| Library / Tipiṭaka / д̇ибидага • Tipiṭaka / жуул̣анид̣̇д̣̇зса-адтагат̇аа • Cūḷaniddesa-aṭṭhakathā |
5. д̇ход̇агамаан̣авасуд̇д̇анид̣̇д̣̇зсаван̣н̣анаа
5. Dhotakamāṇavasuttaniddesavaṇṇanā
30. бан̃жамз д̇ход̇агасуд̇д̇з – ваажаабхиган̇каамийд̇и ваажам̣ абхиган̇каами. сигкз ниб̣б̣аанамад̇д̇анод̇и ад̇д̇ано рааг̇аад̣̇ийнам̣ ниб̣б̣аанад̇т̇ааяа ад̇хисийлаад̣̇ийни сигкзяяа. нид̣̇д̣̇зсз абуб̣б̣ам̣ над̇т̇и.
30. Pañcame dhotakasutte – vācābhikaṅkhāmīti vācaṃ abhikaṅkhāmi. Sikkhe nibbānamattanoti attano rāgādīnaṃ nibbānatthāya adhisīlādīni sikkheyya. Niddese apubbaṃ natthi.
31.
31.
ид̇од̇и мама мукад̇о.
Itoti mama mukhato.
нид̣̇д̣̇зсз аад̇аббанд̇и гилзсад̇аабанам̣. уссааханд̇и асан̇гожам̣. уссол̣хийнд̇и б̣алававийрияам̣. т̇ааманд̇и асит̇илам̣. д̇хид̇инд̇и д̇хааран̣ам̣. вийрияам̣ гарохийд̇и бараггамам̣ гарохи. чанд̣̇ам̣ ж̇анзхийд̇и ружим̣ уббаад̣̇зхи.
Niddese ātappanti kilesatāpanaṃ. Ussāhanti asaṅkocaṃ. Ussoḷhīnti balavavīriyaṃ. Thāmanti asithilaṃ. Dhitinti dhāraṇaṃ. Vīriyaṃ karohīti parakkamaṃ karohi. Chandaṃ janehīti ruciṃ uppādehi.
32. звам̣ вуд̇д̇з ад̇д̇амано д̇ход̇аго бхаг̇аванд̇ам̣ абхид̇т̇авамаано гат̇ам̣гат̇аабамогкам̣ яаажанд̇о ‘‘бассаамаха’’нд̇и г̇аат̇амааха. д̇ад̇т̇а бассаамахам̣ д̣̇звамануссалогзд̇и бассаами ахам̣ д̣̇звамануссалогз. д̇ам̣ д̇ам̣ намассаамийд̇и д̇ам̣ зваруубам̣ д̇ам̣ намассаами. бамун̃жаад̇и баможзхи.
32. Evaṃ vutte attamano dhotako bhagavantaṃ abhitthavamāno kathaṃkathāpamokkhaṃ yācanto ‘‘passāmaha’’nti gāthamāha. Tattha passāmahaṃ devamanussaloketi passāmi ahaṃ devamanussaloke. Taṃ taṃ namassāmīti taṃ evarūpaṃ taṃ namassāmi. Pamuñcāti pamocehi.
нид̣̇д̣̇зсз бажжзгаб̣уд̣̇д̇хаад̇и д̇ам̣ д̇ам̣ аарамман̣ам̣ баадиязггам̣ жад̇усажжам̣ саяамзва б̣уд̣̇д̇хаа бадивзд̇хаббад̇д̇аад̇и бажжзгаб̣уд̣̇д̇хаа. сийхасийход̇и ачамбхид̇адтзна сийхаанам̣ ад̇исийхо. нааг̇анааг̇од̇и ниггилзсадтзна, маханд̇адтзна ваа нааг̇аанам̣ ад̇инааг̇о. г̇ан̣иг̇ан̣ийд̇и г̇ан̣аванд̇аанам̣ ад̇ийва г̇ан̣аваа. мунимунийд̇и н̃аан̣аванд̇аанам̣ ад̇ийва н̃аан̣аваа. рааж̇арааж̇аад̇и уд̇д̇амарааж̇аа. мун̃жа манд̇и можзхи мам̣. бамун̃жа манд̇и наанаавид̇хзна мун̃жзхи мам̣. можзхи манд̇и сит̇илам̣ гарохи мам̣. баможзхи манд̇и ад̇ийва сит̇илам̣ гарохи мам̣. уд̣̇д̇хара манд̇и мам̣ сам̣саарабан̇гаа уд̣̇д̇харид̇ваа т̇алз бад̇идтаабзхи. самуд̣̇д̇хара манд̇и саммаа уд̣̇д̇харид̇ваа т̇алз бад̇идтаабзхи мам̣. вудтаабзхийд̇и вижигижчаасаллад̇о абанзд̇ваа висум̣ гаран̣авасзна удтаабзхи.
Niddese paccekabuddhāti taṃ taṃ ārammaṇaṃ pāṭiyekkaṃ catusaccaṃ sayameva buddhā paṭivedhappattāti paccekabuddhā. Sīhasīhoti achambhitaṭṭhena sīhānaṃ atisīho. Nāganāgoti nikkilesaṭṭhena, mahantaṭṭhena vā nāgānaṃ atināgo. Gaṇigaṇīti gaṇavantānaṃ atīva gaṇavā. Munimunīti ñāṇavantānaṃ atīva ñāṇavā. Rājarājāti uttamarājā. Muñca manti mocehi maṃ. Pamuñca manti nānāvidhena muñcehi maṃ. Mocehi manti sithilaṃ karohi maṃ. Pamocehi manti atīva sithilaṃ karohi maṃ. Uddhara manti maṃ saṃsārapaṅkā uddharitvā thale patiṭṭhāpehi. Samuddhara manti sammā uddharitvā thale patiṭṭhāpehi maṃ. Vuṭṭhāpehīti vicikicchāsallato apanetvā visuṃ karaṇavasena uṭṭhāpehi.
33. ат̇асса бхаг̇аваа ад̇д̇аад̇хийнамзва гат̇ам̣гат̇аабамогкам̣ огхад̇аран̣амукзна д̣̇ассзнд̇о ‘‘нааха’’нд̇и г̇аат̇амааха. д̇ад̇т̇а наахам̣ сахиссаамийд̇и ахам̣ на сахиссаами на саггоми. на вааяамиссаамийд̇и вуд̇д̇ам̣ ход̇и. баможанааяаад̇и баможзд̇ум̣. гат̇ам̣гат̇инд̇и саган̇кам̣. д̇арзсийд̇и д̇арзяяааси.
33. Athassa bhagavā attādhīnameva kathaṃkathāpamokkhaṃ oghataraṇamukhena dassento ‘‘nāha’’nti gāthamāha. Tattha nāhaṃ sahissāmīti ahaṃ na sahissāmi na sakkomi. Na vāyamissāmīti vuttaṃ hoti. Pamocanāyāti pamocetuṃ. Kathaṃkathinti sakaṅkhaṃ. Taresīti tareyyāsi.
нид̣̇д̣̇зсз на ийхаамийд̇и баяог̇ам̣ на гароми. на самийхаамийд̇и ад̇ийва баяог̇ам̣ на гароми. ассад̣̇д̇хз буг̇г̇алзд̇и рад̇анад̇д̇аяз сад̣̇д̇хаавирахид̇з буг̇г̇алз. ажчанд̣̇игзд̇и маг̇г̇апалад̇т̇ам̣ руживирахид̇з. гусийд̇зд̇и самаад̇хивирахид̇з. хийнавийриязд̇и ниб̣б̣ийрияз. аббадибаж̇ж̇амаанзд̇и бадибад̇д̇ияаа на бадибаж̇ж̇амаанз.
Niddese na īhāmīti payogaṃ na karomi. Na samīhāmīti atīva payogaṃ na karomi. Assaddhe puggaleti ratanattaye saddhāvirahite puggale. Acchandiketi maggaphalatthaṃ rucivirahite. Kusīteti samādhivirahite. Hīnavīriyeti nibbīriye. Appaṭipajjamāneti paṭipattiyā na paṭipajjamāne.
34. звам̣ вуд̇д̇з ад̇д̇аманад̇аро д̇ход̇аго бхаг̇аванд̇ам̣ абхид̇т̇авамаано анусаасаним̣ яаажанд̇о ‘‘анусааса б̣рахмз’’д̇и г̇аат̇амааха. д̇ад̇т̇а б̣рахмзд̇и сздтаважанамзд̇ам̣. д̇зна бхаг̇аванд̇ам̣ ааманд̇аяамаано ааха ‘‘анусааса б̣рахмз’’д̇и. вивзгад̇хамманд̇и саб̣б̣асан̇кааравивзгам̣ ниб̣б̣аанад̇хаммам̣. аб̣яаабаж̇ж̇амаанод̇и наанаббагаарагам̣ анаабаж̇ж̇амаано. ид̇хзва санд̇од̇и ид̇хзва самаано. асид̇од̇и аниссид̇о.
34. Evaṃ vutte attamanataro dhotako bhagavantaṃ abhitthavamāno anusāsaniṃ yācanto ‘‘anusāsa brahme’’ti gāthamāha. Tattha brahmeti seṭṭhavacanametaṃ. Tena bhagavantaṃ āmantayamāno āha ‘‘anusāsa brahme’’ti. Vivekadhammanti sabbasaṅkhāravivekaṃ nibbānadhammaṃ. Abyāpajjamānoti nānappakārakaṃ anāpajjamāno. Idheva santoti idheva samāno. Asitoti anissito.
35-7. ид̇о бараа д̣̇вз г̇аат̇аа мзд̇д̇аг̇уусуд̇д̇з вуд̇д̇анаяаа зва. гзвалан̃хи д̇ад̇т̇а д̇хаммам̣, ид̇ха санд̇инд̇и аяам̣ висзсо. д̇ад̇ияаг̇аат̇ааяаби буб̣б̣ад̣дхам̣ д̇ад̇т̇а вуд̇д̇анаяамзва. абарад̣дхз сан̇г̇од̇и саж̇ж̇анадтаанам̣, лаг̇г̇ананд̇и вуд̇д̇ам̣ ход̇и. сзсам̣ саб̣б̣ад̇т̇а баагадамзва.
35-7. Ito parā dve gāthā mettagūsutte vuttanayā eva. Kevalañhi tattha dhammaṃ, idha santinti ayaṃ viseso. Tatiyagāthāyapi pubbaḍḍhaṃ tattha vuttanayameva. Aparaḍḍhe saṅgoti sajjanaṭṭhānaṃ, laggananti vuttaṃ hoti. Sesaṃ sabbattha pākaṭameva.
звам̣ бхаг̇аваа ид̣̇амби суд̇д̇ам̣ арахад̇д̇анигуудзнзва д̣̇зсзси, д̣̇зсанаабарияосаанз жа вуд̇д̇асад̣̇исо зва д̇хаммаабхисамаяо ахосийд̇и.
Evaṃ bhagavā idampi suttaṃ arahattanikūṭeneva desesi, desanāpariyosāne ca vuttasadiso eva dhammābhisamayo ahosīti.
сад̣̇д̇хаммаббаж̇ж̇од̇игааяа жуул̣анид̣̇д̣̇зса-адтагат̇ааяа
Saddhammappajjotikāya cūḷaniddesa-aṭṭhakathāya
д̇ход̇агамаан̣авасуд̇д̇анид̣̇д̣̇зсаван̣н̣анаа нидтид̇аа.
Dhotakamāṇavasuttaniddesavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
д̇ибидага (муула) • Tipiṭaka (Mūla) / суд̇д̇абидага • Suttapiṭaka / куд̣̇д̣̇аганигааяа • Khuddakanikāya / жуул̣анид̣̇д̣̇зсабаал̣и • Cūḷaniddesapāḷi
5. д̇ход̇агамаан̣авабужчаа • 5. Dhotakamāṇavapucchā
5. д̇ход̇агамаан̣авабужчаанид̣̇д̣̇зсо • 5. Dhotakamāṇavapucchāniddeso
