| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಜಾತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Jātaka-aṭṭhakathā |
[೨೧೯] ೯. ಗರಹಿತಜಾತಕವಣ್ಣನಾ
[219] 9. Garahitajātakavaṇṇanā
ಹಿರಞ್ಞಂ ಮೇ ಸುವಣ್ಣಂ ಮೇತಿ ಇದಂ ಸತ್ಥಾ ಜೇತವನೇ ವಿಹರನ್ತೋ ಏಕಂ ಅನಭಿರತಿಯಾ ಉಕ್ಕಣ್ಠಿತಭಿಕ್ಖುಂ ಆರಬ್ಭ ಕಥೇಸಿ। ಏತಸ್ಸ ಹಿ ಪಚ್ಚೇಕಂ ಗಹಿತಂ ಆರಮ್ಮಣಂ ನಾಮ ನತ್ಥಿ, ಅನಭಿರತಿವಾಸಂ ವಸನ್ತಂ ಪನ ತಂ ಸತ್ಥು ಸನ್ತಿಕಂ ಆನೇಸುಂ। ಸೋ ಸತ್ಥಾರಾ ‘‘ಸಚ್ಚಂ ಕಿರ ತ್ವಂ, ಭಿಕ್ಖು, ಉಕ್ಕಣ್ಠಿತೋಸೀ’’ತಿ ಪುಟ್ಠೋ ‘‘ಸಚ್ಚ’’ನ್ತಿ ವತ್ವಾ ‘‘ಕಿಂಕಾರಣಾ’’ತಿ ವುತ್ತೇ ‘‘ಕಿಲೇಸವಸೇನಾ’’ತಿ ಆಹ। ಅಥ ನಂ ಸತ್ಥಾ ‘‘ಅಯಂ, ಭಿಕ್ಖು, ಕಿಲೇಸೋ ನಾಮ ಪುಬ್ಬೇ ತಿರಚ್ಛಾನೇಹಿಪಿ ಗರಹಿತೋ, ತ್ವಂ ಏವರೂಪೇ ಸಾಸನೇ ಪಬ್ಬಜಿತೋ ಕಸ್ಮಾ ತಿರಚ್ಛಾನೇಹಿಪಿ ಗರಹಿತಕಿಲೇಸವಸೇನ ಉಕ್ಕಣ್ಠಿತೋ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಅತೀತಂ ಆಹರಿ।
Hiraññaṃ me suvaṇṇaṃ meti idaṃ satthā jetavane viharanto ekaṃ anabhiratiyā ukkaṇṭhitabhikkhuṃ ārabbha kathesi. Etassa hi paccekaṃ gahitaṃ ārammaṇaṃ nāma natthi, anabhirativāsaṃ vasantaṃ pana taṃ satthu santikaṃ ānesuṃ. So satthārā ‘‘saccaṃ kira tvaṃ, bhikkhu, ukkaṇṭhitosī’’ti puṭṭho ‘‘sacca’’nti vatvā ‘‘kiṃkāraṇā’’ti vutte ‘‘kilesavasenā’’ti āha. Atha naṃ satthā ‘‘ayaṃ, bhikkhu, kileso nāma pubbe tiracchānehipi garahito, tvaṃ evarūpe sāsane pabbajito kasmā tiracchānehipi garahitakilesavasena ukkaṇṭhito’’ti vatvā atītaṃ āhari.
ಅತೀತೇ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಬ್ರಹ್ಮದತ್ತೇ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇನ್ತೇ ಬೋಧಿಸತ್ತೋ ಹಿಮವನ್ತಪದೇಸೇ ವಾನರಯೋನಿಯಂ ನಿಬ್ಬತ್ತಿ। ತಮೇನಂ ಏಕೋ ವನಚರಕೋ ಗಹೇತ್ವಾ ಆನೇತ್ವಾ ರಞ್ಞೋ ಅದಾಸಿ। ಸೋ ಚಿರಂ ರಾಜಗೇಹೇ ವಸಮಾನೋ ವತ್ತಸಮ್ಪನ್ನೋ ಅಹೋಸಿ, ಮನುಸ್ಸಲೋಕೇ ವತ್ತಮಾನಂ ಕಿರಿಯಂ ಯೇಭುಯ್ಯೇನ ಅಞ್ಞಾಸಿ। ರಾಜಾ ತಸ್ಸ ವತ್ತೇ ಪಸೀದಿತ್ವಾ ವನಚರಕಂ ಪಕ್ಕೋಸಾಪೇತ್ವಾ ‘‘ಇಮಂ ವಾನರಂ ಗಹಿತಟ್ಠಾನೇಯೇವ ವಿಸ್ಸಜ್ಜೇಹೀ’’ತಿ ಆಣಾಪೇಸಿ , ಸೋ ತಥಾ ಅಕಾಸಿ। ವಾನರಗಣೋ ಬೋಧಿಸತ್ತಸ್ಸ ಆಗತಭಾವಂ ಞತ್ವಾ ತಸ್ಸ ದಸ್ಸನತ್ಥಾಯ ಮಹನ್ತೇ ಪಾಸಾಣಪಿಟ್ಠೇ ಸನ್ನಿಪತಿತ್ವಾ ಬೋಧಿಸತ್ತೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಸಮ್ಮೋದನೀಯಂ ಕಥಂ ಕತ್ವಾ ‘‘ಸಮ್ಮ, ಕಹಂ ಏತ್ತಕಂ ಕಾಲಂ ವುತ್ಥೋಸೀ’’ತಿ ಆಹ। ‘‘ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ರಾಜನಿವೇಸನೇ’’ತಿ। ‘‘ಅಥ ಕಥಂ ಮುತ್ತೋಸೀ’’ತಿ? ‘‘ರಾಜಾ ಮಂ ಕೇಳಿಮಕ್ಕಟಂ ಕತ್ವಾ ಮಮ ವತ್ತೇ ಪಸನ್ನೋ ಮಂ ವಿಸ್ಸಜ್ಜೇಸೀ’’ತಿ।
Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente bodhisatto himavantapadese vānarayoniyaṃ nibbatti. Tamenaṃ eko vanacarako gahetvā ānetvā rañño adāsi. So ciraṃ rājagehe vasamāno vattasampanno ahosi, manussaloke vattamānaṃ kiriyaṃ yebhuyyena aññāsi. Rājā tassa vatte pasīditvā vanacarakaṃ pakkosāpetvā ‘‘imaṃ vānaraṃ gahitaṭṭhāneyeva vissajjehī’’ti āṇāpesi , so tathā akāsi. Vānaragaṇo bodhisattassa āgatabhāvaṃ ñatvā tassa dassanatthāya mahante pāsāṇapiṭṭhe sannipatitvā bodhisattena saddhiṃ sammodanīyaṃ kathaṃ katvā ‘‘samma, kahaṃ ettakaṃ kālaṃ vutthosī’’ti āha. ‘‘Bārāṇasiyaṃ rājanivesane’’ti. ‘‘Atha kathaṃ muttosī’’ti? ‘‘Rājā maṃ keḷimakkaṭaṃ katvā mama vatte pasanno maṃ vissajjesī’’ti.
ಅಥ ನಂ ತೇ ವಾನರಾ ‘‘ಮನುಸ್ಸಲೋಕೇ ವತ್ತಮಾನಕಿರಿಯಂ ನಾಮ ತುಮ್ಹೇ ಜಾನಿಸ್ಸಥ , ಅಮ್ಹಾಕಮ್ಪಿ ತಾವ ಕಥೇಥ, ಸೋತುಕಾಮಮ್ಹಾ’’ತಿ ಆಹಂಸು। ‘‘ಮಾ ಮಂ ಮನುಸ್ಸಾನಂ ಕಿರಿಯಂ ಪುಚ್ಛಥಾ’’ತಿ। ‘‘ಕಥೇಥ ಸೋತುಕಾಮಮ್ಹಾ’’ತಿ। ಬೋಧಿಸತ್ತೋಪಿ ‘‘ಮನುಸ್ಸಾ ನಾಮ ಖತ್ತಿಯಾಪಿ ಬ್ರಾಹ್ಮಣಾಪಿ ‘ಮಯ್ಹಂ ಮಯ್ಹ’ನ್ತಿ ವದನ್ತಿ, ಹುತ್ವಾ ಅಭಾವಟ್ಠೇನ ಅನಿಚ್ಚತಂ ನ ಜಾನನ್ತಿ, ಸುಣಾಥ ದಾನಿ ತೇಸಂ ಅನ್ಧಬಾಲಾನಂ ಕಾರಣ’’ನ್ತಿ ವತ್ವಾ ಇಮಾ ಗಾಥಾ ಅವೋಚ –
Atha naṃ te vānarā ‘‘manussaloke vattamānakiriyaṃ nāma tumhe jānissatha , amhākampi tāva kathetha, sotukāmamhā’’ti āhaṃsu. ‘‘Mā maṃ manussānaṃ kiriyaṃ pucchathā’’ti. ‘‘Kathetha sotukāmamhā’’ti. Bodhisattopi ‘‘manussā nāma khattiyāpi brāhmaṇāpi ‘mayhaṃ mayha’nti vadanti, hutvā abhāvaṭṭhena aniccataṃ na jānanti, suṇātha dāni tesaṃ andhabālānaṃ kāraṇa’’nti vatvā imā gāthā avoca –
೧೩೭.
137.
‘‘ಹಿರಞ್ಞಂ ಮೇ ಸುವಣ್ಣಂ ಮೇ, ಏಸಾ ರತ್ತಿಂ ದಿವಾ ಕಥಾ।
‘‘Hiraññaṃ me suvaṇṇaṃ me, esā rattiṃ divā kathā;
ದುಮ್ಮೇಧಾನಂ ಮನುಸ್ಸಾನಂ, ಅರಿಯಧಮ್ಮಂ ಅಪಸ್ಸತಂ॥
Dummedhānaṃ manussānaṃ, ariyadhammaṃ apassataṃ.
೧೩೮.
138.
‘‘ದ್ವೇ ದ್ವೇ ಗಹಪತಯೋ ಗೇಹೇ, ಏಕೋ ತತ್ಥ ಅಮಸ್ಸುಕೋ।
‘‘Dve dve gahapatayo gehe, eko tattha amassuko;
ಲಮ್ಬತ್ಥನೋ ವೇಣಿಕತೋ, ಅಥೋ ಅಙ್ಕಿತಕಣ್ಣಕೋ।
Lambatthano veṇikato, atho aṅkitakaṇṇako;
ಕೀತೋ ಧನೇನ ಬಹುನಾ, ಸೋ ತಂ ವಿತುದತೇ ಜನ’’ನ್ತಿ॥
Kīto dhanena bahunā, so taṃ vitudate jana’’nti.
ತತ್ಥ ಹಿರಞ್ಞಂ ಮೇ ಸುವಣ್ಣಂ ಮೇತಿ ದೇಸನಾಸೀಸಮತ್ತಮೇತಂ, ಇಮಿನಾ ಪನ ಪದದ್ವಯೇನ ದಸವಿಧಮ್ಪಿ ರತನಂ ಸಬ್ಬಂ, ಪುಬ್ಬಣ್ಣಾಪರಣ್ಣಂ ಖೇತ್ತವತ್ಥುಂ ದ್ವಿಪದಚತುಪ್ಪದಞ್ಚ ಸಬ್ಬಂ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ‘‘ಇದಂ ಮೇ ಇದಂ ಮೇ’’ತಿ ಆಹ। ಏಸಾ ರತ್ತಿಂ ದಿವಾ ಕಥಾತಿ ಏಸಾ ಮನುಸ್ಸಾನಂ ರತ್ತಿಞ್ಚ ದಿವಾ ಚ ನಿಚ್ಚಕಾಲಂ ಕಥಾ। ಅಞ್ಞಂ ಪನ ತೇ ‘‘ಪಞ್ಚಕ್ಖನ್ಧಾ ಅನಿಚ್ಚಾ’’ತಿ ವಾ ‘‘ಹುತ್ವಾ ನ ಭವನ್ತೀ’’ತಿ ವಾ ನ ಜಾನನ್ತಿ, ಏವಮೇವ ಪರಿದೇವನ್ತಾ ವಿಚರನ್ತಿ। ದುಮ್ಮೇಧಾನನ್ತಿ ಅಪ್ಪಪಞ್ಞಾನಂ। ಅರಿಯಧಮ್ಮಂ ಅಪಸ್ಸತನ್ತಿ ಅರಿಯಾನಂ ಬುದ್ಧಾದೀನಂ ಧಮ್ಮಂ, ಅರಿಯಂ ವಾ ನಿದ್ದೋಸಂ ನವವಿಧಂ ಲೋಕುತ್ತರಧಮ್ಮಂ ಅಪಸ್ಸನ್ತಾನಂ ಏಸಾವ ಕಥಾ। ಅಞ್ಞಾ ಪನ ‘‘ಅನಿಚ್ಚಂ ವಾ ದುಕ್ಖಂ ವಾ’’ತಿ ತೇಸಂ ಕಥಾ ನಾಮ ನತ್ಥಿ।
Tattha hiraññaṃ me suvaṇṇaṃ meti desanāsīsamattametaṃ, iminā pana padadvayena dasavidhampi ratanaṃ sabbaṃ, pubbaṇṇāparaṇṇaṃ khettavatthuṃ dvipadacatuppadañca sabbaṃ dassento ‘‘idaṃ me idaṃ me’’ti āha. Esā rattiṃ divā kathāti esā manussānaṃ rattiñca divā ca niccakālaṃ kathā. Aññaṃ pana te ‘‘pañcakkhandhā aniccā’’ti vā ‘‘hutvā na bhavantī’’ti vā na jānanti, evameva paridevantā vicaranti. Dummedhānanti appapaññānaṃ. Ariyadhammaṃ apassatanti ariyānaṃ buddhādīnaṃ dhammaṃ, ariyaṃ vā niddosaṃ navavidhaṃ lokuttaradhammaṃ apassantānaṃ esāva kathā. Aññā pana ‘‘aniccaṃ vā dukkhaṃ vā’’ti tesaṃ kathā nāma natthi.
ಗಹಪತಯೋತಿ ಗೇಹೇ ಅಧಿಪತಿಭೂತಾ। ಏಕೋ ತತ್ಥಾತಿ ತೇಸು ದ್ವೀಸು ಘರಸಾಮಿಕೇಸು ‘‘ಏಕೋ’’ತಿ ಮಾತುಗಾಮಂ ಸನ್ಧಾಯ ವದತಿ। ತತ್ಥ ವೇಣಿಕತೋತಿ ಕತವೇಣೀ, ನಾನಪ್ಪಕಾರೇನ ಸಣ್ಠಾಪಿತಕೇಸಕಲಾಪೋತಿ ಅತ್ಥೋ। ಅಥೋ ಅಙ್ಕಿತಕಣ್ಣಕೋತಿ ಅಥ ಸ್ವೇವ ವಿದ್ಧಕಣ್ಣೋ ಛಿದ್ದಕಣ್ಣೋತಿ ಲಮ್ಬಕಣ್ಣತಂ ಸನ್ಧಾಯಾಹ। ಕೀತೋ ಧನೇನ ಬಹುನಾತಿ ಸೋ ಪನೇಸ ಅಮಸ್ಸುಕೋ ಲಮ್ಬತ್ಥನೋ ವೇಣಿಕತೋ ಅಙ್ಕಿತಕಣ್ಣೋ ಮಾತಾಪಿತೂನಂ ಬಹುಂ ಧನಂ ದತ್ವಾ ಕೀತೋ, ಮಣ್ಡೇತ್ವಾ ಪಸಾಧೇತ್ವಾ ಯಾನಂ ಆರೋಪೇತ್ವಾ ಮಹನ್ತೇನ ಪರಿವಾರೇನ ಘರಂ ಆನೀತೋ। ಸೋ ತಂ ವಿತುದತೇ ಜನನ್ತಿ ಸೋ ಗಹಪತಿ ಆಗತಕಾಲತೋ ಪಟ್ಠಾಯ ತಸ್ಮಿಂ ಗೇಹೇ ದಾಸಕಮ್ಮಕರಾದಿಭೇದಂ ಜನಂ ‘‘ಅರೇ ದುಟ್ಠದಾಸ ದುಟ್ಠದಾಸಿ, ಇಮಂ ನ ಕರೋಸೀ’’ತಿ ಮುಖಸತ್ತೀಹಿ ವಿತುದತಿ, ಸಾಮಿಕೋ ವಿಯ ಹುತ್ವಾ ಮಹಾಜನಂ ವಿಚಾರೇತಿ। ಏವಂ ತಾವ ‘‘ಮನುಸ್ಸಲೋಕೇ ಅತಿವಿಯ ಅಯುತ್ತ’’ನ್ತಿ ಮನುಸ್ಸಲೋಕಂ ಗರಹಿ।
Gahapatayoti gehe adhipatibhūtā. Eko tatthāti tesu dvīsu gharasāmikesu ‘‘eko’’ti mātugāmaṃ sandhāya vadati. Tattha veṇikatoti kataveṇī, nānappakārena saṇṭhāpitakesakalāpoti attho. Atho aṅkitakaṇṇakoti atha sveva viddhakaṇṇo chiddakaṇṇoti lambakaṇṇataṃ sandhāyāha. Kīto dhanena bahunāti so panesa amassuko lambatthano veṇikato aṅkitakaṇṇo mātāpitūnaṃ bahuṃ dhanaṃ datvā kīto, maṇḍetvā pasādhetvā yānaṃ āropetvā mahantena parivārena gharaṃ ānīto. So taṃ vitudate jananti so gahapati āgatakālato paṭṭhāya tasmiṃ gehe dāsakammakarādibhedaṃ janaṃ ‘‘are duṭṭhadāsa duṭṭhadāsi, imaṃ na karosī’’ti mukhasattīhi vitudati, sāmiko viya hutvā mahājanaṃ vicāreti. Evaṃ tāva ‘‘manussaloke ativiya ayutta’’nti manussalokaṃ garahi.
ತಂ ಸುತ್ವಾ ಸಬ್ಬೇ ವಾನರಾ ‘‘ಮಾ ಕಥೇಥ, ಮಾ ಕಥೇಥ, ಅಸೋತಬ್ಬಯುತ್ತಕಂ ಅಸ್ಸುಮ್ಹಾ’’ತಿ ಉಭೋಹಿ ಹತ್ಥೇಹಿ ಕಣ್ಣೇ ದಳ್ಹಂ ಪಿದಹಿಂಸು। ‘‘ಇಮಸ್ಮಿಂ ಠಾನೇ ಅಮ್ಹೇಹಿ ಇದಂ ಅಯುತ್ತಂ ಸುತ’’ನ್ತಿ ತಂ ಠಾನಮ್ಪಿ ಗರಹಿತ್ವಾ ಅಞ್ಞತ್ಥ ಅಗಮಂಸು। ಸೋ ಪಿಟ್ಠಿಪಾಸಾಣೋ ಗರಹಿತಪಿಟ್ಠಿಪಾಸಾಣೋಯೇವ ಕಿರ ನಾಮ ಜಾತೋ।
Taṃ sutvā sabbe vānarā ‘‘mā kathetha, mā kathetha, asotabbayuttakaṃ assumhā’’ti ubhohi hatthehi kaṇṇe daḷhaṃ pidahiṃsu. ‘‘Imasmiṃ ṭhāne amhehi idaṃ ayuttaṃ suta’’nti taṃ ṭhānampi garahitvā aññattha agamaṃsu. So piṭṭhipāsāṇo garahitapiṭṭhipāsāṇoyeva kira nāma jāto.
ಸತ್ಥಾ ಇಮಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಆಹರಿತ್ವಾ ಸಚ್ಚಾನಿ ಪಕಾಸೇತ್ವಾ ಜಾತಕಂ ಸಮೋಧಾನೇಸಿ, ಸಚ್ಚಪರಿಯೋಸಾನೇ ಸೋ ಭಿಕ್ಖು ಸೋತಾಪತ್ತಿಫಲೇ ಪತಿಟ್ಠಹಿ। ‘‘ತದಾ ವಾನರಗಣೋ ಬುದ್ಧಪರಿಸಾ ಅಹೋಸಿ, ವಾನರಿನ್ದೋ ಪನ ಅಹಮೇವ ಅಹೋಸಿ’’ನ್ತಿ।
Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā saccāni pakāsetvā jātakaṃ samodhānesi, saccapariyosāne so bhikkhu sotāpattiphale patiṭṭhahi. ‘‘Tadā vānaragaṇo buddhaparisā ahosi, vānarindo pana ahameva ahosi’’nti.
ಗರಹಿತಜಾತಕವಣ್ಣನಾ ನವಮಾ।
Garahitajātakavaṇṇanā navamā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಜಾತಕಪಾಳಿ • Jātakapāḷi / ೨೧೯. ಗರಹಿತಜಾತಕಂ • 219. Garahitajātakaṃ
