| Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / विनयविनिच्छय-उत्तरविनिच्छय • Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya |
दुतियपाराजिककथा
Dutiyapārājikakathā
३९.
39.
आदियन्तो हरन्तोव-हरन्तो इरियापथं।
Ādiyanto harantova-haranto iriyāpathaṃ;
विकोपेन्तो तथा ठाना, चावेन्तोपि पराजितो॥
Vikopento tathā ṭhānā, cāventopi parājito.
४०.
40.
तत्थ नानेकभण्डानं, पञ्चकानं वसा पन।
Tattha nānekabhaṇḍānaṃ, pañcakānaṃ vasā pana;
अवहारा दसेवेते, विञ्ञातब्बा विभाविना॥
Avahārā dasevete, viññātabbā vibhāvinā.
४१.
41.
साहत्थाणत्तिको चेव, निस्सग्गो अत्थसाधको।
Sāhatthāṇattiko ceva, nissaggo atthasādhako;
धुरनिक्खेपनञ्चाति, इदं साहत्थपञ्चकं॥
Dhuranikkhepanañcāti, idaṃ sāhatthapañcakaṃ.
४२.
42.
पुब्बसहपयोगो च, संविदाहरणम्पि च।
Pubbasahapayogo ca, saṃvidāharaṇampi ca;
सङ्केतकम्मं नेमित्तं, पुब्बयोगादिपञ्चकं॥
Saṅketakammaṃ nemittaṃ, pubbayogādipañcakaṃ.
४३.
43.
थेय्यपसय्हपरिकप्प-पटिच्छन्नकुसादिका।
Theyyapasayhaparikappa-paṭicchannakusādikā;
अवहारा इमे पञ्च, वेदितब्बाव विञ्ञुना॥
Avahārā ime pañca, veditabbāva viññunā.
४४.
44.
वत्थुकालग्घदेसे च, परिभोगञ्च पञ्चपि।
Vatthukālagghadese ca, paribhogañca pañcapi;
ञत्वा एतानि कातब्बो, पण्डितेन विनिच्छयो॥
Ñatvā etāni kātabbo, paṇḍitena vinicchayo.
४५.
45.
दुतियं वापि कुद्दालं, पिटकं परियेसतो।
Dutiyaṃ vāpi kuddālaṃ, piṭakaṃ pariyesato;
गच्छतो थेय्यचित्तेन, दुक्कटं पुब्बयोगतो॥
Gacchato theyyacittena, dukkaṭaṃ pubbayogato.
४६.
46.
तत्थजातककट्ठं वा, लतं वा छिन्दतो पन।
Tatthajātakakaṭṭhaṃ vā, lataṃ vā chindato pana;
दुक्कटं उभयत्थापि, वुत्तं सहपयोगतो॥
Dukkaṭaṃ ubhayatthāpi, vuttaṃ sahapayogato.
४७.
47.
पथविं खणतो वापि, ब्यूहतो पंसुमेव वा।
Pathaviṃ khaṇato vāpi, byūhato paṃsumeva vā;
आमसन्तस्स वा कुम्भिं, होति आपत्ति दुक्कटं॥
Āmasantassa vā kumbhiṃ, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
४८.
48.
मुखे पासं पवेसेत्वा, खाणुके बद्धकुम्भिया।
Mukhe pāsaṃ pavesetvā, khāṇuke baddhakumbhiyā;
बन्धनानं वसा ञेय्यो, ठानभेदो विजानता॥
Bandhanānaṃ vasā ñeyyo, ṭhānabhedo vijānatā.
४९.
49.
द्वे ठानानि पनेकस्मिं, खाणुके बद्धकुम्भिया।
Dve ṭhānāni panekasmiṃ, khāṇuke baddhakumbhiyā;
वलयं रुक्खमूलस्मिं, पवेसेत्वा कताय वा॥
Valayaṃ rukkhamūlasmiṃ, pavesetvā katāya vā.
५०.
50.
उद्धरन्तस्स खाणुं वा, छिन्दतो सङ्खलिम्पि वा।
Uddharantassa khāṇuṃ vā, chindato saṅkhalimpi vā;
थुल्लच्चयं ततो कुम्भिं, ठाना चावेति चे चुतो॥
Thullaccayaṃ tato kumbhiṃ, ṭhānā cāveti ce cuto.
५१.
51.
पठमं पन कुम्भिं वा, उद्धरित्वा तथा पुन।
Paṭhamaṃ pana kumbhiṃ vā, uddharitvā tathā puna;
ठाना चावेति खाणुं वा, सङ्खलिं वापि सो नयो॥
Ṭhānā cāveti khāṇuṃ vā, saṅkhaliṃ vāpi so nayo.
५२.
52.
इतो चितो च घंसन्तो, मूले सारेति रक्खति।
Ito cito ca ghaṃsanto, mūle sāreti rakkhati;
वलयं खेगतं तत्थ, करोन्तोव पराजितो॥
Valayaṃ khegataṃ tattha, karontova parājito.
५३.
53.
जातं छिन्दति चे रुक्खं, दुक्कटं कुम्भिमत्थके।
Jātaṃ chindati ce rukkhaṃ, dukkaṭaṃ kumbhimatthake;
समीपे छिन्दतो तस्स, पाचित्तियमतत्थजं॥
Samīpe chindato tassa, pācittiyamatatthajaṃ.
५४.
54.
अन्तोकुम्भिगतं भण्डं, फन्दापेति सचे पन।
Antokumbhigataṃ bhaṇḍaṃ, phandāpeti sace pana;
अपब्यूहेति तत्थेव, तस्स थुल्लच्चयं सिया॥
Apabyūheti tattheva, tassa thullaccayaṃ siyā.
५५.
55.
हरन्तो कुम्भिया भण्डं, मुट्ठिं छिन्दति अत्तनो।
Haranto kumbhiyā bhaṇḍaṃ, muṭṭhiṃ chindati attano;
भाजने वा गतं कत्वा, होति भिक्खु पराजितो॥
Bhājane vā gataṃ katvā, hoti bhikkhu parājito.
५६.
56.
हारं वा पन पामङ्गं, सुत्तारुळ्हं तु कुम्भिया।
Hāraṃ vā pana pāmaṅgaṃ, suttāruḷhaṃ tu kumbhiyā;
फन्दापेति यथावत्थुं, ठाना चावेति चे चुतो॥
Phandāpeti yathāvatthuṃ, ṭhānā cāveti ce cuto.
५७.
57.
सप्पिआदीसु यं किञ्चि, पिवतो पादपूरणं।
Sappiādīsu yaṃ kiñci, pivato pādapūraṇaṃ;
एकेनेव पयोगेन, पीतमत्ते पराजयो॥
Ekeneva payogena, pītamatte parājayo.
५८.
58.
कत्वाव धुरनिक्खेपं, पिवन्तस्स पुनप्पुनं।
Katvāva dhuranikkhepaṃ, pivantassa punappunaṃ;
सकलम्पि च तं कुम्भिं, पिवतो न पराजयो॥
Sakalampi ca taṃ kumbhiṃ, pivato na parājayo.
५९.
59.
सचे खिपति यं किञ्चि, भण्डकं तेलकुम्भियं।
Sace khipati yaṃ kiñci, bhaṇḍakaṃ telakumbhiyaṃ;
तं पादग्घनकं तेलं, धुवं पिवति तावदे॥
Taṃ pādagghanakaṃ telaṃ, dhuvaṃ pivati tāvade.
६०.
60.
हत्थतो मुत्तमत्तेव, थेय्यचित्तो विनस्सति।
Hatthato muttamatteva, theyyacitto vinassati;
आविञ्जेत्वापि वा कुम्भिं, तेलं गाळेति चे तथा॥
Āviñjetvāpi vā kumbhiṃ, telaṃ gāḷeti ce tathā.
६१.
61.
तेलस्साकिरणं ञत्वा, खित्तं रित्ताय कुम्भिया।
Telassākiraṇaṃ ñatvā, khittaṃ rittāya kumbhiyā;
पीतं तेलञ्च तं भण्डं, उद्धरन्तोव धंसितो॥
Pītaṃ telañca taṃ bhaṇḍaṃ, uddharantova dhaṃsito.
६२.
62.
तत्थेव भिन्दतो तेलं, छड्डेन्तस्स तथेव च।
Tattheva bhindato telaṃ, chaḍḍentassa tatheva ca;
झापेन्तस्स अभोगं वा, करोन्तस्स च दुक्कटं॥
Jhāpentassa abhogaṃ vā, karontassa ca dukkaṭaṃ.
भूमट्ठकथा।
Bhūmaṭṭhakathā.
६३.
63.
ठपितं पत्थरित्वा च, साटकत्थरणादिकं।
Ṭhapitaṃ pattharitvā ca, sāṭakattharaṇādikaṃ;
वेठेत्वा उद्धरन्तस्स, मुत्ते ठाना पराभवो॥
Veṭhetvā uddharantassa, mutte ṭhānā parābhavo.
६४.
64.
ओरिमन्तेन वा फुट्ठ-मोकासं पारिमन्ततो।
Orimantena vā phuṭṭha-mokāsaṃ pārimantato;
पाराजिकमतिक्कन्ते, कड्ढतो उजुकम्पि वा॥
Pārājikamatikkante, kaḍḍhato ujukampi vā.
थलट्ठकथा।
Thalaṭṭhakathā.
६५.
65.
पुरतो मुखतुण्डञ्च, कलापग्गञ्च पच्छतो।
Purato mukhatuṇḍañca, kalāpaggañca pacchato;
द्वीसु पस्सेसु पक्खन्तो, हेट्ठा पादनखा तथा॥
Dvīsu passesu pakkhanto, heṭṭhā pādanakhā tathā.
६६.
66.
उद्धञ्चापि सिखग्गन्ति, गगने गच्छतो पन।
Uddhañcāpi sikhagganti, gagane gacchato pana;
मोरस्स छ परिच्छेदा, वेदितब्बा विभाविना॥
Morassa cha paricchedā, veditabbā vibhāvinā.
६७.
67.
भिक्खु ‘‘सस्सामिकं मोरं, गहेस्सामी’’ति खेगतं।
Bhikkhu ‘‘sassāmikaṃ moraṃ, gahessāmī’’ti khegataṃ;
हत्थं वापि पसारेति, पुरतो वास्स तिट्ठति॥
Hatthaṃ vāpi pasāreti, purato vāssa tiṭṭhati.
६८.
68.
मोरोपि गगने पक्खे, चारेति न च गच्छति।
Moropi gagane pakkhe, cāreti na ca gacchati;
दुक्कटं गमनच्छेदे, आमसन्तस्स चेव तं॥
Dukkaṭaṃ gamanacchede, āmasantassa ceva taṃ.
६९.
69.
ठाना मोरममोचेन्तो, फन्दापेति सचे पन।
Ṭhānā moramamocento, phandāpeti sace pana;
एवं फन्दापने तस्स, थुल्लच्चयमुदीरितं॥
Evaṃ phandāpane tassa, thullaccayamudīritaṃ.
७०.
70.
अग्गहेत्वा गहेत्वा वा, हत्थेन पन अत्तनो।
Aggahetvā gahetvā vā, hatthena pana attano;
ठाना चावेति चे मोरं, सयं ठाना चुतो सिया॥
Ṭhānā cāveti ce moraṃ, sayaṃ ṭhānā cuto siyā.
७१.
71.
फुट्ठोकासं मुखग्गेन, कलापग्गेन वा पन।
Phuṭṭhokāsaṃ mukhaggena, kalāpaggena vā pana;
कलापग्गेन वा फुट्ठं, मुखतुण्डेन भिक्खु चे॥
Kalāpaggena vā phuṭṭhaṃ, mukhatuṇḍena bhikkhu ce.
७२.
72.
अतिक्कामेय्य यो मोरं, ठाना चावेति नाम सो।
Atikkāmeyya yo moraṃ, ṭhānā cāveti nāma so;
एसेव च नयो पाद-सिखापक्खेसु दीपितो॥
Eseva ca nayo pāda-sikhāpakkhesu dīpito.
७३.
73.
गगने पन गच्छन्तो, करे मोरो निलीयति।
Gagane pana gacchanto, kare moro nilīyati;
तं करेनेव चारेन्तो, फन्दापेतीति वुच्चति॥
Taṃ kareneva cārento, phandāpetīti vuccati.
७४.
74.
सचे गण्हाति तं मोरं, इतरेन करेन सो।
Sace gaṇhāti taṃ moraṃ, itarena karena so;
चावितत्ता पन ठाना, भिक्खु ठाना चुतो सिया॥
Cāvitattā pana ṭhānā, bhikkhu ṭhānā cuto siyā.
७५.
75.
इतरं पन मोरस्स, उपनेति सचे करं।
Itaraṃ pana morassa, upaneti sace karaṃ;
न दोसो तत्थ उड्डेत्वा, सयमेव निलीयति॥
Na doso tattha uḍḍetvā, sayameva nilīyati.
७६.
76.
दिस्वा अङ्गे निलीनं तं, थेय्यचित्तेन गच्छतो।
Disvā aṅge nilīnaṃ taṃ, theyyacittena gacchato;
पादे थुल्लच्चयं होति, दुतिये च पराजयो॥
Pāde thullaccayaṃ hoti, dutiye ca parājayo.
७७.
77.
भूमियं ठितमोरस्स, तीणि ठानानि पण्डितो।
Bhūmiyaṃ ṭhitamorassa, tīṇi ṭhānāni paṇḍito;
पादानञ्च कलापस्स, वसेन परिदीपये॥
Pādānañca kalāpassa, vasena paridīpaye.
७८.
78.
ततो केसग्गमत्तम्पि, मोरं पथवितो पन।
Tato kesaggamattampi, moraṃ pathavito pana;
होति पाराजिकं तस्स, उक्खिपन्तस्स भिक्खुनो॥
Hoti pārājikaṃ tassa, ukkhipantassa bhikkhuno.
७९.
79.
छिज्जमानं सुवण्णादिं, पत्ते पतति चे पन।
Chijjamānaṃ suvaṇṇādiṃ, patte patati ce pana;
हत्थेन उद्धरन्तस्स, तस्स पाराजिकं सिया॥
Hatthena uddharantassa, tassa pārājikaṃ siyā.
८०.
80.
सचे अनुद्धरित्वाव, थेय्यचित्तेन गच्छति।
Sace anuddharitvāva, theyyacittena gacchati;
दुतिये पदवारस्मिं, पाराजिकमुदीरये॥
Dutiye padavārasmiṃ, pārājikamudīraye.
८१.
81.
एसेव च नयो ञेय्यो, हत्थे वत्थेव मत्थके।
Eseva ca nayo ñeyyo, hatthe vattheva matthake;
तं तं तस्स भवे ठानं, यत्थ यत्थ पतिट्ठितं॥
Taṃ taṃ tassa bhave ṭhānaṃ, yattha yattha patiṭṭhitaṃ.
आकासट्ठकथा।
Ākāsaṭṭhakathā.
८२.
82.
थेय्यचित्तेन यं किञ्चि, मञ्चपीठादिसुट्ठितं।
Theyyacittena yaṃ kiñci, mañcapīṭhādisuṭṭhitaṃ;
आमासम्पि अनामासं, आमसन्तस्स दुक्कटं॥
Āmāsampi anāmāsaṃ, āmasantassa dukkaṭaṃ.
८३.
83.
संहरित्वा सचे वंसे, ठपितं होति चीवरं।
Saṃharitvā sace vaṃse, ṭhapitaṃ hoti cīvaraṃ;
कत्वा पुनोरतो भोगं, तथा अन्तञ्च पारतो॥
Katvā punorato bhogaṃ, tathā antañca pārato.
८४.
84.
चीवरेन फुट्ठोकासो, ठानं तस्स पवुच्चति।
Cīvarena phuṭṭhokāso, ṭhānaṃ tassa pavuccati;
न तु चीवरवंसो सो, होतीति सकलो मतो॥
Na tu cīvaravaṃso so, hotīti sakalo mato.
८५.
85.
ओरिमन्तेन ओकासं, फुट्ठं तमितरेन वा।
Orimantena okāsaṃ, phuṭṭhaṃ tamitarena vā;
इतरेनपि वा फुट्ठं, ओरिमन्तेन वा पुन॥
Itarenapi vā phuṭṭhaṃ, orimantena vā puna.
८६.
86.
दक्खिणन्तेन फुट्ठं वा, वामन्तेनितरेन वा।
Dakkhiṇantena phuṭṭhaṃ vā, vāmantenitarena vā;
वामन्तेन फुट्ठट्ठानं, अतिक्कामयतो चुति॥
Vāmantena phuṭṭhaṭṭhānaṃ, atikkāmayato cuti.
८७.
87.
उद्धं वा उक्खिपन्तस्स, चीवरं पन वंसतो।
Uddhaṃ vā ukkhipantassa, cīvaraṃ pana vaṃsato;
केसग्गमत्ते उक्खित्ते, तस्स पाराजिकं भवे॥
Kesaggamatte ukkhitte, tassa pārājikaṃ bhave.
८८.
88.
रज्जुकेन च बन्धित्वा, ठपितं पन चीवरं।
Rajjukena ca bandhitvā, ṭhapitaṃ pana cīvaraṃ;
थुल्लच्चयं विमोचेन्तो, मुत्ते पाराजिकं फुसे॥
Thullaccayaṃ vimocento, mutte pārājikaṃ phuse.
८९.
89.
वेठेत्वा ठपितं वंसे, निब्बेठेन्तस्स भिक्खुनो।
Veṭhetvā ṭhapitaṃ vaṃse, nibbeṭhentassa bhikkhuno;
वलयं छिन्दतो वापि, मोचेन्तस्सप्ययं नयो॥
Valayaṃ chindato vāpi, mocentassapyayaṃ nayo.
९०.
90.
चीवरस्स पसारेत्वा, ठपितस्स हि वंसके।
Cīvarassa pasāretvā, ṭhapitassa hi vaṃsake;
संहरित्वा तु निक्खित्ते, चीवरे विय निच्छयो॥
Saṃharitvā tu nikkhitte, cīvare viya nicchayo.
९१.
91.
सिक्काय पक्खिपित्वा यं, लग्गितं होति भण्डकं।
Sikkāya pakkhipitvā yaṃ, laggitaṃ hoti bhaṇḍakaṃ;
सिक्कातो तं हरन्तो वा, सह सिक्काय वा चुतो॥
Sikkāto taṃ haranto vā, saha sikkāya vā cuto.
९२.
92.
कुन्तादिं नागदन्तेसु, ठितेसु पटिपाटिया।
Kuntādiṃ nāgadantesu, ṭhitesu paṭipāṭiyā;
अग्गे वा पन बुन्दे वा, गहेत्वा परिकड्ढतो॥
Agge vā pana bunde vā, gahetvā parikaḍḍhato.
९३.
93.
पाराजिकं फुट्ठोकासं, अतिक्कामयतो सिया।
Pārājikaṃ phuṭṭhokāsaṃ, atikkāmayato siyā;
उजुकं उक्खिपन्तस्स, केसग्गेन पराजयो॥
Ujukaṃ ukkhipantassa, kesaggena parājayo.
९४.
94.
पाकाराभिमुखो ठत्वा, आकड्ढति सचे पन।
Pākārābhimukho ṭhatvā, ākaḍḍhati sace pana;
ओरिमन्तफुट्ठोकास-मितरन्तच्चये चुतो॥
Orimantaphuṭṭhokāsa-mitarantaccaye cuto.
९५.
95.
तथेव परतो तस्स, पेल्लेन्तस्सापि भिक्खुनो।
Tatheva parato tassa, pellentassāpi bhikkhuno;
भित्तिं पन च निस्साय, ठपितेपि अयं नयो॥
Bhittiṃ pana ca nissāya, ṭhapitepi ayaṃ nayo.
९६.
96.
चालेन्तस्स च तालस्स, फलं वत्थु हि पूरति।
Cālentassa ca tālassa, phalaṃ vatthu hi pūrati;
येनस्स बन्धना मुत्ते, तस्मिं पाराजिकं भवे॥
Yenassa bandhanā mutte, tasmiṃ pārājikaṃ bhave.
९७.
97.
पिण्डिं छिन्दति तालस्स, सचे पाराजिकं सिया।
Piṇḍiṃ chindati tālassa, sace pārājikaṃ siyā;
एसेव च नयो सेस-रुक्खपुप्फफलेसुपि॥
Eseva ca nayo sesa-rukkhapupphaphalesupi.
वेहासट्ठकथा।
Vehāsaṭṭhakathā.
९८.
98.
गच्छतो हि निधिट्ठानं, पदवारेन दुक्कटं।
Gacchato hi nidhiṭṭhānaṃ, padavārena dukkaṭaṃ;
उदके पन गम्भीरे, तथा निमुज्जनादिसु॥
Udake pana gambhīre, tathā nimujjanādisu.
९९.
99.
तत्थजातकपुप्फेसु, येन पुप्फेन पूरति।
Tatthajātakapupphesu, yena pupphena pūrati;
वत्थु तं छिन्दतो पुप्फं, तस्स पाराजिकं वदे॥
Vatthu taṃ chindato pupphaṃ, tassa pārājikaṃ vade.
१००.
100.
एकनाळस्स वा पस्से, वाको उप्पलजातिया।
Ekanāḷassa vā passe, vāko uppalajātiyā;
न छिज्जति ततो याव, ताव नं परिरक्खति॥
Na chijjati tato yāva, tāva naṃ parirakkhati.
१०१.
101.
सामिकेहेव पुप्फेसु, छिन्दित्वा ठपितेसुपि।
Sāmikeheva pupphesu, chinditvā ṭhapitesupi;
पुब्बे वुत्तनयेनेव, वेदितब्बो विनिच्छयो॥
Pubbe vuttanayeneva, veditabbo vinicchayo.
१०२.
102.
भारबद्धानि पुप्फानि, छस्वाकारेसु केनचि।
Bhārabaddhāni pupphāni, chasvākāresu kenaci;
आकारेन सचे तानि, ठाना चावेति नस्सति॥
Ākārena sace tāni, ṭhānā cāveti nassati.
१०३.
103.
ठपितं पन पुप्फानं, कलापं जलपिट्ठियं।
Ṭhapitaṃ pana pupphānaṃ, kalāpaṃ jalapiṭṭhiyaṃ;
चालेत्वा उदकं पुप्फ-ट्ठाना चावेति चे चुतो॥
Cāletvā udakaṃ puppha-ṭṭhānā cāveti ce cuto.
१०४.
104.
परिकप्पेति चे ‘‘एत्थ, गहेस्सामी’’ति रक्खति।
Parikappeti ce ‘‘ettha, gahessāmī’’ti rakkhati;
उद्धरन्तो गतट्ठाना, भट्ठो नाम पवुच्चति॥
Uddharanto gataṭṭhānā, bhaṭṭho nāma pavuccati.
१०५.
105.
अच्चुग्गतस्स तं ठानं, जलतो सकलं जलं।
Accuggatassa taṃ ṭhānaṃ, jalato sakalaṃ jalaṃ;
उप्पाटेत्वा ततो पुप्फं, उजुमुद्धरतो पन॥
Uppāṭetvā tato pupphaṃ, ujumuddharato pana.
१०६.
106.
नाळन्ते जलतो मुत्त-मत्ते पाराजिकं भवे।
Nāḷante jalato mutta-matte pārājikaṃ bhave;
अमुत्ते जलतो तस्मिं, थुल्लच्चयमुदीरितं॥
Amutte jalato tasmiṃ, thullaccayamudīritaṃ.
१०७.
107.
पुप्फे गहेत्वा नामेत्वा, उप्पाटेति सचे पन।
Pupphe gahetvā nāmetvā, uppāṭeti sace pana;
न तस्स उदकं ठानं, नट्ठो उप्पाटितक्खणे॥
Na tassa udakaṃ ṭhānaṃ, naṭṭho uppāṭitakkhaṇe.
१०८.
108.
यो हि सस्सामिके मच्छे, थेय्यचित्तेन गण्हति।
Yo hi sassāmike macche, theyyacittena gaṇhati;
बळिसेनपि जालेन, हत्थेन कुमिनेन वा॥
Baḷisenapi jālena, hatthena kuminena vā.
१०९.
109.
तस्सेवं गण्हतो वत्थु, येन मच्छेन पूरति।
Tassevaṃ gaṇhato vatthu, yena macchena pūrati;
तस्मिं उद्धटमत्तस्मिं, जला होति पराजयो॥
Tasmiṃ uddhaṭamattasmiṃ, jalā hoti parājayo.
११०.
110.
ठानं सलिलजानञ्हि, केवलं सकलं जलं।
Ṭhānaṃ salilajānañhi, kevalaṃ sakalaṃ jalaṃ;
सलिलट्ठं विमोचेन्तो, जला पाराजिको भवे॥
Salilaṭṭhaṃ vimocento, jalā pārājiko bhave.
१११.
111.
नीरतो उप्पतित्वा यो, तीरे पतति वारिजो।
Nīrato uppatitvā yo, tīre patati vārijo;
गण्हतो तं पनापत्तिं, भण्डग्घेन विनिद्दिसे॥
Gaṇhato taṃ panāpattiṃ, bhaṇḍagghena viniddise.
११२.
112.
मारणत्थाय मच्छानं, तळाके नदियापि वा।
Māraṇatthāya macchānaṃ, taḷāke nadiyāpi vā;
निन्ने मच्छविसं नाम, पक्खिपित्वा गते पन॥
Ninne macchavisaṃ nāma, pakkhipitvā gate pana.
११३.
113.
पच्छा मच्छविसं मच्छा, खादित्वा पिलवन्ति चे।
Pacchā macchavisaṃ macchā, khāditvā pilavanti ce;
पाराजिकं मते मच्छे, थेय्यचित्तेन गण्हतो॥
Pārājikaṃ mate macche, theyyacittena gaṇhato.
११४.
114.
पंसुकूलिकसञ्ञाय, न दोसो कोचि गण्हतो।
Paṃsukūlikasaññāya, na doso koci gaṇhato;
सामिकेस्वाहरन्तेसु, भण्डदेय्यमुदीरितं॥
Sāmikesvāharantesu, bhaṇḍadeyyamudīritaṃ.
११५.
115.
गहेत्वा सामिका मच्छे, सचे यन्ति निरालया।
Gahetvā sāmikā macche, sace yanti nirālayā;
गण्हतो पन ते सेसे, थेय्यचित्तेन दुक्कटं॥
Gaṇhato pana te sese, theyyacittena dukkaṭaṃ.
११६.
116.
अमतेसु अनापत्तिं, वदन्ति विनयञ्ञुनो।
Amatesu anāpattiṃ, vadanti vinayaññuno;
एसेव च नयो सेसे, कच्छपादिम्हि वारिजे॥
Eseva ca nayo sese, kacchapādimhi vārije.
उदकट्ठकथा।
Udakaṭṭhakathā.
११७.
117.
‘‘नावं नावट्ठं वा भण्डं, थेनेत्वा गण्हिस्सामी’’ति।
‘‘Nāvaṃ nāvaṭṭhaṃ vā bhaṇḍaṃ, thenetvā gaṇhissāmī’’ti;
पादुद्धारे दोसा वुत्ता, भिक्खुस्सेवं गच्छन्तस्स॥
Pāduddhāre dosā vuttā, bhikkhussevaṃ gacchantassa.
११८.
118.
बद्धाय नावाय हि चण्डसोते।
Baddhāya nāvāya hi caṇḍasote;
ठानं मतं बन्धनमेकमेव।
Ṭhānaṃ mataṃ bandhanamekameva;
भिक्खुस्स तस्मिं मुत्तमत्ते।
Bhikkhussa tasmiṃ muttamatte;
पाराजिकं तस्स वदन्ति धीरा॥
Pārājikaṃ tassa vadanti dhīrā.
११९.
119.
निच्चले उदके नाव-मबन्धनमवट्ठितं।
Niccale udake nāva-mabandhanamavaṭṭhitaṃ;
पुरतो पच्छतो वापि, पस्सतो वापि कड्ढतो॥
Purato pacchato vāpi, passato vāpi kaḍḍhato.
१२०.
120.
एकेनन्तेन सम्फुट्ठ-मोकासमितरेन तं।
Ekenantena samphuṭṭha-mokāsamitarena taṃ;
अतिक्कामयतो नावं, तस्स पाराजिकं सिया॥
Atikkāmayato nāvaṃ, tassa pārājikaṃ siyā.
१२१. तथा –
121. Tathā –
उद्धं केसग्गमत्तम्पि, उदकम्हा विमोचिते।
Uddhaṃ kesaggamattampi, udakamhā vimocite;
अधोनावातलं तेन, फुट्ठञ्च मुखवट्टिया॥
Adhonāvātalaṃ tena, phuṭṭhañca mukhavaṭṭiyā.
१२२.
122.
बन्धित्वा पन या तीरे, ठपिता निच्चले जले।
Bandhitvā pana yā tīre, ṭhapitā niccale jale;
बन्धनञ्च ठितोकासो, ठानं तस्सा द्विधा मतं॥
Bandhanañca ṭhitokāso, ṭhānaṃ tassā dvidhā mataṃ.
१२३.
123.
होति थुल्लच्चयं पुब्बं, बन्धनस्स विमोचने।
Hoti thullaccayaṃ pubbaṃ, bandhanassa vimocane;
पच्छा केनचुपायेन, ठाना चावेति चे चुतो॥
Pacchā kenacupāyena, ṭhānā cāveti ce cuto.
१२४.
124.
चावेत्वा पठमं ठाना, पच्छा बन्धनमोचने।
Cāvetvā paṭhamaṃ ṭhānā, pacchā bandhanamocane;
एसेव च नयो वुत्तो, थेय्यचित्तस्स भिक्खुनो॥
Eseva ca nayo vutto, theyyacittassa bhikkhuno.
१२५.
125.
उस्सारेत्वा निकुज्जित्वा, ठपिताय थले पन।
Ussāretvā nikujjitvā, ṭhapitāya thale pana;
फुट्ठोकासोव हि ठानं, नावाय मुखवट्टिया॥
Phuṭṭhokāsova hi ṭhānaṃ, nāvāya mukhavaṭṭiyā.
१२६.
126.
ञेय्यो ठानपरिच्छेदो।
Ñeyyo ṭhānaparicchedo;
आकारेहेव पञ्चहि।
Ākāreheva pañcahi;
यतो कुतोचि चावेन्तो।
Yato kutoci cāvento;
होति पाराजिको नरो॥
Hoti pārājiko naro.
१२७.
127.
एसेव च नयो ञेय्यो, नावायुक्कुज्जितायपि।
Eseva ca nayo ñeyyo, nāvāyukkujjitāyapi;
ठपितायपि नावाय, घटिकानं तथूपरि॥
Ṭhapitāyapi nāvāya, ghaṭikānaṃ tathūpari.
१२८.
128.
थेय्या तित्थे ठितं नावं, आरुहित्वा सचे पन।
Theyyā titthe ṭhitaṃ nāvaṃ, āruhitvā sace pana;
अरित्तेन फियेनापि, पाजेन्तस्स पराजयो॥
Arittena phiyenāpi, pājentassa parājayo.
१२९.
129.
सचे छत्तं पणामेत्वा, उस्सापेत्वाव चीवरं।
Sace chattaṃ paṇāmetvā, ussāpetvāva cīvaraṃ;
लङ्कारसदिसं कत्वा, गण्हापेति समीरणं॥
Laṅkārasadisaṃ katvā, gaṇhāpeti samīraṇaṃ.
१३०.
130.
आगम्म बलवा वातो, नावं हरति चे पन।
Āgamma balavā vāto, nāvaṃ harati ce pana;
वातेनेव हटा नावा, न दोसो कोचि विज्जति॥
Vāteneva haṭā nāvā, na doso koci vijjati.
१३१.
131.
सयमेव च यं किञ्चि, गामतित्थमुपागतं।
Sayameva ca yaṃ kiñci, gāmatitthamupāgataṃ;
अचावेन्तोव तं ठाना, किणित्वा चे पलायति॥
Acāventova taṃ ṭhānā, kiṇitvā ce palāyati.
१३२.
132.
अवहारो न भिक्खुस्स, भण्डदेय्यमुदीरितं।
Avahāro na bhikkhussa, bhaṇḍadeyyamudīritaṃ;
सयमेव च गच्छन्तिं, ठाना चावेति चे चुतो॥
Sayameva ca gacchantiṃ, ṭhānā cāveti ce cuto.
नावट्ठकथा।
Nāvaṭṭhakathā.
१३३.
133.
यानं नाम रथो वय्हं, सकटं सन्दमानिका।
Yānaṃ nāma ratho vayhaṃ, sakaṭaṃ sandamānikā;
यानं अवहरिस्सामि, यानट्ठमिति वा पन॥
Yānaṃ avaharissāmi, yānaṭṭhamiti vā pana.
१३४.
134.
गच्छतो दुक्कटं वुत्तं, दुतियं परियेसतो।
Gacchato dukkaṭaṃ vuttaṃ, dutiyaṃ pariyesato;
ठाना चावनयोगस्मिं, विज्जमाने पराजयो॥
Ṭhānā cāvanayogasmiṃ, vijjamāne parājayo.
१३५.
135.
यानस्स दुकयुत्तस्स, दस ठानानि दीपये।
Yānassa dukayuttassa, dasa ṭhānāni dīpaye;
यानं पाजयतो तस्स, निसीदित्वा धुरे पन॥
Yānaṃ pājayato tassa, nisīditvā dhure pana.
१३६.
136.
थुल्लच्चयं तु गोणानं, पादुद्धारे विनिद्दिसे।
Thullaccayaṃ tu goṇānaṃ, pāduddhāre viniddise;
चक्कानञ्हि ठितोकास-मतिक्कन्ते पराभवो॥
Cakkānañhi ṭhitokāsa-matikkante parābhavo.
१३७.
137.
अयुत्तकस्सापि च यानकस्स, धुरेनुपत्थम्भनियं ठितस्स।
Ayuttakassāpi ca yānakassa, dhurenupatthambhaniyaṃ ṭhitassa;
वसेनुपत्थम्भनिचक्ककानं, ठानानि तीणेव भवन्ति तस्स॥
Vasenupatthambhanicakkakānaṃ, ṭhānāni tīṇeva bhavanti tassa.
१३८.
138.
तथा धुरेन दारूनं, उपरिट्ठपितस्स च।
Tathā dhurena dārūnaṃ, upariṭṭhapitassa ca;
भूमियम्पि धुरेनेव, तथेव ठपितस्स च॥
Bhūmiyampi dhureneva, tatheva ṭhapitassa ca.
१३९.
139.
पुरतो पच्छतो वापि, ठाना चावेति चे पन।
Purato pacchato vāpi, ṭhānā cāveti ce pana;
थुल्लच्चयं तु तिण्णम्पि, ठाना चावे पराजयो॥
Thullaccayaṃ tu tiṇṇampi, ṭhānā cāve parājayo.
१४०.
140.
अपनेत्वान चक्कानि, अक्खानं सीसकेहि तु।
Apanetvāna cakkāni, akkhānaṃ sīsakehi tu;
ठितस्सूपरि दारूनं, ठानानि द्वे विनिद्दिसे॥
Ṭhitassūpari dārūnaṃ, ṭhānāni dve viniddise.
१४१.
141.
कड्ढन्तो उक्खिपन्तो वा, फुट्ठोकासच्चये चुतो।
Kaḍḍhanto ukkhipanto vā, phuṭṭhokāsaccaye cuto;
ठपितस्स पनञ्ञस्स, भूमियं यस्स कस्सचि॥
Ṭhapitassa panaññassa, bhūmiyaṃ yassa kassaci.
१४२.
142.
अक्खुद्धीनं धुरस्साति, पञ्च ठानानि दीपये।
Akkhuddhīnaṃ dhurassāti, pañca ṭhānāni dīpaye;
उद्धीसु वा गहेत्वा तं, ठाना चावेति चे चुतो॥
Uddhīsu vā gahetvā taṃ, ṭhānā cāveti ce cuto.
१४३.
143.
ठपितस्स हि चक्कस्स, नाभिया पन भूमियं।
Ṭhapitassa hi cakkassa, nābhiyā pana bhūmiyaṃ;
एकमेव सिया ठानं, परिच्छेदोपि पञ्चधा॥
Ekameva siyā ṭhānaṃ, paricchedopi pañcadhā.
१४४.
144.
फुसित्वा यं ठितं भूमिं, नेमिपस्सेन नाभिया।
Phusitvā yaṃ ṭhitaṃ bhūmiṃ, nemipassena nābhiyā;
ठानानि द्वे भवन्तस्स, नट्ठो तेसमतिक्कमे॥
Ṭhānāni dve bhavantassa, naṭṭho tesamatikkame.
१४५.
145.
दिस्वा यानमनारक्खं, पटिपन्नं महापथे।
Disvā yānamanārakkhaṃ, paṭipannaṃ mahāpathe;
आरुहित्वा अचोदेत्वा, किणित्वा याति वट्टति॥
Āruhitvā acodetvā, kiṇitvā yāti vaṭṭati.
यानट्ठकथा।
Yānaṭṭhakathā.
१४६.
146.
सीसक्खन्धकटोलम्ब-वसा भारो चतुब्बिधो।
Sīsakkhandhakaṭolamba-vasā bhāro catubbidho;
तत्थ सीसगतं भारं, आमसन्तस्स दुक्कटं॥
Tattha sīsagataṃ bhāraṃ, āmasantassa dukkaṭaṃ.
१४७.
147.
इतो चितो च घंसन्तो, थेय्यचित्तेन यो पन।
Ito cito ca ghaṃsanto, theyyacittena yo pana;
सिरस्मिंयेव सारेति, तस्स थुल्लच्चयं सिया॥
Sirasmiṃyeva sāreti, tassa thullaccayaṃ siyā.
१४८.
148.
खन्धं ओरोपिते भारे, तस्स पाराजिकं मतं।
Khandhaṃ oropite bhāre, tassa pārājikaṃ mataṃ;
सीसतो केसमत्तम्पि, मोचेन्तोपि पराजितो॥
Sīsato kesamattampi, mocentopi parājito.
१४९.
149.
भारं पथवियं किञ्चि, ठपेत्वा सुद्धमानसो।
Bhāraṃ pathaviyaṃ kiñci, ṭhapetvā suddhamānaso;
पच्छा तं थेय्यचित्तेन, उद्धरन्तो पराजितो॥५२२
Pacchā taṃ theyyacittena, uddharanto parājito.522
१५०.
150.
एत्थ वुत्तनयेनेव, सेसेसुपि असेसतो।
Ettha vuttanayeneva, sesesupi asesato;
भारेसु मतिसारेन, वेदितब्बो विनिच्छयो॥
Bhāresu matisārena, veditabbo vinicchayo.
भारट्ठकथा।
Bhāraṭṭhakathā.
१५१.
151.
दुक्कटं मुनिना वुत्तं, आरामं अभियुञ्जतो।
Dukkaṭaṃ muninā vuttaṃ, ārāmaṃ abhiyuñjato;
पराजेति परं धम्मं, चरन्तो चे पराजितो॥५२२
Parājeti paraṃ dhammaṃ, caranto ce parājito.522
१५२.
152.
विमतिं जनयन्तस्स, तस्स थुल्लच्चयं सिया।
Vimatiṃ janayantassa, tassa thullaccayaṃ siyā;
परज्जति सयं धम्मं, चरन्तो योपि तस्स च॥
Parajjati sayaṃ dhammaṃ, caranto yopi tassa ca.
१५३.
153.
सामिनो धुरनिक्खेपे, ‘‘न दस्सामी’’ति चत्तनो।
Sāmino dhuranikkhepe, ‘‘na dassāmī’’ti cattano;
पाराजिकं भवे तस्स, सब्बेसं कूटसक्खिनं॥
Pārājikaṃ bhave tassa, sabbesaṃ kūṭasakkhinaṃ.
आरामट्ठकथा।
Ārāmaṭṭhakathā.
१५४.
154.
विहारं सङ्घिकं किञ्चि, अच्छिन्दित्वान गण्हितुं।
Vihāraṃ saṅghikaṃ kiñci, acchinditvāna gaṇhituṃ;
सब्बेसं धुरनिक्खेपा-भावतोव न सिज्झति॥
Sabbesaṃ dhuranikkhepā-bhāvatova na sijjhati.
विहारट्ठकथा।
Vihāraṭṭhakathā.
१५५.
155.
सीसानि सालिआदीनं, निरुम्भित्वान गण्हतो।
Sīsāni sāliādīnaṃ, nirumbhitvāna gaṇhato;
असितेन च लायित्वा, छिन्दित्वा वा करेन च॥
Asitena ca lāyitvā, chinditvā vā karena ca.
१५६.
156.
यस्मिं बीजेपि वा वत्थु, सीसे पूरेति मुट्ठियं।
Yasmiṃ bījepi vā vatthu, sīse pūreti muṭṭhiyaṃ;
बन्धना मोचिते तस्मिं, तस्स पाराजिकं भवे॥
Bandhanā mocite tasmiṃ, tassa pārājikaṃ bhave.
१५७.
157.
अच्छिन्नो पन दण्डो वा, तचो वा अप्पमत्तको।
Acchinno pana daṇḍo vā, taco vā appamattako;
वीहिनाळम्पि वा दीघं, अनिक्खन्तोव रक्खति॥
Vīhināḷampi vā dīghaṃ, anikkhantova rakkhati.
१५८.
158.
सचे सो परिकप्पेति, ‘‘मद्दित्वा पनिदं अहं।
Sace so parikappeti, ‘‘madditvā panidaṃ ahaṃ;
पप्फोटेत्वा इतो सारं, गण्हिस्सामी’’ति रक्खति॥
Papphoṭetvā ito sāraṃ, gaṇhissāmī’’ti rakkhati.
१५९.
159.
मद्दनुद्धरणे नत्थि, दोसो पप्फोटनेपि वा।
Maddanuddharaṇe natthi, doso papphoṭanepi vā;
अत्तनो भाजनगतं, करोन्तस्स पराजयो॥
Attano bhājanagataṃ, karontassa parājayo.
१६०.
160.
जानं केसग्गमत्तम्पि, पथविं परसन्तकं।
Jānaṃ kesaggamattampi, pathaviṃ parasantakaṃ;
थेय्यचित्तेन चे खीलं, सङ्कामेति पराजयो॥
Theyyacittena ce khīlaṃ, saṅkāmeti parājayo.
१६१.
161.
तञ्च खो सामिकानं तु, धुरनिक्खेपने सति।
Tañca kho sāmikānaṃ tu, dhuranikkhepane sati;
अनग्घा भूमि नामेसा, तस्मा एवमुदीरितं॥
Anagghā bhūmi nāmesā, tasmā evamudīritaṃ.
१६२.
162.
गहेतब्बा सचे होति, द्वीहि खीलेहि या पन।
Gahetabbā sace hoti, dvīhi khīlehi yā pana;
आदो थुल्लच्चयं तेसु, दुतियेव पराजयो॥
Ādo thullaccayaṃ tesu, dutiyeva parājayo.
१६३.
163.
ञापेतुकामो यो भिक्खु, ‘‘ममेदं सन्तक’’न्ति च।
Ñāpetukāmo yo bhikkhu, ‘‘mamedaṃ santaka’’nti ca;
रज्जुं वापि पसारेति, यट्ठिं पातेति दुक्कटं॥
Rajjuṃ vāpi pasāreti, yaṭṭhiṃ pāteti dukkaṭaṃ.
१६४.
164.
येहि द्वीहि पयोगेहि, अत्तनो सन्तकं सिया।
Yehi dvīhi payogehi, attano santakaṃ siyā;
आदो थुल्लच्चयं तेसु, दुतिये च पराजयो॥
Ādo thullaccayaṃ tesu, dutiye ca parājayo.
खेत्तट्ठकथा।
Khettaṭṭhakathā.
१६५.
165.
खेत्ते वुत्तनयेनेव, वत्थुट्ठस्स विनिच्छयो।
Khette vuttanayeneva, vatthuṭṭhassa vinicchayo;
गामट्ठेपि च वत्तब्बं, अपुब्बं नत्थि किञ्चिपि॥
Gāmaṭṭhepi ca vattabbaṃ, apubbaṃ natthi kiñcipi.
वत्थुट्ठगामट्ठकथा।
Vatthuṭṭhagāmaṭṭhakathā.
१६६.
166.
तिणं वा पन पण्णं वा, लतं वा कट्ठमेव वा।
Tiṇaṃ vā pana paṇṇaṃ vā, lataṃ vā kaṭṭhameva vā;
भण्डग्घेनेव कातब्बो, गण्हन्तो तत्थजातकं॥
Bhaṇḍaggheneva kātabbo, gaṇhanto tatthajātakaṃ.
१६७.
167.
महग्घे पन रुक्खस्मिं, छिन्नमत्तेपि नस्सति।
Mahagghe pana rukkhasmiṃ, chinnamattepi nassati;
तच्छेत्वा ठपितो रुक्खो, गहेतब्बो न कोचिपि॥
Tacchetvā ṭhapito rukkho, gahetabbo na kocipi.
१६८.
168.
छिन्दित्वा ठपितं मूले, रुक्खमद्धगतं पन।
Chinditvā ṭhapitaṃ mūle, rukkhamaddhagataṃ pana;
‘‘छड्डितो सामिकेही’’ति, गहेतुं पन वट्टति॥
‘‘Chaḍḍito sāmikehī’’ti, gahetuṃ pana vaṭṭati.
१६९.
169.
लक्खणे छल्लियोनद्धे, न दोसो कोचि गण्हतो।
Lakkhaṇe challiyonaddhe, na doso koci gaṇhato;
अज्झावुत्थं कतं वापि, विनस्सन्तञ्च गण्हतो॥
Ajjhāvutthaṃ kataṃ vāpi, vinassantañca gaṇhato.
१७०.
170.
यो चारक्खट्ठानं पत्वा, कत्वा कम्मट्ठानादीनि।
Yo cārakkhaṭṭhānaṃ patvā, katvā kammaṭṭhānādīni;
चित्ते चिन्तेन्तो वा अञ्ञं, भण्डदेय्यं होतेवस्स॥
Citte cintento vā aññaṃ, bhaṇḍadeyyaṃ hotevassa.
१७१.
171.
वराहब्यग्घच्छतरच्छकादितो।
Varāhabyagghacchataracchakādito;
उपद्दवा मुच्चितुकामताय यो।
Upaddavā muccitukāmatāya yo;
तथेव तं ठानमतिक्कमेति चे।
Tatheva taṃ ṭhānamatikkameti ce;
न कोचि दोसो पन भण्डदेय्यकं॥
Na koci doso pana bhaṇḍadeyyakaṃ.
१७२.
172.
इदमारक्खणट्ठानं, गरुकं सुङ्कघाततो।
Idamārakkhaṇaṭṭhānaṃ, garukaṃ suṅkaghātato;
तस्मा दुक्कटमुद्दिट्ठं, तमनोक्कम्म गच्छतो॥
Tasmā dukkaṭamuddiṭṭhaṃ, tamanokkamma gacchato.
१७३.
173.
एतं परिहरन्तस्स, थेय्यचित्तेन सत्थुना।
Etaṃ pariharantassa, theyyacittena satthunā;
पाराजिकमनुद्दिट्ठं, आकासेनापि गच्छतो॥
Pārājikamanuddiṭṭhaṃ, ākāsenāpi gacchato.
१७४.
174.
तस्मा एत्थ विसेसेन, सतिसम्पन्नचेतसा।
Tasmā ettha visesena, satisampannacetasā;
अप्पमत्तेन होतब्बं, पियसीलेन भिक्खुना॥
Appamattena hotabbaṃ, piyasīlena bhikkhunā.
अरञ्ञट्ठकथा।
Araññaṭṭhakathā.
१७५.
175.
तोयदुल्लभकालस्मिं, भाजने गोपितं जलं।
Toyadullabhakālasmiṃ, bhājane gopitaṃ jalaṃ;
आविञ्जित्वा पवेसेत्वा, छिद्दं कत्वापि वा तथा॥
Āviñjitvā pavesetvā, chiddaṃ katvāpi vā tathā.
१७६.
176.
वापियं वा तळाके वा, भाजनं अत्तनो पन।
Vāpiyaṃ vā taḷāke vā, bhājanaṃ attano pana;
गण्हन्तस्स पवेसेत्वा, भण्डग्घेन विनिद्दिसे॥
Gaṇhantassa pavesetvā, bhaṇḍagghena viniddise.
१७७.
177.
छिन्दतो मरियादं तु, अदिन्नादानपुब्बतो।
Chindato mariyādaṃ tu, adinnādānapubbato;
भूतगामेन सद्धिम्पि, दुक्कटं परिदीपितं॥
Bhūtagāmena saddhimpi, dukkaṭaṃ paridīpitaṃ.
१७८.
178.
अन्तो ठत्वा बहि ठत्वा, छिन्दन्तो उभयत्थपि।
Anto ṭhatvā bahi ṭhatvā, chindanto ubhayatthapi;
बहिअन्तेन कातब्बो, अन्तोअन्तेन मज्झतो॥
Bahiantena kātabbo, antoantena majjhato.
उदककथा।
Udakakathā.
१७९.
179.
वारेन सामणेरा यं, दन्तकट्ठमरञ्ञतो।
Vārena sāmaṇerā yaṃ, dantakaṭṭhamaraññato;
आनेत्वाचरियानम्पि, आहरन्ति सचे पन॥
Ānetvācariyānampi, āharanti sace pana.
१८०.
180.
छिन्दित्वा याव सङ्घस्स, न निय्यादेन्ति ते पन।
Chinditvā yāva saṅghassa, na niyyādenti te pana;
आभतं ताव तं सब्बं, तेसमेव च सन्तकं॥
Ābhataṃ tāva taṃ sabbaṃ, tesameva ca santakaṃ.
१८१.
181.
तस्मा तं थेय्यचित्तेन, गण्हन्तस्स च भिक्खुनो।
Tasmā taṃ theyyacittena, gaṇhantassa ca bhikkhuno;
गरुभण्डञ्च सङ्घस्स, भण्डग्घेन पराभवो॥
Garubhaṇḍañca saṅghassa, bhaṇḍagghena parābhavo.
१८२.
182.
यदा निय्यादितं तेहि, ततो पट्ठाय सङ्घिकं।
Yadā niyyāditaṃ tehi, tato paṭṭhāya saṅghikaṃ;
गण्हन्तस्सापि थेय्याय, अवहारो न विज्जति॥
Gaṇhantassāpi theyyāya, avahāro na vijjati.
१८३.
183.
अरक्खत्ता यथावुड्ढ-मभाजेतब्बतोपि च।
Arakkhattā yathāvuḍḍha-mabhājetabbatopi ca;
सब्बसाधारणत्ता च, अञ्ञं विय न होतिदं॥
Sabbasādhāraṇattā ca, aññaṃ viya na hotidaṃ.
दन्तकट्ठकथा।
Dantakaṭṭhakathā.
१८४.
184.
अग्गिं वा देति सत्थेन, आकोटेति समन्ततो।
Aggiṃ vā deti satthena, ākoṭeti samantato;
आकोटेति विसं वापि, मण्डूकण्टकनामकं॥
Ākoṭeti visaṃ vāpi, maṇḍūkaṇṭakanāmakaṃ.
१८५.
185.
येन वा तेन वा रुक्खो, विनस्सति च डय्हति।
Yena vā tena vā rukkho, vinassati ca ḍayhati;
सब्बत्थ भिक्खुनो तस्स, भण्डदेय्यं पकासितं॥
Sabbattha bhikkhuno tassa, bhaṇḍadeyyaṃ pakāsitaṃ.
वनप्पतिकथा।
Vanappatikathā.
१८६.
186.
सीसतो कण्णतो वापि, गीवतो हत्थतोपि वा।
Sīsato kaṇṇato vāpi, gīvato hatthatopi vā;
छिन्दित्वा वापि मोचेत्वा, गण्हतो थेय्यचेतसा॥
Chinditvā vāpi mocetvā, gaṇhato theyyacetasā.
१८७.
187.
होति मोचितमत्तस्मिं, सीसादीहि पराजयो।
Hoti mocitamattasmiṃ, sīsādīhi parājayo;
थुल्लच्चयं करोन्तस्स, आकड्ढनविकड्ढनं॥
Thullaccayaṃ karontassa, ākaḍḍhanavikaḍḍhanaṃ.
१८८.
188.
हत्था अनीहरित्वाव, वलयं कटकम्पि वा।
Hatthā anīharitvāva, valayaṃ kaṭakampi vā;
अग्गबाहुञ्च घंसन्तो, चारेति अपरापरं॥
Aggabāhuñca ghaṃsanto, cāreti aparāparaṃ.
१८९.
189.
तमाकासगतं चोरो, करोति यदि रक्खति।
Tamākāsagataṃ coro, karoti yadi rakkhati;
सविञ्ञाणकतो मूले, वलयंव न होतिदं॥
Saviññāṇakato mūle, valayaṃva na hotidaṃ.
१९०.
190.
निवत्थं पन वत्थं यो, अच्छिन्दति परस्स चे।
Nivatthaṃ pana vatthaṃ yo, acchindati parassa ce;
परोपि पन लज्जाय, सहसा तं न मुञ्चति॥
Paropi pana lajjāya, sahasā taṃ na muñcati.
१९१.
191.
आकड्ढति च चोरोपि, सो परो ताव रक्खति।
Ākaḍḍhati ca coropi, so paro tāva rakkhati;
परस्स हत्थतो वत्थे, मुत्तमत्ते पराजयो॥
Parassa hatthato vatthe, muttamatte parājayo.
१९२.
192.
सभण्डहारकं भण्डं, नेन्तस्स पठमे पदे।
Sabhaṇḍahārakaṃ bhaṇḍaṃ, nentassa paṭhame pade;
थुल्लच्चयमतिक्कन्ते, दुतियेव चुतो सिया॥
Thullaccayamatikkante, dutiyeva cuto siyā.
१९३.
193.
पातापेति सचे भण्डं, तज्जेत्वा थेय्यचेतनो।
Pātāpeti sace bhaṇḍaṃ, tajjetvā theyyacetano;
परस्स हत्थतो भण्डे, मुत्तमत्ते पराजयो॥
Parassa hatthato bhaṇḍe, muttamatte parājayo.
१९४.
194.
अथापि परिकप्पेत्वा, पातापेति व यो पन।
Athāpi parikappetvā, pātāpeti va yo pana;
तस्स पातापने वुत्तं, दुक्कटामसनेपि च॥
Tassa pātāpane vuttaṃ, dukkaṭāmasanepi ca.
१९५.
195.
फन्दापेति यथावत्थुं, ठाना चावेति चे चुतो।
Phandāpeti yathāvatthuṃ, ṭhānā cāveti ce cuto;
‘‘तिट्ठ तिट्ठा’’ति वदतो, न दोसो छड्डितेपि च॥
‘‘Tiṭṭha tiṭṭhā’’ti vadato, na doso chaḍḍitepi ca.
१९६.
196.
आगन्त्वा थेय्यचित्तेन, पच्छा तं गण्हतो सिया।
Āgantvā theyyacittena, pacchā taṃ gaṇhato siyā;
पाराजिकं तदुद्धारे, सालये सामिके गते॥
Pārājikaṃ taduddhāre, sālaye sāmike gate.
१९७.
197.
गण्हतो सकसञ्ञाय, गहणे पन रक्खति।
Gaṇhato sakasaññāya, gahaṇe pana rakkhati;
भण्डदेय्यं तथा पंसु-कूलसञ्ञाय गण्हतो॥
Bhaṇḍadeyyaṃ tathā paṃsu-kūlasaññāya gaṇhato.
१९८.
198.
‘‘तिट्ठ तिट्ठा’’ति वुत्तो च, छड्डेत्वा पन भण्डकं।
‘‘Tiṭṭha tiṭṭhā’’ti vutto ca, chaḍḍetvā pana bhaṇḍakaṃ;
कत्वाव धुरनिक्खेपं, भीतो चोरा पलायति॥
Katvāva dhuranikkhepaṃ, bhīto corā palāyati.
१९९.
199.
गण्हतो थेय्यचित्तेन, उद्धारे दुक्कटं पुन।
Gaṇhato theyyacittena, uddhāre dukkaṭaṃ puna;
दातब्बमाहरापेन्ते, अदेन्तस्स पराजयो॥
Dātabbamāharāpente, adentassa parājayo.
२००.
200.
‘‘कस्मा? तस्स पयोगेन, छड्डितत्ता’’ति सादरं।
‘‘Kasmā? Tassa payogena, chaḍḍitattā’’ti sādaraṃ;
महाअट्ठकथायं तु, वुत्तमञ्ञासु नागतं॥
Mahāaṭṭhakathāyaṃ tu, vuttamaññāsu nāgataṃ.
हरणकथा।
Haraṇakathā.
२०१.
201.
सम्पजानमुसावादं, ‘‘न गण्हामी’’ति भासतो।
Sampajānamusāvādaṃ, ‘‘na gaṇhāmī’’ti bhāsato;
अदिन्नादानपुब्बत्ता, दुक्कटं होति भिक्खुनो॥
Adinnādānapubbattā, dukkaṭaṃ hoti bhikkhuno.
२०२.
202.
‘‘रहो मया पनेतस्स, ठपितं किं नु दस्सति’’।
‘‘Raho mayā panetassa, ṭhapitaṃ kiṃ nu dassati’’;
इच्चेवं विमतुप्पादे, तस्स थुल्लच्चयं सिया॥
Iccevaṃ vimatuppāde, tassa thullaccayaṃ siyā.
२०३.
203.
तस्मिं दाने निरुस्साहे, परो चे निक्खिपे धुरं।
Tasmiṃ dāne nirussāhe, paro ce nikkhipe dhuraṃ;
उभिन्नं धुरनिक्खेपे, भिक्खु होति पराजितो॥
Ubhinnaṃ dhuranikkhepe, bhikkhu hoti parājito.
२०४.
204.
चित्तेनादातुकामोव, ‘‘दस्सामी’’ति मुखेन चे।
Cittenādātukāmova, ‘‘dassāmī’’ti mukhena ce;
वदतो धुरनिक्खेपे, सामिनो हि पराजयो॥
Vadato dhuranikkhepe, sāmino hi parājayo.
उपनिधिकथा।
Upanidhikathā.
२०५.
205.
सुङ्कघातस्स अन्तोव, ठत्वा पातेति चे बहि।
Suṅkaghātassa antova, ṭhatvā pāteti ce bahi;
धुवं पतति चे हत्था, मुत्तमत्ते पराजयो॥
Dhuvaṃ patati ce hatthā, muttamatte parājayo.
२०६.
206.
तं रुक्खे खाणुके वापि, हुत्वा पटिहतं पुन।
Taṃ rukkhe khāṇuke vāpi, hutvā paṭihataṃ puna;
वातुक्खित्तम्पि वा अन्तो, सचे पतति रक्खति॥
Vātukkhittampi vā anto, sace patati rakkhati.
२०७.
207.
पतित्वा भूमियं पच्छा, वट्टन्तं पन भण्डकं।
Patitvā bhūmiyaṃ pacchā, vaṭṭantaṃ pana bhaṇḍakaṃ;
सचे पविसत्यन्तोव, तस्स पाराजिकं सिया॥
Sace pavisatyantova, tassa pārājikaṃ siyā.
२०८.
208.
ठत्वा ठत्वा पवट्टन्तं, पविट्ठं चे पराजयो।
Ṭhatvā ṭhatvā pavaṭṭantaṃ, paviṭṭhaṃ ce parājayo;
अतिट्ठमानं वट्टित्वा, पविट्ठं पन रक्खति॥
Atiṭṭhamānaṃ vaṭṭitvā, paviṭṭhaṃ pana rakkhati.
२०९.
209.
इति वुत्तं दळ्हं कत्वा, कुरुन्दट्ठकथादिसु।
Iti vuttaṃ daḷhaṃ katvā, kurundaṭṭhakathādisu;
सारतो तं गहेतब्बं, युत्तं विय च दिस्सति॥
Sārato taṃ gahetabbaṃ, yuttaṃ viya ca dissati.
२१०.
210.
सयं वा यदि वट्टेति, वट्टापेति परेन वा।
Sayaṃ vā yadi vaṭṭeti, vaṭṭāpeti parena vā;
अट्ठत्वा वट्टमानं तं, गतं नासकरं सिया॥
Aṭṭhatvā vaṭṭamānaṃ taṃ, gataṃ nāsakaraṃ siyā.
२११.
211.
ठत्वा ठत्वा सचे अन्तो, बहि गच्छति रक्खति।
Ṭhatvā ṭhatvā sace anto, bahi gacchati rakkhati;
ठपिते सुद्धचित्तेन, सयं वट्टति वट्टति॥
Ṭhapite suddhacittena, sayaṃ vaṭṭati vaṭṭati.
२१२.
212.
गच्छन्ते पन याने वा, गजे वा तं ठपेति चे।
Gacchante pana yāne vā, gaje vā taṃ ṭhapeti ce;
बहि नीहरणत्थाय, नावहारोपि नीहटे॥
Bahi nīharaṇatthāya, nāvahāropi nīhaṭe.
२१३.
213.
ठपिते ठितयाने वा, पयोगेन विना गते।
Ṭhapite ṭhitayāne vā, payogena vinā gate;
सतिपि थेय्यचित्तस्मिं, अवहारो न विज्जति॥
Satipi theyyacittasmiṃ, avahāro na vijjati.
२१४.
214.
सचे पाजेति तं यानं, ठपेत्वा यानके मणिं।
Sace pājeti taṃ yānaṃ, ṭhapetvā yānake maṇiṃ;
सिया पाराजिकं तस्स, सीमातिक्कमने पन॥
Siyā pārājikaṃ tassa, sīmātikkamane pana.
२१५.
215.
सुङ्कट्ठाने मतं सुङ्कं, गन्तुं दत्वाव वट्टति।
Suṅkaṭṭhāne mataṃ suṅkaṃ, gantuṃ datvāva vaṭṭati;
सेसो इध कथामग्गो, अरञ्ञट्ठकथासमो॥
Seso idha kathāmaggo, araññaṭṭhakathāsamo.
सुङ्कघातकथा।
Suṅkaghātakathā.
२१६.
216.
अन्तोजातं धनक्कीतं, दिन्नं वा पन केनचि।
Antojātaṃ dhanakkītaṃ, dinnaṃ vā pana kenaci;
दासं करमरानीतं, हरन्तस्स पराजयो॥
Dāsaṃ karamarānītaṃ, harantassa parājayo.
२१७.
217.
भुजिस्सं वा हरन्तस्स, मानुसं मातरापि वा।
Bhujissaṃ vā harantassa, mānusaṃ mātarāpi vā;
पितराठपितं वापि, अवहारो न विज्जति॥
Pitarāṭhapitaṃ vāpi, avahāro na vijjati.
२१८.
218.
तं पलापेतुकामोव, उक्खिपित्वा भुजेहि वा।
Taṃ palāpetukāmova, ukkhipitvā bhujehi vā;
तं ठितट्ठानतो किञ्चि, सङ्कामेति पराजयो॥
Taṃ ṭhitaṭṭhānato kiñci, saṅkāmeti parājayo.
२१९.
219.
तज्जेत्वा पदसा दासं, नेन्तस्स पदवारतो।
Tajjetvā padasā dāsaṃ, nentassa padavārato;
होन्ति आपत्तियो वुत्ता, तस्स थुल्लच्चयादयो॥
Honti āpattiyo vuttā, tassa thullaccayādayo.
२२०.
220.
हत्थादीसु गहेत्वा तं, कड्ढतोपि पराजयो।
Hatthādīsu gahetvā taṃ, kaḍḍhatopi parājayo;
‘‘गच्छ याहि पलाया’’ति, वदतोपि अयं नयो॥
‘‘Gaccha yāhi palāyā’’ti, vadatopi ayaṃ nayo.
२२१.
221.
वेगसाव पलायन्तं, ‘‘पलाया’’ति च भासतो।
Vegasāva palāyantaṃ, ‘‘palāyā’’ti ca bhāsato;
होति पाराजिकेनस्स, अनापत्ति हि भिक्खुनो॥
Hoti pārājikenassa, anāpatti hi bhikkhuno.
२२२.
222.
सणिकं पन गच्छन्तं, सचे वदति सोपि च।
Saṇikaṃ pana gacchantaṃ, sace vadati sopi ca;
सीघं गच्छति चे तस्स, वचनेन पराजयो॥
Sīghaṃ gacchati ce tassa, vacanena parājayo.
२२३.
223.
पलायित्वा सचे अञ्ञं, गामं वा निगमम्पि वा।
Palāyitvā sace aññaṃ, gāmaṃ vā nigamampi vā;
गतं दिस्वा ततो तञ्चे, पलापेति पराजयो॥
Gataṃ disvā tato tañce, palāpeti parājayo.
पाणकथा।
Pāṇakathā.
२२४.
224.
थेय्या सप्पकरण्डं चे, परामसति दुक्कटं।
Theyyā sappakaraṇḍaṃ ce, parāmasati dukkaṭaṃ;
फन्दापेति यथावत्थुं, ठानतो चावने चुतो॥
Phandāpeti yathāvatthuṃ, ṭhānato cāvane cuto.
२२५.
225.
उग्घाटेत्वा करण्डं तु, सप्पमुद्धरतो पन।
Ugghāṭetvā karaṇḍaṃ tu, sappamuddharato pana;
करण्डतलतो मुत्ते, नङ्गुट्ठे तु पराजयो॥
Karaṇḍatalato mutte, naṅguṭṭhe tu parājayo.
२२६.
226.
घंसित्वा कड्ढतो सप्पं, नङ्गुट्ठे मुखवट्टितो।
Ghaṃsitvā kaḍḍhato sappaṃ, naṅguṭṭhe mukhavaṭṭito;
तस्स सप्पकरण्डस्स, मुत्तमत्ते पराजयो॥
Tassa sappakaraṇḍassa, muttamatte parājayo.
२२७.
227.
करण्डं विवरित्वा चे, पक्कोसन्तस्स नामतो।
Karaṇḍaṃ vivaritvā ce, pakkosantassa nāmato;
सो निक्खमति चे सप्पो, तस्स पाराजिकं सिया॥
So nikkhamati ce sappo, tassa pārājikaṃ siyā.
२२८.
228.
तथा कत्वा तु मण्डूक-मूसिकानं रवम्पि वा।
Tathā katvā tu maṇḍūka-mūsikānaṃ ravampi vā;
पक्कोसन्तस्स नामेन, निक्खन्तेपि पराजयो॥
Pakkosantassa nāmena, nikkhantepi parājayo.
२२९.
229.
मुखं अविवरित्वाव, करोन्तस्सेवमेव च।
Mukhaṃ avivaritvāva, karontassevameva ca;
येन केनचि निक्खन्ते, सप्पे पाराजिकं सिया॥
Yena kenaci nikkhante, sappe pārājikaṃ siyā.
२३०.
230.
मुखे विवरिते सप्पो, सयमेव पलायति।
Mukhe vivarite sappo, sayameva palāyati;
न पक्कोसति चे तस्स, भण्डदेय्यमुदीरितं॥
Na pakkosati ce tassa, bhaṇḍadeyyamudīritaṃ.
अपदकथा।
Apadakathā.
२३१.
231.
थेय्यचित्तेन यो हत्थिं, करोतामसनादयो।
Theyyacittena yo hatthiṃ, karotāmasanādayo;
होन्ति आपत्तियो तस्स, तिविधा दुक्कटादयो॥
Honti āpattiyo tassa, tividhā dukkaṭādayo.
२३२.
232.
सालायं ठितहत्थिस्स, अन्तोवत्थङ्गणेसुपि।
Sālāyaṃ ṭhitahatthissa, antovatthaṅgaṇesupi;
ठानं साला च वत्थु च, अङ्गणं सकलं सिया॥
Ṭhānaṃ sālā ca vatthu ca, aṅgaṇaṃ sakalaṃ siyā.
२३३.
233.
अबद्धस्स हि बद्धस्स, ठितट्ठानञ्च बन्धनं।
Abaddhassa hi baddhassa, ṭhitaṭṭhānañca bandhanaṃ;
तस्मा तेसं वसा हत्थिं, हरतो कारये बुधो॥
Tasmā tesaṃ vasā hatthiṃ, harato kāraye budho.
२३४.
234.
नगरस्स बहिद्धा तु, ठितस्स पन हत्थिनो।
Nagarassa bahiddhā tu, ṭhitassa pana hatthino;
ठितट्ठानं भवे ठानं, पदवारेन कारये॥
Ṭhitaṭṭhānaṃ bhave ṭhānaṃ, padavārena kāraye.
२३५.
235.
निपन्नस्स गजस्सेकं, ठानं तं उट्ठपेति चे।
Nipannassa gajassekaṃ, ṭhānaṃ taṃ uṭṭhapeti ce;
तस्मिं उट्ठितमत्ते तु, तस्स पाराजिकं सिया॥
Tasmiṃ uṭṭhitamatte tu, tassa pārājikaṃ siyā.
२३६.
236.
एसेव च नयो ञेय्यो, तुरङ्गमहिसादिसु।
Eseva ca nayo ñeyyo, turaṅgamahisādisu;
नत्थि किञ्चिपि वत्तब्बं, द्विपदेपि बहुप्पदे॥
Natthi kiñcipi vattabbaṃ, dvipadepi bahuppade.
चतुप्पदकथा।
Catuppadakathā.
२३७.
237.
परेसन्ति विजानित्वा, परेसं सन्तकं धनं।
Paresanti vijānitvā, paresaṃ santakaṃ dhanaṃ;
गरुकं थेय्यचित्तेन, ठाना चावेति चे चुतो॥
Garukaṃ theyyacittena, ṭhānā cāveti ce cuto.
२३८.
238.
अनापत्ति ससञ्ञिस्स, तिरच्छानपरिग्गहे।
Anāpatti sasaññissa, tiracchānapariggahe;
तावकालिकविस्सास-ग्गाहे पेतपरिग्गहे॥
Tāvakālikavissāsa-ggāhe petapariggahe.
२३९.
239.
यो पनेत्थ च वत्तब्बो, पाळिमुत्तविनिच्छयो।
Yo panettha ca vattabbo, pāḷimuttavinicchayo;
तं मयं परतोयेव, भणिस्साम पकिण्णके॥
Taṃ mayaṃ paratoyeva, bhaṇissāma pakiṇṇake.
२४०.
240.
पराजितानेकमलेन वुत्तं।
Parājitānekamalena vuttaṃ;
पाराजिकं यं दुतियं जिनेन।
Pārājikaṃ yaṃ dutiyaṃ jinena;
वुत्तो समासेन मयस्स चत्थो।
Vutto samāsena mayassa cattho;
वत्तुं असेसेन हि को समत्थो॥
Vattuṃ asesena hi ko samattho.
इति विनयविनिच्छये दुतियपाराजिककथा निट्ठिता।
Iti vinayavinicchaye dutiyapārājikakathā niṭṭhitā.
