| Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / वजिरबुद्धि-टीका • Vajirabuddhi-ṭīkā |
९. दुतियदुट्ठदोससिक्खापदवण्णना
9. Dutiyaduṭṭhadosasikkhāpadavaṇṇanā
३९१. वेळुवनेयेवाति इदं तेहि वुत्तवेलं सन्धाय वुत्तं। ‘‘पुब्बे मयं आवुसो सुतेन अवोचुम्हा’’ति ‘‘अम्हेहि सा उस्साहिता कुपितेहि अनत्तमनेही’’तिआदिवचनं सन्धाय वुत्तं, अञ्ञभागस्स इदन्ति मनुस्सभिक्खुभावतो अञ्ञभागस्स तिरच्छानछगलकभागस्स इदं छगलकजातं अधिकरणं। अञ्ञभागो वा अस्स अत्थीति सो तिरच्छानछगलकभावसङ्खातो अञ्ञभागो अस्स छगलकस्स अत्थीति स्वायं छगलको अञ्ञभागियं अधिकरणं नाम।
391.Veḷuvaneyevāti idaṃ tehi vuttavelaṃ sandhāya vuttaṃ. ‘‘Pubbe mayaṃ āvuso sutena avocumhā’’ti ‘‘amhehi sā ussāhitā kupitehi anattamanehī’’tiādivacanaṃ sandhāya vuttaṃ, aññabhāgassa idanti manussabhikkhubhāvato aññabhāgassa tiracchānachagalakabhāgassa idaṃ chagalakajātaṃ adhikaraṇaṃ. Aññabhāgo vā assa atthīti so tiracchānachagalakabhāvasaṅkhāto aññabhāgo assa chagalakassa atthīti svāyaṃ chagalako aññabhāgiyaṃ adhikaraṇaṃ nāma.
तत्थ पटिमाय सरीरं, सिलापुत्तकस्स सरीरन्ति निदस्सनं, पठमं पनेत्थ निब्बचनं जातिपदत्थोतिवादीनं मतेन वुत्तं। सा हि सामिभावेन, निच्चभावेन च पधानत्ता सत्तिसभावे ठिता। तब्बिपरीतकत्ता ब्यत्ताकति जातियो तु पदत्थो इति इमस्स सुत्तस्स वसेन दुतियं निब्बचनं वुत्तन्ति वेदितब्बं। नामकरणसञ्ञाय आधारोति एत्थ नाममेव नामकरणं। नामं करोन्तानं सञ्ञा नामकरणसञ्ञा, तस्सा। मनुस्सजातिको छगलकजातिआधारो नाम। न हि तं नामं कच्छपलोमं विय अनाधारन्ति अधिप्पायो। तं पन छगलकस्स दब्बोति दिन्ननामं ‘‘देसो’’ति वुच्चति। तस्मा थेरं अमूलकेनातिआदिना अञ्ञम्पि वत्थुं थेरस्स लिस्सति सिलिस्सति वोहारमत्तेनेव, न अत्थतो, ईसकं अल्लीयतीति लेसोति अधिप्पायो। यस्मा देसलेसा अत्थतो निन्नानाकरणा, तस्मा ‘‘कञ्चिदेसं लेसमत्तं उपादाया’’ति उद्धरित्वा ‘‘दस लेसा जातिलेसो’’तिआदि वुत्तन्ति वेदितब्बं। यथा निदाने , एवं सिक्खापदपञ्ञत्तियम्पि मातिकायम्पि अयमेवत्थो। यस्मा अञ्ञभागियस्स अधिकरणस्साति छगलकस्स। कञ्चिदेसं लेसमत्तं उपादायाति दब्बोति नामं उपादायाति अयमत्थो अट्ठुप्पत्तिवसेनेव आविभूतो, तस्मा न विभत्तो। किञ्च भिय्यो अनियमत्ता। न हि मेत्तियभूमजकानं विय सब्बेसम्पि छगलकमेव अञ्ञभागियं अधिकरणं होति। अञ्ञं गोमहिं सादिकम्पि होति, न च मेत्तियभूमजका विय सब्बेपि नामलेसमत्तमेव उपादियन्ति। अञ्ञम्पि जातिलेसादिं उपादियन्ति, तस्मा अनियमत्ता च यथावुत्तनयेन न विभत्तं। किञ्च भिय्यो तथा वुत्ते छगलकस्सेव अञ्ञभागियता सम्भवति, न अञ्ञस्स, येन सोव दस्सितो। लेसो च नाम लेसोव, न जातिआदि, येन सोव दस्सितोति एवं मिच्छागाहप्पसङ्गतो च तथा न विभत्तो।
Tattha paṭimāya sarīraṃ, silāputtakassa sarīranti nidassanaṃ, paṭhamaṃ panettha nibbacanaṃ jātipadatthotivādīnaṃ matena vuttaṃ. Sā hi sāmibhāvena, niccabhāvena ca padhānattā sattisabhāve ṭhitā. Tabbiparītakattā byattākati jātiyo tu padattho iti imassa suttassa vasena dutiyaṃ nibbacanaṃ vuttanti veditabbaṃ. Nāmakaraṇasaññāya ādhāroti ettha nāmameva nāmakaraṇaṃ. Nāmaṃ karontānaṃ saññā nāmakaraṇasaññā, tassā. Manussajātiko chagalakajātiādhāro nāma. Na hi taṃ nāmaṃ kacchapalomaṃ viya anādhāranti adhippāyo. Taṃ pana chagalakassa dabboti dinnanāmaṃ ‘‘deso’’ti vuccati. Tasmā theraṃ amūlakenātiādinā aññampi vatthuṃ therassa lissati silissati vohāramatteneva, na atthato, īsakaṃ allīyatīti lesoti adhippāyo. Yasmā desalesā atthato ninnānākaraṇā, tasmā ‘‘kañcidesaṃ lesamattaṃ upādāyā’’ti uddharitvā ‘‘dasa lesā jātileso’’tiādi vuttanti veditabbaṃ. Yathā nidāne , evaṃ sikkhāpadapaññattiyampi mātikāyampi ayamevattho. Yasmā aññabhāgiyassa adhikaraṇassāti chagalakassa. Kañcidesaṃ lesamattaṃ upādāyāti dabboti nāmaṃ upādāyāti ayamattho aṭṭhuppattivaseneva āvibhūto, tasmā na vibhatto. Kiñca bhiyyo aniyamattā. Na hi mettiyabhūmajakānaṃ viya sabbesampi chagalakameva aññabhāgiyaṃ adhikaraṇaṃ hoti. Aññaṃ gomahiṃ sādikampi hoti, na ca mettiyabhūmajakā viya sabbepi nāmalesamattameva upādiyanti. Aññampi jātilesādiṃ upādiyanti, tasmā aniyamattā ca yathāvuttanayena na vibhattaṃ. Kiñca bhiyyo tathā vutte chagalakasseva aññabhāgiyatā sambhavati, na aññassa, yena sova dassito. Leso ca nāma lesova, na jātiādi, yena sova dassitoti evaṃ micchāgāhappasaṅgato ca tathā na vibhatto.
३९३. अञ्ञभागियस्साति चुदितकतो अञ्ञस्स। अधिकरणस्साति मनुस्सस्स वा अमनुस्सस्स वा तिरच्छानगतस्स वाति एवं वत्तब्बं। एवञ्हि वुत्ते मनुस्सादीनंयेव जातिलेसादयो वुत्ता होन्ति, अञ्ञथा चतुन्नं अधिकरणानं ते आपज्जन्ति ‘‘अधिकरणस्स कञ्चि देसं लेसमत्त’’न्ति सामिवचनं पुब्बङ्गमं उद्दिट्ठत्ताति चे? न, नामस्स विय जातिआदीनं मनुस्सादीनं आधारभावनियमसम्भवतो, अधिकरणभावानियमतोति वुत्तं होति। नियमे च सति जातिया आधारो जाति, लिङ्गस्स च लिङ्गं, आपत्तिया च आपन्नो आधारो, विरुद्धानम्पि असमादिन्नानम्पि पत्तचीवरानं सामिको आधारो, येन अधिकरणसङ्ख्यं गच्छेय्याति आपज्जतीति अधिकरणस्साति पदं अभाजेतब्बमेव भवेय्याति न उद्धरितब्बं सिया, उद्धरितब्बं। तस्मा ‘‘अधिकरणन्ति वचनसामञ्ञतो’’तिआदि सब्बं वत्तब्बं। अपाकटा इतो अञ्ञत्र दस्सितट्ठानाभावतो। जानितब्बा च विनयधरेहि यस्मा अञ्ञथा परिवारे ‘‘विवादाधिकरणं चतुन्नं अधिकरणानं विवादाधिकरणं भजती’’तिआदिना नयेन अनागतट्ठाने ‘‘कस्मा’’ति वुत्ते कारणं न पञ्ञायेय्य, तस्मा तेसं तब्भागियता च अञ्ञभागियता च जानितब्बा विनयधरेहि। तासु हि विञ्ञातासु विवादाधिकरणं विवादाधिकरणं भजति। कस्मा? तब्भागियत्ता। इतरं न भजति अञ्ञभागियत्ताति सुखकारणतो पञ्ञायन्ति, तस्मा वचनसामञ्ञतो लद्धं अधिकरणं निस्सायातिआदि। तत्थ यस्मा आपत्तञ्ञभागियं महाविसयं, इतरेहि असदिसनिद्देसञ्च, तस्मा तं अधिकरणपरियापन्नम्पि समानं विसुं वुत्तं ‘‘आपत्तञ्ञभागियं वा होती’’ति। अधिकरणपरियापन्नत्ता च ‘‘अधिकरणञ्ञभागियं वा’’ति एत्थ वुत्तन्ति वेदितब्बं। तत्थापि महाविसयत्ता, मातिकायं आगतत्ता च पठमं अञ्ञभागियता वुत्ता, पच्छा तब्भागियताति वेदितब्बा। तत्थ यस्मा अधिकरणञ्ञभागियवचनेन अत्थापत्तिनयेन सिद्धं। अधिकरणं तब्भागियं, तस्मा ‘‘अधिकरणं तब्भागियं होती’’ति एवं उद्देसं अकत्वा ‘‘कथं अधिकरणं अधिकरणस्स तब्भागियं होती’’ति पुच्छापुब्बङ्गमनिद्देसो कतो। तत्थापि आपत्ताधिकरणस्स अञ्ञभागियता किञ्चापि पाराजिकेन अनुद्धंसिभाधिकारत्ता पाराजिकानंयेव वसेन वुत्ता, अथ खो सेसापत्तिक्खन्धवसेनापि वेदितब्बा। या च सा चोदना ‘‘असुको नाम भिक्खु सङ्घादिसेसं अज्झापज्जन्तो दिट्ठो होती’’तिआदिका, तत्थ ‘‘सङ्घादिसेसे थुल्लच्चयदिट्ठि होति, दुब्भासिते सङ्घादिसेसदिट्ठि होती’’ति एवमादिका विनये अपकतञ्ञुताय, तंतंवत्थुसरिक्खताय वा वुत्ताति वेदितब्बा। सब्बत्थापि ‘‘पाराजिकदिट्ठि होती’’ति न वुत्तं। तथासञ्ञिनो अनापत्तितो। ‘‘तब्भागियविचारणाय’’न्ति तब्भागियपदनिद्देसे अञ्ञभागियतायपि निद्दिट्ठत्ता वुत्तं।
393.Aññabhāgiyassāti cuditakato aññassa. Adhikaraṇassāti manussassa vā amanussassa vā tiracchānagatassa vāti evaṃ vattabbaṃ. Evañhi vutte manussādīnaṃyeva jātilesādayo vuttā honti, aññathā catunnaṃ adhikaraṇānaṃ te āpajjanti ‘‘adhikaraṇassa kañci desaṃ lesamatta’’nti sāmivacanaṃ pubbaṅgamaṃ uddiṭṭhattāti ce? Na, nāmassa viya jātiādīnaṃ manussādīnaṃ ādhārabhāvaniyamasambhavato, adhikaraṇabhāvāniyamatoti vuttaṃ hoti. Niyame ca sati jātiyā ādhāro jāti, liṅgassa ca liṅgaṃ, āpattiyā ca āpanno ādhāro, viruddhānampi asamādinnānampi pattacīvarānaṃ sāmiko ādhāro, yena adhikaraṇasaṅkhyaṃ gaccheyyāti āpajjatīti adhikaraṇassāti padaṃ abhājetabbameva bhaveyyāti na uddharitabbaṃ siyā, uddharitabbaṃ. Tasmā ‘‘adhikaraṇanti vacanasāmaññato’’tiādi sabbaṃ vattabbaṃ. Apākaṭā ito aññatra dassitaṭṭhānābhāvato. Jānitabbā ca vinayadharehi yasmā aññathā parivāre ‘‘vivādādhikaraṇaṃ catunnaṃ adhikaraṇānaṃ vivādādhikaraṇaṃ bhajatī’’tiādinā nayena anāgataṭṭhāne ‘‘kasmā’’ti vutte kāraṇaṃ na paññāyeyya, tasmā tesaṃ tabbhāgiyatā ca aññabhāgiyatā ca jānitabbā vinayadharehi. Tāsu hi viññātāsu vivādādhikaraṇaṃ vivādādhikaraṇaṃ bhajati. Kasmā? Tabbhāgiyattā. Itaraṃ na bhajati aññabhāgiyattāti sukhakāraṇato paññāyanti, tasmā vacanasāmaññato laddhaṃ adhikaraṇaṃ nissāyātiādi. Tattha yasmā āpattaññabhāgiyaṃ mahāvisayaṃ, itarehi asadisaniddesañca, tasmā taṃ adhikaraṇapariyāpannampi samānaṃ visuṃ vuttaṃ ‘‘āpattaññabhāgiyaṃ vā hotī’’ti. Adhikaraṇapariyāpannattā ca ‘‘adhikaraṇaññabhāgiyaṃ vā’’ti ettha vuttanti veditabbaṃ. Tatthāpi mahāvisayattā, mātikāyaṃ āgatattā ca paṭhamaṃ aññabhāgiyatā vuttā, pacchā tabbhāgiyatāti veditabbā. Tattha yasmā adhikaraṇaññabhāgiyavacanena atthāpattinayena siddhaṃ. Adhikaraṇaṃ tabbhāgiyaṃ, tasmā ‘‘adhikaraṇaṃ tabbhāgiyaṃ hotī’’ti evaṃ uddesaṃ akatvā ‘‘kathaṃ adhikaraṇaṃ adhikaraṇassa tabbhāgiyaṃ hotī’’ti pucchāpubbaṅgamaniddeso kato. Tatthāpi āpattādhikaraṇassa aññabhāgiyatā kiñcāpi pārājikena anuddhaṃsibhādhikārattā pārājikānaṃyeva vasena vuttā, atha kho sesāpattikkhandhavasenāpi veditabbā. Yā ca sā codanā ‘‘asuko nāma bhikkhu saṅghādisesaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho hotī’’tiādikā, tattha ‘‘saṅghādisese thullaccayadiṭṭhi hoti, dubbhāsite saṅghādisesadiṭṭhi hotī’’ti evamādikā vinaye apakataññutāya, taṃtaṃvatthusarikkhatāya vā vuttāti veditabbā. Sabbatthāpi ‘‘pārājikadiṭṭhi hotī’’ti na vuttaṃ. Tathāsaññino anāpattito. ‘‘Tabbhāgiyavicāraṇāya’’nti tabbhāgiyapadaniddese aññabhāgiyatāyapi niddiṭṭhattā vuttaṃ.
वत्थुसभागतायाति अनुवादवत्थुसभागतायाति अत्थो। अञ्ञथा ‘‘चतस्सो विपत्तियो’’ति वचनं विरुज्झेय्य। सभावसरिक्खासरिक्खतो चाति सभावेन सदिसासदिसतो। तत्थ झानादिवत्थुविसभागतायपि सभावसरिक्खताय उत्तरिमनुस्सधम्मपाराजिकापत्ति तस्सेव तब्भागियाव होति। तथा वत्थुवसेन अनुवादाधिकरणं, किच्चाधिकरणञ्च पाटेक्कं चतुब्बिधम्पि वुत्तञ्ञभागियं न जातं, तस्मा तदञ्ञभागियताय विदिताय तब्भागियता पारियेसयुत्तिया अवुत्तापि सिज्झतीति कत्वा ‘‘अञ्ञभागियमेव पठमं निद्दिट्ठ’’न्तिपि वत्तुं युज्जति। एकंसेन तब्भागियं न होतीति सरिक्खवसेन अरहत्तं आपत्ति अनापत्तीति विवादसब्भावतो अब्याकतभावेन विवादाधिकरणस्सपि अञ्ञभागियं सिया, पाळियं आपत्ताधिकरणस्स वुत्तत्ता एवं वुत्तं, आदितो पट्ठायाति ‘‘अञ्ञभागियस्स अधिकरणस्सा’’ति इतो पट्ठाय। ‘‘मेथुनरागेन मनुस्सविग्गहो दोसेनातिआदिना सरिक्खतो चा’’ति लिखितं। तं वत्थुविसभागताय एव सिद्धं। अयं पन वत्थुसभागतायपि सति आपत्तिसभागता सरिक्खतोति नो तक्कोति च, एकस्मिम्पि हि वत्थुस्मिं आपत्तिभेदो होतीति आचरियो। परतो वुत्तनयेन वेदितब्बन्ति सम्बन्धो।
Vatthusabhāgatāyāti anuvādavatthusabhāgatāyāti attho. Aññathā ‘‘catasso vipattiyo’’ti vacanaṃ virujjheyya. Sabhāvasarikkhāsarikkhato cāti sabhāvena sadisāsadisato. Tattha jhānādivatthuvisabhāgatāyapi sabhāvasarikkhatāya uttarimanussadhammapārājikāpatti tasseva tabbhāgiyāva hoti. Tathā vatthuvasena anuvādādhikaraṇaṃ, kiccādhikaraṇañca pāṭekkaṃ catubbidhampi vuttaññabhāgiyaṃ na jātaṃ, tasmā tadaññabhāgiyatāya viditāya tabbhāgiyatā pāriyesayuttiyā avuttāpi sijjhatīti katvā ‘‘aññabhāgiyameva paṭhamaṃ niddiṭṭha’’ntipi vattuṃ yujjati. Ekaṃsena tabbhāgiyaṃ na hotīti sarikkhavasena arahattaṃ āpatti anāpattīti vivādasabbhāvato abyākatabhāvena vivādādhikaraṇassapi aññabhāgiyaṃ siyā, pāḷiyaṃ āpattādhikaraṇassa vuttattā evaṃ vuttaṃ, ādito paṭṭhāyāti ‘‘aññabhāgiyassa adhikaraṇassā’’ti ito paṭṭhāya. ‘‘Methunarāgena manussaviggaho dosenātiādinā sarikkhato cā’’ti likhitaṃ. Taṃ vatthuvisabhāgatāya eva siddhaṃ. Ayaṃ pana vatthusabhāgatāyapi sati āpattisabhāgatā sarikkhatoti no takkoti ca, ekasmimpi hi vatthusmiṃ āpattibhedo hotīti ācariyo. Parato vuttanayena veditabbanti sambandho.
‘‘किच्चमेव किच्चाधिकरण’’न्ति वुत्तत्ता सङ्घकम्मानमेतं अधिवचनं। कम्मलक्खणन्ति कम्मानं सभावं। तं निस्सायाति पुब्बेव हि संविधाय सङ्घो कम्मं करोति। अथ वा पुरिमं पुरिमन्ति परिवासउक्खेपनियादीनि सङ्घकम्मानि निस्साय अब्भानओसारणादि उप्पन्नन्ति कत्वा वुत्तं। तस्मा किञ्चापि सङ्घकम्ममेव किच्चाधिकरणं, तथापि सेसविसेसो लब्भतीति दस्सेति।
‘‘Kiccameva kiccādhikaraṇa’’nti vuttattā saṅghakammānametaṃ adhivacanaṃ. Kammalakkhaṇanti kammānaṃ sabhāvaṃ. Taṃ nissāyāti pubbeva hi saṃvidhāya saṅgho kammaṃ karoti. Atha vā purimaṃ purimanti parivāsaukkhepaniyādīni saṅghakammāni nissāya abbhānaosāraṇādi uppannanti katvā vuttaṃ. Tasmā kiñcāpi saṅghakammameva kiccādhikaraṇaṃ, tathāpi sesaviseso labbhatīti dasseti.
३९४. अत्थतो एकं, तस्मा देसस्स अत्थमवत्वा ‘‘लेसो’’तिआदि वुत्तं किर।
394. Atthato ekaṃ, tasmā desassa atthamavatvā ‘‘leso’’tiādi vuttaṃ kira.
३९५. सवत्थुकं कत्वाति पुग्गलस्स उपरि आरोपेत्वा खत्तियादिभावेन एकजातिकोपि दीघरस्सकाळकोदातादीनं दिट्ठसुतपरिसङ्कितानं वसेन अञ्ञभागियता, दीघं खत्तियं अज्झाचरन्तं दिस्वा रस्सादिखत्तियपञ्ञत्तिया आधारभावतो जातिलेसेन चोदेति, एकं वा खत्तियं अज्झाचरन्तं दिस्वा ततो विसिट्ठञ्ञभागभूतं खत्तियं जातिलेसं गहेत्वा ‘‘खत्तियो दिट्ठो त्वं खत्तियोसी’’ति चोदेति दिट्ठादिअञ्ञभागेन। एत्थ च ‘‘दीघादयो, दिट्ठादयो च जातिनामादीनं वत्थुभूतत्ता अधिकरण’’न्ति लिखितं। तं ‘‘अधिकरणभावानियमतो’’ति वुत्तदोसं नातिक्कमति, अट्ठकथायं ‘‘खत्तियजातिपञ्ञत्तिया आधारवसेन अधिकरणता च वेदितब्बा’’ति वुत्तं। तम्पि नामगोत्ततो अञ्ञिस्सा नामगोत्तपञ्ञत्तिया नाम कस्सचि अभावतो न सब्बसाधारणं, तस्मा ‘‘अधिकरणस्सा’’ति पदुद्धारणं अधिकरणचतुक्कदस्सनत्थं, तं समानवचनदस्सनत्थन्ति नो तक्कोति। तत्थ दीघादिनो वा दिट्ठादिनो वाति एत्थ दीघादिता, दिट्ठादिता च अञ्ञभागो, यो चुदितको इतरस्स विसेसो यतो अञ्ञोति वुच्चति।
395.Savatthukaṃ katvāti puggalassa upari āropetvā khattiyādibhāvena ekajātikopi dīgharassakāḷakodātādīnaṃ diṭṭhasutaparisaṅkitānaṃ vasena aññabhāgiyatā, dīghaṃ khattiyaṃ ajjhācarantaṃ disvā rassādikhattiyapaññattiyā ādhārabhāvato jātilesena codeti, ekaṃ vā khattiyaṃ ajjhācarantaṃ disvā tato visiṭṭhaññabhāgabhūtaṃ khattiyaṃ jātilesaṃ gahetvā ‘‘khattiyo diṭṭho tvaṃ khattiyosī’’ti codeti diṭṭhādiaññabhāgena. Ettha ca ‘‘dīghādayo, diṭṭhādayo ca jātināmādīnaṃ vatthubhūtattā adhikaraṇa’’nti likhitaṃ. Taṃ ‘‘adhikaraṇabhāvāniyamato’’ti vuttadosaṃ nātikkamati, aṭṭhakathāyaṃ ‘‘khattiyajātipaññattiyā ādhāravasena adhikaraṇatā ca veditabbā’’ti vuttaṃ. Tampi nāmagottato aññissā nāmagottapaññattiyā nāma kassaci abhāvato na sabbasādhāraṇaṃ, tasmā ‘‘adhikaraṇassā’’ti paduddhāraṇaṃ adhikaraṇacatukkadassanatthaṃ, taṃ samānavacanadassanatthanti no takkoti. Tattha dīghādino vā diṭṭhādino vāti ettha dīghāditā, diṭṭhāditā ca aññabhāgo, yo cuditako itarassa viseso yato aññoti vuccati.
३९९. लहुकं आपत्तिन्ति पाराजिकतो लहुकापत्ति सङ्घादिसेसादि। तेनेव अन्ते तं दस्सेन्तेन ‘‘भिक्खु सङ्घादिसेसं अज्झापज्जन्तो दिट्ठो होती’’तिआदि वुत्तं। आपत्तिलेसोपि किमत्थं जातिलेसादयो विय न वित्थारितोति चे? तथा असम्भवतोति वेदितब्बं।
399.Lahukaṃ āpattinti pārājikato lahukāpatti saṅghādisesādi. Teneva ante taṃ dassentena ‘‘bhikkhu saṅghādisesaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho hotī’’tiādi vuttaṃ. Āpattilesopi kimatthaṃ jātilesādayo viya na vitthāritoti ce? Tathā asambhavatoti veditabbaṃ.
४००. साटकपत्तो सरीरट्ठपत्तो। आपत्तियाति पाराजिकापत्तिया अञ्ञभागियं सङ्घादिसेसादि, अधिकरणञ्च आपत्तिपञ्ञत्तिया। ‘‘लेसो नाम आपत्तिभागो’’ति वुत्तत्ता आपत्तिभावलेसो वुत्तोति वेदितब्बो, तस्मा पाराजिकापत्तितो अञ्ञभागियस्स आपत्तिपञ्ञत्तिया आधारणट्ठेन ‘‘अधिकरण’’न्ति सङ्ख्यं गतस्स सङ्घादिसेसादिनो आपत्तिनिकायस्स आपत्तिभावलेसं गहेत्वा चोदना आपत्तिलेसचोदनाति वेदितब्बा।
400.Sāṭakapatto sarīraṭṭhapatto. Āpattiyāti pārājikāpattiyā aññabhāgiyaṃ saṅghādisesādi, adhikaraṇañca āpattipaññattiyā. ‘‘Leso nāma āpattibhāgo’’ti vuttattā āpattibhāvaleso vuttoti veditabbo, tasmā pārājikāpattito aññabhāgiyassa āpattipaññattiyā ādhāraṇaṭṭhena ‘‘adhikaraṇa’’nti saṅkhyaṃ gatassa saṅghādisesādino āpattinikāyassa āpattibhāvalesaṃ gahetvā codanā āpattilesacodanāti veditabbā.
४०८. अनापत्ति तथासञ्ञी चोदेति वा चोदापेति वाति आपत्तञ्ञभागियचोदनायमेव, न अञ्ञत्थ। एत्तावता पठमदुट्ठदोसे वुत्तविचरणाय संसन्दितं होति, तं इध कथं पञ्ञायतीति चे? कङ्खावितरणिया वचनतो। वुत्तञ्हि ‘‘तत्थ इध च आपत्तञ्ञभागियचोदनाय तथासञ्ञिनोपि अनापत्ती’’ति।
408.Anāpatti tathāsaññī codeti vā codāpeti vāti āpattaññabhāgiyacodanāyameva, na aññattha. Ettāvatā paṭhamaduṭṭhadose vuttavicaraṇāya saṃsanditaṃ hoti, taṃ idha kathaṃ paññāyatīti ce? Kaṅkhāvitaraṇiyā vacanato. Vuttañhi ‘‘tattha idha ca āpattaññabhāgiyacodanāya tathāsaññinopi anāpattī’’ti.
अञ्ञाभागियसिक्खं यो, नेव सिक्खति युत्तितो। गच्छे विनयविञ्ञूहि, अञ्ञभागियतञ्च
Aññābhāgiyasikkhaṃ yo, neva sikkhati yuttito. Gacche vinayaviññūhi, aññabhāgiyatañca
सोति।
Soti.
दुतियदुट्ठदोससिक्खापदवण्णना निट्ठिता।
Dutiyaduṭṭhadosasikkhāpadavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
तिपिटक (मूल) • Tipiṭaka (Mūla) / विनयपिटक • Vinayapiṭaka / महाविभङ्ग • Mahāvibhaṅga / ९. दुतियदुट्ठदोससिक्खापदं • 9. Dutiyaduṭṭhadosasikkhāpadaṃ
अट्ठकथा • Aṭṭhakathā / विनयपिटक (अट्ठकथा) • Vinayapiṭaka (aṭṭhakathā) / महाविभङ्ग-अट्ठकथा • Mahāvibhaṅga-aṭṭhakathā / ९. दुतियदुट्ठदोससिक्खापदवण्णना • 9. Dutiyaduṭṭhadosasikkhāpadavaṇṇanā
टीका • Tīkā / विनयपिटक (टीका) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / सारत्थदीपनी-टीका • Sāratthadīpanī-ṭīkā / ९. दुतियदुट्ठदोससिक्खापदवण्णना • 9. Dutiyaduṭṭhadosasikkhāpadavaṇṇanā
टीका • Tīkā / विनयपिटक (टीका) • Vinayapiṭaka (ṭīkā) / विमतिविनोदनी-टीका • Vimativinodanī-ṭīkā / ९. दुतियदुट्ठदोससिक्खापदवण्णना • 9. Dutiyaduṭṭhadosasikkhāpadavaṇṇanā
