Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / д̇ибидага • Tipiṭaka / д̇хаммасан̇г̇ан̣ий-мууладийгаа • Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā

д̣̇ваад̣̇асамажид̇д̇аван̣н̣анаа

Dvādasamacittavaṇṇanā

429. уд̣̇д̇хажжам̣ ад̇д̇ано г̇ахид̇аагаарз зва тад̇ваа бхамад̇ийд̇и згаарамман̣асмим̣язва вибпанд̣̇анам̣ ход̇и. вижигижчаа бана яад̣̇иби руубаад̣̇ийсу згасмин̃н̃зваарамман̣з уббаж̇ж̇ад̇и, д̇ат̇ааби ‘‘звам̣ ну ко, ид̣̇ам̣ ну ко’’д̇и уббаж̇ж̇амаанаа ‘‘нану ко, ан̃н̃ам̣ ну ко’’д̇и ан̃н̃ам̣ г̇ахзд̇аб̣б̣аагаарам̣ абзгкад̇ийд̇и наанаарамман̣з жаланам̣ ход̇и.

429. Uddhaccaṃ attano gahitākāre eva ṭhatvā bhamatīti ekārammaṇasmiṃyeva vipphandanaṃ hoti. Vicikicchā pana yadipi rūpādīsu ekasmiññevārammaṇe uppajjati, tathāpi ‘‘evaṃ nu kho, idaṃ nu kho’’ti uppajjamānā ‘‘nanu kho, aññaṃ nu kho’’ti aññaṃ gahetabbākāraṃ apekkhatīti nānārammaṇe calanaṃ hoti.

‘‘звам̣самбад̣̇амид̣̇ам̣ взд̣̇ид̇аб̣б̣а’’нд̇и зд̇д̇аавад̇аа имасмим̣ жид̇д̇ад̣̇ваяз вуд̇д̇абагин̣н̣агам̣ д̣̇ассзд̇ваа д̣̇ваад̣̇асасу д̣̇ассзд̇ум̣ ‘‘саб̣б̣зсубий’’д̇иаад̣̇имааха. гусалзсуби аарамман̣аад̇хибад̇им̣ ануд̣̇д̇харид̇ваа сахаж̇аад̇аад̇хибад̇ино зва уд̣̇д̇хадад̇д̇аа ид̇хааби со зва уд̣̇д̇харид̇аб̣б̣о сияаад̇и ‘‘сахаж̇аад̇аад̇хибад̇и лаб̣бхамааноби на уд̣̇д̇хадо’’д̇и вуд̇д̇ам̣ наарамман̣аад̇хибад̇ино алаб̣бхамаанад̇д̇аа. соби хи адтасу лобхасахаг̇ад̇зсу лаб̣бхад̇ийд̇и. сзсобийд̇и виймам̣сад̇о ан̃н̃оби сахаж̇аад̇аад̇хибад̇и над̇т̇и, яо уд̣̇д̇харид̇аб̣б̣о сияаа. аарамман̣аад̇хибад̇имхи вад̇д̇аб̣б̣амзва над̇т̇и. ган̃жи д̇хамманд̇и чанд̣̇аад̣̇ийсу згамби сахаж̇аад̇ам̣. гусалад̇д̇игз д̇аава бадижжаваараад̣̇ийсу ‘‘на хзд̇убажжаяаа ад̇хибад̇ибажжаяаа’’д̇и згассаби бан̃хасса ануд̣̇д̇хадад̇д̇аа бадтаанз бадисид̣̇д̇хад̇аа взд̣̇ид̇аб̣б̣аа. ан̃н̃ат̇аа хи ‘‘агусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа агусало д̇хаммо уббаж̇ж̇ад̇и на хзд̇убажжаяаа ад̇хибад̇ибажжаяаа’’д̇и (бадтаа. 1.1.86) зд̇асса васзна ‘‘зга’’нд̇и вад̇д̇аб̣б̣ам̣ сияаа.

‘‘Evaṃsampadamidaṃ veditabba’’nti ettāvatā imasmiṃ cittadvaye vuttapakiṇṇakaṃ dassetvā dvādasasu dassetuṃ ‘‘sabbesupī’’tiādimāha. Kusalesupi ārammaṇādhipatiṃ anuddharitvā sahajātādhipatino eva uddhaṭattā idhāpi so eva uddharitabbo siyāti ‘‘sahajātādhipati labbhamānopi na uddhaṭo’’ti vuttaṃ nārammaṇādhipatino alabbhamānattā. Sopi hi aṭṭhasu lobhasahagatesu labbhatīti. Sesopīti vīmaṃsato aññopi sahajātādhipati natthi, yo uddharitabbo siyā. Ārammaṇādhipatimhi vattabbameva natthi. Kañci dhammanti chandādīsu ekampi sahajātaṃ. Kusalattike tāva paṭiccavārādīsu ‘‘na hetupaccayā adhipatipaccayā’’ti ekassapi pañhassa anuddhaṭattā paṭṭhāne paṭisiddhatā veditabbā. Aññathā hi ‘‘akusalaṃ dhammaṃ paṭicca akusalo dhammo uppajjati na hetupaccayā adhipatipaccayā’’ti (paṭṭhā. 1.1.86) etassa vasena ‘‘eka’’nti vattabbaṃ siyā.

д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣аабхаавад̇од̇и д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣асса абхаавад̇о, д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣зсу ваа абхаавад̇о. зд̇зна бадисанд̇хианаагад̣дханад̇о д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣зсу анааг̇амананд̇и д̇ад̇т̇а анааг̇аманзна бадисанд̇хианаагад̣дханам̣ саад̇хзд̇и. анаагад̣дханад̇о анааг̇аманам̣ бана саад̇хзд̇ум̣ ‘‘д̇зсу хий’’д̇иаад̣̇имааха. зд̇т̇зва бадисанд̇хид̣̇аанам̣ бхавзяяа. д̇ат̇аа жа сад̇и д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣ам̣ сияаа абааяаг̇аманийяасса д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣абхаавад̇о. на жзд̇ам̣ д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣ам̣ сияаа, д̇асмаа д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣авибхан̇г̇з нааг̇ад̇анд̇и ад̇хиббааяо.

Dassanena pahātabbābhāvatoti dassanena pahātabbassa abhāvato, dassanena pahātabbesu vā abhāvato. Etena paṭisandhianākaḍḍhanato dassanena pahātabbesu anāgamananti tattha anāgamanena paṭisandhianākaḍḍhanaṃ sādheti. Anākaḍḍhanato anāgamanaṃ pana sādhetuṃ ‘‘tesu hī’’tiādimāha. Ettheva paṭisandhidānaṃ bhaveyya. Tathā ca sati dassanena pahātabbaṃ siyā apāyagamanīyassa dassanena pahātabbabhāvato. Na cetaṃ dassanena pahātabbaṃ siyā, tasmā dassanena pahātabbavibhaṅge nāgatanti adhippāyo.

гат̇ам̣ банзд̇ам̣ н̃ааяад̇и ‘‘бадисанд̇хианаагад̣дханад̇о д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣зсу анааг̇амана’’нд̇и? д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣аанан̃н̃зва наанаагкан̣игагаммабажжаяабхаавасса вуд̇д̇ад̇д̇аа. д̣̇увид̇хаа хи агусалаа д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣аа бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣аад̇и. д̇ад̇т̇а бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣ажзд̇анаанам̣ наанаагкан̣игагаммабажжаяабхааво на вуд̇д̇о, ид̇араасан̃н̃зва вуд̇д̇о. ‘‘бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣о д̇хаммо нзва д̣̇ассанзна на бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣асса д̇хаммасса гаммабажжаязна бажжаяо’’д̇и зд̇т̇а хи сахаж̇аад̇амзва вибхад̇д̇ам̣, на наанаагкан̣иганд̇и. д̇ат̇аа бажжанийязби ‘‘бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣о д̇хаммо нзва д̣̇ассанзна на бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣асса д̇хаммасса аарамман̣абажжаязна бажжаяо…бз… сахаж̇аад̇абажжаязна…бз… убаниссаяабажжаязна…бз…. бажчааж̇аад̇абажжаязна бажжаяо’’д̇и зд̇д̇агамзва вуд̇д̇ам̣, на вуд̇д̇ам̣ ‘‘гаммабажжаязна бажжаяо’’д̇и. ид̇арад̇т̇а жа вуд̇д̇ам̣. уд̣̇д̇хажжасахаг̇ад̇аа жа жзд̇анаа бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣зсу зва ааг̇ад̇аад̇и наанаагкан̣игагаммабажжаяо на сияаад̇и. яад̣̇и сияаа, бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣ажзд̇анааяа жа наанаагкан̣игагаммабажжаяабхааво вужжзяяа, на д̇у вуд̇д̇о. д̇асмаа уд̣̇д̇хажжасахаг̇ад̇аа наанаагкан̣игагаммабажжаяабхаавз сад̇и д̣̇ассанзна бахаад̇аб̣б̣зсу вад̇д̇аб̣б̣аа сияаа, д̇ад̣̇абхааваа на вуд̇д̇аад̇и. бадисанд̇хианаагад̣дханад̇о д̇ад̇т̇а анааг̇ад̇аад̇и аяамзд̇т̇аад̇хиббааяо. наанаагкан̣игагаммабажжаяааважанзна бана бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣аанам̣ бавад̇д̇ивибаагад̇аа бадигкид̇д̇аа. бавад̇д̇ивибаагассаби хи наанаагкан̣игагаммабажжаяад̇аа на саггаа ниваарзд̇ум̣. вуд̇д̇ан̃жа ‘‘сукааяа взд̣̇анааяа самбаяуд̇д̇о д̇хаммо д̣̇угкааяа взд̣̇анааяа самбаяуд̇д̇асса д̇хаммасса гаммабажжаязна бажжаяо, наанаагкан̣игаа’’д̇иаад̣̇и (бадтаа. 1.3.56-57). яад̣̇и бхааванааяа бахаад̇аб̣б̣аанам̣ вибаагад̣̇аанам̣ над̇т̇и, гат̇ам̣ д̇з вибаагад̇хаммад̇хаммаа хонд̇ийд̇и? абхин̃н̃аажид̇д̇аад̣̇ийнам̣ вияа вибаагаарахасабхаавад̇д̇аа. яам̣ бана вуд̇д̇ам̣ ‘‘яасмим̣ самаяз агусалам̣ жид̇д̇ам̣ уббаннам̣ ход̇и убзгкаасахаг̇ад̇ам̣ уд̣̇д̇хажжасамбаяуд̇д̇ам̣…бз… авигкзбо ход̇и, имзсу д̇хаммзсу н̃аан̣ам̣ д̇хаммабадисамбхид̣̇аа, д̇зсам̣ вибаагз н̃аан̣ам̣ ад̇т̇абадисамбхид̣̇аа’’д̇и (вибха. 730-731) ид̣̇амби д̇зсам̣ вибаагаарахад̇ан̃н̃зва санд̇хааяа вуд̇д̇ам̣ сияаа. ид̣̇ам̣ бана таанам̣ судту вижаарзд̇аб̣б̣ам̣. ад̇т̇и хи зд̇т̇а важаногаасо. на хи вибаагзд̇и важанам̣ вибаагад̇хаммаважанам̣ вияа вибаагаарахад̇ам̣ вад̣̇ад̇ийд̇и.

Kathaṃ panetaṃ ñāyati ‘‘paṭisandhianākaḍḍhanato dassanena pahātabbesu anāgamana’’nti? Dassanena pahātabbānaññeva nānākkhaṇikakammapaccayabhāvassa vuttattā. Duvidhā hi akusalā dassanena pahātabbā bhāvanāya pahātabbāti. Tattha bhāvanāya pahātabbacetanānaṃ nānākkhaṇikakammapaccayabhāvo na vutto, itarāsaññeva vutto. ‘‘Bhāvanāya pahātabbo dhammo neva dassanena na bhāvanāya pahātabbassa dhammassa kammapaccayena paccayo’’ti ettha hi sahajātameva vibhattaṃ, na nānākkhaṇikanti. Tathā paccanīyepi ‘‘bhāvanāya pahātabbo dhammo neva dassanena na bhāvanāya pahātabbassa dhammassa ārammaṇapaccayena paccayo…pe… sahajātapaccayena…pe… upanissayapaccayena…pe…. Pacchājātapaccayena paccayo’’ti ettakameva vuttaṃ, na vuttaṃ ‘‘kammapaccayena paccayo’’ti. Itarattha ca vuttaṃ. Uddhaccasahagatā ca cetanā bhāvanāya pahātabbesu eva āgatāti nānākkhaṇikakammapaccayo na siyāti. Yadi siyā, bhāvanāya pahātabbacetanāya ca nānākkhaṇikakammapaccayabhāvo vucceyya, na tu vutto. Tasmā uddhaccasahagatā nānākkhaṇikakammapaccayabhāve sati dassanena pahātabbesu vattabbā siyā, tadabhāvā na vuttāti. Paṭisandhianākaḍḍhanato tattha anāgatāti ayametthādhippāyo. Nānākkhaṇikakammapaccayāvacanena pana bhāvanāya pahātabbānaṃ pavattivipākatā paṭikkhittā. Pavattivipākassapi hi nānākkhaṇikakammapaccayatā na sakkā nivāretuṃ. Vuttañca ‘‘sukhāya vedanāya sampayutto dhammo dukkhāya vedanāya sampayuttassa dhammassa kammapaccayena paccayo, nānākkhaṇikā’’tiādi (paṭṭhā. 1.3.56-57). Yadi bhāvanāya pahātabbānaṃ vipākadānaṃ natthi, kathaṃ te vipākadhammadhammā hontīti? Abhiññācittādīnaṃ viya vipākārahasabhāvattā. Yaṃ pana vuttaṃ ‘‘yasmiṃ samaye akusalaṃ cittaṃ uppannaṃ hoti upekkhāsahagataṃ uddhaccasampayuttaṃ…pe… avikkhepo hoti, imesu dhammesu ñāṇaṃ dhammapaṭisambhidā, tesaṃ vipāke ñāṇaṃ atthapaṭisambhidā’’ti (vibha. 730-731) idampi tesaṃ vipākārahataññeva sandhāya vuttaṃ siyā. Idaṃ pana ṭhānaṃ suṭṭhu vicāretabbaṃ. Atthi hi ettha vacanokāso. Na hi vipāketi vacanaṃ vipākadhammavacanaṃ viya vipākārahataṃ vadatīti.

агусалабад̣̇аван̣н̣анаа нидтид̇аа.

Akusalapadavaṇṇanā niṭṭhitā.







Related texts:



д̇ибидага (муула) • Tipiṭaka (Mūla) / абхид̇хаммабидага • Abhidhammapiṭaka / д̇хаммасан̇г̇ан̣ийбаал̣и • Dhammasaṅgaṇīpāḷi / д̣̇ваад̣̇аса агусалаани • Dvādasa akusalāni

адтагат̇аа • Aṭṭhakathā / абхид̇хаммабидага (адтагат̇аа) • Abhidhammapiṭaka (aṭṭhakathā) / д̇хаммасан̇г̇ан̣и-адтагат̇аа • Dhammasaṅgaṇi-aṭṭhakathā / д̣̇ваад̣̇асамажид̇д̇ам̣ • Dvādasamacittaṃ

дийгаа • Tīkā / абхид̇хаммабидага (дийгаа) • Abhidhammapiṭaka (ṭīkā) / д̇хаммасан̇г̇ан̣ий-анудийгаа • Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā / д̣̇ваад̣̇асамажид̇д̇аван̣н̣анаа • Dvādasamacittavaṇṇanā


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact