Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ติปิฎก • Tipiṭaka / มหานิเทฺทสปาฬิ • Mahāniddesapāḷi

ฯ นโม ตสฺส ภควโต อรหโต สมฺมาสมฺพุทฺธสฺสฯ

Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

ขุทฺทกนิกาเย

Khuddakanikāye

มหานิเทฺทสปาฬิ

Mahāniddesapāḷi

๑. อฎฺฐกวโคฺค

1. Aṭṭhakavaggo

๑. กามสุตฺตนิเทฺทโส

1. Kāmasuttaniddeso

.

1.

กามํ กามยมานสฺส, ตสฺส เจ ตํ สมิชฺฌติ;

Kāmaṃkāmayamānassa, tassa ce taṃ samijjhati;

อทฺธา ปีติมโน โหติ, ลทฺธา มโจฺจ ยทิจฺฉติฯ

Addhā pītimano hoti, laddhā macco yadicchati.

กามํ กามยมานสฺสาติ กามาติ อุทฺทานโต เทฺว กามา – วตฺถุกามา จ กิเลสกามา จฯ กตเม วตฺถุกามา? มนาปิกา รูปา มนาปิกา สทฺทา มนาปิกา คนฺธา มนาปิกา รสา มนาปิกา โผฎฺฐพฺพา; อตฺถรณา ปาวุรณา 1 ทาสิทาสา อเชฬกา กุกฺกุฎสูกรา หตฺถิควาสฺสวฬวา เขตฺตํ วตฺถุ หิรญฺญํ สุวณฺณํ คามนิคมราชธานิโย รฎฺฐญฺจ ชนปโท จ โกโส จ โกฎฺฐาคารญฺจ, ยํ กิญฺจิ รชนียํ วตฺถุ – วตฺถุกามาฯ

Kāmaṃ kāmayamānassāti kāmāti uddānato dve kāmā – vatthukāmā ca kilesakāmā ca. Katame vatthukāmā? Manāpikā rūpā manāpikā saddā manāpikā gandhā manāpikā rasā manāpikā phoṭṭhabbā; attharaṇā pāvuraṇā 2 dāsidāsā ajeḷakā kukkuṭasūkarā hatthigavāssavaḷavā khettaṃ vatthu hiraññaṃ suvaṇṇaṃ gāmanigamarājadhāniyo raṭṭhañca janapado ca koso ca koṭṭhāgārañca, yaṃ kiñci rajanīyaṃ vatthu – vatthukāmā.

อปิ จ อตีตา กามา อนาคตา กามา ปจฺจุปฺปนฺนา กามา; อชฺฌตฺตา กามา พหิทฺธา กามา อชฺฌตฺตพหิทฺธา กามา; หีนา กามา มชฺฌิมา กามา ปณีตา กามา; อาปายิกา กามา มานุสิกา กามา ทิพฺพา กามา ปจฺจุปฎฺฐิตา กามา; นิมฺมิตา กามา อนิมฺมิตา กามา ปรนิมฺมิตา กามา; ปริคฺคหิตา กามา, อปริคฺคหิตา กามา, มมายิตา กามา, อมมายิตา กามา; สเพฺพปิ กามาวจรา ธมฺมา, สเพฺพปิ รูปาวจรา ธมฺมา, สเพฺพปิ อรูปาวจรา ธมฺมา, ตณฺหาวตฺถุกา ตณฺหารมฺมณา กามนียเฎฺฐน รชนียเฎฺฐน มทนียเฎฺฐน กามา – อิเม วุจฺจนฺติ วตฺถุกามาฯ

Api ca atītā kāmā anāgatā kāmā paccuppannā kāmā; ajjhattā kāmā bahiddhā kāmā ajjhattabahiddhā kāmā; hīnā kāmā majjhimā kāmā paṇītā kāmā; āpāyikā kāmā mānusikā kāmā dibbā kāmā paccupaṭṭhitā kāmā; nimmitā kāmā animmitā kāmā paranimmitā kāmā; pariggahitā kāmā, apariggahitā kāmā, mamāyitā kāmā, amamāyitā kāmā; sabbepi kāmāvacarā dhammā, sabbepi rūpāvacarā dhammā, sabbepi arūpāvacarā dhammā, taṇhāvatthukā taṇhārammaṇā kāmanīyaṭṭhena rajanīyaṭṭhena madanīyaṭṭhena kāmā – ime vuccanti vatthukāmā.

กตเม กิเลสกามา? ฉโนฺท กาโม ราโค กาโม ฉนฺทราโค กาโม; สงฺกโปฺป กาโม ราโค กาโม สงฺกปฺปราโค กาโม; โย กาเมสุ กามจฺฉโนฺท กามราโค กามนนฺที กามตณฺหา กามเสฺนโห กามปริฬาโห กามมุจฺฉา กามโชฺฌสานํ กาโมโฆ กามโยโค กามุปาทานํ กามจฺฉนฺทนีวรณํฯ

Katame kilesakāmā? Chando kāmo rāgo kāmo chandarāgo kāmo; saṅkappo kāmo rāgo kāmo saṅkapparāgo kāmo; yo kāmesu kāmacchando kāmarāgo kāmanandī kāmataṇhā kāmasneho kāmapariḷāho kāmamucchā kāmajjhosānaṃ kāmogho kāmayogo kāmupādānaṃ kāmacchandanīvaraṇaṃ.

‘‘อทฺทสํ กาม เต มูลํ, สงฺกปฺปา กาม ชายสิ;

‘‘Addasaṃ kāma te mūlaṃ, saṅkappā kāma jāyasi;

น ตํ สงฺกปฺปยิสฺสามิ, เอวํ กาม น โหหิสี’’ติ 3ฯ –

Na taṃ saṅkappayissāmi, evaṃ kāma na hohisī’’ti 4. –

อิเม วุจฺจนฺติ กิเลสกามาฯ กามยมานสฺสาติ กามยมานสฺส อิจฺฉมานสฺส สาทิยมานสฺส ปตฺถยมานสฺส ปิหยมานสฺส อภิชปฺปมานสฺสาติ – กามํ กามยมานสฺสฯ

Ime vuccanti kilesakāmā. Kāmayamānassāti kāmayamānassa icchamānassa sādiyamānassa patthayamānassa pihayamānassa abhijappamānassāti – kāmaṃ kāmayamānassa.

ตสฺส เจ ตํ สมิชฺฌตีติฯ ตสฺส เจติ ตสฺส ขตฺติยสฺส วา พฺราหฺมณสฺส วา เวสฺสสฺส วา สุทฺทสฺส วา คหฎฺฐสฺส วา ปพฺพชิตสฺส วา เทวสฺส วา มนุสฺสสฺส วาฯ นฺติ วตฺถุกามา วุจฺจนฺติ – มนาปิกา รูปา มนาปิกา สทฺทา มนาปิกา คนฺธา มนาปิกา รสา มนาปิกา โผฎฺฐพฺพาฯ สมิชฺฌตีติ อิชฺฌติ สมิชฺฌติ ลภติ ปฎิลภติ อธิคจฺฉติ วินฺทตีติ – ตสฺส เจ ตํ สมิชฺฌติฯ

Tassa ce taṃ samijjhatīti. Tassa ceti tassa khattiyassa vā brāhmaṇassa vā vessassa vā suddassa vā gahaṭṭhassa vā pabbajitassa vā devassa vā manussassa vā. Tanti vatthukāmā vuccanti – manāpikā rūpā manāpikā saddā manāpikā gandhā manāpikā rasā manāpikā phoṭṭhabbā. Samijjhatīti ijjhati samijjhati labhati paṭilabhati adhigacchati vindatīti – tassa ce taṃ samijjhati.

อทฺธา ปีติมโน โหตีติฯ อทฺธาติ เอกํสวจนํ นิสฺสํสยวจนํ นิกฺกงฺขาวจนํ อเทฺวชฺฌวจนํ อเทฺวฬฺหกวจนํ นิโยควจนํ อปณฺณกวจนํ อวตฺถาปนวจนเมตํ – อทฺธาติฯ ปีตีติ ยา ปญฺจกามคุณปฎิสญฺญุตฺตา ปีติ ปามุชฺชํ อาโมทนา ปโมทนา หาโส ปหาโส วิตฺติ ตุฎฺฐิ โอทคฺยํ อตฺตมนตา อภิผรณตา จิตฺตสฺสฯ มโนติ ยํ จิตฺตํ มโน มานสํ หทยํ ปณฺฑรํ มโน มนายตนํ มนินฺทฺริยํ วิญฺญาณํ วิญฺญาณกฺขโนฺธ ตชฺชา มโนวิญฺญาณธาตุ, อยํ วุจฺจติ มโนฯ อยํ มโน อิมาย ปีติยา สหคโต โหติ สหชาโต สํสโฎฺฐ สมฺปยุโตฺต เอกุปฺปาโท เอกนิโรโธ เอกวตฺถุโก เอการมฺมโณฯ ปีติมโน โหตีติ ปีติมโน โหติ ตุฎฺฐมโน หฎฺฐมโน ปหฎฺฐมโน อตฺตมโน อุทคฺคมโน มุทิตมโน ปโมทิตมโน โหตีติ – อทฺธา ปีติมโน โหติฯ

Addhāpītimano hotīti. Addhāti ekaṃsavacanaṃ nissaṃsayavacanaṃ nikkaṅkhāvacanaṃ advejjhavacanaṃ adveḷhakavacanaṃ niyogavacanaṃ apaṇṇakavacanaṃ avatthāpanavacanametaṃ – addhāti. Pītīti yā pañcakāmaguṇapaṭisaññuttā pīti pāmujjaṃ āmodanā pamodanā hāso pahāso vitti tuṭṭhi odagyaṃ attamanatā abhipharaṇatā cittassa. Manoti yaṃ cittaṃ mano mānasaṃ hadayaṃ paṇḍaraṃ mano manāyatanaṃ manindriyaṃ viññāṇaṃ viññāṇakkhandho tajjā manoviññāṇadhātu, ayaṃ vuccati mano. Ayaṃ mano imāya pītiyā sahagato hoti sahajāto saṃsaṭṭho sampayutto ekuppādo ekanirodho ekavatthuko ekārammaṇo. Pītimano hotīti pītimano hoti tuṭṭhamano haṭṭhamano pahaṭṭhamano attamano udaggamano muditamano pamoditamano hotīti – addhā pītimano hoti.

ลทฺธา มโจฺจ ยทิจฺฉตีติฯ ลทฺธาติ ลภิตฺวา ปฎิลภิตฺวา อธิคนฺตฺวา วินฺทิตฺวาฯ มโจฺจติ สโตฺต นโร มานโว โปโส ปุคฺคโล ชีโว ชาคุ 5 ชนฺตุ อินฺทคุ 6 มนุโชฯ ยทิจฺฉตีติ ยํ อิจฺฉติ ยํ สาทิยติ ยํ ปเตฺถติ ยํ ปิเหติ ยํ อภิชปฺปติ, รูปํ วา สทฺทํ วา คนฺธํ วา รสํ วา โผฎฺฐพฺพํ วาติ, ลทฺธา มโจฺจ ยทิจฺฉติฯ

Laddhā macco yadicchatīti. Laddhāti labhitvā paṭilabhitvā adhigantvā vinditvā. Maccoti satto naro mānavo poso puggalo jīvo jāgu 7 jantu indagu 8 manujo. Yadicchatīti yaṃ icchati yaṃ sādiyati yaṃ pattheti yaṃ piheti yaṃ abhijappati, rūpaṃ vā saddaṃ vā gandhaṃ vā rasaṃ vā phoṭṭhabbaṃ vāti, laddhā macco yadicchati.

เตนาห ภควา –

Tenāha bhagavā –

‘‘กามํ กามยมานสฺส, ตสฺส เจ ตํ สมิชฺฌติ;

‘‘Kāmaṃ kāmayamānassa, tassa ce taṃ samijjhati;

อทฺธา ปีติมโน โหติ, ลทฺธา มโจฺจ ยทิจฺฉตี’’ติฯ

Addhā pītimano hoti, laddhā macco yadicchatī’’ti.

.

2.

ตสฺส เจ กามยานสฺส, ฉนฺทชาตสฺส ชนฺตุโน;

Tassace kāmayānassa, chandajātassa jantuno;

เต กามา ปริหายนฺติ, สลฺลวิโทฺธว รุปฺปติฯ

Te kāmā parihāyanti, sallaviddhova ruppati.

ตสฺส เจ กามยานสฺสาติฯ ตสฺส เจติ ตสฺส ขตฺติยสฺส วา พฺราหฺมณสฺส วา เวสฺสสฺส วา สุทฺทสฺส วา คหฎฺฐสฺส วา ปพฺพชิตสฺส วา เทวสฺส วา มนุสฺสสฺส วาฯ กามยานสฺสาติ กาเม อิจฺฉมานสฺส สาทิยมานสฺส ปตฺถยมานสฺส ปิหยมานสฺส อภิชปฺปมานสฺสฯ อถ วา กามตณฺหาย ยายติ นิยฺยติ วุยฺหติ สํหรียติฯ ยถา หตฺถิยาเนน วา อสฺสยาเนน วา โคยาเนน วา อชยาเนน วา เมณฺฑยาเนน วา โอฎฺฐยาเนน วา ขรยาเนน วา ยายติ นิยฺยติ วุยฺหติ สํหรียติ; เอวเมวํ กามตณฺหาย ยายติ นิยฺยติ วุยฺหติ สํหรียตีติ – ตสฺส เจ กามยานสฺสฯ

Tassace kāmayānassāti. Tassa ceti tassa khattiyassa vā brāhmaṇassa vā vessassa vā suddassa vā gahaṭṭhassa vā pabbajitassa vā devassa vā manussassa vā. Kāmayānassāti kāme icchamānassa sādiyamānassa patthayamānassa pihayamānassa abhijappamānassa. Atha vā kāmataṇhāya yāyati niyyati vuyhati saṃharīyati. Yathā hatthiyānena vā assayānena vā goyānena vā ajayānena vā meṇḍayānena vā oṭṭhayānena vā kharayānena vā yāyati niyyati vuyhati saṃharīyati; evamevaṃ kāmataṇhāya yāyati niyyati vuyhati saṃharīyatīti – tassa ce kāmayānassa.

ฉนฺทชาตสฺส ชนฺตุโนติฯ ฉโนฺทติ โย กาเมสุ กามจฺฉโนฺท กามราโค กามนนฺที กามตณฺหา กามเสฺนโห กามปริฬาโห กามมุจฺฉา กามโชฺฌสานํ กาโมโฆ กามโยโค กามุปาทานํ กามจฺฉนฺทนีวรณํ, ตสฺส โส กามจฺฉโนฺท ชาโต โหติ สญฺชาโต นิพฺพโตฺต อภินิพฺพโตฺต ปาตุภูโตฯ ชนฺตุโนติ สตฺตสฺส นรสฺส มานวสฺส โปสสฺส ปุคฺคลสฺส ชีวสฺส ชาคุสฺส ชนฺตุสฺส อินฺทคุสฺส มนุชสฺสาติ – ฉนฺทชาตสฺส ชนฺตุโนฯ

Chandajātassa jantunoti. Chandoti yo kāmesu kāmacchando kāmarāgo kāmanandī kāmataṇhā kāmasneho kāmapariḷāho kāmamucchā kāmajjhosānaṃ kāmogho kāmayogo kāmupādānaṃ kāmacchandanīvaraṇaṃ, tassa so kāmacchando jāto hoti sañjāto nibbatto abhinibbatto pātubhūto. Jantunoti sattassa narassa mānavassa posassa puggalassa jīvassa jāgussa jantussa indagussa manujassāti – chandajātassa jantuno.

เต กามา ปริหายนฺตีติ – เต วา กามา ปริหายนฺติ, โส วา กาเมหิ ปริหายติฯ กถํ เต กามา ปริหายนฺติ? ตสฺส ติฎฺฐนฺตเสฺสว เต โภเค ราชาโน วา หรนฺติ, โจรา วา หรนฺติ, อคฺคิ วา ทหติ, อุทกํ วา วหติ, อปฺปิยา วา ทายาทา หรนฺติ, นิหิตํ วา นาธิคจฺฉติ, ทุปฺปยุตฺตา วา กมฺมนฺตา ภิชฺชนฺติ, กุเล วา กุลงฺคาโร อุปฺปชฺชติ, โย เต โภเค วิกิรติ วิธมติ 9 วิทฺธํเสติ อนิจฺจตาเยว อฎฺฐมีฯ เอวํ เต กามา หายนฺติ ปริหายนฺติ ปริธํเสนฺติ ปริปตนฺติ อนฺตรธายนฺติ วิปฺปลุชฺชนฺติฯ กถํ โส กาเมหิ ปริหายติ? ติฎฺฐเนฺตว เต โภเค โส จวติ มรติ วิปฺปลุชฺชติฯ เอวํ โส กาเมหิ หายติ ปริหายติ ปริธํเสติ ปริปตติ อนฺตรธายติ วิปฺปลุชฺชติฯ

Tekāmā parihāyantīti – te vā kāmā parihāyanti, so vā kāmehi parihāyati. Kathaṃ te kāmā parihāyanti? Tassa tiṭṭhantasseva te bhoge rājāno vā haranti, corā vā haranti, aggi vā dahati, udakaṃ vā vahati, appiyā vā dāyādā haranti, nihitaṃ vā nādhigacchati, duppayuttā vā kammantā bhijjanti, kule vā kulaṅgāro uppajjati, yo te bhoge vikirati vidhamati 10 viddhaṃseti aniccatāyeva aṭṭhamī. Evaṃ te kāmā hāyanti parihāyanti paridhaṃsenti paripatanti antaradhāyanti vippalujjanti. Kathaṃ so kāmehi parihāyati? Tiṭṭhanteva te bhoge so cavati marati vippalujjati. Evaṃ so kāmehi hāyati parihāyati paridhaṃseti paripatati antaradhāyati vippalujjati.

โจรา หรนฺติ ราชาโน, อคฺคิ ทหติ นสฺสติ;

Corā haranti rājāno, aggi dahati nassati;

อถ อเนฺตน ชหติ 11, สรีรํ สปริคฺคหํ;

Atha antena jahati 12, sarīraṃ sapariggahaṃ;

เอตทญฺญาย เมธาวี, ภุเญฺชถ จ ทเทถ จฯ

Etadaññāya medhāvī, bhuñjetha ca dadetha ca.

ทตฺวา จ ภุตฺวา จ ยถานุภาวํ, อนินฺทิโต สคฺคมุเปติ ฐานนฺติ, เต กามา ปริหายนฺติฯ

Datvā ca bhutvā ca yathānubhāvaṃ, anindito saggamupeti ṭhānanti, te kāmā parihāyanti.

สลฺลวิโทฺธว รุปฺปตีติฯ ยถา อโยมเยน วา สเลฺลน วิโทฺธ, อฎฺฐิมเยน วา สเลฺลน ทนฺตมเยน วา สเลฺลน วิสาณมเยน วา สเลฺลน กฎฺฐมเยน วา สเลฺลน วิโทฺธ รุปฺปติ กุปฺปติ ฆฎฺฎียติ ปีฬียติ, พฺยาธิโต โทมนสฺสิโต โหติ, เอวเมว วตฺถุกามานํ วิปริณามญฺญถาภาวา อุปฺปชฺชนฺติ โสกปริเทวทุกฺขโทมนสฺสุปายาสาฯ โส กามสเลฺลน จ โสกสเลฺลน จ วิโทฺธ, รุปฺปติ กุปฺปติ ฆฎฺฎียติ ปีฬียติ พฺยาธิโต โทมนสฺสิโต โหตีติ – สลฺลวิโทฺธว รุปฺปติฯ

Sallaviddhova ruppatīti. Yathā ayomayena vā sallena viddho, aṭṭhimayena vā sallena dantamayena vā sallena visāṇamayena vā sallena kaṭṭhamayena vā sallena viddho ruppati kuppati ghaṭṭīyati pīḷīyati, byādhito domanassito hoti, evameva vatthukāmānaṃ vipariṇāmaññathābhāvā uppajjanti sokaparidevadukkhadomanassupāyāsā. So kāmasallena ca sokasallena ca viddho, ruppati kuppati ghaṭṭīyati pīḷīyati byādhito domanassito hotīti – sallaviddhova ruppati.

เตนาห ภควา –

Tenāha bhagavā –

‘‘ตสฺส เจ กามยานสฺส, ฉนฺทชาตสฺส ชนฺตุโน;

‘‘Tassa ce kāmayānassa, chandajātassa jantuno;

เต กามา ปริหายนฺติ, สลฺลวิโทฺธว รุปฺปตี’’ติฯ

Te kāmā parihāyanti, sallaviddhova ruppatī’’ti.

.

3.

โย กาเม ปริวเชฺชติ, สปฺปเสฺสว ปทา สิโร;

Yokāme parivajjeti, sappasseva padā siro;

โสมํ วิสตฺติกํ โลเก, สโต สมติวตฺตติฯ

Somaṃ visattikaṃ loke, sato samativattati.

โย กาเม ปริวเชฺชตีติฯ โยติ โย ยาทิโส ยถายุโตฺต ยถาวิหิโต ยถาปกาโร ยํฐานปฺปโตฺต ยํธมฺมสมนฺนาคโต ขตฺติโย วา พฺราหฺมโณ วา เวโสฺส วา สุโทฺท วา คหโฎฺฐ วา ปพฺพชิโต วา เทโว วา มนุโสฺส วาฯ กาเม ปริวเชฺชตีติฯ กามาติ อุทฺทานโต เทฺว กามา – วตฺถุกามา จ กิเลสกามา จ…เป.… อิเม วุจฺจนฺติ วตฺถุกามา…เป.… อิเม วุจฺจนฺติ กิเลสกามาฯ กาเม ปริวเชฺชตีติ ทฺวีหิ การเณหิ กาเม ปริวเชฺชติ – วิกฺขมฺภนโต วา สมุเจฺฉทโต วาฯ กถํ วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ? ‘‘อฎฺฐิกงฺกลูปมา กามา อปฺปสฺสาทเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘มํสเปสูปมา กามา พหุสาธารณเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘ติณุกฺกูปมา กามา อนุทหนเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘องฺคารกาสูปมา กามา มหาปริฬาหเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘สุปินกูปมา กามา อิตฺตรปจฺจุปฎฺฐานเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘ยาจิตกูปมา กามา ตาวกาลิกเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘รุกฺขผลูปมา กามา สมฺภญฺชนปริภญฺชนเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘อสิสูนูปมา กามา อธิกุฎฺฎนเฎฺฐนา’’ติ 13 ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘สตฺติสูลูปมา กามา วินิวิชฺฌนเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘สปฺปสิรูปมา กามา สปฺปฎิภยเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ‘‘อคฺคิกฺขนฺธูปมา กามา มหาภิตาปนเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติฯ

Yokāme parivajjetīti. Yoti yo yādiso yathāyutto yathāvihito yathāpakāro yaṃṭhānappatto yaṃdhammasamannāgato khattiyo vā brāhmaṇo vā vesso vā suddo vā gahaṭṭho vā pabbajito vā devo vā manusso vā. Kāme parivajjetīti. Kāmāti uddānato dve kāmā – vatthukāmā ca kilesakāmā ca…pe… ime vuccanti vatthukāmā…pe… ime vuccanti kilesakāmā. Kāme parivajjetīti dvīhi kāraṇehi kāme parivajjeti – vikkhambhanato vā samucchedato vā. Kathaṃ vikkhambhanato kāme parivajjeti? ‘‘Aṭṭhikaṅkalūpamā kāmā appassādaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘maṃsapesūpamā kāmā bahusādhāraṇaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘tiṇukkūpamā kāmā anudahanaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘aṅgārakāsūpamā kāmā mahāpariḷāhaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘supinakūpamā kāmā ittarapaccupaṭṭhānaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘yācitakūpamā kāmā tāvakālikaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘rukkhaphalūpamā kāmā sambhañjanaparibhañjanaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘asisūnūpamā kāmā adhikuṭṭanaṭṭhenā’’ti 14 passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘sattisūlūpamā kāmā vinivijjhanaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘sappasirūpamā kāmā sappaṭibhayaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti, ‘‘aggikkhandhūpamā kāmā mahābhitāpanaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeti.

พุทฺธานุสฺสติํ ภาเวโนฺตปิ วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ธมฺมานุสฺสติํ ภาเวโนฺตปิ…เป.… สงฺฆานุสฺสติํ ภาเวโนฺตปิ… สีลานุสฺสติํ ภาเวโนฺตปิ… จาคานุสฺสติํ ภาเวโนฺตปิ… เทวตานุสฺสติํ ภาเวโนฺตปิ… อานาปานสฺสติํ 15 ภาเวโนฺตปิ… มรณสฺสติํ ภาเวโนฺตปิ… กายคตาสติํ ภาเวโนฺตปิ… อุปสมานุสฺสติํ ภาเวโนฺตปิ วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติฯ

Buddhānussatiṃ bhāventopi vikkhambhanato kāme parivajjeti, dhammānussatiṃ bhāventopi…pe… saṅghānussatiṃ bhāventopi… sīlānussatiṃ bhāventopi… cāgānussatiṃ bhāventopi… devatānussatiṃ bhāventopi… ānāpānassatiṃ 16 bhāventopi… maraṇassatiṃ bhāventopi… kāyagatāsatiṃ bhāventopi… upasamānussatiṃ bhāventopi vikkhambhanato kāme parivajjeti.

ปฐมํ ฌานํ ภาเวโนฺตปิ วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติ, ทุติยํ ฌานํ ภาเวโนฺตปิ…เป.… ตติยํ ฌานํ ภาเวโนฺตปิ… จตุตฺถํ ฌานํ ภาเวโนฺตปิ… อากาสานญฺจายตนสมาปตฺติํ ภาเวโนฺตปิ… วิญฺญาณญฺจายตนสมาปตฺติํ ภาเวโนฺตปิ… อากิญฺจญฺญายตนสมาปตฺติํ ภาเวโนฺตปิ … เนวสญฺญานาสญฺญายตนสมาปตฺติํ ภาเวโนฺตปิ วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติฯ เอวํ วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชติฯ

Paṭhamaṃ jhānaṃ bhāventopi vikkhambhanato kāme parivajjeti, dutiyaṃ jhānaṃ bhāventopi…pe… tatiyaṃ jhānaṃ bhāventopi… catutthaṃ jhānaṃ bhāventopi… ākāsānañcāyatanasamāpattiṃ bhāventopi… viññāṇañcāyatanasamāpattiṃ bhāventopi… ākiñcaññāyatanasamāpattiṃ bhāventopi … nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiṃ bhāventopi vikkhambhanato kāme parivajjeti. Evaṃ vikkhambhanato kāme parivajjeti.

กถํ สมุเจฺฉทโต กาเม ปริวเชฺชติ? โสตาปตฺติมคฺคํ ภาเวโนฺตปิ อปายคมนีเย กาเม สมุเจฺฉทโต ปริวเชฺชติ, สกทาคามิมคฺคํ ภาเวโนฺตปิ โอฬาริเก กาเม สมุเจฺฉทโต ปริวเชฺชติ, อนาคามิมคฺคํ ภาเวโนฺตปิ อนุสหคเต กาเม สมุเจฺฉทโต ปริวเชฺชติ, อรหตฺตมคฺคํ ภาเวโนฺตปิ สเพฺพน สพฺพํ สพฺพถา สพฺพํ อเสสํ นิเสฺสสํ สมุเจฺฉทโต กาเม ปริวเชฺชติฯ เอวํ สมุเจฺฉทโต กาเม ปริวเชฺชตีติ – โย กาเม ปริวเชฺชติฯ

Kathaṃ samucchedato kāme parivajjeti? Sotāpattimaggaṃ bhāventopi apāyagamanīye kāme samucchedato parivajjeti, sakadāgāmimaggaṃ bhāventopi oḷārike kāme samucchedato parivajjeti, anāgāmimaggaṃ bhāventopi anusahagate kāme samucchedato parivajjeti, arahattamaggaṃ bhāventopi sabbena sabbaṃ sabbathā sabbaṃ asesaṃ nissesaṃ samucchedato kāme parivajjeti. Evaṃ samucchedato kāme parivajjetīti – yo kāme parivajjeti.

สปฺปเสฺสว ปทา สิโรติฯ สโปฺป วุจฺจติ อหิฯ เกนเฎฺฐน สโปฺป? สํสปฺปโนฺต คจฺฉตีติ สโปฺป; ภุชโนฺต คจฺฉตีติ ภุชโค; อุเรน คจฺฉตีติ อุรโค; ปนฺนสิโร คจฺฉตีติ ปนฺนโค; สิเรน สุปตีติ 17 สรีสโป 18; พิเล สยตีติ พิลาสโย; คุหายํ สยตีติ คุหาสโย; ทาฐา ตสฺส อาวุโธติ ทาฐาวุโธ; วิสํ ตสฺส โฆรนฺติ โฆรวิโส; ชิวฺหา ตสฺส ทุวิธาติ ทฺวิชิโวฺห; ทฺวีหิ ชิวฺหาหิ รสํ สายตีติ ทฺวิรสญฺญูฯ ยถา ปุริโส ชีวิตุกาโม อมริตุกาโม สุขกาโม ทุกฺขปฎิกฺกูโล ปาเทน สปฺปสิรํ วเชฺชยฺย วิวเชฺชยฺย ปริวเชฺชยฺย อภินิวเชฺชยฺย; เอวเมว สุขกาโม ทุกฺขปฎิกฺกูโล กาเม วเชฺชยฺย วิวเชฺชยฺย ปริวเชฺชยฺย อภินิวเชฺชยฺยาติ – สปฺปเสฺสว ปทา สิโรฯ

Sappasseva padā siroti. Sappo vuccati ahi. Kenaṭṭhena sappo? Saṃsappanto gacchatīti sappo; bhujanto gacchatīti bhujago; urena gacchatīti urago; pannasiro gacchatīti pannago; sirena supatīti 19 sarīsapo 20; bile sayatīti bilāsayo; guhāyaṃ sayatīti guhāsayo; dāṭhā tassa āvudhoti dāṭhāvudho; visaṃ tassa ghoranti ghoraviso; jivhā tassa duvidhāti dvijivho; dvīhi jivhāhi rasaṃ sāyatīti dvirasaññū. Yathā puriso jīvitukāmo amaritukāmo sukhakāmo dukkhapaṭikkūlo pādena sappasiraṃ vajjeyya vivajjeyya parivajjeyya abhinivajjeyya; evameva sukhakāmo dukkhapaṭikkūlo kāme vajjeyya vivajjeyya parivajjeyya abhinivajjeyyāti – sappasseva padā siro.

โสมํ วิสตฺติกํ โลเก, สโต สมติวตฺตตีติฯ โสติ โย กาเม ปริวเชฺชติฯ วิสตฺติกา วุจฺจติ ตณฺหาฯ โย ราโค สาราโค อนุนโย อนุโรโธ นนฺที นนฺทิราโค, จิตฺตสฺส สาราโค อิจฺฉา มุจฺฉา อโชฺฌสานํ เคโธ ปลิเคโธ 21 สโงฺค ปโงฺก, เอชา มายา ชนิกา สญฺชนนี สิพฺพินี ชาลินี สริตา วิสตฺติกา, สุตฺตํ วิสตา อายูหินี 22 ทุติยา ปณิธิ ภวเนตฺติ, วนํ วนโถ สนฺธโว เสฺนโห อเปกฺขา ปฎิพนฺธุ, อาสา อาสีสนา อาสีสิตตฺตํ, รูปาสา สทฺทาสา คนฺธาสา รสาสา โผฎฺฐพฺพาสา, ลาภาสา ชนาสา ปุตฺตาสา ชีวิตาสา, ชปฺปา ปชปฺปา อภิชปฺปา ชปฺปนา ชปฺปิตตฺตํ โลลุปฺปํ โลลุปฺปายนา โลลุปฺปายิตตฺตํ ปุจฺฉญฺชิกตา สาธุกมฺยตา, อธมฺมราโค วิสมโลโภ นิกนฺติ นิกามนา ปตฺถนา ปิหนา สมฺปตฺถนา, กามตณฺหา ภวตณฺหา วิภวตณฺหา, รูปตณฺหา อรูปตณฺหา นิโรธตณฺหา, รูปตณฺหา สทฺทตณฺหา คนฺธตณฺหา รสตณฺหา โผฎฺฐพฺพตณฺหา ธมฺมตณฺหา , โอโฆ โยโค คโนฺถ อุปาทานํ อาวรณํ นีวรณํ ฉทนํ พนฺธนํ, อุปกฺกิเลโส อนุสโย ปริยุฎฺฐานํ ลตา เววิจฺฉํ, ทุกฺขมูลํ ทุกฺขนิทานํ ทุกฺขปฺปภโว มารปาโส มารพฬิสํ มารวิสโย, ตณฺหานที ตณฺหาชาลํ ตณฺหาคทฺทุลํ ตณฺหาสมุโทฺท อภิชฺฌา โลโภ อกุสลมูลํฯ

Somaṃ visattikaṃ loke, sato samativattatīti. Soti yo kāme parivajjeti. Visattikā vuccati taṇhā. Yo rāgo sārāgo anunayo anurodho nandī nandirāgo, cittassa sārāgo icchā mucchā ajjhosānaṃ gedho paligedho 23 saṅgo paṅko, ejā māyā janikā sañjananī sibbinī jālinī saritā visattikā, suttaṃ visatā āyūhinī 24 dutiyā paṇidhi bhavanetti, vanaṃ vanatho sandhavo sneho apekkhā paṭibandhu, āsā āsīsanā āsīsitattaṃ, rūpāsā saddāsā gandhāsā rasāsā phoṭṭhabbāsā, lābhāsā janāsā puttāsā jīvitāsā, jappā pajappā abhijappā jappanā jappitattaṃ loluppaṃ loluppāyanā loluppāyitattaṃ pucchañjikatā sādhukamyatā, adhammarāgo visamalobho nikanti nikāmanā patthanā pihanā sampatthanā, kāmataṇhā bhavataṇhā vibhavataṇhā, rūpataṇhā arūpataṇhā nirodhataṇhā, rūpataṇhā saddataṇhā gandhataṇhā rasataṇhā phoṭṭhabbataṇhā dhammataṇhā , ogho yogo gantho upādānaṃ āvaraṇaṃ nīvaraṇaṃ chadanaṃ bandhanaṃ, upakkileso anusayo pariyuṭṭhānaṃ latā vevicchaṃ, dukkhamūlaṃ dukkhanidānaṃ dukkhappabhavo mārapāso mārabaḷisaṃ māravisayo, taṇhānadī taṇhājālaṃ taṇhāgaddulaṃ taṇhāsamuddo abhijjhā lobho akusalamūlaṃ.

วิสตฺติกาติฯ เกนเฎฺฐน วิสตฺติกา? วิสตาติ วิสตฺติกา; วิสาลาติ วิสตฺติกา; วิสฎาติ วิสตฺติกา; วิสกฺกตีติ วิสตฺติกา; วิสํหรตีติ วิสตฺติกา; วิสํวาทิกาติ วิสตฺติกา; วิสมูลาติ วิสตฺติกา; วิสผลาติ วิสตฺติกา; วิสปริโภโคติ วิสตฺติกา; วิสาลา วา ปน สา ตณฺหา รูเป สเทฺท คเนฺธ รเส โผฎฺฐเพฺพ, กุเล คเณ อาวาเส ลาเภ ยเส, ปสํสาย สุเข จีวเร ปิณฺฑปาเต เสนาสเน คิลานปจฺจยเภสชฺชปริกฺขาเร, กามธาตุยา รูปธาตุยา อรูปธาตุยา, กามภเว รูปภเว อรูปภเว, สญฺญาภเว อสญฺญาภเว เนวสญฺญานาสญฺญาภเว, เอกโวการภเว จตุโวการภเว ปญฺจโวการภเว, อตีเต อนาคเต ปจฺจุปฺปเนฺน, ทิฎฺฐสุตมุตวิญฺญาตเพฺพสุ ธเมฺมสุ วิสฎา วิตฺถตาติ วิสตฺติกาฯ

Visattikāti. Kenaṭṭhena visattikā? Visatāti visattikā; visālāti visattikā; visaṭāti visattikā; visakkatīti visattikā; visaṃharatīti visattikā; visaṃvādikāti visattikā; visamūlāti visattikā; visaphalāti visattikā; visaparibhogoti visattikā; visālā vā pana sā taṇhā rūpe sadde gandhe rase phoṭṭhabbe, kule gaṇe āvāse lābhe yase, pasaṃsāya sukhe cīvare piṇḍapāte senāsane gilānapaccayabhesajjaparikkhāre, kāmadhātuyā rūpadhātuyā arūpadhātuyā, kāmabhave rūpabhave arūpabhave, saññābhave asaññābhave nevasaññānāsaññābhave, ekavokārabhave catuvokārabhave pañcavokārabhave, atīte anāgate paccuppanne, diṭṭhasutamutaviññātabbesu dhammesu visaṭā vitthatāti visattikā.

โลเกติ อปายโลเก มนุสฺสโลเก เทวโลเก, ขนฺธโลเก ธาตุโลเก อายตนโลเกฯ สโตติ จตูหิ การเณหิ สโต – กาเย กายานุปสฺสนาสติปฎฺฐานํ ภาเวโนฺต สโต, เวทนาสุ…เป.… จิเตฺต… ธเมฺมสุ ธมฺมานุปสฺสนาสติปฎฺฐานํ ภาเวโนฺต สโตฯ

Loketi apāyaloke manussaloke devaloke, khandhaloke dhātuloke āyatanaloke. Satoti catūhi kāraṇehi sato – kāye kāyānupassanāsatipaṭṭhānaṃ bhāvento sato, vedanāsu…pe… citte… dhammesu dhammānupassanāsatipaṭṭhānaṃ bhāvento sato.

อปเรหิปิ จตูหิ การเณหิ สโต – อสติปริวชฺชนาย สโต, สติกรณียานํ ธมฺมานํ กตตฺตา สโต, สติปริพนฺธานํ ธมฺมานํ หตตฺตา สโต, สตินิมิตฺตานํ ธมฺมานํ อสมฺมุฎฺฐตฺตา สโตฯ

Aparehipi catūhi kāraṇehi sato – asatiparivajjanāya sato, satikaraṇīyānaṃ dhammānaṃ katattā sato, satiparibandhānaṃ dhammānaṃ hatattā sato, satinimittānaṃ dhammānaṃ asammuṭṭhattā sato.

อปเรหิปิ จตูหิ การเณหิ สโต – สติยา สมนฺนาคตตฺตา สโต, สติยา วสิตตฺตา สโต, สติยา ปาคุญฺญตาย สโต, สติยา อปโจฺจโรหณตาย 25 สโตฯ

Aparehipi catūhi kāraṇehi sato – satiyā samannāgatattā sato, satiyā vasitattā sato, satiyā pāguññatāya sato, satiyā apaccorohaṇatāya 26 sato.

อปเรหิปิ จตูหิ การเณหิ สโต – สตฺตตฺตา สโต, สนฺตตฺตา สโต, สมิตตฺตา สโต, สนฺตธมฺมสมนฺนาคตตฺตา สโตฯ พุทฺธานุสฺสติยา สโต, ธมฺมานุสฺสติยา สโต, สงฺฆานุสฺสติยา สโต, สีลานุสฺสติยา สโต, จาคานุสฺสติยา สโต, เทวตานุสฺสติยา สโต, อานาปานสฺสติยา สโต, มรณสฺสติยา สโต, กายคตาสติยา สโต, อุปสมานุสฺสติยา สโตฯ ยา สติ อนุสฺสติ ปฎิสฺสติ สติ สรณตา ธารณตา อปิลาปนตา อสมฺมุสฺสนตา สติ สตินฺทฺริยํ สติพลํ สมฺมาสติ สติสโมฺพชฺฌโงฺค เอกายนมโคฺค, อยํ วุจฺจติ สติฯ อิมาย สติยา อุเปโต โหติ สมุเปโต อุปคโต สมุปคโต อุปปโนฺน สมุปปโนฺน สมนฺนาคโต, โส วุจฺจติ สโตฯ

Aparehipi catūhi kāraṇehi sato – sattattā sato, santattā sato, samitattā sato, santadhammasamannāgatattā sato. Buddhānussatiyā sato, dhammānussatiyā sato, saṅghānussatiyā sato, sīlānussatiyā sato, cāgānussatiyā sato, devatānussatiyā sato, ānāpānassatiyā sato, maraṇassatiyā sato, kāyagatāsatiyā sato, upasamānussatiyā sato. Yā sati anussati paṭissati sati saraṇatā dhāraṇatā apilāpanatā asammussanatā sati satindriyaṃ satibalaṃ sammāsati satisambojjhaṅgo ekāyanamaggo, ayaṃ vuccati sati. Imāya satiyā upeto hoti samupeto upagato samupagato upapanno samupapanno samannāgato, so vuccati sato.

โสมํ วิสตฺติกํ โลเก, สโต สมติวตฺตตีติฯ โลเก วา สา วิสตฺติกา, โลเก วา ตํ วิสตฺติกํ สโต ตรติ อุตฺตรติ ปตรติ สมติกฺกมติ วีติวตฺตตีติ – โสมํ วิสตฺติกํ โลเก, สโต สมติวตฺตติฯ

Somaṃ visattikaṃ loke, sato samativattatīti. Loke vā sā visattikā, loke vā taṃ visattikaṃ sato tarati uttarati patarati samatikkamati vītivattatīti – somaṃ visattikaṃ loke, sato samativattati.

เตนาห ภควา –

Tenāha bhagavā –

‘‘โย กาเม ปริวเชฺชติ, สปฺปเสฺสว ปทา สิโร;

‘‘Yo kāme parivajjeti, sappasseva padā siro;

โสมํ วิสตฺติกํ โลเก, สโต สมติวตฺตตี’’ติฯ

Somaṃ visattikaṃ loke, sato samativattatī’’ti.

.

4.

เขตฺตํ วตฺถุํ หิรญฺญํ วา, ควาสฺสํ ทาสโปริสํ;

Khettaṃ vatthuṃ hiraññaṃ vā, gavāssaṃ dāsaporisaṃ;

ถิโย พนฺธู ปุถุ กาเม, โย นโร อนุคิชฺฌติฯ

Thiyo bandhū puthu kāme, yo naro anugijjhati.

เขตฺตํ วตฺถุํ หิรญฺญํ วาติฯ เขตฺตนฺติ สาลิเกฺขตฺตํ วีหิเกฺขตฺตํ มุคฺคเกฺขตฺตํ มาสเกฺขตฺตํ ยวเกฺขตฺตํ โคธุมเกฺขตฺตํ ติลเกฺขตฺตํฯ วตฺถุนฺติ ฆรวตฺถุํ โกฎฺฐกวตฺถุํ ปุเรวตฺถุํ ปจฺฉาวตฺถุํ อารามวตฺถุํ วิหารวตฺถุํฯ หิรญฺญนฺติ หิรญฺญํ วุจฺจติ กหาปโณติ – เขตฺตํ วตฺถุํ หิรญฺญํ วาฯ

Khettaṃvatthuṃ hiraññaṃ vāti. Khettanti sālikkhettaṃ vīhikkhettaṃ muggakkhettaṃ māsakkhettaṃ yavakkhettaṃ godhumakkhettaṃ tilakkhettaṃ. Vatthunti gharavatthuṃ koṭṭhakavatthuṃ purevatthuṃ pacchāvatthuṃ ārāmavatthuṃ vihāravatthuṃ. Hiraññanti hiraññaṃ vuccati kahāpaṇoti – khettaṃ vatthuṃ hiraññaṃ vā.

ควาสฺสํ ทาสโปริสนฺติฯ ควนฺติ ควา 27 วุจฺจนฺติฯ อสฺสาติ ปสุกาทโย วุจฺจนฺติฯ ทาสาติ จตฺตาโร ทาสา – อโนฺตชาตโก ทาโส, ธนกฺกีตโก ทาโส, สามํ วา ทาสพฺยํ อุเปติ, อกามโก วา ทาสวิสยํ อุเปติฯ

Gavāssaṃ dāsaporisanti. Gavanti gavā 28 vuccanti. Assāti pasukādayo vuccanti. Dāsāti cattāro dāsā – antojātako dāso, dhanakkītako dāso, sāmaṃ vā dāsabyaṃ upeti, akāmako vā dāsavisayaṃ upeti.

‘‘อามาย ทาสาปิ ภวนฺติ เหเก, ธเนน กีตาปิ ภวนฺติ ทาสา;

‘‘Āmāya dāsāpi bhavanti heke, dhanena kītāpi bhavanti dāsā;

สามญฺจ เอเก อุปยนฺติ ทาสฺยํ, ภยาปนุณฺณาปิ ภวนฺติ ทาสา’’ติฯ

Sāmañca eke upayanti dāsyaṃ, bhayāpanuṇṇāpi bhavanti dāsā’’ti.

ปุริสาติ ตโย ปุริสา – ภตกา, กมฺมกรา, อุปชีวิโนติ – ควาสฺสํ ทาสโปริสํฯ

Purisāti tayo purisā – bhatakā, kammakarā, upajīvinoti – gavāssaṃ dāsaporisaṃ.

ถิโย พนฺธู ปุถุ กาเมติฯ ถิโยติ อิตฺถิปริคฺคโห วุจฺจติฯ พนฺธูติ จตฺตาโร พนฺธู – ญาติพนฺธวาปิ พนฺธุ, โคตฺตพนฺธวาปิ พนฺธุ, มนฺตพนฺธวาปิ พนฺธุ, สิปฺปพนฺธวาปิ พนฺธุฯ ปุถุ กาเมติ พหู กาเมฯ เอเต ปุถุ กามา มนาปิกา รูปา…เป.… มนาปิกา โผฎฺฐพฺพาติ – ถิโย พนฺธู ปุถุ กาเมฯ

Thiyo bandhū puthu kāmeti. Thiyoti itthipariggaho vuccati. Bandhūti cattāro bandhū – ñātibandhavāpi bandhu, gottabandhavāpi bandhu, mantabandhavāpi bandhu, sippabandhavāpi bandhu. Puthu kāmeti bahū kāme. Ete puthu kāmā manāpikā rūpā…pe… manāpikā phoṭṭhabbāti – thiyo bandhū puthu kāme.

โย นโร อนุคิชฺฌตีติฯ โยติ โย ยาทิโส ยถายุโตฺต ยถาวิหิโต ยถาปกาโร ยํฐานปฺปโตฺต ยํธมฺมสมนฺนาคโต ขตฺติโย วา พฺราหฺมโณ วา เวโสฺส วา สุโทฺท วา คหโฎฺฐ วา ปพฺพชิโต ปฺวา เทโว วา มนุโสฺส วาฯ นโรติ สโตฺต นโร มานโว โปโส ปุคฺคโล ชีโว ชาคุ ชนฺตุ อินฺทคุ มนุโชฯ อนุคิชฺฌตีติ กิเลสกาเมน วตฺถุกาเมสุ คิชฺฌติ อนุคิชฺฌติ ปลิคิชฺฌติ ปลิพชฺฌตีติ – โย นโร อนุคิชฺฌติฯ

Yo naro anugijjhatīti. Yoti yo yādiso yathāyutto yathāvihito yathāpakāro yaṃṭhānappatto yaṃdhammasamannāgato khattiyo vā brāhmaṇo vā vesso vā suddo vā gahaṭṭho vā pabbajito pvā devo vā manusso vā. Naroti satto naro mānavo poso puggalo jīvo jāgu jantu indagu manujo. Anugijjhatīti kilesakāmena vatthukāmesu gijjhati anugijjhati paligijjhati palibajjhatīti – yo naro anugijjhati.

เตนาห ภควา –

Tenāha bhagavā –

‘‘เขตฺตํ วตฺถุํ หิรญฺญํ วา, ควาสฺสํ ทาสโปริสํ;

‘‘Khettaṃ vatthuṃ hiraññaṃ vā, gavāssaṃ dāsaporisaṃ;

ถิโย พนฺธู ปุถุ กาเม, โย นโร อนุคิชฺฌตี’’ติฯ

Thiyo bandhū puthu kāme, yo naro anugijjhatī’’ti.

.

5.

อพลา นํ พลียนฺติ, มทฺทเนฺต นํ ปริสฺสยา;

Abalā naṃ balīyanti, maddante naṃ parissayā;

ตโต นํ ทุกฺขมเนฺวติ, นาวํ ภินฺนมิโวทกํฯ

Tato naṃ dukkhamanveti, nāvaṃ bhinnamivodakaṃ.

อพลา นํ พลียนฺตีติฯ อพลาติ อพลา กิเลสา ทุพฺพลา อปฺปพลา อปฺปถามกา หีนา นิหีนา ( ) 29 โอมกา ลามกา ฉตุกฺกา ปริตฺตาฯ เต กิเลสา ตํ ปุคฺคลํ สหนฺติ ปริสหนฺติ อภิภวนฺติ อโชฺฌตฺถรนฺติ ปริยาทิยนฺติ มทฺทนฺตีติ, เอวมฺปิ อพลา นํ พลียนฺติฯ อถ วา, อพลํ ปุคฺคลํ ทุพฺพลํ อปฺปพลํ อปฺปถามกํ หีนํ นิหีนํ โอมกํ ลามกํ ฉตุกฺกํ ปริตฺตํ, ยสฺส นตฺถิ สทฺธาพลํ วีริยพลํ สติพลํ สมาธิพลํ ปญฺญาพลํ หิริพลํ โอตฺตปฺปพลํ ฯ เต กิเลสา ตํ ปุคฺคลํ สหนฺติ ปริสหนฺติ อภิภวนฺติ อโชฺฌตฺถรนฺติ ปริยาทิยนฺติ มทฺทนฺตีติ – เอวมฺปิ อพลา นํ พลียนฺตีติฯ

Abalā naṃ balīyantīti. Abalāti abalā kilesā dubbalā appabalā appathāmakā hīnā nihīnā ( ) 30 omakā lāmakā chatukkā parittā. Te kilesā taṃ puggalaṃ sahanti parisahanti abhibhavanti ajjhottharanti pariyādiyanti maddantīti, evampi abalā naṃ balīyanti. Atha vā, abalaṃ puggalaṃ dubbalaṃ appabalaṃ appathāmakaṃ hīnaṃ nihīnaṃ omakaṃ lāmakaṃ chatukkaṃ parittaṃ, yassa natthi saddhābalaṃ vīriyabalaṃ satibalaṃ samādhibalaṃ paññābalaṃ hiribalaṃ ottappabalaṃ . Te kilesā taṃ puggalaṃ sahanti parisahanti abhibhavanti ajjhottharanti pariyādiyanti maddantīti – evampi abalā naṃ balīyantīti.

มทฺทเนฺต นํ ปริสฺสยาติฯ เทฺว ปริสฺสยา – ปากฎปริสฺสยา จ ปฎิจฺฉนฺนปริสฺสยา จฯ กตเม ปากฎปริสฺสยา? สีหา พฺยคฺฆา ทีปี อจฺฉา ตรจฺฉา โกกา มหิํสา 31 หตฺถี อหิวิจฺฉิกา สตปที, โจรา วา อสฺสุ มานวา วา กตกมฺมา วา อกตกมฺมา วา, จกฺขุโรโค โสตโรโค ฆานโรโค ชิวฺหาโรโค กายโรโค สีสโรโค กณฺณโรโค มุขโรโค ทนฺตโรโค, กาโส สาโส ปินาโส ฑาโห ชโร, กุจฺฉิโรโค มุจฺฉา ปกฺขนฺทิกา สูลา วิสูจิกา, กุฎฺฐํ คโณฺฑ กิลาโส โสโส อปมาโร, ททฺทุ กณฺฑุ กจฺฉุ รขสา 32 วิตจฺฉิกา โลหิตปิตฺตํ, มธุเมโห อํสา ปิฬกา ภคนฺทลา, ปิตฺตสมุฎฺฐานา อาพาธา เสมฺหสมุฎฺฐานา อาพาธา วาตสมุฎฺฐานา อาพาธา สนฺนิปาติกา อาพาธา อุตุปริณามชา อาพาธา วิสมปริหารชา อาพาธา, โอปกฺกมิกา อาพาธา กมฺมวิปากชา อาพาธา, สีตํ อุณฺหํ ชิฆจฺฉา ปิปาสา อุจฺจาโร ปสฺสาโว ฑํสมกสวาตาตปสรีสปสมฺผสฺสา อิติ วา – อิเม วุจฺจนฺติ ปากฎปริสฺสยาฯ

Maddante naṃ parissayāti. Dve parissayā – pākaṭaparissayā ca paṭicchannaparissayā ca. Katame pākaṭaparissayā? Sīhā byagghā dīpī acchā taracchā kokā mahiṃsā 33 hatthī ahivicchikā satapadī, corā vā assu mānavā vā katakammā vā akatakammā vā, cakkhurogo sotarogo ghānarogo jivhārogo kāyarogo sīsarogo kaṇṇarogo mukharogo dantarogo, kāso sāso pināso ḍāho jaro, kucchirogo mucchā pakkhandikā sūlā visūcikā, kuṭṭhaṃ gaṇḍo kilāso soso apamāro, daddu kaṇḍu kacchu rakhasā 34 vitacchikā lohitapittaṃ, madhumeho aṃsā piḷakā bhagandalā, pittasamuṭṭhānā ābādhā semhasamuṭṭhānā ābādhā vātasamuṭṭhānā ābādhā sannipātikā ābādhā utupariṇāmajā ābādhā visamaparihārajā ābādhā, opakkamikā ābādhā kammavipākajā ābādhā, sītaṃ uṇhaṃ jighacchā pipāsā uccāro passāvo ḍaṃsamakasavātātapasarīsapasamphassā iti vā – ime vuccanti pākaṭaparissayā.

กตเม ปฎิจฺฉนฺนปริสฺสยา? กายทุจฺจริตํ วจีทุจฺจริตํ มโนทุจฺจริตํ , กามจฺฉนฺทนีวรณํ พฺยาปาทนีวรณํ ถินมิทฺธนีวรณํ อุทฺธจฺจกุกฺกุจฺจนีวรณํ วิจิกิจฺฉานีวรณํ, ราโค โทโส โมโห โกโธ อุปนาโห มโกฺข ปฬาโส อิสฺสา มจฺฉริยํ, มายา สาเฐยฺยํ ถโมฺภ สารโมฺภ มาโน อติมาโน มโท ปมาโท, สเพฺพ กิเลสา สเพฺพ ทุจฺจริตา สเพฺพ ทรถา สเพฺพ ปริฬาหา สเพฺพ สนฺตาปา สพฺพากุสลาภิสงฺขารา – อิเม วุจฺจนฺติ ปฎิจฺฉนฺนปริสฺสยาฯ

Katame paṭicchannaparissayā? Kāyaduccaritaṃ vacīduccaritaṃ manoduccaritaṃ , kāmacchandanīvaraṇaṃ byāpādanīvaraṇaṃ thinamiddhanīvaraṇaṃ uddhaccakukkuccanīvaraṇaṃ vicikicchānīvaraṇaṃ, rāgo doso moho kodho upanāho makkho paḷāso issā macchariyaṃ, māyā sāṭheyyaṃ thambho sārambho māno atimāno mado pamādo, sabbe kilesā sabbe duccaritā sabbe darathā sabbe pariḷāhā sabbe santāpā sabbākusalābhisaṅkhārā – ime vuccanti paṭicchannaparissayā.

ปริสฺสยาติ เกนเฎฺฐน ปริสฺสยา? ปริสหนฺตีติ ปริสฺสยา, ปริหานาย สํวตฺตนฺตีติ ปริสฺสยา, ตตฺราสยาติ ปริสฺสยาฯ กถํ ปริสหนฺตีติ ปริสฺสยา? เต ปริสฺสยา ตํ ปุคฺคลํ สหนฺติ ปริสหนฺติ อภิภวนฺติ อโชฺฌตฺถรนฺติ ปริยาทิยนฺติ มทฺทนฺติฯ เอวํ ปริสหนฺตีติ ปริสฺสยาฯ กถํ ปริหานาย สํวตฺตนฺตีติ ปริสฺสยา? เต ปริสฺสยา กุสลานํ ธมฺมานํ อนฺตรายาย ปริหานาย สํวตฺตนฺติฯ กตเมสํ กุสลานํ ธมฺมานํ? สมฺมาปฎิปทาย อนุโลมปฎิปทาย อปจฺจนีกปฎิปทาย อวิรุทฺธปฎิปทาย อนฺวตฺถปฎิปทาย ธมฺมานุธมฺมปฎิปทาย, สีเลสุ ปริปูริการิตาย อินฺทฺริเยสุ คุตฺตทฺวารตาย โภชเน มตฺตญฺญุตาย, ชาคริยานุโยคสฺส สติสมฺปชญฺญสฺส, จตุนฺนํ สติปฎฺฐานานํ ภาวนานุโยคสฺส จตุนฺนํ สมฺมปฺปธานานํ ภาวนานุโยคสฺส จตุนฺนํ อิทฺธิปาทานํ ภาวนานุโยคสฺส, ปญฺจนฺนํ อินฺทฺริยานํ ภาวนานุโยคสฺส ปญฺจนฺนํ พลานํ ภาวนานุโยคสฺส, สตฺตนฺนํ โพชฺฌงฺคานํ ภาวนานุโยคสฺส อริยสฺส อฎฺฐงฺคิกสฺส มคฺคสฺส ภาวนานุโยคสฺส – อิเมสํ กุสลานํ ธมฺมานํ อนฺตรายาย ปริหานาย สํวตฺตนฺติฯ เอวํ ปริหานาย สํวตฺตนฺตีติ – ปริสฺสยาฯ

Parissayāti kenaṭṭhena parissayā? Parisahantīti parissayā, parihānāya saṃvattantīti parissayā, tatrāsayāti parissayā. Kathaṃ parisahantīti parissayā? Te parissayā taṃ puggalaṃ sahanti parisahanti abhibhavanti ajjhottharanti pariyādiyanti maddanti. Evaṃ parisahantīti parissayā. Kathaṃ parihānāya saṃvattantīti parissayā? Te parissayā kusalānaṃ dhammānaṃ antarāyāya parihānāya saṃvattanti. Katamesaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ? Sammāpaṭipadāya anulomapaṭipadāya apaccanīkapaṭipadāya aviruddhapaṭipadāya anvatthapaṭipadāya dhammānudhammapaṭipadāya, sīlesu paripūrikāritāya indriyesu guttadvāratāya bhojane mattaññutāya, jāgariyānuyogassa satisampajaññassa, catunnaṃ satipaṭṭhānānaṃ bhāvanānuyogassa catunnaṃ sammappadhānānaṃ bhāvanānuyogassa catunnaṃ iddhipādānaṃ bhāvanānuyogassa, pañcannaṃ indriyānaṃ bhāvanānuyogassa pañcannaṃ balānaṃ bhāvanānuyogassa, sattannaṃ bojjhaṅgānaṃ bhāvanānuyogassa ariyassa aṭṭhaṅgikassa maggassa bhāvanānuyogassa – imesaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ antarāyāya parihānāya saṃvattanti. Evaṃ parihānāya saṃvattantīti – parissayā.

กถํ ตตฺราสยาติ ปริสฺสยา? ตเตฺถเต ปาปกา อกุสลา ธมฺมา อุปฺปชฺชนฺติ อตฺตภาวสนฺนิสฺสยาฯ ยถา พิเล พิลาสยา ปาณา สยนฺติ, ทเก ทกาสยา ปาณา สยนฺติ, วเน วนาสยา ปาณา สยนฺติ, รุเกฺข รุกฺขาสยา ปาณา สยนฺติ, เอวเมว ตเตฺถเต ปาปกา อกุสลา ธมฺมา อุปฺปชฺชนฺติ อตฺตภาวสนฺนิสฺสยาฯ เอวมฺปิ ตตฺราสยาติ – ปริสฺสยาฯ

Kathaṃ tatrāsayāti parissayā? Tatthete pāpakā akusalā dhammā uppajjanti attabhāvasannissayā. Yathā bile bilāsayā pāṇā sayanti, dake dakāsayā pāṇā sayanti, vane vanāsayā pāṇā sayanti, rukkhe rukkhāsayā pāṇā sayanti, evameva tatthete pāpakā akusalā dhammā uppajjanti attabhāvasannissayā. Evampi tatrāsayāti – parissayā.

วุตฺตเญฺหตํ ภควตา –

Vuttañhetaṃ bhagavatā –

‘‘สาเนฺตวาสิโก, ภิกฺขเว, ภิกฺขุ สาจริยโก ทุกฺขํ น ผาสุ วิหรติฯ กถญฺจ, ภิกฺขเว, ภิกฺขุ สาเนฺตวาสิโก สาจริยโก ทุกฺขํ น ผาสุ วิหรติ? อิธ, ภิกฺขเว, ภิกฺขุโน จกฺขุนา รูปํ ทิสฺวา อุปฺปชฺชนฺติ เย ปาปกา อกุสลา ธมฺมา สรสงฺกปฺปา สโญฺญชนิยา, ตฺยสฺส อโนฺต วสนฺติ อนฺวาสวนฺติ ปาปกา อกุสลา ธมฺมาติ – ตสฺมา สาเนฺตวาสิโกติ วุจฺจติฯ เต นํ สมุทาจรนฺติฯ สมุทาจรนฺติ นํ ปาปกา อกุสลา ธมฺมาติ – ตสฺมา สาจริยโกติ วุจฺจติฯ

‘‘Sāntevāsiko, bhikkhave, bhikkhu sācariyako dukkhaṃ na phāsu viharati. Kathañca, bhikkhave, bhikkhu sāntevāsiko sācariyako dukkhaṃ na phāsu viharati? Idha, bhikkhave, bhikkhuno cakkhunā rūpaṃ disvā uppajjanti ye pāpakā akusalā dhammā sarasaṅkappā saññojaniyā, tyassa anto vasanti anvāsavanti pāpakā akusalā dhammāti – tasmā sāntevāsikoti vuccati. Te naṃ samudācaranti. Samudācaranti naṃ pāpakā akusalā dhammāti – tasmā sācariyakoti vuccati.

‘‘ปุน จปรํ , ภิกฺขเว, ภิกฺขุโน โสเตน สทฺทํ สุตฺวา, ฆาเนน คนฺธํ ฆายิตฺวา, ชิวฺหาย รสํ สายิตฺวา, กาเยน โผฎฺฐพฺพํ ผุสิตฺวา, มนสา ธมฺมํ วิญฺญาย อุปฺปชฺชนฺติ เย ปาปกา อกุสลา ธมฺมา สรสงฺกปฺปา สโญฺญชนิยา, ตฺยสฺส อโนฺต วสนฺติ อนฺวาสวนฺติ ปาปกา อกุสลา ธมฺมาติ – ตสฺมา สาเนฺตวาสิโกติ วุจฺจติฯ เต นํ สมุทาจรนฺติฯ สมุทาจรนฺติ นํ ปาปกา อกุสลา ธมฺมาติ – ตสฺมา สาจริยโกติ วุจฺจติฯ เอวํ โข, ภิกฺขเว, ภิกฺขุ สาเนฺตวาสิโก สาจริยโก ทุกฺขํ น ผาสุ วิหรตี’’ติฯ เอวมฺปิ ตตฺราสยาติ – ปริสฺสยาฯ

‘‘Puna caparaṃ , bhikkhave, bhikkhuno sotena saddaṃ sutvā, ghānena gandhaṃ ghāyitvā, jivhāya rasaṃ sāyitvā, kāyena phoṭṭhabbaṃ phusitvā, manasā dhammaṃ viññāya uppajjanti ye pāpakā akusalā dhammā sarasaṅkappā saññojaniyā, tyassa anto vasanti anvāsavanti pāpakā akusalā dhammāti – tasmā sāntevāsikoti vuccati. Te naṃ samudācaranti. Samudācaranti naṃ pāpakā akusalā dhammāti – tasmā sācariyakoti vuccati. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu sāntevāsiko sācariyako dukkhaṃ na phāsu viharatī’’ti. Evampi tatrāsayāti – parissayā.

วุตฺตเญฺหตํ ภควตา –

Vuttañhetaṃ bhagavatā –

‘‘ตโยเม, ภิกฺขเว, อนฺตรามลา – อนฺตราอมิตฺตา อนฺตราสปตฺตา อนฺตราวธกา อนฺตราปจฺจตฺถิกาฯ กตเม ตโย? โลโภ, ภิกฺขเว, อนฺตรามลํ 35 อนฺตราอมิโตฺต อนฺตราสปโตฺต อนฺตราวธโก อนฺตราปจฺจตฺถิโกฯ โทโส…เป.… โมโห, ภิกฺขเว, อนฺตรามลํ อนฺตราอมิโตฺต อนฺตราสปโตฺต อนฺตราวธโก อนฺตราปจฺจตฺถิโกฯ อิเม โข, ภิกฺขเว, ตโย อนฺตรามลา – อนฺตราอมิตฺตา อนฺตราสปตฺตา อนฺตราวธกา อนฺตราปจฺจตฺถิกาฯ

‘‘Tayome, bhikkhave, antarāmalā – antarāamittā antarāsapattā antarāvadhakā antarāpaccatthikā. Katame tayo? Lobho, bhikkhave, antarāmalaṃ 36 antarāamitto antarāsapatto antarāvadhako antarāpaccatthiko. Doso…pe… moho, bhikkhave, antarāmalaṃ antarāamitto antarāsapatto antarāvadhako antarāpaccatthiko. Ime kho, bhikkhave, tayo antarāmalā – antarāamittā antarāsapattā antarāvadhakā antarāpaccatthikā.

‘‘อนตฺถชนโน โลโภ, โลโภ จิตฺตปฺปโกปโน;

‘‘Anatthajanano lobho, lobho cittappakopano;

ภยมนฺตรโต ชาตํ, ตํ ชโน นาวพุชฺฌติฯ

Bhayamantarato jātaṃ, taṃ jano nāvabujjhati.

‘‘ลุโทฺธ อตฺถํ น ชานาติ, ลุโทฺธ ธมฺมํ น ปสฺสติ;

‘‘Luddho atthaṃ na jānāti, luddho dhammaṃ na passati;

อนฺธนฺตมํ 37 ตทา โหติ, ยํ โลโภ สหเต นรํฯ

Andhantamaṃ 38 tadā hoti, yaṃ lobho sahate naraṃ.

‘‘อนตฺถชนโน โทโส, โทโส จิตฺตปฺปโกปโน;

‘‘Anatthajanano doso, doso cittappakopano;

ภยมนฺตรโต ชาตํ, ตํ ชโน นาวพุชฺฌติฯ

Bhayamantarato jātaṃ, taṃ jano nāvabujjhati.

‘‘กุโทฺธ อตฺถํ น ชานาติ, กุโทฺธ ธมฺมํ น ปสฺสติ;

‘‘Kuddho atthaṃ na jānāti, kuddho dhammaṃ na passati;

อนฺธนฺตมํ ตทา โหติ, ยํ โทโส สหเต นรํฯ

Andhantamaṃ tadā hoti, yaṃ doso sahate naraṃ.

‘‘อนตฺถชนโน โมโห, โมโห จิตฺตปฺปโกปโน;

‘‘Anatthajanano moho, moho cittappakopano;

ภยมนฺตรโต ชาตํ, ตํ ชโน นาวพุชฺฌติฯ

Bhayamantarato jātaṃ, taṃ jano nāvabujjhati.

‘‘มูโฬฺห อตฺถํ น ชานาติ, มูโฬฺห ธมฺมํ น ปสฺสติ;

‘‘Mūḷho atthaṃ na jānāti, mūḷho dhammaṃ na passati;

อนฺธนฺตมํ ตทา โหติ, ยํ โมโห สหเต นร’’นฺติฯ

Andhantamaṃ tadā hoti, yaṃ moho sahate nara’’nti.

เอวมฺปิ ตตฺราสยาติ – ปริสฺสยาฯ

Evampi tatrāsayāti – parissayā.

วุตฺตมฺปิ เหตํ ภควตา – ‘‘ตโย โข, มหาราช, ปุริสสฺส ธมฺมา อชฺฌตฺตํ อุปฺปชฺชมานา อุปฺปชฺชนฺติ, อหิตาย ทุกฺขาย อผาสุวิหารายฯ กตเม ตโย? โลโภ โข, มหาราช, ปุริสสฺส ธโมฺม อชฺฌตฺตํ อุปฺปชฺชมาโน อุปฺปชฺชติ, อหิตาย ทุกฺขาย อผาสุวิหารายฯ โทโส โข, มหาราช…เป.… โมโห โข, มหาราช, ปุริสสฺส ธโมฺม อชฺฌตฺตํ อุปฺปชฺชมาโน อุปฺปชฺชติ, อหิตาย ทุกฺขาย อผาสุวิหารายฯ อิเม โข, มหาราช, ตโย ปุริสสฺส ธมฺมา อชฺฌตฺตํ อุปฺปชฺชมานา อุปฺปชฺชนฺติ, อหิตาย ทุกฺขาย อผาสุวิหารายฯ

Vuttampi hetaṃ bhagavatā – ‘‘tayo kho, mahārāja, purisassa dhammā ajjhattaṃ uppajjamānā uppajjanti, ahitāya dukkhāya aphāsuvihārāya. Katame tayo? Lobho kho, mahārāja, purisassa dhammo ajjhattaṃ uppajjamāno uppajjati, ahitāya dukkhāya aphāsuvihārāya. Doso kho, mahārāja…pe… moho kho, mahārāja, purisassa dhammo ajjhattaṃ uppajjamāno uppajjati, ahitāya dukkhāya aphāsuvihārāya. Ime kho, mahārāja, tayo purisassa dhammā ajjhattaṃ uppajjamānā uppajjanti, ahitāya dukkhāya aphāsuvihārāya.

‘‘โลโภ โทโส จ โมโห จ, ปุริสํ ปาปเจตสํ;

‘‘Lobho doso ca moho ca, purisaṃ pāpacetasaṃ;

หิํสนฺติ อตฺตสมฺภูตา, ตจสารํว สมฺผล’’นฺติฯ

Hiṃsanti attasambhūtā, tacasāraṃva samphala’’nti.

เอวมฺปิ ตตฺราสยาติ – ปริสฺสยาฯ

Evampi tatrāsayāti – parissayā.

วุตฺตมฺปิ เจตํ ภควตา –

Vuttampi cetaṃ bhagavatā –

‘‘ราโค จ โทโส จ อิโตนิทานา, อรติ รติ โลมหํโส อิโตชา;

‘‘Rāgo ca doso ca itonidānā, arati rati lomahaṃso itojā;

อิโต สมุฎฺฐาย มโนวิตกฺกา, กุมารกา ธงฺกมิโวสฺสชนฺตี’’ติ 39

Ito samuṭṭhāya manovitakkā, kumārakā dhaṅkamivossajantī’’ti 40.

เอวมฺปิ ตตฺราสยาติ – ปริสฺสยาฯ มทฺทเนฺต นํ ปริสฺสยาติฯ เต ปริสฺสยา ตํ ปุคฺคลํ สหนฺติ ปริสหนฺติ อภิภวนฺติ อโชฺฌตฺถรนฺติ ปริยาทิยนฺติ มทฺทนฺตีติ – มทฺทเนฺต นํ ปริสฺสยาฯ

Evampi tatrāsayāti – parissayā. Maddante naṃ parissayāti. Te parissayā taṃ puggalaṃ sahanti parisahanti abhibhavanti ajjhottharanti pariyādiyanti maddantīti – maddante naṃ parissayā.

ตโต นํ ทุกฺขมเนฺวตีติฯ ตโตติ ตโต ตโต ปริสฺสยโต ตํ ปุคฺคลํ ทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, ชาติทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, ชราทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, พฺยาธิทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, มรณทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, โสกปริเทวทุกฺขโทมนสฺสุปายาสทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, เนรยิกํ ทุกฺขํ, ติรจฺฉานโยนิกํ ทุกฺขํ, เปตฺติวิสยิกํ ทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, มานุสิกํ ทุกฺขํ… คโพฺภกฺกนฺติมูลกํ ทุกฺขํ… คเพฺภ ฐิติมูลกํ ทุกฺขํ… คพฺภา วุฎฺฐานมูลกํ ทุกฺขํ… ชาตสฺสูปนิพนฺธกํ ทุกฺขํ… ชาตสฺส ปราเธยฺยกํ ทุกฺขํ… อตฺตูปกฺกมํ ทุกฺขํ… ปรูปกฺกมํ ทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, ทุกฺขทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, สงฺขารทุกฺขํ… วิปริณามทุกฺขํ … จกฺขุโรโค โสตโรโค ฆานโรโค ชิวฺหาโรโค กายโรโค สีสโรโค กณฺณโรโค มุขโรโค ทนฺตโรโค, กาโส สาโส ปินาโส ฑาโห ชโร, กุจฺฉิโรโค มุจฺฉา ปกฺขนฺทิกา สูลา วิสูจิกา, กุฎฺฐํ คโณฺฑ กิลาโส โสโส อปมาโร, ททฺทุ กณฺฑุ กจฺฉุ รขสา วิตจฺฉิกา โลหิตปิตฺตํ, มธุเมโห อํสา ปิฬกา ภคนฺทลา ปิตฺตสมุฎฺฐานา อาพาธา เสมฺหสมุฎฺฐานา อาพาธา วาตสมุฎฺฐานา อาพาธา สนฺนิปาติกา อาพาธา อุตุปริณามชา อาพาธา วิสมปริหารชา อาพาธา, โอปกฺกมิกา อาพาธา กมฺมวิปากชา อาพาธา, สีตํ อุณฺหํ ชิฆจฺฉา ปิปาสา อุจฺจาโร ปสฺสาโว ฑํสมกสวาตาตปสรีสปสมฺผสฺสทุกฺขํ… มาตุมรณํ ทุกฺขํ… ปิตุมรณํ ทุกฺขํ… ภาตุมรณํ ทุกฺขํ… ภคินิมรณํ ทุกฺขํ… ปุตฺตมรณํ ทุกฺขํ… ธีตุมรณํ ทุกฺขํ … ญาติพฺยสนํ ทุกฺขํ… โภคพฺยสนํ ทุกฺขํ… โรคพฺยสนํ ทุกฺขํ… สีลพฺยสนํ ทุกฺขํ… ทิฎฺฐิพฺยสนํ ทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหตีติ – ตโต นํ ทุกฺขมเนฺวติฯ

Tatonaṃ dukkhamanvetīti. Tatoti tato tato parissayato taṃ puggalaṃ dukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, jātidukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, jarādukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, byādhidukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, maraṇadukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, sokaparidevadukkhadomanassupāyāsadukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, nerayikaṃ dukkhaṃ, tiracchānayonikaṃ dukkhaṃ, pettivisayikaṃ dukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, mānusikaṃ dukkhaṃ… gabbhokkantimūlakaṃ dukkhaṃ… gabbhe ṭhitimūlakaṃ dukkhaṃ… gabbhā vuṭṭhānamūlakaṃ dukkhaṃ… jātassūpanibandhakaṃ dukkhaṃ… jātassa parādheyyakaṃ dukkhaṃ… attūpakkamaṃ dukkhaṃ… parūpakkamaṃ dukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, dukkhadukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, saṅkhāradukkhaṃ… vipariṇāmadukkhaṃ … cakkhurogo sotarogo ghānarogo jivhārogo kāyarogo sīsarogo kaṇṇarogo mukharogo dantarogo, kāso sāso pināso ḍāho jaro, kucchirogo mucchā pakkhandikā sūlā visūcikā, kuṭṭhaṃ gaṇḍo kilāso soso apamāro, daddu kaṇḍu kacchu rakhasā vitacchikā lohitapittaṃ, madhumeho aṃsā piḷakā bhagandalā pittasamuṭṭhānā ābādhā semhasamuṭṭhānā ābādhā vātasamuṭṭhānā ābādhā sannipātikā ābādhā utupariṇāmajā ābādhā visamaparihārajā ābādhā, opakkamikā ābādhā kammavipākajā ābādhā, sītaṃ uṇhaṃ jighacchā pipāsā uccāro passāvo ḍaṃsamakasavātātapasarīsapasamphassadukkhaṃ… mātumaraṇaṃ dukkhaṃ… pitumaraṇaṃ dukkhaṃ… bhātumaraṇaṃ dukkhaṃ… bhaginimaraṇaṃ dukkhaṃ… puttamaraṇaṃ dukkhaṃ… dhītumaraṇaṃ dukkhaṃ … ñātibyasanaṃ dukkhaṃ… bhogabyasanaṃ dukkhaṃ… rogabyasanaṃ dukkhaṃ… sīlabyasanaṃ dukkhaṃ… diṭṭhibyasanaṃ dukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hotīti – tato naṃ dukkhamanveti.

นาวํ ภินฺนมิโวทกนฺติฯ ยถา ภินฺนํ นาวํ ทกเมสิํ 41 ตโต ตโต อุทกํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, ปุรโตปิ อุทกํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, ปจฺฉโตปิ… เหฎฺฐโตปิ… ปสฺสโตปิ อุทกํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ; เอวเมว ตโต ตโต ปริสฺสยโต ตํ ปุคฺคลํ ทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ, ชาติทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหติ…เป.… ทิฎฺฐิพฺยสนํ ทุกฺขํ อเนฺวติ อนุคจฺฉติ อนฺวายิกํ โหตีติ – นาวํ ภินฺนมิโวทกํฯ

Nāvaṃ bhinnamivodakanti. Yathā bhinnaṃ nāvaṃ dakamesiṃ 42 tato tato udakaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, puratopi udakaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, pacchatopi… heṭṭhatopi… passatopi udakaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti; evameva tato tato parissayato taṃ puggalaṃ dukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti, jātidukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hoti…pe… diṭṭhibyasanaṃ dukkhaṃ anveti anugacchati anvāyikaṃ hotīti – nāvaṃ bhinnamivodakaṃ.

เตนาห ภควา –

Tenāha bhagavā –

‘‘อพลา นํ พลียนฺติ, มทฺทเนฺต นํ ปริสฺสยา;

‘‘Abalā naṃ balīyanti, maddante naṃ parissayā;

ตโต นํ ทุกฺขมเนฺวติ, นาวํ ภินฺนมิโวทก’’นฺติฯ

Tato naṃ dukkhamanveti, nāvaṃ bhinnamivodaka’’nti.

.

6.

ตสฺมา ชนฺตุ สทา สโต, กามานิ ปริวชฺชเย;

Tasmājantu sadā sato, kāmāni parivajjaye;

เต ปหาย ตเร โอฆํ, นาวํ สิตฺวาว ปารคูฯ

Te pahāya tare oghaṃ, nāvaṃ sitvāva pāragū.

ตสฺมา ชนฺตุ สทา สโตติฯ ตสฺมาติ ตสฺมา ตํการณา ตํเหตุ ตปฺปจฺจยา ตํนิทานา เอตํ อาทีนวํ สมฺปสฺสมาโน กาเมสูติ – ตสฺมาฯ ชนฺตูติ สโตฺต นโร มานโว โปโส ปุคฺคโล ชีโว ชาคุ ชนฺตุ อินฺทคุ มนุโชฯ สทาติ สทา สพฺพทา สพฺพกาลํ นิจฺจกาลํ ธุวกาลํ สตตํ สมิตํ อโพฺพกิณฺณํ โปงฺขานุโปงฺขํ อุทกูมิกชาตํ อวีจิ สนฺตติ สหิตํ ผสฺสิตํ 43, ปุเรภตฺตํ ปจฺฉาภตฺตํ ปุริมยามํ มชฺฌิมยามํ ปจฺฉิมยามํ, กาเฬ ชุเณฺห วเสฺส เหมเนฺต คิเมฺห, ปุริเม วโยขเนฺธ มชฺฌิเม วโยขเนฺธ ปจฺฉิเม วโยขเนฺธฯ สโตติ จตูหิ การเณหิ สโต – กาเย กายานุปสฺสนาสติปฎฺฐานํ ภาเวโนฺต สโต, เวทนาสุ… จิเตฺต… ธเมฺมสุ ธมฺมานุปสฺสนาสติปฎฺฐานํ ภาเวโนฺต สโตฯ อปเรหิ จตูหิ การเณหิ สโต…เป.… โส วุจฺจติ สโตติ – ตสฺมา ชนฺตุ สทา สโตฯ

Tasmā jantu sadā satoti. Tasmāti tasmā taṃkāraṇā taṃhetu tappaccayā taṃnidānā etaṃ ādīnavaṃ sampassamāno kāmesūti – tasmā. Jantūti satto naro mānavo poso puggalo jīvo jāgu jantu indagu manujo. Sadāti sadā sabbadā sabbakālaṃ niccakālaṃ dhuvakālaṃ satataṃ samitaṃ abbokiṇṇaṃ poṅkhānupoṅkhaṃ udakūmikajātaṃ avīci santati sahitaṃ phassitaṃ 44, purebhattaṃ pacchābhattaṃ purimayāmaṃ majjhimayāmaṃ pacchimayāmaṃ, kāḷe juṇhe vasse hemante gimhe, purime vayokhandhe majjhime vayokhandhe pacchime vayokhandhe. Satoti catūhi kāraṇehi sato – kāye kāyānupassanāsatipaṭṭhānaṃ bhāvento sato, vedanāsu… citte… dhammesu dhammānupassanāsatipaṭṭhānaṃ bhāvento sato. Aparehi catūhi kāraṇehi sato…pe… so vuccati satoti – tasmā jantu sadā sato.

กามานิ ปริวชฺชเยติฯ กามาติ อุทฺทานโต เทฺว กามา – วตฺถุกามา จ กิเลสกามา จ…เป.… อิเม วุจฺจนฺติ วตฺถุกามา…เป.… อิเม วุจฺจนฺติ กิเลสกามาฯ กามานิ ปริวชฺชเยติ ทฺวีหิ การเณหิ กาเม ปริวเชฺชยฺย – วิกฺขมฺภนโต วา สมุเจฺฉทโต วาฯ กถํ วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชยฺย? ‘‘อฎฺฐิกงฺกลูปมา กามา อปฺปสฺสาทเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชยฺย, ‘‘มํสเปสูปมา กามา พหุสาธารณเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชยฺย, ‘‘ติณุกฺกูปมา กามา อนุทหนเฎฺฐนา’’ติ ปสฺสโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชยฺย…เป.… เนวสญฺญานาสญฺญายตนสมาปตฺติํ ภาเวโนฺต วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชยฺยฯ เอวํ วิกฺขมฺภนโต กาเม ปริวเชฺชยฺย…เป.… เอวํ สมุเจฺฉทโต กาเม ปริวเชฺชยฺยาติ – กามานิ ปริวชฺชเยฯ

Kāmāni parivajjayeti. Kāmāti uddānato dve kāmā – vatthukāmā ca kilesakāmā ca…pe… ime vuccanti vatthukāmā…pe… ime vuccanti kilesakāmā. Kāmāni parivajjayeti dvīhi kāraṇehi kāme parivajjeyya – vikkhambhanato vā samucchedato vā. Kathaṃ vikkhambhanato kāme parivajjeyya? ‘‘Aṭṭhikaṅkalūpamā kāmā appassādaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeyya, ‘‘maṃsapesūpamā kāmā bahusādhāraṇaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeyya, ‘‘tiṇukkūpamā kāmā anudahanaṭṭhenā’’ti passanto vikkhambhanato kāme parivajjeyya…pe… nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiṃ bhāvento vikkhambhanato kāme parivajjeyya. Evaṃ vikkhambhanato kāme parivajjeyya…pe… evaṃ samucchedato kāme parivajjeyyāti – kāmāni parivajjaye.

เต ปหาย ตเร โอฆนฺติฯ เตติ วตฺถุกาเม ปริชานิตฺวา กิเลสกาเม ปหาย ปชหิตฺวา วิโนเทตฺวา พฺยนฺติํ กริตฺวา อนภาวํ คมิตฺวา; กามจฺฉนฺทนีวรณํ ปหาย ปชหิตฺวา วิโนเทตฺวา พฺยนฺติํ กริตฺวา อนภาวํ คมิตฺวา; พฺยาปาทนีวรณํ…เป.… ถินมิทฺธนีวรณํ… อุทฺธจฺจกุกฺกุจฺจนีวรณํ… วิจิกิจฺฉานีวรณํ ปหาย ปชหิตฺวา วิโนเทตฺวา พฺยนฺติํ กริตฺวา อนภาวํ คมิตฺวา กาโมฆํ ภโวฆํ ทิโฎฺฐฆํ อวิโชฺชฆํ ตเรยฺย อุตฺตเรยฺย ปตเรยฺย สมติกฺกเมยฺย วีติวเตฺตยฺยาติ – เต ปหาย ตเร โอฆํฯ

Te pahāya tare oghanti. Teti vatthukāme parijānitvā kilesakāme pahāya pajahitvā vinodetvā byantiṃ karitvā anabhāvaṃ gamitvā; kāmacchandanīvaraṇaṃ pahāya pajahitvā vinodetvā byantiṃ karitvā anabhāvaṃ gamitvā; byāpādanīvaraṇaṃ…pe… thinamiddhanīvaraṇaṃ… uddhaccakukkuccanīvaraṇaṃ… vicikicchānīvaraṇaṃ pahāya pajahitvā vinodetvā byantiṃ karitvā anabhāvaṃ gamitvā kāmoghaṃ bhavoghaṃ diṭṭhoghaṃ avijjoghaṃ tareyya uttareyya patareyya samatikkameyya vītivatteyyāti – te pahāya tare oghaṃ.

นาวํ สิตฺวาว ปารคูติฯ ยถา ครุกํ นาวํ ภาริกํ อุทกํ สิตฺวา 45 โอสิญฺจิตฺวา ฉเฑฺฑตฺวา ลหุกาย นาวาย ขิปฺปํ ลหุํ อปฺปกสิเรเนว ปารํ คเจฺฉยฺย; เอวเมว วตฺถุกาเม ปริชานิตฺวา กิเลสกาเม ปหาย ปชหิตฺวา วิโนเทตฺวา พฺยนฺติํ กริตฺวา อนภาวํ คมิตฺวา; กามจฺฉนฺทนีวรณํ… พฺยาปาทนีวรณํ… ถินมิทฺธนีวรณํ… อุทฺธจฺจกุกฺกุจฺจนีวรณํ… วิจิกิจฺฉานีวรณํ ปหาย ปชหิตฺวา วิโนเทตฺวา พฺยนฺติํ กริตฺวา อนภาวํ คมิตฺวา ขิปฺปํ ลหุํ อปฺปกสิเรเนว ปารํ คเจฺฉยฺยฯ ปารํ วุจฺจติ อมตํ นิพฺพานํฯ โย โส สพฺพสงฺขารสมโถ สพฺพูปธิปฎินิสฺสโคฺค ตณฺหกฺขโย วิราโค นิโรโธ นิพฺพานํ ฯ ปารํ คเจฺฉยฺยาติ – ปารํ อธิคเจฺฉยฺย, ปารํ ผุเสยฺย, ปารํ สจฺฉิกเรยฺยฯ ปารคูติ โยปิ ปารํ คนฺตุกาโม โสปิ ปารคู; โยปิ ปารํ คจฺฉติ โสปิ ปารคู; โยปิ ปารํ คโต, โสปิ ปารคูฯ

Nāvaṃsitvāva pāragūti. Yathā garukaṃ nāvaṃ bhārikaṃ udakaṃ sitvā 46 osiñcitvā chaḍḍetvā lahukāya nāvāya khippaṃ lahuṃ appakasireneva pāraṃ gaccheyya; evameva vatthukāme parijānitvā kilesakāme pahāya pajahitvā vinodetvā byantiṃ karitvā anabhāvaṃ gamitvā; kāmacchandanīvaraṇaṃ… byāpādanīvaraṇaṃ… thinamiddhanīvaraṇaṃ… uddhaccakukkuccanīvaraṇaṃ… vicikicchānīvaraṇaṃ pahāya pajahitvā vinodetvā byantiṃ karitvā anabhāvaṃ gamitvā khippaṃ lahuṃ appakasireneva pāraṃ gaccheyya. Pāraṃ vuccati amataṃ nibbānaṃ. Yo so sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo taṇhakkhayo virāgo nirodho nibbānaṃ . Pāraṃ gaccheyyāti – pāraṃ adhigaccheyya, pāraṃ phuseyya, pāraṃ sacchikareyya. Pāragūti yopi pāraṃ gantukāmo sopi pāragū; yopi pāraṃ gacchati sopi pāragū; yopi pāraṃ gato, sopi pāragū.

วุตฺตมฺปิ เหตํ ภควตา –

Vuttampi hetaṃ bhagavatā –

ติโณฺณ ปารงฺคโต ถเล ติฎฺฐติ พฺราหฺมโณติฯ พฺราหฺมโณติ โข, ภิกฺขเว, อรหโต เอตํ อธิวจนํฯ โส อภิญฺญาปารคู ปริญฺญาปารคู ปหานปารคู ภาวนาปารคู สจฺฉิกิริยาปารคู สมาปตฺติปารคูฯ อภิญฺญาปารคู สพฺพธมฺมานํ, ปริญฺญาปารคู สพฺพทุกฺขานํ, ปหานปารคู สพฺพกิเลสานํ, ภาวนาปารคู จตุนฺนํ อริยมคฺคานํ, สจฺฉิกิริยาปารคู นิโรธสฺส, สมาปตฺติปารคู สพฺพสมาปตฺตีนํฯ โส วสิปฺปโตฺต ปารมิปฺปโตฺต อริยสฺมิํ สีลสฺมิํ, วสิปฺปโตฺต ปารมิปฺปโตฺต อริยสฺมิํ สมาธิสฺมิํ, วสิปฺปโตฺต ปารมิปฺปโตฺต อริยาย ปญฺญาย, วสิปฺปโตฺต ปารมิปฺปโตฺต อริยาย วิมุตฺติยาฯ โส ปารํ คโต ปารปฺปโตฺต อนฺตคโต อนฺตปฺปโตฺต โกฎิคโต โกฎิปฺปโตฺต ปริยนฺตคโต ปริยนฺตปฺปโตฺต โวสานคโต โวสานปฺปโตฺต ตาณคโต ตาณปฺปโตฺต เลณคโต เลณปฺปโตฺต สรณคโต สรณปฺปโตฺต อภยคโต อภยปฺปโตฺต อจฺจุตคโต อจฺจุตปฺปโตฺต อมตคโต อมตปฺปโตฺต นิพฺพานคโต นิพฺพานปฺปโตฺตฯ โส วุฎฺฐวาโส จิณฺณจรโณ คตโทฺธ คตทิโส คตโกฎิโก ปาลิตพฺรหฺมจริโย อุตฺตมทิฎฺฐิปฺปโตฺต ภาวิตมโคฺค ปหีนกิเลโส ปฎิวิทฺธากุโปฺป สจฺฉิกตนิโรโธ, ทุกฺขํ ตสฺส ปริญฺญาตํ, สมุทโย ปหีโน, มโคฺค ภาวิโต, นิโรโธ สจฺฉิกโต, อภิเญฺญยฺยํ อภิญฺญาตํ, ปริเญฺญยฺยํ ปริญฺญาตํ, ปหาตพฺพํ ปหีนํ, ภาเวตพฺพํ ภาวิตํ, สจฺฉิกาตพฺพํ สจฺฉิกตํฯ

Tiṇṇo pāraṅgato thale tiṭṭhati brāhmaṇoti. Brāhmaṇoti kho, bhikkhave, arahato etaṃ adhivacanaṃ. So abhiññāpāragū pariññāpāragū pahānapāragū bhāvanāpāragū sacchikiriyāpāragū samāpattipāragū. Abhiññāpāragū sabbadhammānaṃ, pariññāpāragū sabbadukkhānaṃ, pahānapāragū sabbakilesānaṃ, bhāvanāpāragū catunnaṃ ariyamaggānaṃ, sacchikiriyāpāragū nirodhassa, samāpattipāragū sabbasamāpattīnaṃ. So vasippatto pāramippatto ariyasmiṃ sīlasmiṃ, vasippatto pāramippatto ariyasmiṃ samādhismiṃ, vasippatto pāramippatto ariyāya paññāya, vasippatto pāramippatto ariyāya vimuttiyā. So pāraṃ gato pārappatto antagato antappatto koṭigato koṭippatto pariyantagato pariyantappatto vosānagato vosānappatto tāṇagato tāṇappatto leṇagato leṇappatto saraṇagato saraṇappatto abhayagato abhayappatto accutagato accutappatto amatagato amatappatto nibbānagato nibbānappatto. So vuṭṭhavāso ciṇṇacaraṇo gataddho gatadiso gatakoṭiko pālitabrahmacariyo uttamadiṭṭhippatto bhāvitamaggo pahīnakileso paṭividdhākuppo sacchikatanirodho, dukkhaṃ tassa pariññātaṃ, samudayo pahīno, maggo bhāvito, nirodho sacchikato, abhiññeyyaṃ abhiññātaṃ, pariññeyyaṃ pariññātaṃ, pahātabbaṃ pahīnaṃ, bhāvetabbaṃ bhāvitaṃ, sacchikātabbaṃ sacchikataṃ.

โส อุกฺขิตฺตปลิโฆ สํกิณฺณปริโกฺข อพฺพุเฬฺหสิโก นิรคฺคโฬ อริโย ปนฺนทฺธโช ปนฺนภาโร วิสญฺญุโตฺต ปญฺจงฺควิปฺปหีโน ฉฬงฺคสมนฺนาคโต เอการโกฺข จตุราปเสฺสโน ปนุณฺณปเจฺจกสโจฺจ สมวยสเฎฺฐสโน อนาวิลสงฺกโปฺป ปสฺสทฺธกายสงฺขาโร สุวิมุตฺตจิโตฺต สุวิมุตฺตปโญฺญ เกวลี วุสิตวา อุตฺตมปุริโส ปรมปุริโส ปรมปตฺติปฺปโตฺตฯ โส เนวาจินติ 47 นาปจินติ , อปจินิตฺวา ฐิโตฯ เนว ปชหติ น อุปาทิยติ, ปชหิตฺวา ฐิโตฯ เนว สํสิพฺพติ 48 น อุสฺสิเนติ, วิสินิตฺวา ฐิโตฯ เนว วิธูเปติ น สนฺธูเปติ, วิธูเปตฺวา ฐิโตฯ อเสเกฺขน สีลกฺขเนฺธน สมนฺนาคตตฺตา ฐิโตฯ อเสเกฺขน สมาธิกฺขเนฺธน… อเสเกฺขน ปญฺญากฺขเนฺธน… อเสเกฺขน วิมุตฺติกฺขเนฺธน… อเสเกฺขน วิมุตฺติญาณทสฺสนกฺขเนฺธน สมนฺนาคตตฺตา ฐิโตฯ สจฺจํ สมฺปฎิปาทิยิตฺวา ฐิโตฯ เอชํ สมติกฺกมิตฺวา ฐิโตฯ กิเลสคฺคิํ ปริยาทิยิตฺวา ฐิโต, อปริคมนตาย ฐิโต, กฎํ สมาทาย ฐิโต, มุตฺติปฎิเสวนตาย ฐิโต, เมตฺตาย ปาริสุทฺธิยา ฐิโต, กรุณาย… มุทิตาย… อุเปกฺขาย ปาริสุทฺธิยา ฐิโต, อจฺจนฺตปาริสุทฺธิยา ฐิโต, อกมฺมยตาย 49 ปาริสุทฺธิยา ฐิโต, วิมุตฺตตฺตา ฐิโต, สนฺตุสฺสิตตฺตา ฐิโต, ขนฺธปริยเนฺต ฐิโต, ธาตุปริยเนฺต ฐิโต, อายตนปริยเนฺต ฐิโต, คติปริยเนฺต ฐิโต, อุปปตฺติปริยเนฺต ฐิโต, ปฎิสนฺธิปริยเนฺต ฐิโต, (ภวปริยเนฺต ฐิโต, สํสารปริยเนฺต ฐิโต วฎฺฎปริยเนฺต ฐิโต, อนฺติเม ภเว ฐิโต,) 50 อนฺติเม สมุสฺสเย ฐิโต, อนฺติมเทหธโร อรหาฯ

So ukkhittapaligho saṃkiṇṇaparikkho abbuḷhesiko niraggaḷo ariyo pannaddhajo pannabhāro visaññutto pañcaṅgavippahīno chaḷaṅgasamannāgato ekārakkho caturāpasseno panuṇṇapaccekasacco samavayasaṭṭhesano anāvilasaṅkappo passaddhakāyasaṅkhāro suvimuttacitto suvimuttapañño kevalī vusitavā uttamapuriso paramapuriso paramapattippatto. So nevācinati 51 nāpacinati , apacinitvā ṭhito. Neva pajahati na upādiyati, pajahitvā ṭhito. Neva saṃsibbati 52 na ussineti, visinitvā ṭhito. Neva vidhūpeti na sandhūpeti, vidhūpetvā ṭhito. Asekkhena sīlakkhandhena samannāgatattā ṭhito. Asekkhena samādhikkhandhena… asekkhena paññākkhandhena… asekkhena vimuttikkhandhena… asekkhena vimuttiñāṇadassanakkhandhena samannāgatattā ṭhito. Saccaṃ sampaṭipādiyitvā ṭhito. Ejaṃ samatikkamitvā ṭhito. Kilesaggiṃ pariyādiyitvā ṭhito, aparigamanatāya ṭhito, kaṭaṃ samādāya ṭhito, muttipaṭisevanatāya ṭhito, mettāya pārisuddhiyā ṭhito, karuṇāya… muditāya… upekkhāya pārisuddhiyā ṭhito, accantapārisuddhiyā ṭhito, akammayatāya 53 pārisuddhiyā ṭhito, vimuttattā ṭhito, santussitattā ṭhito, khandhapariyante ṭhito, dhātupariyante ṭhito, āyatanapariyante ṭhito, gatipariyante ṭhito, upapattipariyante ṭhito, paṭisandhipariyante ṭhito, (bhavapariyante ṭhito, saṃsārapariyante ṭhito vaṭṭapariyante ṭhito, antime bhave ṭhito,) 54 antime samussaye ṭhito, antimadehadharo arahā.

‘‘ตสฺสายํ ปจฺฉิมโก ภโว, จริโมยํ สมุสฺสโย;

‘‘Tassāyaṃ pacchimako bhavo, carimoyaṃ samussayo;

ชาติมรณสํสาโร, นตฺถิ ตสฺส ปุนพฺภโว’’ติฯ

Jātimaraṇasaṃsāro, natthi tassa punabbhavo’’ti.

นาวํ สิตฺวาว ปารคูติฯ เตนาห ภควา –

Nāvaṃ sitvāva pāragūti. Tenāha bhagavā –

‘‘ตสฺมา ชนฺตุ สทา สโต, กามานิ ปริวชฺชเย;

‘‘Tasmā jantu sadā sato, kāmāni parivajjaye;

เต ปหาย ตเร โอฆํ, นาวํ สิตฺวาว ปารคู’’ติฯ

Te pahāya tare oghaṃ, nāvaṃ sitvāva pāragū’’ti.

กามสุตฺตนิเทฺทโส ปฐโมฯ

Kāmasuttaniddeso paṭhamo.







Footnotes:
1. ปาปุรณา (สี. สฺยา.)
2. pāpuraṇā (sī. syā.)
3. น เหหิสีติ (สฺยา.)
4. na hehisīti (syā.)
5. ชาตุ (สฺยา.), ชคุ (ก.)
6. หินฺทคู (สี. สฺยา.)
7. jātu (syā.), jagu (ka.)
8. hindagū (sī. syā.)
9. วิธเมติ (สฺยา.)
10. vidhameti (syā.)
11. อโถ อเนฺตน เหติ (สฺยา.), อสหเนฺตน ทหติ (ก.)
12. atho antena heti (syā.), asahantena dahati (ka.)
13. อธิกนฺตนเฎฺฐนาติ (สฺยา.)
14. adhikantanaṭṭhenāti (syā.)
15. อานาปานสติํ (สี.)
16. ānāpānasatiṃ (sī.)
17. สปฺปตีติ (ก.)
18. สิริํสโป (สี.)
19. sappatīti (ka.)
20. siriṃsapo (sī.)
21. ปฬิเคโธ (สี.)
22. อายูหนี (สี. สฺยา.)
23. paḷigedho (sī.)
24. āyūhanī (sī. syā.)
25. อปโจฺจโรปนตาย (สี.)
26. apaccoropanatāya (sī.)
27. คาโว (ก.)
28. gāvo (ka.)
29. (ปริหีนา) (สี. สฺยา.)
30. (parihīnā) (sī. syā.)
31. มหิสา (สี. สฺยา.)
32. รกฺขสา (ก.)
33. mahisā (sī. syā.)
34. rakkhasā (ka.)
35. อนฺตรามโล (สฺยา.)
36. antarāmalo (syā.)
37. อนฺธตมํ (สฺยา. ก.)
38. andhatamaṃ (syā. ka.)
39. ธงฺกมิโวสฺสชฺชนฺติ (สฺยา.)
40. dhaṅkamivossajjanti (syā.)
41. อุทกทายิโต (สี.), อุทกํ อนฺวายิกํ (สฺยา.)
42. udakadāyito (sī.), udakaṃ anvāyikaṃ (syā.)
43. ผุสิตํ (สี. สฺยา.)
44. phusitaṃ (sī. syā.)
45. สิญฺจิตฺวา (สี. สฺยา.)
46. siñcitvā (sī. syā.)
47. เนว อาจินาติ (สี. สฺยา.)
48. เนว สิเนติ (สี.), เนว วิสีเนติ (สฺยา.)
49. อตมฺมยตาย (สี.), อกมฺมญฺญตาย (สฺยา.)
50. ( ) นตฺถิ สีหฬโปตฺถเก
51. neva ācināti (sī. syā.)
52. neva sineti (sī.), neva visīneti (syā.)
53. atammayatāya (sī.), akammaññatāya (syā.)
54. ( ) natthi sīhaḷapotthake



Related texts:



อฎฺฐกถา • Aṭṭhakathā / สุตฺตปิฎก (อฎฺฐกถา) • Suttapiṭaka (aṭṭhakathā) / ขุทฺทกนิกาย (อฎฺฐกถา) • Khuddakanikāya (aṭṭhakathā) / มหานิเทฺทส-อฎฺฐกถา • Mahāniddesa-aṭṭhakathā / ๑. กามสุตฺตนิเทฺทสวณฺณนา • 1. Kāmasuttaniddesavaṇṇanā


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact