Only Dharma. Since 1992
/ Yoga / Hatha Yoga Pradipika

हठयोगप्रदीपिका

Haṭhayogapradīpikā

॥ ३॥ तृतीयोपदेशः

॥ 3॥ tṛtīyopadeśaḥ

स-शैल-वन-धात्रीणां यथाधारोऽहि-नायकः ।
सर्वेषां योग-तन्त्राणां तथाधारो हि कुण्डली ॥ १॥

sa-śaila-vana-dhātrīṇāṃ yathādhāro'hi-nāyakaḥ ।
sarveṣāṃ yoga-tantrāṇāṃ tathādhāro hi kuṇḍalī ॥ 1॥

सुप्ता गुरु-प्रसादेन यदा जागर्ति कुण्डली ।
तदा सर्वाणि पद्मानि भिद्यन्ते ग्रन्थयोऽपि च ॥ २॥

suptā guru-prasādena yadā jāgarti kuṇḍalī ।
tadā sarvāṇi padmāni bhidyante granthayo'pi ca ॥ 2॥

प्राणस्य शून्य-पदवी तदा राजपथायते ।
तदा चित्तं निरालम्बं तदा कालस्य वञ्चनम् ॥ ३॥

prāṇasya śūnya-padavī tadā rājapathāyate ।
tadā cittaṃ nirālambaṃ tadā kālasya vañcanam ॥ 3॥

सुषुम्णा शून्य-पदवी ब्रह्म-रन्ध्रः महापथः ।
श्मशानं शाम्भवी मध्य-मार्गश्चेत्येक-वाचकाः ॥ ४॥

suṣumṇā śūnya-padavī brahma-randhraḥ mahāpathaḥ ।
śmaśānaṃ śāmbhavī madhya-mārgaścetyeka-vācakāḥ ॥ 4॥

तस्मात्सर्व-प्रयत्नेन प्रबोधयितुमीश्वरीम् ।
ब्रह्म-द्वार-मुखे सुप्तां मुद्राभ्यासं समाचरेत् ॥ ५॥

tasmātsarva-prayatnena prabodhayitumīśvarīm ।
brahma-dvāra-mukhe suptāṃ mudrābhyāsaṃ samācaret ॥ 5॥

महामुद्रा महाबन्धो महावेधश्च खेचरी ।
उड्डीयानं मूलबन्धश्च बन्धो जालन्धराभिधः ॥ ६॥

mahāmudrā mahābandho mahāvedhaśca khecarī ।
uḍḍīyānaṃ mūlabandhaśca bandho jālandharābhidhaḥ ॥ 6॥

करणी विपरीताख्या वज्रोली शक्ति-चालनम् ।
इदं हि मुद्रा-दशकं जरा-मरण-नाशनम् ॥ ७॥

karaṇī viparītākhyā vajrolī śakti-cālanam ।
idaṃ hi mudrā-daśakaṃ jarā-maraṇa-nāśanam ॥ 7॥

आदिनाथोदितं दिव्यमष्टैश्वर्य-प्रदायकम् ।
वल्लभं सर्व-सिद्धानां दुर्लभं मरुतामपि ॥ ८॥

ādināthoditaṃ divyamaṣṭaiśvarya-pradāyakam ।
vallabhaṃ sarva-siddhānāṃ durlabhaṃ marutāmapi ॥ 8॥

गोपनीयं प्रयत्नेन यथा रत्न-करण्डकम् ।
कस्यचिन्नैव वक्तव्यं कुल-स्त्री-सुरतं यथा ॥ ९॥

gopanīyaṃ prayatnena yathā ratna-karaṇḍakam ।
kasyacinnaiva vaktavyaṃ kula-strī-surataṃ yathā ॥ 9॥

अथ महा-मुद्रा
पाद-मूलेन वामेन योनिं सम्पीड्य दक्षिणाम् ।
प्रसारितं पदं कृत्वा कराभ्यां धारयेद्दृढम् ॥ १०॥

atha mahā-mudrā
pāda-mūlena vāmena yoniṃ sampīḍya dakṣiṇām ।
prasāritaṃ padaṃ kṛtvā karābhyāṃ dhārayeddṛḍham ॥ 10॥

कण्ठे बन्धं समारोप्य धारयेद्वायुमूर्ध्वतः ।
यथा दण्ड-हतः सर्पो दण्डाकारः प्रजायते ॥ ११॥

kaṇṭhe bandhaṃ samāropya dhārayedvāyumūrdhvataḥ ।
yathā daṇḍa-hataḥ sarpo daṇḍākāraḥ prajāyate ॥ 11॥

ऋज्वीभूता तथा शक्तिः कुण्डली सहसा भवेत् ।
तदा सा मरणावस्था जायते द्विपुटाश्रया ॥ १२॥

ṛjvībhūtā tathā śaktiḥ kuṇḍalī sahasā bhavet ।
tadā sā maraṇāvasthā jāyate dvipuṭāśrayā ॥ 12॥

ततः शनैः शनैरेव रेचयेन्नैव वेगतः ।
महा-मुद्रां च तेनैव वदन्ति विबुधोत्तमाः ॥ १३॥

tataḥ śanaiḥ śanaireva recayennaiva vegataḥ ।
mahā-mudrāṃ ca tenaiva vadanti vibudhottamāḥ ॥ 13॥

इयं खलु महामुद्रा महा-सिद्धैः प्रदर्शिता ।
महा-क्लेशादयो दोषाः क्षीयन्ते मरणादयः ।
महा-मुद्रां च तेनैव वदन्ति विबुधोत्तमाः ॥ १४॥

iyaṃ khalu mahāmudrā mahā-siddhaiḥ pradarśitā ।
mahā-kleśādayo doṣāḥ kṣīyante maraṇādayaḥ ।
mahā-mudrāṃ ca tenaiva vadanti vibudhottamāḥ ॥ 14॥

चन्द्राङ्गे तु समभ्यस्य सूर्याङ्गे पुनरभ्यसेत् ।
यावत्-तुल्या भवेत्सङ्ख्या ततो मुद्रां विसर्जयेत् ॥ १५॥

candrāṅge tu samabhyasya sūryāṅge punarabhyaset ।
yāvat-tulyā bhavetsaṅkhyā tato mudrāṃ visarjayet ॥ 15॥

न हि पथ्यमपथ्यं वा रसाः सर्वेऽपि नीरसाः ।
अपि भुक्तं विषं घोरं पीयूषमपि जीर्यति ॥ १६॥

na hi pathyamapathyaṃ vā rasāḥ sarve'pi nīrasāḥ ।
api bhuktaṃ viṣaṃ ghoraṃ pīyūṣamapi jīryati ॥ 16॥

क्षय-कुष्ठ-गुदावर्त-गुल्माजीर्ण-पुरोगमाः ।
तस्य दोषाः क्षयं यान्ति महामुद्रां तु योऽभ्यसेत् ॥ १७॥

kṣaya-kuṣṭha-gudāvarta-gulmājīrṇa-purogamāḥ ।
tasya doṣāḥ kṣayaṃ yānti mahāmudrāṃ tu yo'bhyaset ॥ 17॥

कथितेयं महामुद्रा महा-सिद्धि-करा नॄणाम् ।
गोपनीया प्रयत्नेन न देया यस्य कस्यचित् ॥ १८॥

kathiteyaṃ mahāmudrā mahā-siddhi-karā nṝṇām ।
gopanīyā prayatnena na deyā yasya kasyacit ॥ 18॥

अथ महा-बन्धः
पार्ष्णिं वामस्य पादस्य योनि-स्थाने नियोजयेत् ।
वामोरूपरि संस्थाप्य दक्षिणं चरणं तथा ॥ १९॥

atha mahā-bandhaḥ
pārṣṇiṃ vāmasya pādasya yoni-sthāne niyojayet ।
vāmorūpari saṃsthāpya dakṣiṇaṃ caraṇaṃ tathā ॥ 19॥

पूरयित्वा ततो वायुं हृदये चुबुकं दृढम् ।
निष्पीड्यं वायुमाकुञ्च्य मनो-मध्ये नियोजयेत् ॥ २०॥

pūrayitvā tato vāyuṃ hṛdaye cubukaṃ dṛḍham ।
niṣpīḍyaṃ vāyumākuñcya mano-madhye niyojayet ॥ 20॥

धारयित्वा यथा-शक्ति रेचयेदनिलं शनैः ।
सव्याङ्गे तु समभ्यस्य दक्षाङ्गे पुनरभ्यसेत् ॥ २१॥

dhārayitvā yathā-śakti recayedanilaṃ śanaiḥ ।
savyāṅge tu samabhyasya dakṣāṅge punarabhyaset ॥ 21॥

मतमत्र तु केषांचित्कण्ठ-बन्धं विवर्जयेत् ।
राज-दन्त-स्थ-जिह्वाया बन्धः शस्तो भवेदिति ॥ २२॥

matamatra tu keṣāṃcitkaṇṭha-bandhaṃ vivarjayet ।
rāja-danta-stha-jihvāyā bandhaḥ śasto bhavediti ॥ 22॥

अयं तु सर्व-नाडीनामूर्ध्वं गति-निरोधकः ।
अयं खलु महा-बन्धो महा-सिद्धि-प्रदायकः ॥ २३॥

ayaṃ tu sarva-nāḍīnāmūrdhvaṃ gati-nirodhakaḥ ।
ayaṃ khalu mahā-bandho mahā-siddhi-pradāyakaḥ ॥ 23॥

काल-पाश-महा-बन्ध-विमोचन-विचक्षणः ।
त्रिवेणी-सङ्गमं धत्ते केदारं प्रापयेन्मनः ॥ २४॥

kāla-pāśa-mahā-bandha-vimocana-vicakṣaṇaḥ ।
triveṇī-saṅgamaṃ dhatte kedāraṃ prāpayenmanaḥ ॥ 24॥

रूप-लावण्य-सम्पन्ना यथा स्त्री पुरुषं विना ।
महा-मुद्रा-महा-बन्धौ निष्फलौ वेध-वर्जितौ ॥ २५॥

rūpa-lāvaṇya-sampannā yathā strī puruṣaṃ vinā ।
mahā-mudrā-mahā-bandhau niṣphalau vedha-varjitau ॥ 25॥

अथ महा-वेधः
महा-बन्ध-स्थितो योगी कृत्वा पूरकमेक-धीः ।
वायूनां गतिमावृत्य निभृतं कण्ठ-मुद्रया ॥ २६॥

atha mahā-vedhaḥ
mahā-bandha-sthito yogī kṛtvā pūrakameka-dhīḥ ।
vāyūnāṃ gatimāvṛtya nibhṛtaṃ kaṇṭha-mudrayā ॥ 26॥

सम-हस्त-युगो भूमौ स्फिचौ सनाडयेच्छनैः ।
पुट-द्वयमतिक्रम्य वायुः स्फुरति मध्यगः ॥ २७॥

sama-hasta-yugo bhūmau sphicau sanāḍayecchanaiḥ ।
puṭa-dvayamatikramya vāyuḥ sphurati madhyagaḥ ॥ 27॥

सोम-सूर्याग्नि-सम्बन्धो जायते चामृताय वै ।
मृतावस्था समुत्पन्ना ततो वायुं विरेचयेत् ॥ २८॥

soma-sūryāgni-sambandho jāyate cāmṛtāya vai ।
mṛtāvasthā samutpannā tato vāyuṃ virecayet ॥ 28॥

महा-वेधोऽयमभ्यासान्महा-सिद्धि-प्रदायकः ।
वली-पलित-वेप-घ्नः सेव्यते साधकोत्तमैः ॥ २९॥

mahā-vedho'yamabhyāsānmahā-siddhi-pradāyakaḥ ।
valī-palita-vepa-ghnaḥ sevyate sādhakottamaiḥ ॥ 29॥

एतत्त्रयं महा-गुह्यं जरा-मृत्यु-विनाशनम् ।
वह्नि-वृद्धि-करं चैव ह्यणिमादि-गुण-प्रदम् ॥ ३०॥

etattrayaṃ mahā-guhyaṃ jarā-mṛtyu-vināśanam ।
vahni-vṛddhi-karaṃ caiva hyaṇimādi-guṇa-pradam ॥ 30॥

अष्टधा क्रियते चैव यामे यामे दिने दिने ।
पुण्य-सम्भार-सन्धाय पापौघ-भिदुरं सदा ।
सम्यक्-शिक्षावतामेवं स्वल्पं प्रथम-साधनम् ॥ ३१॥

aṣṭadhā kriyate caiva yāme yāme dine dine ।
puṇya-sambhāra-sandhāya pāpaugha-bhiduraṃ sadā ।
samyak-śikṣāvatāmevaṃ svalpaṃ prathama-sādhanam ॥ 31॥

अथ खेचरी
कपाल-कुहरे जिह्वा प्रविष्टा विपरीतगा ।
भ्रुवोरन्तर्गता दृष्टिर्मुद्रा भवति खेचरी ॥ ३२॥

atha khecarī
kapāla-kuhare jihvā praviṣṭā viparītagā ।
bhruvorantargatā dṛṣṭirmudrā bhavati khecarī ॥ 32॥

छेदन-चालन-दोहैः कलां क्रमेणाथ वर्धयेत्तावत् ।
सा यावद्भ्रू-मध्यं स्पृशति तदा खेचरी-सिद्धिः ॥ ३३॥

chedana-cālana-dohaiḥ kalāṃ krameṇātha vardhayettāvat ।
sā yāvadbhrū-madhyaṃ spṛśati tadā khecarī-siddhiḥ ॥ 33॥

स्नुही-पत्र-निभं शस्त्रं सुतीक्ष्णं स्निग्ध-निर्मलम् ।
समादाय ततस्तेन रोम-मात्रं समुच्छिनेत् ॥ ३४॥

snuhī-patra-nibhaṃ śastraṃ sutīkṣṇaṃ snigdha-nirmalam ।
samādāya tatastena roma-mātraṃ samucchinet ॥ 34॥

ततः सैन्धव-पथ्याभ्यां चूर्णिताभ्यां प्रघर्षयेत् ।
पुनः सप्त-दिने प्राप्ते रोम-मात्रं समुच्छिनेत् ॥ ३५॥

tataḥ saindhava-pathyābhyāṃ cūrṇitābhyāṃ pragharṣayet ।
punaḥ sapta-dine prāpte roma-mātraṃ samucchinet ॥ 35॥

एवं क्रमेण षण्-मासं नित्यं युक्तः समाचरेत् ।
षण्मासाद्रसना-मूल-शिरा-बन्धः प्रणश्यति ॥ ३६॥

evaṃ krameṇa ṣaṇ-māsaṃ nityaṃ yuktaḥ samācaret ।
ṣaṇmāsādrasanā-mūla-śirā-bandhaḥ praṇaśyati ॥ 36॥

कलां पराङ्मुखीं कृत्वा त्रिपथे परियोजयेत् ।
सा भवेत्खेचरी मुद्रा व्योम-चक्रं तदुच्यते ॥ ३७॥

kalāṃ parāṅmukhīṃ kṛtvā tripathe pariyojayet ।
sā bhavetkhecarī mudrā vyoma-cakraṃ taducyate ॥ 37॥

रसनामूर्ध्वगां कृत्वा क्षणार्धमपि तिष्ठति ।
विषैर्विमुच्यते योगी व्याधि-मृत्यु-जरादिभिः ॥ ३८॥

rasanāmūrdhvagāṃ kṛtvā kṣaṇārdhamapi tiṣṭhati ।
viṣairvimucyate yogī vyādhi-mṛtyu-jarādibhiḥ ॥ 38॥

न रोगो मरणं तन्द्रा न निद्रा न क्षुधा तृषा ।
न च मूर्च्छा भवेत्तस्य यो मुद्रां वेत्ति खेचरीम् ॥ ३९॥

na rogo maraṇaṃ tandrā na nidrā na kṣudhā tṛṣā ।
na ca mūrcchā bhavettasya yo mudrāṃ vetti khecarīm ॥ 39॥

पीड्यते न स रोगेण लिप्यते न च कर्मणा ।
बाध्यते न स कालेन यो मुद्रां वेत्ति खेचरीम् ॥ ४०॥

pīḍyate na sa rogeṇa lipyate na ca karmaṇā ।
bādhyate na sa kālena yo mudrāṃ vetti khecarīm ॥ 40॥

चित्तं चरति खे यस्माज्जिह्वा चरति खे गता ।
तेनैषा खेचरी नाम मुद्रा सिद्धैर्निरूपिता ॥ ४१॥

cittaṃ carati khe yasmājjihvā carati khe gatā ।
tenaiṣā khecarī nāma mudrā siddhairnirūpitā ॥ 41॥

खेचर्या मुद्रितं येन विवरं लम्बिकोर्ध्वतः ।
न तस्य क्षरते बिन्दुः कामिन्याः श्लेषितस्य च ॥ ४२॥

khecaryā mudritaṃ yena vivaraṃ lambikordhvataḥ ।
na tasya kṣarate binduḥ kāminyāḥ śleṣitasya ca ॥ 42॥

चलितोऽपि यदा बिन्दुः सम्प्राप्तो योनि-मण्डलम् ।
व्रजत्यूर्ध्वं हृतः शक्त्या निबद्धो योनि-मुद्रया ॥ ४३॥

calito'pi yadā binduḥ samprāpto yoni-maṇḍalam ।
vrajatyūrdhvaṃ hṛtaḥ śaktyā nibaddho yoni-mudrayā ॥ 43॥

ऊर्ध्व-जिह्वः स्थिरो भूत्वा सोमपानं करोति यः ।
मासार्धेन न सन्देहो मृत्युं जयति योगवित् ॥ ४४॥

ūrdhva-jihvaḥ sthiro bhūtvā somapānaṃ karoti yaḥ ।
māsārdhena na sandeho mṛtyuṃ jayati yogavit ॥ 44॥

नित्यं सोम-कला-पूर्णं शरीरं यस्य योगिनः ।
तक्षकेणापि दष्टस्य विषं तस्य न सर्पति ॥ ४५॥

nityaṃ soma-kalā-pūrṇaṃ śarīraṃ yasya yoginaḥ ।
takṣakeṇāpi daṣṭasya viṣaṃ tasya na sarpati ॥ 45॥

इन्धनानि यथा वह्निस्तैल-वर्ति च दीपकः ।
तथा सोम-कला-पूर्णं देही देहं न मुञ्चति ॥ ४६॥

indhanāni yathā vahnistaila-varti ca dīpakaḥ ।
tathā soma-kalā-pūrṇaṃ dehī dehaṃ na muñcati ॥ 46॥

गोमांसं भक्षयेन्नित्यं पिबेदमर-वारुणीम् ।
कुलीनं तमहं मन्ये चेतरे कुल-घातकाः ॥ ४७॥

gomāṃsaṃ bhakṣayennityaṃ pibedamara-vāruṇīm ।
kulīnaṃ tamahaṃ manye cetare kula-ghātakāḥ ॥ 47॥

गो-शब्देनोदिता जिह्वा तत्प्रवेशो हि तालुनि ।
गो-मांस-भक्षणं तत्तु महा-पातक-नाशनम् ॥ ४८॥

go-śabdenoditā jihvā tatpraveśo hi tāluni ।
go-māṃsa-bhakṣaṇaṃ tattu mahā-pātaka-nāśanam ॥ 48॥

जिह्वा-प्रवेश-सम्भूत-वह्निनोत्पादितः खलु ।
चन्द्रात्स्रवति यः सारः सा स्यादमर-वारुणी ॥ ४९॥

jihvā-praveśa-sambhūta-vahninotpāditaḥ khalu ।
candrātsravati yaḥ sāraḥ sā syādamara-vāruṇī ॥ 49॥

चुम्बन्ती यदि लम्बिकाग्रमनिशं जिह्वा-रस-स्यन्दिनी
स-क्षारा कटुकाम्ल-दुग्ध-सदृशी मध्वाज्य-तुल्या तथा ।
व्याधीनां हरणं जरान्त-करणं शस्त्रागमोदीरणं
तस्य स्यादमरत्वमष्ट-गुणितं सिद्धाङ्गनाकर्षणम् ॥ ५०॥

cumbantī yadi lambikāgramaniśaṃ jihvā-rasa-syandinī
sa-kṣārā kaṭukāmla-dugdha-sadṛśī madhvājya-tulyā tathā ।
vyādhīnāṃ haraṇaṃ jarānta-karaṇaṃ śastrāgamodīraṇaṃ
tasya syādamaratvamaṣṭa-guṇitaṃ siddhāṅganākarṣaṇam ॥ 50॥

मूर्ध्नः षोडश-पत्र-पद्म-गलितं प्राणादवाप्तं हठाद्
ऊर्द्व्हास्यो रसनां नियम्य विवरे शक्तिं परां चिन्तयन् ।
उत्कल्लोल-कला-जलं च विमलं धारामयं यः पिबेन्
निर्व्याधिः स मृणाल-कोमल-वपुर्योगी चिरं जीवति ॥ ५१॥

mūrdhnaḥ ṣoḍaśa-patra-padma-galitaṃ prāṇādavāptaṃ haṭhād
ūrdvhāsyo rasanāṃ niyamya vivare śaktiṃ parāṃ cintayan ।
utkallola-kalā-jalaṃ ca vimalaṃ dhārāmayaṃ yaḥ piben
nirvyādhiḥ sa mṛṇāla-komala-vapuryogī ciraṃ jīvati ॥ 51॥

यत्प्रालेयं प्रहित-सुषिरं मेरु-मूर्धान्तर-स्थं
तस्मिंस्तत्त्वं प्रवदति सुधीस्तन्-मुखं निम्नगानाम् ।
चन्द्रात्सारः स्रवति वपुषस्तेन मृत्युर्नराणां
तद्बध्नीयात्सुकरणमधो नान्यथा काय-सिद्धिः ॥ ५२॥

yatprāleyaṃ prahita-suṣiraṃ meru-mūrdhāntara-sthaṃ
tasmiṃstattvaṃ pravadati sudhīstan-mukhaṃ nimnagānām ।
candrātsāraḥ sravati vapuṣastena mṛtyurnarāṇāṃ
tadbadhnīyātsukaraṇamadho nānyathā kāya-siddhiḥ ॥ 52॥

सुषिरं ज्ञान-जनकं पञ्च-स्रोतः-समन्वितम् ।
तिष्ठते खेचरी मुद्रा तस्मिन्शून्ये निरञ्जने ॥ ५३॥

suṣiraṃ jñāna-janakaṃ pañca-srotaḥ-samanvitam ।
tiṣṭhate khecarī mudrā tasminśūnye nirañjane ॥ 53॥

एकं सृष्टिमयं बीजमेका मुद्रा च खेचरी ।
एको देवो निरालम्ब एकावस्था मनोन्मनी ॥ ५४॥

ekaṃ sṛṣṭimayaṃ bījamekā mudrā ca khecarī ।
eko devo nirālamba ekāvasthā manonmanī ॥ 54॥

अथ उड्डीयान-बन्धः
बद्धो येन सुषुम्णायां प्राणस्तूड्डीयते यतः ।
तस्मादुड्डीयनाख्योऽयं योगिभिः समुदाहृतः ॥ ५५॥

atha uḍḍīyāna-bandhaḥ
baddho yena suṣumṇāyāṃ prāṇastūḍḍīyate yataḥ ।
tasmāduḍḍīyanākhyo'yaṃ yogibhiḥ samudāhṛtaḥ ॥ 55॥

उड्डीनं कुरुते यस्मादविश्रान्तं महा-खगः ।
उड्डीयानं तदेव स्यात्तव बन्धोऽभिधीयते ॥ ५६॥

uḍḍīnaṃ kurute yasmādaviśrāntaṃ mahā-khagaḥ ।
uḍḍīyānaṃ tadeva syāttava bandho'bhidhīyate ॥ 56॥

उदरे पश्चिमं तानं नाभेरूर्ध्वं च कारयेत् ।
उड्डीयानो ह्यसौ बन्धो मृत्यु-मातङ्ग-केसरी ॥ ५७॥

udare paścimaṃ tānaṃ nābherūrdhvaṃ ca kārayet ।
uḍḍīyāno hyasau bandho mṛtyu-mātaṅga-kesarī ॥ 57॥

उड्डीयानं तु सहजं गुरुणा कथितं सदा ।
अभ्यसेत्सततं यस्तु वृद्धोऽपि तरुणायते ॥ ५८॥

uḍḍīyānaṃ tu sahajaṃ guruṇā kathitaṃ sadā ।
abhyasetsatataṃ yastu vṛddho'pi taruṇāyate ॥ 58॥

नाभेरूर्ध्वमधश्चापि तानं कुर्यात्प्रयत्नतः ।
षण्मासमभ्यसेन्मृत्युं जयत्येव न संशयः ॥ ५९॥

nābherūrdhvamadhaścāpi tānaṃ kuryātprayatnataḥ ।
ṣaṇmāsamabhyasenmṛtyuṃ jayatyeva na saṃśayaḥ ॥ 59॥

सर्वेषामेव बन्धानां उत्तमो ह्युड्डीयानकः ।
उड्डियाने दृढे बन्धे मुक्तिः स्वाभाविकी भवेत् ॥ ६०॥

sarveṣāmeva bandhānāṃ uttamo hyuḍḍīyānakaḥ ।
uḍḍiyāne dṛḍhe bandhe muktiḥ svābhāvikī bhavet ॥ 60॥

अथ मूल-बन्धः
पार्ष्णि-भागेन सम्पीड्य योनिमाकुञ्चयेद्गुदम् ।
अपानमूर्ध्वमाकृष्य मूल-बन्धोऽभिधीयते ॥ ६१॥

atha mūla-bandhaḥ
pārṣṇi-bhāgena sampīḍya yonimākuñcayedgudam ।
apānamūrdhvamākṛṣya mūla-bandho'bhidhīyate ॥ 61॥

अधो-गतिमपानं वा ऊर्ध्वगं कुरुते बलात् ।
आकुञ्चनेन तं प्राहुर्मूल-बन्धं हि योगिनः ॥ ६२॥

adho-gatimapānaṃ vā ūrdhvagaṃ kurute balāt ।
ākuñcanena taṃ prāhurmūla-bandhaṃ hi yoginaḥ ॥ 62॥

गुदं पार्ष्ण्या तु सम्पीड्य वायुमाकुञ्चयेद्बलात् ।
वारं वारं यथा चोर्ध्वं समायाति समीरणः ॥ ६३॥

gudaṃ pārṣṇyā tu sampīḍya vāyumākuñcayedbalāt ।
vāraṃ vāraṃ yathā cordhvaṃ samāyāti samīraṇaḥ ॥ 63॥

प्राणापानौ नाद-बिन्दू मूल-बन्धेन चैकताम् ।
गत्वा योगस्य संसिद्धिं यच्छतो नात्र संशयः ॥ ६४॥

prāṇāpānau nāda-bindū mūla-bandhena caikatām ।
gatvā yogasya saṃsiddhiṃ yacchato nātra saṃśayaḥ ॥ 64॥

अपान-प्राणयोरैक्यं क्षयो मूत्र-पुरीषयोः ।
युवा भवति वृद्धोऽपि सततं मूल-बन्धनात् ॥ ६५॥

apāna-prāṇayoraikyaṃ kṣayo mūtra-purīṣayoḥ ।
yuvā bhavati vṛddho'pi satataṃ mūla-bandhanāt ॥ 65॥

अपान ऊर्ध्वगे जाते प्रयाते वह्नि-मण्डलम् ।
तदानल-शिखा दीर्घा जायते वायुनाहता ॥ ६६॥

apāna ūrdhvage jāte prayāte vahni-maṇḍalam ।
tadānala-śikhā dīrghā jāyate vāyunāhatā ॥ 66॥

ततो यातो वह्न्य्-अपानौ प्राणमुष्ण-स्वरूपकम् ।
तेनात्यन्त-प्रदीप्तस्तु ज्वलनो देहजस्तथा ॥ ६७॥

tato yāto vahny-apānau prāṇamuṣṇa-svarūpakam ।
tenātyanta-pradīptastu jvalano dehajastathā ॥ 67॥

तेन कुण्डलिनी सुप्ता सन्तप्ता सम्प्रबुध्यते ।
दण्डाहता भुजङ्गीव निश्वस्य ऋजुतां व्रजेत् ॥ ६८॥

tena kuṇḍalinī suptā santaptā samprabudhyate ।
daṇḍāhatā bhujaṅgīva niśvasya ṛjutāṃ vrajet ॥ 68॥

बिलं प्रविष्टेव ततो ब्रह्म-नाड्यं तरं व्रजेत् ।
तस्मान्नित्यं मूल-बन्धः कर्तव्यो योगिभिः सदा ॥ ६९॥

bilaṃ praviṣṭeva tato brahma-nāḍyaṃ taraṃ vrajet ।
tasmānnityaṃ mūla-bandhaḥ kartavyo yogibhiḥ sadā ॥ 69॥

अथ जलन्धर-बन्धः
कण्ठमाकुञ्च्य हृदये स्थापयेच्चिबुकं दृढम् ।
बन्धो जालन्धराख्योऽयं जरा-मृत्यु-विनाशकः ॥ ७०॥

atha jalandhara-bandhaḥ
kaṇṭhamākuñcya hṛdaye sthāpayeccibukaṃ dṛḍham ।
bandho jālandharākhyo'yaṃ jarā-mṛtyu-vināśakaḥ ॥ 70॥

बध्नाति हि सिराजालमधो-गामि नभो-जलम् ।
ततो जालन्धरो बन्धः कण्ठ-दुःखौघ-नाशनः ॥ ७१॥

badhnāti hi sirājālamadho-gāmi nabho-jalam ।
tato jālandharo bandhaḥ kaṇṭha-duḥkhaugha-nāśanaḥ ॥ 71॥

जालन्धरे कृते बन्धे कण्ठ-संकोच-लक्षणे ।
न पीयूषं पतत्यग्नौ न च वायुः प्रकुप्यति ॥ ७२॥

jālandhare kṛte bandhe kaṇṭha-saṃkoca-lakṣaṇe ।
na pīyūṣaṃ patatyagnau na ca vāyuḥ prakupyati ॥ 72॥

कण्ठ-संकोचनेनैव द्वे नाड्यौ स्तम्भयेद्दृढम् ।
मध्य-चक्रमिदं ज्ञेयं षोडशाधार-बन्धनम् ॥ ७३॥

kaṇṭha-saṃkocanenaiva dve nāḍyau stambhayeddṛḍham ।
madhya-cakramidaṃ jñeyaṃ ṣoḍaśādhāra-bandhanam ॥ 73॥

मूल-स्थानं समाकुञ्च्य उड्डियानं तु कारयेत् ।
इडां च पिङ्गलां बद्ध्वा वाहयेत्पश्चिमे पथि ॥ ७४॥

mūla-sthānaṃ samākuñcya uḍḍiyānaṃ tu kārayet ।
iḍāṃ ca piṅgalāṃ baddhvā vāhayetpaścime pathi ॥ 74॥

अनेनैव विधानेन प्रयाति पवनो लयम् ।
ततो न जायते मृत्युर्जरा-रोगादिकं तथा ॥ ७५॥

anenaiva vidhānena prayāti pavano layam ।
tato na jāyate mṛtyurjarā-rogādikaṃ tathā ॥ 75॥

बन्ध-त्रयमिदं श्रेष्ठं महा-सिद्धैश्च सेवितम् ।
सर्वेषां हठ-तन्त्राणां साधनं योगिनो विदुः ॥ ७६॥

bandha-trayamidaṃ śreṣṭhaṃ mahā-siddhaiśca sevitam ।
sarveṣāṃ haṭha-tantrāṇāṃ sādhanaṃ yogino viduḥ ॥ 76॥

यत्किंचित्स्रवते चन्द्रादमृतं दिव्य-रूपिणः ।
तत्सर्वं ग्रसते सूर्यस्तेन पिण्डो जरायुतः ॥ ७७॥

yatkiṃcitsravate candrādamṛtaṃ divya-rūpiṇaḥ ।
tatsarvaṃ grasate sūryastena piṇḍo jarāyutaḥ ॥ 77॥

अथ विपरीत-करणी मुद्रा
तत्रास्ति करणं दिव्यं सूर्यस्य मुख-वञ्चनम् ।
गुरूपदेशतो ज्ञेयं न तु शास्त्रार्थ-कोटिभिः ॥ ७८॥

atha viparīta-karaṇī mudrā
tatrāsti karaṇaṃ divyaṃ sūryasya mukha-vañcanam ।
gurūpadeśato jñeyaṃ na tu śāstrārtha-koṭibhiḥ ॥ 78॥

ऊर्ध्व-नाभेरधस्तालोरूर्ध्वं भानुरधः शशी ।
करणी विपरीताखा गुरु-वाक्येन लभ्यते ॥ ७९॥

ūrdhva-nābheradhastālorūrdhvaṃ bhānuradhaḥ śaśī ।
karaṇī viparītākhā guru-vākyena labhyate ॥ 79॥

नित्यमभ्यास-युक्तस्य जठराग्नि-विवर्धिनी ।
आहारो बहुलस्तस्य सम्पाद्यः साधकस्य च ॥ ८०॥

nityamabhyāsa-yuktasya jaṭharāgni-vivardhinī ।
āhāro bahulastasya sampādyaḥ sādhakasya ca ॥ 80॥

अल्पाहारो यदि भवेदग्निर्दहति तत्-क्षणात् ।
अधः-शिराश्चोर्ध्व-पादः क्षणं स्यात्प्रथमे दिने ॥ ८१॥

alpāhāro yadi bhavedagnirdahati tat-kṣaṇāt ।
adhaḥ-śirāścordhva-pādaḥ kṣaṇaṃ syātprathame dine ॥ 81॥

क्षणाच्च किंचिदधिकमभ्यसेच्च दिने दिने ।
वलितं पलितं चैव षण्मासोर्ध्वं न दृश्यते ।
याम-मात्रं तु यो नित्यमभ्यसेत्स तु कालजित् ॥ ८२॥

kṣaṇācca kiṃcidadhikamabhyasecca dine dine ।
valitaṃ palitaṃ caiva ṣaṇmāsordhvaṃ na dṛśyate ।
yāma-mātraṃ tu yo nityamabhyasetsa tu kālajit ॥ 82॥

अथ वज्रोली
स्वेच्छया वर्तमानोऽपि योगोक्तैर्नियमैर्विना ।
वज्रोलीं यो विजानाति स योगी सिद्धि-भाजनम् ॥ ८३॥

atha vajrolī
svecchayā vartamāno'pi yogoktairniyamairvinā ।
vajrolīṃ yo vijānāti sa yogī siddhi-bhājanam ॥ 83॥

तत्र वस्तु-द्वयं वक्ष्ये दुर्लभं यस्य कस्यचित् ।
क्षीरं चैकं द्वितीयं तु नारी च वश-वर्तिनी ॥ ८४॥

tatra vastu-dvayaṃ vakṣye durlabhaṃ yasya kasyacit ।
kṣīraṃ caikaṃ dvitīyaṃ tu nārī ca vaśa-vartinī ॥ 84॥

मेहनेन शनैः सम्यगूर्ध्वाकुञ्चनमभ्यसेत् ।
पुरुषोऽप्यथवा नारी वज्रोली-सिद्धिमाप्नुयात् ॥ ८५॥

mehanena śanaiḥ samyagūrdhvākuñcanamabhyaset ।
puruṣo'pyathavā nārī vajrolī-siddhimāpnuyāt ॥ 85॥

यत्नतः शस्त-नालेन फूत्कारं वज्र-कन्दरे ।
शनैः शनैः प्रकुर्वीत वायु-संचार-कारणात् ॥ ८६॥

yatnataḥ śasta-nālena phūtkāraṃ vajra-kandare ।
śanaiḥ śanaiḥ prakurvīta vāyu-saṃcāra-kāraṇāt ॥ 86॥

नारी-भगे पदद्-बिन्दुमभ्यासेनोर्ध्वमाहरेत् ।
चलितं च निजं बिन्दुमूर्ध्वमाकृष्य रक्षयेत् ॥ ८७॥

nārī-bhage padad-bindumabhyāsenordhvamāharet ।
calitaṃ ca nijaṃ bindumūrdhvamākṛṣya rakṣayet ॥ 87॥

एवं संरक्षयेद्बिन्दुं जयति योगवित् ।
मरणं बिन्दु-पातेन जीवनं बिन्दु-धारणात् ॥ ८८॥

evaṃ saṃrakṣayedbinduṃ jayati yogavit ।
maraṇaṃ bindu-pātena jīvanaṃ bindu-dhāraṇāt ॥ 88॥

सुगन्धो योगिनो देहे जायते बिन्दु-धारणात् ।
यावद्बिन्दुः स्थिरो देहे तावत्काल-भयं कुतः ॥ ८९॥

sugandho yogino dehe jāyate bindu-dhāraṇāt ।
yāvadbinduḥ sthiro dehe tāvatkāla-bhayaṃ kutaḥ ॥ 89॥

चित्तायत्तं नॄणां शुक्रं शुक्रायत्तं च जीवितम् ।
तस्माच्छुक्रं मनश्चैव रक्षणीयं प्रयत्नतः ॥ ९०॥

cittāyattaṃ nṝṇāṃ śukraṃ śukrāyattaṃ ca jīvitam ।
tasmācchukraṃ manaścaiva rakṣaṇīyaṃ prayatnataḥ ॥ 90॥

ऋतुमत्या रजोऽप्येवं निजं बिन्दुं च रक्षयेत् ।
मेढ्रेणाकर्षयेदूर्ध्वं सम्यगभ्यास-योग-वित् ॥ ९१॥

ṛtumatyā rajo'pyevaṃ nijaṃ binduṃ ca rakṣayet ।
meḍhreṇākarṣayedūrdhvaṃ samyagabhyāsa-yoga-vit ॥ 91॥

अथ सहजोलिः
सहजोलिश्चामरोलिर्वज्रोल्या भेद एकतः ।
जले सुभस्म निक्षिप्य दग्ध-गोमय-सम्भवम् ॥ ९२॥

atha sahajoliḥ
sahajoliścāmarolirvajrolyā bheda ekataḥ ।
jale subhasma nikṣipya dagdha-gomaya-sambhavam ॥ 92॥

वज्रोली-मैथुनादूर्ध्वं स्त्री-पुंसोः स्वाङ्ग-लेपनम् ।
आसीनयोः सुखेनैव मुक्त-व्यापारयोः क्षणात् ॥ ९३॥

vajrolī-maithunādūrdhvaṃ strī-puṃsoḥ svāṅga-lepanam ।
āsīnayoḥ sukhenaiva mukta-vyāpārayoḥ kṣaṇāt ॥ 93॥

सहजोलिरियं प्रोक्ता श्रद्धेया योगिभिः सदा ।
अयं शुभकरो योगो भोग-युक्तोऽपि मुक्तिदः ॥ ९४॥

sahajoliriyaṃ proktā śraddheyā yogibhiḥ sadā ।
ayaṃ śubhakaro yogo bhoga-yukto'pi muktidaḥ ॥ 94॥

अयं योगः पुण्यवतां धीराणां तत्त्व-दर्शिनाम् ।
निर्मत्सराणां वै सिध्येन्न तु मत्सर-शालिनाम् ॥ ९५॥

ayaṃ yogaḥ puṇyavatāṃ dhīrāṇāṃ tattva-darśinām ।
nirmatsarāṇāṃ vai sidhyenna tu matsara-śālinām ॥ 95॥

अथ अमरोली
पित्तोल्बणत्वात्प्रथमाम्बु-धारां
विहाय निःसारतयान्त्यधाराम् ।
निषेव्यते शीतल-मध्य-धारा
कापालिके खण्डमतेऽमरोली ॥ ९६॥

atha amarolī
pittolbaṇatvātprathamāmbu-dhārāṃ
vihāya niḥsāratayāntyadhārām ।
niṣevyate śītala-madhya-dhārā
kāpālike khaṇḍamate'marolī ॥ 96॥

अमरीं यः पिबेन्नित्यं नस्यं कुर्वन्दिने दिने ।
वज्रोलीमभ्यसेत्सम्यक्सामरोलीति कथ्यते ॥ ९७॥

amarīṃ yaḥ pibennityaṃ nasyaṃ kurvandine dine ।
vajrolīmabhyasetsamyaksāmarolīti kathyate ॥ 97॥

अभ्यासान्निःसृतां चान्द्रीं विभूत्या सह मिश्रयेत् ।
धारयेदुत्तमाङ्गेषु दिव्य-दृष्टिः प्रजायते ॥ ९८॥

abhyāsānniḥsṛtāṃ cāndrīṃ vibhūtyā saha miśrayet ।
dhārayeduttamāṅgeṣu divya-dṛṣṭiḥ prajāyate ॥ 98॥

पुंसो बिन्दुं समाकुञ्च्य सम्यगभ्यास-पाटवात् ।
यदि नारी रजो रक्षेद्वज्रोल्या सापि योगिनी ॥ ९९॥

puṃso binduṃ samākuñcya samyagabhyāsa-pāṭavāt ।
yadi nārī rajo rakṣedvajrolyā sāpi yoginī ॥ 99॥

तस्याः किंचिद्रजो नाशं न गच्छति न संशयः ।
तस्याः शरीरे नादश्च बिन्दुतामेव गच्छति ॥ १००॥

tasyāḥ kiṃcidrajo nāśaṃ na gacchati na saṃśayaḥ ।
tasyāḥ śarīre nādaśca bindutāmeva gacchati ॥ 100॥

स बिन्दुस्तद्रजश्चैव एकीभूय स्वदेहगौ ।
वज्रोल्य्-अभ्यास-योगेन सर्व-सिद्धिं प्रयच्छतः ॥ १०१॥

sa bindustadrajaścaiva ekībhūya svadehagau ।
vajroly-abhyāsa-yogena sarva-siddhiṃ prayacchataḥ ॥ 101॥

रक्षेदाकुञ्चनादूर्ध्वं या रजः सा हि योगिनी ।
अतीतानागतं वेत्ति खेचरी च भवेद्ध्रुवम् ॥ १०२॥

rakṣedākuñcanādūrdhvaṃ yā rajaḥ sā hi yoginī ।
atītānāgataṃ vetti khecarī ca bhaveddhruvam ॥ 102॥

देह-सिद्धिं च लभते वज्रोल्य्-अभ्यास-योगतः ।
अयं पुण्य-करो योगो भोगे भुक्तेऽपि मुक्तिदः ॥ १०३॥

deha-siddhiṃ ca labhate vajroly-abhyāsa-yogataḥ ।
ayaṃ puṇya-karo yogo bhoge bhukte'pi muktidaḥ ॥ 103॥

अथ शक्ति-चालनम्
कुटिलाङ्गी कुण्डलिनी भुजङ्गी शक्तिरीश्वरी ।
कुण्डल्यरुन्धती चैते शब्दाः पर्याय-वाचकाः ॥ १०४॥

atha śakti-cālanam
kuṭilāṅgī kuṇḍalinī bhujaṅgī śaktirīśvarī ।
kuṇḍalyarundhatī caite śabdāḥ paryāya-vācakāḥ ॥ 104॥

उद्घाटयेत्कपाटं तु यथा कुंचिकया हठात् ।
कुण्डलिन्या तथा योगी मोक्षद्वारं विभेदयेत् ॥ १०५॥

udghāṭayetkapāṭaṃ tu yathā kuṃcikayā haṭhāt ।
kuṇḍalinyā tathā yogī mokṣadvāraṃ vibhedayet ॥ 105॥

येन मार्गेण गन्तव्यं ब्रह्म-स्थानं निरामयम् ।
मुखेनाच्छाद्य तद्वारं प्रसुप्ता परमेश्वरी ॥ १०६॥

yena mārgeṇa gantavyaṃ brahma-sthānaṃ nirāmayam ।
mukhenācchādya tadvāraṃ prasuptā parameśvarī ॥ 106॥

कन्दोर्ध्वे कुण्डली शक्तिः सुप्ता मोक्षाय योगिनाम् ।
बन्धनाय च मूढानां यस्तां वेत्ति स योगवित् ॥ १०७॥

kandordhve kuṇḍalī śaktiḥ suptā mokṣāya yoginām ।
bandhanāya ca mūḍhānāṃ yastāṃ vetti sa yogavit ॥ 107॥

कुण्डली कुटिलाकारा सर्पवत्परिकीर्तिता ।
सा शक्तिश्चालिता येन स मुक्तो नात्र संशयः ॥ १०८॥

kuṇḍalī kuṭilākārā sarpavatparikīrtitā ।
sā śaktiścālitā yena sa mukto nātra saṃśayaḥ ॥ 108॥

गङ्गा-यमुनयोर्मध्ये बाल-रण्डां तपस्विनीम् ।
बलात्कारेण गृह्णीयात्तद्विष्णोः परमं पदम् ॥ १०९॥

gaṅgā-yamunayormadhye bāla-raṇḍāṃ tapasvinīm ।
balātkāreṇa gṛhṇīyāttadviṣṇoḥ paramaṃ padam ॥ 109॥

इडा भगवती गङ्गा पिङ्गला यमुना नदी ।
इडा-पिङ्गलयोर्मध्ये बालरण्डा च कुण्डली ॥ ११०॥

iḍā bhagavatī gaṅgā piṅgalā yamunā nadī ।
iḍā-piṅgalayormadhye bālaraṇḍā ca kuṇḍalī ॥ 110॥

पुच्छे प्रगृह्य भुजङ्गीं सुप्तामुद्बोधयेच्च ताम् ।
निद्रां विहाय सा शक्तिरूर्ध्वमुत्तिष्ठते हठात् ॥ १११॥

pucche pragṛhya bhujaṅgīṃ suptāmudbodhayecca tām ।
nidrāṃ vihāya sā śaktirūrdhvamuttiṣṭhate haṭhāt ॥ 111॥

अवस्थिता चैव फणावती सा
प्रातश्च सायं प्रहरार्ध-मात्रम् ।
प्रपूर्य सूर्यात्परिधान-युक्त्या
प्रगृह्य नित्यं परिचालनीया ॥ ११२॥

avasthitā caiva phaṇāvatī sā
prātaśca sāyaṃ praharārdha-mātram ।
prapūrya sūryātparidhāna-yuktyā
pragṛhya nityaṃ paricālanīyā ॥ 112॥

ऊर्ध्वं वितस्ति-मात्रं तु विस्तारं चतुरङ्गुलम् ।
मृदुलं धवलं प्रोक्तं वेष्टिताम्बर-लक्षणम् ॥ ११३॥

ūrdhvaṃ vitasti-mātraṃ tu vistāraṃ caturaṅgulam ।
mṛdulaṃ dhavalaṃ proktaṃ veṣṭitāmbara-lakṣaṇam ॥ 113॥

सति वज्रासने पादौ कराभ्यां धारयेद्दृढम् ।
गुल्फ-देश-समीपे च कन्दं तत्र प्रपीडयेत् ॥ ११४॥

sati vajrāsane pādau karābhyāṃ dhārayeddṛḍham ।
gulpha-deśa-samīpe ca kandaṃ tatra prapīḍayet ॥ 114॥

वज्रासने स्थितो योगी चालयित्वा च कुण्डलीम् ।
कुर्यादनन्तरं भस्त्रां कुण्डलीमाशु बोधयेत् ॥ ११५॥

vajrāsane sthito yogī cālayitvā ca kuṇḍalīm ।
kuryādanantaraṃ bhastrāṃ kuṇḍalīmāśu bodhayet ॥ 115॥

भानोराकुञ्चनं कुर्यात्कुण्डलीं चालयेत्ततः ।
मृत्यु-वक्त्र-गतस्यापि तस्य मृत्यु-भयं कुतः ॥ ११६॥

bhānorākuñcanaṃ kuryātkuṇḍalīṃ cālayettataḥ ।
mṛtyu-vaktra-gatasyāpi tasya mṛtyu-bhayaṃ kutaḥ ॥ 116॥

मुहूर्त-द्वय-पर्यन्तं निर्भयं चालनादसौ ।
ऊर्ध्वमाकृष्यते किंचित्सुषुम्णायां समुद्गता ॥ ११७॥

muhūrta-dvaya-paryantaṃ nirbhayaṃ cālanādasau ।
ūrdhvamākṛṣyate kiṃcitsuṣumṇāyāṃ samudgatā ॥ 117॥

तेन कुण्डलिनी तस्याः सुषुम्णाया मुखं ध्रुवम् ।
जहाति तस्मात्प्राणोऽयं सुषुम्णां व्रजति स्वतः ॥ ११८॥

tena kuṇḍalinī tasyāḥ suṣumṇāyā mukhaṃ dhruvam ।
jahāti tasmātprāṇo'yaṃ suṣumṇāṃ vrajati svataḥ ॥ 118॥

तस्मात्संचालयेन्नित्यं सुख-सुप्तामरुन्धतीम् ।
तस्याः संचालनेनैव योगी रोगैः प्रमुच्यते ॥ ११९॥

tasmātsaṃcālayennityaṃ sukha-suptāmarundhatīm ।
tasyāḥ saṃcālanenaiva yogī rogaiḥ pramucyate ॥ 119॥

येन संचालिता शक्तिः स योगी सिद्धि-भाजनम् ।
किमत्र बहुनोक्तेन कालं जयति लीलया ॥ १२०॥

yena saṃcālitā śaktiḥ sa yogī siddhi-bhājanam ।
kimatra bahunoktena kālaṃ jayati līlayā ॥ 120॥

ब्रह्मचर्य-रतस्यैव नित्यं हित-मिताशिनः ।
मण्डलाद्दृश्यते सिद्धिः कुण्डल्य्-अभ्यास-योगिनः ॥ १२१॥

brahmacarya-ratasyaiva nityaṃ hita-mitāśinaḥ ।
maṇḍalāddṛśyate siddhiḥ kuṇḍaly-abhyāsa-yoginaḥ ॥ 121॥

कुण्डलीं चालयित्वा तु भस्त्रां कुर्याद्विशेषतः ।
एवमभ्यस्यतो नित्यं यमिनो यम-भीः कुतः ॥ १२२॥

kuṇḍalīṃ cālayitvā tu bhastrāṃ kuryādviśeṣataḥ ।
evamabhyasyato nityaṃ yamino yama-bhīḥ kutaḥ ॥ 122॥

द्वा-सप्तति-सहस्राणां नाडीनां मल-शोधने ।
कुतः प्रक्षालनोपायः कुण्डल्य्-अभ्यसनादृते ॥ १२३॥

dvā-saptati-sahasrāṇāṃ nāḍīnāṃ mala-śodhane ।
kutaḥ prakṣālanopāyaḥ kuṇḍaly-abhyasanādṛte ॥ 123॥

इयं तु मध्यमा नाडी दृढाभ्यासेन योगिनाम् ।
आसन-प्राण-संयाम-मुद्राभिः सरला भवेत् ॥ १२४॥

iyaṃ tu madhyamā nāḍī dṛḍhābhyāsena yoginām ।
āsana-prāṇa-saṃyāma-mudrābhiḥ saralā bhavet ॥ 124॥

अभ्यासे तु विनिद्राणां मनो धृत्वा समाधिना ।
रुद्राणी वा परा मुद्रा भद्रां सिद्धिं प्रयच्छति ॥ १२५॥

abhyāse tu vinidrāṇāṃ mano dhṛtvā samādhinā ।
rudrāṇī vā parā mudrā bhadrāṃ siddhiṃ prayacchati ॥ 125॥

राज-योगं विना पृथ्वी राज-योगं विना निशा ।
राज-योगं विना मुद्रा विचित्रापि न शोभते ॥ १२६॥

rāja-yogaṃ vinā pṛthvī rāja-yogaṃ vinā niśā ।
rāja-yogaṃ vinā mudrā vicitrāpi na śobhate ॥ 126॥

मारुतस्य विधिं सर्वं मनो-युक्तं समभ्यसेत् ।
इतरत्र न कर्तव्या मनो-वृत्तिर्मनीषिणा ॥ १२७॥

mārutasya vidhiṃ sarvaṃ mano-yuktaṃ samabhyaset ।
itaratra na kartavyā mano-vṛttirmanīṣiṇā ॥ 127॥

इति मुद्रा दश प्रोक्ता आदिनाथेन शम्भुना ।
एकैका तासु यमिनां महा-सिद्धि-प्रदायिनी ॥ १२८॥

iti mudrā daśa proktā ādināthena śambhunā ।
ekaikā tāsu yamināṃ mahā-siddhi-pradāyinī ॥ 128॥

उपदेशं हि मुद्राणां यो दत्ते साम्प्रदायिकम् ।
स एव श्री-गुरुः स्वामी साक्षादीश्वर एव सः ॥ १२९॥

upadeśaṃ hi mudrāṇāṃ yo datte sāmpradāyikam ।
sa eva śrī-guruḥ svāmī sākṣādīśvara eva saḥ ॥ 129॥

तस्य वाक्य-परो भूत्वा मुद्राभ्यासे समाहितः ।
अणिमादि-गुणैः सार्धं लभते काल-वञ्चनम् ॥ १३०॥

tasya vākya-paro bhūtvā mudrābhyāse samāhitaḥ ।
aṇimādi-guṇaiḥ sārdhaṃ labhate kāla-vañcanam ॥ 130॥

इति हठ-प्रदीपिकायां तृतीयोपदेशः ।

iti haṭha-pradīpikāyāṃ tṛtīyopadeśaḥ ।


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact