Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / д̇ибидага • Tipiṭaka / маж̇жхиманигааяа (дийгаа) • Majjhimanikāya (ṭīkā)

4. саамаг̇аамасуд̇д̇аван̣н̣анаа

4. Sāmagāmasuttavaṇṇanā

41. д̣̇взд̇хигаж̇аад̇аад̇и ж̇аад̇ад̣̇взд̇хигаа сан̃ж̇аад̇абхзд̣̇аа. д̣̇взж̇жхаж̇аад̇аад̇и д̣̇увид̇хабхаавам̣ бад̇д̇аа. бхан̣д̣анд̇и барибхаасанд̇и зд̇знаад̇и бхан̣д̣анам̣, вируд̣̇д̇хажид̇д̇ад̇аа. д̇анд̇и бхан̣д̣анам̣. д̇хаммавинаяанд̇и бааважанам̣. вид̇уж̇ж̇анд̇аа мукасад̇д̇ийхи. сахид̇ам̣ мзд̇и маяхам̣ важанам̣ сахид̇ам̣ силидтам̣ буб̣б̣аабарасамб̣анд̇хам̣ ад̇т̇аяуд̇д̇ам̣. д̇знааха ‘‘ад̇т̇асам̣хид̇а’’нд̇и. ад̇хижин̣н̣анд̇и аажин̣н̣ам̣. вибараавад̇д̇анд̇и вирод̇хад̣̇ассанавасзна бараавад̇д̇ид̇ам̣, бараавад̇д̇ам̣ д̣̇уусид̇анд̇и ад̇т̇о. д̇знааха – ‘‘жирагаалавасзна…бз… нивад̇д̇а’’нд̇и. бариязсамаано жара, д̇ад̇т̇а д̇ад̇т̇а г̇анд̇ваа сигкаахийд̇и ад̇т̇о. сажз саггоси, ид̣̇аанимзва маяаа взтид̇ад̣̇осам̣ ниб̣б̣зтзхи. маран̣амзваад̇и ан̃н̃аман̃н̃агхаад̇авасзна маран̣амзва.

41.Dvedhikajātāti jātadvedhikā sañjātabhedā. Dvejjhajātāti duvidhabhāvaṃ pattā. Bhaṇḍanti paribhāsanti etenāti bhaṇḍanaṃ, viruddhacittatā. Tanti bhaṇḍanaṃ. Dhammavinayanti pāvacanaṃ. Vitujjantā mukhasattīhi. Sahitaṃ meti mayhaṃ vacanaṃ sahitaṃ siliṭṭhaṃ pubbāparasambandhaṃ atthayuttaṃ. Tenāha ‘‘atthasaṃhita’’nti. Adhiciṇṇanti āciṇṇaṃ. Viparāvattanti virodhadassanavasena parāvattitaṃ, parāvattaṃ dūsitanti attho. Tenāha – ‘‘cirakālavasena…pe… nivatta’’nti. Pariyesamāno cara, tattha tattha gantvā sikkhāhīti attho. Sace sakkosi, idānimeva mayā veṭhitadosaṃ nibbeṭhehi. Maraṇamevāti aññamaññaghātavasena maraṇameva.

наадабуд̇д̇асса имзд̇и наадабуд̇д̇ияаа. д̇з бана д̇асса сиссаад̇и ааха ‘‘анд̇зваасигзсуу’’д̇и. буримабадибад̇д̇ид̇о бадинивад̇д̇анам̣ бадиваанам̣, д̇ам̣ руубам̣ сабхааво зд̇зсанд̇и бадиваанаруубаа. д̇знааха ‘‘нивад̇д̇анасабхааваа’’д̇и. гат̇анам̣ ад̇т̇асса аажигканам̣. бавзд̣̇анам̣ д̇асса хзд̇уд̣̇аахаран̣аани аахарид̇ваа б̣од̇ханам̣. на убасамааяа сам̣вад̇д̇ад̇ийд̇и анубасамасам̣вад̇д̇анам̣, д̇ад̣̇зва анубасамасам̣вад̇д̇анигам̣, д̇асмим̣. самуссид̇ам̣ худ̇ваа бад̇идтаахзд̇убхаавад̇о т̇уубам̣ бад̇идтаад̇и ааха – ‘‘бхиннат̇уубзд̇и бхиннабад̇идтз’’д̇и. т̇уубод̇и ваа д̇хаммасса нияяаанабхааво взд̣̇ид̇аб̣б̣о, ан̃н̃ад̇хаммз абхибхуяяа самуссид̇адтзна. со ниг̇ан̣тасса самаяз гзхижи абхиннасаммад̇оби бхинно винадтоязва саб̣б̣зна саб̣б̣ам̣ абхаавад̇од̇и бхиннат̇уубо. со зва нияяаанабхааво ваддад̣̇угкад̇о мужжид̇угаамаанам̣ бадисаран̣ам̣, д̇ам̣ зд̇т̇а над̇т̇ийд̇и аббадисаран̣о, д̇асмим̣ бхиннат̇уубз аббадисаран̣зд̇и звамзд̇т̇а ад̇т̇о взд̣̇ид̇аб̣б̣о.

Nāṭaputtassa imeti nāṭaputtiyā. Te pana tassa sissāti āha ‘‘antevāsikesū’’ti. Purimapaṭipattito paṭinivattanaṃ paṭivānaṃ, taṃ rūpaṃ sabhāvo etesanti paṭivānarūpā. Tenāha ‘‘nivattanasabhāvā’’ti. Kathanaṃ atthassa ācikkhanaṃ. Pavedanaṃ tassa hetudāharaṇāni āharitvā bodhanaṃ. Na upasamāya saṃvattatīti anupasamasaṃvattanaṃ, tadeva anupasamasaṃvattanikaṃ, tasmiṃ. Samussitaṃ hutvā patiṭṭhāhetubhāvato thūpaṃ patiṭṭhāti āha – ‘‘bhinnathūpeti bhinnapatiṭṭhe’’ti. Thūpoti vā dhammassa niyyānabhāvo veditabbo, aññadhamme abhibhuyya samussitaṭṭhena. So nigaṇṭhassa samaye kehici abhinnasammatopi bhinno vinaṭṭhoyeva sabbena sabbaṃ abhāvatoti bhinnathūpo. So eva niyyānabhāvo vaṭṭadukkhato muccitukāmānaṃ paṭisaraṇaṃ, taṃ ettha natthīti appaṭisaraṇo, tasmiṃ bhinnathūpe appaṭisaraṇeti evamettha attho veditabbo.

