Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / តិបិដក • Tipiṭaka / មជ្ឈិមនិកាយ (ដីកា) • Majjhimanikāya (ṭīkā)

៣. សុញ្ញតវគ្គោ

3. Suññatavaggo

១. ចូឡសុញ្ញតសុត្តវណ្ណនា

1. Cūḷasuññatasuttavaṇṇanā

១៧៦. កាលបរិច្ឆេទំ កត្វាតិ សមាបជ្ជន្តេហិ នាម កាលបរិច្ឆេទោ កាតព្ពោ។ ថេរោ បន ភគវតោ វត្តករណត្ថំ កាលបរិច្ឆេទំ ករោតិ, ‘‘ឯត្តកេ កាលេ វីតិវត្តេ ឥទំ នាម ភគវតោ កាតព្ព’’ន្តិ។ សោ តត្ថកំយេវ សមាបត្តិំ សមាបជ្ជិត្វា វុដ្ឋាតិ, តំ សន្ធាយ វុត្តំ ‘‘កាលបរិច្ឆេទំ កត្វា’’តិ។ សុញ្ញតាផលសមាបត្តិំ អប្បេត្វាតិ ឯតេន ឥតរេ, ‘‘ន សោតាបន្នសកទាគាមី ផលសមាបត្តិំ សមាបជ្ជន្តី’’តិ វទន្តិ, តំ វាទំ បដិសេធេតិ។ សុញ្ញតោតិ អត្តសុញ្ញតោ ច និច្ចសុញ្ញតោ ច សង្ខារា ឧបដ្ឋហិំសុ។ សេក្ខានញ្ហិ សុញ្ញតាបដិវេធោ បាទេសិកោ សុភសុខសញ្ញានំ អប្បហីនត្តា, តស្មា សោ ថេរោ សុញ្ញតាកថំ សោតុកាមោ ជាតោ។ ធុរេន ធុរំ បហរន្តេន វិយាតិ រថធុរេន រថធុរំ បហរន្តេន វិយ កត្វា ឧជុកមេវ សុញ្ញតា…បេ.… វត្ថុំ ន សក្កាតិ យោជនា។ ឯកំ បទន្តិ ឯកំ សុញ្ញតាបទំ។

176.Kālaparicchedaṃkatvāti samāpajjantehi nāma kālaparicchedo kātabbo. Thero pana bhagavato vattakaraṇatthaṃ kālaparicchedaṃ karoti, ‘‘ettake kāle vītivatte idaṃ nāma bhagavato kātabba’’nti. So tatthakaṃyeva samāpattiṃ samāpajjitvā vuṭṭhāti, taṃ sandhāya vuttaṃ ‘‘kālaparicchedaṃ katvā’’ti. Suññatāphalasamāpattiṃ appetvāti etena itare, ‘‘na sotāpannasakadāgāmī phalasamāpattiṃ samāpajjantī’’ti vadanti, taṃ vādaṃ paṭisedheti. Suññatoti attasuññato ca niccasuññato ca saṅkhārā upaṭṭhahiṃsu. Sekkhānañhi suññatāpaṭivedho pādesiko subhasukhasaññānaṃ appahīnattā, tasmā so thero suññatākathaṃ sotukāmo jāto. Dhurena dhuraṃ paharantena viyāti rathadhurena rathadhuraṃ paharantena viya katvā ujukameva suññatā…pe… vatthuṃ na sakkāti yojanā. Ekaṃ padanti ekaṃ suññatāpadaṃ.

បុព្ពេបាហន្តិអាទិនា ភគវា បឋមពោធិយម្បិ អត្តនោ សុញ្ញតាវិហារពាហុល្លំ បកាសេតីតិ ទស្សេន្តោ ‘‘បឋមពោធិយម្បី’’តិ អាហ។ ឯកោតិអាទិ ថេរស្ស សុញ្ញតាកថាយ ភាជនភាវទស្សនត្ថំ។ សោតុន្តិ អដ្ឋិំ កត្វា មនសិ កត្វា សព្ពចេតសា សមន្នាហរិត្វា សោតុម្បិ។ ឧគ្គហេតុម្បិតិ យថាភូតំ ធម្មំ ធារណបរិបុច្ឆាបរិចយវសេន ហទយេន ឧគ្គហិតំ សុវណ្ណភាជនេ បក្ខិត្តសីហវសា វិយ អវិនដ្ឋេ កាតុម្បិ។ កថេតុម្បីតិ វិត្ថារេន បរេសំ ទស្សេតុម្បិ សក្កា។ តត្ថាតិ មិគារមាតុបាសាទេ។ កដ្ឋរូបបោត្ថករូបចិត្តរូបវសេន កតាតិ ថម្ភាទីសុ ឧត្តិរិត្វា កតានំ កដ្ឋរូបានំ, និយ្យូហាទីសុ បដិមាវសេន រចិតានំ បោត្ថករូបានំ, សិត្តិបស្សេ ចិត្តកម្មវសេន វិរចិតានំ ចិត្តរូបានញ្ច កតា និដ្ឋបិតា។ វេស្សវណមន្ធាតាទីនន្តិ បដិមារូបេន កតានំ វេស្សវណមន្ធាតុសក្កាទីនំ។ ចិត្តកម្មវសេនាតិ អារាមាទិចិត្តកម្មវសេន។ សណ្ឋិតម្បីតិ អវយវភាវេន សណ្ឋិតំ ហុត្វា ឋិតម្បិ។ ជិណ្ណបដិសង្ខរណត្ថន្តិ ជិណ្ណានំ និយ្យូហកូដាគារបាសាទាវយវានំ អភិសង្ខរណត្ថាយ តស្មិំ តស្មិំ ឋានេ រហស្សសញ្ញាណេន ឋបិតំ។ ‘‘បរិភុញ្ជិស្សាមី’’តិ តស្មិំ តស្មិំ កិច្ចេ វិនិយុញ្ជនវសេន បរិភុញ្ជិតព្ពស្ស។ ឯតំ វុត្តន្តិ, ‘‘អយំ មិគារមាតុបាសាទោ សុញ្ញោ’’តិអាទិកំ វុត្តំ។

Pubbepāhantiādinā bhagavā paṭhamabodhiyampi attano suññatāvihārabāhullaṃ pakāsetīti dassento ‘‘paṭhamabodhiyampī’’ti āha. Ekotiādi therassa suññatākathāya bhājanabhāvadassanatthaṃ. Sotunti aṭṭhiṃ katvā manasi katvā sabbacetasā samannāharitvā sotumpi. Uggahetumpiti yathābhūtaṃ dhammaṃ dhāraṇaparipucchāparicayavasena hadayena uggahitaṃ suvaṇṇabhājane pakkhittasīhavasā viya avinaṭṭhe kātumpi. Kathetumpīti vitthārena paresaṃ dassetumpi sakkā. Tatthāti migāramātupāsāde. Kaṭṭharūpapotthakarūpacittarūpavasena katāti thambhādīsu uttiritvā katānaṃ kaṭṭharūpānaṃ, niyyūhādīsu paṭimāvasena racitānaṃ potthakarūpānaṃ, sittipasse cittakammavasena viracitānaṃ cittarūpānañca katā niṭṭhapitā. Vessavaṇamandhātādīnanti paṭimārūpena katānaṃ vessavaṇamandhātusakkādīnaṃ. Cittakammavasenāti ārāmādicittakammavasena. Saṇṭhitampīti avayavabhāvena saṇṭhitaṃ hutvā ṭhitampi. Jiṇṇapaṭisaṅkharaṇatthanti jiṇṇānaṃ niyyūhakūṭāgārapāsādāvayavānaṃ abhisaṅkharaṇatthāya tasmiṃ tasmiṃ ṭhāne rahassasaññāṇena ṭhapitaṃ. ‘‘Paribhuñjissāmī’’ti tasmiṃ tasmiṃ kicce viniyuñjanavasena paribhuñjitabbassa. Etaṃ vuttanti, ‘‘ayaṃ migāramātupāsādo suñño’’tiādikaṃ vuttaṃ.

និច្ចន្តិ សព្ពកាលំ រត្តិញ្ច ទិវា ច។ ឯកភាវំ ឯកំ អសុញ្ញតន្តិ បច្ចត្តេ ឧបយោគវចនំ, ឯកត្តំ ឯកោ អសុញ្ញតោតិ អត្ថោ។ គាមោតិ បវត្តនវសេនាតិ គេហសន្និវេសវីថិចច្ចរសិង្ឃាដកាទិកេ ឧបាទាយ គាមោតិ លោកុប្បត្តិវសេន។ កិលេសវសេនាតិ តត្ថ អនុនយបដិឃវសេន។ ឯសេវ នយោតិ ឥមិនា ‘‘បវត្តវសេន វា កិលេសវសេន វា ឧប្បន្នំ មនុស្សសញ្ញ’’ន្តិ ឥមមត្ថំ អតិទិសតិ។ ឯត្ថ ច យថា គាមគ្គហណេន ឃរាទិសញ្ញា សង្គហិតា, ឯវំ មនុស្សគ្គហណេន ឥត្ថិបុរិសាទិសញ្ញា សង្គហិតា។ យស្មា រុក្ខាទិកេ បដិច្ច អរញ្ញសញ្ញា តត្ថ បព្ពតវនសណ្ឌាទយោ អន្តោគធា, តស្មា តត្ថ វិជ្ជមានម្បិ តំ វិភាគំ អគ្គហេត្វា ឯកំ អរញ្ញំយេវ បដិច្ច អរញ្ញសញ្ញំ មនសិ ករោតិ។ ឱតរតីតិ អនុប្បវិសតិ។ អធិមុច្ចតីតិ និច្ឆិនោតិ។ បវត្តទរថាតិ តថារូបាយ បស្សទ្ធិយា អភាវតោ ឱឡារិកធម្មប្បវត្តិសិទ្ធា ទរថា។ កិលេសទរថាតិ អនុនយបដិឃសម្ភវា កិលេសទរថា។ ទុតិយបទេតិ ‘‘យេ អស្សុ ទរថា មនុស្សសញ្ញំ បដិច្ចា’’តិ ឥមស្មិំ បទេ។ មនសិការសន្តតាយ, – ‘‘នាយំ បុព្ពេ វិយ ឱឡារិកា, ធម្មប្បវត្តី’’តិ សង្ខារទស្សនទរថានំ សុខុមតា សល្លហុកតា ច ចរិតត្ថាតិ អាហ ‘‘បវត្តទរថមត្តា អត្ថី’’តិ។

Niccanti sabbakālaṃ rattiñca divā ca. Ekabhāvaṃ ekaṃ asuññatanti paccatte upayogavacanaṃ, ekattaṃ eko asuññatoti attho. Gāmoti pavattanavasenāti gehasannivesavīthicaccarasiṅghāṭakādike upādāya gāmoti lokuppattivasena. Kilesavasenāti tattha anunayapaṭighavasena. Eseva nayoti iminā ‘‘pavattavasena vā kilesavasena vā uppannaṃ manussasañña’’nti imamatthaṃ atidisati. Ettha ca yathā gāmaggahaṇena gharādisaññā saṅgahitā, evaṃ manussaggahaṇena itthipurisādisaññā saṅgahitā. Yasmā rukkhādike paṭicca araññasaññā tattha pabbatavanasaṇḍādayo antogadhā, tasmā tattha vijjamānampi taṃ vibhāgaṃ aggahetvā ekaṃ araññaṃyeva paṭicca araññasaññaṃ manasi karoti. Otaratīti anuppavisati. Adhimuccatīti nicchinoti. Pavattadarathāti tathārūpāya passaddhiyā abhāvato oḷārikadhammappavattisiddhā darathā. Kilesadarathāti anunayapaṭighasambhavā kilesadarathā. Dutiyapadeti ‘‘ye assu darathā manussasaññaṃ paṭiccā’’ti imasmiṃ pade. Manasikārasantatāya, – ‘‘nāyaṃ pubbe viya oḷārikā, dhammappavattī’’ti saṅkhāradassanadarathānaṃ sukhumatā sallahukatā ca caritatthāti āha ‘‘pavattadarathamattā atthī’’ti.

យំ កិលេសទរថជាតំ, តំ ឥមិស្សា ទរថសញ្ញាយ ន ហោតីតិ យោជនា។ បវត្តទរថមត្តំ អវសិដ្ឋំ ហោតិ, វិជ្ជមានមេវ អត្ថិ ឥទន្តិ បជានាតីតិ យោជនា។ សុញ្ញតា និព្ពត្តីតិ សុញ្ញតន្តិ បវត្តិ។ សុញ្ញតា សហចរិតញ្ហិ សុញ្ញំ, ឥធ សុញ្ញតាតិ វុត្តា។

Yaṃ kilesadarathajātaṃ, taṃ imissā darathasaññāya na hotīti yojanā. Pavattadarathamattaṃ avasiṭṭhaṃ hoti, vijjamānameva atthi idanti pajānātīti yojanā. Suññatā nibbattīti suññatanti pavatti. Suññatā sahacaritañhi suññaṃ, idha suññatāti vuttā.

១៧៧. អស្សាតិ ភគវតោ ឯវំ ឥទានិ វុច្ចមានាការេន ចិត្តប្បវត្តិ អហោសិ។ អច្ចន្តសុញ្ញតន្តិ ‘‘បរមានុត្តរ’’ន្តិ វុត្តំ អរហត្តំ ទេសេស្សាមីតិ។ អរញ្ញសញ្ញាយ វិសេសានធិគមនតោតិ, ‘‘អរញ្ញំ អរញ្ញ’’ន្តិ មនសិការេន ឈានាទិវិសេសស្ស អធិគមាភាវតោ, ‘‘បថវី’’តិ មនសិការេន វិសេសាធិគមនតោ។ ឥទានិ តមេវត្ថំ ឧបមាយ វិភាវេតុំ ‘‘យថា ហី’’តិអាទិ វុត្តំ។ ឯវំ សន្តេតិ ឯវំ វបិតេ សាលិអាទយោ សម្បជ្ជន្តិ។ ធុវសេវនន្តិ និយតសេវនំ បារិហារិយកម្មដ្ឋានំ។ បដិច្ចាតិ ឯត្ថ ‘‘សម្ភូត’’ន្តិ វចនសេសោ ឥច្ឆិតោតិ អាហ ‘‘បដិច្ច សម្ភូត’’ន្តិ។ បថវិំ បដិច្ច សម្ភូតា ហិ សញ្ញាតិ។

177.Assāti bhagavato evaṃ idāni vuccamānākārena cittappavatti ahosi. Accantasuññatanti ‘‘paramānuttara’’nti vuttaṃ arahattaṃ desessāmīti. Araññasaññāya visesānadhigamanatoti, ‘‘araññaṃ arañña’’nti manasikārena jhānādivisesassa adhigamābhāvato, ‘‘pathavī’’ti manasikārena visesādhigamanato. Idāni tamevatthaṃ upamāya vibhāvetuṃ ‘‘yathā hī’’tiādi vuttaṃ. Evaṃ santeti evaṃ vapite sāliādayo sampajjanti. Dhuvasevananti niyatasevanaṃ pārihāriyakammaṭṭhānaṃ. Paṭiccāti ettha ‘‘sambhūta’’nti vacanaseso icchitoti āha ‘‘paṭicca sambhūta’’nti. Pathaviṃ paṭicca sambhūtā hi saññāti.

បថវីកសិណេ សោ បថវីសញ្ញី ហោតិ, ន បកតិបថវិយំ។ តស្សាតិ បថវីកសិណស្ស។ តេហីតិ គណ្ឌាទីហិ។ សុដ្ឋុ វិហតន្តិ យថា វលីនំ លេសោបិ ន ហោតិ, ឯវំ សម្មទេវ អាកោដិតំ។ នទីតឡាកាទីនំ តីរប្បទេសោ ឧទកស្ស អាករដ្ឋេន កូលំ, ឧន្នតភាវតោ ឧគ្គតំ កូលំ វិយាតិ ឧក្កូលំ, ភូមិយា ឧច្ចដ្ឋានំ។ វិគតំ កូលន្តិ វិក្កូលំ, នីចដ្ឋានំ។ តេនាហ ‘‘ឧច្ចនីច’’ន្តិ។ ឯកំ សញ្ញន្តិ ឯកំ បថវីតិសញ្ញំយេវ។

Pathavīkasiṇeso pathavīsaññī hoti, na pakatipathaviyaṃ. Tassāti pathavīkasiṇassa. Tehīti gaṇḍādīhi. Suṭṭhu vihatanti yathā valīnaṃ lesopi na hoti, evaṃ sammadeva ākoṭitaṃ. Nadītaḷākādīnaṃ tīrappadeso udakassa ākaraṭṭhena kūlaṃ, unnatabhāvato uggataṃ kūlaṃ viyāti ukkūlaṃ, bhūmiyā uccaṭṭhānaṃ. Vigataṃ kūlanti vikkūlaṃ, nīcaṭṭhānaṃ. Tenāha ‘‘uccanīca’’nti. Ekaṃ saññanti ekaṃ pathavītisaññaṃyeva.

១៨២. សតិបិ សង្ខារនិមិត្តវិរហេ យាទិសានំ និមិត្តានំ អភាវេន ‘‘អនិមិត្ត’’ន្តិ វុច្ចតិ, តានិ ទស្សេតុំ, ‘‘និច្ចនិមិត្តាទិវិរហិតោ’’តិ វុត្តំ។ ចតុមហាភូតិកំ ចតុមហាភូតនិស្សិតំ។ សឡាយតនបដិសំយុត្តំ ចក្ខាយតនាទិសឡាយតនសហិតំ។

182. Satipi saṅkhāranimittavirahe yādisānaṃ nimittānaṃ abhāvena ‘‘animitta’’nti vuccati, tāni dassetuṃ, ‘‘niccanimittādivirahito’’ti vuttaṃ. Catumahābhūtikaṃ catumahābhūtanissitaṃ. Saḷāyatanapaṭisaṃyuttaṃ cakkhāyatanādisaḷāyatanasahitaṃ.

១៨៣. វិបស្សនាយ បដិវិបស្សនន្តិ ធម្មានញ្ច បុន វិបស្សនំ។ ឥធាតិ អត្តនោ បច្ចក្ខភូតយថាធិគតមគ្គផលំ វទតីតិ អាហ – ‘‘អរិយមគ្គេ ចេវ អរិយផលេ ចា’’តិ។ ឧបាទិសេសទរថទស្សនត្ថន្តិ សព្ពសោ កិលេសុបធិយា បហីនាយ ខន្ធោបធិ អវិសិដ្ឋា, តប្បច្ចយា ទរថា ឧបាទិសេសទរថា, តំ ទស្សនត្ថំ។ យស្មា វិសយតោ គាមសញ្ញា ឱឡារិកា, មនុស្សសញ្ញា សុខុមា, តស្មា មនុស្សសញ្ញាយ គាមសញ្ញំ និវត្តេត្វា។ យស្មា បន មនុស្សសញ្ញាបិ សភាគវត្ថុបរិគ្គហតោ ឱឡារិកា, សភាគវត្ថុតោ អរញ្ញសញ្ញា សុខុមា, តស្មា អរញ្ញសញ្ញាយ មនុស្សសញ្ញំ និវត្តេត្វា។ បថវីសញ្ញាទិនិវត្តនេ ការណំ ហេដ្ឋា សុត្តន្តរេសុ ច វុត្តមេវ។ អនុបុព្ពេនាតិ មគ្គប្បដិបាដិយា។ និច្ចសារាទីនំ សព្ពសោ អវត្ថុតាយ អច្ចន្តមេវ សុញ្ញត្តា អច្ចន្តសុញ្ញតា

183.Vipassanāya paṭivipassananti dhammānañca puna vipassanaṃ. Idhāti attano paccakkhabhūtayathādhigatamaggaphalaṃ vadatīti āha – ‘‘ariyamagge ceva ariyaphale cā’’ti. Upādisesadarathadassanatthanti sabbaso kilesupadhiyā pahīnāya khandhopadhi avisiṭṭhā, tappaccayā darathā upādisesadarathā, taṃ dassanatthaṃ. Yasmā visayato gāmasaññā oḷārikā, manussasaññā sukhumā, tasmā manussasaññāya gāmasaññaṃ nivattetvā. Yasmā pana manussasaññāpi sabhāgavatthupariggahato oḷārikā, sabhāgavatthuto araññasaññā sukhumā, tasmā araññasaññāya manussasaññaṃ nivattetvā. Pathavīsaññādinivattane kāraṇaṃ heṭṭhā suttantaresu ca vuttameva. Anupubbenāti maggappaṭipāṭiyā. Niccasārādīnaṃ sabbaso avatthutāya accantameva suññattā accantasuññatā.

១៨៤. សុញ្ញតផលសមាបត្តិន្តិ សុញ្ញតវិមោក្ខស្ស ផលភូតត្តា, សុញ្ញតានុបស្សនាយ វសេន សមាបជ្ជិតព្ពត្តា ច សុញ្ញតផលសមាបត្តិន្តិ លទ្ធនាមំ អរហត្តផលសមាបត្តិំ។ យស្មា អតីតេ បច្ចេកសម្ពុទ្ធា អហេសុំ, អនាគតេ ភវិស្សន្តិ, ឥទានិ បន ពុទ្ធសាសនស្ស ធរមានត្តា បច្ចេកពុទ្ធា ន វត្តន្តិ, តស្មា បច្ចេកពុទ្ធគ្គហណំ អកត្វា, ‘‘ឯតរហិបិ ពុទ្ធពុទ្ធសាវកសង្ខាតា’’ឥច្ចេវ វុត្តំ។ ន ហិ ពុទ្ធសាសនេ ធរន្តេ បច្ចេកពុទ្ធា ភវន្តិ។ សេសំ សុវិញ្ញេយ្យមេវ។

184.Suññataphalasamāpattinti suññatavimokkhassa phalabhūtattā, suññatānupassanāya vasena samāpajjitabbattā ca suññataphalasamāpattinti laddhanāmaṃ arahattaphalasamāpattiṃ. Yasmā atīte paccekasambuddhā ahesuṃ, anāgate bhavissanti, idāni pana buddhasāsanassa dharamānattā paccekabuddhā na vattanti, tasmā paccekabuddhaggahaṇaṃ akatvā, ‘‘etarahipi buddhabuddhasāvakasaṅkhātā’’icceva vuttaṃ. Na hi buddhasāsane dharante paccekabuddhā bhavanti. Sesaṃ suviññeyyameva.

ចូឡសុញ្ញតសុត្តវណ្ណនាយ លីនត្ថប្បកាសនា សមត្តា។

Cūḷasuññatasuttavaṇṇanāya līnatthappakāsanā samattā.







Related texts:



តិបិដក (មូល) • Tipiṭaka (Mūla) / សុត្តបិដក • Suttapiṭaka / មជ្ឈិមនិកាយ • Majjhimanikāya / ១. ចូឡសុញ្ញតសុត្តំ • 1. Cūḷasuññatasuttaṃ

អដ្ឋកថា • Aṭṭhakathā / សុត្តបិដក (អដ្ឋកថា) • Suttapiṭaka (aṭṭhakathā) / មជ្ឈិមនិកាយ (អដ្ឋកថា) • Majjhimanikāya (aṭṭhakathā) / ១. ចូឡសុញ្ញតសុត្តវណ្ណនា • 1. Cūḷasuññatasuttavaṇṇanā


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact