Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / विनयविनिच्छय-उत्तरविनिच्छय • Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya

ततियपाराजिककथा

Tatiyapārājikakathā

२४१.

241.

मनुस्सजातिं जानन्तो, जीविता यो वियोजये।

Manussajātiṃ jānanto, jīvitā yo viyojaye;

निक्खिपेय्यस्स सत्थं वा, वदेय्य मरणे गुणं॥

Nikkhipeyyassa satthaṃ vā, vadeyya maraṇe guṇaṃ.

२४२.

242.

देसेय्य मरणूपायं, होतायम्पि पराजितो।

Deseyya maraṇūpāyaṃ, hotāyampi parājito;

असन्धेय्योव सो ञेय्यो, द्वेधा भिन्‍नसिला विय॥

Asandheyyova so ñeyyo, dvedhā bhinnasilā viya.

२४३.

243.

वुत्ता पाणातिपातस्स, पयोगा छ महेसिना।

Vuttā pāṇātipātassa, payogā cha mahesinā;

साहत्थिको तथाणत्ति-निस्सग्गिथावरादयो॥

Sāhatthiko tathāṇatti-nissaggithāvarādayo.

२४४.

244.

तत्थ कायेन वा काय-पटिबद्धेन वा सयं।

Tattha kāyena vā kāya-paṭibaddhena vā sayaṃ;

मारेन्तस्स परं घातो, अयं साहत्थिको मतो॥

Mārentassa paraṃ ghāto, ayaṃ sāhatthiko mato.

२४५.

245.

‘‘एवं त्वं पहरित्वा तं, मारेही’’ति च भिक्खुनो।

‘‘Evaṃ tvaṃ paharitvā taṃ, mārehī’’ti ca bhikkhuno;

परस्साणापनं नाम, अयमाणत्तिको नयो॥

Parassāṇāpanaṃ nāma, ayamāṇattiko nayo.

२४६.

246.

दूरं मारेतुकामस्स, उसुआदिनिपातनं।

Dūraṃ māretukāmassa, usuādinipātanaṃ;

कायेन पटिबद्धेन, अयं निस्सग्गियो विधि॥

Kāyena paṭibaddhena, ayaṃ nissaggiyo vidhi.

२४७.

247.

असञ्‍चारिमुपायेन, मारणत्थं परस्स च।

Asañcārimupāyena, māraṇatthaṃ parassa ca;

ओपातादिविधानं तु, पयोगो थावरो अयं॥

Opātādividhānaṃ tu, payogo thāvaro ayaṃ.

२४८.

248.

परं मारेतुकामस्स, विज्‍जाय जप्पनं पन।

Paraṃ māretukāmassa, vijjāya jappanaṃ pana;

अयं विज्‍जामयो नाम, पयोगो पञ्‍चमो मतो॥

Ayaṃ vijjāmayo nāma, payogo pañcamo mato.

२४९.

249.

समत्था मारणे या च, इद्धि कम्मविपाकजा।

Samatthā māraṇe yā ca, iddhi kammavipākajā;

अयमिद्धिमयो नाम, पयोगो समुदीरितो॥

Ayamiddhimayo nāma, payogo samudīrito.

२५०.

250.

एकेको दुविधो तत्थ, होतीति परिदीपितो।

Ekeko duvidho tattha, hotīti paridīpito;

उद्देसोपि अनुद्देसो, भेदो तेसमयं पन॥

Uddesopi anuddeso, bhedo tesamayaṃ pana.

२५१.

251.

बहुस्वपि यमुद्दिस्स, पहारं देति चे पन।

Bahusvapi yamuddissa, pahāraṃ deti ce pana;

मरणेन च तस्सेव, कम्मुना तेन बज्झति॥

Maraṇena ca tasseva, kammunā tena bajjhati.

२५२.

252.

अनुद्दिस्स पहारेपि, यस्स कस्सचि देहिनो।

Anuddissa pahārepi, yassa kassaci dehino;

पहारप्पच्‍चया तस्स, मरणं चे पराजयो॥

Pahārappaccayā tassa, maraṇaṃ ce parājayo.

२५३.

253.

मते पहटमत्ते वा, पच्छा मुभयथापि च।

Mate pahaṭamatte vā, pacchā mubhayathāpi ca;

हन्ता पहटमत्तस्मिं, कम्मुना तेन बज्झति॥

Hantā pahaṭamattasmiṃ, kammunā tena bajjhati.

२५४.

254.

एवं साहत्थिको ञेय्यो, तथा आणत्तिकोपि च।

Evaṃ sāhatthiko ñeyyo, tathā āṇattikopi ca;

एत्तावता समासेन, द्वे पयोगा हि दस्सिता॥

Ettāvatā samāsena, dve payogā hi dassitā.

२५५.

255.

वत्थु कालो च देसो च, सत्थञ्‍च इरियापथो।

Vatthu kālo ca deso ca, satthañca iriyāpatho;

करणस्स विसेसोति, छ आणत्तिनियामका॥

Karaṇassa visesoti, cha āṇattiniyāmakā.

२५६.

256.

मारेतब्बो हि यो तत्थ, सो ‘‘वत्थू’’ति पवुच्‍चति।

Māretabbo hi yo tattha, so ‘‘vatthū’’ti pavuccati;

पुब्बण्हादि सिया कालो, सत्तानं योब्बनादि च॥

Pubbaṇhādi siyā kālo, sattānaṃ yobbanādi ca.

२५७.

257.

देसो गामादि विञ्‍ञेय्यो, सत्थं तं सत्तमारणं।

Deso gāmādi viññeyyo, satthaṃ taṃ sattamāraṇaṃ;

मारेतब्बस्स सत्तस्स, निसज्‍जादिरियापथो

Māretabbassa sattassa, nisajjādiriyāpatho.

२५८.

258.

विज्झनं भेदनञ्‍चापि, छेदनं ताळनम्पि वा।

Vijjhanaṃ bhedanañcāpi, chedanaṃ tāḷanampi vā;

एवमादिविधोनेको, विसेसो करणस्स तु॥

Evamādividhoneko, viseso karaṇassa tu.

२५९.

259.

‘‘यं मारेही’’ति आणत्तो, अञ्‍ञं मारेति चे ततो।

‘‘Yaṃ mārehī’’ti āṇatto, aññaṃ māreti ce tato;

‘‘पुरतो पहरित्वान, मारेही’’ति च भासितो॥

‘‘Purato paharitvāna, mārehī’’ti ca bhāsito.

२६०.

260.

पच्छतो पस्सतो वापि, पहरित्वान मारिते।

Pacchato passato vāpi, paharitvāna mārite;

वत्थाणत्ति विसङ्केता, मूलट्ठो पन मुच्‍चति॥

Vatthāṇatti visaṅketā, mūlaṭṭho pana muccati.

२६१.

261.

वत्थुं तं अविरज्झित्वा, यथाणत्तिञ्‍च मारिते।

Vatthuṃ taṃ avirajjhitvā, yathāṇattiñca mārite;

उभयेसं यथाकालं, कम्मबद्धो उदीरितो॥

Ubhayesaṃ yathākālaṃ, kammabaddho udīrito.

२६२.

262.

आणत्तो ‘‘अज्‍ज पुब्बण्हे, मारेही’’ति च यो पन।

Āṇatto ‘‘ajja pubbaṇhe, mārehī’’ti ca yo pana;

सो चे मारेति सायन्हे, मूलट्ठो परिमुच्‍चति॥

So ce māreti sāyanhe, mūlaṭṭho parimuccati.

२६३.

263.

आणत्तस्सेव सो वुत्तो।

Āṇattasseva so vutto;

कम्मबद्धो महेसिना।

Kammabaddho mahesinā;

कालस्स हि विसङ्केता।

Kālassa hi visaṅketā;

दोसो नाणापकस्स सो॥

Doso nāṇāpakassa so.

२६४.

264.

‘‘अज्‍ज मारेहि पुब्बण्हे, स्वेवा’’ति अनियामिते।

‘‘Ajja mārehi pubbaṇhe, svevā’’ti aniyāmite;

यदा कदाचि पुब्बण्हे, विसङ्केतो न मारिते॥

Yadā kadāci pubbaṇhe, visaṅketo na mārite.

२६५.

265.

एतेनेव उपायेन, कालभेदेसु सब्बसो।

Eteneva upāyena, kālabhedesu sabbaso;

सङ्केतो च विसङ्केतो, वेदितब्बो विभाविना॥

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbo vibhāvinā.

२६६.

266.

‘‘इमं गामे ठितं वेरिं, मारेही’’ति च भासितो।

‘‘Imaṃ gāme ṭhitaṃ veriṃ, mārehī’’ti ca bhāsito;

सचे सो पन मारेति, ठितं तं यत्थ कत्थचि॥

Sace so pana māreti, ṭhitaṃ taṃ yattha katthaci.

२६७.

267.

नत्थि तस्स विसङ्केतो, उभो बज्झन्ति कम्मुना।

Natthi tassa visaṅketo, ubho bajjhanti kammunā;

‘‘गामेयेवा’’ति आणत्तो, वने वा सावधारणं॥

‘‘Gāmeyevā’’ti āṇatto, vane vā sāvadhāraṇaṃ.

२६८.

268.

‘‘वनेयेवा’’ति वा वुत्तो, गामे मारेति चेपि वा।

‘‘Vaneyevā’’ti vā vutto, gāme māreti cepi vā;

विसङ्केतो विञ्‍ञातब्बो, मूलट्ठो परिमुच्‍चति॥

Visaṅketo viññātabbo, mūlaṭṭho parimuccati.

२६९.

269.

एतेनेव उपायेन, सब्बदेसेसु भेदतो।

Eteneva upāyena, sabbadesesu bhedato;

सङ्केतो च विसङ्केतो, वेदितब्बोव विञ्‍ञुना॥

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbova viññunā.

२७०.

270.

‘‘सत्थेन पन मारेहि, आणत्तो’’ति च केनचि।

‘‘Satthena pana mārehi, āṇatto’’ti ca kenaci;

येन केनचि सत्थेन, विसङ्केतो न मारिते॥

Yena kenaci satthena, visaṅketo na mārite.

२७१.

271.

‘‘इमिना वासिना ही’’ति, वुत्तो अञ्‍ञेन वासिना।

‘‘Iminā vāsinā hī’’ti, vutto aññena vāsinā;

‘‘इमस्सासिस्स वापि त्वं, धारायेताय मारय’’॥

‘‘Imassāsissa vāpi tvaṃ, dhārāyetāya māraya’’.

२७२.

272.

इति वुत्तो सचे वेरिं, धाराय इतराय वा।

Iti vutto sace veriṃ, dhārāya itarāya vā;

थरुना वापि तुण्डेन, विसङ्केतोव मारिते॥

Tharunā vāpi tuṇḍena, visaṅketova mārite.

२७३.

273.

एतेनेव उपायेन, सब्बावुधकजातिसु

Eteneva upāyena, sabbāvudhakajātisu;

सङ्केतो च विसङ्केतो, वेदितब्बो विसेसतो॥

Saṅketo ca visaṅketo, veditabbo visesato.

२७४.

274.

‘‘गच्छन्तमेनं मारेहि’’, इति वुत्तो परेन सो।

‘‘Gacchantamenaṃ mārehi’’, iti vutto parena so;

मारेति नं निसिन्‍नं चे, विसङ्केतो न विज्‍जति॥

Māreti naṃ nisinnaṃ ce, visaṅketo na vijjati.

२७५.

275.

‘‘निसिन्‍नंयेव मारेहि’’, ‘‘गच्छन्तंयेव वा’’ति च।

‘‘Nisinnaṃyeva mārehi’’, ‘‘gacchantaṃyeva vā’’ti ca;

वुत्तो मारेति गच्छन्तं, निसिन्‍नं वा यथाक्‍कमं॥

Vutto māreti gacchantaṃ, nisinnaṃ vā yathākkamaṃ.

२७६.

276.

विसङ्केतन्ति ञातब्बं, भिक्खुना विनयञ्‍ञुना।

Visaṅketanti ñātabbaṃ, bhikkhunā vinayaññunā;

एसेव च नयो ञेय्यो, सब्बिरियापथेसु च॥

Eseva ca nayo ñeyyo, sabbiriyāpathesu ca.

२७७.

277.

‘‘मारेही’’ति च विज्झित्वा, आणत्तो हि परेन सो।

‘‘Mārehī’’ti ca vijjhitvā, āṇatto hi parena so;

विज्झित्वाव तमारेति, विसङ्केतो न विज्‍जति॥

Vijjhitvāva tamāreti, visaṅketo na vijjati.

२७८.

278.

‘‘मारेही’’ति च विज्झित्वा, आणत्तो हि परेन सो।

‘‘Mārehī’’ti ca vijjhitvā, āṇatto hi parena so;

छिन्दित्वा यदि मारेति, विसङ्केतोव होति सो॥

Chinditvā yadi māreti, visaṅketova hoti so.

२७९.

279.

एतेनेव उपायेन, सब्बेसु करणेसुपि

Eteneva upāyena, sabbesu karaṇesupi;

सङ्केते च विसङ्केते, वेदितब्बो विनिच्छयो॥

Saṅkete ca visaṅkete, veditabbo vinicchayo.

२८०.

280.

दीघं रस्सं किसं थूलं, काळं ओदातमेव वा।

Dīghaṃ rassaṃ kisaṃ thūlaṃ, kāḷaṃ odātameva vā;

आणत्तो अनियामेत्वा, मारेहीति च केनचि॥

Āṇatto aniyāmetvā, mārehīti ca kenaci.

२८१.

281.

सोपि यं किञ्‍चि आणत्तो, सचे मारेति तादिसं।

Sopi yaṃ kiñci āṇatto, sace māreti tādisaṃ;

नत्थि तत्थ विसङ्केतो, उभिन्‍नम्पि पराजयो॥

Natthi tattha visaṅketo, ubhinnampi parājayo.

२८२.

282.

मनुस्सं किञ्‍चि उद्दिस्स, सचे खणतिवाटकं।

Manussaṃ kiñci uddissa, sace khaṇativāṭakaṃ;

खणन्तस्स च ओपातं, होति आपत्ति दुक्‍कटं॥

Khaṇantassa ca opātaṃ, hoti āpatti dukkaṭaṃ.

२८३.

283.

दुक्खस्सुप्पत्तिया तत्थ, तस्स थुल्‍लच्‍चयं सिया।

Dukkhassuppattiyā tattha, tassa thullaccayaṃ siyā;

पतित्वा च मते तस्मिं, तस्स पाराजिकं भवे॥

Patitvā ca mate tasmiṃ, tassa pārājikaṃ bhave.

२८४.

284.

निपतित्वा पनञ्‍ञस्मिं, मते दोसो न विज्‍जति।

Nipatitvā panaññasmiṃ, mate doso na vijjati;

अनुद्दिस्सकमोपातो, खतो होति सचे पन॥

Anuddissakamopāto, khato hoti sace pana.

२८५.

285.

‘‘पतित्वा एत्थ यो कोचि, मरतू’’ति हि यत्तका।

‘‘Patitvā ettha yo koci, maratū’’ti hi yattakā;

मरन्ति निपतित्वा चे, दोसा होन्तिस्स तत्तका॥

Maranti nipatitvā ce, dosā hontissa tattakā.

२८६.

286.

आनन्तरियवत्थुस्मिं, आनन्तरियकं वदे।

Ānantariyavatthusmiṃ, ānantariyakaṃ vade;

तथा थुल्‍लच्‍चयादीनं, होन्ति थुल्‍लच्‍चयादयो॥

Tathā thullaccayādīnaṃ, honti thullaccayādayo.

२८७.

287.

पतित्वा गब्भिनी तस्मिं, सगब्भा चे मरिस्सति।

Patitvā gabbhinī tasmiṃ, sagabbhā ce marissati;

होन्ति पाणातिपाता द्वे, एकोवेकेकधंसने॥

Honti pāṇātipātā dve, ekovekekadhaṃsane.

२८८.

288.

अनुबन्धेत्थ चोरेहि, पतित्वा चे मरिस्सति।

Anubandhettha corehi, patitvā ce marissati;

ओपातखणकस्सेव, होति पाराजिकं किर॥

Opātakhaṇakasseva, hoti pārājikaṃ kira.

२८९.

289.

वेरिनो तत्थ पातेत्वा, सचे मारेन्ति वेरिनो।

Verino tattha pātetvā, sace mārenti verino;

पतितं तत्थ मारेन्ति, नीहरित्वा सचे बहि॥

Patitaṃ tattha mārenti, nīharitvā sace bahi.

२९०.

290.

निब्बत्तित्वा हि ओपाते, मता चे ओपपातिका।

Nibbattitvā hi opāte, matā ce opapātikā;

असक्‍कोन्ता च निक्खन्तुं, सब्बत्थ च पराजयो॥

Asakkontā ca nikkhantuṃ, sabbattha ca parājayo.

२९१.

291.

यक्खादयो पनुद्दिस्स, खणने दुक्खसम्भवे।

Yakkhādayo panuddissa, khaṇane dukkhasambhave;

दुक्‍कटं मरणे वत्थु-वसा थुल्‍लच्‍चयादयो॥

Dukkaṭaṃ maraṇe vatthu-vasā thullaccayādayo.

२९२.

292.

मनुस्सेयेव उद्दिस्स, खते ओपातके पन।

Manusseyeva uddissa, khate opātake pana;

अनापत्ति पतित्वा हि, यक्खादीसु मतेसुपि॥

Anāpatti patitvā hi, yakkhādīsu matesupi.

२९३.

293.

तथा यक्खादयो पाणे, खते उद्दिस्स भिक्खुना।

Tathā yakkhādayo pāṇe, khate uddissa bhikkhunā;

निपतित्वा मरन्तेसु, मनुस्सेसुप्ययं नयो॥

Nipatitvā marantesu, manussesupyayaṃ nayo.

२९४.

294.

‘‘पाणिनो एत्थ बज्झित्वा, मरन्तू’’ति अनुद्दिसं।

‘‘Pāṇino ettha bajjhitvā, marantū’’ti anuddisaṃ;

पासं ओड्डेति यो तत्थ, सचे बज्झन्ति पाणिनो॥

Pāsaṃ oḍḍeti yo tattha, sace bajjhanti pāṇino.

२९५.

295.

हत्थतो मुत्तमत्तस्मिं, तस्स पाराजिकं सिया।

Hatthato muttamattasmiṃ, tassa pārājikaṃ siyā;

आनन्तरियवत्थुस्मिं, आनन्तरियमेव च॥

Ānantariyavatthusmiṃ, ānantariyameva ca.

२९६.

296.

उद्दिस्स हि कते पासे, यं पनुद्दिस्स ओड्डितो।

Uddissa hi kate pāse, yaṃ panuddissa oḍḍito;

बन्धनेसु तदञ्‍ञेसं, अनापत्ति पकासिता॥

Bandhanesu tadaññesaṃ, anāpatti pakāsitā.

२९७.

297.

मूलेन वा मुधा वापि, दिन्‍ने पासे परस्स हि।

Mūlena vā mudhā vāpi, dinne pāse parassa hi;

मूलट्ठस्सेव होतीति, कम्मबद्धो नियामितो॥

Mūlaṭṭhasseva hotīti, kammabaddho niyāmito.

२९८.

298.

येन लद्धो सचे लोपि, पासमुग्गळितम्पि वा।

Yena laddho sace lopi, pāsamuggaḷitampi vā;

थिरं वापि करोतेवं, उभिन्‍नं कम्मबन्धनं॥

Thiraṃ vāpi karotevaṃ, ubhinnaṃ kammabandhanaṃ.

२९९.

299.

यो पासं उग्गळापेत्वा, याति पापभया सचे।

Yo pāsaṃ uggaḷāpetvā, yāti pāpabhayā sace;

तं दिस्वा पुन अञ्‍ञोपि, सण्ठपेति हि तत्थ च॥

Taṃ disvā puna aññopi, saṇṭhapeti hi tattha ca.

३००.

300.

बद्धा बद्धा मरन्ति चे, मूलट्ठो न च मुच्‍चति।

Baddhā baddhā maranti ce, mūlaṭṭho na ca muccati;

ठपेत्वा गहितट्ठाने, पासयट्ठिं विमुच्‍चति॥

Ṭhapetvā gahitaṭṭhāne, pāsayaṭṭhiṃ vimuccati.

३०१.

301.

गोपेत्वापि न मोक्खो हि, पासयट्ठिं सयंकतं।

Gopetvāpi na mokkho hi, pāsayaṭṭhiṃ sayaṃkataṃ;

तमञ्‍ञो पुन गण्हित्वा, सण्ठपेति सचे पन॥

Tamañño puna gaṇhitvā, saṇṭhapeti sace pana.

३०२.

302.

तप्पच्‍चया मरन्तेसु, मूलट्ठो न च मुच्‍चति।

Tappaccayā marantesu, mūlaṭṭho na ca muccati;

नासेत्वा सब्बसो वा तं, झापेत्वा वा विमुच्‍चति॥

Nāsetvā sabbaso vā taṃ, jhāpetvā vā vimuccati.

३०३.

303.

रोपेन्तस्स च सूलं वा, सज्‍जेन्तस्स अदूहलं।

Ropentassa ca sūlaṃ vā, sajjentassa adūhalaṃ;

ओपातेन च पासेन, सदिसोव विनिच्छयो॥

Opātena ca pāsena, sadisova vinicchayo.

३०४.

304.

अनापत्ति असञ्‍चिच्‍च, अजानन्तस्स भिक्खुनो।

Anāpatti asañcicca, ajānantassa bhikkhuno;

तथामरणचित्तस्स, मतेप्युम्मत्तकादिनो॥

Tathāmaraṇacittassa, matepyummattakādino.

३०५.

305.

मनुस्सपाणिम्हि च पाणसञ्‍ञिता।

Manussapāṇimhi ca pāṇasaññitā;

सचस्स चित्तं मरणूपसंहितं।

Sacassa cittaṃ maraṇūpasaṃhitaṃ;

उपक्‍कमो तेन च तस्स नासो।

Upakkamo tena ca tassa nāso;

पञ्‍चेत्थ अङ्गानि मनुस्सघाते॥

Pañcettha aṅgāni manussaghāte.

इति विनयविनिच्छये ततियपाराजिककथा निट्ठिता।

Iti vinayavinicchaye tatiyapārājikakathā niṭṭhitā.





© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact