| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ವಿನಯಾಲಙ್ಕಾರ-ಟೀಕಾ • Vinayālaṅkāra-ṭīkā |
೫. ಕುಲಸಙ್ಗಹವಿನಿಚ್ಛಯಕಥಾ
5. Kulasaṅgahavinicchayakathā
೨೭. ಏವಂ ವಿಞ್ಞತ್ತಿವಿನಿಚ್ಛಯಂ ಕಥೇತ್ವಾ ಇದಾನಿ ಕುಲಸಙ್ಗಹವಿನಿಚ್ಛಯಂ ಕಥೇತುಂ ‘‘ಕುಲಸಙ್ಗಹೋ’’ತಿಆದಿಮಾಹ। ತತ್ಥ ಸಙ್ಗಣ್ಹನಂ ಸಙ್ಗಹೋ, ಕುಲಾನಂ ಸಙ್ಗಹೋ ಕುಲಸಙ್ಗಹೋ, ಪಚ್ಚಯದಾಯಕಾದೀನಂ ಗಿಹೀನಂ ಅನುಗ್ಗಹಕರಣಂ। ಅನುಗ್ಗಹತ್ಥೋ ಹೇತ್ಥ ಸಙ್ಗಹ-ಸದ್ದೋ ಯಥಾ ‘‘ಪುತ್ತದಾರಸ್ಸ ಸಙ್ಗಹೋ’’ತಿ (ಖು॰ ಪಾ॰ ೫.೬; ಸು॰ ನಿ॰ ೨೬೫)।
27. Evaṃ viññattivinicchayaṃ kathetvā idāni kulasaṅgahavinicchayaṃ kathetuṃ ‘‘kulasaṅgaho’’tiādimāha. Tattha saṅgaṇhanaṃ saṅgaho, kulānaṃ saṅgaho kulasaṅgaho, paccayadāyakādīnaṃ gihīnaṃ anuggahakaraṇaṃ. Anuggahattho hettha saṅgaha-saddo yathā ‘‘puttadārassa saṅgaho’’ti (khu. pā. 5.6; su. ni. 265).
೨೮. ತತ್ಥ ಕೋಟ್ಟನನ್ತಿ ಸಯಂ ಛಿನ್ದನಂ। ಕೋಟ್ಟಾಪನನ್ತಿ ‘‘ಇಮಂ ಛಿನ್ದಾ’’ತಿ ಅಞ್ಞೇಸಂ ಛೇದಾಪನಂ। ಆಳಿಯಾ ಬನ್ಧನನ್ತಿ ಯಥಾ ಗಚ್ಛಮೂಲೇ ಉದಕಂ ಸನ್ತಿಟ್ಠತಿ, ತಥಾ ಸಮನ್ತತೋ ಬನ್ಧನಂ। ಉದಕಸ್ಸಾತಿ ಅಕಪ್ಪಿಯಉದಕಸ್ಸ ‘‘ಕಪ್ಪಿಯಉದಕಸಿಞ್ಚನ’’ನ್ತಿ ವಿಸುಂ ವಕ್ಖಮಾನತ್ತಾ, ತಞ್ಚ ಆರಾಮಾದಿಅತ್ಥಂ ರೋಪನೇ ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇಸುಪಿ ಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇಸುಪಿ ಕಪ್ಪಿಯಉದಕಸಿಞ್ಚನಾದಿ ವಟ್ಟತೀತಿ ವಕ್ಖಮಾನತ್ತಾ ಇಧಾಪಿ ವಿಭಾಗಂ ಕತ್ವಾ ಕಪ್ಪಿಯಉದಕಸಿಞ್ಚನಾದಿ ವಿಸುಂ ದಸ್ಸಿತಂ। ಏತ್ಥ ಚ ಕತಮಂ ಅಕಪ್ಪಿಯಉದಕಂ, ಕತಮಂ ಪನ ಕಪ್ಪಿಯಉದಕನ್ತಿ? ಸಪ್ಪಾಣಕಂ ಅಕಪ್ಪಿಯಉದಕಂ, ಅಪ್ಪಾಣಕಂ ಕಪ್ಪಿಯಉದಕನ್ತಿ। ಕಥಂ ವಿಞ್ಞಾಯತೀತಿ ಚೇ, ‘‘ಯೋ ಪನ ಭಿಕ್ಖು ಜಾನಂ ಸಪ್ಪಾಣಕಂ ಉದಕಂ ತಿಣಂ ವಾ ಮತ್ತಿಕಂ ವಾ ಸಿಞ್ಚೇಯ್ಯ ವಾ ಸಿಞ್ಚಾಪೇಯ್ಯ ವಾ ಪಾಚಿತ್ತಿಯ’’ನ್ತಿ ವಚನತೋ। ಯಥಾ ಕೋಟ್ಟನಖಣನಾದಿಕಾಯಿಕಕಿರಿಯಾಪಿ ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇ ಸಙ್ಗಹಿತಾ, ಏವಂ ಮಾತಿಕಾಉಜುಕರಣಾದಿಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇಪೀತಿ ಆಹ ‘‘ಸುಕ್ಖಮಾತಿಕಾಯ ಉಜುಕರಣ’’ನ್ತಿ। ಹತ್ಥಪಾದಮುಖಧೋವನನಹಆನೋದಕಸಿಞ್ಚನನ್ತಿ ಇಮಿನಾಪಿ ಪಕಾರನ್ತರೇನ ಕಪ್ಪಿಯಉದಕಸಿಞ್ಚನಮೇವ ದಸ್ಸೇತಿ। ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇ ಕೋಟ್ಟನಖಣನಾದಿವಸೇನ ಸಯಂ ಕರಣಸ್ಸಪಿ ಕಥಂ ಸಙ್ಗಹೋತಿ? ಅಕಪ್ಪಿಯನ್ತಿ ವೋಹರಿಯತೀತಿ ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೋತಿ ಅಕಪ್ಪಿಯಭೂತಂ ಕರಣಕಾರಾಪನಾದಿ ಸಬ್ಬಮೇವ ಸಙ್ಗಹಿತಂ, ನ ಪನ ಅಕಪ್ಪಿಯವಚನಮತ್ತನ್ತಿ ದಟ್ಠಬ್ಬಂ। ಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇಪಿ ಏಸೇವ ನಯೋ। ಸುಕ್ಖಮಾತಿಕಾಯ ಉಜುಕರಣನ್ತಿ ಇಮಿನಾ ಪುರಾಣಪಣ್ಣಾದೀನಂ ಹರಣಮ್ಪಿ ಸಙ್ಗಹಿತನ್ತಿ ದಟ್ಠಬ್ಬಂ। ಕುದಾಲಾದೀನಿ ಭೂಮಿಯಂ ಠಪೇತ್ವಾ ಠಾನತೋ ಹತ್ಥೇನ ಗಹೇತ್ವಾ ಠಾನಮೇವ ಪಾಕಟತರನ್ತಿ ‘‘ಓಭಾಸೋ’’ತಿ ವುತ್ತಂ।
28. Tattha koṭṭananti sayaṃ chindanaṃ. Koṭṭāpananti ‘‘imaṃ chindā’’ti aññesaṃ chedāpanaṃ. Āḷiyā bandhananti yathā gacchamūle udakaṃ santiṭṭhati, tathā samantato bandhanaṃ. Udakassāti akappiyaudakassa ‘‘kappiyaudakasiñcana’’nti visuṃ vakkhamānattā, tañca ārāmādiatthaṃ ropane akappiyavohāresupi kappiyavohāresupi kappiyaudakasiñcanādi vaṭṭatīti vakkhamānattā idhāpi vibhāgaṃ katvā kappiyaudakasiñcanādi visuṃ dassitaṃ. Ettha ca katamaṃ akappiyaudakaṃ, katamaṃ pana kappiyaudakanti? Sappāṇakaṃ akappiyaudakaṃ, appāṇakaṃ kappiyaudakanti. Kathaṃ viññāyatīti ce, ‘‘yo pana bhikkhu jānaṃ sappāṇakaṃ udakaṃ tiṇaṃ vā mattikaṃ vā siñceyya vā siñcāpeyya vā pācittiya’’nti vacanato. Yathā koṭṭanakhaṇanādikāyikakiriyāpi akappiyavohāre saṅgahitā, evaṃ mātikāujukaraṇādikappiyavohārepīti āha ‘‘sukkhamātikāya ujukaraṇa’’nti. Hatthapādamukhadhovananahaānodakasiñcananti imināpi pakārantarena kappiyaudakasiñcanameva dasseti. Akappiyavohāre koṭṭanakhaṇanādivasena sayaṃ karaṇassapi kathaṃ saṅgahoti? Akappiyanti vohariyatīti akappiyavohāroti akappiyabhūtaṃ karaṇakārāpanādi sabbameva saṅgahitaṃ, na pana akappiyavacanamattanti daṭṭhabbaṃ. Kappiyavohārepi eseva nayo. Sukkhamātikāya ujukaraṇanti iminā purāṇapaṇṇādīnaṃ haraṇampi saṅgahitanti daṭṭhabbaṃ. Kudālādīni bhūmiyaṃ ṭhapetvā ṭhānato hatthena gahetvā ṭhānameva pākaṭataranti ‘‘obhāso’’ti vuttaṃ.
೨೯. ಮಹಾಪಚ್ಚರಿವಾದಂ ಪತಿಟ್ಠಾಪೇತುಕಾಮೋ ಪಚ್ಛಾ ವದತಿ। ವನತ್ಥಾಯಾತಿ ಇದಂ ಕೇಚಿ ‘‘ವತತ್ಥಾಯಾ’’ತಿ ಪಠನ್ತಿ, ತೇಸಂ ವತಿಅತ್ಥಾಯಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ವಜಿರಬುದ್ಧಿಟೀಕಾಯಮ್ಪಿ ತಥೇವ ವುತ್ತಂ, ‘‘ಆರಾಮರೋಪಾ ವನರೋಪಾ, ಯೇ ನರಾ ಸೇತುಕಾರಕಾ’’ತಿ (ಸಂ॰ ನಿ॰ ೧.೪೭) ವಚನತೋ ಪನ ತಂ ವಿಚಾರೇತಬ್ಬಂ। ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇಪಿ ಏಕಚ್ಚಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ದಸ್ಸೇತುಂ ‘‘ನ ಕೇವಲಞ್ಚ ಸೇಸ’’ನ್ತಿಆದಿಮಾಹ। ಯಂ ಕಿಞ್ಚಿ ಮಾತಿಕನ್ತಿ ಸುಕ್ಖಮಾತಿಕಂ ವಾ ಅಸುಕ್ಖಮಾತಿಕಂ ವಾ। ಕಪ್ಪಿಯಉದಕಂ ಸಿಞ್ಚಿತುನ್ತಿ ಇಮಿನಾ ‘‘ಕಪ್ಪಿಯಉದಕಂ ಸಿಞ್ಚಥಾ’’ತಿ ವತ್ತುಮ್ಪಿ ವಟ್ಟತೀತಿ ದಸ್ಸೇತಿ। ಸಯಂ ರೋಪೇತುಮ್ಪಿ ವಟ್ಟತೀತಿ ಇಮಿನಾ ‘‘ರೋಪೇಹೀ’’ತಿ ವತ್ತುಮ್ಪಿ ವಟ್ಟತೀತಿಪಿ ಸಿದ್ಧಂ।
29. Mahāpaccarivādaṃ patiṭṭhāpetukāmo pacchā vadati. Vanatthāyāti idaṃ keci ‘‘vatatthāyā’’ti paṭhanti, tesaṃ vatiatthāyāti attho. Vajirabuddhiṭīkāyampi tatheva vuttaṃ, ‘‘ārāmaropā vanaropā, ye narā setukārakā’’ti (saṃ. ni. 1.47) vacanato pana taṃ vicāretabbaṃ. Akappiyavohārepi ekaccaṃ vaṭṭatīti dassetuṃ ‘‘na kevalañca sesa’’ntiādimāha. Yaṃ kiñci mātikanti sukkhamātikaṃ vā asukkhamātikaṃ vā. Kappiyaudakaṃ siñcitunti iminā ‘‘kappiyaudakaṃ siñcathā’’ti vattumpi vaṭṭatīti dasseti. Sayaṃ ropetumpi vaṭṭatīti iminā ‘‘ropehī’’ti vattumpi vaṭṭatītipi siddhaṃ.
೩೦. ಪಾಚಿತ್ತಿಯಞ್ಚೇವ ದುಕ್ಕಟಞ್ಚಾತಿ ಪಥವೀಖಣನಪಚ್ಚಯಾ ಪಾಚಿತ್ತಿಯಂ, ಕುಲಸಙ್ಗಹಪಚ್ಚಯಾ ದುಕ್ಕಟಂ। ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನಾತಿ ‘‘ಇದಂ ಖಣ, ಇದಂ ರೋಪೇಹೀ’’ತಿ ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನ। ದುಕ್ಕಟಮೇವಾತಿ ಕುಲಸಙ್ಗಹಪಚ್ಚಯಾ ದುಕ್ಕಟಂ। ಉಭಯತ್ರಾತಿ ಕಪ್ಪಿಯಾಕಪ್ಪಿಯಪಥವಿಯಂ।
30.Pācittiyañceva dukkaṭañcāti pathavīkhaṇanapaccayā pācittiyaṃ, kulasaṅgahapaccayā dukkaṭaṃ. Akappiyavohārenāti ‘‘idaṃ khaṇa, idaṃ ropehī’’ti akappiyavohārena. Dukkaṭamevāti kulasaṅgahapaccayā dukkaṭaṃ. Ubhayatrāti kappiyākappiyapathaviyaṃ.
ಸಬ್ಬತ್ಥಾತಿ ಕುಲಸಙ್ಗಹಪರಿಭೋಗಆರಾಮಾದಿಅತ್ಥಾಯ ರೋಪಿತೇ। ದುಕ್ಕಟಮ್ಪೀತಿ ನ ಕೇವಲಂ ಪಾಚಿತ್ತಿಯಮೇವ। ಕಪ್ಪಿಯೇನಾತಿ ಕಪ್ಪಿಯಉದಕೇನ। ತೇಸಂಯೇವ ದ್ವಿನ್ನನ್ತಿ ಕುಲಸಙ್ಗಹಪರಿಭೋಗಾನಂ। ದುಕ್ಕಟನ್ತಿ ಕುಲಸಙ್ಗಹತ್ಥಾಯ ಸಯಂ ಸಿಞ್ಚನೇ, ಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನ ವಾ ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನ ವಾ ಸಿಞ್ಚಾಪನೇ ದುಕ್ಕಟಂ, ಪರಿಭೋಗತ್ಥಾಯ ಸಯಂ ಸಿಞ್ಚನೇ, ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನ ಸಿಞ್ಚಾಪನೇ ಚ ದುಕ್ಕಟಂ। ಪಯೋಗಬಹುಲತಾಯಾತಿ ಸಯಂ ಕರಣೇ, ಕಾಯಪಯೋಗಸ್ಸ ಕಾರಾಪನೇ ವಚೀಪಯೋಗಸ್ಸ ಬಹುತ್ತೇನ। ಆಪತ್ತಿಬಹುಲತಾ ವೇದಿತಬ್ಬಾತಿ ಏತ್ಥ ಸಯಂ ಸಿಞ್ಚನೇ ಧಾರಾಪಚ್ಛೇದಗಣನಾಯ ಆಪತ್ತಿಗಣನಾ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಸಿಞ್ಚಾಪನೇ ಪನ ಪುನಪ್ಪುನಂ ಆಣಾಪೇನ್ತಸ್ಸ ವಾಚಾಯ ವಾಚಾಯ ಆಪತ್ತಿ, ಸಕಿಂ ಆಣತ್ತಸ್ಸ ಬಹುಸಿಞ್ಚನೇ ಏಕಾವ।
Sabbatthāti kulasaṅgahaparibhogaārāmādiatthāya ropite. Dukkaṭampīti na kevalaṃ pācittiyameva. Kappiyenāti kappiyaudakena. Tesaṃyeva dvinnanti kulasaṅgahaparibhogānaṃ. Dukkaṭanti kulasaṅgahatthāya sayaṃ siñcane, kappiyavohārena vā akappiyavohārena vā siñcāpane dukkaṭaṃ, paribhogatthāya sayaṃ siñcane, akappiyavohārena siñcāpane ca dukkaṭaṃ. Payogabahulatāyāti sayaṃ karaṇe, kāyapayogassa kārāpane vacīpayogassa bahuttena. Āpattibahulatā veditabbāti ettha sayaṃ siñcane dhārāpacchedagaṇanāya āpattigaṇanā veditabbā. Siñcāpane pana punappunaṃ āṇāpentassa vācāya vācāya āpatti, sakiṃ āṇattassa bahusiñcane ekāva.
ಓಚಿನನೇ ದುಕ್ಕಟಪಾಚಿತ್ತಿಯಾನೀತಿ ಕುಲಸಙ್ಗಹಪಚ್ಚಯಾ ದುಕ್ಕಟಂ, ಭೂತಗಾಮಪಾತಬ್ಯತಾಯ ಪಾಚಿತ್ತಿಯಂ। ಅಞ್ಞತ್ಥಾತಿ ವತ್ಥುಪೂಜಾದಿಅತ್ಥಾಯ ಓಚಿನನೇ। ಸಕಿಂ ಆಣತ್ತೋತಿ ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನ ಆಣತ್ತೋ । ಪಾಚಿತ್ತಿಯಮೇವಾತಿ ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನ ಆಣತ್ತತ್ತಾ ಭೂತಗಾಮಸಿಕ್ಖಾಪದೇನ (ಪಾಚಿ॰ ೯೦-೯೧) ಪಾಚಿತ್ತಿಯಂ। ಕಪ್ಪಿಯವಚನೇನ ಪನ ವತ್ಥುಪೂಜಾದಿಅತ್ಥಾಯ ಓಚಿನಾಪೇನ್ತಸ್ಸ ಅನಾಪತ್ತಿಯೇವ।
Ocinane dukkaṭapācittiyānīti kulasaṅgahapaccayā dukkaṭaṃ, bhūtagāmapātabyatāya pācittiyaṃ. Aññatthāti vatthupūjādiatthāya ocinane. Sakiṃ āṇattoti akappiyavohārena āṇatto . Pācittiyamevāti akappiyavohārena āṇattattā bhūtagāmasikkhāpadena (pāci. 90-91) pācittiyaṃ. Kappiyavacanena pana vatthupūjādiatthāya ocināpentassa anāpattiyeva.
೩೧. ಗನ್ಥನೇನ ನಿಬ್ಬತ್ತಂ ದಾಮಂ ಗನ್ಥಿಮಂ। ಏಸ ನಯೋ ಸೇಸೇಸುಪಿ। ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ಕುಲಸಙ್ಗಹತ್ಥಾಯ, ವತ್ಥುಪೂಜಾದಿಅತ್ಥಾಯ ವಾ ವುತ್ತನಯೇನ ಕರೋನ್ತಸ್ಸ ಕಾರಾಪೇನ್ತಸ್ಸ ಚ ದುಕ್ಕಟನ್ತಿ ಅತ್ಥೋ। ವಟ್ಟತೀತಿ ವತ್ಥುಪೂಜಾದಿಅತ್ಥಾಯ ವಟ್ಟತಿ, ಕುಲಸಙ್ಗಹತ್ಥಾಯ ಪನ ಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನ ಕಾರಾಪೇನ್ತಸ್ಸಪಿ ದುಕ್ಕಟಮೇವ। ಪುರಿಮನಯೇನೇವಾತಿ ‘‘ಭಿಕ್ಖುಸ್ಸ ವಾ’’ತಿಆದಿನಾ ವುತ್ತನಯೇನ। ಧಮ್ಮಾಸನವಿತಾನೇ ಬದ್ಧಕಣ್ಟಕೇಸು ಪುಪ್ಫಾನಿ ವಿನಿವಿಜ್ಝಿತ್ವಾ ಠಪೇನ್ತೀತಿ ಸಮ್ಬನ್ಧೋ। ಉಪರೂಪರಿ ವಿಜ್ಝಿತ್ವಾ ಛತ್ತಸದಿಸಂ ಕತ್ವಾ ಆವುಣನತೋ ‘‘ಛತ್ತಾಧಿಛತ್ತಂ ವಿಯಾ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ‘‘ಕದಲಿಕ್ಖನ್ಧಮ್ಹೀ’’ತಿಆದಿನಾ ವುತ್ತಂ ಸಬ್ಬಮೇವ ಸನ್ಧಾಯ ‘‘ತಂ ಅತಿಓಳಾರಿಕಮೇವಾ’’ತಿ ವುತ್ತಂ, ಸಬ್ಬತ್ಥ ಕರಣೇ, ಅಕಪ್ಪಿಯವೋಹಾರೇನ ಕಾರಾಪನೇ ಚ ದುಕ್ಕಟಮೇವಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ಪುಪ್ಫವಿಜ್ಝನತ್ಥಂ ಕಣ್ಟಕಮ್ಪಿ ಬನ್ಧಿತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ಇಮಸ್ಸ ಉಪಲಕ್ಖಣತ್ತಾ ಪುಪ್ಫದಾಮೋಲಮ್ಬಕಾದಿಅತ್ಥಾಯ ರಜ್ಜುಬನ್ಧನಾದಿಪಿ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ಕೇಚಿ ವದನ್ತಿ। ಅಞ್ಞೇ ಪನ ‘‘ಪುಪ್ಫವಿಜ್ಝನತ್ಥಂ ಕಣ್ಟಕನ್ತಿ ವಿಸೇಸಿತತ್ತಾ ತದತ್ಥಂ ಕಣ್ಟಕಮೇವ ಬನ್ಧಿತುಂ ನ ವಟ್ಟತಿ, ತಞ್ಚ ಅಟ್ಠಕಥಾಪಮಾಣೇನಾ’’ತಿ ವದನ್ತಿ, ವೀಮಂಸಿತ್ವಾ ಗಹೇತಬ್ಬಂ। ಪುಪ್ಫಪಟಿಚ್ಛಕಂ ನಾಮ ದನ್ತಾದೀಹಿ ಕತಂ ಪುಪ್ಫಾಧಾನಂ। ಏತಮ್ಪಿ ನಾಗದನ್ತಕಮ್ಪಿ ಸಛಿದ್ದಮೇವ ಗಹೇತಬ್ಬಂ। ಅಸೋಕಪಿಣ್ಡಿಯಾತಿ ಅಸೋಕಸಾಖಾನಂ, ಪುಪ್ಫಾನಂ ವಾ ಸಮೂಹೇ। ಸಾರತ್ಥದೀಪನಿಯಂ (ಸಾರತ್ಥ॰ ಟೀ॰ ೨.೪೩೧) ಪನ ‘‘ಅಸೋಕಪಿಣ್ಡಿಯಾತಿ ಅಸೋಕಪುಪ್ಫಮಞ್ಜರಿಕಾಯಾ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ಧಮ್ಮರಜ್ಜು ನಾಮ ಚೇತಿಯಂ ವಾ ಬೋಧಿಂ ವಾ ಪುಪ್ಫಪ್ಪವೇಸನತ್ಥಂ ಆವಿಜ್ಝಿತ್ವಾ ಬನ್ಧರಜ್ಜು। ವಿಮತಿವಿನೋದನಿಯಂ (ವಿ॰ ವಿ॰ ಟೀ॰ ೧.೪೩೧) ಪನ ‘‘ಧಮ್ಮರಜ್ಜು ನಾಮ ಚೇತಿಯಾದೀನಿ ಪರಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾ ತೇಸಞ್ಚ ರಜ್ಜುಯಾ ಚ ಅನ್ತರಾ ಪುಪ್ಫಪ್ಪವೇಸನತ್ಥಾಯ ಬನ್ಧರಜ್ಜು। ಸಿಥಿಲವಟ್ಟಿತಾಯ ವಾ ವಟ್ಟಿಯಾ ಅಬ್ಭನ್ತರೇ ಪುಪ್ಫಪ್ಪವೇಸನತ್ಥಾಯ ಏವಂ ಬನ್ಧಾತಿಪಿ ವದನ್ತೀ’’ತಿ ವುತ್ತಂ।
31. Ganthanena nibbattaṃ dāmaṃ ganthimaṃ. Esa nayo sesesupi. Na vaṭṭatīti kulasaṅgahatthāya, vatthupūjādiatthāya vā vuttanayena karontassa kārāpentassa ca dukkaṭanti attho. Vaṭṭatīti vatthupūjādiatthāya vaṭṭati, kulasaṅgahatthāya pana kappiyavohārena kārāpentassapi dukkaṭameva. Purimanayenevāti ‘‘bhikkhussa vā’’tiādinā vuttanayena. Dhammāsanavitāne baddhakaṇṭakesu pupphāni vinivijjhitvā ṭhapentīti sambandho. Uparūpari vijjhitvā chattasadisaṃ katvā āvuṇanato ‘‘chattādhichattaṃ viyā’’ti vuttaṃ. ‘‘Kadalikkhandhamhī’’tiādinā vuttaṃ sabbameva sandhāya ‘‘taṃ atioḷārikamevā’’ti vuttaṃ, sabbattha karaṇe, akappiyavohārena kārāpane ca dukkaṭamevāti attho. Pupphavijjhanatthaṃ kaṇṭakampi bandhituṃ na vaṭṭatīti imassa upalakkhaṇattā pupphadāmolambakādiatthāya rajjubandhanādipi na vaṭṭatīti keci vadanti. Aññe pana ‘‘pupphavijjhanatthaṃ kaṇṭakanti visesitattā tadatthaṃ kaṇṭakameva bandhituṃ na vaṭṭati, tañca aṭṭhakathāpamāṇenā’’ti vadanti, vīmaṃsitvā gahetabbaṃ. Pupphapaṭicchakaṃ nāma dantādīhi kataṃ pupphādhānaṃ. Etampi nāgadantakampi sachiddameva gahetabbaṃ. Asokapiṇḍiyāti asokasākhānaṃ, pupphānaṃ vā samūhe. Sāratthadīpaniyaṃ (sārattha. ṭī. 2.431) pana ‘‘asokapiṇḍiyāti asokapupphamañjarikāyā’’ti vuttaṃ. Dhammarajju nāma cetiyaṃ vā bodhiṃ vā pupphappavesanatthaṃ āvijjhitvā bandharajju. Vimativinodaniyaṃ (vi. vi. ṭī. 1.431) pana ‘‘dhammarajju nāma cetiyādīni parikkhipitvā tesañca rajjuyā ca antarā pupphappavesanatthāya bandharajju. Sithilavaṭṭitāya vā vaṭṭiyā abbhantare pupphappavesanatthāya evaṃ bandhātipi vadantī’’ti vuttaṃ.
ಮತ್ಥಕದಾಮನ್ತಿ ಧಮ್ಮಾಸನಾದಿಮತ್ಥಕೇ ಪಲಮ್ಬಕದಾಮಂ। ತೇಸಂಯೇವಾತಿ ಉಪ್ಪಲಾದೀನಂ ಏವ। ವಾಕೇನ ವಾತಿ ಪುಪ್ಫನಾಳಂ ಫಾಲೇತ್ವಾ ಪುಪ್ಫೇನ ಏಕಾಬದ್ಧಟ್ಠಿತವಾಕೇನ ದಣ್ಡೇನ ಚ ಏಕಾಬದ್ಧೇನೇವ। ಏತೇನ ಪುಪ್ಫಂ ಬೀಜಗಾಮಸಙ್ಗಹಂ ನ ಗಚ್ಛತಿ ಪಞ್ಚಸು ಬೀಜೇಸು ಅಪವಿಟ್ಠತ್ತಾ ಪಣ್ಣಂ ವಿಯ, ತಸ್ಮಾ ಕಪ್ಪಿಯಂ ಅಕಾರಾಪೇತ್ವಾಪಿ ವಿಕೋಪನೇ ದೋಸೋ ನತ್ಥಿ। ಯಞ್ಚ ಛಿನ್ನಸ್ಸಪಿ ಮಕುಳಸ್ಸ ವಿಕಸನಂ, ತಮ್ಪಿ ಅತಿತರುಣಸ್ಸ ಅಭಾವಾ ವುಡ್ಢಿಲಕ್ಖಣಂ ನ ಹೋತಿ, ಪರಿಣತಸ್ಸ ಪನ ಮಕುಳಸ್ಸ ಪತ್ತಾನಂ ಸಿನೇಹೇ ಪರಿಯಾದಾನಂ ಗತೇ ವಿಸುಂಭಾವೋ ಏವ ವಿಕಾಸೋ, ತೇನೇವ ಛಿನ್ನಮಕುಳವಿಕಾಸೋ ಅಛಿನ್ನಮಕುಳವಿಕಾಸತೋ ಪರಿಹೀನೋ, ಮಿಲಾತನಿಯುತ್ತೋ ವಾ ದಿಸ್ಸತಿ। ಯಞ್ಚ ಮಿಲಾತಸ್ಸ ಉದಕಸಞ್ಞೋಗೇ ಅಮಿಲಾನತಾಪಜ್ಜನಂ, ತಮ್ಪಿ ತಮ್ಬುಲಪಣ್ಣಾದೀಸು ಸಮಾನಂ ವುಡ್ಢಿಲಕ್ಖಣಂ ನ ಹೋತಿ। ಪಾಳಿಅಟ್ಠಕಥಾಸು ಚ ನ ಕತ್ಥಚಿ ಪುಪ್ಫಾನಂ ಕಪ್ಪಿಯಕರಣಂ ಆಗತಂ, ತಸ್ಮಾ ಪುಪ್ಫಂ ಸಬ್ಬಥಾ ಅಬೀಜಮೇವಾತಿ ವಿಞ್ಞಾಯತಿ, ವೀಮಂಸಿತ್ವಾ ಗಹೇತಬ್ಬಂ।
Matthakadāmanti dhammāsanādimatthake palambakadāmaṃ. Tesaṃyevāti uppalādīnaṃ eva. Vākena vāti pupphanāḷaṃ phāletvā pupphena ekābaddhaṭṭhitavākena daṇḍena ca ekābaddheneva. Etena pupphaṃ bījagāmasaṅgahaṃ na gacchati pañcasu bījesu apaviṭṭhattā paṇṇaṃ viya, tasmā kappiyaṃ akārāpetvāpi vikopane doso natthi. Yañca chinnassapi makuḷassa vikasanaṃ, tampi atitaruṇassa abhāvā vuḍḍhilakkhaṇaṃ na hoti, pariṇatassa pana makuḷassa pattānaṃ sinehe pariyādānaṃ gate visuṃbhāvo eva vikāso, teneva chinnamakuḷavikāso achinnamakuḷavikāsato parihīno, milātaniyutto vā dissati. Yañca milātassa udakasaññoge amilānatāpajjanaṃ, tampi tambulapaṇṇādīsu samānaṃ vuḍḍhilakkhaṇaṃ na hoti. Pāḷiaṭṭhakathāsu ca na katthaci pupphānaṃ kappiyakaraṇaṃ āgataṃ, tasmā pupphaṃ sabbathā abījamevāti viññāyati, vīmaṃsitvā gahetabbaṃ.
‘‘ಪಸಿಬ್ಬಕೇ ವಿಯಾ’’ತಿ ವುತ್ತತ್ತಾ ಪುಪ್ಫಂ ಪಸಿಬ್ಬಕೇ ವಾ ಪಸಿಬ್ಬಕಸದಿಸಂ ಬನ್ಧೇ ಯತ್ಥ ಕತ್ಥಚಿ ಚೀವರೇ ವಾ ಪಕ್ಖಿಪಿತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ಸಿದ್ಧಂ। ಸಾರತ್ಥದೀಪನಿಯಂ (ಸಾರತ್ಥ॰ ಟೀ॰ ೨.೪೩೧) ಪನ ‘‘ಖನ್ಧೇ ಠಪಿತಕಾಸಾವಸ್ಸಾತಿ ಖನ್ಧೇ ಠಪಿತಸಙ್ಘಾಟಿಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ। ತಞ್ಹಿ ತಥಾಬನ್ಧಿತುಂ ಸಕ್ಕಾ ಭವೇಯ್ಯ। ಇಮಿನಾ ಚ ಅಞ್ಞಮ್ಪಿ ತಾದಿಸಂ ಕಾಸಾವಂ ವಾ ವತ್ಥಂ ವಾ ವುತ್ತನಯೇನ ಬನ್ಧಿತ್ವಾ ತತ್ಥ ಪುಪ್ಫಾನಿ ಪಕ್ಖಿಪಿತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ಸಿದ್ಧಂ। ಅಂಸಭಣ್ಡಿಕಪಸಿಬ್ಬಕೇ ಪಕ್ಖಿತ್ತಸದಿಸತ್ತಾ ವೇಠಿಮಂ ನಾಮ ನ ಜಾತಂ, ತಸ್ಮಾ ಸಿಥಿಲಬನ್ಧಸ್ಸ ಅನ್ತರನ್ತರಾ ಪಕ್ಖಿಪಿತುಮ್ಪಿ ವಟ್ಟತೀತಿ ವದನ್ತೀ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ಹೇಟ್ಠಾ ದಣ್ಡಕಂ ಪನ ಬನ್ಧಿತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ರಜ್ಜುಆದೀಹಿ ಬನ್ಧನಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ, ಪುಪ್ಫಸ್ಸೇವ ಪನ ಅಚ್ಛಿನ್ನದಣ್ಡಕೇಹಿ ಬನ್ಧಿತುಂ ವಟ್ಟತಿ ಏವ।
‘‘Pasibbake viyā’’ti vuttattā pupphaṃ pasibbake vā pasibbakasadisaṃ bandhe yattha katthaci cīvare vā pakkhipituṃ vaṭṭatīti siddhaṃ. Sāratthadīpaniyaṃ (sārattha. ṭī. 2.431) pana ‘‘khandhe ṭhapitakāsāvassāti khandhe ṭhapitasaṅghāṭiṃ sandhāya vuttaṃ. Tañhi tathābandhituṃ sakkā bhaveyya. Iminā ca aññampi tādisaṃ kāsāvaṃ vā vatthaṃ vā vuttanayena bandhitvā tattha pupphāni pakkhipituṃ vaṭṭatīti siddhaṃ. Aṃsabhaṇḍikapasibbake pakkhittasadisattā veṭhimaṃ nāma na jātaṃ, tasmā sithilabandhassa antarantarā pakkhipitumpi vaṭṭatīti vadantī’’ti vuttaṃ. Heṭṭhā daṇḍakaṃ pana bandhituṃ navaṭṭatīti rajjuādīhi bandhanaṃ sandhāya vuttaṃ, pupphasseva pana acchinnadaṇḍakehi bandhituṃ vaṭṭati eva.
ಪುಪ್ಫಪಟೇ ಚ ದಟ್ಠಬ್ಬನ್ತಿ ಪುಪ್ಫಪಟಂ ಕರೋನ್ತಸ್ಸ ದೀಘತೋ ಪುಪ್ಫದಾಮಸ್ಸ ಹರಣಪಚ್ಚಾಹರಣವಸೇನ ಪೂರಣಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ, ತಿರಿಯತೋ ಹರಣಂ ಪನ ವಾಯಿಮಂ ನಾಮ ಹೋತಿ, ನ ಪುರಿಮಂ। ‘‘ಪುರಿಮಟ್ಠಾನಂ ಅತಿಕ್ಕಾಮೇತೀ’’ತಿ ಸಾಮಞ್ಞತೋ ವುತ್ತತ್ತಾ ಪುರಿಮಂ ಪುಪ್ಫಕೋಟಿಂ ಫುಸಾಪೇತ್ವಾ ವಾ ಅಫುಸಾಪೇತ್ವಾ ವಾ ಪರಿಕ್ಖಿಪನವಸೇನ ಅತಿಕ್ಕಾಮೇನ್ತಸ್ಸ ಆಪತ್ತಿಯೇವ। ಬನ್ಧಿತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ಪುಪ್ಫರಹಿತಾಯ ಸುತ್ತವಾಕಕೋಟಿಯಾ ಬನ್ಧಿತುಂ ವಟ್ಟತಿ। ಏಕವಾರಂ ಹರಿತ್ವಾ ಪರಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾತಿ ಇದಂ ಪುಬ್ಬೇ ವುತ್ತಚೇತಿಯಾದಿಪರಿಕ್ಖೇಪಂ ಪುಪ್ಫಪಟಕರಣಞ್ಚ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ, ತಸ್ಮಾ ಚೇತಿಯಂ ವಾ ಬೋಧಿಂ ವಾ ಪರಿಕ್ಖಿಪನ್ತೇನ ಏಕವಾರಂ ಪರಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾ ಪುರಿಮಟ್ಠಾನಂ ಸಮ್ಪತ್ತೇ ಅಞ್ಞಸ್ಸ ದಾತಬ್ಬಂ, ತೇನಪಿ ಏಕವಾರಂ ಪರಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾ ತಥೇವ ಕಾತಬ್ಬಂ। ಪುಪ್ಫಪಟಂ ಕರೋನ್ತೇನ ಚ ಹರಿತ್ವಾ ಅಞ್ಞಸ್ಸ ದಾತಬ್ಬಂ, ತೇನಪಿ ತಥೇವ ಕಾತಬ್ಬಂ। ಸಚೇಪಿ ದ್ವೇಯೇವ ಭಿಕ್ಖೂ ಉಭೋಸು ಪಸ್ಸೇಸು ಠತ್ವಾ ಪರಿಯಾಯೇನ ಹರನ್ತಿ, ವಟ್ಟತಿಯೇವಾತಿ ವದನ್ತಿ।
Pupphapaṭe ca daṭṭhabbanti pupphapaṭaṃ karontassa dīghato pupphadāmassa haraṇapaccāharaṇavasena pūraṇaṃ sandhāya vuttaṃ, tiriyato haraṇaṃ pana vāyimaṃ nāma hoti, na purimaṃ. ‘‘Purimaṭṭhānaṃ atikkāmetī’’ti sāmaññato vuttattā purimaṃ pupphakoṭiṃ phusāpetvā vā aphusāpetvā vā parikkhipanavasena atikkāmentassa āpattiyeva. Bandhituṃ vaṭṭatīti puppharahitāya suttavākakoṭiyā bandhituṃ vaṭṭati. Ekavāraṃ haritvā parikkhipitvāti idaṃ pubbe vuttacetiyādiparikkhepaṃ pupphapaṭakaraṇañca sandhāya vuttaṃ, tasmā cetiyaṃ vā bodhiṃ vā parikkhipantena ekavāraṃ parikkhipitvā purimaṭṭhānaṃ sampatte aññassa dātabbaṃ, tenapi ekavāraṃ parikkhipitvā tatheva kātabbaṃ. Pupphapaṭaṃ karontena ca haritvā aññassa dātabbaṃ, tenapi tatheva kātabbaṃ. Sacepi dveyeva bhikkhū ubhosu passesu ṭhatvā pariyāyena haranti, vaṭṭatiyevāti vadanti.
ಪರೇಹಿ ಪೂರಿತನ್ತಿ ದೀಘತೋ ಪಸಾರಿತಂ। ವಾಯಿತುನ್ತಿ ತಿರಿಯತೋ ಹರಿತುಂ, ತಂ ಪನ ಏಕವಾರಮ್ಪಿ ನ ಲಭತಿ। ಪುಪ್ಫಾನಿ ಠಪೇನ್ತೇನಾತಿ ಅಗನ್ಥಿತಾನಿ ಪಾಕತಿಕಪುಪ್ಫಾನಿ ಅಞ್ಞಮಞ್ಞಂ ಫುಸಾಪೇತ್ವಾಪಿ ಠಪೇನ್ತೇನ। ಪುಪ್ಫದಾಮಂ ಪನ ಪೂಜನತ್ಥಾಯ ಭೂಮಿಯಂ ಠಪೇನ್ತೇನ ಫುಸಾಪೇತ್ವಾ ವಾ ಅಫುಸಾಪೇತ್ವಾ ವಾ ದಿಗುಣಂ ಕತ್ವಾ ಠಪೇತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ವದನ್ತಿ।
Parehi pūritanti dīghato pasāritaṃ. Vāyitunti tiriyato harituṃ, taṃ pana ekavārampi na labhati. Pupphāni ṭhapentenāti aganthitāni pākatikapupphāni aññamaññaṃ phusāpetvāpi ṭhapentena. Pupphadāmaṃ pana pūjanatthāya bhūmiyaṃ ṭhapentena phusāpetvā vā aphusāpetvā vā diguṇaṃ katvā ṭhapetuṃ na vaṭṭatīti vadanti.
೩೨. ಘಟಿಕದಾಮಓಲಮ್ಬಕೋತಿ ಹೇಟ್ಠಾಭಾಗೇ ಘಟಿಕಾಕಾರಯುತ್ತೋ, ದಾರುಘಟಿಕಾಕಾರೋ ವಾ ಓಲಮ್ಬಕೋ। ಸಾರತ್ಥದೀಪನಿಯಂ (ಸಾರತ್ಥ॰ ಟೀ॰ ೨.೪೩೧) ಪನ ‘‘ಘಟಿಕದಾಮಓಲಮ್ಬಕೋತಿ ಅನ್ತೇ ಘಟಿಕಾಕಾರಯುತ್ತೋ ಯಮಕದಾಮಓಲಮ್ಬಕೋ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ವಜಿರಬುದ್ಧಿಟೀಕಾಯಂ (ವಜಿರ॰ ಟೀ॰ ಪಾರಾಜಿಕ ೪೩೧) ಪನ ‘‘ಘಟಿಕದಾಮಓಲಮ್ಬಕೋತಿ ಯಮಕದಾಮಓಲಮ್ಬಕೋತಿ ಲಿಖಿತ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಂ, ಏಕೇಕಂ ಪನ ದಾಮಂ ನಿಕ್ಖನ್ತಸುತ್ತಕೋಟಿಯಾವ ಬನ್ಧಿತ್ವಾ ಓಲಮ್ಬಿತುಂ ವಟ್ಟತಿ, ಪುಪ್ಫದಾಮದ್ವಯಂ ಸಙ್ಘಟಿತುಕಾಮೇನಪಿ ನಿಕ್ಖನ್ತಸುತ್ತಕೋಟಿಯಾವ ಸುತ್ತಕೋಟಿಂ ಸಙ್ಘಟಿತುಂ ವಟ್ಟತಿ। ಅಡ್ಢಚನ್ದಾಕಾರೇನ ಮಾಲಾಗುಣಪರಿಕ್ಖೇಪೋತಿ ಅಡ್ಢಚನ್ದಾಕಾರೇನ ಮಾಲಾಗುಣಸ್ಸ ಪುನಪ್ಪುನಂ ಹರಣಪಚ್ಚಾಹರಣವಸೇನ ಪೂರೇತ್ವಾ ಪರಿಕ್ಖಿಪನಂ, ತೇನೇವ ತಂ ಪುರಿಮೇ ಪವಿಟ್ಠಂ, ತಸ್ಮಾ ಏತಮ್ಪಿ ಅಡ್ಢಚನ್ದಾಕಾರಂ ಪುನಪ್ಪುನಂ ಹರಣಪಚ್ಚಾಹರಣವಸೇನ ಪೂರೇತುಂ ನ ವಟ್ಟತಿ। ಏಕವಾರಂ ಪನ ಅಡ್ಢಚನ್ದಾಕಾರಕರಣೇ ಮಾಲಾಗುಣಂ ಹರಿತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ವದನ್ತಿ। ಪುಪ್ಫದಾಮಕರಣನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಸುತ್ತಕೋಟಿಯಂ ಗಹೇತ್ವಾಪಿ ಏಕತೋ ಕಾತುಂ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ವದನ್ತಿ। ಸುತ್ತಮಯಂ ಗೇಣ್ಡುಕಂ ನಾಮ, ಗೇಣ್ಡುಕಖರಪತ್ತದಾಮಾನಂ ಪಟಿಕ್ಖಿತ್ತತ್ತಾ ಚೇಲಾದೀಹಿ ಕತದಾಮಮ್ಪಿ ನ ವಟ್ಟತಿ ಅಕಪ್ಪಿಯಾನುಲೋಮತ್ತಾತಿ ವದನ್ತಿ। ಪರಸನ್ತಕಂ ದೇತಿ, ದುಕ್ಕಟಮೇವಾತಿ ವಿಸ್ಸಾಸಗ್ಗಾಹೇನ ಪರಸನ್ತಕಂ ಗಹೇತ್ವಾ ದೇನ್ತಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ। ಥುಲ್ಲಚ್ಚಯನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಭಣ್ಡದೇಯ್ಯಮ್ಪಿ ಹೋತಿ।
32.Ghaṭikadāmaolambakoti heṭṭhābhāge ghaṭikākārayutto, dārughaṭikākāro vā olambako. Sāratthadīpaniyaṃ (sārattha. ṭī. 2.431) pana ‘‘ghaṭikadāmaolambakoti ante ghaṭikākārayutto yamakadāmaolambako’’ti vuttaṃ. Vajirabuddhiṭīkāyaṃ (vajira. ṭī. pārājika 431) pana ‘‘ghaṭikadāmaolambakoti yamakadāmaolambakoti likhita’’nti vuttaṃ, ekekaṃ pana dāmaṃ nikkhantasuttakoṭiyāva bandhitvā olambituṃ vaṭṭati, pupphadāmadvayaṃ saṅghaṭitukāmenapi nikkhantasuttakoṭiyāva suttakoṭiṃ saṅghaṭituṃ vaṭṭati. Aḍḍhacandākārena mālāguṇaparikkhepoti aḍḍhacandākārena mālāguṇassa punappunaṃ haraṇapaccāharaṇavasena pūretvā parikkhipanaṃ, teneva taṃ purime paviṭṭhaṃ, tasmā etampi aḍḍhacandākāraṃ punappunaṃ haraṇapaccāharaṇavasena pūretuṃ na vaṭṭati. Ekavāraṃ pana aḍḍhacandākārakaraṇe mālāguṇaṃ harituṃ vaṭṭatīti vadanti. Pupphadāmakaraṇanti ettha suttakoṭiyaṃ gahetvāpi ekato kātuṃ na vaṭṭatīti vadanti. Suttamayaṃ geṇḍukaṃ nāma, geṇḍukakharapattadāmānaṃ paṭikkhittattā celādīhi katadāmampi na vaṭṭati akappiyānulomattāti vadanti. Parasantakaṃ deti, dukkaṭamevāti vissāsaggāhena parasantakaṃ gahetvā dentaṃ sandhāya vuttaṃ. Thullaccayanti ettha bhaṇḍadeyyampi hoti.
೩೩. ತಞ್ಚ ಖೋ ವತ್ಥುಪೂಜನತ್ಥಾಯಾತಿ ಮಾತಾಪಿತೂನಮ್ಪಿ ಪುಪ್ಫಂ ದೇನ್ತೇನ ವತ್ಥುಪೂಜನತ್ಥಾಯೇವ ದಾತಬ್ಬನ್ತಿ ದಸ್ಸೇತಿ। ‘‘ಮಣ್ಡನತ್ಥಾಯ ಪನ ಸಿವಲಿಙ್ಗಾದಿಪೂಜನತ್ಥಾಯಾ’’ತಿ ಏತ್ತಕಮೇವ ವುತ್ತತ್ತಾ ‘‘ಇಮಂ ವಿಕ್ಕಿಣಿತ್ವಾ ಜೀವಿಸ್ಸನ್ತೀ’’ತಿ ಮಾತಾಪಿತೂನಂ ವಟ್ಟತಿ, ಸೇಸಞಾತಕಾನಂ ತಾವಕಾಲಿಕಮೇವ ದಾತುಂ ವಟ್ಟತಿ। ಕಸ್ಸಚಿಪೀತಿ ಞಾತಕಸ್ಸ ವಾ ಅಞ್ಞಾತಕಸ್ಸ ವಾ ಕಸ್ಸಚಿಪಿ। ಞಾತಿಸಾಮಣೇರೇಹೇವಾತಿ ತೇಸಂ ಗಿಹಿಪರಿಕಮ್ಮಮೋಚನತ್ಥಂ ವುತ್ತಂ। ಇತರೇತಿ ಅಞ್ಞಾತಕಾ। ತೇಹಿಪಿ ಸಾಮಣೇರೇಹಿ ಆಚರಿಯುಪಜ್ಝಾಯಾನಂ ವತ್ತಸೀಸೇನ ಹರಿತಬ್ಬಂ। ಸಮ್ಪತ್ತಾನಂ ಸಾಮಣೇರಾನಂ ಉಪಡ್ಢಭಾಗಂ ದಾತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ಸಙ್ಘಿಕಸ್ಸ ಲಾಭಸ್ಸ ಉಪಚಾರಸೀಮಟ್ಠಸಾಮಣೇರಾನಮ್ಪಿ ಸನ್ತಕತ್ತಾ ತೇಸಮ್ಪಿ ಉಪಡ್ಢಭಾಗೋ ಲಬ್ಭತೇವಾತಿ ಕತ್ವಾ ವುತ್ತಂ। ಚೂಳಕನ್ತಿ ಉಪಡ್ಢಭಾಗತೋಪಿ ಉಪಡ್ಢಂ। ಚತುತ್ಥಭಾಗಸ್ಸೇತಂ ಅಧಿವಚನಂ। ಸಾಮಣೇರಾ…ಪೇ॰… ಠಪೇನ್ತೀತಿ ಇದಂ ಅರಕ್ಖಿತಅಗೋಪಿತಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ। ಸಾರತ್ಥದೀಪನಿಯಂ ಪನ ‘‘ವಸ್ಸಗ್ಗೇನ ಅಭಾಜನೀಯಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಂ। ತತ್ಥ ತತ್ಥಾತಿ ಮಗ್ಗೇ ವಾ ಚೇತಿಯಙ್ಗಣೇ ವಾ।
33.Tañca kho vatthupūjanatthāyāti mātāpitūnampi pupphaṃ dentena vatthupūjanatthāyeva dātabbanti dasseti. ‘‘Maṇḍanatthāya pana sivaliṅgādipūjanatthāyā’’ti ettakameva vuttattā ‘‘imaṃ vikkiṇitvā jīvissantī’’ti mātāpitūnaṃ vaṭṭati, sesañātakānaṃ tāvakālikameva dātuṃ vaṭṭati. Kassacipīti ñātakassa vā aññātakassa vā kassacipi. Ñātisāmaṇerehevāti tesaṃ gihiparikammamocanatthaṃ vuttaṃ. Itareti aññātakā. Tehipi sāmaṇerehi ācariyupajjhāyānaṃ vattasīsena haritabbaṃ. Sampattānaṃ sāmaṇerānaṃ upaḍḍhabhāgaṃ dātuṃ vaṭṭatīti saṅghikassa lābhassa upacārasīmaṭṭhasāmaṇerānampi santakattā tesampi upaḍḍhabhāgo labbhatevāti katvā vuttaṃ. Cūḷakanti upaḍḍhabhāgatopi upaḍḍhaṃ. Catutthabhāgassetaṃ adhivacanaṃ. Sāmaṇerā…pe… ṭhapentīti idaṃ arakkhitaagopitaṃ sandhāya vuttaṃ. Sāratthadīpaniyaṃ pana ‘‘vassaggena abhājanīyaṃ sandhāya vutta’’nti vuttaṃ. Tattha tatthāti magge vā cetiyaṅgaṇe vā.
೩೪. ಸಾಮಣೇರೇಹಿ ದಾಪೇತುಂ ನ ಲಭನ್ತೀತಿ ಇದಂ ಸಾಮಣೇರೇಹಿ ಗಿಹಿಕಮ್ಮಂ ಕಾರಿತಂ ವಿಯ ಹೋತೀತಿ ವುತ್ತಂ, ನ ಪನ ಪುಪ್ಫದಾನಂ ಹೋತೀತಿ ಸಾಮಣೇರಾನಮ್ಪಿ ನ ವಟ್ಟನತೋ। ವುತ್ತಞ್ಚ ‘‘ಸಯಮೇವಾ’’ತಿಆದಿ। ನ ಹಿ ತಂ ಪುಪ್ಫದಾನಂ ನಾಮ ಸಿಯಾ। ಯದಿ ಹಿ ತಥಾ ಆಗತಾನಂ ತೇಸಂ ದಾನಂ ಪುಪ್ಫದಾನಂ ನಾಮ ಭವೇಯ್ಯ , ಸಾಮಣೇರೇಹಿಪಿ ದಾತುಂ ನ ಲಬ್ಭೇಯ್ಯ। ಸಯಮೇವಾತಿ ಸಾಮಣೇರಾ ಸಯಮೇವ। ಯಾಗುಭತ್ತಾದೀನಿ ಆದಾಯಾತಿ ಇದಂ ಭಿಕ್ಖೂನಂ ಅತ್ಥಾಯ ಯಾಗುಭತ್ತಾದಿಸಮ್ಪಾದನಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತತ್ತಾ ‘‘ನ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ಅವಿಸೇಸೇನ ವುತ್ತಂ। ಅವಿಸೇಸೇನ ವುತ್ತನ್ತಿ ಇಮಿನಾ ಸಬ್ಬೇಸಮ್ಪಿ ನ ವಟ್ಟತೀತಿ ದಸ್ಸೇತಿ।
34.Sāmaṇerehi dāpetuṃ na labhantīti idaṃ sāmaṇerehi gihikammaṃ kāritaṃ viya hotīti vuttaṃ, na pana pupphadānaṃ hotīti sāmaṇerānampi na vaṭṭanato. Vuttañca ‘‘sayamevā’’tiādi. Na hi taṃ pupphadānaṃ nāma siyā. Yadi hi tathā āgatānaṃ tesaṃ dānaṃ pupphadānaṃ nāma bhaveyya , sāmaṇerehipi dātuṃ na labbheyya. Sayamevāti sāmaṇerā sayameva. Yāgubhattādīni ādāyāti idaṃ bhikkhūnaṃ atthāya yāgubhattādisampādanaṃ sandhāya vuttattā ‘‘na vaṭṭatī’’ti avisesena vuttaṃ. Avisesena vuttanti iminā sabbesampi na vaṭṭatīti dasseti.
೩೫. ವುತ್ತನಯೇನೇವಾತಿ ‘‘ಮಾತಾಪಿತೂನಂ ತಾವ ಹರಿತ್ವಾಪಿ ಹರಾಪೇತ್ವಾಪಿ ಪಕ್ಕೋಸಿತ್ವಾಪಿ ಪಕ್ಕೋಸಾಪೇತ್ವಾಪಿ ದಾತುಂ ವಟ್ಟತಿ, ಸೇಸಞಾತಕಾನಂ ಪಕ್ಕೋಸಾಪೇತ್ವಾವ। ಮಾತಾಪಿತೂನಞ್ಚ ಹರಾಪೇನ್ತೇನ ಞಾತಿಸಾಮಣೇರೇಹೇವ ಹರಾಪೇತಬ್ಬಂ। ಇತರೇ ಪನ ಯದಿ ಸಯಮೇವ ಇಚ್ಛನ್ತಿ, ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ಇಮಂ ಪುಪ್ಫದಾನೇ ವುತ್ತನಯಂ ಫಲದಾನೇಪಿ ಅತಿದಿಸತಿ, ತಸ್ಮಾ ಫಲಮ್ಪಿ ಮಾತಾಪಿತೂನಂ ಹರಣಹರಾಪನಾದಿನಾ ದಾತುಂ ವಟ್ಟತಿ, ಸೇಸಞಾತೀನಂ ಪಕ್ಕೋಸಾಪೇತ್ವಾವ। ಇದಾನಿ ‘‘ಯೋ ಹರಿತ್ವಾ ವಾ ಹರಾಪೇತ್ವಾ ವಾ…ಪೇ॰… ಇಸ್ಸರವತಾಯ ದದತೋ ಥುಲ್ಲಚ್ಚಯ’’ನ್ತಿ (ಪಾರಾ॰ ಅಟ್ಠ॰ ೨.೪೩೬-೪೩೭) ಇಮಂ ಪುಪ್ಫದಾನೇ ವುತ್ತನಯಂ ಫಲದಾನೇ ಸಙ್ಖಿಪಿತ್ವಾ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ‘‘ಕುಲಸಙ್ಗಹತ್ಥಾಯ ಪನಾ’’ತಿಆದಿಮಾಹ। ಖೀಣಪರಿಬ್ಬಯಾನನ್ತಿ ಆಗನ್ತುಕೇ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ। ಫಲಪರಿಚ್ಛೇದೇನಾತಿ ‘‘ಏತ್ತಕಾನಿ ಫಲಾನಿ ದಾತಬ್ಬಾನೀ’’ತಿ ಏವಂ ಫಲಪರಿಚ್ಛೇದೇನ ವಾ। ರುಕ್ಖಪರಿಚ್ಛೇದೇನ ವಾತಿ ‘‘ಇಮೇಹಿ ರುಕ್ಖೇಹಿ ದಾತಬ್ಬಾನೀ’’ತಿ ಏವಂ ರುಕ್ಖಪರಿಚ್ಛೇದೇನ ವಾ। ಪರಿಚ್ಛಿನ್ನೇಸುಪಿ ಪನ ರುಕ್ಖೇಸು ‘‘ಇಧ ಫಲಾನಿ ಸುನ್ದರಾನಿ, ಇತೋ ಗಣ್ಹಥಾ’’ತಿ ವದನ್ತೇನ ಕುಲಸಙ್ಗಹೋ ಕತೋ ನಾಮ ಹೋತೀತಿ ಆಹ ‘‘ಏವಂ ಪನ ನ ವತ್ತಬ್ಬ’’ನ್ತಿ। ರುಕ್ಖಚ್ಛಲ್ಲೀತಿ ರುಕ್ಖತ್ತಚೋ, ಸಾ ‘‘ಭಾಜನೀಯಭಣ್ಡ’’ನ್ತಿ ವುತ್ತಾ। ವುತ್ತನಯೇನಾತಿ ಪುಪ್ಫಫಲಾದೀಸು ವುತ್ತನಯೇನ ಕುಲಸಙ್ಗಹೋ ಹೋತೀತಿ ದಸ್ಸೇತಿ।
35.Vuttanayenevāti ‘‘mātāpitūnaṃ tāva haritvāpi harāpetvāpi pakkositvāpi pakkosāpetvāpi dātuṃ vaṭṭati, sesañātakānaṃ pakkosāpetvāva. Mātāpitūnañca harāpentena ñātisāmaṇereheva harāpetabbaṃ. Itare pana yadi sayameva icchanti, vaṭṭatī’’ti imaṃ pupphadāne vuttanayaṃ phaladānepi atidisati, tasmā phalampi mātāpitūnaṃ haraṇaharāpanādinā dātuṃ vaṭṭati, sesañātīnaṃ pakkosāpetvāva. Idāni ‘‘yo haritvā vā harāpetvā vā…pe… issaravatāya dadato thullaccaya’’nti (pārā. aṭṭha. 2.436-437) imaṃ pupphadāne vuttanayaṃ phaladāne saṅkhipitvā dassento ‘‘kulasaṅgahatthāya panā’’tiādimāha. Khīṇaparibbayānanti āgantuke sandhāya vuttaṃ. Phalaparicchedenāti ‘‘ettakāni phalāni dātabbānī’’ti evaṃ phalaparicchedena vā. Rukkhaparicchedena vāti ‘‘imehi rukkhehi dātabbānī’’ti evaṃ rukkhaparicchedena vā. Paricchinnesupi pana rukkhesu ‘‘idha phalāni sundarāni, ito gaṇhathā’’ti vadantena kulasaṅgaho kato nāma hotīti āha ‘‘evaṃ pana na vattabba’’nti. Rukkhacchallīti rukkhattaco, sā ‘‘bhājanīyabhaṇḍa’’nti vuttā. Vuttanayenāti pupphaphalādīsu vuttanayena kulasaṅgaho hotīti dasseti.
೩೬. ತೇಸಂ ತೇಸಂ ಗಿಹೀನಂ ಗಾಮನ್ತರದೇಸನ್ತರಾದೀಸು ಸಾಸನಪಟಿಸಾಸನಹರಣಂ ಜಙ್ಘಪೇಸನಿಯಂ। ತೇನಾಹ ‘‘ಗಿಹೀನಂ ದೂತೇಯ್ಯಂ ಸಾಸನಹರಣಕಮ್ಮ’’ನ್ತಿ। ದೂತಸ್ಸ ಕಮ್ಮಂ ದೂತೇಯ್ಯಂ। ಪಠಮಂ ಸಾಸನಂ ಅಗ್ಗಹೇತ್ವಾಪಿ…ಪೇ॰… ಪದೇ ಪದೇ ದುಕ್ಕಟನ್ತಿ ಇದಂ ‘‘ತಸ್ಸ ಸಾಸನಂ ಆರೋಚೇಸ್ಸಾಮೀ’’ತಿ ಇಮಿನಾ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೇನ ಗಮನಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ। ತಸ್ಸ ಪನ ಸಾಸನಂ ಪಟಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾ ಸಯಮೇವ ಕಾರುಞ್ಞೇ ಠಿತೋ ಗನ್ತ್ವಾ ಅತ್ತನೋ ಪತಿರೂಪಂ ಸಾಸನಂ ಆರೋಚೇತಿ, ಅನಾಪತ್ತಿ। ಗಿಹೀನಞ್ಚ ಕಪ್ಪಿಯಸಾಸನಂ ಹರಿತುಂ ವಟ್ಟತೀತಿ ಸಮ್ಬನ್ಧೋ। ಇಮೇಹಿ ಪನ ಅಟ್ಠಹಿ ಕುಲದೂಸಕಕಮ್ಮೇಹೀತಿ ಪುಪ್ಫದಾನಂ ಫಲದಾನಂ ಚುಣ್ಣದಾನಂ ಮತ್ತಿಕದಾನಂ ದನ್ತಕಟ್ಠದಾನಂ ವೇಳುದಾನಂ ಪಣ್ಣದಾನಂ ಜಙ್ಘಪೇಸನಿಕನ್ತಿ ಇಮೇಹಿ ಯಥಾವುತ್ತೇಹಿ। ಪಬ್ಬಾಜನೀಯಕಮ್ಮಕತೋತಿ ಕುಲದೂಸನಪಚ್ಚಯಾ ಕತಪಬ್ಬಾಜನೀಯಕಮ್ಮೋ।
36. Tesaṃ tesaṃ gihīnaṃ gāmantaradesantarādīsu sāsanapaṭisāsanaharaṇaṃ jaṅghapesaniyaṃ. Tenāha ‘‘gihīnaṃ dūteyyaṃ sāsanaharaṇakamma’’nti. Dūtassa kammaṃ dūteyyaṃ. Paṭhamaṃ sāsanaṃ aggahetvāpi…pe… pade pade dukkaṭanti idaṃ ‘‘tassa sāsanaṃ ārocessāmī’’ti iminā adhippāyena gamanaṃ sandhāya vuttaṃ. Tassa pana sāsanaṃ paṭikkhipitvā sayameva kāruññe ṭhito gantvā attano patirūpaṃ sāsanaṃ āroceti, anāpatti. Gihīnañca kappiyasāsanaṃ harituṃ vaṭṭatīti sambandho. Imehi pana aṭṭhahi kuladūsakakammehīti pupphadānaṃ phaladānaṃ cuṇṇadānaṃ mattikadānaṃ dantakaṭṭhadānaṃ veḷudānaṃ paṇṇadānaṃ jaṅghapesanikanti imehi yathāvuttehi. Pabbājanīyakammakatoti kuladūsanapaccayā katapabbājanīyakammo.
೩೭. ಸೇಕ್ಖಭೂಮಿಯಂ ವಾತಿ ಇಮಿನಾ ಝಾನಭೂಮಿಮ್ಪಿ ಸಙ್ಗಣ್ಹಾತಿ। ತಿಣ್ಣಂ ವಿವೇಕಾನನ್ತಿ ಕಾಯಚಿತ್ತಉಪಧಿವಿವೇಕಭೂತಾನಂ ತಿಣ್ಣಂ ವಿವೇಕಾನಂ। ಪಿಣ್ಡಾಯ ಚರಣಸ್ಸ ಭೋಜನಪರಿಯೋಸಾನತ್ತಾ ವುತ್ತಂ ‘‘ಯಾವ ಭೋಜನಪರಿಯೋಸಾನ’’ನ್ತಿ। ಭುತ್ವಾ ಆಗಚ್ಛನ್ತಸ್ಸಪಿ ಪುನ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ಪಣಿಧಾಯ ಚೀವರಸಣ್ಠಾಪನಾದೀನಿ ಕರೋನ್ತಸ್ಸ ದುಕ್ಕಟಮೇವಾತಿ ದಟ್ಠಬ್ಬಂ।
37.Sekkhabhūmiyaṃ vāti iminā jhānabhūmimpi saṅgaṇhāti. Tiṇṇaṃ vivekānanti kāyacittaupadhivivekabhūtānaṃ tiṇṇaṃ vivekānaṃ. Piṇḍāya caraṇassa bhojanapariyosānattā vuttaṃ ‘‘yāva bhojanapariyosāna’’nti. Bhutvā āgacchantassapi puna vuttanayeneva paṇidhāya cīvarasaṇṭhāpanādīni karontassa dukkaṭamevāti daṭṭhabbaṃ.
ಇತಿ ವಿನಯಸಙ್ಗಹಸಂವಣ್ಣನಾಭೂತೇ ವಿನಯಾಲಙ್ಕಾರೇ
Iti vinayasaṅgahasaṃvaṇṇanābhūte vinayālaṅkāre
ಕುಲಸಙ್ಗಹವಿನಿಚ್ಛಯಕಥಾಲಙ್ಕಾರೋ ನಾಮ
Kulasaṅgahavinicchayakathālaṅkāro nāma
ಪಞ್ಚಮೋ ಪರಿಚ್ಛೇದೋ।
Pañcamo paricchedo.
