃ dassaneneva sacchikiriyā siddhā, tenetaṃ idha na adhippetaṃ. Evamesā nibbānasacchikiriyā diṭṭhadhammasukhavihārādihetuto ‘‘maṅgala’’nti veditabbā.
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾಪಿ ಗಾಥಾಯ ತಪೋ, ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ, ಅರಿಯಸಚ್ಚಾನ ದಸ್ಸನಂ, ನಿಬ್ಬಾನಸಚ್ಛಿಕಿರಿಯಾತಿ ಚತ್ತಾರಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissāpi gāthāya tapo, brahmacariyaṃ, ariyasaccāna dassanaṃ, nibbānasacchikiriyāti cattāri maṅgalāni vuttāni, maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ತಪೋ ಚಾತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā tapo cāti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೭೧. ಇದಾನಿ ಫುಟ್ಠಸ್ಸ ಲೋಕಧಮ್ಮೇಹೀತಿ ಏತ್ಥ ಫುಟ್ಠಸ್ಸಾತಿ ಫುಸಿತಸ್ಸ ಛುಪಿತಸ್ಸ ಸಮ್ಪತ್ತಸ್ಸ। ಲೋಕೇ ಧಮ್ಮಾ ಲೋಕಧಮ್ಮಾ, ಯಾವ ಲೋಕಪ್ಪವತ್ತಿ, ತಾವ ಅನಿವತ್ತಕಾ ಧಮ್ಮಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಚಿತ್ತನ್ತಿ ಮನೋ ಮಾನಸಂ। ಯಸ್ಸಾತಿ ನವಸ್ಸ ವಾ ಮಜ್ಝಿಮಸ್ಸ ವಾ ಥೇರಸ್ಸ ವಾ। ನ ಕಮ್ಪತೀತಿ ನ ಚಲತಿ, ನ ವೇಧತಿ। ಅಸೋಕನ್ತಿ ನಿಸ್ಸೋಕಂ ಅಬ್ಬೂಳ್ಹಸೋಕಸಲ್ಲಂ। ವಿರಜನ್ತಿ ವಿಗತರಜಂ ವಿದ್ಧಂಸಿತರಜಂ। ಖೇಮನ್ತಿ ಅಭಯಂ ನಿರುಪದ್ದವಂ। ಸೇಸಂ ವುತ್ತನಯಮೇವಾತಿ ಅಯಂ ತಾವ ಪದವಣ್ಣನಾ।
271. Idāni phuṭṭhassa lokadhammehīti ettha phuṭṭhassāti phusitassa chupitassa sampattassa. Loke dhammā lokadhammā, yāva lokappavatti, tāva anivattakā dhammāti vuttaṃ hoti. Cittanti mano mānasaṃ. Yassāti navassa vā majjhimassa vā therassa vā. Na kampatīti na calati, na vedhati. Asokanti nissokaṃ abbūḷhasokasallaṃ. Virajanti vigatarajaṃ viddhaṃsitarajaṃ. Khemanti abhayaṃ nirupaddavaṃ. Sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ tāva padavaṇṇanā.
ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ ಪನ ಏವಂ ವೇದಿತಬ್ಬಾ – ಫುಟ್ಠಸ್ಸ ಲೋಕಧಮ್ಮೇಹಿ ಯಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ನ ಕಮ್ಪತಿ, ಯಸ್ಸ ಲಾಭಾಲಾಭಾದೀಹಿ ಅಟ್ಠಹಿ ಲೋಕಧಮ್ಮೇಹಿ ಫುಟ್ಠಸ್ಸ ಅಜ್ಝೋತ್ಥಟಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ನ ಕಮ್ಪತಿ, ನ ಚಲತಿ, ನ ವೇಧತಿ, ತಸ್ಸ ತಂ ಚಿತ್ತಂ ಕೇನಚಿ ಅಕಮ್ಪನೀಯಲೋಕುತ್ತರಭಾವಾವಹನತೋ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ।
Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā – phuṭṭhassa lokadhammehi yassa cittaṃ na kampati, yassa lābhālābhādīhi aṭṭhahi lokadhammehi phuṭṭhassa ajjhotthaṭassa cittaṃ na kampati, na calati, na vedhati, tassa taṃ cittaṃ kenaci akampanīyalokuttarabhāvāvahanato ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ.
ಕಸ್ಸ ಪನ ಏತೇಹಿ ಫುಟ್ಠಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ನ ಕಮ್ಪತಿ? ಅರಹತೋ ಖೀಣಾಸವಸ್ಸ, ನ ಅಞ್ಞಸ್ಸ ಕಸ್ಸಚಿ। ವುತ್ತಞ್ಹೇತಂ –
Kassa pana etehi phuṭṭhassa cittaṃ na kampati? Arahato khīṇāsavassa, na aññassa kassaci. Vuttañhetaṃ –
‘‘ಸೇಲೋ ಯಥಾ ಏಕಗ್ಘನೋ, ವಾತೇನ ನ ಸಮೀರತಿ।
‘‘Selo yathā ekagghano, vātena na samīrati;
ಏವಂ ರೂಪಾ ರಸಾ ಸದ್ದಾ, ಗನ್ಧಾ ಫಸ್ಸಾ ಚ ಕೇವಲಾ॥
Evaṃ rūpā rasā saddā, gandhā phassā ca kevalā.
‘‘ಇಟ್ಠಾ ಧಮ್ಮಾ ಅನಿಟ್ಠಾ ಚ, ನ ಪವೇಧೇನ್ತಿ ತಾದಿನೋ।
‘‘Iṭṭhā dhammā aniṭṭhā ca, na pavedhenti tādino;
ಠಿತಂ ಚಿತ್ತಂ ವಿಪ್ಪಮುತ್ತಂ, ವಯಞ್ಚಸ್ಸಾನುಪಸ್ಸತೀ’’ತಿ॥ (ಅ॰ ನಿ॰ ೬.೫೫; ಮಹಾವ॰ ೨೪೪)।
Ṭhitaṃ cittaṃ vippamuttaṃ, vayañcassānupassatī’’ti. (a. ni. 6.55; mahāva. 244);
ಅಸೋಕಂ ನಾಮ ಖೀಣಾಸವಸ್ಸೇವ ಚಿತ್ತಂ। ತಞ್ಹಿ ಯೋ ‘‘ಸೋಕೋ ಸೋಚನಾ ಸೋಚಿತತ್ತಂ ಅನ್ತೋಸೋಕೋ ಅನ್ತೋಪರಿಸೋಕೋ ಚೇತಸೋ ಪರಿನಿಜ್ಝಾಯಿತತ್ತ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ (ವಿಭ॰ ೨೩೭) ನಯೇನ ವುಚ್ಚತಿ ಸೋಕೋ, ತಸ್ಸ ಅಭಾವತೋ ಅಸೋಕಂ। ಕೇಚಿ ನಿಬ್ಬಾನಂ ವದನ್ತಿ, ತಂ ಪುರಿಮಪದೇನ ನಾನುಸನ್ಧಿಯತಿ। ಯಥಾ ಚ ಅಸೋಕಂ, ಏವಂ ವಿರಜಂ ಖೇಮನ್ತಿಪಿ ಖೀಣಾಸವಸ್ಸೇವ ಚಿತ್ತಂ। ತಞ್ಹಿ ರಾಗದೋಸಮೋಹರಜಾನಂ ವಿಗತತ್ತಾ ವಿರಜಂ, ಚತೂಹಿ ಚ ಯೋಗೇಹಿ ಖೇಮತ್ತಾ ಖೇಮಂ। ಯತೋ ಏತಂ ತೇನ ತೇನಾಕಾರೇನ ತಮ್ಹಿ ತಮ್ಹಿ ಪವತ್ತಿಕ್ಖಣೇ ಗಹೇತ್ವಾ ನಿದ್ದಿಟ್ಠವಸೇನ ತಿವಿಧಮ್ಪಿ ಅಪ್ಪವತ್ತಕ್ಖನ್ಧತಾದಿಲೋಕುತ್ತಮಭಾವಾವಹನತೋ ಆಹುನೇಯ್ಯಾದಿಭಾವಾವಹನತೋ ಚ ‘‘ಮಙ್ಗಲ’’ನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ।
Asokaṃ nāma khīṇāsavasseva cittaṃ. Tañhi yo ‘‘soko socanā socitattaṃ antosoko antoparisoko cetaso parinijjhāyitatta’’ntiādinā (vibha. 237) nayena vuccati soko, tassa abhāvato asokaṃ. Keci nibbānaṃ vadanti, taṃ purimapadena nānusandhiyati. Yathā ca asokaṃ, evaṃ virajaṃ khemantipi khīṇāsavasseva cittaṃ. Tañhi rāgadosamoharajānaṃ vigatattā virajaṃ, catūhi ca yogehi khemattā khemaṃ. Yato etaṃ tena tenākārena tamhi tamhi pavattikkhaṇe gahetvā niddiṭṭhavasena tividhampi appavattakkhandhatādilokuttamabhāvāvahanato āhuneyyādibhāvāvahanato ca ‘‘maṅgala’’nti veditabbaṃ.
ಏವಂ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅಟ್ಠಲೋಕಧಮ್ಮೇಹಿ ಅಕಮ್ಪಿತಚಿತ್ತಂ, ಅಸೋಕಚಿತ್ತಂ, ವಿರಜಚಿತ್ತಂ, ಖೇಮಚಿತ್ತನ್ತಿ ಚತ್ತಾರಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ವುತ್ತಾನಿ, ಮಙ್ಗಲತ್ತಞ್ಚ ನೇಸಂ ತತ್ಥ ತತ್ಥ ವಿಭಾವಿತಮೇವಾತಿ।
Evaṃ imissā gāthāya aṭṭhalokadhammehi akampitacittaṃ, asokacittaṃ, virajacittaṃ, khemacittanti cattāri maṅgalāni vuttāni, maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.
ನಿಟ್ಠಿತಾ ಫುಟ್ಠಸ್ಸ ಲೋಕಧಮ್ಮೇಹೀತಿ ಇಮಿಸ್ಸಾ ಗಾಥಾಯ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ।
Niṭṭhitā phuṭṭhassa lokadhammehīti imissā gāthāya atthavaṇṇanā.
೨೭೨. ಏವಂ ಭಗವಾ ‘‘ಅಸೇವನಾ ಚ ಬಾಲಾನ’’ನ್ತಿಆದೀಹಿ ದಸಹಿ ಗಾಥಾಹಿ ಅಟ್ಠತಿಂಸ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಕಥೇತ್ವಾ ಇದಾನಿ ಏತಾನೇವ ಅತ್ತನಾ ವುತ್ತಮಙ್ಗಲಾನಿ ಥುನನ್ತೋ ‘‘ಏತಾದಿಸಾನಿ ಕತ್ವಾನಾ’’ತಿ ಇಮಂ ಅವಸಾನಗಾಥಮಭಾಸಿ।
272. Evaṃ bhagavā ‘‘asevanā ca bālāna’’ntiādīhi dasahi gāthāhi aṭṭhatiṃsa maṅgalāni kathetvā idāni etāneva attanā vuttamaṅgalāni thunanto ‘‘etādisāni katvānā’’ti imaṃ avasānagāthamabhāsi.
ತಸ್ಸಾಯಂ ಅತ್ಥವಣ್ಣನಾ – ಏತಾದಿಸಾನೀತಿ ಏತಾನಿ ಈದಿಸಾನಿ ಮಯಾ ವುತ್ತಪ್ಪಕಾರಾನಿ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಾದೀನಿ। ಕತ್ವಾನಾತಿ ಕತ್ವಾ। ಕತ್ವಾನ ಕತ್ವಾ ಕರಿತ್ವಾತಿ ಹಿ ಅತ್ಥತೋ ಅನಞ್ಞಂ। ಸಬ್ಬತ್ಥಮಪರಾಜಿತಾತಿ ಸಬ್ಬತ್ಥ ಖನ್ಧಕಿಲೇಸಾಭಿಸಙ್ಖಾರದೇವಪುತ್ತಮಾರಪ್ಪಭೇದೇಸು ಚತೂಸು ಪಚ್ಚತ್ಥಿಕೇಸು ಏಕೇನಪಿ ಅಪರಾಜಿತಾ ಹುತ್ವಾ, ಸಯಮೇವ ತೇ ಚತ್ತಾರೋ ಮಾರೇ ಪರಾಜೇತ್ವಾತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಮಕಾರೋ ಚೇತ್ಥ ಪದಸನ್ಧಿಕರಣಮತ್ತೋತಿ ವಿಞ್ಞಾತಬ್ಬೋ।
Tassāyaṃ atthavaṇṇanā – etādisānīti etāni īdisāni mayā vuttappakārāni bālānaṃ asevanādīni. Katvānāti katvā. Katvāna katvā karitvāti hi atthato anaññaṃ. Sabbatthamaparājitāti sabbattha khandhakilesābhisaṅkhāradevaputtamārappabhedesu catūsu paccatthikesu ekenapi aparājitā hutvā, sayameva te cattāro māre parājetvāti vuttaṃ hoti. Makāro cettha padasandhikaraṇamattoti viññātabbo.
ಸಬ್ಬತ್ಥ ಸೋತ್ಥಿಂ ಗಚ್ಛನ್ತೀತಿ ಏತಾದಿಸಾನಿ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಕತ್ವಾ ಚತೂಹಿ ಮಾರೇಹಿ ಅಪರಾಜಿತಾ ಹುತ್ವಾ ಸಬ್ಬತ್ಥ ಇಧಲೋಕಪರಲೋಕೇಸು ಠಾನಚಙ್ಕಮನಾದೀಸು ಚ ಸೋತ್ಥಿಂ ಗಚ್ಛನ್ತಿ, ಬಾಲಸೇವನಾದೀಹಿ ಯೇ ಉಪ್ಪಜ್ಜೇಯ್ಯುಂ ಆಸವಾ ವಿಘಾತಪರಿಳಾಹಾ , ತೇಸಂ ಅಭಾವಾ ಸೋತ್ಥಿಂ ಗಚ್ಛನ್ತಿ, ಅನುಪದ್ದುತಾ ಅನುಪಸಟ್ಠಾ ಖೇಮಿನೋ ಅಪ್ಪಟಿಭಯಾ ಗಚ್ಛನ್ತೀತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಅನುನಾಸಿಕೋ ಚೇತ್ಥ ಗಾಥಾಬನ್ಧಸುಖತ್ಥಂ ವುತ್ತೋತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ।
Sabbattha sotthiṃ gacchantīti etādisāni maṅgalāni katvā catūhi mārehi aparājitā hutvā sabbattha idhalokaparalokesu ṭhānacaṅkamanādīsu ca sotthiṃ gacchanti, bālasevanādīhi ye uppajjeyyuṃ āsavā vighātapariḷāhā , tesaṃ abhāvā sotthiṃ gacchanti, anupaddutā anupasaṭṭhā khemino appaṭibhayā gacchantīti vuttaṃ hoti. Anunāsiko cettha gāthābandhasukhatthaṃ vuttoti veditabbo.
ತಂ ತೇಸಂ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮನ್ತಿ ಇಮಿನಾ ಗಾಥಾಪಾದೇನ ಭಗವಾ ದೇಸನಂ ನಿಟ್ಠಾಪೇಸಿ। ಕಥಂ? ಏವಂ ದೇವಪುತ್ತ ಯೇ ಏತಾದಿಸಾನಿ ಕರೋನ್ತಿ, ತೇ ಯಸ್ಮಾ ಸಬ್ಬತ್ಥ ಸೋತ್ಥಿಂ ಗಚ್ಛನ್ತಿ, ತಸ್ಮಾ ತಂ ಬಾಲಾನಂ ಅಸೇವನಾದಿ ಅಟ್ಠತಿಂಸವಿಧಮ್ಪಿ ತೇಸಂ ಏತಾದಿಸಕಾರಕಾನಂ ಮಙ್ಗಲಂ ಉತ್ತಮಂ ಸೇಟ್ಠಂ ಪವರನ್ತಿ ಗಣ್ಹಾಹೀತಿ।
Taṃ tesaṃ maṅgalamuttamanti iminā gāthāpādena bhagavā desanaṃ niṭṭhāpesi. Kathaṃ? Evaṃ devaputta ye etādisāni karonti, te yasmā sabbattha sotthiṃ gacchanti, tasmā taṃ bālānaṃ asevanādi aṭṭhatiṃsavidhampi tesaṃ etādisakārakānaṃ maṅgalaṃ uttamaṃ seṭṭhaṃ pavaranti gaṇhāhīti.
ಏವಞ್ಚ ಭಗವತಾ ನಿಟ್ಠಾಪಿತಾಯ ದೇಸನಾಯ ಪರಿಯೋಸಾನೇ ಕೋಟಿಸತಸಹಸ್ಸದೇವತಾ ಅರಹತ್ತಂ ಪಾಪುಣಿಂಸು, ಸೋತಾಪತ್ತಿಸಕದಾಗಾಮಿಅನಾಗಾಮಿಫಲಪ್ಪತ್ತಾನಂ ಗಣನಾ ಅಸಙ್ಖ್ಯೇಯ್ಯಾ ಅಹೋಸಿ। ಅಥ ಭಗವಾ ದುತಿಯದಿವಸೇ ಆನನ್ದತ್ಥೇರಂ ಆಮನ್ತೇಸಿ – ‘‘ಇಮಂ, ಆನನ್ದ, ರತ್ತಿಂ ಅಞ್ಞತರಾ ದೇವತಾ ಮಂ ಉಪಸಙ್ಕಮಿತ್ವಾ ಮಙ್ಗಲಪಞ್ಹಂ ಪುಚ್ಛಿ। ಅಥಸ್ಸಾಹಂ ಅಟ್ಠತಿಂಸ ಮಙ್ಗಲಾನಿ ಅಭಾಸಿಂ, ಉಗ್ಗಣ್ಹ, ಆನನ್ದ, ಇಮಂ ಮಙ್ಗಲಪರಿಯಾಯಂ, ಉಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ಭಿಕ್ಖೂ ವಾಚೇಹೀ’’ತಿ। ಥೇರೋ ಉಗ್ಗಹೇತ್ವಾ ಭಿಕ್ಖೂ ವಾಚೇಸಿ। ತಯಿದಂ ಆಚರಿಯಪರಮ್ಪರಾಭತಂ ಯಾವಜ್ಜತನಾ ಪವತ್ತತಿ, ಏವಮಿದಂ ಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯಂ ಇದ್ಧಞ್ಚೇವ ಫೀತಞ್ಚ ವಿತ್ಥಾರಿಕಂ ಬಾಹುಜಞ್ಞಂ ಪುಥುಭೂತಂ ಯಾವ ದೇವಮನುಸ್ಸೇಹಿ ಸುಪ್ಪಕಾಸಿತನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ।
Evañca bhagavatā niṭṭhāpitāya desanāya pariyosāne koṭisatasahassadevatā arahattaṃ pāpuṇiṃsu, sotāpattisakadāgāmianāgāmiphalappattānaṃ gaṇanā asaṅkhyeyyā ahosi. Atha bhagavā dutiyadivase ānandattheraṃ āmantesi – ‘‘imaṃ, ānanda, rattiṃ aññatarā devatā maṃ upasaṅkamitvā maṅgalapañhaṃ pucchi. Athassāhaṃ aṭṭhatiṃsa maṅgalāni abhāsiṃ, uggaṇha, ānanda, imaṃ maṅgalapariyāyaṃ, uggahetvā bhikkhū vācehī’’ti. Thero uggahetvā bhikkhū vācesi. Tayidaṃ ācariyaparamparābhataṃ yāvajjatanā pavattati, evamidaṃ brahmacariyaṃ iddhañceva phītañca vitthārikaṃ bāhujaññaṃ puthubhūtaṃ yāva devamanussehi suppakāsitanti veditabbaṃ.
ಇದಾನಿ ಏತೇಸ್ವೇವ ಮಙ್ಗಲೇಸು ಞಾಣಪರಿಚಯಪಾಟವತ್ಥಂ ಅಯಂ ಆದಿತೋ ಪಭುತಿ ಯೋಜನಾ – ಏವಮಿಮೇ ಇಧಲೋಕಪರಲೋಕಲೋಕುತ್ತರಸುಖಕಾಮಾ ಸತ್ತಾ ಬಾಲಜನಸೇವನಂ ಪಹಾಯ, ಪಣ್ಡಿತೇ ನಿಸ್ಸಾಯ, ಪೂಜನೇಯ್ಯೇ ಪೂಜೇನ್ತಾ, ಪತಿರೂಪದೇಸವಾಸೇನ ಪುಬ್ಬೇ ಕತಪುಞ್ಞತಾಯ ಚ ಕುಸಲಪ್ಪವತ್ತಿಯಂ ಚೋದಿಯಮಾನಾ, ಅತ್ತಾನಂ ಸಮ್ಮಾ ಪಣಿಧಾಯ, ಬಾಹುಸಚ್ಚಸಿಪ್ಪವಿನಯೇಹಿ ಅಲಙ್ಕತತ್ತಭಾವಾ, ವಿನಯಾನುರೂಪಂ ಸುಭಾಸಿತಂ ಭಾಸಮಾನಾ , ಯಾವ ಗಿಹಿಭಾವಂ ನ ವಿಜಹನ್ತಿ, ತಾವ ಮಾತಾಪಿತುಉಪಟ್ಠಾನೇನ ಪೋರಾಣಂ ಇಣಮೂಲಂ ವಿಸೋಧಯಮಾನಾ, ಪುತ್ತದಾರಸಙ್ಗಹೇನ ನವಂ ಇಣಮೂಲಂ ಪಯೋಜಯಮಾನಾ, ಅನಾಕುಲಕಮ್ಮನ್ತತಾಯ ಧನಧಞ್ಞಾದಿಸಮಿದ್ಧಿಂ ಪಾಪುಣನ್ತಾ, ದಾನೇನ ಭೋಗಸಾರಂ ಧಮ್ಮಚರಿಯಾಯ ಜೀವಿತಸಾರಞ್ಚ ಗಹೇತ್ವಾ, ಞಾತಿಸಙ್ಗಹೇನ ಸಕಜನಹಿತಂ ಅನವಜ್ಜಕಮ್ಮನ್ತತಾಯ ಪರಜನಹಿತಞ್ಚ ಕರೋನ್ತಾ, ಪಾಪವಿರತಿಯಾ ಪರೂಪಘಾತಂ ಮಜ್ಜಪಾನಸಂಯಮೇನ ಅತ್ತೂಪಘಾತಞ್ಚ ವಿವಜ್ಜೇತ್ವಾ, ಧಮ್ಮೇಸು ಅಪ್ಪಮಾದೇನ ಕುಸಲಪಕ್ಖಂ ವಡ್ಢೇತ್ವಾ, ವಡ್ಢಿತಕುಸಲತಾಯ ಗಿಹಿಬ್ಯಞ್ಜನಂ ಓಹಾಯ ಪಬ್ಬಜಿತಭಾವೇ ಠಿತಾಪಿ ಬುದ್ಧಬುದ್ಧಸಾವಕುಪಜ್ಝಾಚರಿಯಾದೀಸು ಗಾರವೇನ ನಿವಾತೇನ ಚ ವತ್ತಸಮ್ಪದಂ ಆರಾಧೇತ್ವಾ, ಸನ್ತುಟ್ಠಿಯಾ ಪಚ್ಚಯಗೇಧಂ ಪಹಾಯ, ಕತಞ್ಞುತಾಯ ಸಪ್ಪುರಿಸಭೂಮಿಯಂ ಠತ್ವಾ, ಧಮ್ಮಸ್ಸವನೇನ ಚಿತ್ತಲೀನತಂ ಪಹಾಯ, ಖನ್ತಿಯಾ ಸಬ್ಬಪರಿಸ್ಸಯೇ ಅಭಿಭವಿತ್ವಾ, ಸೋವಚಸ್ಸತಾಯ ಸನಾಥಮತ್ತಾನಂ ಕತ್ವಾ, ಸಮಣದಸ್ಸನೇನ ಪಟಿಪತ್ತಿಪಯೋಗಂ ಪಸ್ಸನ್ತಾ, ಧಮ್ಮಸಾಕಚ್ಛಾಯ ಕಙ್ಖಾಟ್ಠಾನಿಯೇಸು ಧಮ್ಮೇಸು ಕಙ್ಖಂ ಪಟಿವಿನೋದೇತ್ವಾ, ಇನ್ದ್ರಿಯಸಂವರತಪೇನ ಸೀಲವಿಸುದ್ಧಿಂ ಸಮಣಧಮ್ಮಬ್ರಹ್ಮಚರಿಯೇನ ಚಿತ್ತವಿಸುದ್ಧಿಂ ತತೋ ಪರಾ ಚ ಚತಸ್ಸೋ ವಿಸುದ್ಧಿಯೋ ಸಮ್ಪಾದೇನ್ತಾ, ಇಮಾಯ ಪಟಿಪದಾಯ ಅರಿಯಸಚ್ಚದಸ್ಸನಪರಿಯಾಯಂ ಞಾಣದಸ್ಸನವಿಸುದ್ಧಿಂ ಪತ್ವಾ ಅರಹತ್ತಫಲಸಙ್ಖಾತಂ ನಿಬ್ಬಾನಂ ಸಚ್ಛಿಕರೋನ್ತಿ। ಯಂ ಸಚ್ಛಿಕತ್ವಾ ಸಿನೇರುಪಬ್ಬತೋ ವಿಯ ವಾತವುಟ್ಠೀಹಿ ಅಟ್ಠಹಿ ಲೋಕಧಮ್ಮೇಹಿ ಅವಿಕಮ್ಪಮಾನಚಿತ್ತಾ ಅಸೋಕಾ ವಿರಜಾ ಖೇಮಿನೋ ಹೋನ್ತಿ। ಯೇ ಚ ಖೇಮಿನೋ, ತೇ ಸಬ್ಬತ್ಥ ಏಕೇನಾಪಿ ಅಪರಾಜಿತಾ ಹೋನ್ತಿ, ಸಬ್ಬತ್ಥ ಚ ಸೋತ್ಥಿಂ ಗಚ್ಛನ್ತಿ। ತೇನಾಹ ಭಗವಾ –
Idāni etesveva maṅgalesu ñāṇaparicayapāṭavatthaṃ ayaṃ ādito pabhuti yojanā – evamime idhalokaparalokalokuttarasukhakāmā sattā bālajanasevanaṃ pahāya, paṇḍite nissāya, pūjaneyye pūjentā, patirūpadesavāsena pubbe katapuññatāya ca kusalappavattiyaṃ codiyamānā, attānaṃ sammā paṇidhāya, bāhusaccasippavinayehi alaṅkatattabhāvā, vinayānurūpaṃ subhāsitaṃ bhāsamānā , yāva gihibhāvaṃ na vijahanti, tāva mātāpituupaṭṭhānena porāṇaṃ iṇamūlaṃ visodhayamānā, puttadārasaṅgahena navaṃ iṇamūlaṃ payojayamānā, anākulakammantatāya dhanadhaññādisamiddhiṃ pāpuṇantā, dānena bhogasāraṃ dhammacariyāya jīvitasārañca gahetvā, ñātisaṅgahena sakajanahitaṃ anavajjakammantatāya parajanahitañca karontā, pāpaviratiyā parūpaghātaṃ majjapānasaṃyamena attūpaghātañca vivajjetvā, dhammesu appamādena kusalapakkhaṃ vaḍḍhetvā, vaḍḍhitakusalatāya gihibyañjanaṃ ohāya pabbajitabhāve ṭhitāpi buddhabuddhasāvakupajjhācariyādīsu gāravena nivātena ca vattasampadaṃ ārādhetvā, santuṭṭhiyā paccayagedhaṃ pahāya, kataññutāya sappurisabhūmiyaṃ ṭhatvā, dhammassavanena cittalīnataṃ pahāya, khantiyā sabbaparissaye abhibhavitvā, sovacassatāya sanāthamattānaṃ katvā, samaṇadassanena paṭipattipayogaṃ passantā, dhammasākacchāya kaṅkhāṭṭhāniyesu dhammesu kaṅkhaṃ paṭivinodetvā, indriyasaṃvaratapena sīlavisuddhiṃ samaṇadhammabrahmacariyena cittavisuddhiṃ tato parā ca catasso visuddhiyo sampādentā, imāya paṭipadāya ariyasaccadassanapariyāyaṃ ñāṇadassanavisuddhiṃ patvā arahattaphalasaṅkhātaṃ nibbānaṃ sacchikaronti. Yaṃ sacchikatvā sinerupabbato viya vātavuṭṭhīhi aṭṭhahi lokadhammehi avikampamānacittā asokā virajā khemino honti. Ye ca khemino, te sabbattha ekenāpi aparājitā honti, sabbattha ca sotthiṃ gacchanti. Tenāha bhagavā –
‘‘ಏತಾದಿಸಾನಿ ಕತ್ವಾನ, ಸಬ್ಬತ್ಥಮಪರಾಜಿತಾ।
‘‘Etādisāni katvāna, sabbatthamaparājitā;
ಸಬ್ಬತ್ಥ ಸೋತ್ಥಿಂ ಗಚ್ಛನ್ತಿ, ತಂ ತೇಸಂ ಮಙ್ಗಲಮುತ್ತಮ’’ನ್ತಿ॥
Sabbattha sotthiṃ gacchanti, taṃ tesaṃ maṅgalamuttama’’nti.
ಇತಿ ಪರಮತ್ಥಜೋತಿಕಾಯ ಖುದ್ದಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾಯ
Iti paramatthajotikāya khuddaka-aṭṭhakathāya
ಸುತ್ತನಿಪಾತ-ಅಟ್ಠಕಥಾಯ ಮಙ್ಗಲಸುತ್ತವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Suttanipāta-aṭṭhakathāya maṅgalasuttavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಸುತ್ತನಿಪಾತಪಾಳಿ • Suttanipātapāḷi / ೪. ಮಙ್ಗಲಸುತ್ತಂ • 4. Maṅgalasuttaṃ
