| Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / चरियापिटक-अट्ठकथा • Cariyāpiṭaka-aṭṭhakathā |
१०. मच्छराजचरियावण्णना
10. Maccharājacariyāvaṇṇanā
८३. दसमे यदा होमि, मच्छराजा महासरेति अतीते मच्छयोनियं निब्बत्तित्वा कोसलरट्ठे सावत्थियं जेतवने पोक्खरणिट्ठाने वल्लिगहनपरिक्खित्ते एकस्मिं महासरे मच्छानं चतूहि सङ्गहवत्थूहि रञ्जनतो यदा अहं राजा होमि, मच्छगणपरिवुतो तत्थ पटिवसामि तदा। उण्हेति उण्हकाले गिम्हसमये। सूरियसन्तापेति आदिच्चसन्तापेन। सरे उदक खीयथाति तस्मिं सरे उदकं खीयित्थ छिज्जित्थ। तस्मिञ्हि रट्ठे तदा देवो न वस्सि, सस्सानि मिलायिंसु, वापिआदीसु उदकं परिक्खयं परियादानं अगमासि, मच्छकच्छपा कललगहनं पविसिंसु। तस्मिम्पि सरे मच्छा कद्दमगहनं पविसित्वा तस्मिं तस्मिं ठाने निलीयिंसु।
83. Dasame yadā homi, maccharājā mahāsareti atīte macchayoniyaṃ nibbattitvā kosalaraṭṭhe sāvatthiyaṃ jetavane pokkharaṇiṭṭhāne valligahanaparikkhitte ekasmiṃ mahāsare macchānaṃ catūhi saṅgahavatthūhi rañjanato yadā ahaṃ rājā homi, macchagaṇaparivuto tattha paṭivasāmi tadā. Uṇheti uṇhakāle gimhasamaye. Sūriyasantāpeti ādiccasantāpena. Sare udaka khīyathāti tasmiṃ sare udakaṃ khīyittha chijjittha. Tasmiñhi raṭṭhe tadā devo na vassi, sassāni milāyiṃsu, vāpiādīsu udakaṃ parikkhayaṃ pariyādānaṃ agamāsi, macchakacchapā kalalagahanaṃ pavisiṃsu. Tasmimpi sare macchā kaddamagahanaṃ pavisitvā tasmiṃ tasmiṃ ṭhāne nilīyiṃsu.
८४. ततोति ततो उदकपरिक्खयतो अपरभागे। कुललसेनकाति कुललाचेव सेना च। भक्खयन्ति दिवारत्तिं, मच्छे उपनिसीदियाति तत्थ तत्थ कललपिट्ठे उपनिसीदित्वा कललगहनं पविसित्वा निपन्ने मच्छे काका वा इतरे वा दिवा चेव रत्तिञ्च कणयग्गसदिसेहि तुण्डेहि कोट्टेत्वा कोट्टेत्वा नीहरित्वा विप्फन्दमाने भक्खयन्ति।
84.Tatoti tato udakaparikkhayato aparabhāge. Kulalasenakāti kulalāceva senā ca. Bhakkhayanti divārattiṃ, macche upanisīdiyāti tattha tattha kalalapiṭṭhe upanisīditvā kalalagahanaṃ pavisitvā nipanne macche kākā vā itare vā divā ceva rattiñca kaṇayaggasadisehi tuṇḍehi koṭṭetvā koṭṭetvā nīharitvā vipphandamāne bhakkhayanti.
८५. अथ महासत्तो मच्छानं तं ब्यसनं दिस्वा महाकरुणाय समुस्साहितहदयो ‘‘ठपेत्वा मं इमे मम ञातके इमस्मा दुक्खा मोचेतुं समत्थो नाम अञ्ञो नत्थि, केन नु खो अहं उपायेन ते इतो दुक्खतो मोचेय्य’’न्ति चिन्तेन्तो ‘‘यंनूनाहं पुब्बकेहि महेसीहि आचिण्णसमाचिण्णं मयि च संविज्जमानं सच्चधम्मं निस्साय सच्चकिरियं कत्वा देवं वस्सापेत्वा मम ञातिसङ्घस्स जीवितदानं ददेय्यं, तेन च सकलस्सापि आहारूपजीविनो सत्तलोकस्स महाउपकारो सम्पादितो मया’’ति निच्छयं कत्वा देवं वस्सापेतुं सच्चकिरियं अकासि। तेन वुत्तं ‘‘एवं चिन्तेसह’’न्तिआदि।
85. Atha mahāsatto macchānaṃ taṃ byasanaṃ disvā mahākaruṇāya samussāhitahadayo ‘‘ṭhapetvā maṃ ime mama ñātake imasmā dukkhā mocetuṃ samattho nāma añño natthi, kena nu kho ahaṃ upāyena te ito dukkhato moceyya’’nti cintento ‘‘yaṃnūnāhaṃ pubbakehi mahesīhi āciṇṇasamāciṇṇaṃ mayi ca saṃvijjamānaṃ saccadhammaṃ nissāya saccakiriyaṃ katvā devaṃ vassāpetvā mama ñātisaṅghassa jīvitadānaṃ dadeyyaṃ, tena ca sakalassāpi āhārūpajīvino sattalokassa mahāupakāro sampādito mayā’’ti nicchayaṃ katvā devaṃ vassāpetuṃ saccakiriyaṃ akāsi. Tena vuttaṃ ‘‘evaṃ cintesaha’’ntiādi.
तत्थ सह ञातीहि पीळितोति मय्हं ञातीहि सद्धिं तेन उदकपरिक्खयेन पीळितो। सहाति वा निपातमत्तं। महाकारुणिकताय तेन ब्यसनेन दुक्खितेहि ञातीहि कारणभूतेहि पीळितो, ञातिसङ्घदुक्खदुक्खितोति अत्थो।
Tattha saha ñātīhi pīḷitoti mayhaṃ ñātīhi saddhiṃ tena udakaparikkhayena pīḷito. Sahāti vā nipātamattaṃ. Mahākāruṇikatāya tena byasanena dukkhitehi ñātīhi kāraṇabhūtehi pīḷito, ñātisaṅghadukkhadukkhitoti attho.
८६. धम्मत्थन्ति धम्मभूतं अत्थं, धम्मतो वा अनपेतं अत्थं। किं तं? सच्चं। अद्दसपस्सयन्ति मय्हं ञातीनञ्च अपस्सयं अद्दसं। अतिक्खयन्ति महाविनासं।
86.Dhammatthanti dhammabhūtaṃ atthaṃ, dhammato vā anapetaṃ atthaṃ. Kiṃ taṃ? Saccaṃ. Addasapassayanti mayhaṃ ñātīnañca apassayaṃ addasaṃ. Atikkhayanti mahāvināsaṃ.
८७. सद्धम्मन्ति सतं साधूनं बुद्धादीनं एकस्सापि पाणिनो अहिंसनसङ्खातं धम्मं। अनुस्सरित्वा। परमत्थं विचिन्तयन्ति तं खो पन परमत्थं सच्चं अविपरीतसभावं कत्वा चिन्तयन्तो। यं लोके धुवसस्सतन्ति यदेतं बुद्धपच्चेकबुद्धसावकानं एकस्सापि पाणिनो अहिंसनं, तं सब्बकालं तथभावेन धुवं सस्सतं विचिन्तयं सच्चकिरियं अकासिन्ति सम्बन्धो।
87.Saddhammanti sataṃ sādhūnaṃ buddhādīnaṃ ekassāpi pāṇino ahiṃsanasaṅkhātaṃ dhammaṃ. Anussaritvā. Paramatthaṃ vicintayanti taṃ kho pana paramatthaṃ saccaṃ aviparītasabhāvaṃ katvā cintayanto. Yaṃ loke dhuvasassatanti yadetaṃ buddhapaccekabuddhasāvakānaṃ ekassāpi pāṇino ahiṃsanaṃ, taṃ sabbakālaṃ tathabhāvena dhuvaṃ sassataṃ vicintayaṃ saccakiriyaṃ akāsinti sambandho.