аажарияаббамаан̣анд̇и аажарияамудти худ̇ваа бамаан̣абхууд̇ам̣. наанаанийхаарзнаад̇и наанаагаарзна. ‘‘виваад̣̇о на уббаж̇ж̇ий’’д̇и вад̇ваа д̇асса ануббад̇д̇игааран̣ам̣ д̣̇ассзнд̇о, ‘‘сад̇т̇аа хи…бз… авиваад̣̇агааран̣ам̣ гад̇ваава бариниб̣б̣ааяий’’д̇и вад̇ваа д̇ам̣ виварид̇ум̣ ‘‘бхаг̇авад̇аа хий’’д̇иаад̣̇и вуд̇д̇ам̣. бад̇идтаа жа авассаяо жа, ‘‘аяам̣ д̇хаммо аяам̣ винаяо ид̣̇ам̣ сад̇т̇усаасана’’нд̇и винижчаяанз махаабад̣̇зсаа, бан̃хаб̣яаагаран̣аани жа, яасмаа д̇зсу бад̇идтааяа д̇з авассааяа д̇хаммавинаяад̇хараа жа нижчаяам̣ г̇ажчанд̇и. д̇ат̇аа хи суд̇д̇анд̇амахаабад̣̇зсад̇о винаяз гзнажи бужчид̇о ад̇т̇о жад̇уннам̣ бан̃хаб̣яаагаран̣аанам̣ васзна сувинижчид̇аруубо, д̇асмаа д̇хаммавинаяо ид̇ха сад̇т̇у гижжам̣ гаад̇ум̣ саггод̇ийд̇и ааха – ‘‘д̇знзваа’’д̇иаад̣̇и, д̇асмаа ул̣аарааяа д̣̇зсанааяа бхааж̇ананд̇и ад̇хиббааяо.

Ācariyappamāṇanti ācariyamuṭṭhi hutvā pamāṇabhūtaṃ. Nānānīhārenāti nānākārena. ‘‘Vivādo na uppajjī’’ti vatvā tassa anuppattikāraṇaṃ dassento, ‘‘satthā hi…pe… avivādakāraṇaṃ katvāva parinibbāyī’’ti vatvā taṃ vivarituṃ ‘‘bhagavatā hī’’tiādi vuttaṃ. Patiṭṭhā ca avassayo ca, ‘‘ayaṃ dhammo ayaṃ vinayo idaṃ satthusāsana’’nti vinicchayane mahāpadesā, pañhabyākaraṇāni ca, yasmā tesu patiṭṭhāya te avassāya dhammavinayadharā ca nicchayaṃ gacchanti. Tathā hi suttantamahāpadesato vinaye kenaci pucchito attho catunnaṃ pañhabyākaraṇānaṃ vasena suvinicchitarūpo, tasmā dhammavinayo idha satthu kiccaṃ kātuṃ sakkotīti āha – ‘‘tenevā’’tiādi, tasmā uḷārāya desanāya bhājananti adhippāyo.

42. бадибавидтам̣ гад̇ваа аахарид̇аб̣б̣ад̇о, сажжам̣ гаарид̇аб̣б̣ад̇о баабхад̇ам̣ мууланд̇и ааха – ‘‘гат̇аабаабхад̇а’’нд̇и, д̇хаммагат̇ааяа муулагааран̣анд̇и ад̇т̇о. язсам̣ васзна виваад̣̇о уббанно, д̇зязва ад̇хаммаваад̣̇ино, д̇зсам̣ д̇аава со ахид̇ааяа д̣̇угкааяа сам̣вад̇д̇ад̇у, д̇ад̇о ан̃н̃зсам̣ д̣̇звамануссаанам̣ гат̇анд̇и, жод̣̇анаа барамбарааяа сам̣гилзсавад̇т̇убхаавад̇од̇и барихааро. д̇знааха – ‘‘госамб̣агагканд̇хагз вияаа’’д̇иаад̣̇и.

42. Paṭipaviṭṭhaṃ katvā āharitabbato, saccaṃ kāritabbato pābhataṃ mūlanti āha – ‘‘kathāpābhata’’nti, dhammakathāya mūlakāraṇanti attho. Yesaṃ vasena vivādo uppanno, teyeva adhammavādino, tesaṃ tāva so ahitāya dukkhāya saṃvattatu, tato aññesaṃ devamanussānaṃ kathanti, codanā paramparāya saṃkilesavatthubhāvatoti parihāro. Tenāha – ‘‘kosambakakkhandhake viyā’’tiādi.

43. абхин̃н̃аа д̣̇зсид̇аад̇и абхивисидтааяа бан̃н̃ааяа ж̇аанид̇ваа б̣од̇хид̇аа. бад̇иссаяамаанаруубаад̇и абад̣̇исса бад̇иссаяамаанаа г̇аругавасзна ниссаяамаанасабхааваа. д̇знааха – ‘‘убаниссааяа вихаранд̇ий’’д̇и, г̇аруд̇арам̣ ниссаяам̣ гад̇ваа вихаранд̇ийд̇и ад̇т̇о. бариваарз бан̃н̃ад̇д̇аанийд̇и, ‘‘ааж̇ийвахзд̇у ааж̇ийвагааран̣аа’’д̇и, звам̣ нид̣̇д̇хаарзд̇ваа бариваарабаал̣ияам̣ (бари. 336) аасан̇гаравасзна табид̇аани. ‘‘зван̃жа бана, бхигкавз, имам̣ сигкаабад̣̇ам̣ уд̣̇д̣̇исзяяаа’’д̇и (баараа. 39, 42, 43) вибхан̇г̇абаатавасзнзва хи д̇аани бхаг̇авад̇аа бан̃н̃ад̇д̇аани. д̇аани табзд̇ваа сзсаани саб̣б̣асигкаабад̣̇аани ад̇хибаад̇имогкам̣ наамаад̇и, ид̣̇ам̣ г̇об̣алийб̣ад̣̇д̣̇ан̃ааязна вуд̇д̇анд̇и д̣̇адтаб̣б̣ам̣ д̇зсамби ад̇хибаад̇имогкабхаавад̇о.

43.Abhiññā desitāti abhivisiṭṭhāya paññāya jānitvā bodhitā. Patissayamānarūpāti apadissa patissayamānā garukavasena nissayamānasabhāvā. Tenāha – ‘‘upanissāya viharantī’’ti, garutaraṃ nissayaṃ katvā viharantīti attho. Parivāre paññattānīti, ‘‘ājīvahetu ājīvakāraṇā’’ti, evaṃ niddhāretvā parivārapāḷiyaṃ (pari. 336) āsaṅkaravasena ṭhapitāni. ‘‘Evañca pana, bhikkhave, imaṃ sikkhāpadaṃ uddiseyyā’’ti (pārā. 39, 42, 43) vibhaṅgapāṭhavaseneva hi tāni bhagavatā paññattāni. Tāni ṭhapetvā sesāni sabbasikkhāpadāni adhipātimokkhaṃ nāmāti, idaṃ gobalībaddañāyena vuttanti daṭṭhabbaṃ tesampi adhipātimokkhabhāvato.

д̇ад̇рааяам̣ наяод̇и д̇асмим̣ суббаж̇аханааяа аббамад̇д̇агабхаавз аяам̣ вагкамаано. д̇аанийд̇и бан̣ийд̇абхож̇анаани. яо гожийд̇и бхигку ваа бхигкуний ваа. д̣̇уггадавад̇т̇уганд̇и яам̣ гин̃жи д̣̇уггадаабад̇д̇ивад̇т̇угам̣. д̇знаад̇и суббаж̇аханабхаавзна муулаабад̇д̇ивийд̇иггамасса ан̣умад̇д̇ад̇ааяа.

Tatrāyaṃ nayoti tasmiṃ suppajahanāya appamattakabhāve ayaṃ vakkhamāno. Tānīti paṇītabhojanāni. Yo kocīti bhikkhu vā bhikkhunī vā. Dukkaṭavatthukanti yaṃ kiñci dukkaṭāpattivatthukaṃ. Tenāti suppajahanabhāvena mūlāpattivītikkamassa aṇumattatāya.

буб̣б̣абхааг̇амаг̇г̇анд̇и логияамаг̇г̇ам̣. д̇ад̇раад̇и д̇асмим̣ буб̣б̣абхааг̇амаг̇г̇ам̣ ниссааяа виваад̣̇уббаад̣̇з. обхаасан̃аан̣анд̇и обхаасасса уббад̇д̇ихзд̇убхууд̇ам̣ н̃аан̣ам̣. д̇ад̇т̇а бана со маг̇г̇асан̃н̃ибхаавзна маг̇г̇о жа жад̇уб̣б̣ид̇ход̇и суд̇ад̇д̇аа, ‘‘бадтамамаг̇г̇о наамаа’’д̇иаад̣̇имааха. званд̇и звам̣ асанд̣̇ид̣̇д̇хам̣ абарисан̇гид̇ам̣ барижжад̇д̇ам̣ гад̇ваа гаммадтаанам̣ гат̇зд̇ум̣ на саггод̇и.

Pubbabhāgamagganti lokiyamaggaṃ. Tatrāti tasmiṃ pubbabhāgamaggaṃ nissāya vivāduppāde. Obhāsañāṇanti obhāsassa uppattihetubhūtaṃ ñāṇaṃ. Tattha pana so maggasaññibhāvena maggo ca catubbidhoti sutattā, ‘‘paṭṭhamamaggo nāmā’’tiādimāha. Evanti evaṃ asandiddhaṃ aparisaṅkitaṃ pariccattaṃ katvā kammaṭṭhānaṃ kathetuṃ na sakkoti.

жзд̇ияам̣ на д̣̇идтанд̇и д̇асса гад̇ам̣ т̇уубам̣ вад̣̇ад̇и. нинд̣̇ияз бут̇уж̇ж̇анабхаавз тид̇ам̣ баасам̣сам̣ арияабхаавам̣ ааробзд̇ваа д̇ам̣ мижчаалад̣̇д̇хим̣ абхинивисса баг̇г̇аяха вохаран̣ад̇о саг̇г̇оби маг̇г̇оби ваарид̇оязваад̇и. вуд̇д̇ан̃хзд̇ам̣ –

Cetiyaṃ na diṭṭhanti tassa kataṃ thūpaṃ vadati. Nindiye puthujjanabhāve ṭhitaṃ pāsaṃsaṃ ariyabhāvaṃ āropetvā taṃ micchāladdhiṃ abhinivissa paggayha voharaṇato saggopi maggopi vāritoyevāti. Vuttañhetaṃ –

‘‘яо нинд̣̇ияам̣ басам̣сад̇и, д̇ам̣ ваа нинд̣̇ад̇и яо басам̣сияо;

‘‘Yo nindiyaṃ pasaṃsati, taṃ vā nindati yo pasaṃsiyo;

вижинаад̇и мукзна со галим̣, галинаа д̇зна сукам̣ на винд̣̇ад̇ий’’д̇и. (су. ни. 663; сам̣. ни. 1.180-181; а. ни. 4.3; нзд̇д̇и. 92);

Vicināti mukhena so kaliṃ, kalinā tena sukhaṃ na vindatī’’ti. (su. ni. 663; saṃ. ni. 1.180-181; a. ni. 4.3; netti. 92);

‘‘кан̣знзва арахад̇д̇ам̣ баабун̣ид̇ум̣ самад̇т̇агаммадтаанагат̇ам̣ аажигкиссаамий’’д̇и хи иминаа д̇ад̇т̇а гохан̃н̃амби д̣̇иссад̇и; ид̇арзсу бана вад̇д̇аб̣б̣амзва над̇т̇и. уббаадзд̇ваад̇и уд̣̇д̇харид̇ваа. ‘‘ат̇а д̇з бхигкуу’’д̇иаад̣̇и сзсам̣ наама. ‘‘амад̇ам̣ д̇з барибхун̃ж̇анд̇и, яз гааяаг̇ад̇аасад̇им̣ барибхун̃ж̇анд̇ий’’д̇и (а. ни. 1.600) важанам̣ д̣̇уг̇г̇ахид̇ам̣ г̇ан̣хаабзд̇ваа, ‘‘зд̇д̇аавад̇аа во амад̇ам̣ барибхуд̇д̇ам̣ наама бхависсад̇ий’’д̇и ааха.

‘‘Khaṇeneva arahattaṃ pāpuṇituṃ samatthakammaṭṭhānakathaṃ ācikkhissāmī’’ti hi iminā tattha kohaññampi dissati; itaresu pana vattabbameva natthi. Uppāṭetvāti uddharitvā. ‘‘Atha te bhikkhū’’tiādi sesaṃ nāma. ‘‘Amataṃ te paribhuñjanti, ye kāyagatāsatiṃ paribhuñjantī’’ti (a. ni. 1.600) vacanaṃ duggahitaṃ gaṇhāpetvā, ‘‘ettāvatā vo amataṃ paribhuttaṃ nāma bhavissatī’’ti āha.

44. званд̇и аагааралагкан̣амзд̇ам̣, на аагааранияаманам̣. д̇зна иминаава гааран̣зна жа яо виваад̣̇о уббаж̇ж̇зяяаад̇и вуд̇д̇ам̣ ход̇и. г̇арусмим̣ г̇арууд̇и бавад̇д̇ам̣ жид̇д̇ам̣ г̇арувисаяад̇д̇аа д̇ам̣сахажарид̇ад̇д̇аа г̇ару, д̇асса бхааво г̇ааравам̣, г̇аругаран̣ам̣, д̇ам̣ зд̇т̇а над̇т̇ийд̇и аг̇аараво. д̇знааха ‘‘г̇аарававирахид̇о’’д̇и. г̇арусса г̇аарававасзна бад̇иссаяанам̣ бад̇иссод̇и вужжад̇и нийжавуд̇д̇ид̇аа, д̇аббадибагкад̇о аббад̇иссод̇и ааха – ‘‘аббад̇иссаяо анийжавуд̇д̇ий’’д̇и. зд̇т̇а яат̇ааяам̣ буг̇г̇ало сад̇т̇ари аг̇аараво наама ход̇и, д̇ам̣ д̣̇ассзд̇ум̣, ‘‘зд̇т̇а банаа’’д̇иаад̣̇и вуд̇д̇ам̣. д̇ад̇т̇а д̇ийсугаалзсу убадтаанам̣ на яаад̇ийд̇иаад̣̇и самуд̣̇ааяагид̇д̇анаанавасзсад̣̇ассанам̣, аваяавад̇о бана аг̇ааравасид̣̇д̇хи яат̇аа д̇ам̣ сааман̃н̃ад̇о сигкаабад̣̇асамаад̣̇аанам̣ д̇аб̣б̣исзсо бхзд̣̇о. зса наяо сзсзсуби.

44.Evanti ākāralakkhaṇametaṃ, na ākāraniyamanaṃ. Tena imināva kāraṇena ca yo vivādo uppajjeyyāti vuttaṃ hoti. Garusmiṃ garūti pavattaṃ cittaṃ garuvisayattā taṃsahacaritattā garu, tassa bhāvo gāravaṃ, garukaraṇaṃ, taṃ ettha natthīti agāravo. Tenāha ‘‘gāravavirahito’’ti. Garussa gāravavasena patissayanaṃ patissoti vuccati nīcavuttitā, tappaṭipakkhato appatissoti āha – ‘‘appatissayo anīcavuttī’’ti. Ettha yathāyaṃ puggalo satthari agāravo nāma hoti, taṃ dassetuṃ, ‘‘ettha panā’’tiādi vuttaṃ. Tattha tīsukālesu upaṭṭhānaṃ na yātītiādi samudāyakittanaanavasesadassanaṃ, avayavato pana agāravasiddhi yathā taṃ sāmaññato sikkhāpadasamādānaṃ tabbiseso bhedo. Esa nayo sesesupi.

саггажжам̣ на г̇ажчад̇ийд̇и аад̣̇аравасзна на г̇ажчад̇и. сан̇гхз гад̇оязва ход̇и сан̇гхабарияаабаннад̇д̇аа д̇асса, яат̇аа сан̇гхам̣ уд̣̇д̣̇исса д̣̇иннам̣ згзна бхигкунаа бадиг̇г̇ахид̇ам̣ сан̇гхасса д̣̇иннамзва ход̇и. абарибуураяамаанова сигкааяа аг̇аараво. д̇знааха бхаг̇аваа – ‘‘сигкааяа на барибуурагаарий’’д̇и (ма. ни. 2.135). ад̇д̇ано барисааяа уббаннам̣ виваад̣̇амуулам̣ висзсад̇о ад̇д̇анаа вуубасамзд̇аб̣б̣ад̇о ад̇д̇ано жа анад̇т̇аавахад̇о ‘‘аж̇жхад̇д̇а’’нд̇взва вуд̇д̇ам̣. зса наяо б̣ахид̣̇д̇хаад̇и зд̇т̇ааби.

Sakkaccaṃ na gacchatīti ādaravasena na gacchati. Saṅghe katoyeva hoti saṅghapariyāpannattā tassa, yathā saṅghaṃ uddissa dinnaṃ ekena bhikkhunā paṭiggahitaṃ saṅghassa dinnameva hoti. Aparipūrayamānova sikkhāya agāravo. Tenāha bhagavā – ‘‘sikkhāya na paripūrakārī’’ti (ma. ni. 2.135). Attano parisāya uppannaṃ vivādamūlaṃ visesato attanā vūpasametabbato attano ca anatthāvahato ‘‘ajjhatta’’ntveva vuttaṃ. Esa nayo bahiddhāti etthāpi.

46. чатаанаанийд̇и чамуулаани. яат̇аа саманавасзна самат̇аанам̣ виваад̣̇аад̣̇ийсу ад̇хигад̇д̇убхааво, звам̣ виваад̣̇аад̣̇ийнам̣ д̇зхи ад̇хигад̇д̇аб̣б̣ад̇аабийд̇и ааха – ‘‘вуубасаманад̇т̇ааяа…бз… ад̇хигаран̣ааний’’д̇и. д̇зна ад̇хигаран̣асад̣̇д̣̇асса гаммад̇т̇ад̇ам̣ ааха. самат̇аа ваа саманавасзна ад̇хигарийяанд̇и зд̇т̇аад̇и ад̇хигаран̣аани, виваад̣̇аад̣̇аяо.

46.Chaṭhānānīti chamūlāni. Yathā samanavasena samathānaṃ vivādādīsu adhikattubhāvo, evaṃ vivādādīnaṃ tehi adhikattabbatāpīti āha – ‘‘vūpasamanatthāya…pe… adhikaraṇānī’’ti. Tena adhikaraṇasaddassa kammatthataṃ āha. Samathā vā samanavasena adhikarīyanti etthāti adhikaraṇāni, vivādādayo.

виваад̣̇о уббаннамад̇д̇ова худ̇ваа барад̇о гагкал̣ад̇т̇ааяа сам̣вад̇д̇анад̇о яам̣ вад̇т̇ум̣ ниссааяа батамам̣ уббанно виваад̣̇аанусаарзна муулагам̣ вияа ануб̣анд̇харог̇о д̇амзва д̇ад̣̇ан̃н̃ам̣ ваа вад̇т̇ум̣ гад̇ваа бавад̣дханд̇о виваад̣̇аад̇хигаран̣ам̣ бад̇ваа убари вад̣дхад̇и наама, ануваад̣̇аабад̇д̇игижжаад̇хигаран̣ам̣ бад̇ваа виваад̣̇асса жа вад̣дханам̣ баагадамзва. д̇зна вуд̇д̇ам̣ – ‘‘жад̇д̇аари ад̇хигаран̣аани бад̇ваа убари вад̣дханд̇о со виваад̣̇о’’д̇и. уббаннаанам̣ уббаннаананд̇и (д̣̇ий. ни. дий. 3.331) удтид̇аанам̣ удтид̇аанам̣. самат̇ад̇т̇анд̇и саманад̇т̇ам̣.

Vivādo uppannamattova hutvā parato kakkhaḷatthāya saṃvattanato yaṃ vatthuṃ nissāya paṭhamaṃ uppanno vivādānusārena mūlakaṃ viya anubandharogo tameva tadaññaṃ vā vatthuṃ katvā pavaḍḍhanto vivādādhikaraṇaṃ patvā upari vaḍḍhati nāma, anuvādāpattikiccādhikaraṇaṃ patvā vivādassa ca vaḍḍhanaṃ pākaṭameva. Tena vuttaṃ – ‘‘cattāri adhikaraṇāni patvā upari vaḍḍhanto so vivādo’’ti. Uppannānaṃ uppannānanti (dī. ni. ṭī. 3.331) uṭṭhitānaṃ uṭṭhitānaṃ. Samathatthanti samanatthaṃ.

адтаарасахи вад̇т̇уухийд̇и лагкан̣аважанамзд̇ам̣ яат̇аа ‘‘яад̣̇и мз б̣яаад̇хий д̣̇аахзяяум̣. д̣̇аад̇аб̣б̣амид̣̇амосад̇ха’’нд̇и (сам̣. ни. дий. 2.3.39-42; ган̇каа. абхи. дий. ад̇хигаран̣асамат̇аван̣н̣анаа), д̇асмаа д̇зсу ан̃н̃ад̇арзна вивад̣̇анд̇аа, ‘‘адтаарасахи вад̇т̇уухи вивад̣̇анд̇ий’’д̇и вужжанд̇и. убавад̣̇анаад̇и аггосо. жод̣̇анаад̇и ануяог̇о.

Aṭṭhārasahi vatthūhīti lakkhaṇavacanametaṃ yathā ‘‘yadi me byādhī dāheyyuṃ. Dātabbamidamosadha’’nti (saṃ. ni. ṭī. 2.3.39-42; kaṅkhā. abhi. ṭī. adhikaraṇasamathavaṇṇanā), tasmā tesu aññatarena vivadantā, ‘‘aṭṭhārasahi vatthūhi vivadantī’’ti vuccanti. Upavadanāti akkoso. Codanāti anuyogo.

ад̇хигаран̣асса саммукаава винаяанад̇о саммукаавинаяо. саннибад̇ид̇абарисааяа д̇хаммаваад̣̇ийнам̣ язбхуяяад̇ааяа язбхуяяасигагаммасса гаран̣ам̣ язбхуяяасигаа. гаарагасан̇гхасса саамаг̇г̇ивасзна саммукийбхааво, на яат̇аа д̇ат̇аа гаарагабуг̇г̇алаанам̣ саммукад̇аамад̇д̇ам̣. бхууд̇ад̇аад̇и д̇ажчад̇аа. сажжабарияааяо хи ид̇ха д̇хамма-сад̣̇д̣̇о ‘‘д̇хаммаваад̣̇ий’’д̇иаад̣̇ийсу (д̣̇ий. ни. 1.9) вияа. винзд̇и зд̇знаад̇и винаяо, д̇асса д̇асса ад̇хигаран̣асса вуубасамааяа бхаг̇авад̇аа вуд̇д̇авид̇хи, д̇асса винаяасса саммукад̇аа винаяасаммукад̇аа. виваад̣̇авад̇т̇усан̇каад̇з ад̇т̇з бажжад̇т̇игаа ад̇т̇абажжад̇т̇игаа, д̇зсам̣ ад̇т̇абажжад̇т̇игаанам̣. сан̇гхасаммукад̇аа барихааяад̇и саммад̇абуг̇г̇алзхзва вуубасаманад̇о.

Adhikaraṇassa sammukhāva vinayanato sammukhāvinayo. Sannipatitaparisāya dhammavādīnaṃ yebhuyyatāya yebhuyyasikakammassa karaṇaṃ yebhuyyasikā. Kārakasaṅghassa sāmaggivasena sammukhībhāvo, na yathā tathā kārakapuggalānaṃ sammukhatāmattaṃ. Bhūtatāti tacchatā. Saccapariyāyo hi idha dhamma-saddo ‘‘dhammavādī’’tiādīsu (dī. ni. 1.9) viya. Vineti etenāti vinayo, tassa tassa adhikaraṇassa vūpasamāya bhagavatā vuttavidhi, tassa vinayassa sammukhatā vinayasammukhatā. Vivādavatthusaṅkhāte atthe paccatthikā atthapaccatthikā, tesaṃ atthapaccatthikānaṃ. Saṅghasammukhatā parihāyati sammatapuggaleheva vūpasamanato.

нанд̇и виваад̣̇аад̇хигаран̣ам̣. ‘‘на чанд̣̇ааг̇ад̇им̣ г̇ажчад̇ий’’д̇иаад̣̇инаа (бари. 383) вуд̇д̇ам̣ бан̃жан̇г̇асаманнааг̇ад̇ам̣. г̇ул̣хагаад̣̇ийсу алаж̇ж̇уссаннааяа барисааяа г̇ул̣хаго салаагаг̇г̇аахо гаад̇аб̣б̣о; лаж̇ж̇уссаннааяа вивадаго, б̣аалуссаннааяа саган̣н̣аж̇аббаго. яассаа гирияааяа д̇хаммаваад̣̇ино б̣ахуд̇араа, саа язбхуяяасигаад̇и ааха – ‘‘д̇хаммаваад̣̇ийнам̣ язбхуяяад̇ааяаа’’д̇иаад̣̇и.

Nanti vivādādhikaraṇaṃ. ‘‘Na chandāgatiṃ gacchatī’’tiādinā (pari. 383) vuttaṃ pañcaṅgasamannāgataṃ. Guḷhakādīsu alajjussannāya parisāya guḷhako salākaggāho kātabbo; lajjussannāya vivaṭako, bālussannāya sakaṇṇajappako. Yassā kiriyāya dhammavādino bahutarā, sā yebhuyyasikāti āha – ‘‘dhammavādīnaṃ yebhuyyatāyā’’tiādi.

звам̣ винижчид̇анд̇и аабад̇д̇им̣ д̣̇ассзд̇ваа робанавасзна винижчид̇ам̣, бадигаммам̣ бана аабад̇д̇аад̇хигаран̣асамат̇з барад̇о ааг̇амиссад̇и. на саман̣асааруббам̣ ассааман̣агам̣, саман̣зхи агаад̇аб̣б̣ам̣, д̇асмим̣. аж̇жхаажаарз вийд̇иггамзсад̇и. бадижарад̇од̇и бадижчаад̣̇знд̇асса. баабуссаннад̇ааяа баабияо, буг̇г̇ало, д̇асса гаад̇аб̣б̣агаммам̣ д̇ассабаабияасигам̣.

Evaṃ vinicchitanti āpattiṃ dassetvā ropanavasena vinicchitaṃ, paṭikammaṃ pana āpattādhikaraṇasamathe parato āgamissati. Na samaṇasāruppaṃ assāmaṇakaṃ, samaṇehi akātabbaṃ, tasmiṃ. Ajjhācāre vītikkamesati. Paṭicaratoti paṭicchādentassa. Pāpussannatāya pāpiyo, puggalo, tassa kātabbakammaṃ tassapāpiyasikaṃ.

саммукаавинаязнзва вуубасамо над̇т̇и бадин̃н̃ааяа, д̇ат̇ааруубааяа канд̇ияаа ваа винаа авуубасаманад̇о . зд̇т̇аад̇и аабад̇д̇ид̣̇зсанааяам̣. бадин̃н̃аад̇з аабаннабхааваад̣̇игз гаран̣агирияаа, ‘‘ааяад̇им̣ сам̣варзяяаасий’’д̇и, бариваасад̣̇аанаад̣̇ивасзна жа бавад̇д̇ам̣ важийгаммам̣ бадин̃н̃аад̇агаран̣ам̣.

Sammukhāvinayeneva vūpasamo natthi paṭiññāya, tathārūpāya khantiyā vā vinā avūpasamanato . Etthāti āpattidesanāyaṃ. Paṭiññāte āpannabhāvādike karaṇakiriyā, ‘‘āyatiṃ saṃvareyyāsī’’ti, parivāsadānādivasena ca pavattaṃ vacīkammaṃ paṭiññātakaraṇaṃ.

яат̇аануруубанд̇и ‘‘д̣̇вийхи жад̇уухи д̇ихи згзнаа’’д̇и звам̣ вуд̇д̇анаязна яат̇аануруубам̣. зд̇т̇аад̇и имасмим̣ суд̇д̇з, зд̇асмим̣ ваа самат̇авижаарз. винижчаяанаяод̇и винижчаяз наяамад̇д̇ам̣. д̇знааха ‘‘вид̇т̇ааро банаа’’д̇иаад̣̇и.

Yathānurūpanti ‘‘dvīhi catūhi tihi ekenā’’ti evaṃ vuttanayena yathānurūpaṃ. Etthāti imasmiṃ sutte, etasmiṃ vā samathavicāre. Vinicchayanayoti vinicchaye nayamattaṃ. Tenāha ‘‘vitthāro panā’’tiādi.

47. сан̇кзбад̇ова вуд̇д̇о, на самат̇агканд̇хагз вияа вид̇т̇аарад̇о. д̇ат̇аад̇и иминаа ‘‘д̇хаммаа’’д̇и бад̣̇ам̣ аагад̣дхад̇и, зд̇т̇а ид̇и-сад̣̇д̣̇о аад̣̇иад̇т̇о, звамаад̣̇инаа иминаа багаарзнаад̇и ваад̇и вуд̇д̇ам̣ ход̇и. б̣од̇хибагкияад̇хаммаанам̣ зганд̇аанаваж̇ж̇абхаавад̇о над̇т̇и ад̇хаммабхааво, бхаг̇авад̇о д̣̇зсид̇аагаарам̣ хаабзд̇ваа вад̣дхзд̇ваа ваа гат̇анам̣ яат̇аад̇хаммам̣ агад̇анд̇и гад̇ваа ад̇хаммабхаавод̇и д̣̇ассзнд̇о ааха – ‘‘д̇аяо сад̇ибадтаанаа’’д̇иаад̣̇и.

47.Saṅkhepatova vutto, na samathakkhandhake viya vitthārato. Tathāti iminā ‘‘dhammā’’ti padaṃ ākaḍḍhati, ettha iti-saddo ādiattho, evamādinā iminā pakārenāti vāti vuttaṃ hoti. Bodhipakkhiyadhammānaṃ ekantānavajjabhāvato natthi adhammabhāvo, bhagavato desitākāraṃ hāpetvā vaḍḍhetvā vā kathanaṃ yathādhammaṃ akatanti katvā adhammabhāvoti dassento āha – ‘‘tayo satipaṭṭhānā’’tiādi.

нияяааниганд̇и сабаадихийрам̣ аббадиваанам̣ худ̇ваа бавад̇д̇ад̇и. д̇ат̇зваад̇и иминаа ‘‘звам̣ амхаага’’нд̇иаад̣̇инаа вуд̇д̇амад̇т̇ам̣ аагад̣дхад̇и. бхууд̇зна…бз… гаад̇аб̣б̣агаммам̣ д̇хаммо наама яат̇аад̇хаммам̣ гаран̣ад̇о, вуд̇д̇авибарияааяад̇о ид̇о барам̣ ад̇хаммо. аяам̣ винаяо наама рааг̇аад̣̇ийнам̣ сам̣варан̣ад̇о бахаанад̇о бадисан̇каанад̇о жа. аяам̣ авинаяо наама рааг̇аад̣̇ийнам̣ авинаяанад̇о. аяам̣ винаяо наама яат̇аавинаяагаран̣ад̇о, вуд̇д̇авибарияааязна ид̇аро авинаяо. вад̇т̇усамбад̇д̇иаад̣̇инаа зва саб̣б̣зсам̣ винаяагаммаанам̣ агуббад̇аад̇и ааха – ‘‘вад̇т̇усамбад̇д̇и…бз… аяам̣ винаяо наамаа’’д̇и, д̇аббадибагкад̇о авинаяо взд̣̇ид̇аб̣б̣о. д̇знааха ‘‘вад̇т̇увибад̇д̇ий’’д̇иаад̣̇и.

Niyyānikanti sapāṭihīraṃ appaṭivānaṃ hutvā pavattati. Tathevāti iminā ‘‘evaṃ amhāka’’ntiādinā vuttamatthaṃ ākaḍḍhati. Bhūtena…pe… kātabbakammaṃ dhammo nāma yathādhammaṃ karaṇato, vuttavipariyāyato ito paraṃ adhammo. Ayaṃ vinayo nāma rāgādīnaṃ saṃvaraṇato pahānato paṭisaṅkhānato ca. Ayaṃ avinayo nāma rāgādīnaṃ avinayanato. Ayaṃ vinayo nāma yathāvinayakaraṇato, vuttavipariyāyena itaro avinayo. Vatthusampattiādinā eva sabbesaṃ vinayakammānaṃ akuppatāti āha – ‘‘vatthusampatti…pe… ayaṃ vinayo nāmā’’ti, tappaṭipakkhato avinayo veditabbo. Tenāha ‘‘vatthuvipattī’’tiādi.

саммаабадибад̇д̇ияаа наяанадтзна яат̇аавуд̇д̇о д̇хаммо зва нзд̇д̇и, д̇ад̇о зва сад̇д̇асса вияа раж̇ж̇у асит̇илабавад̇д̇ихзд̇уд̇ааяа д̇хаммараж̇ж̇ууд̇и ад̇т̇о вуд̇д̇о. суд̇д̇анд̇абарияааязна д̇аава д̣̇аса гусалагаммабат̇аа д̇хаммод̇и звам̣ вуд̇д̇аа. саа зва ваа ход̇у д̇хамманзд̇д̇и, яо ид̇ха имиссаа ван̣н̣анааяа, ‘‘чад̇д̇им̣са б̣од̇хибагкияад̇хаммаа’’д̇иаад̣̇инаа д̇хаммзна жа винаязна жа вуд̇д̇о, со зва ваа д̇хамманзд̇д̇и ход̇ууд̇и аанзд̇ваа яож̇анаа. д̇ааяа д̇хамманзд̇д̇ияаа самзд̇и д̇ааяа яат̇аавуд̇д̇ааяа д̇хамманзд̇д̇ияаа сам̣санд̣̇ад̇и, згалагкан̣амзва ход̇ийд̇и ад̇т̇о. звам̣ виваад̣̇авад̇т̇убхууд̇о д̇хаммо жз ‘‘д̇хаммо’’д̇и, ад̇хаммо жз ‘‘ад̇хаммо’’д̇и, винаяо жз ‘‘винаяо’’д̇и, авинаяо жз ‘‘авинаяо’’д̇и нижчинанд̇зна згажжаанам̣ виваад̣̇аад̇хигаран̣амзва д̣̇ассид̇ам̣ д̇асса вуубасамад̇хаммаанам̣ абарияосаабид̇ад̇д̇аа.

Sammāpaṭipattiyā nayanaṭṭhena yathāvutto dhammo eva netti, tato eva sattassa viya rajju asithilapavattihetutāya dhammarajjūti attho vutto. Suttantapariyāyena tāva dasa kusalakammapathā dhammoti evaṃ vuttā. Sā eva vā hotu dhammanetti, yo idha imissā vaṇṇanāya, ‘‘chattiṃsa bodhipakkhiyadhammā’’tiādinā dhammena ca vinayena ca vutto, so eva vā dhammanetti hotūti ānetvā yojanā. Tāya dhammanettiyā sameti tāya yathāvuttāya dhammanettiyā saṃsandati, ekalakkhaṇameva hotīti attho. Evaṃ vivādavatthubhūto dhammo ce ‘‘dhammo’’ti, adhammo ce ‘‘adhammo’’ti, vinayo ce ‘‘vinayo’’ti, avinayo ce ‘‘avinayo’’ti nicchinantena ekaccānaṃ vivādādhikaraṇameva dassitaṃ tassa vūpasamadhammānaṃ apariyosāpitattā.

48. д̇ам̣ банзд̇анд̇и виваад̣̇аад̇хигаран̣ам̣ бажжаамасад̇и. ваарз ад̇т̇асам̣ван̣н̣анаавасзна бад̇д̇зби. д̣̇вийхийд̇и яасмим̣ ааваасз виваад̣̇аад̇хигаран̣ам̣ уббаннам̣, д̇ад̇т̇а ваасийхи д̣̇вийхиби бхигкуухи ад̇ирзгад̇араа.

48.Taṃ panetanti vivādādhikaraṇaṃ paccāmasati. Vāre atthasaṃvaṇṇanāvasena pattepi. Dvīhīti yasmiṃ āvāse vivādādhikaraṇaṃ uppannaṃ, tattha vāsīhi dvīhipi bhikkhūhi atirekatarā.

49. канд̇хасааманд̇анд̇и аабад̇д̇игканд̇хабхаавзна самийбам̣. аабад̇д̇исааманд̇ам̣ наама буб̣б̣абхааг̇аа аабаж̇ж̇ид̇аб̣б̣ааабад̇д̇и. мзт̇унарааг̇авасзна гааяасам̣саг̇г̇з д̣̇уггадасса вад̇т̇ууд̇и ааха – ‘‘батамабаарааж̇игасса буб̣б̣абхааг̇з д̣̇уггада’’нд̇и. сзсаанам̣ д̇ин̣н̣ам̣ баарааж̇игаанам̣ буб̣б̣абхааг̇з т̇уллажжаяамзва.

49.Khandhasāmantanti āpattikkhandhabhāvena samīpaṃ. Āpattisāmantaṃ nāma pubbabhāgā āpajjitabbaāpatti. Methunarāgavasena kāyasaṃsagge dukkaṭassa vatthūti āha – ‘‘paṭhamapārājikassa pubbabhāge dukkaṭa’’nti. Sesānaṃ tiṇṇaṃ pārājikānaṃ pubbabhāge thullaccayameva.

50. бариггамид̇ваа убаггамид̇ваа. аабад̇д̇аад̇хигаран̣ам̣ д̣̇ассид̇ам̣ д̇ад̇т̇зва висзсад̇о бадин̃н̃ааяа гаарзд̇аб̣б̣ад̇ааяа ижчид̇аб̣б̣ад̇д̇аа.

50.Parikkamitvā upakkamitvā. Āpattādhikaraṇaṃ dassitaṃ tattheva visesato paṭiññāya kāretabbatāya icchitabbattā.

52. гаммасса вад̇т̇у д̣̇ассид̇ам̣ на самат̇од̇и ад̇хиббааяо. нану жааяам̣ самат̇аад̇хигаарод̇и? сажжам̣, самат̇асса бана гааран̣з д̣̇ассид̇з самат̇о д̣̇ассид̇ова ход̇ийд̇и д̣̇ассзд̇ум̣ ‘‘зваруубасса хий’’д̇иаад̣̇и вуд̇д̇ам̣.

52.Kammassa vatthu dassitaṃ na samathoti adhippāyo. Nanu cāyaṃ samathādhikāroti? Saccaṃ, samathassa pana kāraṇe dassite samatho dassitova hotīti dassetuṃ ‘‘evarūpassa hī’’tiādi vuttaṃ.

53. ид̣̇ам̣ гамманд̇и ‘‘ид̣̇ам̣ амхаагам̣ бхан̣д̣анаж̇аад̇аана’’нд̇иаад̣̇инаа вуд̇д̇агаммам̣. д̇ин̣авад̇т̇аарагасад̣̇исад̇д̇аад̇и д̇ам̣сад̣̇исад̇ааяа д̇аб̣б̣охаарод̇и д̣̇ассзд̇и яат̇аа – ‘‘зса б̣рахмад̣̇ад̇д̇о’’д̇и. аагаарамад̇д̇амзва д̇ин̣авад̇т̇аарагагаммам̣ наама, на бана д̇асса саб̣б̣асо гаран̣авид̇хаанам̣. д̇знааха ‘‘канд̇хагз’’д̇иаад̣̇и. г̇ихийнам̣ хийнзна кум̣санавамбханам̣ яат̇аа ‘‘д̇иласам̣г̇ул̣игаа над̇т̇ий’’д̇и. д̇хаммигабадиссавзсу висам̣ваад̣̇анавасзна аабаннаа аабад̇д̇и. ассаад̇и гижжаад̇хигаран̣асса. саммукаавинаязнзва вуубасамо сан̇гхасаммукад̇аад̣̇инаава вуубасаманад̇о.

53.Idaṃ kammanti ‘‘idaṃ amhākaṃ bhaṇḍanajātāna’’ntiādinā vuttakammaṃ. Tiṇavatthārakasadisattāti taṃsadisatāya tabbohāroti dasseti yathā – ‘‘esa brahmadatto’’ti. Ākāramattameva tiṇavatthārakakammaṃ nāma, na pana tassa sabbaso karaṇavidhānaṃ. Tenāha ‘‘khandhake’’tiādi. Gihīnaṃ hīnena khuṃsanavambhanaṃ yathā ‘‘tilasaṃguḷikā natthī’’ti. Dhammikapaṭissavesu visaṃvādanavasena āpannā āpatti. Assāti kiccādhikaraṇassa. Sammukhāvinayeneva vūpasamo saṅghasammukhatādināva vūpasamanato.

54. сод̇аабад̇д̇ипаласажчигирияаважанад̇о госамб̣ияасуд̇д̇з (ма. ни. 1.492) сод̇аабад̇д̇имаг̇г̇асаммаад̣̇идти гат̇ид̇аа, ид̇ха бана ‘‘д̣̇идтисааман̃н̃аг̇ад̇о вихарад̇и’’жжзва вуд̇д̇ад̇д̇аа, ‘‘имасмим̣ суд̇д̇з сод̇аабад̇д̇ипаласаммаад̣̇идти вуд̇д̇аад̇и взд̣̇ид̇аб̣б̣аа’’д̇и вуд̇д̇ам̣. баабагаммасса аббад̇аа маханд̇ад̇аа сааваж̇ж̇абхаавасса муд̣̇уд̇игкабхаавзна взд̣̇ид̇аб̣б̣аад̇и ааха ‘‘ан̣унд̇и аббасааваж̇ж̇ам̣. т̇ууланд̇и махаасааваж̇ж̇а’’нд̇и. сзсам̣ сувин̃н̃зяяамзва.

54. Sotāpattiphalasacchikiriyavacanato kosambiyasutte (ma. ni. 1.492) sotāpattimaggasammādiṭṭhi kathitā, idha pana ‘‘diṭṭhisāmaññagato viharati’’cceva vuttattā, ‘‘imasmiṃ sutte sotāpattiphalasammādiṭṭhi vuttāti veditabbā’’ti vuttaṃ. Pāpakammassa appatā mahantatā sāvajjabhāvassa mudutikkhabhāvena veditabbāti āha ‘‘aṇunti appasāvajjaṃ. Thūlanti mahāsāvajja’’nti. Sesaṃ suviññeyyameva.

саамаг̇аамасуд̇д̇аван̣н̣анааяа лийнад̇т̇аббагаасанаа самад̇д̇аа.

Sāmagāmasuttavaṇṇanāya līnatthappakāsanā samattā.







Related texts:



д̇ибидага (муула) • Tipiṭaka (Mūla) / суд̇д̇абидага • Suttapiṭaka / маж̇жхиманигааяа • Majjhimanikāya / 4. саамаг̇аамасуд̇д̇ам̣ • 4. Sāmagāmasuttaṃ

адтагат̇аа • Aṭṭhakathā / суд̇д̇абидага (адтагат̇аа) • Suttapiṭaka (aṭṭhakathā) / маж̇жхиманигааяа (адтагат̇аа) • Majjhimanikāya (aṭṭhakathā) / 4. саамаг̇аамасуд̇д̇аван̣н̣анаа • 4. Sāmagāmasuttavaṇṇanā


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact