Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / जातक-अट्ठकथा • Jātaka-aṭṭhakathā

[१४०] १०. काकजातकवण्णना

[140] 10. Kākajātakavaṇṇanā

निच्‍चं उब्बिग्गहदयाति इदं सत्था जेतवने विहरन्तो ञातत्थचरियं आरब्भ कथेसि। पच्‍चुप्पन्‍नवत्थु द्वादसकनिपाते भद्दसालजातके (जा॰ १.१२.१३ आदयो) आवि भविस्सति।

Niccaṃ ubbiggahadayāti idaṃ satthā jetavane viharanto ñātatthacariyaṃ ārabbha kathesi. Paccuppannavatthu dvādasakanipāte bhaddasālajātake (jā. 1.12.13 ādayo) āvi bhavissati.

अतीते बाराणसियं ब्रह्मदत्ते रज्‍जं कारेन्ते बोधिसत्तो काकयोनियं निब्बत्ति। अथेकदिवसं रञ्‍ञो पुरोहितो बहिनगरे नदियं न्हायित्वा गन्धे विलिम्पित्वा मालं पिळन्धित्वा वरवत्थनिवत्थो नगरं पाविसि। नगरद्वारतोरणे द्वे काका निसिन्‍ना होन्ति। तेसु एको एकं आह – ‘‘सम्म, अहं इमस्स ब्राह्मणस्स मत्थके सरीरवळञ्‍जं पातेस्सामी’’ति। इतरो ‘‘मा ते एतं रुच्‍चि, अयं ब्राह्मणो इस्सरो, इस्सरजनेन च सद्धिं वेरं नाम पापकं। अयञ्हि कुद्धो सब्बेपि काके विनासेय्या’’ति। ‘‘न सक्‍का मया न कातु’’न्ति। ‘‘तेन हि पञ्‍ञायिस्ससी’’ति वत्वा इतरो काको पलायि। सो तोरणस्स हेट्ठाभागं सम्पत्ते ब्राह्मणे ओलम्बकं चालेन्तो विय तस्स मत्थके वच्‍चं पातेसि। ब्राह्मणो कुज्झित्वा काकेसु वेरं बन्धि।

Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto kākayoniyaṃ nibbatti. Athekadivasaṃ rañño purohito bahinagare nadiyaṃ nhāyitvā gandhe vilimpitvā mālaṃ piḷandhitvā varavatthanivattho nagaraṃ pāvisi. Nagaradvāratoraṇe dve kākā nisinnā honti. Tesu eko ekaṃ āha – ‘‘samma, ahaṃ imassa brāhmaṇassa matthake sarīravaḷañjaṃ pātessāmī’’ti. Itaro ‘‘mā te etaṃ rucci, ayaṃ brāhmaṇo issaro, issarajanena ca saddhiṃ veraṃ nāma pāpakaṃ. Ayañhi kuddho sabbepi kāke vināseyyā’’ti. ‘‘Na sakkā mayā na kātu’’nti. ‘‘Tena hi paññāyissasī’’ti vatvā itaro kāko palāyi. So toraṇassa heṭṭhābhāgaṃ sampatte brāhmaṇe olambakaṃ cālento viya tassa matthake vaccaṃ pātesi. Brāhmaṇo kujjhitvā kākesu veraṃ bandhi.

तस्मिं काले एका भतिया वीहिकोट्टिकदासी वीहिं गेहद्वारे आतपे पत्थरित्वा रक्खन्ती निसिन्‍नाव निद्दं ओक्‍कमि। तस्सा पमादं ञत्वा एको दीघलोमको एळको आगन्त्वा वीहिं खादि, सा पबुज्झित्वा तं दिस्वा पलापेसि। एळको दुतियम्पि, ततियम्पि तस्सा तथेव निद्दायनकाले आगन्त्वा वीहिं खादि। सापि तं तिक्खत्तुं पलापेत्वा चिन्तेसि ‘‘अयं पुनप्पुनं खादन्तो उपड्ढवीहिं खादिस्सति, बहु मे छेदो भविस्सति, इदानिस्स पुन अनागमनकारणं करिस्सामी’’ति। सा अलातं गहेत्वा निद्दायमाना विय निसीदित्वा वीहिखादनत्थाय एळके सम्पत्ते उट्ठाय अलातेन एळकं पहरि, लोमानि अग्गिं गण्हिंसु। सो सरीरे झायन्ते ‘‘अग्गिं निब्बापेस्सामी’’ति वेगेन गन्त्वा हत्थिसालाय समीपे एकिस्सा तिणकुटिया सरीरं घंसि, सा पज्‍जलि। ततो उट्ठिता जाला हत्थिसालं गण्हि। हत्थिसालासु झायन्तीसु हत्थिपिट्ठानि झायिंसु, बहू हत्थी वणितसरीरा अहेसुं। वेज्‍जा हत्थी अरोगे कातुं असक्‍कोन्ता रञ्‍ञो आरोचेसुं। राजा पुरोहितं आह ‘‘आचरिय, हत्थिवेज्‍जा हत्थी तिकिच्छितुं न सक्‍कोन्ति, अपि किञ्‍चि भेसज्‍जं जानासी’’ति। ‘‘जानामि, महाराजा’’ति। ‘‘किं लद्धुं वट्टती’’ति? ‘‘काकवसा, महाराजा’’ति। राजा ‘‘तेन हि काके मारेत्वा वसं आहरथा’’ति आह। ततो पट्ठाय काके मारेत्वा वसं अलभित्वा तत्थ तत्थेव रासिं करोन्ति, काकानं महाभयं उप्पज्‍जि।

Tasmiṃ kāle ekā bhatiyā vīhikoṭṭikadāsī vīhiṃ gehadvāre ātape pattharitvā rakkhantī nisinnāva niddaṃ okkami. Tassā pamādaṃ ñatvā eko dīghalomako eḷako āgantvā vīhiṃ khādi, sā pabujjhitvā taṃ disvā palāpesi. Eḷako dutiyampi, tatiyampi tassā tatheva niddāyanakāle āgantvā vīhiṃ khādi. Sāpi taṃ tikkhattuṃ palāpetvā cintesi ‘‘ayaṃ punappunaṃ khādanto upaḍḍhavīhiṃ khādissati, bahu me chedo bhavissati, idānissa puna anāgamanakāraṇaṃ karissāmī’’ti. Sā alātaṃ gahetvā niddāyamānā viya nisīditvā vīhikhādanatthāya eḷake sampatte uṭṭhāya alātena eḷakaṃ pahari, lomāni aggiṃ gaṇhiṃsu. So sarīre jhāyante ‘‘aggiṃ nibbāpessāmī’’ti vegena gantvā hatthisālāya samīpe ekissā tiṇakuṭiyā sarīraṃ ghaṃsi, sā pajjali. Tato uṭṭhitā jālā hatthisālaṃ gaṇhi. Hatthisālāsu jhāyantīsu hatthipiṭṭhāni jhāyiṃsu, bahū hatthī vaṇitasarīrā ahesuṃ. Vejjā hatthī aroge kātuṃ asakkontā rañño ārocesuṃ. Rājā purohitaṃ āha ‘‘ācariya, hatthivejjā hatthī tikicchituṃ na sakkonti, api kiñci bhesajjaṃ jānāsī’’ti. ‘‘Jānāmi, mahārājā’’ti. ‘‘Kiṃ laddhuṃ vaṭṭatī’’ti? ‘‘Kākavasā, mahārājā’’ti. Rājā ‘‘tena hi kāke māretvā vasaṃ āharathā’’ti āha. Tato paṭṭhāya kāke māretvā vasaṃ alabhitvā tattha tattheva rāsiṃ karonti, kākānaṃ mahābhayaṃ uppajji.

तदा बोधिसत्तो असीतिकाकसहस्सपरिवारो महासुसाने वसति। अथेको काको गन्त्वा काकानं उप्पन्‍नभयं बोधिसत्तस्स आरोचेसि। सो चिन्तेसि ‘‘ठपेत्वा मं अञ्‍ञो मय्हं ञातकानं उप्पन्‍नभयं हरितुं समत्थो नाम नत्थि, हरिस्सामि न’’न्ति दस पारमियो आवज्‍जेत्वा मेत्तापारमिं पुरेचारिकं कत्वा एकवेगेन पक्खन्दित्वा विवटमहावातपानेन पविसित्वा रञ्‍ञो आसनस्स हेट्ठा पाविसि। अथ नं एको मनुस्सो गहितुकामो अहोसि। राजा ‘‘सरणं पविट्ठो, मा गण्ही’’ति वारेसि। महासत्तो थोकं विस्समित्वा मेत्तापारमिं आवज्‍जेत्वा हेट्ठासना निक्खमित्वा राजानं आह – ‘‘महाराज, रञ्‍ञा नाम छन्दादिवसेन अगन्त्वा रज्‍जं कारेतुं वट्टति। यं यं कम्मं कत्तब्बं होति, सब्बं निसम्म उपधारेत्वा कातुं वट्टति। यञ्‍च कयिरमानं निप्फज्‍जति, तदेव कातुं वट्टति, न इतरं। सचे हि राजानो यं कयिरमानं न निप्फज्‍जति, तं करोन्ति, महाजनस्स मरणभयपरियोसानं महाभयं उप्पज्‍जति । पुरोहितो वेरवसिको हुत्वा मुसावादं अभासि, काकानं वसा नाम नत्थी’’ति। तं सुत्वा राजा पसन्‍नचित्तो बोधिसत्तस्स कञ्‍चनभद्दपीठं दापेत्वा तत्थ निसिन्‍नस्स पक्खन्तरानि सतपाकसहस्सपाकतेलेहि मक्खापेत्वा कञ्‍चनतट्टके राजारहं सुभोजनं भोजापेत्वा पानीयं पायेत्वा सुहितं विगतदरथं महासत्तं एतदवोच ‘‘पण्डित, त्वं ‘काकानं वसा नाम नत्थी’ति वदेसि, केन कारणेन नेसं वसा न होती’’ति बोधिसत्तो ‘‘इमिना च इमिना च कारणेना’’ति सकलनिवेसनं एकरवं कत्वा धम्मं देसेन्तो इमं गाथमाह –

Tadā bodhisatto asītikākasahassaparivāro mahāsusāne vasati. Atheko kāko gantvā kākānaṃ uppannabhayaṃ bodhisattassa ārocesi. So cintesi ‘‘ṭhapetvā maṃ añño mayhaṃ ñātakānaṃ uppannabhayaṃ harituṃ samattho nāma natthi, harissāmi na’’nti dasa pāramiyo āvajjetvā mettāpāramiṃ purecārikaṃ katvā ekavegena pakkhanditvā vivaṭamahāvātapānena pavisitvā rañño āsanassa heṭṭhā pāvisi. Atha naṃ eko manusso gahitukāmo ahosi. Rājā ‘‘saraṇaṃ paviṭṭho, mā gaṇhī’’ti vāresi. Mahāsatto thokaṃ vissamitvā mettāpāramiṃ āvajjetvā heṭṭhāsanā nikkhamitvā rājānaṃ āha – ‘‘mahārāja, raññā nāma chandādivasena agantvā rajjaṃ kāretuṃ vaṭṭati. Yaṃ yaṃ kammaṃ kattabbaṃ hoti, sabbaṃ nisamma upadhāretvā kātuṃ vaṭṭati. Yañca kayiramānaṃ nipphajjati, tadeva kātuṃ vaṭṭati, na itaraṃ. Sace hi rājāno yaṃ kayiramānaṃ na nipphajjati, taṃ karonti, mahājanassa maraṇabhayapariyosānaṃ mahābhayaṃ uppajjati . Purohito veravasiko hutvā musāvādaṃ abhāsi, kākānaṃ vasā nāma natthī’’ti. Taṃ sutvā rājā pasannacitto bodhisattassa kañcanabhaddapīṭhaṃ dāpetvā tattha nisinnassa pakkhantarāni satapākasahassapākatelehi makkhāpetvā kañcanataṭṭake rājārahaṃ subhojanaṃ bhojāpetvā pānīyaṃ pāyetvā suhitaṃ vigatadarathaṃ mahāsattaṃ etadavoca ‘‘paṇḍita, tvaṃ ‘kākānaṃ vasā nāma natthī’ti vadesi, kena kāraṇena nesaṃ vasā na hotī’’ti bodhisatto ‘‘iminā ca iminā ca kāraṇenā’’ti sakalanivesanaṃ ekaravaṃ katvā dhammaṃ desento imaṃ gāthamāha –

१४०.

140.

‘‘निच्‍चं उब्बिग्गहदया, सब्बलोकविहेसका।

‘‘Niccaṃ ubbiggahadayā, sabbalokavihesakā;

तस्मा नेसं वसा नत्थि, काकानम्हाक ञातिन’’न्ति॥

Tasmā nesaṃ vasā natthi, kākānamhāka ñātina’’nti.

तत्रायं सङ्खेपत्थो – महाराज, काका नाम निच्‍चं उब्बिग्गमानसा भयप्पत्ताव विहरन्ति, सब्बलोकस्सविहेसका, खत्तियादयो मनुस्सेपि इत्थिपुरिसेपि कुमारकुमारिकादयोपि विहेठेन्ता किलमेन्ताव विचरन्ति, तस्मा इमेहि द्वीहि कारणेहि नेसं अम्हाकं ञातीनं काकानं वसा नाम नत्थि। अतीतेपि न भूतपुब्बा, अनागतेपि न भविस्सतीति।

Tatrāyaṃ saṅkhepattho – mahārāja, kākā nāma niccaṃ ubbiggamānasā bhayappattāva viharanti, sabbalokassa ca vihesakā, khattiyādayo manussepi itthipurisepi kumārakumārikādayopi viheṭhentā kilamentāva vicaranti, tasmā imehi dvīhi kāraṇehi nesaṃamhākaṃ ñātīnaṃ kākānaṃ vasā nāma natthi. Atītepi na bhūtapubbā, anāgatepi na bhavissatīti.

एवं महासत्तो इमं कारणं उत्तानं कत्वा ‘‘महाराज, रञ्‍ञा नाम अनिसम्म अनुपधारेत्वा कम्मं न कत्तब्ब’’न्ति राजानं बोधेसि। राजा तुस्सित्वा बोधिसत्तं रज्‍जेन पूजेसि। बोधिसत्तो रज्‍जं रञ्‍ञोयेव पटिदत्वा राजानं पञ्‍चसु सीलेसु पतिट्ठापेत्वा सब्बसत्तानं अभयं याचि। राजा तस्स धम्मदेसनं सुत्वा सब्बसत्तानं अभयं दत्वा काकानं निबद्धदानं पट्ठपेसि। दिवसे दिवसे तण्डुलम्बणस्स भत्तं पचित्वा नानग्गरसेहि ओमद्दित्वा काकानं दीयति, महासत्तस्स पन राजभोजनमेव दीयित्थ।

Evaṃ mahāsatto imaṃ kāraṇaṃ uttānaṃ katvā ‘‘mahārāja, raññā nāma anisamma anupadhāretvā kammaṃ na kattabba’’nti rājānaṃ bodhesi. Rājā tussitvā bodhisattaṃ rajjena pūjesi. Bodhisatto rajjaṃ raññoyeva paṭidatvā rājānaṃ pañcasu sīlesu patiṭṭhāpetvā sabbasattānaṃ abhayaṃ yāci. Rājā tassa dhammadesanaṃ sutvā sabbasattānaṃ abhayaṃ datvā kākānaṃ nibaddhadānaṃ paṭṭhapesi. Divase divase taṇḍulambaṇassa bhattaṃ pacitvā nānaggarasehi omadditvā kākānaṃ dīyati, mahāsattassa pana rājabhojanameva dīyittha.

सत्था इमं धम्मदेसनं आहरित्वा जातकं समोधानेसि – ‘‘तदा बाराणसिराजा आनन्दो अहोसि, काकराजा पन अहमेव अहोसि’’न्ति।

Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā jātakaṃ samodhānesi – ‘‘tadā bārāṇasirājā ānando ahosi, kākarājā pana ahameva ahosi’’nti.

काकजातकवण्णना दसमा।

Kākajātakavaṇṇanā dasamā.

असम्पदानवग्गो चुद्दसमो।

Asampadānavaggo cuddasamo.

तस्सुद्दानं –

Tassuddānaṃ –

असम्पदानभीरुकं, घतासनझानसोधं।

Asampadānabhīrukaṃ, ghatāsanajhānasodhaṃ;

चन्दाभं सुवण्णहंसं, बब्बुगोधुभतोभट्ठं।

Candābhaṃ suvaṇṇahaṃsaṃ, babbugodhubhatobhaṭṭhaṃ;

काकराजाति ते दसाति॥

Kākarājāti te dasāti.







Related texts:



तिपिटक (मूल) • Tipiṭaka (Mūla) / सुत्तपिटक • Suttapiṭaka / खुद्दकनिकाय • Khuddakanikāya / जातकपाळि • Jātakapāḷi / १४०. काकजातकं • 140. Kākajātakaṃ


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact