Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಜಾತಕ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Jātaka-aṭṭhakathā

[೪೫೧] ೧೩. ಚಕ್ಕವಾಕಜಾತಕವಣ್ಣನಾ

[451] 13. Cakkavākajātakavaṇṇanā

ವಣ್ಣವಾ ಅಭಿರೂಪೋಸೀತಿ ಇದಂ ಸತ್ಥಾ ಜೇತವನೇ ವಿಹರನ್ತೋ ಏಕಂ ಲೋಲಭಿಕ್ಖುಂ ಆರಬ್ಭ ಕಥೇಸಿ। ಸೋ ಕಿರ ಚೀವರಾದೀಹಿ ಅತಿತ್ತೋ ‘‘ಕಹಂ ಸಙ್ಘಭತ್ತಂ, ಕಹಂ ನಿಮನ್ತನ’’ನ್ತಿ ಪರಿಯೇಸನ್ತೋ ವಿಚರತಿ, ಆಮಿಸಕಥಾಯಮೇವ ಅಭಿರಮತಿ। ಅಥಞ್ಞೇ ಪೇಸಲಾ ಭಿಕ್ಖೂ ತಸ್ಸಾನುಗ್ಗಹೇನ ಸತ್ಥು ಆರೋಚೇಸುಂ। ಸತ್ಥಾ ತಂ ಪಕ್ಕೋಸಾಪೇತ್ವಾ ‘‘ಸಚ್ಚಂ ಕಿರ ತ್ವಂ ಭಿಕ್ಖು ಲೋಲೋ’’ತಿ ಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ‘‘ಸಚ್ಚಂ, ಭನ್ತೇ’’ತಿ ವುತ್ತೇ ‘‘ಭಿಕ್ಖು ಕಸ್ಮಾ ಏವರೂಪೇ ನಿಯ್ಯಾನಿಕಸಾಸನೇ ಪಬ್ಬಜಿತ್ವಾ ಲೋಲೋ ಅಹೋಸಿ, ಲೋಲಭಾವೋ ಚ ನಾಮ ಪಾಪಕೋ, ಪುಬ್ಬೇಪಿ ತ್ವಂ ಲೋಲಭಾವಂ ನಿಸ್ಸಾಯ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಹತ್ಥಿಕುಣಪಾದೀಹಿ ಅತಿತ್ತೋ ಮಹಾಅರಞ್ಞಂ ಪವಿಟ್ಠೋ’’ತಿ ವತ್ವಾ ಅತೀತಂ ಆಹರಿ।

Vaṇṇavāabhirūposīti idaṃ satthā jetavane viharanto ekaṃ lolabhikkhuṃ ārabbha kathesi. So kira cīvarādīhi atitto ‘‘kahaṃ saṅghabhattaṃ, kahaṃ nimantana’’nti pariyesanto vicarati, āmisakathāyameva abhiramati. Athaññe pesalā bhikkhū tassānuggahena satthu ārocesuṃ. Satthā taṃ pakkosāpetvā ‘‘saccaṃ kira tvaṃ bhikkhu lolo’’ti pucchitvā ‘‘saccaṃ, bhante’’ti vutte ‘‘bhikkhu kasmā evarūpe niyyānikasāsane pabbajitvā lolo ahosi, lolabhāvo ca nāma pāpako, pubbepi tvaṃ lolabhāvaṃ nissāya bārāṇasiyaṃ hatthikuṇapādīhi atitto mahāaraññaṃ paviṭṭho’’ti vatvā atītaṃ āhari.

ಅತೀತೇ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಬ್ರಹ್ಮದತ್ತೇ ರಜ್ಜಂ ಕಾರೇನ್ತೇ ಏಕೋ ಲೋಲಕಾಕೋ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಹತ್ಥಿಕುಣಪಾದೀಹಿ ಅತಿತ್ತೋ ‘‘ಅರಞ್ಞಂ ನು ಖೋ ಕೀದಿಸ’’ನ್ತಿ ಅರಞ್ಞಂ ಗನ್ತ್ವಾ ತತ್ಥಪಿ ಫಲಾಫಲೇಹಿ ಅಸನ್ತುಟ್ಠೋ ಗಙ್ಗಾಯ ತೀರಂ ಗನ್ತ್ವಾ ವಿಚರನ್ತೋ ಜಯಮ್ಪತಿಕೇ ಚಕ್ಕವಾಕೇ ದಿಸ್ವಾ ‘‘ಇಮೇ ಸಕುಣಾ ಅತಿವಿಯ ಸೋಭನ್ತಿ, ಇಮೇ ಇಮಸ್ಮಿಂ ಗಙ್ಗಾತೀರೇ ಬಹುಂ ಮಚ್ಛಮಂಸಂ ಖಾದನ್ತಿ ಮಞ್ಞೇ, ಇಮೇ ಪಟಿಪುಚ್ಛಿತ್ವಾ ಮಯಾಪಿ ಇಮೇಸಂ ಭೋಜನಂ ಗೋಚರಂ ಖಾದಿತ್ವಾ ವಣ್ಣವನ್ತೇನ ಭವಿತುಂ ವಟ್ಟತೀ’’ತಿ ತೇಸಂ ಅವಿದೂರೇ ನಿಸೀದಿತ್ವಾ ಚಕ್ಕವಾಕಂ ಪುಚ್ಛನ್ತೋ ದ್ವೇ ಗಾಥಾ ಅಭಾಸಿ –

Atīte bārāṇasiyaṃ brahmadatte rajjaṃ kārente eko lolakāko bārāṇasiyaṃ hatthikuṇapādīhi atitto ‘‘araññaṃ nu kho kīdisa’’nti araññaṃ gantvā tatthapi phalāphalehi asantuṭṭho gaṅgāya tīraṃ gantvā vicaranto jayampatike cakkavāke disvā ‘‘ime sakuṇā ativiya sobhanti, ime imasmiṃ gaṅgātīre bahuṃ macchamaṃsaṃ khādanti maññe, ime paṭipucchitvā mayāpi imesaṃ bhojanaṃ gocaraṃ khāditvā vaṇṇavantena bhavituṃ vaṭṭatī’’ti tesaṃ avidūre nisīditvā cakkavākaṃ pucchanto dve gāthā abhāsi –

೧೩೫.

135.

‘‘ವಣ್ಣವಾ ಅಭಿರೂಪೋಸಿ, ಘನೋ ಸಞ್ಜಾತರೋಹಿತೋ।

‘‘Vaṇṇavā abhirūposi, ghano sañjātarohito;

ಚಕ್ಕವಾಕ ಸುರೂಪೋಸಿ, ವಿಪ್ಪಸನ್ನಮುಖಿನ್ದ್ರಿಯೋ॥

Cakkavāka surūposi, vippasannamukhindriyo.

೧೩೬.

136.

‘‘ಪಾಠೀನಂ ಪಾವುಸಂ ಮಚ್ಛಂ, ಬಲಜಂ ಮುಞ್ಜರೋಹಿತಂ।

‘‘Pāṭhīnaṃ pāvusaṃ macchaṃ, balajaṃ muñjarohitaṃ;

ಗಙ್ಗಾಯ ತೀರೇ ನಿಸಿನ್ನೋ, ಏವಂ ಭುಞ್ಜಸಿ ಭೋಜನ’’ನ್ತಿ॥

Gaṅgāya tīre nisinno, evaṃ bhuñjasi bhojana’’nti.

ತತ್ಥ ಘನೋತಿ ಘನಸರೀರೋ। ಸಞ್ಜಾತರೋಹಿತೋತಿ ಉತ್ತತ್ತಸುವಣ್ಣಂ ವಿಯ ಸುಟ್ಠುಜಾತರೋಹಿತವಣ್ಣೋ। ಪಾಠೀನನ್ತಿ ಪಾಠೀನನಾಮಕಂ ಪಾಸಾಣಮಚ್ಛಂ। ಪಾವುಸನ್ತಿ ಮಹಾಮುಖಮಚ್ಛಂ, ‘‘ಪಾಹುಸ’’ನ್ತಿಪಿ ಪಾಠೋ। ಬಲಜನ್ತಿ ಬಲಜಮಚ್ಛಂ। ಮುಞ್ಜರೋಹಿತನ್ತಿ ಮುಞ್ಜಮಚ್ಛಞ್ಚ ರೋಹಿತಮಚ್ಛಞ್ಚ। ಏವಂ ಭುಞ್ಜಸೀತಿ ಏವರೂಪಂ ಭೋಜನಂ ಮಞ್ಞೇ ಭುಞ್ಜಸೀತಿ ಪುಚ್ಛತಿ।

Tattha ghanoti ghanasarīro. Sañjātarohitoti uttattasuvaṇṇaṃ viya suṭṭhujātarohitavaṇṇo. Pāṭhīnanti pāṭhīnanāmakaṃ pāsāṇamacchaṃ. Pāvusanti mahāmukhamacchaṃ, ‘‘pāhusa’’ntipi pāṭho. Balajanti balajamacchaṃ. Muñjarohitanti muñjamacchañca rohitamacchañca. Evaṃ bhuñjasīti evarūpaṃ bhojanaṃ maññe bhuñjasīti pucchati.

ಚಕ್ಕವಾಕೋ ತಸ್ಸ ವಚನಂ ಪಟಿಕ್ಖಿಪನ್ತೋ ತತಿಯಂ ಗಾಥಮಾಹ –

Cakkavāko tassa vacanaṃ paṭikkhipanto tatiyaṃ gāthamāha –

೧೩೭.

137.

‘‘ನ ವಾಹಮೇತಂ ಭುಞ್ಜಾಮಿ, ಜಙ್ಗಲಾನೋದಕಾನಿ ವಾ।

‘‘Na vāhametaṃ bhuñjāmi, jaṅgalānodakāni vā;

ಅಞ್ಞತ್ರ ಸೇವಾಲಪಣಕಾ, ಏತಂ ಮೇ ಸಮ್ಮ ಭೋಜನ’’ನ್ತಿ॥

Aññatra sevālapaṇakā, etaṃ me samma bhojana’’nti.

ತಸ್ಸತ್ಥೋ – ಅಹಂ ಸಮ್ಮ, ಅಞ್ಞತ್ರ ಸೇವಾಲಾ ಚ ಪಣಕಾ ಚ ಸೇಸಾನಿ ಜಙ್ಗಲಾನಿ ವಾ ಓದಕಾನಿ ವಾ ಮಂಸಾನಿ ಆದಾಯ ಏತಂ ಭೋಜನಂ ನ ಭುಞ್ಜಾಮಿ, ಯಂ ಪನೇತಂ ಸೇವಾಲಪಣಕಂ, ಏತಂ ಮೇ ಸಮ್ಮ, ಭೋಜನನ್ತಿ।

Tassattho – ahaṃ samma, aññatra sevālā ca paṇakā ca sesāni jaṅgalāni vā odakāni vā maṃsāni ādāya etaṃ bhojanaṃ na bhuñjāmi, yaṃ panetaṃ sevālapaṇakaṃ, etaṃ me samma, bhojananti.

ತತೋ ಕಾಕೋ ದ್ವೇ ಗಾಥಾ ಅಭಾಸಿ –

Tato kāko dve gāthā abhāsi –

೧೩೮.

138.

‘‘ನ ವಾಹಮೇತಂ ಸದ್ದಹಾಮಿ, ಚಕ್ಕವಾಕಸ್ಸ ಭೋಜನಂ।

‘‘Na vāhametaṃ saddahāmi, cakkavākassa bhojanaṃ;

ಅಹಮ್ಪಿ ಸಮ್ಮ ಭುಞ್ಜಾಮಿ, ಗಾಮೇ ಲೋಣಿಯತೇಲಿಯಂ॥

Ahampi samma bhuñjāmi, gāme loṇiyateliyaṃ.

೧೩೯.

139.

‘‘ಮನುಸ್ಸೇಸು ಕತಂ ಭತ್ತಂ, ಸುಚಿಂ ಮಂಸೂಪಸೇಚನಂ।

‘‘Manussesu kataṃ bhattaṃ, suciṃ maṃsūpasecanaṃ;

ನ ಚ ಮೇ ತಾದಿಸೋ ವಣ್ಣೋ, ಚಕ್ಕವಾಕ ಯಥಾ ತುವ’’ನ್ತಿ॥

Na ca me tādiso vaṇṇo, cakkavāka yathā tuva’’nti.

ತತ್ಥ ಯಥಾ ತುವನ್ತಿ ಯಥಾ ತುವಂ ಸೋಭಗ್ಗಪ್ಪತ್ತೋ ಸರೀರವಣ್ಣೋ, ತಾದಿಸೋ ಮಯ್ಹಂ ವಣ್ಣೋ ನತ್ಥಿ, ಏತೇನ ಕಾರಣೇನ ಅಹಂ ತವ ‘‘ಸೇವಾಲಪಣಕಂ ಮಮ ಭೋಜನ’’ನ್ತಿ ವದನ್ತಸ್ಸ ವಚನಂ ನ ಸದ್ದಹಾಮೀತಿ।

Tattha yathā tuvanti yathā tuvaṃ sobhaggappatto sarīravaṇṇo, tādiso mayhaṃ vaṇṇo natthi, etena kāraṇena ahaṃ tava ‘‘sevālapaṇakaṃ mama bhojana’’nti vadantassa vacanaṃ na saddahāmīti.

ಅಥಸ್ಸ ಚಕ್ಕವಾಕೋ ದುಬ್ಬಣ್ಣಕಾರಣಂ ಕಥೇತ್ವಾ ಧಮ್ಮಂ ದೇಸೇನ್ತೋ ಸೇಸಗಾಥಾ ಅಭಾಸಿ –

Athassa cakkavāko dubbaṇṇakāraṇaṃ kathetvā dhammaṃ desento sesagāthā abhāsi –

೧೪೦.

140.

‘‘ಸಮ್ಪಸ್ಸಂ ಅತ್ತನಿ ವೇರಂ, ಹಿಂಸಯಂ ಮಾನುಸಿಂ ಪಜಂ।

‘‘Sampassaṃ attani veraṃ, hiṃsayaṃ mānusiṃ pajaṃ;

ಉತ್ರಸ್ತೋ ಘಸಸೀ ಭೀತೋ, ತೇನ ವಣ್ಣೋ ತವೇದಿಸೋ॥

Utrasto ghasasī bhīto, tena vaṇṇo tavediso.

೧೪೧.

141.

‘‘ಸಬ್ಬಲೋಕವಿರುದ್ಧೋಸಿ, ಧಙ್ಕ ಪಾಪೇನ ಕಮ್ಮುನಾ।

‘‘Sabbalokaviruddhosi, dhaṅka pāpena kammunā;

ಲದ್ಧೋ ಪಿಣ್ಡೋ ನ ಪೀಣೇತಿ, ತೇನ ವಣ್ಣೋ ತವೇದಿಸೋ॥

Laddho piṇḍo na pīṇeti, tena vaṇṇo tavediso.

೧೪೨.

142.

‘‘ಅಹಮ್ಪಿ ಸಮ್ಮ ಭುಞ್ಜಾಮಿ, ಅಹಿಂಸಂ ಸಬ್ಬಪಾಣಿನಂ।

‘‘Ahampi samma bhuñjāmi, ahiṃsaṃ sabbapāṇinaṃ;

ಅಪ್ಪೋಸ್ಸುಕ್ಕೋ ನಿರಾಸಙ್ಕೀ, ಅಸೋಕೋ ಅಕುತೋಭಯೋ॥

Appossukko nirāsaṅkī, asoko akutobhayo.

೧೪೩.

143.

‘‘ಸೋ ಕರಸ್ಸು ಆನುಭಾವಂ, ವೀತಿವತ್ತಸ್ಸು ಸೀಲಿಯಂ।

‘‘So karassu ānubhāvaṃ, vītivattassu sīliyaṃ;

ಅಹಿಂಸಾಯ ಚರ ಲೋಕೇ, ಪಿಯೋ ಹೋಹಿಸಿ ಮಂಮಿವ॥

Ahiṃsāya cara loke, piyo hohisi maṃmiva.

೧೪೪.

144.

‘‘ಯೋ ನ ಹನ್ತಿ ನ ಘಾತೇತಿ, ನ ಜಿನಾತಿ ನ ಜಾಪಯೇ।

‘‘Yo na hanti na ghāteti, na jināti na jāpaye;

ಮೇತ್ತಂಸೋ ಸಬ್ಬಭೂತೇಸು, ವೇರಂ ತಸ್ಸ ನ ಕೇನಚೀ’’ತಿ॥

Mettaṃso sabbabhūtesu, veraṃ tassa na kenacī’’ti.

ತತ್ಥ ಸಮ್ಪಸ್ಸನ್ತಿ ಸಮ್ಮ ಕಾಕ ತ್ವಂ ಪರೇಸು ಉಪ್ಪನ್ನಂ ಅತ್ತನಿ ವೇರಚಿತ್ತಂ ಸಮ್ಪಸ್ಸಮಾನೋ ಮಾನುಸಿಂ ಪಜಂ ಹಿಂಸನ್ತೋ ವಿಹೇಠೇನ್ತೋ। ಉತ್ರಸ್ತೋತಿ ಭೀತೋ। ಘಸಸೀತಿ ಭುಞ್ಜಸಿ। ತೇನ ತೇ ಏದಿಸೋ ಬೀಭಚ್ಛವಣ್ಣೋ ಜಾತೋ। ಧಙ್ಕಾತಿ ಕಾಕಂ ಆಲಪತಿ। ಪಿಣ್ಡೋತಿ ಭೋಜನಂ। ಅಹಿಂಸಂ ಸಬ್ಬಪಾಣಿನನ್ತಿ ಅಹಂ ಪನ ಸಬ್ಬಸತ್ತೇ ಅಹಿಂಸನ್ತೋ ಭುಞ್ಜಾಮೀತಿ ವದತಿ। ಸೋ ಕರಸ್ಸು ಆನುಭಾವನ್ತಿ ಸೋ ತ್ವಮ್ಪಿ ವೀರಿಯಂ ಕರೋಹಿ, ಅತ್ತನೋ ಸೀಲಿಯಸಙ್ಖಾತಂ ದುಸ್ಸೀಲಭಾವಂ ವೀತಿವತ್ತಸ್ಸು। ಅಹಿಂಸಾಯಾತಿ ಅಹಿಂಸಾಯ ಸಮನ್ನಾಗತೋ ಹುತ್ವಾ ಲೋಕೇ ಚರ। ಪಿಯೋ ಹೋಹಿಸಿ ಮಂಮಿವಾತಿ ಏವಂ ಸನ್ತೇ ಮಯಾ ಸದಿಸೋವ ಲೋಕಸ್ಸ ಪಿಯೋ ಹೋಹಿಸಿ। ನ ಜಿನಾತೀತಿ ಧನಜಾನಿಂ ನ ಕರೋತಿ। ನ ಜಾಪಯೇತಿ ಅಞ್ಞೇಪಿ ನ ಕಾರೇತಿ। ಮೇತ್ತಂಸೋತಿ ಮೇತ್ತಕೋಟ್ಠಾಸೋ ಮೇತ್ತಚಿತ್ತೋ। ನ ಕೇನಚೀತಿ ಕೇನಚಿ ಏಕಸತ್ತೇನಪಿ ಸದ್ಧಿಂ ತಸ್ಸ ವೇರಂ ನಾಮ ನತ್ಥೀತಿ।

Tattha sampassanti samma kāka tvaṃ paresu uppannaṃ attani veracittaṃ sampassamāno mānusiṃ pajaṃ hiṃsanto viheṭhento. Utrastoti bhīto. Ghasasīti bhuñjasi. Tena te ediso bībhacchavaṇṇo jāto. Dhaṅkāti kākaṃ ālapati. Piṇḍoti bhojanaṃ. Ahiṃsaṃ sabbapāṇinanti ahaṃ pana sabbasatte ahiṃsanto bhuñjāmīti vadati. So karassu ānubhāvanti so tvampi vīriyaṃ karohi, attano sīliyasaṅkhātaṃ dussīlabhāvaṃ vītivattassu. Ahiṃsāyāti ahiṃsāya samannāgato hutvā loke cara. Piyo hohisi maṃmivāti evaṃ sante mayā sadisova lokassa piyo hohisi. Na jinātīti dhanajāniṃ na karoti. Na jāpayeti aññepi na kāreti. Mettaṃsoti mettakoṭṭhāso mettacitto. Na kenacīti kenaci ekasattenapi saddhiṃ tassa veraṃ nāma natthīti.

ತಸ್ಮಾ ಸಚೇ ಲೋಕಸ್ಸ ಪಿಯೋ ಭವಿತುಂ ಇಚ್ಛಸಿ, ಸಬ್ಬವೇರೇಹಿ ವಿರಮಾಹೀತಿ ಏವಂ ಚಕ್ಕವಾಕೋ ಕಾಕಸ್ಸ ಧಮ್ಮಂ ದೇಸೇಸಿ। ಕಾಕೋ ‘‘ತುಮ್ಹೇ ಅತ್ತನೋ ಗೋಚರಂ ಮಯ್ಹಂ ನ ಕಥೇಥ, ಕಾ ಕಾ’’ತಿ ವಸ್ಸನ್ತೋ ಉಪ್ಪತಿತ್ವಾ ಬಾರಾಣಸಿಯಂ ಉಕ್ಕಾರಭೂಮಿಯಞ್ಞೇವ ಓತರಿ।

Tasmā sace lokassa piyo bhavituṃ icchasi, sabbaverehi viramāhīti evaṃ cakkavāko kākassa dhammaṃ desesi. Kāko ‘‘tumhe attano gocaraṃ mayhaṃ na kathetha, kā kā’’ti vassanto uppatitvā bārāṇasiyaṃ ukkārabhūmiyaññeva otari.

ಸತ್ಥಾ ಇಮಂ ಧಮ್ಮದೇಸನಂ ಆಹರಿತ್ವಾ ಸಚ್ಚಾನಿ ಪಕಾಸೇತ್ವಾ ಜಾತಕಂ ಸಮೋಧಾನೇಸಿ, ಸಚ್ಚಪರಿಯೋಸಾನೇ ಲೋಲಭಿಕ್ಖು ಅನಾಗಾಮಿಫಲೇ ಪತಿಟ್ಠಹಿ। ತದಾ ಕಾಕೋ ಲೋಲಭಿಕ್ಖು ಅಹೋಸಿ, ಚಕ್ಕವಾಕೀ ರಾಹುಲಮಾತಾ, ಚಕ್ಕವಾಕೋ ಪನ ಅಹಮೇವ ಅಹೋಸಿನ್ತಿ।

Satthā imaṃ dhammadesanaṃ āharitvā saccāni pakāsetvā jātakaṃ samodhānesi, saccapariyosāne lolabhikkhu anāgāmiphale patiṭṭhahi. Tadā kāko lolabhikkhu ahosi, cakkavākī rāhulamātā, cakkavāko pana ahameva ahosinti.

ಚಕ್ಕವಾಕಜಾತಕವಣ್ಣನಾ ತೇರಸಮಾ।

Cakkavākajātakavaṇṇanā terasamā.







Related texts:



ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಸುತ್ತಪಿಟಕ • Suttapiṭaka / ಖುದ್ದಕನಿಕಾಯ • Khuddakanikāya / ಜಾತಕಪಾಳಿ • Jātakapāḷi / ೪೫೧. ಚಕ್ಕವಾಕಜಾತಕಂ • 451. Cakkavākajātakaṃ


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact