| Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / जातक-अट्ठकथा • Jātaka-aṭṭhakathā |
[४९३] १०. महावाणिजजातकवण्णना
[493] 10. Mahāvāṇijajātakavaṇṇanā
वाणिजा समितिं कत्वाति इदं सत्था जेतवने विहरन्तो सावत्थिवासिनो वाणिजे आरब्भ कथेसि। ते किर वोहारत्थाय गच्छन्ता सत्थु महादानं दत्वा सरणेसु च सीलेसु च पतिट्ठाय ‘‘भन्ते, सचे अरोगा आगमिस्साम, पुन तुम्हाकं पादे वन्दिस्सामा’’ति वत्वा पञ्चमत्तेहि सकटसतेहि निक्खमित्वा कन्तारं पत्वा मग्गं असल्लक्खेत्वा मग्गमूळ्हा निरुदके निराहारे अरञ्ञे विचरन्ता एकं नागपरिग्गहितं निग्रोधरुक्खं दिस्वा सकटानि मोचेत्वा रुक्खमूले निसीदिंसु। ते तस्स उदकतिन्तानि विय नीलानि सिनिद्धानि पत्तानि उदकपुण्णा विय च साखा दिस्वा चिन्तयिंसु ‘‘इमस्मिं रुक्खे उदकं सञ्चरन्तं विय पञ्ञायति, इमस्स पुरिमसाखं छिन्दाम, पानीयं नो दस्सती’’ति। अथेको रुक्खं अभिरुहित्वा साखं छिन्दि, ततो तालक्खन्धप्पमाणा उदकधारा पवत्ति। ते तत्थ न्हत्वा पिवित्वा च दक्खिणसाखं छिन्दिंसु, ततो नानग्गरसभोजनं निक्खमि। तं भुञ्जित्वा पच्छिमसाखं छिन्दिंसु, ततो अलङ्कतइत्थियो निक्खमिंसु। ताहि सद्धिं अभिरमित्वा उत्तरसाखं छिन्दिंसु, ततो सत्त रतनानि निक्खमिंसु। तानि गहेत्वा पञ्च सकटसतानि पूरेत्वा सावत्थिं पच्चागन्त्वा धनं गोपेत्वा गन्धमालादिहत्था जेतवनं गन्त्वा सत्थारं वन्दित्वा पूजेत्वा एकमन्तं निसिन्ना धम्मकथं सुत्वा निमन्तेत्वा पुनदिवसे महादानं दत्वा ‘‘भन्ते, इमस्मिं दाने अम्हाकं धनदायिकाय रुक्खदेवताय पत्तिं देमा’’ति पत्तिं अदंसु। सत्था निट्ठितभत्तकिच्चो ‘‘कतररुक्खदेवताय पत्तिं देथा’’ति पुच्छि। वाणिजा निग्रोधरुक्खे धनस्स लद्धाकारं तथागतस्सारोचेसुं। सत्था ‘‘तुम्हे ताव मत्तञ्ञुताय तण्हावसिका अहुत्वा धनं लभित्थ, पुब्बे पन अमत्तञ्ञुताय तण्हावसिका धनञ्च जीवितञ्च विजहिंसू’’ति वत्वा तेहि याचितो अतीतं आहरि।
Vāṇijāsamitiṃ katvāti idaṃ satthā jetavane viharanto sāvatthivāsino vāṇije ārabbha kathesi. Te kira vohāratthāya gacchantā satthu mahādānaṃ datvā saraṇesu ca sīlesu ca patiṭṭhāya ‘‘bhante, sace arogā āgamissāma, puna tumhākaṃ pāde vandissāmā’’ti vatvā pañcamattehi sakaṭasatehi nikkhamitvā kantāraṃ patvā maggaṃ asallakkhetvā maggamūḷhā nirudake nirāhāre araññe vicarantā ekaṃ nāgapariggahitaṃ nigrodharukkhaṃ disvā sakaṭāni mocetvā rukkhamūle nisīdiṃsu. Te tassa udakatintāni viya nīlāni siniddhāni pattāni udakapuṇṇā viya ca sākhā disvā cintayiṃsu ‘‘imasmiṃ rukkhe udakaṃ sañcarantaṃ viya paññāyati, imassa purimasākhaṃ chindāma, pānīyaṃ no dassatī’’ti. Atheko rukkhaṃ abhiruhitvā sākhaṃ chindi, tato tālakkhandhappamāṇā udakadhārā pavatti. Te tattha nhatvā pivitvā ca dakkhiṇasākhaṃ chindiṃsu, tato nānaggarasabhojanaṃ nikkhami. Taṃ bhuñjitvā pacchimasākhaṃ chindiṃsu, tato alaṅkataitthiyo nikkhamiṃsu. Tāhi saddhiṃ abhiramitvā uttarasākhaṃ chindiṃsu, tato satta ratanāni nikkhamiṃsu. Tāni gahetvā pañca sakaṭasatāni pūretvā sāvatthiṃ paccāgantvā dhanaṃ gopetvā gandhamālādihatthā jetavanaṃ gantvā satthāraṃ vanditvā pūjetvā ekamantaṃ nisinnā dhammakathaṃ sutvā nimantetvā punadivase mahādānaṃ datvā ‘‘bhante, imasmiṃ dāne amhākaṃ dhanadāyikāya rukkhadevatāya pattiṃ demā’’ti pattiṃ adaṃsu. Satthā niṭṭhitabhattakicco ‘‘katararukkhadevatāya pattiṃ dethā’’ti pucchi. Vāṇijā nigrodharukkhe dhanassa laddhākāraṃ tathāgatassārocesuṃ. Satthā ‘‘tumhe tāva mattaññutāya taṇhāvasikā ahutvā dhanaṃ labhittha, pubbe pana amattaññutāya taṇhāvasikā dhanañca jīvitañca vijahiṃsū’’ti vatvā tehi yācito atītaṃ āhari.
अतीते बाराणसिनगरे तदेव पन कन्तारं स्वेव निग्रोधो। वाणिजा मग्गमूळ्हा हुत्वा तमेव निग्रोधं पस्सिंसु। तमत्थं सत्था अभिसम्बुद्धो हुत्वा कथेन्तो इमा गाथा आह –
Atīte bārāṇasinagare tadeva pana kantāraṃ sveva nigrodho. Vāṇijā maggamūḷhā hutvā tameva nigrodhaṃ passiṃsu. Tamatthaṃ satthā abhisambuddho hutvā kathento imā gāthā āha –
१८०.
180.
‘‘वाणिजा समितिं कत्वा, नानारट्ठतो आगता।
‘‘Vāṇijā samitiṃ katvā, nānāraṭṭhato āgatā;
धनाहरा पक्कमिंसु, एकं कत्वान गामणिं॥
Dhanāharā pakkamiṃsu, ekaṃ katvāna gāmaṇiṃ.
१८१.
181.
‘‘ते तं कन्तारमागम्म, अप्पभक्खं अनोदकं।
‘‘Te taṃ kantāramāgamma, appabhakkhaṃ anodakaṃ;
महानिग्रोधमद्दक्खुं, सीतच्छायं मनोरमं॥
Mahānigrodhamaddakkhuṃ, sītacchāyaṃ manoramaṃ.
१८२.
182.
‘‘ते च तत्थ निसीदित्वा, तस्स रुक्खस्स छायया।
‘‘Te ca tattha nisīditvā, tassa rukkhassa chāyayā;
वाणिजा समचिन्तेसुं, बाला मोहेन पारुता॥
Vāṇijā samacintesuṃ, bālā mohena pārutā.
१८३.
183.
‘‘अल्लायते अयं रुक्खो, अपि वारीव सन्दति।
‘‘Allāyate ayaṃ rukkho, api vārīva sandati;
इङ्घस्स पुरिमं साखं, मयं छिन्दाम वाणिजा॥
Iṅghassa purimaṃ sākhaṃ, mayaṃ chindāma vāṇijā.
१८४.
184.
‘‘सा च छिन्नाव पग्घरि, अच्छं वारिं अनाविलं।
‘‘Sā ca chinnāva pagghari, acchaṃ vāriṃ anāvilaṃ;
ते तत्थ न्हत्वा पिवित्वा, यावतिच्छिंसु वाणिजा॥
Te tattha nhatvā pivitvā, yāvaticchiṃsu vāṇijā.
१८५.
185.
‘‘दुतियं समचिन्तेसुं, बाला मोहेन पारुता।
‘‘Dutiyaṃ samacintesuṃ, bālā mohena pārutā;
इङ्घस्स दक्खिणं साखं, मयं छिन्दाम वाणिजा॥
Iṅghassa dakkhiṇaṃ sākhaṃ, mayaṃ chindāma vāṇijā.
१८६.
186.
‘‘सा च छिन्नाव पग्घरि, सालिमंसोदनं बहुं।
‘‘Sā ca chinnāva pagghari, sālimaṃsodanaṃ bahuṃ;
अप्पोदवण्णे कुम्मासे, सिङ्गिं विदलसूपियो॥
Appodavaṇṇe kummāse, siṅgiṃ vidalasūpiyo.
१८७.
187.
‘‘ते तत्थ भुत्वा खादित्वा, यावतिच्छिंसु वाणिजा।
‘‘Te tattha bhutvā khāditvā, yāvaticchiṃsu vāṇijā;
ततियं समचिन्तेसुं, बाला मोहेन पारुता।
Tatiyaṃ samacintesuṃ, bālā mohena pārutā;
इङ्घस्स पच्छिमं साखं, मयं छिन्दाम वाणिजा॥
Iṅghassa pacchimaṃ sākhaṃ, mayaṃ chindāma vāṇijā.
१८८.
188.
‘‘सा च छिन्नाव पग्घरि, नारियो समलङ्कता।
‘‘Sā ca chinnāva pagghari, nāriyo samalaṅkatā;
विचित्रवत्थाभरणा, आमुत्तमणिकुण्डला॥
Vicitravatthābharaṇā, āmuttamaṇikuṇḍalā.
१८९.
189.
‘‘अपि सु वाणिजा एका, नारियो पण्णवीसति।
‘‘Api su vāṇijā ekā, nāriyo paṇṇavīsati;
समन्ता परिवारिंसु, तस्स रुक्खस्स छायया।
Samantā parivāriṃsu, tassa rukkhassa chāyayā;
ते ताहि परिचारेत्वा, यावतिच्छिंसु वाणिजा॥
Te tāhi paricāretvā, yāvaticchiṃsu vāṇijā.
१९०.
190.
‘‘चतुत्थं समचिन्तेसुं, बाला मोहेन पारुता।
‘‘Catutthaṃ samacintesuṃ, bālā mohena pārutā;
इङ्घस्स उत्तरं साखं, मयं छिन्दाम वाणिजा॥
Iṅghassa uttaraṃ sākhaṃ, mayaṃ chindāma vāṇijā.
१९१.
191.
‘‘सा च छिन्नाव पग्घरि, मुत्ता वेळुरिया बहू।
‘‘Sā ca chinnāva pagghari, muttā veḷuriyā bahū;
रजतं जातरूपञ्च, कुत्तियो पटियानि च॥
Rajataṃ jātarūpañca, kuttiyo paṭiyāni ca.
१९२.
192.
‘‘कासिकानि च वत्थानि, उद्दियानि च कम्बला।
‘‘Kāsikāni ca vatthāni, uddiyāni ca kambalā;
ते तत्थ भारे बन्धित्वा, यावतिच्छिंसु वाणिजा॥
Te tattha bhāre bandhitvā, yāvaticchiṃsu vāṇijā.
१९३.
193.
‘‘पञ्चमं समचिन्तेसुं, बाला मोहेन पारुता।
‘‘Pañcamaṃ samacintesuṃ, bālā mohena pārutā;
इङ्घस्स मूलं छिन्दाम, अपि भिय्यो लभामसे॥
Iṅghassa mūlaṃ chindāma, api bhiyyo labhāmase.
१९४.
194.
‘‘अथुट्ठहि सत्थवाहो, याचमानो कतञ्जली।
‘‘Athuṭṭhahi satthavāho, yācamāno katañjalī;
निग्रोधो किं परज्झति, वाणिजा भद्दमत्थु ते॥
Nigrodho kiṃ parajjhati, vāṇijā bhaddamatthu te.
१९५.
195.
‘‘वारिदा पुरिमा साखा, अन्नपानञ्च दक्खिणा।
‘‘Vāridā purimā sākhā, annapānañca dakkhiṇā;
नारिदा पच्छिमा साखा, सब्बकामे च उत्तरा।
Nāridā pacchimā sākhā, sabbakāme ca uttarā;
निग्रोधो किं परज्झति, वाणिजा भद्दमत्थु ते॥
Nigrodho kiṃ parajjhati, vāṇijā bhaddamatthu te.
१९६.
196.
‘‘यस्स रुक्खस्स छायाय, निसीदेय्य सयेय्य वा।
‘‘Yassa rukkhassa chāyāya, nisīdeyya sayeyya vā;
न तस्स साखं भञ्जेय्य, मित्तदुब्भो हि पापको॥
Na tassa sākhaṃ bhañjeyya, mittadubbho hi pāpako.
१९७.
197.
‘‘ते च तस्सानादियित्वा, एकस्स वचनं बहू।
‘‘Te ca tassānādiyitvā, ekassa vacanaṃ bahū;
निसिताहि कुठारीहि, मूलतो नं उपक्कमु’’न्ति॥
Nisitāhi kuṭhārīhi, mūlato naṃ upakkamu’’nti.
तत्थ समितिं कत्वाति बाराणसियं समागमं कत्वा, बहू एकतो हुत्वाति अत्थो। पक्कमिंसूति पञ्चहि सकटसतेहि बाराणसेय्यकं भण्डं आदाय पक्कमिंसु। गामणिन्ति एकं पञ्ञवन्ततरं सत्थवाहं कत्वा । छाययाति छायाय। अल्लायतेति उदकभरितो विय अल्लो हुत्वा पञ्ञायति। छिन्नाव पग्घरीति एको रुक्खारोहनकुसलो अभिरुहित्वा तं छिन्दि, सा छिन्नमत्ताव पग्घरीति दस्सेति। परतोपि एसेव नयो।
Tattha samitiṃ katvāti bārāṇasiyaṃ samāgamaṃ katvā, bahū ekato hutvāti attho. Pakkamiṃsūti pañcahi sakaṭasatehi bārāṇaseyyakaṃ bhaṇḍaṃ ādāya pakkamiṃsu. Gāmaṇinti ekaṃ paññavantataraṃ satthavāhaṃ katvā . Chāyayāti chāyāya. Allāyateti udakabharito viya allo hutvā paññāyati. Chinnāva paggharīti eko rukkhārohanakusalo abhiruhitvā taṃ chindi, sā chinnamattāva paggharīti dasseti. Paratopi eseva nayo.
अप्पोदवण्णे कुम्मासेति अप्पोदकपायाससदिसे कुम्मासे। सिङ्गिन्ति सिङ्गिवेरादिकं उत्तरिभङ्गं। विदलसूपियोति मुग्गसूपादयो। वाणिजा एकाति एकेकस्स वाणिजस्स यत्तका वाणिजा , तेसु एकेकस्स एकेकाव, सत्थवाहस्स पन सन्तिके पञ्चवीसतीति अत्थो। परिवारिंसूति परिवारेसुं। ताहि पन सद्धिंयेव नागानुभावेन साणिवितानसयनादीनि पग्घरिंसु।
Appodavaṇṇekummāseti appodakapāyāsasadise kummāse. Siṅginti siṅgiverādikaṃ uttaribhaṅgaṃ. Vidalasūpiyoti muggasūpādayo. Vāṇijā ekāti ekekassa vāṇijassa yattakā vāṇijā , tesu ekekassa ekekāva, satthavāhassa pana santike pañcavīsatīti attho. Parivāriṃsūti parivāresuṃ. Tāhi pana saddhiṃyeva nāgānubhāvena sāṇivitānasayanādīni pagghariṃsu.
कुत्तियोति हत्थत्थरादयो। पटियानिचाति उण्णामयपच्चत्थरणानि। ‘‘सेतकम्बलानी’’तिपि वदन्तियेव। उद्दियानि च कम्बलाति उद्दियानि नाम कम्बला अत्थि। ते तत्थ भारे बन्धित्वाति यावतकं इच्छिंसु, तावतकं गहेत्वा पञ्च सकटसतानि पूरेत्वाति अत्थो। वाणिजा भद्दमत्थु तेति एकेकं वाणिजं आलपन्तो ‘‘भद्दं ते अत्थू’’ति आह। अन्नपानञ्चाति अन्नञ्च पानञ्च अदासि। सब्बकामे चाति सब्बकामे च अदासि। मित्तदुब्भो हीति मित्तानं दुब्भनपुरिसो हि पापको लामको नाम। अनादियित्वाति तस्स वचनं अग्गहेत्वा। उपक्कमुन्ति मोहाव छिन्दितुं आरभिंसु।
Kuttiyoti hatthattharādayo. Paṭiyānicāti uṇṇāmayapaccattharaṇāni. ‘‘Setakambalānī’’tipi vadantiyeva. Uddiyāni ca kambalāti uddiyāni nāma kambalā atthi. Te tattha bhāre bandhitvāti yāvatakaṃ icchiṃsu, tāvatakaṃ gahetvā pañca sakaṭasatāni pūretvāti attho. Vāṇijā bhaddamatthu teti ekekaṃ vāṇijaṃ ālapanto ‘‘bhaddaṃ te atthū’’ti āha. Annapānañcāti annañca pānañca adāsi. Sabbakāme cāti sabbakāme ca adāsi. Mittadubbho hīti mittānaṃ dubbhanapuriso hi pāpako lāmako nāma. Anādiyitvāti tassa vacanaṃ aggahetvā. Upakkamunti mohāva chindituṃ ārabhiṃsu.
अथ ने छिन्दनत्थाय रुक्खं उपगते दिस्वा नागराजा चिन्तेसि ‘‘अहं एतेसं पिपासितानं पानीयं दापेसिं, ततो दिब्बभोजनं, ततो सयनादीनि चेव परिचारिका च नारियो, ततो पञ्चसतसकटपूरं रतनं, इदानि पनिमे ‘‘रुक्खं मूलतो छिन्दिस्सामा’ति वदन्ति, अतिविय लुद्धा इमे, ठपेत्वा सत्थवाहं अवसेसे मारेतुं वट्टती’’ति। सो ‘‘एत्तका सन्नद्धयोधा निक्खमन्तु, एत्तका धनुग्गहा, एत्तका वम्मिनो’’ति सेनं विचारेसि। तमत्थं पकासेन्तो सत्था गाथमाह –
Atha ne chindanatthāya rukkhaṃ upagate disvā nāgarājā cintesi ‘‘ahaṃ etesaṃ pipāsitānaṃ pānīyaṃ dāpesiṃ, tato dibbabhojanaṃ, tato sayanādīni ceva paricārikā ca nāriyo, tato pañcasatasakaṭapūraṃ ratanaṃ, idāni panime ‘‘rukkhaṃ mūlato chindissāmā’ti vadanti, ativiya luddhā ime, ṭhapetvā satthavāhaṃ avasese māretuṃ vaṭṭatī’’ti. So ‘‘ettakā sannaddhayodhā nikkhamantu, ettakā dhanuggahā, ettakā vammino’’ti senaṃ vicāresi. Tamatthaṃ pakāsento satthā gāthamāha –
१९८.
198.
‘‘ततो नागा निक्खमिंसु, सन्नद्धा पण्णवीसति।
‘‘Tato nāgā nikkhamiṃsu, sannaddhā paṇṇavīsati;
धनुग्गहानं तिसता, छसहस्सा च वम्मिनो’’ति॥
Dhanuggahānaṃ tisatā, chasahassā ca vammino’’ti.
तत्थ सन्नद्धाति सुवण्णरजतादिवम्मकवचिका। धनुग्गहानं तिसताति मेण्डविसाणधनुग्गहानं तीणि सतानि॥ वम्मिनोति खेटकफलकहत्था छसहस्सा।
Tattha sannaddhāti suvaṇṇarajatādivammakavacikā. Dhanuggahānaṃ tisatāti meṇḍavisāṇadhanuggahānaṃ tīṇi satāni. vamminoti kheṭakaphalakahatthā chasahassā.
१९९.
199.
‘‘एते हनथ बन्धथ, मा वो मुञ्चित्थ जीवितं।
‘‘Ete hanatha bandhatha, mā vo muñcittha jīvitaṃ;
ठपेत्वा सत्थवाहंव, सब्बे भस्मं करोथ ने’’ति॥ – अयं नागराजेन वुत्तगाथा।
Ṭhapetvā satthavāhaṃva, sabbe bhasmaṃ karotha ne’’ti. – ayaṃ nāgarājena vuttagāthā;
तत्थ मा वो मुञ्चित्थ जीवितन्ति कस्सचि एकस्सपि जीवितं मा मुञ्चित्थ।
Tattha mā vo muñcittha jīvitanti kassaci ekassapi jīvitaṃ mā muñcittha.
नागा तथा कत्वा अत्थरणादीनि पञ्चसु सकटसतेसु आरोपेत्वा सत्थवाहं गहेत्वा सयं तानि सकटानि पाजेन्ता बाराणसिं गन्त्वा सब्बं धनं तस्स गेहे पटिसामेत्वा तं आपुच्छित्वा अत्तनो नागभवनमेव गता। तमत्थं विदित्वा सत्था ओवादवसेन गाथाद्वयमाह –
Nāgā tathā katvā attharaṇādīni pañcasu sakaṭasatesu āropetvā satthavāhaṃ gahetvā sayaṃ tāni sakaṭāni pājentā bārāṇasiṃ gantvā sabbaṃ dhanaṃ tassa gehe paṭisāmetvā taṃ āpucchitvā attano nāgabhavanameva gatā. Tamatthaṃ viditvā satthā ovādavasena gāthādvayamāha –
२००.
200.
‘‘तस्मा हि पण्डितो पोसो, सम्पस्सं अत्थमत्तनो।
‘‘Tasmā hi paṇḍito poso, sampassaṃ atthamattano;
लोभस्स न वसं गच्छे, हनेय्यारिसकं मनं॥
Lobhassa na vasaṃ gacche, haneyyārisakaṃ manaṃ.
२०१.
201.
‘‘एवमादीनवं ञत्वा, तण्हा दुक्खस्स सम्भवं।
‘‘Evamādīnavaṃ ñatvā, taṇhā dukkhassa sambhavaṃ;
वीततण्हो अनादानो, सतो भिक्खु परिब्बजे’’ति॥
Vītataṇho anādāno, sato bhikkhu paribbaje’’ti.
तत्थ तस्माति यस्मा लोभवसिका महाविनासं पत्ता, सत्थवाहो उत्तमसम्पत्तिं, तस्मा। हनेय्यारिसकं मनन्ति अन्तो उप्पज्जमानानं नानाविधानं लोभसत्तूनं सन्तकं मनं, लोभसम्पयुत्तचित्तं हनेय्याति अत्थो। एवमादीनवन्ति एवं लोभे आदीनवं जानित्वा। तण्हा दुक्खस्स सम्भवन्ति जातिआदिदुक्खस्स तण्हा सम्भवो, ततो एतं दुक्खं निब्बत्तति, एवं तण्हाव दुक्खस्स सम्भवं ञत्वा वीततण्हो तण्हाआदानेन अनादानो मग्गेन आगताय सतिया सतो हुत्वा भिक्खु परिब्बजे इरियेथ वत्तेथाति अरहत्तेन देसनाय कूटं गण्हि।
Tattha tasmāti yasmā lobhavasikā mahāvināsaṃ pattā, satthavāho uttamasampattiṃ, tasmā. Haneyyārisakaṃ mananti anto uppajjamānānaṃ nānāvidhānaṃ lobhasattūnaṃ santakaṃ manaṃ, lobhasampayuttacittaṃ haneyyāti attho. Evamādīnavanti evaṃ lobhe ādīnavaṃ jānitvā. Taṇhā dukkhassa sambhavanti jātiādidukkhassa taṇhā sambhavo, tato etaṃ dukkhaṃ nibbattati, evaṃ taṇhāva dukkhassa sambhavaṃ ñatvā vītataṇho taṇhāādānena anādāno maggena āgatāya satiyā sato hutvā bhikkhu paribbaje iriyetha vattethāti arahattena desanāya kūṭaṃ gaṇhi.
इमञ्च पन धम्मदेसनं आहरित्वा ‘‘एवं उपासका पुब्बे लोभवसिका वाणिजा महाविनासं पत्ता, तस्मा लोभवसिकेन न भवितब्ब’’न्ति वत्वा सच्चानि पकासेत्वा जातकं समोधानेसि, सच्चपरियोसाने ते वाणिजा सोतापत्तिफले पतिट्ठिता। तदा नागराजा सारिपुत्तो अहोसि, सत्थवाहो पन अहमेव अहोसिन्ति।
Imañca pana dhammadesanaṃ āharitvā ‘‘evaṃ upāsakā pubbe lobhavasikā vāṇijā mahāvināsaṃ pattā, tasmā lobhavasikena na bhavitabba’’nti vatvā saccāni pakāsetvā jātakaṃ samodhānesi, saccapariyosāne te vāṇijā sotāpattiphale patiṭṭhitā. Tadā nāgarājā sāriputto ahosi, satthavāho pana ahameva ahosinti.
महावाणिजजातकवण्णना दसमा।
Mahāvāṇijajātakavaṇṇanā dasamā.
Related texts:
तिपिटक (मूल) • Tipiṭaka (Mūla) / सुत्तपिटक • Suttapiṭaka / खुद्दकनिकाय • Khuddakanikāya / जातकपाळि • Jātakapāḷi / ४९३. महावाणिजजातकं • 493. Mahāvāṇijajātakaṃ
