Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ವಿನಯವಿನಿಚ್ಛಯ-ಉತ್ತರವಿನಿಚ್ಛಯ • Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya

ಪಾಟಿದೇಸನೀಯಕಥಾ

Pāṭidesanīyakathā

೧೮೩೦.

1830.

ಯೋ ಚನ್ತರಘರಂ ಭಿಕ್ಖು, ಪವಿಟ್ಠಾಯ ತು ಹತ್ಥತೋ।

Yo cantaragharaṃ bhikkhu, paviṭṭhāya tu hatthato;

ಅಞ್ಞಾತಿಕಾಯ ಯಂ ಕಿಞ್ಚಿ, ತಸ್ಸ ಭಿಕ್ಖುನಿಯಾ ಪನ॥

Aññātikāya yaṃ kiñci, tassa bhikkhuniyā pana.

೧೮೩೧.

1831.

ಸಹತ್ಥಾ ಪಟಿಗ್ಗಣ್ಹೇಯ್ಯ, ಖಾದನಂ ಭೋಜನಮ್ಪಿ ವಾ।

Sahatthā paṭiggaṇheyya, khādanaṃ bhojanampi vā;

ಗಹಣೇ ದುಕ್ಕಟಂ ಭೋಗೇ, ಪಾಟಿದೇಸನಿಯಂ ಸಿಯಾ॥

Gahaṇe dukkaṭaṃ bhoge, pāṭidesaniyaṃ siyā.

೧೮೩೨.

1832.

ರಥಿಕಾಯಪಿ ವಾ ಬ್ಯೂಹೇ, ಸನ್ಧಿಸಿಙ್ಘಾಟಕೇಸು ವಾ।

Rathikāyapi vā byūhe, sandhisiṅghāṭakesu vā;

ಹತ್ಥಿಸಾಲಾದಿಕೇ ಠತ್ವಾ, ಗಣ್ಹತೋಪಿ ಅಯಂ ನಯೋ॥

Hatthisālādike ṭhatvā, gaṇhatopi ayaṃ nayo.

೧೮೩೩.

1833.

ರಥಿಕಾಯ ಸಚೇ ಠತ್ವಾ, ದೇತಿ ಭಿಕ್ಖುನಿ ಭೋಜನಂ।

Rathikāya sace ṭhatvā, deti bhikkhuni bhojanaṃ;

ಆಪತ್ತಿ ಅನ್ತರಾರಾಮೇ, ಠತ್ವಾ ಗಣ್ಹಾತಿ ಭಿಕ್ಖು ಚೇ॥

Āpatti antarārāme, ṭhatvā gaṇhāti bhikkhu ce.

೧೮೩೪.

1834.

ಏತ್ಥನ್ತರಘರಂ ತಸ್ಸಾ, ಪವಿಟ್ಠಾಯ ಹಿ ವಾಕ್ಯತೋ।

Etthantaragharaṃ tassā, paviṭṭhāya hi vākyato;

ಭಿಕ್ಖುಸ್ಸ ಚ ಠಿತಟ್ಠಾನಂ, ನಪ್ಪಮಾಣನ್ತಿ ವಣ್ಣಿತಂ॥

Bhikkhussa ca ṭhitaṭṭhānaṃ, nappamāṇanti vaṇṇitaṃ.

೧೮೩೫.

1835.

ತಸ್ಮಾ ಭಿಕ್ಖುನಿಯಾ ಠತ್ವಾ, ಆರಾಮಾದೀಸು ದೇನ್ತಿಯಾ।

Tasmā bhikkhuniyā ṭhatvā, ārāmādīsu dentiyā;

ವೀಥಿಯಾದೀಸು ಚೇ ಠತ್ವಾ, ನ ದೋಸೋ ಪಟಿಗಣ್ಹತೋ॥

Vīthiyādīsu ce ṭhatvā, na doso paṭigaṇhato.

೧೮೩೬.

1836.

ಯಾಮಕಾಲಿಕಸತ್ತಾಹ-ಕಾಲಿಕಂ ಯಾವಜೀವಿಕಂ।

Yāmakālikasattāha-kālikaṃ yāvajīvikaṃ;

ಆಹಾರತ್ಥಾಯ ಗಹಣೇ, ಅಜ್ಝೋಹಾರೇ ಚ ದುಕ್ಕಟಂ॥

Āhāratthāya gahaṇe, ajjhohāre ca dukkaṭaṃ.

೧೮೩೭.

1837.

ಆಮಿಸೇನ ಅಸಮ್ಭಿನ್ನ-ರಸಂ ಸನ್ಧಾಯ ಭಾಸಿತಂ।

Āmisena asambhinna-rasaṃ sandhāya bhāsitaṃ;

ಪಾಟಿದೇಸನಿಯಾಪತ್ತಿ, ಸಮ್ಭಿನ್ನೇಕರಸೇ ಸಿಯಾ॥

Pāṭidesaniyāpatti, sambhinnekarase siyā.

೧೮೩೮.

1838.

ಏಕತೋಉಪಸಮ್ಪನ್ನ-ಹತ್ಥತೋ ಪಟಿಗಣ್ಹತೋ।

Ekatoupasampanna-hatthato paṭigaṇhato;

ಕಾಲಿಕಾನಂ ಚತುನ್ನಮ್ಪಿ, ಆಹಾರತ್ಥಾಯ ದುಕ್ಕಟಂ॥

Kālikānaṃ catunnampi, āhāratthāya dukkaṭaṃ.

೧೮೩೯.

1839.

ಞಾತಿಕಾಯಪಿ ಅಞ್ಞಾತಿ-ಸಞ್ಞಿನೋ ವಿಮತಿಸ್ಸ ವಾ।

Ñātikāyapi aññāti-saññino vimatissa vā;

ದುಕ್ಕಟಂ ಞಾತಿಸಞ್ಞಿಸ್ಸ, ತಥಾ ಅಞ್ಞಾತಿಕಾಯ ವಾ॥

Dukkaṭaṃ ñātisaññissa, tathā aññātikāya vā.

೧೮೪೦.

1840.

ದಾಪೇನ್ತಿಯಾ ಅನಾಪತ್ತಿ, ದದಮಾನಾಯ ವಾ ಪನ।

Dāpentiyā anāpatti, dadamānāya vā pana;

ನಿಕ್ಖಿಪಿತ್ವಾನ್ತರಾರಾಮಾ-ದೀಸು ಠತ್ವಾಪಿ ದೇನ್ತಿಯಾ॥

Nikkhipitvāntarārāmā-dīsu ṭhatvāpi dentiyā.

೧೮೪೧.

1841.

ಗಾಮತೋ ನೀಹರಿತ್ವಾ ವಾ, ದೇತಿ ಚೇ ಬಹಿ ವಟ್ಟತಿ।

Gāmato nīharitvā vā, deti ce bahi vaṭṭati;

‘‘ಪಚ್ಚಯೇ ಸತಿ ಭುಞ್ಜಾ’’ತಿ, ದೇತಿ ಚೇ ಕಾಲಿಕತ್ತಯಂ॥

‘‘Paccaye sati bhuñjā’’ti, deti ce kālikattayaṃ.

೧೮೪೨.

1842.

ಹತ್ಥತೋ ಸಾಮಣೇರೀನಂ, ಸಿಕ್ಖಮಾನಾಯ ವಾ ತಥಾ।

Hatthato sāmaṇerīnaṃ, sikkhamānāya vā tathā;

ಇದಂ ಏಳಕಲೋಮೇನ, ಸಮುಟ್ಠಾನಂ ಸಮಂ ಮತಂ॥

Idaṃ eḷakalomena, samuṭṭhānaṃ samaṃ mataṃ.

ಪಠಮಪಾಟಿದೇಸನೀಯಕಥಾ।

Paṭhamapāṭidesanīyakathā.

೧೮೪೩.

1843.

ಅವುತ್ತೇ ‘‘ಅಪಸಕ್ಕಾ’’ತಿ, ಏಕೇನಾಪಿ ಚ ಭಿಕ್ಖುನಾ।

Avutte ‘‘apasakkā’’ti, ekenāpi ca bhikkhunā;

ಸಚೇಜ್ಝೋಹರಣತ್ಥಾಯ, ಆಮಿಸಂ ಪಟಿಗಣ್ಹತಿ॥

Sacejjhoharaṇatthāya, āmisaṃ paṭigaṇhati.

೧೮೪೪.

1844.

ಗಹಣೇ ದುಕ್ಕಟಂ ಭೋಗೇ, ಪಾಟಿದೇಸನಿಯಂ ಸಿಯಾ।

Gahaṇe dukkaṭaṃ bhoge, pāṭidesaniyaṃ siyā;

ಏಕತೋಉಪಸಮ್ಪನ್ನಂ, ನ ವಾರೇನ್ತಸ್ಸ ದುಕ್ಕಟಂ॥

Ekatoupasampannaṃ, na vārentassa dukkaṭaṃ.

೧೮೪೫.

1845.

ತಥೇವಾನುಪಸಮ್ಪನ್ನಾ-ಯುಪಸಮ್ಪನ್ನಸಞ್ಞಿನೋ।

Tathevānupasampannā-yupasampannasaññino;

ತತ್ಥ ವೇಮತಿಕಸ್ಸಾಪಿ, ಹೋತಿ ಆಪತ್ತಿ ದುಕ್ಕಟಂ॥

Tattha vematikassāpi, hoti āpatti dukkaṭaṃ.

೧೮೪೬.

1846.

ಅನಾಪತ್ತಿತ್ತನೋ ಭತ್ತಂ, ಪದಾಪೇತಿ ನ ದೇತಿ ಚೇ।

Anāpattittano bhattaṃ, padāpeti na deti ce;

ತಥಾ ಅಞ್ಞಸ್ಸ ಭತ್ತಂ ವಾ, ನ ದಾಪೇತಿ ಪದೇತಿ ಚೇ॥

Tathā aññassa bhattaṃ vā, na dāpeti padeti ce.

೧೮೪೭.

1847.

ಯಂ ನ ದಿನ್ನಂ ತಂ ದಾಪೇತಿ, ನ ದಿನ್ನಂ ಯತ್ಥ ವಾಪಿ ಚ।

Yaṃ na dinnaṃ taṃ dāpeti, na dinnaṃ yattha vāpi ca;

ತತ್ಥ ತಮ್ಪಿ ಚ ಸಬ್ಬೇಸಂ, ಸಮಂ ದಾಪೇತಿ ಭಿಕ್ಖುನೀ॥

Tattha tampi ca sabbesaṃ, samaṃ dāpeti bhikkhunī.

೧೮೪೮.

1848.

ವೋಸಾಸನ್ತೀ ಠಿತಾ ಸಿಕ್ಖ-ಮಾನಾ ವಾ ಸಾಮಣೇರಿಕಾ।

Vosāsantī ṭhitā sikkha-mānā vā sāmaṇerikā;

ಭೋಜನಾನಿ ಚ ಪಞ್ಚೇವ, ವಿನಾ, ಉಮ್ಮತ್ತಕಾದಿನೋ॥

Bhojanāni ca pañceva, vinā, ummattakādino.

೧೮೪೯.

1849.

ಕಥಿನೇನ ಸಮುಟ್ಠಾನಂ, ಸಮಾನನ್ತಿ ಪಕಾಸಿತಂ।

Kathinena samuṭṭhānaṃ, samānanti pakāsitaṃ;

ಕ್ರಿಯಾಕ್ರಿಯಮಿದಂ ವುತ್ತಂ, ತಿಚಿತ್ತಞ್ಚ ತಿವೇದನಂ॥

Kriyākriyamidaṃ vuttaṃ, ticittañca tivedanaṃ.

ದುತಿಯಪಾಟಿದೇಸನೀಯಕಥಾ।

Dutiyapāṭidesanīyakathā.

೧೮೫೦.

1850.

ಸೇಕ್ಖನ್ತಿ ಸಮ್ಮತೇ ಭಿಕ್ಖು, ಲದ್ಧಸಮ್ಮುತಿಕೇ ಕುಲೇ।

Sekkhanti sammate bhikkhu, laddhasammutike kule;

ಘರೂಪಚಾರೋಕ್ಕಮನಾ, ಪುಬ್ಬೇವ ಅನಿಮನ್ತಿತೋ॥

Gharūpacārokkamanā, pubbeva animantito.

೧೮೫೧.

1851.

ಅಗಿಲಾನೋ ಗಹೇತ್ವಾ ಚೇ, ಪರಿಭುಞ್ಜೇಯ್ಯ ಆಮಿಸಂ।

Agilāno gahetvā ce, paribhuñjeyya āmisaṃ;

ಗಹಣೇ ದುಕ್ಕಟಂ ಭೋಗೇ, ಪಾಟಿದೇಸನಿಯಂ ಸಿಯಾ॥

Gahaṇe dukkaṭaṃ bhoge, pāṭidesaniyaṃ siyā.

೧೮೫೨.

1852.

ಯಾಮಕಾಲಿಕಸತ್ತಾಹ-ಕಾಲಿಕೇ ಯಾವಜೀವಿಕೇ।

Yāmakālikasattāha-kālike yāvajīvike;

ಗಹಣೇ ಪರಿಭೋಗೇ ಚ, ಹೋತಿ ಆಪತ್ತಿ ದುಕ್ಕಟಂ॥

Gahaṇe paribhoge ca, hoti āpatti dukkaṭaṃ.

೧೮೫೩.

1853.

ಅಸೇಕ್ಖಸಮ್ಮತೇ ಸೇಕ್ಖ-ಸಮ್ಮತನ್ತಿ ಚ ಸಞ್ಞಿನೋ।

Asekkhasammate sekkha-sammatanti ca saññino;

ತತ್ಥ ವೇಮತಿಕಸ್ಸಾಪಿ, ತಥೇವ ಪರಿದೀಪಿತಂ॥

Tattha vematikassāpi, tatheva paridīpitaṃ.

೧೮೫೪.

1854.

ಅನಾಪತ್ತಿ ಗಿಲಾನಸ್ಸ, ಗಿಲಾನಸ್ಸಾವಸೇಸಕೇ।

Anāpatti gilānassa, gilānassāvasesake;

ನಿಮನ್ತಿತಸ್ಸ ವಾ ಭಿಕ್ಖಾ, ಅಞ್ಞೇಸಂ ತತ್ಥ ದೀಯತಿ॥

Nimantitassa vā bhikkhā, aññesaṃ tattha dīyati.

೧೮೫೫.

1855.

ಘರತೋ ನೀಹರಿತ್ವಾ ವಾ, ದೇನ್ತಿ ಚೇ ಯತ್ಥ ಕತ್ಥಚಿ।

Gharato nīharitvā vā, denti ce yattha katthaci;

ನಿಚ್ಚಭತ್ತಾದಿಕೇ ವಾಪಿ, ತಥಾ ಉಮ್ಮತ್ತಕಾದಿನೋ॥

Niccabhattādike vāpi, tathā ummattakādino.

೧೮೫೬.

1856.

ಅನಾಗತೇ ಹಿ ಭಿಕ್ಖುಮ್ಹಿ, ಘರತೋ ಪಠಮಂ ಪನ।

Anāgate hi bhikkhumhi, gharato paṭhamaṃ pana;

ನೀಹರಿತ್ವಾ ಸಚೇ ದ್ವಾರೇ, ಸಮ್ಪತ್ತೇ ದೇನ್ತಿ ವಟ್ಟತಿ॥

Nīharitvā sace dvāre, sampatte denti vaṭṭati.

೧೮೫೭.

1857.

ಭಿಕ್ಖುಂ ಪನ ಚ ದಿಸ್ವಾವ, ನೀಹರಿತ್ವಾನ ಗೇಹತೋ।

Bhikkhuṃ pana ca disvāva, nīharitvāna gehato;

ನ ವಟ್ಟತಿ ಸಚೇ ದೇನ್ತಿ, ಸಮುಟ್ಠಾನೇಳಕೂಪಮಂ॥

Na vaṭṭati sace denti, samuṭṭhāneḷakūpamaṃ.

ತತಿಯಪಾಟಿದೇಸನೀಯಕಥಾ।

Tatiyapāṭidesanīyakathā.

೧೮೫೮.

1858.

ಗಹಟ್ಠೇನಾಗಹಟ್ಠೇನ , ಇತ್ಥಿಯಾ ಪುರಿಸೇನ ವಾ।

Gahaṭṭhenāgahaṭṭhena , itthiyā purisena vā;

ಆರಾಮಂ ಉಪಚಾರಂ ವಾ, ಪವಿಸಿತ್ವಾ ಸಚೇ ಪನ॥

Ārāmaṃ upacāraṃ vā, pavisitvā sace pana.

೧೮೫೯.

1859.

‘‘ಇತ್ಥನ್ನಾಮಸ್ಸ ತೇ ಭತ್ತಂ, ಯಾಗು ವಾ ಆಹರೀಯತಿ’’।

‘‘Itthannāmassa te bhattaṃ, yāgu vā āharīyati’’;

ಏವಮಾರೋಚಿತಂ ವುತ್ತಂ, ಪಟಿಸಂವಿದಿತನ್ತಿ ಹಿ॥

Evamārocitaṃ vuttaṃ, paṭisaṃviditanti hi.

೧೮೬೦.

1860.

ಆಹರೀಯತು ತಂ ಪಚ್ಛಾ, ಯಥಾರೋಚಿತಮೇವ ವಾ।

Āharīyatu taṃ pacchā, yathārocitameva vā;

ತಸ್ಸ ವಾ ಪರಿವಾರಮ್ಪಿ, ಅಞ್ಞಂ ಕತ್ವಾ ಬಹುಂ ಪನ॥

Tassa vā parivārampi, aññaṃ katvā bahuṃ pana.

೧೮೬೧.

1861.

ಯಾಗುಯಾ ವಿದಿತಂ ಕತ್ವಾ, ಪೂವಂ ಭತ್ತಂ ಹರನ್ತಿ ಚೇ।

Yāguyā viditaṃ katvā, pūvaṃ bhattaṃ haranti ce;

ಇದಮ್ಪಿ ವಿದಿತಂ ವುತ್ತಂ, ವಟ್ಟತೀತಿ ಕುರುನ್ದಿಯಂ

Idampi viditaṃ vuttaṃ, vaṭṭatīti kurundiyaṃ.

೧೮೬೨.

1862.

ಕುಲಾನಿ ಪನ ಅಞ್ಞಾನಿ, ದೇಯ್ಯಧಮ್ಮಂ ಪನತ್ತನೋ।

Kulāni pana aññāni, deyyadhammaṃ panattano;

ಹರನ್ತಿ ತೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಚೇ, ಸಬ್ಬಂ ವಟ್ಟತಿ ತಮ್ಪಿ ಚ॥

Haranti tena saddhiṃ ce, sabbaṃ vaṭṭati tampi ca.

೧೮೬೩.

1863.

ಅನಾರೋಚಿತಮೇವಂ ಯಂ, ಯಂ ಆರಾಮಮನಾಭತಂ।

Anārocitamevaṃ yaṃ, yaṃ ārāmamanābhataṃ;

ತಂ ಅಸಂವಿದಿತಂ ನಾಮ, ಸಹಧಮ್ಮಿಕಞಾಪಿತಂ॥

Taṃ asaṃviditaṃ nāma, sahadhammikañāpitaṃ.

೧೮೬೪.

1864.

ಯಂ ಅಸಂವಿದಿತಂ ಕತ್ವಾ, ಆಭತಂ ಪನ ತಂ ಬಹಿ।

Yaṃ asaṃviditaṃ katvā, ābhataṃ pana taṃ bahi;

ಆರಾಮಂ ಪನ ಪೇಸೇತ್ವಾ, ಕಾರಾಪೇತ್ವಾ ತಮಾಹರೇ॥

Ārāmaṃ pana pesetvā, kārāpetvā tamāhare.

೧೮೬೫.

1865.

ಗನ್ತ್ವಾ ವಾ ಅನ್ತರಾಮಗ್ಗೇ, ಗಹೇತಬ್ಬಂ ತು ಭಿಕ್ಖುನಾ।

Gantvā vā antarāmagge, gahetabbaṃ tu bhikkhunā;

ಸಚೇ ಏವಮಕತ್ವಾ ತಂ, ಆರಾಮೇ ಉಪಚಾರತೋ॥

Sace evamakatvā taṃ, ārāme upacārato.

೧೮೬೬.

1866.

ಗಹೇತ್ವಾಜ್ಝೋಹರನ್ತಸ್ಸ, ಗಹಣೇ ದುಕ್ಕಟಂ ಸಿಯಾ।

Gahetvājjhoharantassa, gahaṇe dukkaṭaṃ siyā;

ಅಜ್ಝೋಹಾರಪಯೋಗೇಸು, ಪಾಟಿದೇಸನಿಯಂ ಮತಂ॥

Ajjhohārapayogesu, pāṭidesaniyaṃ mataṃ.

೧೮೬೭.

1867.

ಪಟಿಸಂವಿದಿತೇಯೇವ, ಅಸಂವಿದಿತಸಞ್ಞಿನೋ।

Paṭisaṃviditeyeva, asaṃviditasaññino;

ತತ್ಥ ವೇಮತಿಕಸ್ಸಾಪಿ, ಹೋತಿ ಆಪತ್ತಿ ದುಕ್ಕಟಂ॥

Tattha vematikassāpi, hoti āpatti dukkaṭaṃ.

೧೮೬೮.

1868.

ಪಟಿಸಂವಿದಿತೇ ತಸ್ಸ, ಗಿಲಾನಸ್ಸಾವಸೇಸಕೇ।

Paṭisaṃvidite tassa, gilānassāvasesake;

ಬಹಾರಾಮೇ ಗಹೇತ್ವಾ ವಾ, ಅನ್ತೋಯೇವಸ್ಸ ಭುಞ್ಜತೋ॥

Bahārāme gahetvā vā, antoyevassa bhuñjato.

೧೮೬೯.

1869.

ತತ್ಥಜಾತಫಲಾದೀನಿ, ಅನಾಪತ್ತೇವ ಖಾದತೋ।

Tatthajātaphalādīni, anāpatteva khādato;

ಸಮುಟ್ಠಾನಾದಯೋ ಸಬ್ಬೇ, ಕಥಿನೇನ ಸಮಾ ಮತಾ॥

Samuṭṭhānādayo sabbe, kathinena samā matā.

ಚತುತ್ಥಪಾಟಿದೇಸನೀಯಕಥಾ।

Catutthapāṭidesanīyakathā.

ಇತಿ ವಿನಯವಿನಿಚ್ಛಯೇ ಪಾಟಿದೇಸನೀಯಕಥಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।

Iti vinayavinicchaye pāṭidesanīyakathā niṭṭhitā.





© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact