| Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / विनयविनिच्छय-टीका • Vinayavinicchaya-ṭīkā |
कम्मट्ठानविभावनाविधानकथावण्णना
Kammaṭṭhānavibhāvanāvidhānakathāvaṇṇanā
३१२५. ‘‘आदिम्हि सीलं दस्सेय्य।
3125. ‘‘Ādimhi sīlaṃ dasseyya.
मज्झे मग्गं विभावये।
Majjhe maggaṃ vibhāvaye;
परियोसाने च निब्बानं।
Pariyosāne ca nibbānaṃ;
एसा कथिकसण्ठिती’’ति॥ (दी॰ नि॰ अट्ठ॰ १.१९०; म॰ नि॰ अट्ठ॰ १.२९१; अ॰ नि॰ अट्ठ॰ २.३.६४) –
Esā kathikasaṇṭhitī’’ti. (dī. ni. aṭṭha. 1.190; ma. ni. aṭṭha. 1.291; a. ni. aṭṭha. 2.3.64) –
वुत्तं धम्मकथिकलक्खणं समनुस्सरन्तोयमाचरियो पातिमोक्खसंवरसीलपरिदीपकं विनिच्छयं नातिसङ्खेपवित्थारमुखेन दस्सेत्वा तंमूलकानं इतरेसञ्च तिण्णं सीलानं तंदस्सनेनेव दस्सितभावञ्च सीलविसुद्धिमूलिका चित्तविसुद्धिआदियो पञ्चविसुद्धियो च तंमूलिकञ्च अरियमग्गसङ्खातं ञाणदस्सनविसुद्धिं तदधिगमनीयं निब्बानञ्च दस्सेत्वा यथारद्धं विनयकथं परियोसापेतुकामो आह ‘‘पामोक्खे’’तिआदि। तत्थ पामोक्खेति समाधिआदीनं अनवज्जधम्मानं पतिट्ठाभावेन उत्तमे। मोक्खप्पवेसनेति अमतमहानिब्बाननगरस्स पवेसननिमित्ते। मुखे असहायद्वारभूते। यथाह –
Vuttaṃ dhammakathikalakkhaṇaṃ samanussarantoyamācariyo pātimokkhasaṃvarasīlaparidīpakaṃ vinicchayaṃ nātisaṅkhepavitthāramukhena dassetvā taṃmūlakānaṃ itaresañca tiṇṇaṃ sīlānaṃ taṃdassaneneva dassitabhāvañca sīlavisuddhimūlikā cittavisuddhiādiyo pañcavisuddhiyo ca taṃmūlikañca ariyamaggasaṅkhātaṃ ñāṇadassanavisuddhiṃ tadadhigamanīyaṃ nibbānañca dassetvā yathāraddhaṃ vinayakathaṃ pariyosāpetukāmo āha ‘‘pāmokkhe’’tiādi. Tattha pāmokkheti samādhiādīnaṃ anavajjadhammānaṃ patiṭṭhābhāvena uttame. Mokkhappavesaneti amatamahānibbānanagarassa pavesananimitte. Mukhe asahāyadvārabhūte. Yathāha –
‘‘सग्गारोहणसोपानं, अञ्ञं सीलसमं कुतो।
‘‘Saggārohaṇasopānaṃ, aññaṃ sīlasamaṃ kuto;
द्वारं वा पन निब्बान-नगरस्स पवेसने’’ति॥ (विसुद्धि॰ १.९; बु॰ बं॰ अट्ठ॰ ३.दीपङ्करबुद्धवंसवण्णना)।
Dvāraṃ vā pana nibbāna-nagarassa pavesane’’ti. (visuddhi. 1.9; bu. baṃ. aṭṭha. 3.dīpaṅkarabuddhavaṃsavaṇṇanā);
सब्बदुक्खक्खयेति जातिदुक्खादिसब्बदुक्खानं खयस्स अरियमग्गस्स अधिगमूपायत्ता फलूपचारेन सब्बदुक्खक्खयसङ्खाते। ‘‘पामोक्खे’’ति च ‘‘मोक्खप्पवेसने मुखे’’ति च ‘‘सब्बदुक्खक्खये’’ति च ‘‘पातिमोक्खस्मि’’न्ति एतस्स विसेसनं। वुत्तेति पाराजिकतो पट्ठाय नानप्पकारतो निद्दिट्ठे सति। इतरत्तयं वुत्तमेवाति सम्बन्धो। इन्द्रियसंवरसीलआजीवपारिसुद्धिसीलपच्चयसन्निस्सितसीलसङ्खातं इतरं सीलत्तयं वुत्तमेव होति ‘‘राजा आगतो’’ति वुत्ते परिसाय आगमनं विय, तस्मा तं न वक्खामाति अधिप्पायो।
Sabbadukkhakkhayeti jātidukkhādisabbadukkhānaṃ khayassa ariyamaggassa adhigamūpāyattā phalūpacārena sabbadukkhakkhayasaṅkhāte. ‘‘Pāmokkhe’’ti ca ‘‘mokkhappavesane mukhe’’ti ca ‘‘sabbadukkhakkhaye’’ti ca ‘‘pātimokkhasmi’’nti etassa visesanaṃ. Vutteti pārājikato paṭṭhāya nānappakārato niddiṭṭhe sati. Itarattayaṃ vuttamevāti sambandho. Indriyasaṃvarasīlaājīvapārisuddhisīlapaccayasannissitasīlasaṅkhātaṃ itaraṃ sīlattayaṃ vuttameva hoti ‘‘rājā āgato’’ti vutte parisāya āgamanaṃ viya, tasmā taṃ na vakkhāmāti adhippāyo.
३१२६. इदं चतुब्बिधं सीलन्ति पातिमोक्खसंवरसीलादिं चतुपारिसुद्धिसीलं। ञत्वाति लक्खणादितो, वोदानतो, हानभागियट्ठितिभागियविसेसभागियनिब्बेधभागियादिप्पकारतो च जानित्वा। तत्थाति चतुब्बिधसीले। पतिट्ठितोति अच्छिद्दादिअङ्गसमन्नागतभावमापादनेन पतिट्ठितो। समाधिन्ति उपचारप्पनाभेदलोकियसमाधिं। भावेत्वाति समचत्तालीसाय कम्मट्ठानेसु पुनप्पुनं अनुयोगवसेन वड्ढेत्वा। पञ्ञायाति तिलक्खणाकारादिपरिच्छेदिकाय लोकुत्तराय पञ्ञाय हेतुभूताय, करणभूताय च। परिमुच्चतीति सब्बकिलेसबन्धनं छेत्वा संसारचारका समन्ततो मुच्चति, अनुपादिसेसाय निब्बानधातुया परिनिब्बायतीति अधिप्पायो।
3126.Idaṃ catubbidhaṃ sīlanti pātimokkhasaṃvarasīlādiṃ catupārisuddhisīlaṃ. Ñatvāti lakkhaṇādito, vodānato, hānabhāgiyaṭṭhitibhāgiyavisesabhāgiyanibbedhabhāgiyādippakārato ca jānitvā. Tatthāti catubbidhasīle. Patiṭṭhitoti acchiddādiaṅgasamannāgatabhāvamāpādanena patiṭṭhito. Samādhinti upacārappanābhedalokiyasamādhiṃ. Bhāvetvāti samacattālīsāya kammaṭṭhānesu punappunaṃ anuyogavasena vaḍḍhetvā. Paññāyāti tilakkhaṇākārādiparicchedikāya lokuttarāya paññāya hetubhūtāya, karaṇabhūtāya ca. Parimuccatīti sabbakilesabandhanaṃ chetvā saṃsāracārakā samantato muccati, anupādisesāya nibbānadhātuyā parinibbāyatīti adhippāyo.
३१२७. एवं समासतो वुत्तमेवत्थं निद्दिसन्तो आह ‘‘दसानुस्सतियो’’तिआदि। दस अनुस्सतियो च दस कसिणा च दस असुभा च चतस्सो अप्पमञ्ञायो च तथा चत्तारो आरुप्पा च वुत्ता। अपरं कम्मट्ठानद्वयञ्च वुत्तन्ति सम्बन्धो।
3127. Evaṃ samāsato vuttamevatthaṃ niddisanto āha ‘‘dasānussatiyo’’tiādi. Dasa anussatiyo ca dasa kasiṇā ca dasa asubhā ca catasso appamaññāyo ca tathā cattāro āruppā ca vuttā. Aparaṃ kammaṭṭhānadvayañca vuttanti sambandho.
तत्थ दसानुस्सतियो नाम ‘‘बुद्धानुस्सति, धम्मानुस्सति, सङ्घानुस्सति, सीलानुस्सति, चागानुस्सति, देवतानुस्सति, कायगतासति, मरणानुस्सति, आनापानसति, उपसमानुस्सती’’ति (विसुद्धि॰ १.४७) एवं वुत्ता दस अनुस्सतियो।
Tattha dasānussatiyo nāma ‘‘buddhānussati, dhammānussati, saṅghānussati, sīlānussati, cāgānussati, devatānussati, kāyagatāsati, maraṇānussati, ānāpānasati, upasamānussatī’’ti (visuddhi. 1.47) evaṃ vuttā dasa anussatiyo.
दस कसिणा नाम ‘‘पथवीकसिणं, आपोकसिणं, तेजोकसिणं, वायोकसिणं, नीलकसिणं, पीतकसिणं, लोहितकसिणं, ओदातकसिणं, आलोककसिणं, परिच्छिन्नाकासकसिण’’न्ति (विसुद्धि॰ १.४७) वुत्ता इमे दस कसिणा।
Dasa kasiṇā nāma ‘‘pathavīkasiṇaṃ, āpokasiṇaṃ, tejokasiṇaṃ, vāyokasiṇaṃ, nīlakasiṇaṃ, pītakasiṇaṃ, lohitakasiṇaṃ, odātakasiṇaṃ, ālokakasiṇaṃ, paricchinnākāsakasiṇa’’nti (visuddhi. 1.47) vuttā ime dasa kasiṇā.
दस असुभा नाम ‘‘उद्धुमातकं, विनीलकं, विपुब्बकं, विच्छिद्दकं, विक्खायितकं, विक्खित्तकं, हतविक्खित्तकं, लोहितकं, पुळुवकं, अट्ठिक’’न्ति (विसुद्धि॰ १.४७) वुत्ता इमे दस असुभा।
Dasa asubhā nāma ‘‘uddhumātakaṃ, vinīlakaṃ, vipubbakaṃ, vicchiddakaṃ, vikkhāyitakaṃ, vikkhittakaṃ, hatavikkhittakaṃ, lohitakaṃ, puḷuvakaṃ, aṭṭhika’’nti (visuddhi. 1.47) vuttā ime dasa asubhā.
चतस्सो अप्पमञ्ञायो नाम ‘‘मेत्ता, करुणा, मुदिता, उपेक्खा’’ति (विसुद्धि॰ १.४७) वुत्ता इमे अप्पमञ्ञायो।
Catasso appamaññāyo nāma ‘‘mettā, karuṇā, muditā, upekkhā’’ti (visuddhi. 1.47) vuttā ime appamaññāyo.
चत्तारो आरुप्पा नाम ‘‘आकासानञ्चायतनं, विञ्ञाणञ्चायतनं, आकिञ्चञ्ञायतनं, नेवसञ्ञानासञ्ञायतन’’न्ति (विसुद्धि॰ १.४७) वुत्ता इमे आरुप्पा। अपरं कम्मट्ठानद्वयं नाम ‘‘आहारेपटिक्कूलसञ्ञा, चतुधातुववत्थान’’न्ति वुत्तं ट्ठानउभयं।
Cattāro āruppā nāma ‘‘ākāsānañcāyatanaṃ, viññāṇañcāyatanaṃ, ākiñcaññāyatanaṃ, nevasaññānāsaññāyatana’’nti (visuddhi. 1.47) vuttā ime āruppā. Aparaṃ kammaṭṭhānadvayaṃ nāma ‘‘āhārepaṭikkūlasaññā, catudhātuvavatthāna’’nti vuttaṃ ṭṭhānaubhayaṃ.
३१२८. इच्चेवं चत्तालीसविधं मनोभुनो कम्मट्ठानं सब्बम्पि कम्मट्ठानं समुद्दिट्ठं सियाति योजना। कम्मस्स योगसङ्खातस्स ठानं आरम्मणभावेन पवत्तिट्ठानन्ति कम्मट्ठानं। तिट्ठति एत्थ फलं तदायत्तवुत्तितायाति ठानं, कारणं, कम्मस्स विपस्सनाय ठानं कारणं कम्मट्ठानं, कस्साति आह ‘‘मनोभुनो’’ति। मनो अभिभवतीति मनोभू, तस्स मनोभुनो, कुसलचित्तप्पवत्तिनिवारणेन तथालद्धनामस्स कामदेवस्साति अत्थो। इमिना कम्मट्ठानगणनापरिच्छेदो दस्सितो।
3128. Iccevaṃ cattālīsavidhaṃ manobhuno kammaṭṭhānaṃ sabbampi kammaṭṭhānaṃ samuddiṭṭhaṃ siyāti yojanā. Kammassa yogasaṅkhātassa ṭhānaṃ ārammaṇabhāvena pavattiṭṭhānanti kammaṭṭhānaṃ. Tiṭṭhati ettha phalaṃ tadāyattavuttitāyāti ṭhānaṃ, kāraṇaṃ, kammassa vipassanāya ṭhānaṃ kāraṇaṃ kammaṭṭhānaṃ, kassāti āha ‘‘manobhuno’’ti. Mano abhibhavatīti manobhū, tassa manobhuno, kusalacittappavattinivāraṇena tathāladdhanāmassa kāmadevassāti attho. Iminā kammaṭṭhānagaṇanāparicchedo dassito.
३१२९-३०. इमेसं कम्मट्ठानानं भावनामयं भिन्दित्वा दस्सेतुं मातिकं ताव दस्सेन्तो आह ‘‘उपचारप्पनातो’’तिआदि। तत्थ उपचारप्पनातोति ‘‘एत्तकानि कम्मट्ठानानि उपचारावहानि , एत्तकानि अप्पनावहानी’’ति एवं उपचारप्पनावसेन च। झानभेदाति ‘‘एत्तकानि पठमज्झानिकानि, एत्तकानि तिकचतुक्कज्झानिकानि, एत्तकानि पञ्चकज्झानिकानी’’तिआदिना झानभेदा च। अतिक्कमाति अङ्गानं, आरम्मणानञ्च अतिक्कमतो। वड्ढनावड्ढना चापीति अङ्गुलद्वङ्गुलादिवसेन वड्ढेतब्बा, अवड्ढेतब्बा च। आरम्मणभूमितोति निमित्तारम्मणादिआरम्मणतो चेव लब्भमानालब्भमानभूमितो च।
3129-30. Imesaṃ kammaṭṭhānānaṃ bhāvanāmayaṃ bhinditvā dassetuṃ mātikaṃ tāva dassento āha ‘‘upacārappanāto’’tiādi. Tattha upacārappanātoti ‘‘ettakāni kammaṭṭhānāni upacārāvahāni , ettakāni appanāvahānī’’ti evaṃ upacārappanāvasena ca. Jhānabhedāti ‘‘ettakāni paṭhamajjhānikāni, ettakāni tikacatukkajjhānikāni, ettakāni pañcakajjhānikānī’’tiādinā jhānabhedā ca. Atikkamāti aṅgānaṃ, ārammaṇānañca atikkamato. Vaḍḍhanāvaḍḍhanā cāpīti aṅguladvaṅgulādivasena vaḍḍhetabbā, avaḍḍhetabbā ca. Ārammaṇabhūmitoti nimittārammaṇādiārammaṇato ceva labbhamānālabbhamānabhūmito ca.
गहणाति दिट्ठादिवसेन गहेतब्बतो। पच्चयाति तंतंठानानं पच्चयभावतो च। भिय्योति पुन-सद्दत्थनीहारत्थो। चरियानुकूलतोति रागचरियादीनं अनुकूलभावतोति अयं विसेसो अयं भेदो। एतेसु चत्तालीसाय कम्मट्ठानेसु।
Gahaṇāti diṭṭhādivasena gahetabbato. Paccayāti taṃtaṃṭhānānaṃ paccayabhāvato ca. Bhiyyoti puna-saddatthanīhārattho. Cariyānukūlatoti rāgacariyādīnaṃ anukūlabhāvatoti ayaṃ viseso ayaṃ bhedo. Etesu cattālīsāya kammaṭṭhānesu.
३१३१. एवं मातिकं निद्दिसित्वा यथाक्कमं निद्दिसन्तो पठमं ताव उपचारावहादयो दस्सेतुमाह ‘‘अट्ठानुस्सतियो’’तिआदि । तत्थाति तिस्सं मातिकायं, तेसु वा चत्तालीसाय कम्मट्ठानेसु। अट्ठानुस्सतियोति कायगतासतिआनापानसतिद्वयवज्जिता बुद्धानुस्सतिआदिका अट्ठ अनुस्सतियो च। सञ्ञा आहारेपटिक्कूलसञ्ञा च। ववत्थानञ्च चतुधातुववत्थानञ्चाति इमे दस। उपचारावहाति बुद्धगुणादीनं परमत्थभावतो, अनेकविधत्ता, एकस्सापि गम्भीरभावतो च एतेसु दससु कम्मट्ठानेसु अप्पनावसेन समाधिस्स पतिट्ठातुमसक्कुणेय्यत्ता अप्पनाभावनाप्पत्तो समाधि उपचारभावेयेव पतिट्ठाति, तस्मा एते उपचारावहा।
3131. Evaṃ mātikaṃ niddisitvā yathākkamaṃ niddisanto paṭhamaṃ tāva upacārāvahādayo dassetumāha ‘‘aṭṭhānussatiyo’’tiādi . Tatthāti tissaṃ mātikāyaṃ, tesu vā cattālīsāya kammaṭṭhānesu. Aṭṭhānussatiyoti kāyagatāsatiānāpānasatidvayavajjitā buddhānussatiādikā aṭṭha anussatiyo ca. Saññā āhārepaṭikkūlasaññā ca. Vavatthānañca catudhātuvavatthānañcāti ime dasa. Upacārāvahāti buddhaguṇādīnaṃ paramatthabhāvato, anekavidhattā, ekassāpi gambhīrabhāvato ca etesu dasasu kammaṭṭhānesu appanāvasena samādhissa patiṭṭhātumasakkuṇeyyattā appanābhāvanāppatto samādhi upacārabhāveyeva patiṭṭhāti, tasmā ete upacārāvahā.
ननु चेत्थ दुतियचतुत्थारुप्पसमाधि, लोकुत्तरो च समाधि परमत्थधम्मे अप्पनं पापुणाति, तस्मा ‘‘परमत्थभावतो’’ति हेतु अप्पनमपापुणने कारणभावेन न वुच्चतीति? न, तस्स भावनाविसेसेन परमत्थधम्मे पवत्तिसम्भवतो, इमस्स च रूपावचरचतुत्थभावनाविसेससम्भवतो च। तथा हि दुतियचतुत्थारुप्पसमाधि अप्पनापत्तस्स अरूपावचरसमाधिस्स चतुत्थज्झानस्स आरम्मणसमतिक्कममत्तभावनावसेन सभावारम्मणेपि अप्पनं पापुणाति। विसुद्धिभावनानुक्कमबलेन लोकुत्तरो समाधि अप्पनं पापुणातीति।
Nanu cettha dutiyacatutthāruppasamādhi, lokuttaro ca samādhi paramatthadhamme appanaṃ pāpuṇāti, tasmā ‘‘paramatthabhāvato’’ti hetu appanamapāpuṇane kāraṇabhāvena na vuccatīti? Na, tassa bhāvanāvisesena paramatthadhamme pavattisambhavato, imassa ca rūpāvacaracatutthabhāvanāvisesasambhavato ca. Tathā hi dutiyacatutthāruppasamādhi appanāpattassa arūpāvacarasamādhissa catutthajjhānassa ārammaṇasamatikkamamattabhāvanāvasena sabhāvārammaṇepi appanaṃ pāpuṇāti. Visuddhibhāvanānukkamabalena lokuttaro samādhi appanaṃ pāpuṇātīti.
३१३२. तत्थाति तेसु झानावहेसु तिंसकम्मट्ठानेसु। असुभाति उद्धुमातकादयो दस असुभा। कायगतासतीति कायगतासति चाति इमे एकादस। पठमज्झानिकाति इमेसं पटिक्कूलारम्मणत्ता, पटिक्कूलारम्मणे च चित्तस्स चण्डसोताय नदिया अरित्तबलेन नावाट्ठानं विय वितक्कबलेनेव पवत्तिसम्भवतो अवितक्कानं दुतियज्झानादीनं असम्भवोति सवितक्कस्स पठमज्झानस्सेव सम्भवतो पठमज्झानिका। आनापानञ्च कसिणा चाति इमे एकादस चतुक्कज्झानिका रूपावचरचतुक्कज्झानिका च चतुक्कनयेन, पञ्चकज्झानिका च।
3132.Tatthāti tesu jhānāvahesu tiṃsakammaṭṭhānesu. Asubhāti uddhumātakādayo dasa asubhā. Kāyagatāsatīti kāyagatāsati cāti ime ekādasa. Paṭhamajjhānikāti imesaṃ paṭikkūlārammaṇattā, paṭikkūlārammaṇe ca cittassa caṇḍasotāya nadiyā arittabalena nāvāṭṭhānaṃ viya vitakkabaleneva pavattisambhavato avitakkānaṃ dutiyajjhānādīnaṃ asambhavoti savitakkassa paṭhamajjhānasseva sambhavato paṭhamajjhānikā. Ānāpānañca kasiṇā cāti ime ekādasa catukkajjhānikā rūpāvacaracatukkajjhānikā ca catukkanayena, pañcakajjhānikā ca.
३१३३. तिस्सोव अप्पमञ्ञाति मेत्ता, करुणा, मुदिताति अप्पमञ्ञा तिस्सोव। सामञ्ञनिद्देसे एतासमेव गहणं कथं विञ्ञायतीति? ‘‘अथ पच्छिमा’’तिआदिना चतुत्थाय अप्पमञ्ञाय चतुत्थज्झानिकभावस्स वक्खमानत्ता पारिसेसतो तं विञ्ञायति। तिकज्झानानीति तिकज्झानिका। ‘‘तिकज्झाना’’ति वत्तब्बे लिङ्गविपल्लासेन एवं वुत्तन्ति दट्ठब्बं। मेत्तादीनं दोमनस्ससहगतब्यापादविहिंसानभिरतीनं पहायकत्ता दोमनस्सपटिपक्खेन सोमनस्सेनेव सहगतता वुत्ताति चतुक्कनयेन तिकज्झानिकता वुत्ता, पञ्चकनयेन चतुक्कज्झानिकता च।
3133.Tissova appamaññāti mettā, karuṇā, muditāti appamaññā tissova. Sāmaññaniddese etāsameva gahaṇaṃ kathaṃ viññāyatīti? ‘‘Atha pacchimā’’tiādinā catutthāya appamaññāya catutthajjhānikabhāvassa vakkhamānattā pārisesato taṃ viññāyati. Tikajjhānānīti tikajjhānikā. ‘‘Tikajjhānā’’ti vattabbe liṅgavipallāsena evaṃ vuttanti daṭṭhabbaṃ. Mettādīnaṃ domanassasahagatabyāpādavihiṃsānabhiratīnaṃ pahāyakattā domanassapaṭipakkhena somanasseneva sahagatatā vuttāti catukkanayena tikajjhānikatā vuttā, pañcakanayena catukkajjhānikatā ca.
‘‘अथा’’ति इदं ‘‘पच्छिमा’’ति पदस्स ‘‘तिस्सो’’ति इमिना पुरिमपदेन सम्बन्धनिवत्तनत्थं। पच्छिमा अप्पमञ्ञा, चत्तारो आरुप्पा च चतुत्थज्झानिका मता चतुक्कनयेन, पञ्चमज्झानिका च। ‘‘सब्बे सत्ता सुखिता होन्तु, दुक्खा मुच्चन्तु, लद्धसुखसम्पत्तितो मा विगच्छन्तू’’ति मेत्तादितिविधवसप्पवत्तं ब्यापारत्तयं पहाय कम्मस्सकतादस्सनेन सत्तेसु मज्झत्ताकारप्पत्तभावनानिब्बत्ताय तत्रमज्झत्तोपेक्खाय बलवतरत्ता अप्पनाप्पत्तस्स उपेक्खाब्रह्मविहारस्स सुखसहगततासम्भवतो उपेक्खासहगतता वुत्ता।
‘‘Athā’’ti idaṃ ‘‘pacchimā’’ti padassa ‘‘tisso’’ti iminā purimapadena sambandhanivattanatthaṃ. Pacchimā appamaññā, cattāro āruppā ca catutthajjhānikā matā catukkanayena, pañcamajjhānikā ca. ‘‘Sabbe sattā sukhitā hontu, dukkhā muccantu, laddhasukhasampattito mā vigacchantū’’ti mettāditividhavasappavattaṃ byāpārattayaṃ pahāya kammassakatādassanena sattesu majjhattākārappattabhāvanānibbattāya tatramajjhattopekkhāya balavatarattā appanāppattassa upekkhābrahmavihārassa sukhasahagatatāsambhavato upekkhāsahagatatā vuttā.
३१३४. अङ्गारम्मणतो अतिक्कमो द्विधा वुत्तोति योजना। चतुक्कतिकज्झानेसूति दसकसिणा, आनापानसतीति एकादससु चतुक्कज्झानिकेसु चेव मेत्तादिपुरिमब्रह्मविहारत्तयसङ्खातेसु तिकज्झानिकेसु च कम्मट्ठानेसु। अङ्गातिक्कमताति एकस्मिंयेव आरम्मणे वितक्कादिझानङ्ग समतिक्कमेन पठमज्झानादीनं आरम्मणेयेव दुतियज्झानादीनं उप्पत्तितो अङ्गातिक्कमो अधिप्पेतोति अत्थो। अङ्गातिक्कमोयेव अङ्गातिक्कमता।
3134. Aṅgārammaṇato atikkamo dvidhā vuttoti yojanā. Catukkatikajjhānesūti dasakasiṇā, ānāpānasatīti ekādasasu catukkajjhānikesu ceva mettādipurimabrahmavihārattayasaṅkhātesu tikajjhānikesu ca kammaṭṭhānesu. Aṅgātikkamatāti ekasmiṃyeva ārammaṇe vitakkādijhānaṅga samatikkamena paṭhamajjhānādīnaṃ ārammaṇeyeva dutiyajjhānādīnaṃ uppattito aṅgātikkamo adhippetoti attho. Aṅgātikkamoyeva aṅgātikkamatā.
३१३५. अङ्गातिक्कमतोति ततियज्झानसम्पयुत्तसोमनस्सातिक्कमनतो। आरम्मणमतिक्कम्माति पटिभागनिमित्तकसिणुग्घाटिमाकासतब्बिसयपठमारुप्पविञ्ञाणतदभावसङ्खातानि चत्तारि आरम्मणानि यथाक्कमं अतिक्कमित्वा। कसिणुग्घाटिमाकासतब्बिसयपठमारुप्पविञ्ञाणतदभावतब्बिसयततियारुप्पविञ्ञाणसङ्खातेसु चतूसु आरम्मणेसु आरुप्पा आकासानञ्चायतनादीनि चत्तारि अरूपावचरज्झानानि जायरे उप्पज्जन्ति।
3135.Aṅgātikkamatoti tatiyajjhānasampayuttasomanassātikkamanato. Ārammaṇamatikkammāti paṭibhāganimittakasiṇugghāṭimākāsatabbisayapaṭhamāruppaviññāṇatadabhāvasaṅkhātāni cattāri ārammaṇāni yathākkamaṃ atikkamitvā. Kasiṇugghāṭimākāsatabbisayapaṭhamāruppaviññāṇatadabhāvatabbisayatatiyāruppaviññāṇasaṅkhātesu catūsu ārammaṇesu āruppā ākāsānañcāyatanādīni cattāri arūpāvacarajjhānāni jāyare uppajjanti.
३१३६. एत्थाति एतेसु आरम्मणेसु। वड्ढेतब्बानीति ‘‘यत्तकं ओकासं कसिणेन फरति, तदब्भन्तरे दिब्बाय सोतधातुया सद्दं सोतुं, दिब्बेन चक्खुना रूपं पस्सितुं, परसत्तानञ्च चेतसा चित्तं अञ्ञातुं समत्थो होती’’ति वुत्तप्पयोजनं सन्धाय अङ्गगणनादिवसेन परिच्छिन्दित्वा यत्तकं इच्छति, तत्तकं वड्ढेतब्बानि। सेसं असुभादि सब्बं तं कम्मट्ठानं पयोजनाभावा न वड्ढेतब्बमेवाति योजना।
3136.Etthāti etesu ārammaṇesu. Vaḍḍhetabbānīti ‘‘yattakaṃ okāsaṃ kasiṇena pharati, tadabbhantare dibbāya sotadhātuyā saddaṃ sotuṃ, dibbena cakkhunā rūpaṃ passituṃ, parasattānañca cetasā cittaṃ aññātuṃ samattho hotī’’ti vuttappayojanaṃ sandhāya aṅgagaṇanādivasena paricchinditvā yattakaṃ icchati, tattakaṃ vaḍḍhetabbāni. Sesaṃ asubhādi sabbaṃ taṃ kammaṭṭhānaṃ payojanābhāvā na vaḍḍhetabbamevāti yojanā.
३१३७. तत्थ तेसु कम्मट्ठानेसु दस कसिणा च दस असुभा च कायगतासति, आनापानसतीति इमे बावीसति कम्मट्ठानानि पटिभागारम्मणानीति योजना। एत्थ ‘‘कसिणा’’तिआदिना तदारम्मणानि झानानि गहितानि।
3137.Tattha tesu kammaṭṭhānesu dasa kasiṇā ca dasa asubhā ca kāyagatāsati, ānāpānasatīti ime bāvīsati kammaṭṭhānāni paṭibhāgārammaṇānīti yojanā. Ettha ‘‘kasiṇā’’tiādinā tadārammaṇāni jhānāni gahitāni.
३१३८. धातुववत्थनन्ति चतुधातुववत्थानं, गाथाबन्धवसेन रस्सत्तं। विञ्ञाणञ्चाति विञ्ञाणञ्चायतनं। नेवसञ्ञाति नेवसञ्ञानासञ्ञायतनं। दस द्वेति द्वादस। भावगोचराति सभावधम्मगोचरा, परमत्थधम्मालम्बणाति वुत्तं होति।
3138.Dhātuvavatthananti catudhātuvavatthānaṃ, gāthābandhavasena rassattaṃ. Viññāṇañcāti viññāṇañcāyatanaṃ. Nevasaññāti nevasaññānāsaññāyatanaṃ. Dasa dveti dvādasa. Bhāvagocarāti sabhāvadhammagocarā, paramatthadhammālambaṇāti vuttaṃ hoti.
३१३९. द्वे च आरुप्पमानसाति आकासानञ्चायतनआकिञ्चञ्ञायतनसङ्खाता अरूपावचरचित्तुप्पादा द्वे च। छ इमे धम्मा नवत्तब्बगोचरा निद्दिट्ठाति योजना चतुन्नं अप्पमञ्ञानं सत्तपञ्ञत्तिया, पठमारुप्पस्स कसिणुग्घाटिमाकासपञ्ञत्तिया, ततियारुप्पस्स पठमारुप्पविञ्ञाणाभावपञ्ञत्तिया च आरम्मणत्ता।
3139.Dve ca āruppamānasāti ākāsānañcāyatanaākiñcaññāyatanasaṅkhātā arūpāvacaracittuppādā dve ca. Cha ime dhammā navattabbagocarā niddiṭṭhāti yojanā catunnaṃ appamaññānaṃ sattapaññattiyā, paṭhamāruppassa kasiṇugghāṭimākāsapaññattiyā, tatiyāruppassa paṭhamāruppaviññāṇābhāvapaññattiyā ca ārammaṇattā.
३१४०. पटिक्कूलसञ्ञाति आहारेपटिक्कूलसञ्ञा। कायगतासतीति द्वादसेव भूमितो देवेसु कामावचरदेवेसु कुणपानं, पटिक्कूलारहस्स च असम्भवा न पवत्तन्तीति योजना।
3140.Paṭikkūlasaññāti āhārepaṭikkūlasaññā. Kāyagatāsatīti dvādaseva bhūmito devesu kāmāvacaradevesu kuṇapānaṃ, paṭikkūlārahassa ca asambhavā na pavattantīti yojanā.
३१४१. तानि द्वादस च। भिय्योति अधिकत्थे निपातो, ततो अधिकं आनापानसति चाति तेरस रूपारूपलोके अस्सासपस्सासानञ्च अभावा सब्बसो न जायरेति योजना।
3141. Tāni dvādasa ca. Bhiyyoti adhikatthe nipāto, tato adhikaṃ ānāpānasati cāti terasa rūpārūpaloke assāsapassāsānañca abhāvā sabbaso na jāyareti yojanā.
३१४२. अरूपावचरे अरूपभवे चतुरो आरुप्पे ठपेत्वा अञ्ञे छत्तिंस धम्मा रूपसमतिक्कमाभावा न जायन्तीति योजना। सब्बे समचत्तालीस धम्मा मानुसे मनुस्सलोके सब्बेसमेव लब्भमानत्ता जायन्ति।
3142.Arūpāvacare arūpabhave caturo āruppe ṭhapetvā aññe chattiṃsa dhammā rūpasamatikkamābhāvā na jāyantīti yojanā. Sabbe samacattālīsa dhammā mānuse manussaloke sabbesameva labbhamānattā jāyanti.
३१४३. चतुत्थकसिणं हित्वाति वायोकसिणं दिट्ठफुट्ठेन गहेतब्बत्ता तं वज्जेत्वा नव कसिणा च दस असुभा चाति ते एकूनवीसति धम्मा दिट्ठेनेव चक्खुविञ्ञाणेन पुब्बभागे परिकम्मकाले गहेतब्बा भवन्तीति योजना। पुब्बभागे चक्खुना ओलोकेत्वा परिकम्मं कतं, तेन उग्गहितनिमित्तं तेसं गहेतब्बन्ति वुत्तं होति।
3143.Catutthakasiṇaṃ hitvāti vāyokasiṇaṃ diṭṭhaphuṭṭhena gahetabbattā taṃ vajjetvā nava kasiṇā ca dasa asubhā cāti te ekūnavīsati dhammā diṭṭheneva cakkhuviññāṇena pubbabhāge parikammakāle gahetabbā bhavantīti yojanā. Pubbabhāge cakkhunā oloketvā parikammaṃ kataṃ, tena uggahitanimittaṃ tesaṃ gahetabbanti vuttaṃ hoti.
३१४४. फुट्ठेनाति नासिकग्गे, उत्तरोट्ठे वा फुट्ठवसेन। कायगतासतियं तचपञ्चकं दिट्ठेन गहेतब्बं। मालुतोति वायोकसिणं दिट्ठफुट्ठेन गहेतब्बं उच्छुसस्सादीनं पत्तेसु चलमानवण्णग्गहणमुखेन, कायप्पसादघट्टनेन च गहेतब्बत्ता। एत्थ एतेसु कम्मट्ठानेसु। सेसकन्ति वुत्तावसेसं। बुद्धानुस्सतिआदिका अट्ठानुस्सतियो, चत्तारो ब्रह्मविहारा, चत्तारो आरुप्पा, आहारेपटिक्कूलसञ्ञा, चतुधातुववत्थानं, कायगतासतियं वक्कपञ्चकादीनि चाति सब्बमेतं परतो सुत्वा गहेतब्बत्ता सुतेनेव गहेतब्बन्ति वुत्तं।
3144.Phuṭṭhenāti nāsikagge, uttaroṭṭhe vā phuṭṭhavasena. Kāyagatāsatiyaṃ tacapañcakaṃ diṭṭhena gahetabbaṃ. Mālutoti vāyokasiṇaṃ diṭṭhaphuṭṭhena gahetabbaṃ ucchusassādīnaṃ pattesu calamānavaṇṇaggahaṇamukhena, kāyappasādaghaṭṭanena ca gahetabbattā. Ettha etesu kammaṭṭhānesu. Sesakanti vuttāvasesaṃ. Buddhānussatiādikā aṭṭhānussatiyo, cattāro brahmavihārā, cattāro āruppā, āhārepaṭikkūlasaññā, catudhātuvavatthānaṃ, kāyagatāsatiyaṃ vakkapañcakādīni cāti sabbametaṃ parato sutvā gahetabbattā suteneva gahetabbanti vuttaṃ.
३१४५. एत्थ एतेसु कम्मट्ठानेसु आकासकसिणं ठपेत्वा नव कसिणा पठमारुप्पचित्तस्स आरम्मणभूतकसिणुग्घाटिमाकासस्स हेतुभावतो पच्चया जायरे पच्चया भवन्तीति योजना।
3145.Ettha etesu kammaṭṭhānesu ākāsakasiṇaṃ ṭhapetvā nava kasiṇā paṭhamāruppacittassa ārammaṇabhūtakasiṇugghāṭimākāsassa hetubhāvato paccayā jāyare paccayā bhavantīti yojanā.
३१४६. दसपि कसिणा अभिञ्ञानं दिब्बचक्खुञाणादीनं पच्चया भवन्तीति योजना। चतुत्थस्साति चतुत्थस्स ब्रह्मविहारस्स।
3146. Dasapi kasiṇā abhiññānaṃ dibbacakkhuñāṇādīnaṃ paccayā bhavantīti yojanā. Catutthassāti catutthassa brahmavihārassa.
३१४७. हेट्ठिमहेट्ठिमारुप्पन्ति आकासानञ्चायतनादिकं। परस्स च परस्स चाति विञ्ञाणञ्चायतनादिउत्तरज्झानस्स पच्चयोति पकासितन्ति योजना। नेवसञ्ञाति नेवसञ्ञानासञ्ञायतनं। निरोधस्साति सञ्ञावेदयितनिरोधस्स, ताय निरोधसमापत्तिया।
3147.Heṭṭhimaheṭṭhimāruppanti ākāsānañcāyatanādikaṃ. Parassa ca parassa cāti viññāṇañcāyatanādiuttarajjhānassa paccayoti pakāsitanti yojanā. Nevasaññāti nevasaññānāsaññāyatanaṃ. Nirodhassāti saññāvedayitanirodhassa, tāya nirodhasamāpattiyā.
३१४८. सब्बेति समचत्तालीसकम्मट्ठानधम्मा। सुखविहारस्साति दिट्ठधम्मसुखविहारस्स। भवनिस्सरणस्स चाति विभवूपनिस्सयताय विपस्सनापादकत्तेन आसवक्खयञाणेन अधिगन्तब्बस्स निब्बानस्स च। भवसुखानञ्चाति परिकम्मोपचारभावनावसप्पवत्तानि कामावचरकुसलचित्तानि कामसुगतिभवसुखानं, रूपावचरप्पनावसपवत्तानि रूपावचरचित्तानि रूपावचरभवसुखानं, इतरानि अरूपावचरभूतानि अरूपावचरभवसुखानञ्च पच्चयाति दीपिता।
3148.Sabbeti samacattālīsakammaṭṭhānadhammā. Sukhavihārassāti diṭṭhadhammasukhavihārassa. Bhavanissaraṇassacāti vibhavūpanissayatāya vipassanāpādakattena āsavakkhayañāṇena adhigantabbassa nibbānassa ca. Bhavasukhānañcāti parikammopacārabhāvanāvasappavattāni kāmāvacarakusalacittāni kāmasugatibhavasukhānaṃ, rūpāvacarappanāvasapavattāni rūpāvacaracittāni rūpāvacarabhavasukhānaṃ, itarāni arūpāvacarabhūtāni arūpāvacarabhavasukhānañca paccayāti dīpitā.
३१४९. दस असुभा, कायगतासतीति इमे एकादस रागचरितस्स विसेसतो अनुकूला विञ्ञेय्याति योजना। ‘‘विसेसतो’’ति इमिना रागस्स उजुविपच्चनीकभावेन च अतिसप्पायतो च वुत्तो, इतरे च अपटिक्खित्ताति दीपेति। वुत्तञ्हेतं विसुद्धिमग्गे ‘‘सब्बञ्चेतं उजुविपच्चनीकवसेन च अतिसप्पायवसेन च वुत्तं, रागादीनं पन अविक्खम्भिका, सद्धादीनं वा अनुपकारा कुसलभावना नाम नत्थी’’ति (विसुद्धि॰ १.४७)।
3149. Dasa asubhā, kāyagatāsatīti ime ekādasa rāgacaritassa visesato anukūlā viññeyyāti yojanā. ‘‘Visesato’’ti iminā rāgassa ujuvipaccanīkabhāvena ca atisappāyato ca vutto, itare ca apaṭikkhittāti dīpeti. Vuttañhetaṃ visuddhimagge ‘‘sabbañcetaṃ ujuvipaccanīkavasena ca atisappāyavasena ca vuttaṃ, rāgādīnaṃ pana avikkhambhikā, saddhādīnaṃ vā anupakārā kusalabhāvanā nāma natthī’’ti (visuddhi. 1.47).
३१५०. सवण्णकसिणाति चतूहि वण्णकेहि कसिणेहि सहिता। चतस्सो अप्पमञ्ञायोति इमे अट्ठ दोसचरितस्स अनुकूलाति पकासिताति योजना।
3150.Savaṇṇakasiṇāti catūhi vaṇṇakehi kasiṇehi sahitā. Catasso appamaññāyoti ime aṭṭha dosacaritassa anukūlāti pakāsitāti yojanā.
३१५१. मोहप्पकतिनोति मोहचरितस्स। ‘‘आनापानसति एकावा’’ति पदच्छेदो।
3151.Mohappakatinoti mohacaritassa. ‘‘Ānāpānasati ekāvā’’ti padacchedo.
३१५२. मरणूपसमेति मरणञ्च उपसमो च मरणूपसमं, तस्मिं मरणूपसमे। सतीति मरणानुस्सति, उपसमानुस्सति चाति एते चत्तारो धम्मा। पञ्ञापकतिनोति बुद्धिचरितस्स।
3152.Maraṇūpasameti maraṇañca upasamo ca maraṇūpasamaṃ, tasmiṃ maraṇūpasame. Satīti maraṇānussati, upasamānussati cāti ete cattāro dhammā. Paññāpakatinoti buddhicaritassa.
३१५३. आदिअनुस्सतिच्छक्कन्ति बुद्धधम्मसङ्घसीलचागदेवतानुस्सतिसङ्खातं छक्कं। सद्धाचरितवण्णितन्ति सद्धाचरितस्स अनुकूलन्ति कथितं। आरुप्पाति चत्तारो आरुप्पा। सेसा कसिणाति भूतकसिणआलोकाकासकसिणानं वसेन छ कसिणाति सेसा दस धम्मा। सब्बानुरूपकाति सब्बेसं छन्नं चरियानं अनुकूलाति अत्थो।
3153.Ādianussaticchakkanti buddhadhammasaṅghasīlacāgadevatānussatisaṅkhātaṃ chakkaṃ. Saddhācaritavaṇṇitanti saddhācaritassa anukūlanti kathitaṃ. Āruppāti cattāro āruppā. Sesā kasiṇāti bhūtakasiṇaālokākāsakasiṇānaṃ vasena cha kasiṇāti sesā dasa dhammā. Sabbānurūpakāti sabbesaṃ channaṃ cariyānaṃ anukūlāti attho.
३१५४-८. एवं यथानिक्खित्तमातिकानुक्कमेन कम्मट्ठानप्पभेदं विभावेत्वा इदानि भावनानयं दस्सेतुमाह ‘‘एव’’न्तिआदि। एवं पभेदतो ञत्वा कम्मट्ठानानीति यथावुत्तभेदनयमुखेन भावनामयारम्भदस्सनं। पण्डितोति तिहेतुकपटिसन्धिपञ्ञाय पञ्ञवा भब्बपुग्गलो। तेसूति निद्धारणे भुम्मं। मेधावीति पारिहारियपञ्ञाय समन्नागतो। दळ्हं गहेत्वानातिआदिमज्झपरियोसाने सुट्ठु सल्लक्खन्तेन दळ्हं अट्ठिं कत्वा सक्कच्चं उग्गहेत्वा। कल्याणमित्तकोति –
3154-8. Evaṃ yathānikkhittamātikānukkamena kammaṭṭhānappabhedaṃ vibhāvetvā idāni bhāvanānayaṃ dassetumāha ‘‘eva’’ntiādi. Evaṃ pabhedato ñatvā kammaṭṭhānānīti yathāvuttabhedanayamukhena bhāvanāmayārambhadassanaṃ. Paṇḍitoti tihetukapaṭisandhipaññāya paññavā bhabbapuggalo. Tesūti niddhāraṇe bhummaṃ. Medhāvīti pārihāriyapaññāya samannāgato. Daḷhaṃ gahetvānātiādimajjhapariyosāne suṭṭhu sallakkhantena daḷhaṃ aṭṭhiṃ katvā sakkaccaṃ uggahetvā. Kalyāṇamittakoti –
‘‘पियो गरु भावनीयो।
‘‘Piyo garu bhāvanīyo;
वत्ता च वचनक्खमो।
Vattā ca vacanakkhamo;
गम्भीरञ्च कथं कत्ता।
Gambhīrañca kathaṃ kattā;
नो चट्ठाने नियोजको’’ति॥ (विसुद्धि॰ १.३७; नेत्ति॰ ११३) –
No caṭṭhāne niyojako’’ti. (visuddhi. 1.37; netti. 113) –
वुत्तलक्खणको सीलसुतपञ्ञादिगुणसमन्नागतकल्याणमित्तको।
Vuttalakkhaṇako sīlasutapaññādiguṇasamannāgatakalyāṇamittako.
पठममेव पलिबोधानं उच्छेदं कत्वाति योजना। पठमन्ति भावनारम्भतो पठममेव। पलिबोधानं उच्छेदं कत्वाति –
Paṭhamameva palibodhānaṃ ucchedaṃ katvāti yojanā. Paṭhamanti bhāvanārambhato paṭhamameva. Palibodhānaṃ ucchedaṃ katvāti –
‘‘आवासो च कुलं लाभो।
‘‘Āvāso ca kulaṃ lābho;
गणो कम्मञ्च पञ्चमं।
Gaṇo kammañca pañcamaṃ;
अद्धानं ञाति आबाधो।
Addhānaṃ ñāti ābādho;
गन्थो इद्धीति ते दसा’’ति॥ (विसुद्धि॰ १.४१) –
Gantho iddhīti te dasā’’ti. (visuddhi. 1.41) –
वुत्तानं दसमहापलिबोधानं, दीघकेसनखलोमच्छेदनचीवररजनपत्तपचनादीनं खुद्दकपअबोधानञ्चाति उभयेसं पलिबोधानं उच्छेदं कत्वा निट्ठापनेन वा आलयपरिच्चागेन वा उच्छेदं कत्वा। इद्धि पनेत्थ विपस्सनाय पलिबोधो होति, न समाधिभावनाय। वुत्तञ्हेतं विसुद्धिमग्गे ‘‘इद्धीति पोथुज्जनिका इद्धि। सा हि उत्तानसेय्यकदारको विय, तरुणसस्सं विय च दुप्परिहारा होति, अप्पमत्तकेनेव भिज्जति। सा पन विपस्सनाय पलिबोधो होति, न समाधिस्स समाधिं पत्वा पत्तब्बत्ता’’ति (विसुद्धि॰ १.४१)।
Vuttānaṃ dasamahāpalibodhānaṃ, dīghakesanakhalomacchedanacīvararajanapattapacanādīnaṃ khuddakapaabodhānañcāti ubhayesaṃ palibodhānaṃ ucchedaṃ katvā niṭṭhāpanena vā ālayapariccāgena vā ucchedaṃ katvā. Iddhi panettha vipassanāya palibodho hoti, na samādhibhāvanāya. Vuttañhetaṃ visuddhimagge ‘‘iddhīti pothujjanikā iddhi. Sā hi uttānaseyyakadārako viya, taruṇasassaṃ viya ca dupparihārā hoti, appamattakeneva bhijjati. Sā pana vipassanāya palibodho hoti, na samādhissa samādhiṃ patvā pattabbattā’’ti (visuddhi. 1.41).
दोसवज्जिते , अनुरूपे च विहारे वसन्तेनाति योजना। दोसवज्जितेति –
Dosavajjite , anurūpe ca vihāre vasantenāti yojanā. Dosavajjiteti –
‘‘महावासं नवावासं, जरावासञ्च पन्थनिं।
‘‘Mahāvāsaṃ navāvāsaṃ, jarāvāsañca panthaniṃ;
सोण्डिं पण्णञ्च पुप्फञ्च, फलं पत्थितमेव च॥
Soṇḍiṃ paṇṇañca pupphañca, phalaṃ patthitameva ca.
‘‘नगरं दारुना खेत्तं, विसभागेन पट्टनं।
‘‘Nagaraṃ dārunā khettaṃ, visabhāgena paṭṭanaṃ;
पच्चन्तसीमासप्पायं, यत्थ मित्तो न लब्भति॥
Paccantasīmāsappāyaṃ, yattha mitto na labbhati.
‘‘अट्ठारसेतानि ठानानि, इति विञ्ञाय पण्डितो।
‘‘Aṭṭhārasetāni ṭhānāni, iti viññāya paṇḍito;
आरका परिवज्जेय्य, मग्गं पटिभयं यथा’’ति॥ (विसुद्धि॰ १.५२) –
Ārakā parivajjeyya, maggaṃ paṭibhayaṃ yathā’’ti. (visuddhi. 1.52) –
अट्ठकथासु वुत्तेहि इमेहि अट्ठारसहि दोसेहि गज्जिते।
Aṭṭhakathāsu vuttehi imehi aṭṭhārasahi dosehi gajjite.
अनुरूपे वसन्तेनाति –
Anurūpe vasantenāti –
‘‘इध , भिक्खवे, सेनासनं नातिदूरं होति नच्चासन्नं गमनागमनसम्पन्नं, दिवा अप्पाकिण्णं, रत्तिं अप्पसद्दं अप्पनिग्घोसं, अप्पडंसमकसवातातपसरीसपसम्फस्सं, तस्मिं खो पन सेनासने विहरन्तस्स अप्पकसिरेनेव उप्पज्जन्ति चीवरपिण्डपातसेनासनगिलानपच्चयभेसज्जपरिक्खारा, तस्मिं खो पन सेनासने ये ते भिक्खू विहरन्ति बहुस्सुता आगतागमा धम्मधरा विनयधरा मातिकाधरा, ते कालेन कालं उपसङ्कमित्वा परिपुच्छति परिपञ्हति ‘इदं, भन्ते, कथं, इमस्स को अत्थो’ति, तस्स ते आयस्मन्तो अविवटञ्चेव विवरन्ति, अनुत्तानीकतञ्च उत्तानिं करोन्ति, अनेकविहितेसु च कङ्खट्ठानीयेसु धम्मेसु कङ्खं पटिविनोदेन्ति। एवं खो, भिक्खवे, सेनासनं पञ्चङ्गसमन्नागतं होती’’ति (अ॰ नि॰ १०.११) –
‘‘Idha , bhikkhave, senāsanaṃ nātidūraṃ hoti naccāsannaṃ gamanāgamanasampannaṃ, divā appākiṇṇaṃ, rattiṃ appasaddaṃ appanigghosaṃ, appaḍaṃsamakasavātātapasarīsapasamphassaṃ, tasmiṃ kho pana senāsane viharantassa appakasireneva uppajjanti cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānapaccayabhesajjaparikkhārā, tasmiṃ kho pana senāsane ye te bhikkhū viharanti bahussutā āgatāgamā dhammadharā vinayadharā mātikādharā, te kālena kālaṃ upasaṅkamitvā paripucchati paripañhati ‘idaṃ, bhante, kathaṃ, imassa ko attho’ti, tassa te āyasmanto avivaṭañceva vivaranti, anuttānīkatañca uttāniṃ karonti, anekavihitesu ca kaṅkhaṭṭhānīyesu dhammesu kaṅkhaṃ paṭivinodenti. Evaṃ kho, bhikkhave, senāsanaṃ pañcaṅgasamannāgataṃ hotī’’ti (a. ni. 10.11) –
एवं भगवता वण्णितेहि पञ्चहि गुणेहि समन्नागतत्ता अनुरूपे भावनाकम्मानुगुणे विहारे विहरन्तेनाति अत्थो। पठमादीनीति पठमदुतियादीनि रूपावचरज्झानानि। सब्बसो भावेत्वाति विसुद्धिमग्गे ‘‘सब्बं भावनाविधानं अपरिहापेन्तेन भावेतब्बो’’ति (विसुद्धि॰ १.४१) निक्खित्तस्स मातिकापदस्स वित्थारक्कमेन भावेत्वा, चित्तविसुद्धिं सम्पादेत्वाति वुत्तं होति।
Evaṃ bhagavatā vaṇṇitehi pañcahi guṇehi samannāgatattā anurūpe bhāvanākammānuguṇe vihāre viharantenāti attho. Paṭhamādīnīti paṭhamadutiyādīni rūpāvacarajjhānāni. Sabbaso bhāvetvāti visuddhimagge ‘‘sabbaṃ bhāvanāvidhānaṃ aparihāpentena bhāvetabbo’’ti (visuddhi. 1.41) nikkhittassa mātikāpadassa vitthārakkamena bhāvetvā, cittavisuddhiṃ sampādetvāti vuttaṃ hoti.
सप्पञ्ञोति कम्मजतिहेतुकपटिसन्धिपञ्ञाय चेव कम्मट्ठानमनसिकारसप्पायानि परिग्गहेत्वा असप्पायं परिवज्जेत्वा सप्पायसेवनोपकाराय पारिहारियपञ्ञाय च समन्नागतो योगावचरो। ततोति नेवसञ्ञानासञ्ञायतनवज्जितरूपारूपज्झानं विपस्सनापादकभावेन समापज्जित्वा अट्ठन्नं विपस्सनापादकज्झानानमञ्ञतरतो झाना वुट्ठाय। तेनाह विसुद्धिमग्गे ‘‘ठपेत्वा नेवसञ्ञानासञ्ञायतनं अवसेसरूपारूपावचरज्झानानं अञ्ञतरतो वुट्ठाया’’ति (विसुद्धि॰ २.६६३)।
Sappaññoti kammajatihetukapaṭisandhipaññāya ceva kammaṭṭhānamanasikārasappāyāni pariggahetvā asappāyaṃ parivajjetvā sappāyasevanopakārāya pārihāriyapaññāya ca samannāgato yogāvacaro. Tatoti nevasaññānāsaññāyatanavajjitarūpārūpajjhānaṃ vipassanāpādakabhāvena samāpajjitvā aṭṭhannaṃ vipassanāpādakajjhānānamaññatarato jhānā vuṭṭhāya. Tenāha visuddhimagge ‘‘ṭhapetvā nevasaññānāsaññāyatanaṃ avasesarūpārūpāvacarajjhānānaṃ aññatarato vuṭṭhāyā’’ti (visuddhi. 2.663).
नामरूपववत्थानं कत्वाति विसुद्धिमग्गे दिट्ठिविसुद्धिनिद्देसे वुत्तनयेन पञ्चक्खन्धादिमुखेसु यथिच्छितेन मुखेन पविसित्वा नामरूपं ववत्थपेत्वा ‘‘इदं नामं, इदं रूपं, इमम्हा नामरूपतो ब्यतिरित्तं अत्तादि किञ्चि वत्तब्बं नत्थी’’ति निट्ठं गन्त्वा, इमिना दिट्ठिविसुद्धि दस्सिता।
Nāmarūpavavatthānaṃ katvāti visuddhimagge diṭṭhivisuddhiniddese vuttanayena pañcakkhandhādimukhesu yathicchitena mukhena pavisitvā nāmarūpaṃ vavatthapetvā ‘‘idaṃ nāmaṃ, idaṃ rūpaṃ, imamhā nāmarūpato byatirittaṃ attādi kiñci vattabbaṃ natthī’’ti niṭṭhaṃ gantvā, iminā diṭṭhivisuddhi dassitā.
कङ्खं वितीरियाति यथादिट्ठनामरूपधम्मानं विसुद्धिमग्गे कङ्खावितरणविसुद्धिनिद्देसे (विसुद्धि॰ २.६७८ आदयो) वुत्तनयेन पञ्चधा परिग्गहेत्वा ‘‘न ताविदं नामरूपं अहेतुकं, न अत्तादिहेतुक’’न्ति याथावतो नामरूपस्स पञ्चधा दस्सनेन अद्धत्तयगतं ‘‘अहोसिं नु खो अहं अतीतमद्धान’’न्तिआदिनयप्पवत्तं (म॰ नि॰ १.१८; सं॰ नि॰ २.२०; महानि॰ १७४) सोळसविधं कङ्खं, ‘‘सत्थरि कङ्खती’’तिआदिनयप्पवत्तं (ध॰ स॰ १००८) अट्ठविधञ्च कङ्खं वीरियेन तरित्वा पजहित्वा, इमिना कङ्खावितरणविसुद्धि दस्सिता होति।
Kaṅkhaṃ vitīriyāti yathādiṭṭhanāmarūpadhammānaṃ visuddhimagge kaṅkhāvitaraṇavisuddhiniddese (visuddhi. 2.678 ādayo) vuttanayena pañcadhā pariggahetvā ‘‘na tāvidaṃ nāmarūpaṃ ahetukaṃ, na attādihetuka’’nti yāthāvato nāmarūpassa pañcadhā dassanena addhattayagataṃ ‘‘ahosiṃ nu kho ahaṃ atītamaddhāna’’ntiādinayappavattaṃ (ma. ni. 1.18; saṃ. ni. 2.20; mahāni. 174) soḷasavidhaṃ kaṅkhaṃ, ‘‘satthari kaṅkhatī’’tiādinayappavattaṃ (dha. sa. 1008) aṭṭhavidhañca kaṅkhaṃ vīriyena taritvā pajahitvā, iminā kaṅkhāvitaraṇavisuddhi dassitā hoti.
एवं कङ्खावितरणविसुद्धिनिप्फादनेन ञातपरिञ्ञाय ठितो योगावचरो सप्पायं नामरूपं लक्खणत्तयं आरोपेत्वा कङ्खावूपसमञाणेन मग्गामग्गञाणदस्सनविसुद्धिनिद्देसे (विसुद्धि॰ २.६९२ आदयो) वुत्तनयेन सङ्खारे सम्मसन्तो ओभासो, ञाणं, पीति, पस्सद्धि, सुखं, अधिमोक्खो, पग्गहो, उपट्ठानं, उपेक्खा, निकन्तीति दससु उपक्किलेसेसु पातुभूतेसु तथा पातुभूते ओभासादयो दस उपक्किलेसे ‘‘अमग्गो’’ति मग्गवीथिपटिपन्नं विपस्सनाञाणमेव ‘‘मग्गो’’ति पण्डितो पञ्ञवा योगावचरो जानातीति अत्थो, इमिना मग्गामग्गञाणदस्सनविसुद्धि सङ्खेपतो दस्सिता होति।
Evaṃ kaṅkhāvitaraṇavisuddhinipphādanena ñātapariññāya ṭhito yogāvacaro sappāyaṃ nāmarūpaṃ lakkhaṇattayaṃ āropetvā kaṅkhāvūpasamañāṇena maggāmaggañāṇadassanavisuddhiniddese (visuddhi. 2.692 ādayo) vuttanayena saṅkhāre sammasanto obhāso, ñāṇaṃ, pīti, passaddhi, sukhaṃ, adhimokkho, paggaho, upaṭṭhānaṃ, upekkhā, nikantīti dasasu upakkilesesu pātubhūtesu tathā pātubhūte obhāsādayo dasa upakkilese ‘‘amaggo’’ti maggavīthipaṭipannaṃ vipassanāñāṇameva ‘‘maggo’’ti paṇḍito paññavā yogāvacaro jānātīti attho, iminā maggāmaggañāṇadassanavisuddhi saṅkhepato dassitā hoti.
३१५९. एत्तावता तेसं तिण्णं ववत्थानेति योजना। एत्तावताति ‘‘नामरूपववत्थानं कत्वा’’तिआदिना सङ्खेपतो दस्सितनयेन। तेसं तिण्णन्ति दिट्ठिविसुद्धि, कङ्खावितरणविसुद्धि, मग्गामग्गञाणदस्सनविसुद्धीति तीहि विसुद्धीहि सकसकविपस्सनानं नामरूपतप्पच्चयमग्गामग्गानं तिण्णं। ववत्थाने कते नियमे कते। तिण्णं सच्चानन्ति दुक्खसमुदयमग्गसङ्खआतानं तिण्णं सच्चानं। ववत्थानं कतं सियाति ञाततीरणपरिञ्ञासङ्खातेन लोकियेनेव ञाणेन अनुबोधवसेन निच्छयो कतो होतीति अत्थो। कथं? नामरूपववत्थानसङ्खातेन दिट्ठिविसुद्धिञाणेन दुक्खसच्चववत्थानं कतं होति, पच्चयपरिग्गहसङ्खातेन कङ्खावितरणविसुद्धिञाणेन समुदयसच्चववत्थानं, मग्गामग्गववत्थानसङ्खातेन मग्गामग्गञाणदस्सनेन मग्गसच्चववत्थानं।
3159. Ettāvatā tesaṃ tiṇṇaṃ vavatthāneti yojanā. Ettāvatāti ‘‘nāmarūpavavatthānaṃ katvā’’tiādinā saṅkhepato dassitanayena. Tesaṃ tiṇṇanti diṭṭhivisuddhi, kaṅkhāvitaraṇavisuddhi, maggāmaggañāṇadassanavisuddhīti tīhi visuddhīhi sakasakavipassanānaṃ nāmarūpatappaccayamaggāmaggānaṃ tiṇṇaṃ. Vavatthāne kate niyame kate. Tiṇṇaṃ saccānanti dukkhasamudayamaggasaṅkhaātānaṃ tiṇṇaṃ saccānaṃ. Vavatthānaṃ kataṃ siyāti ñātatīraṇapariññāsaṅkhātena lokiyeneva ñāṇena anubodhavasena nicchayo kato hotīti attho. Kathaṃ? Nāmarūpavavatthānasaṅkhātena diṭṭhivisuddhiñāṇena dukkhasaccavavatthānaṃ kataṃ hoti, paccayapariggahasaṅkhātena kaṅkhāvitaraṇavisuddhiñāṇena samudayasaccavavatthānaṃ, maggāmaggavavatthānasaṅkhātena maggāmaggañāṇadassanena maggasaccavavatthānaṃ.
३१६०-१. एवं ञाततीरणपरिञ्ञाद्वयं सङ्खेपतो दस्सेत्वा पहानपरिञ्ञाय सरीरभूतानि नव ञाणानि दस्सेतुमाह ‘‘उदयब्बया’’तिआदि। तत्थ उदयब्बयाति उप्पादभङ्गानुपस्सनावसप्पवत्ता उत्तरपदलोपेन ‘‘उदयब्बया’’ति वुत्ता। तत्थ उदयं मुञ्चित्वा वये वा पवत्ता भङ्गानुपस्सना ‘‘भङ्गा’’ति वुत्ता। भयञ्च आदीनवो च निब्बिदा च भयादीनवनिब्बिदा, सङ्खारानं भयतो अनुपस्सनवसेन पवत्ता भयानुपस्सना च दिट्ठभयानं आदीनवतो पेक्खनवसेन पवत्ता आदीनवानुपस्सना च दिट्ठादीनवेसु निब्बेदवसेन पवत्ता निब्बिदानुपस्सना च तथा वुत्ता। निब्बिन्दित्वा सङ्खारेहि मुच्चितुकामतावसेनेव पवत्तं ञाणं मुच्चितुकामताञाणं। मुच्चनस्स उपायसम्पटिपादनत्थं पुन सङ्खारत्तयपटिग्गहवसपवत्तं ञाणं पटिसङ्खानुपस्सना।
3160-1. Evaṃ ñātatīraṇapariññādvayaṃ saṅkhepato dassetvā pahānapariññāya sarīrabhūtāni nava ñāṇāni dassetumāha ‘‘udayabbayā’’tiādi. Tattha udayabbayāti uppādabhaṅgānupassanāvasappavattā uttarapadalopena ‘‘udayabbayā’’ti vuttā. Tattha udayaṃ muñcitvā vaye vā pavattā bhaṅgānupassanā ‘‘bhaṅgā’’ti vuttā. Bhayañca ādīnavo ca nibbidā ca bhayādīnavanibbidā, saṅkhārānaṃ bhayato anupassanavasena pavattā bhayānupassanā ca diṭṭhabhayānaṃ ādīnavato pekkhanavasena pavattā ādīnavānupassanā ca diṭṭhādīnavesu nibbedavasena pavattā nibbidānupassanā ca tathā vuttā. Nibbinditvā saṅkhārehi muccitukāmatāvaseneva pavattaṃ ñāṇaṃ muccitukāmatāñāṇaṃ. Muccanassa upāyasampaṭipādanatthaṃ puna saṅkhārattayapaṭiggahavasapavattaṃ ñāṇaṃ paṭisaṅkhānupassanā.
सङ्खारधम्मे भयनन्दिविवज्जनवसेन अज्झुपेक्खित्वा पवत्तञाणं सङ्खारुपेक्खाञाणं, सच्चानुलोमो तदधिगमाय एकन्तपच्चयो होतीति ‘‘सच्चानुलोमिक’’न्ति च कलापसम्मसनञाणादीनं पुरिमानं नवन्नं किच्चनिप्फत्तिया, उपरि च सत्ततिंसाय बोधिपक्खियधम्मानञ्च अनुलोमनतो ‘‘अनुलोमञाण’’न्ति च वुत्तं नवमं ञाणञ्चाति या नवानुपुब्बविपस्सनासङ्खाता पहानपरिञ्ञा दस्सिता, अयं ‘‘पटिपदाञाणदस्सन’’न्ति पकासिताति योजना।
Saṅkhāradhamme bhayanandivivajjanavasena ajjhupekkhitvā pavattañāṇaṃ saṅkhārupekkhāñāṇaṃ, saccānulomo tadadhigamāya ekantapaccayo hotīti ‘‘saccānulomika’’nti ca kalāpasammasanañāṇādīnaṃ purimānaṃ navannaṃ kiccanipphattiyā, upari ca sattatiṃsāya bodhipakkhiyadhammānañca anulomanato ‘‘anulomañāṇa’’nti ca vuttaṃ navamaṃ ñāṇañcāti yā navānupubbavipassanāsaṅkhātā pahānapariññā dassitā, ayaṃ ‘‘paṭipadāñāṇadassana’’nti pakāsitāti yojanā.
३१६२. ततो अनुलोमञाणतो परं मग्गस्स आवज्जनट्ठानियं हुत्वा निब्बानमालम्बित्वा उप्पन्नस्स पुथुज्जनगोत्तस्स अभिभवनतो, अरियगोत्तस्स भावनतो वड्ढनतो च ‘‘गोत्रभू’’ति सङ्खं गतस्स चित्तस्स समनन्तरमेव च। सन्तिमारम्मणं कत्वाति सब्बकिलेसदरथानञ्च सङ्खारदुक्खग्गिनो च वूपसमनिमित्तत्ता ‘‘सन्ति’’न्ति सङ्खातं निरोधमालम्बित्वा। ञाणदस्सनन्ति चतुन्नं अरियसच्चानं परिञ्ञाभिसमयादिवसेन जाननट्ठेन ञाणं, चक्खुना विय पच्चक्खतो दस्सनट्ठेन दस्सनन्ति सङ्खं गतं सोतापत्तिमग्गञाणसङ्खातं सत्तमविसुद्धिञाणं जायते उप्पज्जतीति अत्थो।
3162.Tato anulomañāṇato paraṃ maggassa āvajjanaṭṭhāniyaṃ hutvā nibbānamālambitvā uppannassa puthujjanagottassa abhibhavanato, ariyagottassa bhāvanato vaḍḍhanato ca ‘‘gotrabhū’’ti saṅkhaṃ gatassa cittassa samanantarameva ca. Santimārammaṇaṃ katvāti sabbakilesadarathānañca saṅkhāradukkhaggino ca vūpasamanimittattā ‘‘santi’’nti saṅkhātaṃ nirodhamālambitvā. Ñāṇadassananti catunnaṃ ariyasaccānaṃ pariññābhisamayādivasena jānanaṭṭhena ñāṇaṃ, cakkhunā viya paccakkhato dassanaṭṭhena dassananti saṅkhaṃ gataṃ sotāpattimaggañāṇasaṅkhātaṃ sattamavisuddhiñāṇaṃ jāyate uppajjatīti attho.
३१६३. पच्चवेक्खणपरियन्तन्ति पच्चवेक्खणजवनपरियोसानं। तस्साति ञाणदस्सनसङ्खातस्स सोतापत्तिमग्गस्स। फलन्ति फलचित्तं अनु पच्छा मग्गानन्तरं हुत्वा जायते।
3163.Paccavekkhaṇapariyantanti paccavekkhaṇajavanapariyosānaṃ. Tassāti ñāṇadassanasaṅkhātassa sotāpattimaggassa. Phalanti phalacittaṃ anu pacchā maggānantaraṃ hutvā jāyate.
एत्थ ‘‘पच्चवेक्खणपरियन्त’’न्ति इदं ‘‘फल’’न्ति एतस्स विसेसनं, किरियाविसेसनं वा, पच्चवेक्खणजवनं मरियादं कत्वाति अत्थो। मग्गानन्तरं फले द्विक्खत्तुं, तिक्खत्तुं वा उप्पज्जित्वा निरुद्धे तदनन्तरमेव भवङ्गं होति, भवङ्गं आवट्टेत्वा पच्चवेक्खितब्बं मग्गमालम्बित्वा मनोद्वारावज्जनं उप्पज्जति, ततो पच्चवेक्खणजवनानि। एवं फलचित्तं भवङ्गपरियन्तमेव होति, न पच्चवेक्खणपरियन्तं। तथापि अञ्ञेन जवनेन अनन्तरिकं हुत्वा फलजवनानमनन्तरं पच्चवेक्खणजवनमेव पवत्ततीति दस्सनत्थं फलपच्चवेक्खणजवनानन्तरे उप्पन्नानि भवङ्गावज्जनानि अब्बोहारिकानि कत्वा ‘‘पच्चवेक्खणपरियन्तं, फलं तस्सानुजायते’’ति वुत्तन्ति गहेतब्बं।
Ettha ‘‘paccavekkhaṇapariyanta’’nti idaṃ ‘‘phala’’nti etassa visesanaṃ, kiriyāvisesanaṃ vā, paccavekkhaṇajavanaṃ mariyādaṃ katvāti attho. Maggānantaraṃ phale dvikkhattuṃ, tikkhattuṃ vā uppajjitvā niruddhe tadanantarameva bhavaṅgaṃ hoti, bhavaṅgaṃ āvaṭṭetvā paccavekkhitabbaṃ maggamālambitvā manodvārāvajjanaṃ uppajjati, tato paccavekkhaṇajavanāni. Evaṃ phalacittaṃ bhavaṅgapariyantameva hoti, na paccavekkhaṇapariyantaṃ. Tathāpi aññena javanena anantarikaṃ hutvā phalajavanānamanantaraṃ paccavekkhaṇajavanameva pavattatīti dassanatthaṃ phalapaccavekkhaṇajavanānantare uppannāni bhavaṅgāvajjanāni abbohārikāni katvā ‘‘paccavekkhaṇapariyantaṃ, phalaṃ tassānujāyate’’ti vuttanti gahetabbaṃ.
पच्चवेक्खणञ्च मग्गफलनिब्बानपहीनकिलेसअवसिट्ठकिलेसानं पच्चवेक्खणवसेन पञ्चविधं होति। तेसु एकेकं एकेकेन जवनवारेन पच्चवेक्खतीति पञ्च पच्चवेक्खणजवनवारानि होन्ति। तानि पच्चवेक्खणग्गहणेन सामञ्ञतो दस्सितानीति दट्ठब्बानि।
Paccavekkhaṇañca maggaphalanibbānapahīnakilesaavasiṭṭhakilesānaṃ paccavekkhaṇavasena pañcavidhaṃ hoti. Tesu ekekaṃ ekekena javanavārena paccavekkhatīti pañca paccavekkhaṇajavanavārāni honti. Tāni paccavekkhaṇaggahaṇena sāmaññato dassitānīti daṭṭhabbāni.
३१६४. तेनेव च उपायेनाति उदयब्बयानुपस्सनादिविपस्सनानं पठमं मग्गो अधिगतो, तेनेव उपायेन। सो भिक्खूति सो योगावचरो भिक्खु। पुनप्पुनं भावेन्तोति पुनप्पुनं विपस्सनं वड्ढेत्वा। यथा पठममग्गफलानि पत्तो, तथा। सेसमग्गफलानि चाति दुतियादिमग्गफलानि च पापुणाति।
3164.Teneva ca upāyenāti udayabbayānupassanādivipassanānaṃ paṭhamaṃ maggo adhigato, teneva upāyena. So bhikkhūti so yogāvacaro bhikkhu. Punappunaṃ bhāventoti punappunaṃ vipassanaṃ vaḍḍhetvā. Yathā paṭhamamaggaphalāni patto, tathā. Sesamaggaphalāni cāti dutiyādimaggaphalāni ca pāpuṇāti.
३१६५. इच्चेवं यथावुत्तनयेन उप्पादवयन्तातीतकत्ता अच्चन्तं अमतं धम्मं अवेच्च पटिविज्झित्वा असेसं अकुसलं विद्धंसयित्वा समुच्छेदप्पहानेन पजहित्वा तयो भवे कामभवादीसु तीसु भवेसु निकन्तिया सोसनवसेन तयो भवे विसेसेन सोसयित्वा सो अग्गदक्खिणेय्यो खीणासवो भिक्खु पठमं किलेसपरिनिब्बाने सोसितविपाकक्खन्धकटत्तारूपसङ्खातउपादिसेसरहितत्ता निरुपादिसेसं निब्बानधातुं उपेति अधिगच्छतीति योजना।
3165.Iccevaṃ yathāvuttanayena uppādavayantātītakattā accantaṃ amataṃ dhammaṃ avecca paṭivijjhitvā asesaṃ akusalaṃ viddhaṃsayitvā samucchedappahānena pajahitvā tayo bhave kāmabhavādīsu tīsu bhavesu nikantiyā sosanavasena tayo bhave visesena sosayitvā so aggadakkhiṇeyyo khīṇāsavo bhikkhu paṭhamaṃ kilesaparinibbāne sositavipākakkhandhakaṭattārūpasaṅkhātaupādisesarahitattā nirupādisesaṃ nibbānadhātuṃ upeti adhigacchatīti yojanā.
इच्चेवं सङ्खेपतो कम्मट्ठानभावनानयो आचरियेन दस्सितोति गन्थभीरुजनानुग्गहवसेन वित्थारवण्णनं अनामसित्वा अनुपदवण्णनामत्तमेवेत्थ कतं। वित्थारवण्णना पनस्स विसुद्धिमग्गतो, तब्बण्णनतो च गहेतब्बा।
Iccevaṃ saṅkhepato kammaṭṭhānabhāvanānayo ācariyena dassitoti ganthabhīrujanānuggahavasena vitthāravaṇṇanaṃ anāmasitvā anupadavaṇṇanāmattamevettha kataṃ. Vitthāravaṇṇanā panassa visuddhimaggato, tabbaṇṇanato ca gahetabbā.
३१६६-७. विञ्ञासक्कमतो वापीति अक्खरपदवाक्यसङ्खातगन्थरचनक्कमतो वा। पुब्बापरवसेन वाति वत्तब्बानमत्थविसेसानं पटिपाटिवसेन वा। अक्खरबन्धे वाति सद्दसत्थअलङ्कारसत्थछन्दोविचितिसत्थानुपातेन कातब्बाय अक्खरपदरचनाय, गाथाबन्धेति अत्थो। अयुत्तं विय यदि दिस्सतीति योजना।
3166-7.Viññāsakkamato vāpīti akkharapadavākyasaṅkhātagantharacanakkamato vā. Pubbāparavasena vāti vattabbānamatthavisesānaṃ paṭipāṭivasena vā. Akkharabandhe vāti saddasatthaalaṅkārasatthachandovicitisatthānupātena kātabbāya akkharapadaracanāya, gāthābandheti attho. Ayuttaṃ viya yadi dissatīti yojanā.
तन्ति तं ‘‘अयुत्त’’न्ति दिस्समानट्ठानं। तथा न गहेतब्बन्ति दिस्समानाकारेनेव अयुत्तन्ति न गहेतब्बं। कथं गहेतब्बन्ति आह ‘‘गहेतब्बमदोसतो’’ति। तस्स कारणमाह ‘‘मया उपपरिक्खित्वा, कतत्ता पन सब्बसो’’ति। यो यो पनेत्थ दोसो दिस्सति खित्तदोसो वा होतु विपल्लासग्गहणदोसो वा, नापरं दोसोति दीपेति। तेनेतं पकरणं सब्बेसं तिपिटकपरियत्तिप्पभेदायतनबहुस्सुतानं सिक्खाकामानं थेरानं अत्तनो पमाणभूततं सूचेति। अत्तनो पमाणसूचनेन अत्तना विरचितस्स विनयविनिच्छयस्सापि पमाणतं विभावेन्तो तस्स सवनुग्गहधारणादीसु सोतुजनं नियोजेतीति दट्ठब्बं।
Tanti taṃ ‘‘ayutta’’nti dissamānaṭṭhānaṃ. Tathā na gahetabbanti dissamānākāreneva ayuttanti na gahetabbaṃ. Kathaṃ gahetabbanti āha ‘‘gahetabbamadosato’’ti. Tassa kāraṇamāha ‘‘mayā upaparikkhitvā, katattā pana sabbaso’’ti. Yo yo panettha doso dissati khittadoso vā hotu vipallāsaggahaṇadoso vā, nāparaṃ dosoti dīpeti. Tenetaṃ pakaraṇaṃ sabbesaṃ tipiṭakapariyattippabhedāyatanabahussutānaṃ sikkhākāmānaṃ therānaṃ attano pamāṇabhūtataṃ sūceti. Attano pamāṇasūcanena attanā viracitassa vinayavinicchayassāpi pamāṇataṃ vibhāvento tassa savanuggahadhāraṇādīsu sotujanaṃ niyojetīti daṭṭhabbaṃ.
इति विनयत्थसारसन्दीपनिया विनयविनिच्छयवण्णनाय
Iti vinayatthasārasandīpaniyā vinayavinicchayavaṇṇanāya
कम्मट्ठानभावनाविधानकथावण्णना निट्ठिता।
Kammaṭṭhānabhāvanāvidhānakathāvaṇṇanā niṭṭhitā.