८८. इदानि तं धम्मं महासत्तो अत्तनि विज्जमानं गहेत्वा सच्चवचनं पयोजेतुकामो कालवण्णं कद्दमं द्विधा वियूहित्वा अञ्जनरुक्खसारघटिकवण्णमहासरीरो सुधोतलोहितकमणिसदिसानि अक्खीनि उम्मीलेत्वा आकासं उल्लोकेन्तो ‘‘यतो सरामि अत्तान’’न्ति गाथमाह।
88. Idāni taṃ dhammaṃ mahāsatto attani vijjamānaṃ gahetvā saccavacanaṃ payojetukāmo kālavaṇṇaṃ kaddamaṃ dvidhā viyūhitvā añjanarukkhasāraghaṭikavaṇṇamahāsarīro sudhotalohitakamaṇisadisāni akkhīni ummīletvā ākāsaṃ ullokento ‘‘yato sarāmi attāna’’nti gāthamāha.
तत्थ यतो सरामि अत्तानन्ति यतो पट्ठाय अहं अत्तभावसङ्खातं अत्तानं सरामि अनुस्सरामि। यतो पत्तोस्मि विञ्ञुतन्ति यतो पट्ठाय तासु तासु इतिकत्तब्बतासु विञ्ञुतं विजाननभावं पत्तोस्मि, उद्धं आरोहनवसेन इतो याव मय्हं कायवचीकम्मानं अनुस्सरणसमत्थता विञ्ञुतप्पत्ति एव, एत्थन्तरे समानजातिकानं खादनट्ठाने निब्बत्तोपि तण्डुलकणप्पमाणम्पि मच्छं मया न खादितपुब्बं, अञ्ञम्पि कञ्चि पाणं सञ्चिच्च हिंसितं बाधितं नाभिजानामि, पगेव जीविता वोरोपितं।
Tattha yato sarāmi attānanti yato paṭṭhāya ahaṃ attabhāvasaṅkhātaṃ attānaṃ sarāmi anussarāmi. Yato pattosmi viññutanti yato paṭṭhāya tāsu tāsu itikattabbatāsu viññutaṃ vijānanabhāvaṃ pattosmi, uddhaṃ ārohanavasena ito yāva mayhaṃ kāyavacīkammānaṃ anussaraṇasamatthatā viññutappatti eva, etthantare samānajātikānaṃ khādanaṭṭhāne nibbattopi taṇḍulakaṇappamāṇampi macchaṃ mayā na khāditapubbaṃ, aññampi kañci pāṇaṃ sañcicca hiṃsitaṃ bādhitaṃ nābhijānāmi, pageva jīvitā voropitaṃ.
८९. एतेन सच्चवज्जेनाति ‘‘यदेतं मया कस्सचि पाणस्स अहिंसनं वुत्तं, सचे एतं सच्चं तथं अविपरीतं, एतेन सच्चवचनेन पज्जुन्नो मेघो अभिवस्सतु, ञातिसङ्घं मे दुक्खा पमोचेतू’’ति वत्वा पुन अत्तनो परिचारिकचेटकं आणापेन्तो विय पज्जुन्नं देवराजानं आलपन्तो ‘‘अभित्थनया’’ति गाथमाह।
89.Etena saccavajjenāti ‘‘yadetaṃ mayā kassaci pāṇassa ahiṃsanaṃ vuttaṃ, sace etaṃ saccaṃ tathaṃ aviparītaṃ, etena saccavacanena pajjunno megho abhivassatu, ñātisaṅghaṃ me dukkhā pamocetū’’ti vatvā puna attano paricārikaceṭakaṃ āṇāpento viya pajjunnaṃ devarājānaṃ ālapanto ‘‘abhitthanayā’’ti gāthamāha.
तत्थ अभित्थनय पज्जुन्नाति पज्जुन्नो वुच्चति मेघो, अयं पन मेघवसेन लद्धनामं वस्सवलाहकदेवराजानं आलपति। अयं हिस्स अधिप्पायो – देवो नाम अनभित्थनयन्तो विज्जुलता अनिच्छारेन्तो पवस्सन्तोपि न सोभति, तस्मा त्वं अभित्थनयन्तो विज्जुलता निच्छारेन्तो वस्सापेहीति। निधिं काकस्स नासयाति काका कललं पविसित्वा ठिते मच्छे तुण्डेन कोट्टेत्वा नीहरित्वा खादन्ति , तस्मा तेसं अन्तोकलले मच्छा ‘‘निधी’’ति वुच्चन्ति। तं काकसङ्घस्स निधिं देवं वस्सापेन्तो उदकेन पटिच्छादेत्वा नासेहि। काकं सोकाय रन्धेहीति काकसङ्घो इमस्मिं महासरे उदकेन पुण्णे मच्छे अलभमानो सोचिस्सति, तं काकगणं त्वं इमं कद्दमं पूरेन्तो सोकाय रन्धेहि, सोकस्सत्थाय पन वस्सापयथ, यथा अन्तोनिज्झानलक्खणं सोकं पापुणाति, एवं करोहीति अत्थो। मच्छे सोका पमोचयाति मम ञातके सब्बेव मच्छे इमम्हा मरणसोका पमोचेहि। ‘‘मञ्च सोका पमोचया’’ति (जा॰ १.१.७५) जातके पठन्ति। तत्थ च-कारो सम्पिण्डनत्थो, मञ्च मम ञातके चाति सब्बेव मरणसोका पमोचेहि (जा॰ अट्ठ॰ १.१.७५)। मच्छानञ्हि अनुदकभावेन पच्चत्थिकानं घासभावं गच्छामाति महामरणसोको, महासत्तस्स पन तेसं अनयब्यसनं पटिच्च करुणायतो करुणापतिरूपमुखेन सोकसम्भवो वेदितब्बो।
Tattha abhitthanaya pajjunnāti pajjunno vuccati megho, ayaṃ pana meghavasena laddhanāmaṃ vassavalāhakadevarājānaṃ ālapati. Ayaṃ hissa adhippāyo – devo nāma anabhitthanayanto vijjulatā anicchārento pavassantopi na sobhati, tasmā tvaṃ abhitthanayanto vijjulatā nicchārento vassāpehīti. Nidhiṃ kākassa nāsayāti kākā kalalaṃ pavisitvā ṭhite macche tuṇḍena koṭṭetvā nīharitvā khādanti , tasmā tesaṃ antokalale macchā ‘‘nidhī’’ti vuccanti. Taṃ kākasaṅghassa nidhiṃ devaṃ vassāpento udakena paṭicchādetvā nāsehi. Kākaṃ sokāya randhehīti kākasaṅgho imasmiṃ mahāsare udakena puṇṇe macche alabhamāno socissati, taṃ kākagaṇaṃ tvaṃ imaṃ kaddamaṃ pūrento sokāya randhehi, sokassatthāya pana vassāpayatha, yathā antonijjhānalakkhaṇaṃ sokaṃ pāpuṇāti, evaṃ karohīti attho. Macche sokā pamocayāti mama ñātake sabbeva macche imamhā maraṇasokā pamocehi. ‘‘Mañca sokā pamocayā’’ti (jā. 1.1.75) jātake paṭhanti. Tattha ca-kāro sampiṇḍanattho, mañca mama ñātake cāti sabbeva maraṇasokā pamocehi (jā. aṭṭha. 1.1.75). Macchānañhi anudakabhāvena paccatthikānaṃ ghāsabhāvaṃ gacchāmāti mahāmaraṇasoko, mahāsattassa pana tesaṃ anayabyasanaṃ paṭicca karuṇāyato karuṇāpatirūpamukhena sokasambhavo veditabbo.
एवं बोधिसत्तो अत्तनो परिचारिकचेटकं आणापेन्तो विय पज्जुन्नं आलपित्वा सकले कोसलरट्ठे महावस्सं वस्सापेसि। महासत्तस्स हि सीलतेजेन सच्चकिरियाय समकालमेव सक्कस्स पण्डुकम्बलसिलासनं उण्हाकारं दस्सेसि। सो ‘‘किं नु खो’’ति आवज्जेन्तो तं कारणं ञत्वा वस्सवलाहकदेवराजानं पक्कोसापेत्वा ‘‘तात, महापुरिसो मच्छराजा ञातीनं मरणसोकेन वस्सापनं इच्छति, सकलं कोसलरट्ठं एकमेघं कत्वा वस्सापेही’’ति आह।
Evaṃ bodhisatto attano paricārikaceṭakaṃ āṇāpento viya pajjunnaṃ ālapitvā sakale kosalaraṭṭhe mahāvassaṃ vassāpesi. Mahāsattassa hi sīlatejena saccakiriyāya samakālameva sakkassa paṇḍukambalasilāsanaṃ uṇhākāraṃ dassesi. So ‘‘kiṃ nu kho’’ti āvajjento taṃ kāraṇaṃ ñatvā vassavalāhakadevarājānaṃ pakkosāpetvā ‘‘tāta, mahāpuriso maccharājā ñātīnaṃ maraṇasokena vassāpanaṃ icchati, sakalaṃ kosalaraṭṭhaṃ ekameghaṃ katvā vassāpehī’’ti āha.
सो ‘‘साधू’’ति सम्पटिच्छित्वा एकं वलाहकं निवासेत्वा एकं पारुपित्वा मेघगीतं गायन्तो पाचीनलोकधातुअभिमुखो पक्खन्दि। पाचीनदिसाभागे खलमण्डलमत्तं एकं मेघमण्डलं उट्ठाय सतपटलं सहस्सपटलं हुत्वा अभित्थनयन्तं विज्जुलता निच्छारेन्तं अधोमुखठपितउदककुम्भाकारेन विस्सन्दमानं सकलं कोसलरट्ठं महोघेन अज्झोत्थरि। देवो अच्छिन्नधारं वस्सन्तो मुहुत्तेनेव तं महासरं पूरेसि। मच्छा मरणभयतो मुच्चिंसु। काकादयो अपतिट्ठा अहेसुं। न केवलं मच्छा एव, मनुस्सापि विविधसस्सानि सम्पादेन्ता चतुप्पदादयोपीति सब्बेपि वस्सूपजीविनो कायिकचेतसिकदुक्खतो मुच्चिंसु। तेन वुत्तं –
So ‘‘sādhū’’ti sampaṭicchitvā ekaṃ valāhakaṃ nivāsetvā ekaṃ pārupitvā meghagītaṃ gāyanto pācīnalokadhātuabhimukho pakkhandi. Pācīnadisābhāge khalamaṇḍalamattaṃ ekaṃ meghamaṇḍalaṃ uṭṭhāya satapaṭalaṃ sahassapaṭalaṃ hutvā abhitthanayantaṃ vijjulatā nicchārentaṃ adhomukhaṭhapitaudakakumbhākārena vissandamānaṃ sakalaṃ kosalaraṭṭhaṃ mahoghena ajjhotthari. Devo acchinnadhāraṃ vassanto muhutteneva taṃ mahāsaraṃ pūresi. Macchā maraṇabhayato mucciṃsu. Kākādayo apatiṭṭhā ahesuṃ. Na kevalaṃ macchā eva, manussāpi vividhasassāni sampādentā catuppadādayopīti sabbepi vassūpajīvino kāyikacetasikadukkhato mucciṃsu. Tena vuttaṃ –
९०.
90.
‘‘सह कते सच्चवरे, पज्जुन्नो अभिगज्जिय।
‘‘Saha kate saccavare, pajjunno abhigajjiya;
थलं निन्नञ्च पूरेन्तो, खणेन अभिवस्सथा’’ति॥
Thalaṃ ninnañca pūrento, khaṇena abhivassathā’’ti.
तत्थ खणेन अभिवस्सथाति अदन्धायित्वा सच्चकिरियखणेनेव अभिवस्सि।
Tattha khaṇena abhivassathāti adandhāyitvā saccakiriyakhaṇeneva abhivassi.
९१. कत्वा वीरियमुत्तमन्ति देवे अवस्सन्ते किं कातब्बन्ति कोसज्जं अनापज्जित्वा ञातत्थचरियासम्पादनमुखेन महतो सत्तनिकायस्स हितसुखनिप्फादनं उत्तमं वीरियं कत्वा। सच्चतेजबलस्सितो मम सच्चानुभावबलसन्निस्सितो हुत्वा तदा महामेघं वस्सापेसिं। यस्मा चेतदेवं, तस्मा ‘‘सच्चेन मे समो नत्थि, एसा मे सच्चपारमी’’ति महामच्छराजकाले अत्तनो सच्चपारमिया अनञ्ञसाधारणभावं दस्सेसि धम्मराजा।
91.Katvā vīriyamuttamanti deve avassante kiṃ kātabbanti kosajjaṃ anāpajjitvā ñātatthacariyāsampādanamukhena mahato sattanikāyassa hitasukhanipphādanaṃ uttamaṃ vīriyaṃ katvā. Saccatejabalassito mama saccānubhāvabalasannissito hutvā tadā mahāmeghaṃ vassāpesiṃ. Yasmā cetadevaṃ, tasmā ‘‘saccena me samo natthi, esā me saccapāramī’’ti mahāmaccharājakāle attano saccapāramiyā anaññasādhāraṇabhāvaṃ dassesi dhammarājā.
एवं महासत्तो महाकरुणाय समुस्साहितहदयो सकलरट्ठे महावस्सं वस्सापनवसेन महाजनं मरणदुक्खतो मोचेत्वा जीवितपरियोसाने यथाकम्मं गतो।
Evaṃ mahāsatto mahākaruṇāya samussāhitahadayo sakalaraṭṭhe mahāvassaṃ vassāpanavasena mahājanaṃ maraṇadukkhato mocetvā jīvitapariyosāne yathākammaṃ gato.
तदा पज्जुन्नो आनन्दत्थेरो अहोसि, मच्छगणा बुद्धपरिसा, मच्छराजा लोकनाथो।
Tadā pajjunno ānandatthero ahosi, macchagaṇā buddhaparisā, maccharājā lokanātho.
तस्स हेट्ठा वुत्तनयेनेव सेसपारमियोपि निद्धारेतब्बा। तथा अत्तनो समानजातिकानं खादनट्ठाने मच्छयोनियं निब्बत्तित्वा तण्डुलकणमत्तम्पि मच्छं आदिं कत्वा कस्सचिपि पाणिनो अखादनं, तिट्ठतु खादनं एकसत्तस्सपि अविहेठनं, तथा सच्चकरणेन देवस्स वस्सापनं, उदके परिक्खीणे कललगहने निमुज्जनवसेन अत्तना अनुभवमानं दुक्खं वीरभावेन अगणेत्वा ञातिसङ्घस्सेव तं दुक्खं अत्तनो हदये कत्वा असहन्तस्स सब्बभावेन करुणायना, तथा च पटिपत्तीति एवमादयो गुणानुभावा विभावेतब्बाति।
Tassa heṭṭhā vuttanayeneva sesapāramiyopi niddhāretabbā. Tathā attano samānajātikānaṃ khādanaṭṭhāne macchayoniyaṃ nibbattitvā taṇḍulakaṇamattampi macchaṃ ādiṃ katvā kassacipi pāṇino akhādanaṃ, tiṭṭhatu khādanaṃ ekasattassapi aviheṭhanaṃ, tathā saccakaraṇena devassa vassāpanaṃ, udake parikkhīṇe kalalagahane nimujjanavasena attanā anubhavamānaṃ dukkhaṃ vīrabhāvena agaṇetvā ñātisaṅghasseva taṃ dukkhaṃ attano hadaye katvā asahantassa sabbabhāvena karuṇāyanā, tathā ca paṭipattīti evamādayo guṇānubhāvā vibhāvetabbāti.
मच्छराजचरियावण्णना निट्ठिता।
Maccharājacariyāvaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
तिपिटक (मूल) • Tipiṭaka (Mūla) / सुत्तपिटक • Suttapiṭaka / खुद्दकनिकाय • Khuddakanikāya / चरियापिटकपाळि • Cariyāpiṭakapāḷi / १०. मच्छराजचरिया • 10. Maccharājacariyā
