Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / तिपिटक • Tipiṭaka / विनयविनिच्छय-उत्तरविनिच्छय • Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya

पकिण्णकविनिच्छयकथा

Pakiṇṇakavinicchayakathā

३०२९.

3029.

छत्तं पण्णमयं किञ्‍चि, बहि अन्तो च सब्बसो।

Chattaṃ paṇṇamayaṃ kiñci, bahi anto ca sabbaso;

पञ्‍चवण्णेन सुत्तेन, सिब्बितुं न च वट्टति॥

Pañcavaṇṇena suttena, sibbituṃ na ca vaṭṭati.

३०३०.

3030.

छिन्दितुं अड्ढचन्दं वा, पण्णे मकरदन्तकं।

Chindituṃ aḍḍhacandaṃ vā, paṇṇe makaradantakaṃ;

घटकं वाळरूपं वा, लेखा दण्डे न वट्टति॥

Ghaṭakaṃ vāḷarūpaṃ vā, lekhā daṇḍe na vaṭṭati.

३०३१.

3031.

सिब्बितुं एकवण्णेन, छत्तं सुत्तेन वट्टति।

Sibbituṃ ekavaṇṇena, chattaṃ suttena vaṭṭati;

थिरत्थं, पञ्‍चवण्णानं, पञ्‍जरं वा विनन्धितुं॥

Thiratthaṃ, pañcavaṇṇānaṃ, pañjaraṃ vā vinandhituṃ.

३०३२.

3032.

घटकं वाळरूपं वा, लेखा वा पन केवला।

Ghaṭakaṃ vāḷarūpaṃ vā, lekhā vā pana kevalā;

भिन्दित्वा वापि घंसित्वा, धारेतुं पन वट्टति॥

Bhinditvā vāpi ghaṃsitvā, dhāretuṃ pana vaṭṭati.

३०३३.

3033.

अहिछत्तकसण्ठानं, दण्डबुन्दम्हि वट्टति।

Ahichattakasaṇṭhānaṃ, daṇḍabundamhi vaṭṭati;

उक्‍किरित्वा कता लेखा, बन्धनत्थाय वट्टति॥

Ukkiritvā katā lekhā, bandhanatthāya vaṭṭati.

३०३४.

3034.

नानावण्णेहि सुत्तेहि, मण्डनत्थाय चीवरं।

Nānāvaṇṇehi suttehi, maṇḍanatthāya cīvaraṃ;

समं सतपदादीनं, सिब्बितुं न च वट्टति॥

Samaṃ satapadādīnaṃ, sibbituṃ na ca vaṭṭati.

३०३५.

3035.

पत्तस्स परियन्ते वा, तथा पत्तमुखेपि वा।

Pattassa pariyante vā, tathā pattamukhepi vā;

वेणिं सङ्खलिकं वापि, करोतो होति दुक्‍कटं॥

Veṇiṃ saṅkhalikaṃ vāpi, karoto hoti dukkaṭaṃ.

३०३६.

3036.

पट्टम्पि गण्ठिपासानं, अट्ठकोणादिकंविधिं।

Paṭṭampi gaṇṭhipāsānaṃ, aṭṭhakoṇādikaṃvidhiṃ;

तत्थग्घियगदारूपं, मुग्गरादिं करोन्ति च॥

Tatthagghiyagadārūpaṃ, muggarādiṃ karonti ca.

३०३७.

3037.

तत्थ कक्‍कटकक्खीनि, उट्ठापेन्ति न वट्टति।

Tattha kakkaṭakakkhīni, uṭṭhāpenti na vaṭṭati;

सुत्ता च पिळका तत्थ, दुविञ्‍ञेय्याव दीपिता॥

Suttā ca piḷakā tattha, duviññeyyāva dīpitā.

३०३८.

3038.

चतुकोणाव वट्टन्ति, गण्ठिपासकपट्टका।

Catukoṇāva vaṭṭanti, gaṇṭhipāsakapaṭṭakā;

कण्णकोणेसु सुत्तानि, रत्ते छिन्देय्य चीवरे॥

Kaṇṇakoṇesu suttāni, ratte chindeyya cīvare.

३०३९.

3039.

सूचिकम्मविकारं वा, अञ्‍ञं वा पन किञ्‍चिपि।

Sūcikammavikāraṃ vā, aññaṃ vā pana kiñcipi;

चीवरे भिक्खुना कातुं, कारापेतुं न वट्टति॥

Cīvare bhikkhunā kātuṃ, kārāpetuṃ na vaṭṭati.

३०४०.

3040.

यो च पक्खिपति भिक्खु चीवरं।

Yo ca pakkhipati bhikkhu cīvaraṃ;

कञ्‍जिपिट्ठखलिअल्‍लिकादिसु।

Kañjipiṭṭhakhaliallikādisu;

वण्णमट्ठमभिपत्थयं परं।

Vaṇṇamaṭṭhamabhipatthayaṃ paraṃ;

तस्स नत्थि पन मुत्ति दुक्‍कटा॥

Tassa natthi pana mutti dukkaṭā.

३०४१.

3041.

सूचिहत्थमलादीनं , करणे चीवरस्स च।

Sūcihatthamalādīnaṃ , karaṇe cīvarassa ca;

तथा किलिट्ठकाले च, धोवनत्थं तु वट्टति॥

Tathā kiliṭṭhakāle ca, dhovanatthaṃ tu vaṭṭati.

३०४२.

3042.

रजने पन गन्धं वा, तेलं वा लाखमेव वा।

Rajane pana gandhaṃ vā, telaṃ vā lākhameva vā;

किञ्‍चि पक्खिपितुं तत्थ, भिक्खुनो न च वट्टति॥

Kiñci pakkhipituṃ tattha, bhikkhuno na ca vaṭṭati.

३०४३.

3043.

सङ्खेन मणिना वापि, अञ्‍ञेनपि च केनचि।

Saṅkhena maṇinā vāpi, aññenapi ca kenaci;

चीवरं न च घट्टेय्य, घंसितब्बं न दोणिया॥

Cīvaraṃ na ca ghaṭṭeyya, ghaṃsitabbaṃ na doṇiyā.

३०४४.

3044.

चीवरं दोणियं कत्वा, नापि घट्टेय्य मुट्ठिना।

Cīvaraṃ doṇiyaṃ katvā, nāpi ghaṭṭeyya muṭṭhinā;

रत्तं पहरितुं किञ्‍चि, हत्थेहेव च वट्टति॥

Rattaṃ paharituṃ kiñci, hattheheva ca vaṭṭati.

३०४५.

3045.

गण्ठिके पन लेखा वा, पिळका वा न वट्टति।

Gaṇṭhike pana lekhā vā, piḷakā vā na vaṭṭati;

कप्पबिन्दुविकारो वा, पाळिकण्णिकभेदतो॥

Kappabinduvikāro vā, pāḷikaṇṇikabhedato.

३०४६.

3046.

थालकस्स च पत्तस्स, बहि अन्तोपि वा पन।

Thālakassa ca pattassa, bahi antopi vā pana;

आरग्गेन कता लेखा, न च वट्टति काचिपि॥

Āraggena katā lekhā, na ca vaṭṭati kācipi.

३०४७.

3047.

आरोपेत्वा भमं पत्तं, मज्‍जित्वा चे पचन्ति च।

Āropetvā bhamaṃ pattaṃ, majjitvā ce pacanti ca;

‘‘मणिवण्णं करिस्साम’’, इति कातुं न वट्टति॥

‘‘Maṇivaṇṇaṃ karissāma’’, iti kātuṃ na vaṭṭati.

३०४८.

3048.

पत्तमण्डलके किञ्‍चि, भित्तिकम्मं न वट्टति।

Pattamaṇḍalake kiñci, bhittikammaṃ na vaṭṭati;

न दोसो कोचि तत्थस्स, कातुं मकरदन्तकं॥

Na doso koci tatthassa, kātuṃ makaradantakaṃ.

३०४९.

3049.

न धम्मकरणच्छत्ते, लेखा काचिपि वट्टति।

Na dhammakaraṇacchatte, lekhā kācipi vaṭṭati;

कुच्छियं वा ठपेत्वा तं, लेखं तु मुखवट्टियं॥

Kucchiyaṃ vā ṭhapetvā taṃ, lekhaṃ tu mukhavaṭṭiyaṃ.

३०५०.

3050.

सुत्तं वा दिगुणं कत्वा, कोट्टेन्ति च तहिं तहिं।

Suttaṃ vā diguṇaṃ katvā, koṭṭenti ca tahiṃ tahiṃ;

कायबन्धनसोभत्थं, तं न वट्टति भिक्खुनो॥

Kāyabandhanasobhatthaṃ, taṃ na vaṭṭati bhikkhuno.

३०५१.

3051.

दसामुखे दळ्हत्थाय, द्वीसु अन्तेसु वट्टति।

Dasāmukhe daḷhatthāya, dvīsu antesu vaṭṭati;

मालाकम्मलताकम्म-चित्तिकम्पि न वट्टति॥

Mālākammalatākamma-cittikampi na vaṭṭati.

३०५२.

3052.

अक्खीनि तत्थ दस्सेत्वा, कोट्टिते पन का कथा।

Akkhīni tattha dassetvā, koṭṭite pana kā kathā;

कक्‍कटक्खीनि वा तत्थ, उट्ठापेतुं न वट्टति॥

Kakkaṭakkhīni vā tattha, uṭṭhāpetuṃ na vaṭṭati.

३०५३.

3053.

घटं देड्डुभसीसं वा, मकरस्स मुखम्पि वा।

Ghaṭaṃ deḍḍubhasīsaṃ vā, makarassa mukhampi vā;

विकाररूपं यं किञ्‍चि, न वट्टति दसामुखे॥

Vikārarūpaṃ yaṃ kiñci, na vaṭṭati dasāmukhe.

३०५४.

3054.

उजुकं मच्छकण्टं वा, मट्ठं वा पन पट्टिकं।

Ujukaṃ macchakaṇṭaṃ vā, maṭṭhaṃ vā pana paṭṭikaṃ;

खज्‍जूरिपत्तकाकारं, कत्वा वट्टति कोट्टितं॥

Khajjūripattakākāraṃ, katvā vaṭṭati koṭṭitaṃ.

३०५५.

3055.

पट्टिका सूकरन्तन्ति, दुविधं कायबन्धनं।

Paṭṭikā sūkarantanti, duvidhaṃ kāyabandhanaṃ;

रज्‍जुका दुस्सपट्टादि, सब्बं तस्सानुलोमिकं॥

Rajjukā dussapaṭṭādi, sabbaṃ tassānulomikaṃ.

३०५६.

3056.

मुरजं मद्दवीणञ्‍च, देड्डुभञ्‍च कलाबुकं।

Murajaṃ maddavīṇañca, deḍḍubhañca kalābukaṃ;

रज्‍जुयो न च वट्टन्ति, पुरिमा द्वेदसा सियुं॥

Rajjuyo na ca vaṭṭanti, purimā dvedasā siyuṃ.

३०५७.

3057.

दसा पामङ्गसण्ठाना, निद्दिट्ठा कायबन्धने।

Dasā pāmaṅgasaṇṭhānā, niddiṭṭhā kāyabandhane;

एका द्वितिचतस्सो वा, वट्टन्ति न ततो परं॥

Ekā dviticatasso vā, vaṭṭanti na tato paraṃ.

३०५८.

3058.

एकरज्‍जुमयं वुत्तं, मुनिना कायबन्धनं।

Ekarajjumayaṃ vuttaṃ, muninā kāyabandhanaṃ;

तञ्‍च पामङ्गसण्ठानं, एकम्पि च न वट्टति॥

Tañca pāmaṅgasaṇṭhānaṃ, ekampi ca na vaṭṭati.

३०५९.

3059.

रज्‍जुके एकतो कत्वा, बहू एकाय रज्‍जुया।

Rajjuke ekato katvā, bahū ekāya rajjuyā;

निरन्तरञ्हि वेठेत्वा, कतं वट्टति बन्धितुं॥

Nirantarañhi veṭhetvā, kataṃ vaṭṭati bandhituṃ.

३०६०.

3060.

दन्तकट्ठविसाणट्ठि-लोहवेळुनळब्भवा।

Dantakaṭṭhavisāṇaṭṭhi-lohaveḷunaḷabbhavā;

जतुसङ्खमयासुत्त-फलजा विधका मता॥

Jatusaṅkhamayāsutta-phalajā vidhakā matā.

३०६१.

3061.

कायबन्धनविधेपि, विकारो न च वट्टति।

Kāyabandhanavidhepi, vikāro na ca vaṭṭati;

तत्थ तत्थ परिच्छेद-लेखामत्तं तु वट्टति॥

Tattha tattha pariccheda-lekhāmattaṃ tu vaṭṭati.

३०६२.

3062.

मालाकम्मलताकम्म-नानारूपविचित्तिता ।

Mālākammalatākamma-nānārūpavicittitā ;

न च वट्टति भिक्खूनं, अञ्‍जनी जनरञ्‍जनी॥

Na ca vaṭṭati bhikkhūnaṃ, añjanī janarañjanī.

३०६३.

3063.

तादिसं पन घंसित्वा, वेठेत्वा सुत्तकेन वा।

Tādisaṃ pana ghaṃsitvā, veṭhetvā suttakena vā;

वळञ्‍जन्तस्स भिक्खुस्स, न दोसो कोचि विज्‍जति॥

Vaḷañjantassa bhikkhussa, na doso koci vijjati.

३०६४.

3064.

वट्टा वा चतुरस्सा वा, अट्ठंसा वापि अञ्‍जनी।

Vaṭṭā vā caturassā vā, aṭṭhaṃsā vāpi añjanī;

वट्टतेवाति निद्दिट्ठा, वण्णमट्ठा न वट्टति॥

Vaṭṭatevāti niddiṭṭhā, vaṇṇamaṭṭhā na vaṭṭati.

३०६५.

3065.

तथाञ्‍जनिसलाकापि , अञ्‍जनिथविकाय च।

Tathāñjanisalākāpi , añjanithavikāya ca;

नानावण्णेहि सुत्तेहि, चित्तकम्मं न वट्टति॥

Nānāvaṇṇehi suttehi, cittakammaṃ na vaṭṭati.

३०६६.

3066.

एकवण्णेन सुत्तेन, सिपाटिं येन केनचि।

Ekavaṇṇena suttena, sipāṭiṃ yena kenaci;

यं किञ्‍चि पन सिब्बेत्वा, वळञ्‍जन्तस्स वट्टति॥

Yaṃ kiñci pana sibbetvā, vaḷañjantassa vaṭṭati.

३०६७.

3067.

मणिकं पिळकं वापि, पिप्फले आरकण्टके।

Maṇikaṃ piḷakaṃ vāpi, pipphale ārakaṇṭake;

ठपेतुं पन यं किञ्‍चि, न च वट्टति भिक्खुनो॥

Ṭhapetuṃ pana yaṃ kiñci, na ca vaṭṭati bhikkhuno.

३०६८.

3068.

दण्डकेपि परिच्छेद-लेखामत्तं तु वट्टति।

Daṇḍakepi pariccheda-lekhāmattaṃ tu vaṭṭati;

वलित्वा च नखच्छेदं, करोन्तीति हि वट्टति॥

Valitvā ca nakhacchedaṃ, karontīti hi vaṭṭati.

३०६९.

3069.

उत्तरारणियं वापि, धनुके पेल्‍लदण्डके।

Uttarāraṇiyaṃ vāpi, dhanuke pelladaṇḍake;

मालाकम्मादि यं किञ्‍चि, वण्णमट्ठं न वट्टति॥

Mālākammādi yaṃ kiñci, vaṇṇamaṭṭhaṃ na vaṭṭati.

३०७०.

3070.

सण्डासे दन्तकट्ठानं, तथा छेदनवासिया।

Saṇḍāse dantakaṭṭhānaṃ, tathā chedanavāsiyā;

द्वीसु पस्सेसु लोहेन, बन्धितुं पन वट्टति॥

Dvīsu passesu lohena, bandhituṃ pana vaṭṭati.

३०७१.

3071.

तथा कत्तरदण्डेपि, चित्तकम्मं न वट्टति।

Tathā kattaradaṇḍepi, cittakammaṃ na vaṭṭati;

वट्टलेखाव वट्टन्ति, एका वा द्वेपि हेट्ठतो॥

Vaṭṭalekhāva vaṭṭanti, ekā vā dvepi heṭṭhato.

३०७२.

3072.

विसाणे नाळियं वापि, तथेवामण्डसारके।

Visāṇe nāḷiyaṃ vāpi, tathevāmaṇḍasārake;

तेलभाजनके सब्बं, वण्णमट्ठं तु वट्टति॥

Telabhājanake sabbaṃ, vaṇṇamaṭṭhaṃ tu vaṭṭati.

३०७३.

3073.

पानीयस्स उळुङ्केपि, दोणियं रजनस्सपि।

Pānīyassa uḷuṅkepi, doṇiyaṃ rajanassapi;

घटे फलकपीठेपि, वलयाधारकादिके॥

Ghaṭe phalakapīṭhepi, valayādhārakādike.

३०७४.

3074.

तथा पत्तपिधाने च, तालवण्टे च बीजने।

Tathā pattapidhāne ca, tālavaṇṭe ca bījane;

पादपुञ्छनियं वापि, सम्मुञ्‍जनियमेव च॥

Pādapuñchaniyaṃ vāpi, sammuñjaniyameva ca.

३०७५.

3075.

मञ्‍चे भूमत्थरे पीठे, भिसिबिम्बोहनेसु च।

Mañce bhūmatthare pīṭhe, bhisibimbohanesu ca;

मालाकम्मादिकं चित्तं, सब्बमेव च वट्टति॥

Mālākammādikaṃ cittaṃ, sabbameva ca vaṭṭati.

३०७६.

3076.

नानामणिमयत्थम्भ-कवाटद्वारभित्तिकं ।

Nānāmaṇimayatthambha-kavāṭadvārabhittikaṃ ;

सेनासनमनुञ्‍ञातं, का कथा वण्णमट्ठके॥

Senāsanamanuññātaṃ, kā kathā vaṇṇamaṭṭhake.

३०७७.

3077.

सोवण्णियं द्वारकवाटबद्धं।

Sovaṇṇiyaṃ dvārakavāṭabaddhaṃ;

सुवण्णनानामणिभित्तिभूमिं।

Suvaṇṇanānāmaṇibhittibhūmiṃ;

न किञ्‍चि एकम्पि निसेधनीयं।

Na kiñci ekampi nisedhanīyaṃ;

सेनासनं वट्टति सब्बमेव॥

Senāsanaṃ vaṭṭati sabbameva.

३०७८.

3078.

बुद्धं धम्मञ्‍च सङ्घञ्‍च, न उद्दिस्स दवं करे।

Buddhaṃ dhammañca saṅghañca, na uddissa davaṃ kare;

मूगब्बतादिकं नेव, गण्हेय्य तित्थियब्बतं॥

Mūgabbatādikaṃ neva, gaṇheyya titthiyabbataṃ.

३०७९.

3079.

कायं वा अङ्गजातं वा, ऊरुं वा न तु दस्सये।

Kāyaṃ vā aṅgajātaṃ vā, ūruṃ vā na tu dassaye;

भिक्खुनीनं तु ता वापि, न सिञ्‍चे उदकादिना॥

Bhikkhunīnaṃ tu tā vāpi, na siñce udakādinā.

३०८०.

3080.

वस्समञ्‍ञत्थ वुट्ठो चे, भागमञ्‍ञत्थ गण्हति।

Vassamaññattha vuṭṭho ce, bhāgamaññattha gaṇhati;

दुक्‍कटं पुन दातब्बं, गीवा नट्ठेपि जज्‍जरे॥

Dukkaṭaṃ puna dātabbaṃ, gīvā naṭṭhepi jajjare.

३०८१.

3081.

चोदितो सो सचे तेहि, भिक्खूहि न ददेय्यतं।

Codito so sace tehi, bhikkhūhi na dadeyyataṃ;

धुरनिक्खेपने तेसं, भण्डग्घेनेव कारये॥

Dhuranikkhepane tesaṃ, bhaṇḍaggheneva kāraye.

३०८२.

3082.

अकप्पियसमादानं, करोतो होति दुक्‍कटं।

Akappiyasamādānaṃ, karoto hoti dukkaṭaṃ;

दवा सिलं पविज्झन्तो, दुक्‍कटा न च मुच्‍चति॥

Davā silaṃ pavijjhanto, dukkaṭā na ca muccati.

३०८३.

3083.

गिहीगोपकदानस्मिं, न दोसो कोचि गण्हतो।

Gihīgopakadānasmiṃ, na doso koci gaṇhato;

परिच्छेदनयो वुत्तो, सङ्घचेतियसन्तके॥

Paricchedanayo vutto, saṅghacetiyasantake.

३०८४.

3084.

यानं पुरिससंयुत्तं, हत्थवट्टकमेव वा।

Yānaṃ purisasaṃyuttaṃ, hatthavaṭṭakameva vā;

पाटङ्किञ्‍च गिलानस्स, वट्टतेवाभिरूहितुं॥

Pāṭaṅkiñca gilānassa, vaṭṭatevābhirūhituṃ.

३०८५.

3085.

न च भिक्खुनिया सद्धिं, सम्पयोजेय्य किञ्‍चिपि।

Na ca bhikkhuniyā saddhiṃ, sampayojeyya kiñcipi;

दुक्‍कटं भिक्खुनिं रागा, ओभासेन्तस्स भिक्खुनो॥

Dukkaṭaṃ bhikkhuniṃ rāgā, obhāsentassa bhikkhuno.

३०८६.

3086.

भिक्खुनीनं हवे भिक्खु, पातिमोक्खं न उद्दिसे।

Bhikkhunīnaṃ have bhikkhu, pātimokkhaṃ na uddise;

आपत्तिं वा सचे तासं, पटिग्गण्हेय्य दुक्‍कटं॥

Āpattiṃ vā sace tāsaṃ, paṭiggaṇheyya dukkaṭaṃ.

३०८७.

3087.

अत्तनो परिभोगत्थं, दिन्‍नमञ्‍ञस्स कस्सचि।

Attano paribhogatthaṃ, dinnamaññassa kassaci;

परिभोगमकत्वाव, ददतो पन दुक्‍कटं॥

Paribhogamakatvāva, dadato pana dukkaṭaṃ.

३०८८.

3088.

असप्पायं सचे सब्बं, अपनेतुम्पि वट्टति।

Asappāyaṃ sace sabbaṃ, apanetumpi vaṭṭati;

अग्गं गहेत्वा दातुं वा, पत्तादीसुप्ययं नयो॥

Aggaṃ gahetvā dātuṃ vā, pattādīsupyayaṃ nayo.

३०८९.

3089.

पञ्‍चवग्गूपसम्पदा , गुणङ्गुणउपाहना।

Pañcavaggūpasampadā , guṇaṅguṇaupāhanā;

चम्मत्थारो धुवन्हानं, मज्झदेसे न वट्टति॥

Cammatthāro dhuvanhānaṃ, majjhadese na vaṭṭati.

३०९०.

3090.

सम्बाधस्स च सामन्ता, सत्थकम्मं दुवङ्गुला।

Sambādhassa ca sāmantā, satthakammaṃ duvaṅgulā;

वारितं, वत्थिकम्मम्पि, सम्बाधेयेव सत्थुना॥

Vāritaṃ, vatthikammampi, sambādheyeva satthunā.

३०९१.

3091.

पण्णानि अज्‍जुकादीनं, लोणं वा उण्हयागुया।

Paṇṇāni ajjukādīnaṃ, loṇaṃ vā uṇhayāguyā;

पक्खिपित्वान पाकत्थं, चालेतुं न च वट्टति॥

Pakkhipitvāna pākatthaṃ, cāletuṃ na ca vaṭṭati.

३०९२.

3092.

सचे परिसमञ्‍ञस्स, उपळालेति दुक्‍कटं।

Sace parisamaññassa, upaḷāleti dukkaṭaṃ;

तत्थ चादीनवं तस्स, वत्तुं पन च वट्टति॥

Tattha cādīnavaṃ tassa, vattuṃ pana ca vaṭṭati.

३०९३.

3093.

‘‘मक्खनं गूथमुत्तेहि, गतेन न्हायितुं विय।

‘‘Makkhanaṃ gūthamuttehi, gatena nhāyituṃ viya;

कतं निस्साय दुस्सीलं, तया विहरता’’ति च॥

Kataṃ nissāya dussīlaṃ, tayā viharatā’’ti ca.

३०९४.

3094.

भत्तग्गे यागुपाने च, अन्तोगामे च वीथियं।

Bhattagge yāgupāne ca, antogāme ca vīthiyaṃ;

अन्धकारे अनावज्‍जो, एकावत्तो च ब्यावटो॥

Andhakāre anāvajjo, ekāvatto ca byāvaṭo.

३०९५.

3095.

सुत्तो खादञ्‍च भुञ्‍जन्तो, वच्‍चं मुत्तम्पि वा करं।

Sutto khādañca bhuñjanto, vaccaṃ muttampi vā karaṃ;

वन्दना तेरसन्‍नं तु, अयुत्तत्थेन वारिता॥

Vandanā terasannaṃ tu, ayuttatthena vāritā.

३०९६.

3096.

नग्गो अनुपसम्पन्‍नो, नानासंवासकोपि च।

Naggo anupasampanno, nānāsaṃvāsakopi ca;

यो पच्छा उपसम्पन्‍नो, उक्खित्तो मातुगामको॥

Yo pacchā upasampanno, ukkhitto mātugāmako.

३०९७.

3097.

एकादस अभब्बा च, गरुकट्ठा च पञ्‍चिमे।

Ekādasa abhabbā ca, garukaṭṭhā ca pañcime;

वन्दतो दुक्‍कटं वुत्तं, बावीसति च पुग्गले॥

Vandato dukkaṭaṃ vuttaṃ, bāvīsati ca puggale.

३०९८.

3098.

यो पुरे उपसम्पन्‍नो, नानासंवासवुड्ढको।

Yo pure upasampanno, nānāsaṃvāsavuḍḍhako;

धम्मवादी च सम्बुद्धो, वन्दनीया तयो इमे॥

Dhammavādī ca sambuddho, vandanīyā tayo ime.

३०९९.

3099.

तज्‍जनादिकते एत्थ, चतुरो पन पुग्गले।

Tajjanādikate ettha, caturo pana puggale;

वन्दतोपि अनापत्ति, तेहि कम्मञ्‍च कुब्बतो॥

Vandatopi anāpatti, tehi kammañca kubbato.

३१००.

3100.

अधिट्ठानं पनेकस्स, द्विन्‍नं वा तिण्णमेव वा।

Adhiṭṭhānaṃ panekassa, dvinnaṃ vā tiṇṇameva vā;

दिट्ठाविकम्ममुद्दिट्ठं, ततो उद्धं निवारणं॥

Diṭṭhāvikammamuddiṭṭhaṃ, tato uddhaṃ nivāraṇaṃ.

३१०१.

3101.

सन्दिट्ठो होति सम्भत्तो, जीवतालपितोपि च।

Sandiṭṭho hoti sambhatto, jīvatālapitopi ca;

गहितत्तमनो होति, विस्सासो पञ्‍चधा सिया॥

Gahitattamano hoti, vissāso pañcadhā siyā.

३१०२.

3102.

सीलदिट्ठिविपत्ति च, आचाराजीवसम्भवा।

Sīladiṭṭhivipatti ca, ācārājīvasambhavā;

विपत्तियो चतस्सोव, वुत्ता आदिच्‍चबन्धुना॥

Vipattiyo catassova, vuttā ādiccabandhunā.

३१०३.

3103.

तत्थ अप्पटिकम्मा च, या च वुट्ठानगामिनी।

Tattha appaṭikammā ca, yā ca vuṭṭhānagāminī;

आपत्तियो दुवे सील-विपत्तीति पकासिता॥

Āpattiyo duve sīla-vipattīti pakāsitā.

३१०४.

3104.

अन्तग्गाहिकदिट्ठि च, या दिट्ठि दसवत्थुका।

Antaggāhikadiṭṭhi ca, yā diṭṭhi dasavatthukā;

अयं दिट्ठिविपत्तीति, दुविधा दिट्ठि दीपिता॥

Ayaṃ diṭṭhivipattīti, duvidhā diṭṭhi dīpitā.

३१०५.

3105.

देसनागामिनिका या च, पञ्‍च थुल्‍लच्‍चयादिका।

Desanāgāminikā yā ca, pañca thullaccayādikā;

वुत्ताचारविपत्तीति, आचारकुसलेन सा॥

Vuttācāravipattīti, ācārakusalena sā.

३१०६.

3106.

कुहनादिप्पवत्तो हि, मिच्छाजीवोति दीपितो।

Kuhanādippavatto hi, micchājīvoti dīpito;

आजीवपच्‍चयापत्ति, छब्बिधाति पकासिता॥

Ājīvapaccayāpatti, chabbidhāti pakāsitā.

३१०७.

3107.

कम्मुना लद्धिसीमाहि, नानासंवासका तयो।

Kammunā laddhisīmāhi, nānāsaṃvāsakā tayo;

उक्खित्तो तिविधो कम्म-नानासंवासको मतो॥

Ukkhitto tividho kamma-nānāsaṃvāsako mato.

३१०८.

3108.

अधम्मवादिपक्खस्मिं, निसिन्‍नोव विचिन्तियं।

Adhammavādipakkhasmiṃ, nisinnova vicintiyaṃ;

‘‘धम्मवादी पनेते’’ति, उप्पन्‍ने पन मानसे॥

‘‘Dhammavādī panete’’ti, uppanne pana mānase.

३१०९.

3109.

नानासंवासको नाम, लद्धियायं पकासितो।

Nānāsaṃvāsako nāma, laddhiyāyaṃ pakāsito;

तत्रट्ठो पन सो द्विन्‍नं, कम्मं कोपेति सङ्घिकं॥

Tatraṭṭho pana so dvinnaṃ, kammaṃ kopeti saṅghikaṃ.

३११०.

3110.

बहिसीमागतो सीमा-नानासंवासको मतो।

Bahisīmāgato sīmā-nānāsaṃvāsako mato;

नानासंवासका एवं, तयो वुत्ता महेसिना॥

Nānāsaṃvāsakā evaṃ, tayo vuttā mahesinā.

३१११.

3111.

चुतो अनुपसम्पन्‍नो, नानासंवासका तयो।

Cuto anupasampanno, nānāsaṃvāsakā tayo;

भिक्खूनेकादसाभब्बा, असंवासा इमे सियुं॥

Bhikkhūnekādasābhabbā, asaṃvāsā ime siyuṃ.

३११२.

3112.

असंवासस्स सब्बस्स, तथा कम्मारहस्स च।

Asaṃvāsassa sabbassa, tathā kammārahassa ca;

सङ्घे उम्मत्तकादीनं, पटिक्खेपो न रूहति॥

Saṅghe ummattakādīnaṃ, paṭikkhepo na rūhati.

३११३.

3113.

ससंवासेकसीमट्ठ-पकतत्तस्स भिक्खुनो।

Sasaṃvāsekasīmaṭṭha-pakatattassa bhikkhuno;

वचनेन पटिक्खेपो, रूहतानन्तरस्सपि॥

Vacanena paṭikkhepo, rūhatānantarassapi.

३११४.

3114.

भिक्खु आपज्‍जतापत्तिं, आकारेहि पनच्छहि।

Bhikkhu āpajjatāpattiṃ, ākārehi panacchahi;

वुत्ता समणकप्पा च, पञ्‍च, पञ्‍च विसुद्धियो॥

Vuttā samaṇakappā ca, pañca, pañca visuddhiyo.

३११५.

3115.

निदानं पुग्गलं वत्थुं, विधिं पञ्‍ञत्तिया पन।

Nidānaṃ puggalaṃ vatthuṃ, vidhiṃ paññattiyā pana;

विपत्तापत्तनापत्ति, समुट्ठाननयम्पि च॥

Vipattāpattanāpatti, samuṭṭhānanayampi ca.

३११६.

3116.

वज्‍जकम्मक्रियासञ्‍ञा, चित्ताणत्तिविधिं पन।

Vajjakammakriyāsaññā, cittāṇattividhiṃ pana;

तथेवङ्गविधानञ्‍च, वेदना कुसलत्तिकं॥

Tathevaṅgavidhānañca, vedanā kusalattikaṃ.

३११७.

3117.

सत्तरसविधं एतं, दस्सेत्वा लक्खणं बुधो।

Sattarasavidhaṃ etaṃ, dassetvā lakkhaṇaṃ budho;

सिक्खापदेसु योजेय्य, तत्थ तत्थ यथारहं॥

Sikkhāpadesu yojeyya, tattha tattha yathārahaṃ.

३११८.

3118.

निदानं तत्थ वेसाली, तथा राजगहं पुरं।

Nidānaṃ tattha vesālī, tathā rājagahaṃ puraṃ;

सावत्थाळवि कोसम्बी, सक्‍कभग्गा पकासिता॥

Sāvatthāḷavi kosambī, sakkabhaggā pakāsitā.

३११९.

3119.

दस वेसालिया वुत्ता, एकवीसं गिरिब्बजे।

Dasa vesāliyā vuttā, ekavīsaṃ giribbaje;

सतानि हि छ ऊनानि, तीणि सावत्थिया सियुं॥

Satāni hi cha ūnāni, tīṇi sāvatthiyā siyuṃ.

३१२०.

3120.

छ पनाळवियं वुत्ता, अट्ठ कोसम्बियं कता।

Cha panāḷaviyaṃ vuttā, aṭṭha kosambiyaṃ katā;

अट्ठ सक्‍केसु पञ्‍ञत्ता, तयो भग्गे पकासिता॥

Aṭṭha sakkesu paññattā, tayo bhagge pakāsitā.

३१२१.

3121.

तेवीसतिविधा वुत्ता, सुदिन्‍नधनियादयो।

Tevīsatividhā vuttā, sudinnadhaniyādayo;

भिक्खूनं पातिमोक्खस्मिं, आदिकम्मिकपुग्गला॥

Bhikkhūnaṃ pātimokkhasmiṃ, ādikammikapuggalā.

३१२२.

3122.

भिक्खुनीनं तथा पाति-मोक्खस्मिं आदिकम्मिका।

Bhikkhunīnaṃ tathā pāti-mokkhasmiṃ ādikammikā;

थुल्‍लनन्दादयो सत्त, सब्बे तिंस भवन्ति ते॥

Thullanandādayo satta, sabbe tiṃsa bhavanti te.

३१२३.

3123.

तरुं तिमूलं नवपत्तमेनं।

Taruṃ timūlaṃ navapattamenaṃ;

द्वयङ्कुरं सत्तफलं छपुप्फं।

Dvayaṅkuraṃ sattaphalaṃ chapupphaṃ;

जानाति यो द्विप्पभवं द्विसाखं।

Jānāti yo dvippabhavaṃ dvisākhaṃ;

जानाति पञ्‍ञत्तिमसेसतो सो॥

Jānāti paññattimasesato so.

३१२४.

3124.

इति परममिमं विनिच्छयं।

Iti paramamimaṃ vinicchayaṃ;

मधुरपदत्थमनाकुलं तु यो।

Madhurapadatthamanākulaṃ tu yo;

पठति सुणति पुच्छते च सो।

Paṭhati suṇati pucchate ca so;

भवतुपालिसमो विनिच्छये॥

Bhavatupālisamo vinicchaye.

इति विनयविनिच्छये पकिण्णकविनिच्छयकथा समत्ता।

Iti vinayavinicchaye pakiṇṇakavinicchayakathā samattā.





© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact