| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಸಾರತ್ಥದೀಪನೀ-ಟೀಕಾ • Sāratthadīpanī-ṭīkā |
೬. ಕುಟಿಕಾರಸಿಕ್ಖಾಪದವಣ್ಣನಾ
6. Kuṭikārasikkhāpadavaṇṇanā
೩೪೨. ಛಟ್ಠೇ ಏತ್ತಕೇನಾತಿ ಏತ್ತಕೇನ ದಾರುಆದಿನಾ। ಅಪರಿಚ್ಛಿನ್ನಪ್ಪಮಾಣಾಯೋತಿ ಅಪರಿಚ್ಛಿನ್ನದಾರುಆದಿಪ್ಪಮಾಣಾಯೋ। ಮೂಲಚ್ಛೇಜ್ಜಾಯ ಪುರಿಸಂ ಯಾಚಿತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ಪರಸನ್ತಕಭಾವತೋ ಮೋಚೇತ್ವಾ ಅತ್ತನೋಯೇವ ಸನ್ತಕಂ ಕತ್ವಾ ಯಾಚಿತುಂ ನ ವಟ್ಟತಿ। ಏವಂ ಮೂಲಚ್ಛೇಜ್ಜಾಯ ಅಞ್ಞಾತಕಅಪ್ಪವಾರಿತಟ್ಠಾನತೋ ಯಾಚನ್ತಸ್ಸ ಅಞ್ಞಾತಕವಿಞ್ಞತ್ತಿಯಾ ದುಕ್ಕಟಂ। ದಾಸಂ ಅತ್ತನೋ ಅತ್ಥಾಯ ಸಾದಿಯನ್ತಸ್ಸಪಿ ದುಕ್ಕಟಮೇವ ‘‘ದಾಸಿದಾಸಪಟಿಗ್ಗಹಣಾ ಪಟಿವಿರತೋ ಹೋತೀ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೧.೧೦, ೧೯೪) ವಚನತೋ। ಞಾತಕಪವಾರಿತಟ್ಠಾನತೋ ಪನ ದಾಸಂ ಮೂಲಚ್ಛೇಜ್ಜಾಯ ಯಾಚನ್ತಸ್ಸ ಸಾದಿಯನವಸೇನ ದುಕ್ಕಟಂ। ಸಕಕಮ್ಮಂ ನ ಯಾಚಿತಬ್ಬಾತಿ ಪಾಣಾತಿಪಾತಸಿಕ್ಖಾಪದರಕ್ಖಣತ್ಥಂ ವುತ್ತಂ। ಅನಿಯಮೇತ್ವಾಪಿ ನ ಯಾಚಿತಬ್ಬಾತಿ ಮನುಸ್ಸಾನಂ ಅಞ್ಞಥಾ ಗಾಹಸ್ಸಪಿ ಸಮ್ಭವತೋ ವುತ್ತಂ, ಸುದ್ಧಚಿತ್ತೇನ ಪನ ಹತ್ಥಕಮ್ಮಂ ಯಾಚನ್ತಸ್ಸ ಆಪತ್ತಿ ನಾಮ ನತ್ಥಿ।
342. Chaṭṭhe ettakenāti ettakena dāruādinā. Aparicchinnappamāṇāyoti aparicchinnadāruādippamāṇāyo. Mūlacchejjāya purisaṃ yācituṃ na vaṭṭatīti parasantakabhāvato mocetvā attanoyeva santakaṃ katvā yācituṃ na vaṭṭati. Evaṃ mūlacchejjāya aññātakaappavāritaṭṭhānato yācantassa aññātakaviññattiyā dukkaṭaṃ. Dāsaṃ attano atthāya sādiyantassapi dukkaṭameva ‘‘dāsidāsapaṭiggahaṇā paṭivirato hotī’’ti (dī. ni. 1.10, 194) vacanato. Ñātakapavāritaṭṭhānato pana dāsaṃ mūlacchejjāya yācantassa sādiyanavasena dukkaṭaṃ. Sakakammaṃ na yācitabbāti pāṇātipātasikkhāpadarakkhaṇatthaṃ vuttaṃ. Aniyametvāpi na yācitabbāti manussānaṃ aññathā gāhassapi sambhavato vuttaṃ, suddhacittena pana hatthakammaṃ yācantassa āpatti nāma natthi.
ಸಬ್ಬಕಪ್ಪಿಯಭಾವದೀಪನತ್ಥನ್ತಿ ಸಬ್ಬಸೋ ಕಪ್ಪಿಯಭಾವದೀಪನತ್ಥಂ। ಮೂಲಂ ದೇಥಾತಿ ವತ್ತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ಯಸ್ಮಾ ಮೂಲಂ ದಸ್ಸಾಮಾತಿ ತೇಹಿ ಪಠಮಂ ವುತ್ತತ್ತಾ ವಿಞ್ಞತ್ತಿ ನ ಹೋತಿ, ಯಸ್ಮಾ ಚ ಮೂಲನ್ತಿ ಭಣಿತಂ ಸಾಮಞ್ಞವಚನತೋ ಅಕಪ್ಪಿಯವಚನಂ ನ ಹೋತಿ, ತಸ್ಮಾ ಮೂಲಂ ದೇಥಾತಿ ವತ್ತುಂ ವಟ್ಟತಿ। ಅನಜ್ಝಾವುತ್ಥಕನ್ತಿ ಅಪರಿಗ್ಗಹಿತಂ। ಅಕಪ್ಪಿಯಕಹಾಪಣಾದಿ ನ ದಾತಬ್ಬನ್ತಿ ಕಿಞ್ಚಾಪಿ ಅಕಪ್ಪಿಯಕಹಾಪಣಾದಿಂ ಅಸಾದಿಯನ್ತೇನ ಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರತೋ ದಾತುಂ ವಟ್ಟತಿ, ತಥಾಪಿ ಸಾರುಪ್ಪಂ ನ ಹೋತಿ। ಮನುಸ್ಸಾ ಚ ಏತಸ್ಸ ಸನ್ತಕಂ ಕಿಞ್ಚಿ ಅತ್ಥೀತಿ ವಿಹೇಠೇತಬ್ಬಂ ಮಞ್ಞನ್ತೀತಿ ಅಕಪ್ಪಿಯಕಹಾಪಣಾದಿದಾನಂ ಪಟಿಕ್ಖಿತ್ತಂ। ತಥೇವ ಪಾಚೇತ್ವಾತಿ ಹತ್ಥಕಮ್ಮವಸೇನೇವ ಪಾಚೇತ್ವಾ। ‘‘ಕಿಂ, ಭನ್ತೇ’’ತಿ ಏತ್ತಕೇಪಿ ಪುಚ್ಛಿತೇ ಯದತ್ಥಾಯ ಪವಿಟ್ಠೋ, ತಂ ಕಥೇತುಂ ವಟ್ಟತಿ ಪುಚ್ಛಿತಪಞ್ಹತ್ತಾ।
Sabbakappiyabhāvadīpanatthanti sabbaso kappiyabhāvadīpanatthaṃ. Mūlaṃ dethāti vattuṃ vaṭṭatīti yasmā mūlaṃ dassāmāti tehi paṭhamaṃ vuttattā viññatti na hoti, yasmā ca mūlanti bhaṇitaṃ sāmaññavacanato akappiyavacanaṃ na hoti, tasmā mūlaṃ dethāti vattuṃ vaṭṭati. Anajjhāvutthakanti apariggahitaṃ. Akappiyakahāpaṇādi na dātabbanti kiñcāpi akappiyakahāpaṇādiṃ asādiyantena kappiyavohārato dātuṃ vaṭṭati, tathāpi sāruppaṃ na hoti. Manussā ca etassa santakaṃ kiñci atthīti viheṭhetabbaṃ maññantīti akappiyakahāpaṇādidānaṃ paṭikkhittaṃ. Tatheva pācetvāti hatthakammavaseneva pācetvā. ‘‘Kiṃ, bhante’’ti ettakepi pucchite yadatthāya paviṭṭho, taṃ kathetuṃ vaṭṭati pucchitapañhattā.
ವತ್ತನ್ತಿ ಚಾರಿತ್ತಂ, ಆಪತ್ತಿ ಪನ ನ ಹೋತೀತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ। ಕಪ್ಪಿಯಂ ಕಾರಾಪೇತ್ವಾ ಪಟಿಗ್ಗಹೇತಬ್ಬಾನೀತಿ ಸಾಖಾಯ ಲಗ್ಗರಜಸ್ಮಿಂ ಪತ್ತೇ ಪತಿತೇಪಿ ಸಾಖಂ ಛಿನ್ದಿತ್ವಾ ಖಾದಿತುಕಾಮತಾಯಪಿ ಸತಿ ಸುಖಪರಿಭೋಗತ್ಥಂ ವುತ್ತಂ। ‘‘ನದಿಂ ವಾ…ಪೇ॰… ಆಹರಾ’’ತಿ ವತ್ಥುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ಅಪರಿಗ್ಗಹಿತತ್ತಾ ವುತ್ತಂ। ಗೇಹತೋ…ಪೇ॰… ಪರಿಭುಞ್ಜಿತಬ್ಬನ್ತಿ ಪರಿಗ್ಗಹಿತಉದಕತ್ತಾ ವಿಞ್ಞತ್ತಿಯಾ ದುಕ್ಕಟಂ ಹೋತೀತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ। ಅಲಜ್ಜೀಹಿ…ಪೇ॰… ನ ಕಾರೇತಬ್ಬನ್ತಿ ಇದಂ ಉತ್ತರಿಭಙ್ಗಾಧಿಕಾರತ್ತಾ ಅಜ್ಝೋಹರಣೀಯಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ। ಬಾಹಿರಪರಿಭೋಗೇಸು ಪನ ಅಲಜ್ಜೀಹಿಪಿ ಹತ್ಥಕಮ್ಮಂ ಕಾರೇತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ।
Vattanti cārittaṃ, āpatti pana na hotīti adhippāyo. Kappiyaṃ kārāpetvā paṭiggahetabbānīti sākhāya laggarajasmiṃ patte patitepi sākhaṃ chinditvā khāditukāmatāyapi sati sukhaparibhogatthaṃ vuttaṃ. ‘‘Nadiṃ vā…pe… āharā’’ti vatthuṃ vaṭṭatīti apariggahitattā vuttaṃ. Gehato…pe… paribhuñjitabbanti pariggahitaudakattā viññattiyā dukkaṭaṃ hotīti adhippāyo. Alajjīhi…pe… na kāretabbanti idaṃ uttaribhaṅgādhikārattā ajjhoharaṇīyaṃ sandhāya vuttaṃ. Bāhiraparibhogesu pana alajjīhipi hatthakammaṃ kāretuṃ vaṭṭatīti.
ಗೋಣಂ ಪನ…ಪೇ॰… ಆಹರಾಪೇತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ಅತ್ತನೋ ಅತ್ಥಾಯ ಮೂಲಚ್ಛೇಜ್ಜವಸೇನ ಆಹರಾಪೇತುಂ ನ ವಟ್ಟತಿ। ಆಹರಾಪೇನ್ತಸ್ಸ ದುಕ್ಕಟನ್ತಿ ಅಞ್ಞಾತಕವಿಞ್ಞತ್ತಿಯಾ ದುಕ್ಕಟಂ। ಅತ್ತನೋ ಅತ್ಥಾಯ ಸಾದಿಯನೇಪಿ ದುಕ್ಕಟಮೇವ ‘‘ಹತ್ಥಿಗವಾಸ್ಸವಳವಪಟಿಗ್ಗಹಣಾ ಪಟಿವಿರತೋ ಹೋತೀ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೧.೧೦, ೧೯೪) ವುತ್ತತ್ತಾ। ತೇನೇವಾಹ ‘‘ಞಾತಕಪವಾರಿತಟ್ಠಾನತೋಪಿ ಮೂಲಚ್ಛೇಜ್ಜಾಯ ಯಾಚಿತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ। ರಕ್ಖಿತ್ವಾತಿ ಯಥಾ ಚೋರಾ ನ ಹರನ್ತಿ, ಏವಂ ರಕ್ಖಿತ್ವಾ। ಜಗ್ಗಿತ್ವಾತಿ ತಿಣದಾನಾದೀಹಿ ಜಗ್ಗಿತ್ವಾ। ನ ಸಮ್ಪಟಿಚ್ಛಿತಬ್ಬನ್ತಿ ಅತ್ತನೋ ಅತ್ಥಾಯ ಗೋಣೇ ಸಾದಿಯನಸ್ಸ ಪಟಿಕ್ಖಿತ್ತತ್ತಾ ವುತ್ತಂ।
Goṇaṃ pana…pe… āharāpetuṃ na vaṭṭatīti attano atthāya mūlacchejjavasena āharāpetuṃ na vaṭṭati. Āharāpentassa dukkaṭanti aññātakaviññattiyā dukkaṭaṃ. Attano atthāya sādiyanepi dukkaṭameva ‘‘hatthigavāssavaḷavapaṭiggahaṇā paṭivirato hotī’’ti (dī. ni. 1.10, 194) vuttattā. Tenevāha ‘‘ñātakapavāritaṭṭhānatopi mūlacchejjāya yācituṃ na vaṭṭatī’’ti. Rakkhitvāti yathā corā na haranti, evaṃ rakkhitvā. Jaggitvāti tiṇadānādīhi jaggitvā. Na sampaṭicchitabbanti attano atthāya goṇe sādiyanassa paṭikkhittattā vuttaṃ.
ಸಕಟಂ ದೇಥಾತಿ…ಪೇ॰… ವಟ್ಟತೀತಿ ಮೂಲಚ್ಛೇಜ್ಜವಸೇನ ಸಕಟಂ ದೇಥಾತಿ ವತ್ತುಂ ನ ವಟ್ಟತಿ। ತಾವಕಾಲಿಕಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ತಾವಕಾಲಿಕಂ ಕತ್ವಾ ಸಬ್ಬತ್ಥ ಯಾಚಿತುಂ ವಟ್ಟತಿ। ವಲ್ಲಿಆದೀಸು ಚ ಪರಪರಿಗ್ಗಹಿತೇಸು ಏಸೇವ ನಯೋತಿ ಯೋಜೇತಬ್ಬಂ । ಗರುಭಣ್ಡಪ್ಪಹೋನಕೇಸುಯೇವ ಚ ವಲ್ಲಿಆದೀಸೂತಿ ಏತ್ಥ ಆದಿ-ಸದ್ದೇನ ವೇಳುಮುಞ್ಜಪಬ್ಬಜತಿಣಮತ್ತಿಕಾನಂ ಸಙ್ಗಹೋ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ। ಯಂ ಪನ ವತ್ಥುವಸೇನ ಅಪ್ಪಂ ಹುತ್ವಾ ಅಗ್ಘವಸೇನ ಮಹನ್ತಂ ಹರಿತಾಲಹಿಙ್ಗುಲಕಾದಿ, ತಂ ಗರುಭಣ್ಡಂ ಅಪ್ಪಹೋನ್ತಮ್ಪಿ ಯಾಚಿತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ವದನ್ತಿ।
Sakaṭaṃ dethāti…pe… vaṭṭatīti mūlacchejjavasena sakaṭaṃ dethāti vattuṃ na vaṭṭati. Tāvakālikaṃ vaṭṭatīti tāvakālikaṃ katvā sabbattha yācituṃ vaṭṭati. Valliādīsu ca parapariggahitesu eseva nayoti yojetabbaṃ . Garubhaṇḍappahonakesuyeva ca valliādīsūti ettha ādi-saddena veḷumuñjapabbajatiṇamattikānaṃ saṅgaho daṭṭhabbo. Yaṃ pana vatthuvasena appaṃ hutvā agghavasena mahantaṃ haritālahiṅgulakādi, taṃ garubhaṇḍaṃ appahontampi yācituṃ na vaṭṭatīti vadanti.
ಸಾತಿ ವಿಞ್ಞತ್ತಿಂ ಪರಾಮಸತಿ। ಸಾ ಚ ಇಧ ಪರಿಕಥಾದಿನಾ ಯೇನ ಕೇನಚಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯವಿಞ್ಞಾಪನಂ ವಿಞ್ಞತ್ತೀತಿ ಗಹೇತಬ್ಬಾ। ತೇನಾಹ ‘‘ಸಬ್ಬೇನ ಸಬ್ಬ’’ನ್ತಿ, ಸಬ್ಬಪ್ಪಕಾರೇನಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ತೇನ ‘‘ಪರಿಕಥಾದಿವಸೇನಪಿ ವಿಞ್ಞಾಪನಂ ನ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ದೀಪೇತಿ। ಪರಿಕಥೋಭಾಸನಿಮಿತ್ತಕಮ್ಮಮ್ಪಿ ಹಿ ಚೀವರಪಿಣ್ಡಪಾತೇಸು ದ್ವೀಸು ಪಚ್ಚಯೇಸು ನ ವಟ್ಟತಿ। ಇದಾನಿ ಸೇನಾಸನಪಚ್ಚಯೇ ಅಧಿಪ್ಪೇತಂ ವಿಞ್ಞತ್ತಿಂ ಪರಿಕಥಾದೀಹಿ ವಿಸೇಸೇತ್ವಾ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ‘‘ಆಹರ ದೇಹೀತಿ ವಿಞ್ಞತ್ತಿಮತ್ತಮೇವ ನ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ಆಹ। ಪರಿಕಥೋಭಾಸನಿಮಿತ್ತಕಮ್ಮಾನಿ ವಟ್ಟನ್ತೀತಿ ಏತ್ಥ ಪರಿಕಥಾ ನಾಮ ಪರಿಯಾಯೇನ ಕಥನಂ ಭಿಕ್ಖುಸಙ್ಘಸ್ಸ ಸೇನಾಸನಂ ಸಮ್ಬಾಧನ್ತಿಆದಿವಚನಂ। ಓಭಾಸೋ ನಾಮ ಉಜುಕಮೇವ ಅಕಥೇತ್ವಾ ಯಥಾ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ ವಿಭೂತೋ ಹೋತಿ, ಏವಂ ಓಭಾಸನಂ, ಉಪಾಸಕಾ, ತುಮ್ಹೇ ಕುಹಿಂ ವಸಥಾತಿ? ಪಾಸಾದೇ, ಭನ್ತೇತಿ। ಭಿಕ್ಖೂನಂ ಪನ, ಉಪಾಸಕಾ, ಪಾಸಾದೋ ನ ವಟ್ಟತೀತಿಆದಿವಚನಂ। ನಿಮಿತ್ತಕಮ್ಮಂ ನಾಮ ಪಚ್ಚಯೇ ಉದ್ದಿಸ್ಸ ಯಥಾ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ ವಿಞ್ಞಾಯತಿ, ಏವಂ ನಿಮಿತ್ತಕಮ್ಮಂ, ಸೇನಾಸನತ್ಥಂ ಭೂಮಿಪರಿಕಮ್ಮಾದೀನಿ ಕರೋನ್ತಸ್ಸ ‘‘ಕಿಂ, ಭನ್ತೇ, ಕರೋಸಿ, ಕೋ ಕಾರಾಪೇತೀ’’ತಿ ವುತ್ತೇ ‘‘ನ ಕೋಚೀ’’ತಿಆದಿವಚನಂ।
Sāti viññattiṃ parāmasati. Sā ca idha parikathādinā yena kenaci adhippāyaviññāpanaṃ viññattīti gahetabbā. Tenāha ‘‘sabbena sabba’’nti, sabbappakārenāti attho. Tena ‘‘parikathādivasenapi viññāpanaṃ na vaṭṭatī’’ti dīpeti. Parikathobhāsanimittakammampi hi cīvarapiṇḍapātesu dvīsu paccayesu na vaṭṭati. Idāni senāsanapaccaye adhippetaṃ viññattiṃ parikathādīhi visesetvā dassento ‘‘āhara dehīti viññattimattameva na vaṭṭatī’’ti āha. Parikathobhāsanimittakammāni vaṭṭantīti ettha parikathā nāma pariyāyena kathanaṃ bhikkhusaṅghassa senāsanaṃ sambādhantiādivacanaṃ. Obhāso nāma ujukameva akathetvā yathā adhippāyo vibhūto hoti, evaṃ obhāsanaṃ, upāsakā, tumhe kuhiṃ vasathāti? Pāsāde, bhanteti. Bhikkhūnaṃ pana, upāsakā, pāsādo na vaṭṭatītiādivacanaṃ. Nimittakammaṃ nāma paccaye uddissa yathā adhippāyo viññāyati, evaṃ nimittakammaṃ, senāsanatthaṃ bhūmiparikammādīni karontassa ‘‘kiṃ, bhante, karosi, ko kārāpetī’’ti vutte ‘‘na kocī’’tiādivacanaṃ.
ಇದಾನಿ ಗಿಲಾನಪಚ್ಚಯೇ ವಿಞ್ಞತ್ತಿಆದಿಕಂ ಸಬ್ಬಮ್ಪಿ ವಟ್ಟತೀತಿ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ಆಹ ‘‘ಗಿಲಾನಪಚ್ಚಯೇ ಪನಾ’’ತಿಆದಿ। ತಥಾ ಉಪ್ಪನ್ನಂ ಪನ ಭೇಸಜ್ಜಂ ರೋಗೇ ವೂಪಸನ್ತೇ ಪರಿಭುಞ್ಜಿತುಂ ವಟ್ಟತಿ, ನ ವಟ್ಟತೀತಿ? ತತ್ಥ ವಿನಯಧರಾ ‘‘ಭಗವತಾ ರೋಗಸೀಸೇನ ಪರಿಭೋಗಸ್ಸ ದ್ವಾರಂ ದಿನ್ನಂ, ತಸ್ಮಾ ಅರೋಗಕಾಲೇಪಿ ಪರಿಭುಞ್ಜಿತುಂ ವಟ್ಟತಿ, ಆಪತ್ತಿ ನ ಹೋತೀ’’ತಿ ವದನ್ತಿ। ಸುತ್ತನ್ತಿಕಾ ಪನ ‘‘ಕಿಞ್ಚಾಪಿ ಆಪತ್ತಿ ನ ಹೋತಿ, ಆಜೀವಂ ಪನ ಕೋಪೇತಿ, ತಸ್ಮಾ ಸಲ್ಲೇಖಪ್ಪಟಿಪತ್ತಿಯಂ ಠಿತಸ್ಸ ನ ವಟ್ಟತಿ, ಸಲ್ಲೇಖಂ ಕೋಪೇತೀ’’ತಿ ವದನ್ತಿ। ಉಕ್ಕಮನ್ತೀತಿ ಅಪಗಚ್ಛನ್ತಿ।
Idāni gilānapaccaye viññattiādikaṃ sabbampi vaṭṭatīti dassento āha ‘‘gilānapaccaye panā’’tiādi. Tathā uppannaṃ pana bhesajjaṃ roge vūpasante paribhuñjituṃ vaṭṭati, na vaṭṭatīti? Tattha vinayadharā ‘‘bhagavatā rogasīsena paribhogassa dvāraṃ dinnaṃ, tasmā arogakālepi paribhuñjituṃ vaṭṭati, āpatti na hotī’’ti vadanti. Suttantikā pana ‘‘kiñcāpi āpatti na hoti, ājīvaṃ pana kopeti, tasmā sallekhappaṭipattiyaṃ ṭhitassa na vaṭṭati, sallekhaṃ kopetī’’ti vadanti. Ukkamantīti apagacchanti.
೩೪೪. ಮಣಿ ಕಣ್ಠೇ ಅಸ್ಸಾತಿ ಮಣಿಕಣ್ಠೋ, ಮಣಿನಾ ಉಪಲಕ್ಖಿತೋ ವಾ ಕಣ್ಠೋ ಅಸ್ಸಾತಿ ಮಣಿಕಣ್ಠೋತಿ ಮಜ್ಝಪದಲೋಪೀಸಮಾಸೋ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ। ದೇವವಣ್ಣನ್ತಿ ದೇವತ್ತಭಾವಂ। ಪಸನ್ನಾಕಾರನ್ತಿ ಪಸನ್ನೇಹಿ ಕಾತಬ್ಬಕಿಚ್ಚಂ, ಕಾಯವೇಯ್ಯಾವಚ್ಚಸಙ್ಖಾತಂ ಉಪಟ್ಠಾನನ್ತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ಮಣಿಯಾಚನಾಯ ತಸ್ಸ ಅನಾಗಮನೇನ ಅತ್ತನೋ ವಡ್ಢಿ ಹೋತೀತಿ ವುತ್ತಂ ‘‘ಮಣಿನಾ ಮೇ ಅತ್ಥೋ’’ತಿ, ಮನ್ತಪದನೀಹಾರೇನ ವಾ ತಥಾ ವುತ್ತನ್ತಿ ದಟ್ಠಬ್ಬಂ।
344. Maṇi kaṇṭhe assāti maṇikaṇṭho, maṇinā upalakkhito vā kaṇṭho assāti maṇikaṇṭhoti majjhapadalopīsamāso daṭṭhabbo. Devavaṇṇanti devattabhāvaṃ. Pasannākāranti pasannehi kātabbakiccaṃ, kāyaveyyāvaccasaṅkhātaṃ upaṭṭhānanti vuttaṃ hoti. Maṇiyācanāya tassa anāgamanena attano vaḍḍhi hotīti vuttaṃ ‘‘maṇinā me attho’’ti, mantapadanīhārena vā tathā vuttanti daṭṭhabbaṃ.
೩೪೫. ವತ್ತಮಾನಸಮೀಪೇತಿ ವತ್ತಮಾನಸ್ಸ ಸಮೀಪೇ ಅತೀತೇ। ಏವಂ ವತ್ತುಂ ಲಬ್ಭತೀತಿ ‘‘ಆಗತೋಸೀ’’ತಿ ವತ್ತಬ್ಬೇ ವತ್ತಮಾನಸಮೀಪತ್ತಾ ‘‘ಆಗಚ್ಛಸೀ’’ತಿ ಏವಂ ವತ್ತಮಾನವೋಹಾರೇನ ವತ್ತುಂ ಲಬ್ಭತಿ। ಲಕ್ಖಣಂ ಪನೇತ್ಥ ಸದ್ದಸತ್ಥಾನುಸಾರತೋ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ಸೋ ಏವ ನಯೋತಿ ‘‘ಆಗತೋಮ್ಹೀ’’ತಿ ವತ್ತಬ್ಬೇ ‘‘ಆಗಚ್ಛಾಮೀ’’ತಿ ಅಯಮ್ಪಿ ವತ್ತಮಾನಸಮೀಪೇ ವತ್ತಮಾನವೋಹಾರೋತಿ ದಸ್ಸೇತಿ।
345.Vattamānasamīpeti vattamānassa samīpe atīte. Evaṃ vattuṃ labbhatīti ‘‘āgatosī’’ti vattabbe vattamānasamīpattā ‘‘āgacchasī’’ti evaṃ vattamānavohārena vattuṃ labbhati. Lakkhaṇaṃ panettha saddasatthānusārato veditabbaṃ. So eva nayoti ‘‘āgatomhī’’ti vattabbe ‘‘āgacchāmī’’ti ayampi vattamānasamīpe vattamānavohāroti dasseti.
೩೪೮-೩೪೯. ಯಸ್ಮಾ ಪನ ನ ಸಕ್ಕಾ ಕೇವಲಂ ಯಾಚನಾಯ ಕಿಞ್ಚಿ ಕಾತುಂ, ತಸ್ಮಾ ‘‘ಸಯಂ ಯಾಚಿತಕೇಹಿ ಉಪಕರಣೇಹೀ’’ತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯತ್ಥೋ ವುತ್ತೋ। ಉದ್ಧಂಮುಖಂ ಲಿತ್ತಾ ಉಲ್ಲಿತ್ತಾ, ಅಧೋಮುಖಂ ಲಿತ್ತಾ ಅವಲಿತ್ತಾ। ಯಸ್ಮಾ ಪನ ಉದ್ಧಂಮುಖಂ ಲಿಮ್ಪನ್ತಾ ಯೇಭುಯ್ಯೇನ ಅನ್ತೋ ಲಿಮ್ಪನ್ತಿ, ಅಧೋಮುಖಂ ಲಿಮ್ಪನ್ತಾ ಚ ಬಹಿ, ತಸ್ಮಾ ವುತ್ತಂ ‘‘ಉಲ್ಲಿತ್ತಾತಿ ಅನ್ತೋಲಿತ್ತಾ, ಅವಲಿತ್ತಾತಿ ಬಹಿಲಿತ್ತಾ’’ತಿ। ತತ್ಥ ಉಲ್ಲಿತ್ತಾ ನಾಮ ಠಪೇತ್ವಾ ತುಲಾಪಿಟ್ಠಸಙ್ಘಾತವಾತಪಾನಧೂಮಛಿದ್ದಾದಿಭೇದಂ ಅಲೇಪೋಕಾಸಂ ಅವಸೇಸೇ ಲೇಪೋಕಾಸೇ ಕುಟ್ಟೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ಘಟೇತ್ವಾ ಛದನಸ್ಸ ಅನ್ತೋ ಸುಧಾಯ ವಾ ಮತ್ತಿಕಾಯ ವಾ ಲಿತ್ತಾ। ಅವಲಿತ್ತಾ ನಾಮ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ಛದನಸ್ಸ ಬಹಿ ಲಿತ್ತಾ। ಉಲ್ಲಿತ್ತಾವಲಿತ್ತಾ ನಾಮ ತಥೇವ ಛದನಸ್ಸ ಅನ್ತೋ ಚ ಬಹಿ ಚ ಲಿತ್ತಾ।
348-349. Yasmā pana na sakkā kevalaṃ yācanāya kiñci kātuṃ, tasmā ‘‘sayaṃ yācitakehi upakaraṇehī’’ti adhippāyattho vutto. Uddhaṃmukhaṃ littā ullittā, adhomukhaṃ littā avalittā. Yasmā pana uddhaṃmukhaṃ limpantā yebhuyyena anto limpanti, adhomukhaṃ limpantā ca bahi, tasmā vuttaṃ ‘‘ullittāti antolittā, avalittāti bahilittā’’ti. Tattha ullittā nāma ṭhapetvā tulāpiṭṭhasaṅghātavātapānadhūmachiddādibhedaṃ alepokāsaṃ avasese lepokāse kuṭṭehi saddhiṃ ghaṭetvā chadanassa anto sudhāya vā mattikāya vā littā. Avalittā nāma vuttanayeneva chadanassa bahi littā. Ullittāvalittā nāma tatheva chadanassa anto ca bahi ca littā.
ಬ್ಯಞ್ಜನಂ ಸಮೇತೀತಿ ‘‘ಕಾರಯಮಾನೇನಾ’’ತಿ ಹೇತುಕತ್ತುವಸೇನ ಉದ್ದಿಟ್ಠಪದಸ್ಸ ‘‘ಕಾರಾಪೇನ್ತೇನಾ’’ತಿ ಹೇತುಕತ್ತುವಸೇನೇವ ನಿದ್ದೇಸಸ್ಸ ಕತತ್ತಾ ಬ್ಯಞ್ಜನಂ ಸಮೇತಿ। ಯದಿ ಏವಂ ‘‘ಕರೋನ್ತೋ ವಾ ಕಾರಾಪೇನ್ತೋ ವಾ’’ತಿ ಕಸ್ಮಾ ತಸ್ಸ ಪದಭಾಜನಂ ವುತ್ತನ್ತಿ ಆಹ ‘‘ಯಸ್ಮಾ ಪನಾ’’ತಿಆದಿ। ‘‘ಅತ್ತನಾ ವಿಪ್ಪಕತಂ ಪರೇಹಿ ಪರಿಯೋಸಾಪೇತೀ’’ತಿಆದಿವಚನತೋ ‘‘ಕರೋನ್ತೇನಪಿ ಇಧ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ಪಟಿಪಜ್ಜಿತಬ್ಬ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಂ। ತತ್ಥ ಇಧ ವುತ್ತನಯೇನೇವಾತಿ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಸಿಕ್ಖಾಪದೇ ವುತ್ತನಯೇನೇವ। ಉಭೋಪೇತೇತಿ ಕಾರಕಕಾರಾಪಕಾ। ಕಾರಯಮಾನೇನಾತಿ ಇಮಿನಾವ ಪದೇನ ಸಙ್ಗಹಿತಾತಿ ಕಥಂ ಸಙ್ಗಹಿತಾ। ನ ಹಿ ಕಾರಯಮಾನೋ ಕರೋನ್ತೋ ನಾಮ ಹೋತಿ, ಏವಂ ಪನೇತ್ಥ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ ವೇದಿತಬ್ಬೋ – ಯಸ್ಮಾ ಕರೋನ್ತೇನಪಿ ಕಾರಯಮಾನೇನಪಿ ಇಧ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ಪಟಿಪಜ್ಜಿತಬ್ಬಂ, ತಸ್ಮಾ ಕಾರಯಮಾನೇನ ಏವಂ ಪಟಿಪಜ್ಜಿತಬ್ಬನ್ತಿ ವುತ್ತೇ ಪಗೇವ ಕರೋನ್ತೇನಾತಿ ಇದಂ ಅತ್ಥತೋ ಆಗತಮೇವಾತಿ ‘‘ಕಾರಯಮಾನೇನಾ’’ತಿ ಭಗವತಾ ವುತ್ತಂ। ತತೋ ‘‘ಕಾರಯಮಾನೇನಾ’’ತಿ ವುತ್ತೇ ಸಾಮತ್ಥಿಯತೋ ಲಬ್ಭಮಾನೋಪಿ ಅತ್ಥೋ ತೇನೇವ ಸಙ್ಗಹಿತೋ ನಾಮ ಹೋತೀತಿ। ಬ್ಯಞ್ಜನಂ ವಿಲೋಮಿತಂ ಭವೇಯ್ಯಾತಿ ಯಸ್ಮಾ ‘‘ಕಾರಯಮಾನೇನಾ’’ತಿ ಇಮಸ್ಸ ‘‘ಕರೋನ್ತೇನಾ’’ತಿ ಇದಂ ಪರಿಯಾಯವಚನಂ ನ ಹೋತಿ, ತಸ್ಮಾ ಕರೋನ್ತೇನ ವಾ ಕಾರಾಪೇನ್ತೇನ ವಾತಿ ಪದತ್ಥವಸೇನ ನಿದ್ದೇಸೇ ಕತೇ ಬ್ಯಞ್ಜನಂ ವಿರುದ್ಧಂ ಭವೇಯ್ಯಾತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ। ಅತ್ಥಮತ್ತಮೇವಾತಿ ಪದತ್ಥತೋ ಸಾಮತ್ಥಿಯತೋ ಚ ಲಬ್ಭಮಾನಂ ಅತ್ಥಮತ್ತಮೇವ।
Byañjanaṃ sametīti ‘‘kārayamānenā’’ti hetukattuvasena uddiṭṭhapadassa ‘‘kārāpentenā’’ti hetukattuvaseneva niddesassa katattā byañjanaṃ sameti. Yadi evaṃ ‘‘karonto vā kārāpento vā’’ti kasmā tassa padabhājanaṃ vuttanti āha ‘‘yasmā panā’’tiādi. ‘‘Attanā vippakataṃ parehi pariyosāpetī’’tiādivacanato ‘‘karontenapi idha vuttanayeneva paṭipajjitabba’’nti vuttaṃ. Tattha idha vuttanayenevāti imasmiṃ sikkhāpade vuttanayeneva. Ubhopeteti kārakakārāpakā. Kārayamānenāti imināva padena saṅgahitāti kathaṃ saṅgahitā. Na hi kārayamāno karonto nāma hoti, evaṃ panettha adhippāyo veditabbo – yasmā karontenapi kārayamānenapi idha vuttanayeneva paṭipajjitabbaṃ, tasmā kārayamānena evaṃ paṭipajjitabbanti vutte pageva karontenāti idaṃ atthato āgatamevāti ‘‘kārayamānenā’’ti bhagavatā vuttaṃ. Tato ‘‘kārayamānenā’’ti vutte sāmatthiyato labbhamānopi attho teneva saṅgahito nāma hotīti. Byañjanaṃvilomitaṃ bhaveyyāti yasmā ‘‘kārayamānenā’’ti imassa ‘‘karontenā’’ti idaṃ pariyāyavacanaṃ na hoti, tasmā karontena vā kārāpentena vāti padatthavasena niddese kate byañjanaṃ viruddhaṃ bhaveyyāti adhippāyo. Atthamattamevāti padatthato sāmatthiyato ca labbhamānaṃ atthamattameva.
ಉದ್ದೇಸೋತಿ ಉದ್ದಿಸಿತಬ್ಬೋ। ಅಬ್ಬೋಹಾರಿಕನ್ತಿ ಅಪ್ಪಮಾಣಂ। ‘‘ಆಯಾಮತೋ ಚ ವಿತ್ಥಾರತೋ ಚಾ’’ತಿ ಅವತ್ವಾ ವಿಕಪ್ಪತ್ಥಸ್ಸ ವಾ-ಸದ್ದಸ್ಸ ವುತ್ತತ್ತಾ ಏಕತೋಭಾಗೇನ ವಡ್ಢಿತೇಪಿ ಆಪತ್ತಿಯೇವಾತಿ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ‘‘ಯೋ ಪನಾ’’ತಿಆದಿಮಾಹ। ತಿಹತ್ಥಾತಿ ವಡ್ಢಕೀಹತ್ಥೇನ ತಿಹತ್ಥಾ। ಪಮಾಣಯುತ್ತೋ ಮಞ್ಚೋತಿ ಪಕತಿವಿದತ್ಥಿಯಾ ನವವಿದತ್ಥಿಪ್ಪಮಾಣೋ ಮಞ್ಚೋ। ಪಮಾಣಿಕಾ ಕಾರೇತಬ್ಬಾತಿ ಉಕ್ಕಟ್ಠಪ್ಪಮಾಣಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತತ್ತಾ ಉಕ್ಕಟ್ಠಪ್ಪಮಾಣಯುತ್ತಾವ ಕುಟಿ ಅದೇಸಿತವತ್ಥುಕಾ ನ ವಟ್ಟತಿ, ಪಮಾಣತೋ ಪನ ಊನತರಾ ಅದೇಸಿತವತ್ಥುಕಾಪಿ ವಟ್ಟತೀತಿ ಕಸ್ಸಚಿ ಸನ್ದೇಹೋ ಸಿಯಾತಿ ತಂನಿವತ್ತನತ್ಥಂ ‘‘ಪಮಾಣತೋ ಊನತರಮ್ಪೀ’’ತಿಆದಿ ವುತ್ತಂ। ತತ್ಥ ಪಮಾಣತೋ ಊನತರನ್ತಿ ಪಾಳಿಯಂ ವುತ್ತಪ್ಪಮಾಣತೋ ಊನತರಂ। ಪಚ್ಛಿಮೇನ ಪಮಾಣೇನ ಚತುಹತ್ಥತೋ ಊನತರಾ ಕುಟಿ ನಾಮ ನ ಹೋತೀತಿ ಚತುಹತ್ಥತೋ ಪಟ್ಠಾಯ ಕುಟಿಲಕ್ಖಣಪ್ಪತ್ತಂ ಕುಟಿಂ ದಸ್ಸೇತುಂ ‘‘ಚತುಹತ್ಥಂ ಪಞ್ಚಹತ್ಥಮ್ಪೀ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ಕಲಲಲೇಪೋತಿ ಕೇನಚಿ ಸಿಲೇಸೇನ ಕತಲೇಪೋ, ತಮ್ಬಮತ್ತಿಕಾದಿಕಲಲಲೇಪೋ ವಾ। ಅಲೇಪೋ ಏವಾತಿ ಅಬ್ಬೋಹಾರಿಕಾಯೇವಾತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ। ಪಿಟ್ಠಸಙ್ಘಾಟೋ ದ್ವಾರಬಾಹಾ। ಓಲೋಕೇತ್ವಾಪೀತಿ ಅಪಲೋಕೇತ್ವಾಪಿ, ಅಪಲೋಕನಕಮ್ಮವಸೇನಪಿ ಕಾತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ।
Uddesoti uddisitabbo. Abbohārikanti appamāṇaṃ. ‘‘Āyāmato ca vitthārato cā’’ti avatvā vikappatthassa vā-saddassa vuttattā ekatobhāgena vaḍḍhitepi āpattiyevāti dassento ‘‘yo panā’’tiādimāha. Tihatthāti vaḍḍhakīhatthena tihatthā. Pamāṇayutto mañcoti pakatividatthiyā navavidatthippamāṇo mañco. Pamāṇikā kāretabbāti ukkaṭṭhappamāṇaṃ sandhāya vuttattā ukkaṭṭhappamāṇayuttāva kuṭi adesitavatthukā na vaṭṭati, pamāṇato pana ūnatarā adesitavatthukāpi vaṭṭatīti kassaci sandeho siyāti taṃnivattanatthaṃ ‘‘pamāṇato ūnatarampī’’tiādi vuttaṃ. Tattha pamāṇato ūnataranti pāḷiyaṃ vuttappamāṇato ūnataraṃ. Pacchimena pamāṇena catuhatthato ūnatarā kuṭi nāma na hotīti catuhatthato paṭṭhāya kuṭilakkhaṇappattaṃ kuṭiṃ dassetuṃ ‘‘catuhatthaṃ pañcahatthampī’’ti vuttaṃ. Kalalalepoti kenaci silesena katalepo, tambamattikādikalalalepo vā. Alepo evāti abbohārikāyevāti adhippāyo. Piṭṭhasaṅghāṭo dvārabāhā. Oloketvāpīti apaloketvāpi, apalokanakammavasenapi kātuṃ vaṭṭatīti adhippāyo.
೩೫೩. ಯಥಾ ಸೀಹಾದೀನಂ ಗೋಚರಾಯ ಪಕ್ಕಮನ್ತಾನಂ ನಿಬದ್ಧಗಮನಮಗ್ಗೋ ನ ವಟ್ಟತಿ, ಏವಂ ಹತ್ಥೀನಮ್ಪಿ ನಿಬದ್ಧಗಮನಮಗ್ಗೋ ನ ವಟ್ಟತಿ। ಏತೇಸನ್ತಿ ಸೀಹಾದೀನಂ। ಚಾರಿಭೂಮೀತಿ ಗೋಚರಭೂಮಿ। ನ ಗಹಿತಾತಿ ನ ವಾರಿತಾತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ। ಆರೋಗ್ಯತ್ಥಾಯಾತಿ ನಿರುಪದ್ದವತ್ಥಾಯ। ಸೇಸಾನೀತಿ ಪುಬ್ಬಣ್ಣನಿಸ್ಸಿತಾದೀನಿ। ಪುಬ್ಬಣ್ಣನಿಸ್ಸಿತನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಪುಬ್ಬಣ್ಣವಿರುಹನಟ್ಠಾನಂ ಪುಬ್ಬಣ್ಣ-ಸದ್ದೇನ ಗಹಿತಂ। ತೇನಾಹ – ‘‘ಸತ್ತನ್ನಂ ಧಞ್ಞಾನಂ…ಪೇ॰… ಠಿತ’’ನ್ತಿ। ಅಭಿಹನನ್ತಿ ಏತ್ಥಾತಿ ಅಬ್ಭಾಘಾತಂ। ‘‘ವೇರಿಘರ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಮೇವತ್ಥಂ ವಿಭಾವೇತುಂ ‘‘ಚೋರಾನಂ ಮಾರಣತ್ಥಾಯ ಕತ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಂ। ಧಮ್ಮಗನ್ಧಿಕಾತಿ ಹತ್ಥಪಾದಾದಿಛಿನ್ದನಗನ್ಧಿಕಾ।
353. Yathā sīhādīnaṃ gocarāya pakkamantānaṃ nibaddhagamanamaggo na vaṭṭati, evaṃ hatthīnampi nibaddhagamanamaggo na vaṭṭati. Etesanti sīhādīnaṃ. Cāribhūmīti gocarabhūmi. Na gahitāti na vāritāti adhippāyo. Ārogyatthāyāti nirupaddavatthāya. Sesānīti pubbaṇṇanissitādīni. Pubbaṇṇanissitanti ettha pubbaṇṇaviruhanaṭṭhānaṃ pubbaṇṇa-saddena gahitaṃ. Tenāha – ‘‘sattannaṃ dhaññānaṃ…pe… ṭhita’’nti. Abhihananti etthāti abbhāghātaṃ. ‘‘Verighara’’nti vuttamevatthaṃ vibhāvetuṃ ‘‘corānaṃ māraṇatthāya kata’’nti vuttaṃ. Dhammagandhikāti hatthapādādichindanagandhikā.
ಆವಿಜ್ಜಿತುಂ ನ ಸಕ್ಕಾ ಹೋತೀತಿ ಛಿನ್ದತಟಾದಿಸಮ್ಭವತೋ ನ ಸಕ್ಕಾ ಹೋತಿ ಆವಿಜ್ಜಿತುಂ। ಪಾಚಿನನ್ತಿ ಕುಟಿವತ್ಥುಸಾಮನ್ತಾ ಚಿನಿತಬ್ಬಅಧಿಟ್ಠಾನಂ। ಕಿಞ್ಚಾಪಿ ಇಧ ಪುಬ್ಬಪಯೋಗಸಹಪಯೋಗಾನಂ ಅದಿನ್ನಾದಾನೇ ವಿಯ ವಿಸೇಸೋ ನತ್ಥಿ, ತಥಾಪಿ ತೇಸಂ ವಿಭಾಗೇನ ದಸ್ಸನಂ ಛಿನ್ದಿತ್ವಾ ಪುನ ಕಾತಬ್ಬಾತಿ ಏತ್ಥ ಕುಟಿಯಾ ಭೇದನಪರಿಚ್ಛೇದದಸ್ಸನತ್ಥಂ ಕತಂ। ತದತ್ಥಾಯಾತಿ ತಚ್ಛನತ್ಥಾಯ। ಏವಂ ಕತನ್ತಿ ಅದೇಸಿತವತ್ಥುಂ ಪಮಾಣಾತಿಕ್ಕನ್ತಂ ವಾ ಕತಂ। ದಾರುನಾ ಕತಂ ಕುಟ್ಟಂ ಏತ್ಥಾತಿ ದಾರುಕುಟ್ಟಿಕಾ, ಕುಟಿ। ಸಿಲಾಕುಟ್ಟಿಕನ್ತಿಆದೀಸುಪಿ ಏಸೇವ ನಯೋ। ಪಣ್ಣಸಾಲನ್ತಿ ಬಹಿ ಪಣ್ಣೇಹಿ ಛಾದೇತಬ್ಬಂ ಉಲ್ಲಿತ್ತಾವಲಿತ್ತಂ ಕುಟಿಮೇವ ವದತಿ। ತೇನೇವಾಹ ‘‘ಸಭಿತ್ತಿಚ್ಛದನಂ ಲಿಮ್ಪಿಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ।
Āvijjituṃna sakkā hotīti chindataṭādisambhavato na sakkā hoti āvijjituṃ. Pācinanti kuṭivatthusāmantā cinitabbaadhiṭṭhānaṃ. Kiñcāpi idha pubbapayogasahapayogānaṃ adinnādāne viya viseso natthi, tathāpi tesaṃ vibhāgena dassanaṃ chinditvā puna kātabbāti ettha kuṭiyā bhedanaparicchedadassanatthaṃ kataṃ. Tadatthāyāti tacchanatthāya. Evaṃ katanti adesitavatthuṃ pamāṇātikkantaṃ vā kataṃ. Dārunā kataṃ kuṭṭaṃ etthāti dārukuṭṭikā, kuṭi. Silākuṭṭikantiādīsupi eseva nayo. Paṇṇasālanti bahi paṇṇehi chādetabbaṃ ullittāvalittaṃ kuṭimeva vadati. Tenevāha ‘‘sabhitticchadanaṃ limpissāmī’’ti.
ಅನ್ತೋಲೇಪೇನೇವ ನಿಟ್ಠಾಪೇತುಕಾಮಂ ಸನ್ಧಾಯ ‘‘ಅನ್ತೋಲೇಪೇ ವಾ’’ತಿಆದಿ ವುತ್ತಂ। ಬಹಿಲೇಪೇ ವಾತಿ ಏತ್ಥಾಪಿ ಏಸೇವ ನಯೋ। ತಸ್ಮಿಂ ದ್ವಾರಬದ್ಧೇ ವಾ ವಾತಪಾನೇ ವಾ ಠಪಿತೇತಿ ಯೋಜೇತಬ್ಬಂ। ತಸ್ಸೋಕಾಸನ್ತಿ ತಸ್ಸ ದ್ವಾರಬದ್ಧಸ್ಸ ವಾ ವಾತಪಾನಸ್ಸ ವಾ ಓಕಾಸಂ। ಪುನ ವಡ್ಢೇತ್ವಾ ವಾತಿ ಪುಬ್ಬೇವ ಠಪಿತೋಕಾಸಂ ಖುದ್ದಕಂ ಚೇ, ಭೇದನೇನ ಪುನ ವಡ್ಢೇತ್ವಾ। ಲೇಪೋ ನ ಘಟಿಯತೀತಿ ಪುಬ್ಬೇ ದಿನ್ನಲೇಪೋ ದ್ವಾರಬದ್ಧೇನ ವಾ ವಾತಪಾನೇನ ವಾ ಸದ್ಧಿಂ ನ ಘಟಿಯತಿ, ಏಕಾಬದ್ಧಂ ಹುತ್ವಾ ನ ತಿಟ್ಠತೀತಿ ವುತ್ತಂ ಹೋತಿ। ತನ್ತಿ ದ್ವಾರಬದ್ಧಂ ವಾ ವಾತಪಾನಂ ವಾ। ಪಠಮಮೇವ ಸಙ್ಘಾದಿಸೇಸೋತಿ ಲೇಪಕಿಚ್ಚಸ್ಸ ನಿಟ್ಠಿತತ್ತಾ ದ್ವಾರಬದ್ಧಂ ವಾ ವಾತಪಾನಂ ವಾ ಠಪನತೋ ಪುಬ್ಬೇಯೇವ ಸಙ್ಘಾದಿಸೇಸೋ। ಅಟ್ಠಙ್ಗುಲಮತ್ತೇನ ಅಪ್ಪತ್ತಚ್ಛದನಂ ಕತ್ವಾತಿ ಏತ್ಥ ಏವಂ ಮೇ ಆಪತ್ತಿ ನ ಸಿಯಾತಿ ಭಿತ್ತಿಯಂ ವಾ ಛದನೇ ವಾ ಏಕಙ್ಗುಲಮತ್ತಮ್ಪಿ ಓಕಾಸಂ ಲೇಪೇನ ಅಘಟೇತ್ವಾ ಠಪೇತಿ, ವಟ್ಟತೀತಿ ವದನ್ತಿ। ಮತ್ತಿಕಾಕುಟ್ಟಮೇವ ಮತ್ತಿಕಾಲೇಪಸಙ್ಖ್ಯಂ ಗಚ್ಛತೀತಿ ಆಹ – ‘‘ಸಚೇ ಮತ್ತಿಕಾಯ ಕುಟ್ಟಂ ಕರೋತಿ, ಛದನಲೇಪೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಘಟನೇ ಆಪತ್ತೀ’’ತಿ। ಉಭಿನ್ನಂ ಅನಾಪತ್ತೀತಿ ಪುರಿಮಸ್ಸ ಲೇಪಸ್ಸ ಅಘಟಿತತ್ತಾ ದುತಿಯಸ್ಸ ಅತ್ತುದ್ದೇಸಿಕತಾಸಮ್ಭವತೋ ಉಭಿನ್ನಂ ಅನಾಪತ್ತಿ, ತಸ್ಮಾ ವಿನಾಪಿ ವತ್ತಸೀಸೇನ ತೇನ ಅನಾಣತ್ತೋ ತಸ್ಸ ಕರೋಮೀತಿ ಕರೋತಿ, ಉಭಿನ್ನಂ ಅನಾಪತ್ತಿಯೇವ। ಸಚೇ ತೇನ ಆಣತ್ತೋ ಕರೋತಿ, ಮೂಲಟ್ಠಸ್ಸೇವ ಆಪತ್ತಿ।
Antolepeneva niṭṭhāpetukāmaṃ sandhāya ‘‘antolepe vā’’tiādi vuttaṃ. Bahilepe vāti etthāpi eseva nayo. Tasmiṃ dvārabaddhe vā vātapāne vā ṭhapiteti yojetabbaṃ. Tassokāsanti tassa dvārabaddhassa vā vātapānassa vā okāsaṃ. Puna vaḍḍhetvā vāti pubbeva ṭhapitokāsaṃ khuddakaṃ ce, bhedanena puna vaḍḍhetvā. Lepo na ghaṭiyatīti pubbe dinnalepo dvārabaddhena vā vātapānena vā saddhiṃ na ghaṭiyati, ekābaddhaṃ hutvā na tiṭṭhatīti vuttaṃ hoti. Tanti dvārabaddhaṃ vā vātapānaṃ vā. Paṭhamameva saṅghādisesoti lepakiccassa niṭṭhitattā dvārabaddhaṃ vā vātapānaṃ vā ṭhapanato pubbeyeva saṅghādiseso. Aṭṭhaṅgulamattena appattacchadanaṃ katvāti ettha evaṃ me āpatti na siyāti bhittiyaṃ vā chadane vā ekaṅgulamattampi okāsaṃ lepena aghaṭetvā ṭhapeti, vaṭṭatīti vadanti. Mattikākuṭṭameva mattikālepasaṅkhyaṃ gacchatīti āha – ‘‘sace mattikāya kuṭṭaṃ karoti, chadanalepena saddhiṃ ghaṭane āpattī’’ti. Ubhinnaṃ anāpattīti purimassa lepassa aghaṭitattā dutiyassa attuddesikatāsambhavato ubhinnaṃ anāpatti, tasmā vināpi vattasīsena tena anāṇatto tassa karomīti karoti, ubhinnaṃ anāpattiyeva. Sace tena āṇatto karoti, mūlaṭṭhasseva āpatti.
೩೫೪. ಛತ್ತಿಂಸ ಚತುಕ್ಕಾನಿ ನಾಮ ‘‘ಭಿಕ್ಖು ಕುಟಿಂ ಕರೋತೀ’’ತಿಆದಿಮ್ಹಿ ಪಠಮವಾರೇ ಅದೇಸಿತವತ್ಥುಕಚತುಕ್ಕಂ ದೇಸಿತವತ್ಥುಕಚತುಕ್ಕಂ ಪಮಾಣಾತಿಕ್ಕನ್ತಚತುಕ್ಕಂ ಪಮಾಣಿಕಚತುಕ್ಕಂ ಅದೇಸಿತವತ್ಥುಕಪ್ಪಮಾಣಾತಿಕ್ಕನ್ತಚತುಕ್ಕಂ ದೇಸಿತವತ್ಥುಕಪ್ಪಮಾಣಿಕಚತುಕ್ಕನ್ತಿ ಛ ಚತುಕ್ಕಾನಿ, ಏವಂ ಸಮಾದಿಸತಿವಾರಾದೀಸುಪಿ ಪಞ್ಚಸೂತಿ ಛತ್ತಿಂಸ। ಆಪತ್ತಿಭೇದದಸ್ಸನತ್ಥಂ ವುತ್ತಾನೀತಿ ‘‘ಸಾರಮ್ಭೇ ಚೇ ಭಿಕ್ಖು ವತ್ಥುಸ್ಮಿಂ ಅಪರಿಕ್ಕಮನೇ’’ತಿ ಅವಿಸೇಸೇನ ಮಾತಿಕಾಯ ವುತ್ತತ್ತಾ ಸಾರಮ್ಭಅಪರಿಕ್ಕಮನೇಸುಪಿ ಸಙ್ಘಾದಿಸೇಸೋವ ಸಿಯಾತಿ ಮಿಚ್ಛಾಗಾಹನಿವತ್ತನತ್ಥಂ ಸಾರಮ್ಭೇ ಅಪರಿಕ್ಕಮನೇ ಚ ದುಕ್ಕಟಂ, ಅದೇಸಿತವತ್ಥುಕತಾಯ ಪಮಾಣಾತಿಕ್ಕನ್ತತಾಯ ಚ ಸಙ್ಘಾದಿಸೇಸೋತಿ ಏವಂ ಆಪತ್ತಿಭೇದದಸ್ಸನತ್ಥಂ ವುತ್ತಾನಿ।
354.Chattiṃsa catukkāni nāma ‘‘bhikkhu kuṭiṃ karotī’’tiādimhi paṭhamavāre adesitavatthukacatukkaṃ desitavatthukacatukkaṃ pamāṇātikkantacatukkaṃ pamāṇikacatukkaṃ adesitavatthukappamāṇātikkantacatukkaṃ desitavatthukappamāṇikacatukkanti cha catukkāni, evaṃ samādisativārādīsupi pañcasūti chattiṃsa. Āpattibhedadassanatthaṃ vuttānīti ‘‘sārambhe ce bhikkhu vatthusmiṃ aparikkamane’’ti avisesena mātikāya vuttattā sārambhaaparikkamanesupi saṅghādisesova siyāti micchāgāhanivattanatthaṃ sārambhe aparikkamane ca dukkaṭaṃ, adesitavatthukatāya pamāṇātikkantatāya ca saṅghādisesoti evaṃ āpattibhedadassanatthaṃ vuttāni.
೩೫೫-೩೬೧. ‘‘ದ್ವೀಹಿ ಸಙ್ಘಾದಿಸೇಸೇಹೀ’’ತಿ ವತ್ತಬ್ಬೇ ವಿಭತ್ತಿಬ್ಯತ್ತಯೇನ ಚ ವಚನಬ್ಯತ್ತಯೇನ ಚ ದ್ವಿನ್ನಂ ಸಙ್ಘಾದಿಸೇಸೇನಾತಿ ವುತ್ತನ್ತಿ ಆಹ ‘‘ದ್ವೀಹಿ ಸಙ್ಘಾದಿಸೇಸೇಹಿ…ಪೇ॰… ಅತ್ಥೋ ವೇದಿತಬ್ಬೋ’’ತಿ। ‘‘ಅಞ್ಞಸ್ಸ ವಾ ದಾತಬ್ಬಾ’’ತಿ ವುತ್ತತ್ತಾ ವಿಪ್ಪಕತಂ ಕುಟಿಂ ಲಭಿತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ಅತ್ಥಾಯ ಕರೋನ್ತಸ್ಸಪಿ ಆದಿತೋ ಪಟ್ಠಾಯ ಅಕತತ್ತಾ ಅನಾಪತ್ತಿಯೇವಾತಿ ವದನ್ತಿ। ಅಪಚಿನಿತಬ್ಬಾತಿ ವಿದ್ಧಂಸೇತಬ್ಬಾ। ಭೂಮಿಸಮಂ ಕತ್ವಾತಿ ಕುಟಿವತ್ಥುಸಮಂ ಕತ್ವಾ।
355-361. ‘‘Dvīhi saṅghādisesehī’’ti vattabbe vibhattibyattayena ca vacanabyattayena ca dvinnaṃ saṅghādisesenāti vuttanti āha ‘‘dvīhi saṅghādisesehi…pe… attho veditabbo’’ti. ‘‘Aññassa vā dātabbā’’ti vuttattā vippakataṃ kuṭiṃ labhitvā attano atthāya karontassapi ādito paṭṭhāya akatattā anāpattiyevāti vadanti. Apacinitabbāti viddhaṃsetabbā. Bhūmisamaṃ katvāti kuṭivatthusamaṃ katvā.
೩೬೪. ನ ಹೇತ್ಥ ಲೇಪೋ ಘಟಿಯತೀತಿ ಛದನಲೇಪಸ್ಸ ಅಭಾವತೋ ವುತ್ತಂ, ವಿಸುಂಯೇವ ಅನುಞ್ಞಾತತ್ತಾ ಪನ ಸಚೇಪಿ ಲೇಣಸ್ಸ ಅನ್ತೋ ಉಪರಿಭಾಗೇ ಚಿತ್ತಕಮ್ಮಾದಿಕರಣತ್ಥಂ ಲೇಪಂ ದೇನ್ತಿ, ವಟ್ಟತಿಯೇವ। ಲೇಪದಾನವಸೇನ ಅಕತಾ ಇಟ್ಠಕಾದಿಗುಹಾ ಗುಹಾ ನಾಮಾತಿ ಗಣ್ಠಿಪದೇಸು ವುತ್ತಂ। ತಿಣೇಹಿ ವಾ ಪಣ್ಣೇಹಿ ವಾ ಛಾದಿತಕುಟಿಕಾವ ವುತ್ತಾತಿ ‘‘ಕುಕ್ಕುಟಚ್ಛಿಕಗೇಹಂ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ವತ್ವಾ ‘‘ಛದನಂ ದಣ್ಡಕೇಹೀ’’ತಿಆದಿನಾ ಪುನ ತಂ ದಸ್ಸೇನ್ತೇಹಿ ತಿಣಪಣ್ಣಚ್ಛದನಾ ಕುಟಿಕಾವ ವುತ್ತಾ। ಛದನಂ ದಣ್ಡಕೇಹಿ ಜಾಲಬನ್ಧಂ ಕತ್ವಾತಿ ಛದನಂ ದೀಘತೋ ತಿರಿಯತೋ ಚ ಠಪಿತದಣ್ಡಕೇಹಿ ಜಾಲಂ ವಿಯ ಬನ್ಧಿತ್ವಾ। ಓಗುಮ್ಫೇತ್ವಾತಿ ತಿಣಾದಿಂ ವಿದ್ಧಂಸೇತ್ವಾ। ಭಿತ್ತಿಲೇಪೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಲೇಪೇ ಘಟಿತೇತಿ ಏತ್ಥ ಉಲ್ಲಿತ್ತಾವಲಿತ್ತಭಾವಸ್ಸ ಛದನಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತತ್ತಾ ಸಚೇಪಿ ಭಿತ್ತಿಲೇಪೇನ ಅನತ್ಥಿಕೋ ಹೋತಿ, ಛದನಲೇಪೇ ಸಮನ್ತತೋ ಭಿತ್ತಿಯಾ ಅಪ್ಪಮತ್ತಕೇನಪಿ ಘಟಿತೇ ಭಿತ್ತಿಲೇಪೇನ ವಿನಾಪಿ ಆಪತ್ತಿಯೇವಾತಿ ವದನ್ತಿ। ಉಪಚಿಕಾಮೋಚನತ್ಥಮೇವ ಹೇಟ್ಠಾ ಪಾಸಾಣಕುಟ್ಟಂ ಕತ್ವಾ ತಂ ಅಲಿಮ್ಪಿತ್ವಾ ಉಪರಿ ಲಿಮ್ಪತಿ, ಲೇಪೋ ನ ಘಟಿಯತಿ ನಾಮ, ಅನಾಪತ್ತಿಯೇವಾತಿ ಇಮಿನಾ ಅಟ್ಠಕಥಾವಚನೇನ ತಂ ನ ಸಮೇತಿ। ತತ್ಥ ಕೇಚಿ ವದನ್ತಿ ‘‘ಭಿತ್ತಿಂ ಅಲಿಮ್ಪಿತುಕಾಮತಾಯ ಅಭಾವತೋ ಛದನಲೇಪೇ ಪಾಸಾಣಕುಟ್ಟೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಘಟಿತೇಪಿ ತತ್ಥ ಅನಾಪತ್ತಿ ವುತ್ತಾ’’ತಿ, ತಮ್ಪಿ ನ ಯುತ್ತಂ। ‘‘ಉಪಚಿಕಾಮೋಚನತ್ಥಮೇವಾ’’ತಿ ಹಿ ವುತ್ತತ್ತಾ ಪಾಸಾಣಕುಟ್ಟೇ ಪುನ ಲಿಮ್ಪಿತುಕಾಮತಾಯ ಅಭಾವೋಯೇವ ವಿಞ್ಞಾಯತಿ, ತೇನೇವ ‘‘ತಂ ಅಲಿಮ್ಪಿತ್ವಾ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ತಸ್ಮಾ ‘‘ಉಲ್ಲಿತ್ತಾದಿಭಾವೋ…ಪೇ॰… ಛದನಮೇವ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತೋ’’ತಿ ಇದಂ ಸತಿಪಿ ಭಿತ್ತಿಲೇಪೇ ಛದನಲೇಪೇನ ವಿನಾ ಆಪತ್ತಿ ನ ಹೋತೀತಿ ಛದನಲೇಪಸ್ಸ ಪಧಾನಭಾವದಸ್ಸನತ್ಥಂ ವುತ್ತಂ, ನ ಪನ ಭಿತ್ತಿಲೇಪೇನ ವಿನಾಪಿ ಆಪತ್ತಿ ಹೋತೀತಿ ದಸ್ಸನತ್ಥನ್ತಿ ವದನ್ತಿ, ಇದಮೇವ ಚೇತ್ಥ ಯುತ್ತತರನ್ತಿ ಅಮ್ಹಾಕಂ ಖನ್ತಿ। ಏತ್ಥಾತಿ ತಿಣಕುಟಿಕಾಯ।
364.Na hettha lepo ghaṭiyatīti chadanalepassa abhāvato vuttaṃ, visuṃyeva anuññātattā pana sacepi leṇassa anto uparibhāge cittakammādikaraṇatthaṃ lepaṃ denti, vaṭṭatiyeva. Lepadānavasena akatā iṭṭhakādiguhā guhā nāmāti gaṇṭhipadesu vuttaṃ. Tiṇehi vā paṇṇehi vā chāditakuṭikāva vuttāti ‘‘kukkuṭacchikagehaṃ vaṭṭatī’’ti vatvā ‘‘chadanaṃ daṇḍakehī’’tiādinā puna taṃ dassentehi tiṇapaṇṇacchadanā kuṭikāva vuttā. Chadanaṃ daṇḍakehi jālabandhaṃ katvāti chadanaṃ dīghato tiriyato ca ṭhapitadaṇḍakehi jālaṃ viya bandhitvā. Ogumphetvāti tiṇādiṃ viddhaṃsetvā. Bhittilepena saddhiṃ lepe ghaṭiteti ettha ullittāvalittabhāvassa chadanaṃ sandhāya vuttattā sacepi bhittilepena anatthiko hoti, chadanalepe samantato bhittiyā appamattakenapi ghaṭite bhittilepena vināpi āpattiyevāti vadanti. Upacikāmocanatthameva heṭṭhā pāsāṇakuṭṭaṃ katvā taṃ alimpitvā upari limpati, lepo na ghaṭiyati nāma, anāpattiyevāti iminā aṭṭhakathāvacanena taṃ na sameti. Tattha keci vadanti ‘‘bhittiṃ alimpitukāmatāya abhāvato chadanalepe pāsāṇakuṭṭena saddhiṃ ghaṭitepi tattha anāpatti vuttā’’ti, tampi na yuttaṃ. ‘‘Upacikāmocanatthamevā’’ti hi vuttattā pāsāṇakuṭṭe puna limpitukāmatāya abhāvoyeva viññāyati, teneva ‘‘taṃ alimpitvā’’ti vuttaṃ. Tasmā ‘‘ullittādibhāvo…pe… chadanameva sandhāya vutto’’ti idaṃ satipi bhittilepe chadanalepena vinā āpatti na hotīti chadanalepassa padhānabhāvadassanatthaṃ vuttaṃ, na pana bhittilepena vināpi āpatti hotīti dassanatthanti vadanti, idameva cettha yuttataranti amhākaṃ khanti. Etthāti tiṇakuṭikāya.
ಏತ್ಥ ಚ ತಿಣಕುಟಿಕಾಯ ಏವ ಸಬ್ಬಥಾ ಅನಾಪತ್ತಿಭಾವಸ್ಸ ದಸ್ಸನಂ ಪರಿವಾರಪಾಳಿಂ ಆನೇತ್ವಾ ತಿಣಕುಟಿಕಾಯ ಸಾರಮ್ಭಾದಿಪಚ್ಚಯಾಪಿ ಅನಾಪತ್ತಿಭಾವೋ ಸುಖೇನ ಸಕ್ಕಾ ಸಾಧೇತುನ್ತಿ ಕತಂ। ತಿಣಕುಟಿಕಾಯ ಚ ಸಬ್ಬಥಾ ಅನಾಪತ್ತಿಭಾವೇ ಸಾಧಿತೇ ತೇನೇವ ನಯೇನ ಲೇಣಗುಹಾದೀಸುಪಿ ಸಾರಮ್ಭಾದಿಪಚ್ಚಯಾಪಿ ಅನಾಪತ್ತಿಭಾವೋ ಸಕ್ಕಾ ವಿಞ್ಞಾತುನ್ತಿ। ತೇನೇವ ‘‘ಯಂ ಪನಾ’’ತಿಆದಿ ವುತ್ತಂ। ತಥಾ ಹಿ ತಿಣಕುಟಿಕಾಯ ಸಾರಮ್ಭಾದಿಪಚ್ಚಯಾಪಿ ಅನಾಪತ್ತಿಭಾವೇ ಸಾಧಿತೇ ತೇನೇವ ನಯೇನ ಅಞ್ಞಸ್ಸತ್ಥಾಯ ಕರೋನ್ತಸ್ಸಪಿ ಸಾರಮ್ಭಾದಿಪಚ್ಚಯಾಪಿ ಅನಾಪತ್ತಿಭಾವೋ ಅತ್ಥತೋ ದಸ್ಸಿತೋಯೇವ ಹೋತಿ। ಏವಞ್ಚ ಸತಿ ಭಿಕ್ಖು ಸಮಾದಿಸಿತ್ವಾ ಪಕ್ಕಮತಿ ‘‘ಕುಟಿಂ ಮೇ ಕರೋಥಾ’’ತಿ, ಸಮಾದಿಸತಿ ಚ ದೇಸಿತವತ್ಥುಕಾ ಚ ಹೋತು ಅನಾರಮ್ಭಾ ಚ ಸಪರಿಕ್ಕಮನಾ ಚಾತಿ, ತಸ್ಸ ಕುಟಿಂ ಕರೋನ್ತಿ ಅದೇಸಿತವತ್ಥುಕಂ ಸಾರಮ್ಭಂ ಅಪರಿಕ್ಕಮನಂ। ‘‘ಆಪತ್ತಿ ಕಾರುಕಾನಂ ತಿಣ್ಣಂ ದುಕ್ಕಟಾನ’’ನ್ತಿ ಪಾಳಿಯಂ ಅಞ್ಞಸ್ಸತ್ಥಾಯ ಕರೋನ್ತಸ್ಸಪಿ ಸಾರಮ್ಭಾದಿಪಚ್ಚಯಾಪಿ ದುಕ್ಕಟಂ ಕಸ್ಮಾ ವುತ್ತನ್ತಿ ಇಮಂ ಚೋದನಂ ಮನಸಿ ನಿಧಾಯ ‘‘ಯಂ ಪನ…ಪೇ॰… ಅಕರಣಪಚ್ಚಯಾ ವುತ್ತ’’ನ್ತಿ ಇದಂ ವುತ್ತಂ। ಅಯಞ್ಹೇತ್ಥ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ – ಅಞ್ಞಸ್ಸತ್ಥಾಯ ಕರೋನ್ತಸ್ಸಪಿ ಸಾರಮ್ಭಾದಿಪಚ್ಚಯಾಪಿ ಅನಾಪತ್ತಿಯೇವ। ‘‘ಆಪತ್ತಿ ಕಾರುಕಾನಂ ತಿಣ್ಣಂ ದುಕ್ಕಟಾನ’’ನ್ತಿ ಇದಂ ಪನ ಅಞ್ಞಸ್ಸತ್ಥಾಯ ಕರೋನ್ತಸ್ಸ ನ ಸಾರಮ್ಭಾದಿಪಚ್ಚಯಾ ಆಪತ್ತಿದಸ್ಸನತ್ಥಂ ವುತ್ತಂ, ಕಿಞ್ಚರಹಿ ಯಥಾಸಮಾದಿಟ್ಠಾಯ ಅಕರಣಪಚ್ಚಯಾ ಆಪತ್ತಿದಸ್ಸನತ್ಥನ್ತಿ। ಯಸ್ಮಾ ಬಹೂಸು ಪೋತ್ಥಕೇಸು ಸತಸೋಧಿತಸಮ್ಮತೇ ಚ ಪುರಾಣಪೋತ್ಥಕೇ ಅಯಮೇವ ಪಾಠಕ್ಕಮೋ ದಿಸ್ಸತಿ, ತಸ್ಮಾ ಯಥಾದಿಟ್ಠಪಾಠಾನುಕ್ಕಮೇನೇವೇತ್ಥ ಅತ್ಥೋ ಪಕಾಸಿತೋ। ಕತ್ಥಚಿ ಪೋತ್ಥಕೇ ಪನ ‘‘ಕುಟಿಲಕ್ಖಣಪ್ಪತ್ತಮ್ಪಿ ಕುಟಿಂ…ಪೇ॰… ಅನಾಪತ್ತೀ’’ತಿ ಇಮಸ್ಸಾನನ್ತರಂ ‘‘ಯಂ ಪನಾ’’ತಿಆದಿಪಾಠಂ ಲಿಖನ್ತಿ, ಏವಞ್ಚ ಸತಿ ತತ್ಥ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ ಪಾಕಟೋಯೇವ। ಅನಾಪತ್ತೀತಿ ವತ್ವಾತಿ ಉಪೋಸಥಾಗಾರಞ್ಚ ಭವಿಸ್ಸತಿ, ಅಹಞ್ಚ ವಸಿಸ್ಸಾಮೀತಿಆದೀಸು ವಾಸಾಗಾರತ್ಥಾಯ ಏವ ಅನಿಯಮಿತತ್ತಾ ಅನಾಪತ್ತೀತಿ ವತ್ವಾ।
Ettha ca tiṇakuṭikāya eva sabbathā anāpattibhāvassa dassanaṃ parivārapāḷiṃ ānetvā tiṇakuṭikāya sārambhādipaccayāpi anāpattibhāvo sukhena sakkā sādhetunti kataṃ. Tiṇakuṭikāya ca sabbathā anāpattibhāve sādhite teneva nayena leṇaguhādīsupi sārambhādipaccayāpi anāpattibhāvo sakkā viññātunti. Teneva ‘‘yaṃ panā’’tiādi vuttaṃ. Tathā hi tiṇakuṭikāya sārambhādipaccayāpi anāpattibhāve sādhite teneva nayena aññassatthāya karontassapi sārambhādipaccayāpi anāpattibhāvo atthato dassitoyeva hoti. Evañca sati bhikkhu samādisitvā pakkamati ‘‘kuṭiṃ me karothā’’ti, samādisati ca desitavatthukā ca hotu anārambhā ca saparikkamanā cāti, tassa kuṭiṃ karonti adesitavatthukaṃ sārambhaṃ aparikkamanaṃ. ‘‘Āpatti kārukānaṃ tiṇṇaṃ dukkaṭāna’’nti pāḷiyaṃ aññassatthāya karontassapi sārambhādipaccayāpi dukkaṭaṃ kasmā vuttanti imaṃ codanaṃ manasi nidhāya ‘‘yaṃ pana…pe… akaraṇapaccayā vutta’’nti idaṃ vuttaṃ. Ayañhettha adhippāyo – aññassatthāya karontassapi sārambhādipaccayāpi anāpattiyeva. ‘‘Āpatti kārukānaṃ tiṇṇaṃ dukkaṭāna’’nti idaṃ pana aññassatthāya karontassa na sārambhādipaccayā āpattidassanatthaṃ vuttaṃ, kiñcarahi yathāsamādiṭṭhāya akaraṇapaccayā āpattidassanatthanti. Yasmā bahūsu potthakesu satasodhitasammate ca purāṇapotthake ayameva pāṭhakkamo dissati, tasmā yathādiṭṭhapāṭhānukkamenevettha attho pakāsito. Katthaci potthake pana ‘‘kuṭilakkhaṇappattampi kuṭiṃ…pe… anāpattī’’ti imassānantaraṃ ‘‘yaṃ panā’’tiādipāṭhaṃ likhanti, evañca sati tattha adhippāyo pākaṭoyeva. Anāpattīti vatvāti uposathāgārañca bhavissati, ahañca vasissāmītiādīsu vāsāgāratthāya eva aniyamitattā anāpattīti vatvā.
ಪಮಾಣಾತಿಕ್ಕನ್ತಕುಟಿಕರಣಲಕ್ಖಣಾ ಕಿರಿಯಾಯೇವ, ಅದೇಸಿತವತ್ಥುಮೂಲಿಕಾಯಪಿ ಆಪತ್ತಿಯಾ ಅಙ್ಗಂ ಹೋತಿ ಪಮಾಣಾತಿಕ್ಕನ್ತಮೂಲಿಕಾಯಪಿ, ತದುಭಯಂ ಏಕತೋ ಕತ್ವಾ ‘‘ಕಿರಿಯಾಕಿರಿಯತೋ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ವತ್ಥುಂ ಅದೇಸಾಪೇತ್ವಾ ಪಮಾಣಯುತ್ತಂ ಕುಟಿಂ ಕರೋನ್ತಸ್ಸಪಿ ವತ್ಥುಂ ದೇಸಾಪೇತ್ವಾ ಅಕಿರಿಯಾಯ ಕುಟಿಕರಣಕಿರಿಯಾಯ ಚ ಸಮುಟ್ಠಾನತೋ ಕಿರಿಯಾಕಿರಿಯತೋವ ಸಮುಟ್ಠಾತೀತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ಅಚಿತ್ತಕನ್ತಿ ಪಣ್ಣತ್ತಿಅಜಾನನಚಿತ್ತೇನ ಅಚಿತ್ತಕಂ। ಉಲ್ಲಿತ್ತಾದೀನಂ ಅಞ್ಞತರತಾ, ಹೇಟ್ಠಿಮಪ್ಪಮಾಣಸಮ್ಭವೋ, ಅದೇಸಿತವತ್ಥುತಾ, ಪಮಾಣಾತಿಕ್ಕನ್ತತಾ, ಅತ್ತುದ್ದೇಸಿಕತಾ, ವಾಸಾಗಾರತಾ, ಲೇಪಘಟ್ಟನಾತಿ ಇಮಾನೇತ್ಥ ಛ ವಾ ಸತ್ತ ವಾ ಅಙ್ಗಾನಿ।
Pamāṇātikkantakuṭikaraṇalakkhaṇā kiriyāyeva, adesitavatthumūlikāyapi āpattiyā aṅgaṃ hoti pamāṇātikkantamūlikāyapi, tadubhayaṃ ekato katvā ‘‘kiriyākiriyato’’ti vuttaṃ. Vatthuṃ adesāpetvā pamāṇayuttaṃ kuṭiṃ karontassapi vatthuṃ desāpetvā akiriyāya kuṭikaraṇakiriyāya ca samuṭṭhānato kiriyākiriyatova samuṭṭhātīti veditabbaṃ. Acittakanti paṇṇattiajānanacittena acittakaṃ. Ullittādīnaṃ aññataratā, heṭṭhimappamāṇasambhavo, adesitavatthutā, pamāṇātikkantatā, attuddesikatā, vāsāgāratā, lepaghaṭṭanāti imānettha cha vā satta vā aṅgāni.
ಕುಟಿಕಾರಸಿಕ್ಖಾಪದವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Kuṭikārasikkhāpadavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ವಿನಯಪಿಟಕ • Vinayapiṭaka / ಮಹಾವಿಭಙ್ಗ • Mahāvibhaṅga / ೬. ಕುಟಿಕಾರಸಿಕ್ಖಾಪದಂ • 6. Kuṭikārasikkhāpadaṃ
ಅಟ್ಠಕಥಾ • Aṭṭhakathā / ವಿನಯಪಿಟಕ (ಅಟ್ಠಕಥಾ) • Vinayapiṭaka (aṭṭhakathā) / ಮಹಾವಿಭಙ್ಗ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Mahāvibhaṅga-aṭṭhakathā / ೬. ಕುಟಿಕಾರಸಿಕ್ಖಾಪದವಣ್ಣನಾ • 6. Kuṭikārasikkhāpadavaṇṇanā
ಟೀಕಾ • Tīkā / ವಿನಯಪಿಟಕ (ಟೀಕಾ) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / ವಜಿರಬುದ್ಧಿ-ಟೀಕಾ • Vajirabuddhi-ṭīkā / ೬. ಕುಟಿಕಾರಸಿಕ್ಖಾಪದವಣ್ಣನಾ • 6. Kuṭikārasikkhāpadavaṇṇanā
ಟೀಕಾ • Tīkā / ವಿನಯಪಿಟಕ (ಟೀಕಾ) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / ವಿಮತಿವಿನೋದನೀ-ಟೀಕಾ • Vimativinodanī-ṭīkā / ೬. ಕುಟಿಕಾರಸಿಕ್ಖಾಪದವಣ್ಣನಾ • 6. Kuṭikārasikkhāpadavaṇṇanā
