Only Dharma. Since 1992
Library / Tipiṭaka / ติปิฎก • Tipiṭaka / จูฬนิเทฺทส-อฎฺฐกถา • Cūḷaniddesa-aṭṭhakathā

๒. ทุติยวคฺควณฺณนา

2. Dutiyavaggavaṇṇanā

๑๓๑-๒. ทุติยวคฺคสฺส ปฐมทฺวเย นิปกนฺติ ปกตินิปุณํ ปณฺฑิตํ กสิณปริกมฺมาทีสุ กุสลํฯ สาธุวิหารินฺติ อปฺปนาวิหาเรน วา อุปจาเรน วา สมนฺนาคตํฯ ธีรนฺติ ธิติสมฺปนฺนํฯ ตตฺถ นิปกเตฺตน ธิติสมฺปทา วุตฺตาฯ อิธ ปน ธิติสมฺปนฺนเมวาติ อโตฺถฯ ธิติ นาม อสิถิลปรกฺกมตา, ‘‘กามํ ตโจ จ นฺหารุ จา’’ติ (ม. นิ. ๒.๑๘๔; อ. นิ. ๒.๕; มหานิ. ๑๙๖) เอวํ ปวตฺตวีริยเสฺสตํ อธิวจนํฯ อปิ จ ธิกฺกตปาโปติปิ ธีโรฯ ราชาว รฎฺฐํ วิชิตํ ปหายาติ ยถา ปฎิราชา ‘‘วิชิตํ รฎฺฐํ อนตฺถาวห’’นฺติ ญตฺวา รชฺชํ ปหาย เอโก จรติ เอวํ พาลสหายํ ปหาย เอโก จเรฯ อถ วา ราชาว รฎฺฐนฺติ ยถา สุตโสโม ราชา วิชิตํ รฎฺฐํ ปหาย เอโก จริ, ยถา จ มหาชนโก เอวํ เอโกว จเรติ อยมฺปิ เอตสฺสโตฺถฯ เสสํ วุตฺตานุสาเรน สกฺกา ชานิตุนฺติ น วิตฺถาริตํ (สุ. นิ. อฎฺฐ. ๑.๔๕-๔๖)ฯ นิเทฺทเส วตฺตพฺพํ นตฺถิฯ

131-2. Dutiyavaggassa paṭhamadvaye nipakanti pakatinipuṇaṃ paṇḍitaṃ kasiṇaparikammādīsu kusalaṃ. Sādhuvihārinti appanāvihārena vā upacārena vā samannāgataṃ. Dhīranti dhitisampannaṃ. Tattha nipakattena dhitisampadā vuttā. Idha pana dhitisampannamevāti attho. Dhiti nāma asithilaparakkamatā, ‘‘kāmaṃ taco ca nhāru cā’’ti (ma. ni. 2.184; a. ni. 2.5; mahāni. 196) evaṃ pavattavīriyassetaṃ adhivacanaṃ. Api ca dhikkatapāpotipi dhīro. Rājāva raṭṭhaṃ vijitaṃ pahāyāti yathā paṭirājā ‘‘vijitaṃ raṭṭhaṃ anatthāvaha’’nti ñatvā rajjaṃ pahāya eko carati evaṃ bālasahāyaṃ pahāya eko care. Atha vā rājāva raṭṭhanti yathā sutasomo rājā vijitaṃ raṭṭhaṃ pahāya eko cari, yathā ca mahājanako evaṃ ekova careti ayampi etassattho. Sesaṃ vuttānusārena sakkā jānitunti na vitthāritaṃ (su. ni. aṭṭha. 1.45-46). Niddese vattabbaṃ natthi.

ปฐมทฺวยํฯ

Paṭhamadvayaṃ.

๑๓๓. ตติยคาถา ปทตฺถโต อุตฺตานา เอวฯ เกวลญฺจ ปน สหายสมฺปทนฺติ เอตฺถ อเสเกฺขหิ สีลาทิกฺขเนฺธหิ สมฺปนฺนา สหายา เอว ‘‘สหายสมฺปทา’’ติ เวทิตพฺพาฯ อยํ ปเนตฺถ โยชนา – ยา อยํ วุตฺตา สหายสมฺปทา, ตํ สหายสมฺปทํ อทฺธา ปสํสาม, เอกํเสเนว โถเมมาติ วุตฺตํ โหติฯ กถํ? เสฎฺฐา สมาเสวิตพฺพา สหายาติฯ กสฺมา? อตฺตโน สีลาทีหิ เสเฎฺฐ เสวมานสฺส สีลาทโย ธมฺมา อนุปฺปนฺนา อุปฺปชฺชนฺติ, อุปฺปนฺนา วุทฺธิํ วิรูฬฺหิํ เวปุลฺลํ ปาปุณนฺติฯ สเม เสวมานสฺส อญฺญมญฺญสมธารเณน กุกฺกุจฺจวิโนทเนน จ ลทฺธา น ปริหายนฺติ ฯ เอเต ปน สหายเก เสเฎฺฐ จ สเม จ อลทฺธา กุหนาทิมิจฺฉาชีวํ วเชฺชตฺวา ธเมฺมน สเมน อุปฺปนฺนํ โภชนํ ภุญฺชโนฺต ตตฺถ จ ปฎิฆานุนยํ อนุปฺปาเทโนฺต อนวชฺชโภชี หุตฺวา อตฺถกาโม กุลปุโตฺต เอโก จเร ขคฺควิสาณกโปฺปฯ อหมฺปิ หิ เอวํ จรโนฺต อิมํ สมฺปตฺติํ อธิคโตมฺหีติ (สุ. นิ. อฎฺฐ. ๑.๔๗)ฯ นิเทฺทโส วุตฺตนโย เอวฯ

133. Tatiyagāthā padatthato uttānā eva. Kevalañca pana sahāyasampadanti ettha asekkhehi sīlādikkhandhehi sampannā sahāyā eva ‘‘sahāyasampadā’’ti veditabbā. Ayaṃ panettha yojanā – yā ayaṃ vuttā sahāyasampadā, taṃ sahāyasampadaṃ addhā pasaṃsāma, ekaṃseneva thomemāti vuttaṃ hoti. Kathaṃ? Seṭṭhā samāsevitabbā sahāyāti. Kasmā? Attano sīlādīhi seṭṭhe sevamānassa sīlādayo dhammā anuppannā uppajjanti, uppannā vuddhiṃ virūḷhiṃ vepullaṃ pāpuṇanti. Same sevamānassa aññamaññasamadhāraṇena kukkuccavinodanena ca laddhā na parihāyanti . Ete pana sahāyake seṭṭhe ca same ca aladdhā kuhanādimicchājīvaṃ vajjetvā dhammena samena uppannaṃ bhojanaṃ bhuñjanto tattha ca paṭighānunayaṃ anuppādento anavajjabhojī hutvā atthakāmo kulaputto eko care khaggavisāṇakappo. Ahampi hi evaṃ caranto imaṃ sampattiṃ adhigatomhīti (su. ni. aṭṭha. 1.47). Niddeso vuttanayo eva.

ตติยํฯ

Tatiyaṃ.

๑๓๔. จตุเตฺถ ทิสฺวาติ โอโลเกตฺวาฯ สุวณฺณสฺสาติ กญฺจนสฺสฯ ‘‘วลยานี’’ติ ปาฐเสโสฯ สาวเสสปาโฐ หิ อยํ อโตฺถฯ ปภสฺสรานีติ ปภาสนสีลานิ, ชุติมนฺตานีติ วุตฺตํ โหติฯ เสสํ อุตฺตานปทตฺถเมวฯ อยํ ปน โยชนา – ทิสฺวา ภุชสฺมิํ สุวณฺณสฺส วลยานิ ‘‘คณวาเส สติ สงฺฆฎฺฎนา, เอกวาเส สติ อฆฎฺฎนา’’ติ เอวํ จิเนฺตโนฺต วิปสฺสนํ อารภิตฺวา ปเจฺจกโพธิํ อธิคโตมฺหีติฯ เสสํ วุตฺตนยเมวาติ (สุ. นิ. อฎฺฐ. ๑.๔๘)ฯ นูปุรานีติ วลยานิฯ ‘‘นิยุรา’’ติ เกจิ วทนฺติฯ ฆเฎฺฎนฺตีติ อญฺญมญฺญํ หนนฺติฯ

134. Catutthe disvāti oloketvā. Suvaṇṇassāti kañcanassa. ‘‘Valayānī’’ti pāṭhaseso. Sāvasesapāṭho hi ayaṃ attho. Pabhassarānīti pabhāsanasīlāni, jutimantānīti vuttaṃ hoti. Sesaṃ uttānapadatthameva. Ayaṃ pana yojanā – disvā bhujasmiṃ suvaṇṇassa valayāni ‘‘gaṇavāse sati saṅghaṭṭanā, ekavāse sati aghaṭṭanā’’ti evaṃ cintento vipassanaṃ ārabhitvā paccekabodhiṃ adhigatomhīti. Sesaṃ vuttanayamevāti (su. ni. aṭṭha. 1.48). Nūpurānīti valayāni. ‘‘Niyurā’’ti keci vadanti. Ghaṭṭentīti aññamaññaṃ hananti.

จตุตฺถํฯ

Catutthaṃ.

๑๓๕. ปญฺจมคาถา ปทตฺถโต อุตฺตานา เอวฯ อยํ ปน เอตฺถ อธิปฺปาโย – ยฺวายํ เอเตน ทุตีเยน กุมาเรน สีตุณฺหาทีนิ นิเวเทเนฺตน สหวาเสน ตํ สญฺญาเปนฺตสฺส มม วาจาภิลาโป, ตสฺมิํ สิเนหวเสน อภิสชฺชนา วา ชาตาฯ สเจ อหํ อิมํ น ปริจฺจชามิ, ตโต อายติมฺปิ ตเถว เหสฺสติฯ ยถา อิทานิ, เอวํ ทุตีเยน สห มมสฺส, วาจาภิลาโป อภิสชฺชนา วาฯ อุภยมฺปิ เจตํ อนฺตรายกรํ วิเสสาธิคมสฺสาติ เอตํ ภยํ อายติํ เปกฺขมาโน ตํ ฉเฑฺฑตฺวา โยนิโส ปฎิปชฺชิตฺวา ปเจฺจกโพธิํ อธิคโตมฺหีติ (สุ. นิ. อฎฺฐ. ๑.๔๙)ฯ เสสํ วุตฺตนยเมวฯ

135. Pañcamagāthā padatthato uttānā eva. Ayaṃ pana ettha adhippāyo – yvāyaṃ etena dutīyena kumārena sītuṇhādīni nivedentena sahavāsena taṃ saññāpentassa mama vācābhilāpo, tasmiṃ sinehavasena abhisajjanā vā jātā. Sace ahaṃ imaṃ na pariccajāmi, tato āyatimpi tatheva hessati. Yathā idāni, evaṃ dutīyena saha mamassa, vācābhilāpo abhisajjanā vā. Ubhayampi cetaṃ antarāyakaraṃ visesādhigamassāti etaṃ bhayaṃ āyatiṃ pekkhamāno taṃ chaḍḍetvā yoniso paṭipajjitvā paccekabodhiṃ adhigatomhīti (su. ni. aṭṭha. 1.49). Sesaṃ vuttanayameva.

ปญฺจมํฯ

Pañcamaṃ.

๑๓๖. ฉเฎฺฐ กามาติ เทฺว กามา วตฺถุกามา จ กิเลสกามา จฯ ตตฺถ วตฺถุกามา มนาปิยา รูปาทโย ธมฺมา, กิเลสกามา ฉนฺทาทโย สเพฺพปิ ราคปฺปเภทาฯ อิธ ปน วตฺถุกามา อธิเปฺปตา ฯ รูปาทิอเนกปฺปกาเรน จิตฺราฯ โลกสฺสาทวเสน มธุราฯ พาลปุถุชฺชนานํ มนํ รเมนฺตีติ มโนรมาฯ วิรูปรูเปนาติ วิรูเปน รูเปน, อเนกวิเธน สภาเวนาติ วุตฺตํ โหติฯ เต หิ รูปาทิวเสน จิตฺรา, รูปาทีสุปิ นีลาทิวเสน วิวิธรูปาฯ เอวํ เตน วิรูปรูเปน ตถา ตถา อสฺสาทํ ทเสฺสตฺวา มเถนฺติ จิตฺตํ, ปพฺพชฺชาย อภิรมิตุํ น เทนฺตีติฯ เสสเมตฺถ ปากฎเมวฯ นิคมนมฺปิ ทฺวีหิ ตีหิ วา ปเทหิ โยเชตฺวา ปุริมคาถาสุ วุตฺตนเยน เวทิตพฺพํ (สุ. นิ. อฎฺฐ. ๑.๕๐)ฯ

136. Chaṭṭhe kāmāti dve kāmā vatthukāmā ca kilesakāmā ca. Tattha vatthukāmā manāpiyā rūpādayo dhammā, kilesakāmā chandādayo sabbepi rāgappabhedā. Idha pana vatthukāmā adhippetā . Rūpādianekappakārena citrā. Lokassādavasena madhurā. Bālaputhujjanānaṃ manaṃ ramentīti manoramā. Virūparūpenāti virūpena rūpena, anekavidhena sabhāvenāti vuttaṃ hoti. Te hi rūpādivasena citrā, rūpādīsupi nīlādivasena vividharūpā. Evaṃ tena virūparūpena tathā tathā assādaṃ dassetvā mathenti cittaṃ, pabbajjāya abhiramituṃ na dentīti. Sesamettha pākaṭameva. Nigamanampi dvīhi tīhi vā padehi yojetvā purimagāthāsu vuttanayena veditabbaṃ (su. ni. aṭṭha. 1.50).

กามคุณาติ กามยิตพฺพเฎฺฐน กามาฯ พนฺธนเฎฺฐน คุณาฯ ‘‘อนุชานามิ, ภิกฺขเว, อหตานํ วตฺถานํ ทิคุณํ สงฺฆาฎิ’’นฺติ (มหาว. ๓๔๘) เอตฺถ ปฎลโฎฺฐ คุณโฎฺฐฯ ‘‘อเจฺจนฺติ กาลา ตรยนฺติ รตฺติโย, วโยคุณา อนุปุพฺพํ ชหนฺตี’’ติ (สํ. นิ. ๑.๔) เอตฺถ ราสโฎฺฐ คุณโฎฺฐฯ ‘‘สตคุณา ทกฺขิณา ปาฎิกงฺขิตพฺพา’’ติ (ม. นิ. ๓.๓๗๙) เอตฺถ อานิสํสโฎฺฐ คุณโฎฺฐฯ ‘‘อนฺตํ อนฺตคุณํ (ที. นิ. ๒.๓๗๗; ม. นิ. ๑.๑๑๐; ขุ. ปา. ๓.ทฺวตฺติํสาการ), กยิรา มาลาคุเณ พหู’’ติ เอตฺถ พนฺธนโฎฺฐ คุณโฎฺฐฯ อิธาปิ เอเสว อธิเปฺปโต, เตน วุตฺตํ – ‘‘พนฺธนเฎฺฐน คุณา’’ติฯ จกฺขุวิเญฺญยฺยาติ จกฺขุวิญฺญาเณน ปสฺสิตพฺพาฯ เอเตนุปาเยน โสตวิเญฺญยฺยาทีสุปิ อโตฺถ เวทิตโพฺพฯ อิฎฺฐาติ ปริยิฎฺฐา วา โหนฺตุ, มา วา, อิฎฺฐารมฺมณภูตาติ อโตฺถฯ กนฺตาติ กามนียาฯ มนาปาติ มนวฑฺฒนกาฯ ปิยรูปาติ ปิยชาติกาฯ กามูปสํหิตาติ อารมฺมณํ กตฺวา อุปฺปชฺชมาเนน กาเมน อุปสํหิตาฯ รชนียาติ รชฺชนิยา, ราคุปฺปตฺติการณภูตาติ อโตฺถฯ

Kāmaguṇāti kāmayitabbaṭṭhena kāmā. Bandhanaṭṭhena guṇā. ‘‘Anujānāmi, bhikkhave, ahatānaṃ vatthānaṃ diguṇaṃ saṅghāṭi’’nti (mahāva. 348) ettha paṭalaṭṭho guṇaṭṭho. ‘‘Accenti kālā tarayanti rattiyo, vayoguṇā anupubbaṃ jahantī’’ti (saṃ. ni. 1.4) ettha rāsaṭṭho guṇaṭṭho. ‘‘Sataguṇā dakkhiṇā pāṭikaṅkhitabbā’’ti (ma. ni. 3.379) ettha ānisaṃsaṭṭho guṇaṭṭho. ‘‘Antaṃ antaguṇaṃ (dī. ni. 2.377; ma. ni. 1.110; khu. pā. 3.dvattiṃsākāra), kayirā mālāguṇe bahū’’ti ettha bandhanaṭṭho guṇaṭṭho. Idhāpi eseva adhippeto, tena vuttaṃ – ‘‘bandhanaṭṭhena guṇā’’ti. Cakkhuviññeyyāti cakkhuviññāṇena passitabbā. Etenupāyena sotaviññeyyādīsupi attho veditabbo. Iṭṭhāti pariyiṭṭhā vā hontu, mā vā, iṭṭhārammaṇabhūtāti attho. Kantāti kāmanīyā. Manāpāti manavaḍḍhanakā. Piyarūpāti piyajātikā. Kāmūpasaṃhitāti ārammaṇaṃ katvā uppajjamānena kāmena upasaṃhitā. Rajanīyāti rajjaniyā, rāguppattikāraṇabhūtāti attho.

ยทิ มุทฺทายาติอาทีสุ มุทฺทาติ องฺคุลิปเพฺพสุ สญฺญํ ฐเปตฺวา หตฺถมุทฺทาฯ คณนาติ อจฺฉิทฺทคณนาฯ สงฺขานนฺติ ปิณฺฑคณนาฯ ยาย เขตฺตํ โอโลเกตฺวา ‘‘อิธ เอตฺตกา วีหี ภวิสฺสนฺติ’’, รุกฺขํ โอโลเกตฺวา ‘‘อิธ เอตฺตกานิ ผลานิ ภวิสฺสนฺติ’’, อากาสํ โอโลเกตฺวา ‘‘อิเม อากาเส สกุณา เอตฺตกา นาม ภวิสฺสนฺตี’’ติ ชานนฺติฯ กสีติ กสิกมฺมํฯ วณิชฺชาติ ชงฺฆวณิชฺชถลวณิชฺชาทิวณิปฺปโถฯ โครกฺขนฺติ อตฺตโน วา ปเรสํ วา คาโว รกฺขิตฺวา ปญฺจโครสวิกฺกเยน ชีวนกมฺมํฯ อิสฺสโตฺถ วุจฺจติ อาวุธํ คเหตฺวา อุปฎฺฐานกมฺมํฯ ราชโปริสนฺติ วินา อาวุเธน ราชกมฺมํ กตฺวา ราชุปฎฺฐานํฯ สิปฺปญฺญตรนฺติ คหิตาวเสสหตฺถิอสฺสสิปฺปาทิฯ

Yadi muddāyātiādīsu muddāti aṅgulipabbesu saññaṃ ṭhapetvā hatthamuddā. Gaṇanāti acchiddagaṇanā. Saṅkhānanti piṇḍagaṇanā. Yāya khettaṃ oloketvā ‘‘idha ettakā vīhī bhavissanti’’, rukkhaṃ oloketvā ‘‘idha ettakāni phalāni bhavissanti’’, ākāsaṃ oloketvā ‘‘ime ākāse sakuṇā ettakā nāma bhavissantī’’ti jānanti. Kasīti kasikammaṃ. Vaṇijjāti jaṅghavaṇijjathalavaṇijjādivaṇippatho. Gorakkhanti attano vā paresaṃ vā gāvo rakkhitvā pañcagorasavikkayena jīvanakammaṃ. Issattho vuccati āvudhaṃ gahetvā upaṭṭhānakammaṃ. Rājaporisanti vinā āvudhena rājakammaṃ katvā rājupaṭṭhānaṃ. Sippaññataranti gahitāvasesahatthiassasippādi.

สีตสฺส ปุรกฺขโตติ ลกฺขํ วิย สรสฺส สีตสฺส ปุรโต ฐิโต, สีเตน พาธิยมาโนติ อโตฺถฯ อุเณฺหปิ เอเสว นโยฯ ฑํสาทีสุ ฑํสาติ ปิงฺคลมกฺขิกาฯ มกสาติ สพฺพมกฺขิกาฯ สรีสปาติ เย เกจิ สริตฺวา คจฺฉนฺติฯ ริสฺสมาโนติ ปีฬิยมาโน รุปฺปมาโน ฆฎฺฎิยมาโนฯ มียมาโนติ มรมาโนฯ อยํ, ภิกฺขเวติ ภิกฺขเว, อยํ มุทฺทาทีหิ ชีวิกกปฺปนํ อาคมฺม สีตาทิปจฺจโย อาพาโธฯ กามานํ อาทีนโวติ กาเมสุ อุปทฺทโว, อุปสโคฺคติ อโตฺถฯ สนฺทิฎฺฐิโกติ ปจฺจโกฺข สามํ ปสฺสิตโพฺพฯ ทุกฺขกฺขโนฺธติ ทุกฺขราสิฯ กามเหตูติอาทีสุ ปจฺจยเฎฺฐน กามา อสฺส เหตูติ กามเหตุฯ มูลเฎฺฐน กามา นิทานมสฺสาติ กามนิทาโนฯ ลิงฺควิปลฺลาเสน ปน ‘‘กามนิทาน’’นฺติ วุโตฺตฯ การณเฎฺฐน กามา อธิกรณํ อสฺสาติ กามาธิกรโณฯ ลิงฺควิปลฺลาเสเนว ปน ‘‘กามาธิกรณ’’นฺติ วุโตฺตฯ กามานเมว เหตูติ อิทํ นิยมวจนํ กามปจฺจยา อุปฺปชฺชติเยวาติ อโตฺถฯ

Sītassa purakkhatoti lakkhaṃ viya sarassa sītassa purato ṭhito, sītena bādhiyamānoti attho. Uṇhepi eseva nayo. Ḍaṃsādīsu ḍaṃsāti piṅgalamakkhikā. Makasāti sabbamakkhikā. Sarīsapāti ye keci saritvā gacchanti. Rissamānoti pīḷiyamāno ruppamāno ghaṭṭiyamāno. Mīyamānoti maramāno. Ayaṃ, bhikkhaveti bhikkhave, ayaṃ muddādīhi jīvikakappanaṃ āgamma sītādipaccayo ābādho. Kāmānaṃ ādīnavoti kāmesu upaddavo, upasaggoti attho. Sandiṭṭhikoti paccakkho sāmaṃ passitabbo. Dukkhakkhandhoti dukkharāsi. Kāmahetūtiādīsu paccayaṭṭhena kāmā assa hetūti kāmahetu. Mūlaṭṭhena kāmā nidānamassāti kāmanidāno. Liṅgavipallāsena pana ‘‘kāmanidāna’’nti vutto. Kāraṇaṭṭhena kāmā adhikaraṇaṃ assāti kāmādhikaraṇo. Liṅgavipallāseneva pana ‘‘kāmādhikaraṇa’’nti vutto. Kāmānameva hetūti idaṃ niyamavacanaṃ kāmapaccayā uppajjatiyevāti attho.

อุฎฺฐหโตติ อาชีวสมุฎฺฐาปกวีริเยน อุฎฺฐหนฺตสฺสฯ ฆฎโตติ ตํ วีริยํ ปุเพฺพนาปรํ ฆเฎนฺตสฺสฯ วายมโตติ วายามํ ปรกฺกมํ ปโยคํ กโรนฺตสฺสฯ นาภินิปฺผชฺชนฺตีติ น นิปฺผชฺชนฺติ, หตฺถํ นาภิรุหนฺติฯ โสจตีติ จิเตฺต อุปฺปนฺนพลวโสเกน โสจติฯ กิลมตีติ กาเย อุปฺปนฺนทุเกฺขน กิลมติฯ ปริเทวตีติ วาจาย ปริเทวติฯ อุรตฺตาฬินฺติ อุรํ ตาเฬตฺวาฯ กนฺทตีติ โรทติฯ สโมฺมหํ อาปชฺชตีติ วิสญฺญี วิย สมฺมูโฬฺห โหติฯ โมฆนฺติ ตุจฺฉํฯ อผโลติ นิปฺผโลฯ

Uṭṭhahatoti ājīvasamuṭṭhāpakavīriyena uṭṭhahantassa. Ghaṭatoti taṃ vīriyaṃ pubbenāparaṃ ghaṭentassa. Vāyamatoti vāyāmaṃ parakkamaṃ payogaṃ karontassa. Nābhinipphajjantīti na nipphajjanti, hatthaṃ nābhiruhanti. Socatīti citte uppannabalavasokena socati. Kilamatīti kāye uppannadukkhena kilamati. Paridevatīti vācāya paridevati. Urattāḷinti uraṃ tāḷetvā. Kandatīti rodati. Sammohaṃ āpajjatīti visaññī viya sammūḷho hoti. Moghanti tucchaṃ. Aphaloti nipphalo.

อารกฺขาธิกรณนฺติ อารกฺขการณาฯ กินฺติ เมติ เกน นุ โข เม อุปาเยนฯ ยมฺปิ เมติ ยมฺปิ มยฺหํ กสิกมฺมาทีนิ กตฺวา อุปฺปาทิตํ ธนํ อโหสิฯ ตมฺปิ โน นตฺถีติ ตมฺปิ อมฺหากํ อิทานิ นตฺถิฯ

Ārakkhādhikaraṇanti ārakkhakāraṇā. Kinti meti kena nu kho me upāyena. Yampi meti yampi mayhaṃ kasikammādīni katvā uppāditaṃ dhanaṃ ahosi. Tampi no natthīti tampi amhākaṃ idāni natthi.

ปุน จปรํ, ภิกฺขเว, กามเหตูติอาทินาปิ การณํ ทเสฺสตฺวาว อาทีนวํ ทีเปติฯ ตตฺถ กามเหตูติ กามปจฺจยา ราชาโนปิ ราชูหิ วิวทนฺตีติ อโตฺถฯ กามนิทานนฺติ ภาวนปุํสกํ, กาเม นิทานํ กตฺวา วิวทนฺตีติ อโตฺถฯ กามาธิกรณนฺติปิ ภาวนปุํสกเมว, กาเม อธิกรณํ กตฺวา วิวทนฺตีติ อโตฺถฯ กามานเมว เหตูติ คามนิคมเสนาปติปุโรหิตฎฺฐานนฺตราทีนํ กามานํเยว เหตุ วิวทนฺตีติ อโตฺถฯ อุปกฺกมนฺตีติ ปหรนฺติฯ

Puna caparaṃ, bhikkhave, kāmahetūtiādināpi kāraṇaṃ dassetvāva ādīnavaṃ dīpeti. Tattha kāmahetūti kāmapaccayā rājānopi rājūhi vivadantīti attho. Kāmanidānanti bhāvanapuṃsakaṃ, kāme nidānaṃ katvā vivadantīti attho. Kāmādhikaraṇantipi bhāvanapuṃsakameva, kāme adhikaraṇaṃ katvā vivadantīti attho. Kāmānameva hetūti gāmanigamasenāpatipurohitaṭṭhānantarādīnaṃ kāmānaṃyeva hetu vivadantīti attho. Upakkamantīti paharanti.

อสิจมฺมนฺติ อสิเญฺจว เขฎกผลกาทีนิ จฯ

Asicammanti asiñceva kheṭakaphalakādīni ca.

ธนุกลาปํ สนฺนยฺหิตฺวาติ ธนุํ คเหตฺวา สรกลาปํ สนฺนยฺหิตฺวาฯ อุภโตพฺยูฬฺหนฺติ อุภโตราสิภูตํฯ ปกฺขนฺทนฺตีติ ปวิสนฺติฯ อุสูสูติ กเณฺฑสุฯ วิโชฺชตลเนฺตสูติ ปริวตฺตมาเนสุฯ เต ตตฺถาติ เต ตสฺมิํ สงฺคาเมฯ

Dhanukalāpaṃ sannayhitvāti dhanuṃ gahetvā sarakalāpaṃ sannayhitvā. Ubhatobyūḷhanti ubhatorāsibhūtaṃ. Pakkhandantīti pavisanti. Usūsūti kaṇḍesu. Vijjotalantesūti parivattamānesu. Te tatthāti te tasmiṃ saṅgāme.

อทฺทาวเลปนา อุปการิโยติ เจตฺถ มนุสฺสา ปาการปาทํ อสฺสขุรสณฺฐาเนน อิฎฺฐกาหิ จินิตฺวา อุปริ สุธาย ลิมฺปนฺติฯ เอวํ กตปาการปาทา ‘‘อุปการิโย’’ติ วุจฺจนฺติฯ ตา ติเนฺตน กลเลน สิตฺตา อทฺทาวเลปนา นาม โหนฺติฯ ปกฺขนฺทนฺตีติ ตาสํ เหฎฺฐา ติขิณอยสูลรุกฺขสูลาทีหิ วิชฺฌิยมานา ปาการสฺส ปิจฺฉิลฺลภาเวน อาโรหิตุํ อสโกฺกนฺตาปิ อุปธาวนฺติเยวฯ ฉกณกายาติ กุถิตโคมเยนฯ อภิวเคฺคนาติ สตทเนฺตนฯ ตํ อฎฺฐทนฺตากาเรน กตฺวา ‘‘นครทฺวารํ ภินฺทิตฺวา ปวิสิสฺสามา’’ติ อาคเต อุปริทฺวาเร ฐิตา ตสฺส พนฺธนโยตฺตานิ ฉินฺทิตฺวา เตน อภิวเคฺคน โอมทฺทนฺติฯ

Addāvalepanāupakāriyoti cettha manussā pākārapādaṃ assakhurasaṇṭhānena iṭṭhakāhi cinitvā upari sudhāya limpanti. Evaṃ katapākārapādā ‘‘upakāriyo’’ti vuccanti. Tā tintena kalalena sittā addāvalepanā nāma honti. Pakkhandantīti tāsaṃ heṭṭhā tikhiṇaayasūlarukkhasūlādīhi vijjhiyamānā pākārassa picchillabhāvena ārohituṃ asakkontāpi upadhāvantiyeva. Chakaṇakāyāti kuthitagomayena. Abhivaggenāti satadantena. Taṃ aṭṭhadantākārena katvā ‘‘nagaradvāraṃ bhinditvā pavisissāmā’’ti āgate uparidvāre ṭhitā tassa bandhanayottāni chinditvā tena abhivaggena omaddanti.

สนฺธิมฺปิ ฉินฺทนฺตีติ ฆรสนฺธิมฺปิฯ นิโลฺลปนฺติ คาเม ปหริตฺวา มหาวิโลปํ กโรนฺติฯ เอกาคาริกนฺติ ปณฺณาสมตฺตาปิ สฎฺฐิมตฺตาปิ ปริวาเรตฺวา ชีวคฺคาหํ คเหตฺวา ธนํ อาหราเปนฺติฯ ปริปเนฺถปิ ติฎฺฐนฺตีติ ปนฺถทูหนกมฺมํ กโรนฺติฯ อฑฺฒทณฺฑเกหีติ มุคฺคเรหิ (ม. นิ. อฎฺฐ. ๑.๑๖๙)ฯ เสสํ วุตฺตตฺถเมวฯ

Sandhimpi chindantīti gharasandhimpi. Nillopanti gāme paharitvā mahāvilopaṃ karonti. Ekāgārikanti paṇṇāsamattāpi saṭṭhimattāpi parivāretvā jīvaggāhaṃ gahetvā dhanaṃ āharāpenti. Paripanthepi tiṭṭhantīti panthadūhanakammaṃ karonti. Aḍḍhadaṇḍakehīti muggarehi (ma. ni. aṭṭha. 1.169). Sesaṃ vuttatthameva.

ฉฎฺฐํฯ

Chaṭṭhaṃ.

๑๓๗. สตฺตเม เอตีติ อีติ, อาคนฺตุกานํ อกุสลภาคิยานํ พฺยสนเหตูนํ เอตํ อธิวจนํฯ ตสฺมา กามคุณาปิ เอเต อเนกพฺยสนาวหเฎฺฐน ทฬฺหสนฺนิปาตเฎฺฐน จ อีติฯ คโณฺฑปิ อสุจิํ ปคฺฆรติ, อุทฺธุมาตปริปกฺกปริภิโนฺน โหติฯ ตสฺมา เอเต กิเลสา อสุจิปคฺฆรณโต อุปฺปาทชราภเงฺคหิ อุทฺธุมาตปริปกฺกปริภินฺนภาวโต จ คโณฺฑฯ อุปทฺทวตีติ อุปทฺทโว, อนตฺถํ ชเนโนฺต อภิภวติ อโชฺฌตฺถรตีติ อโตฺถ, ราคคณฺฑาทีนเมตํ อธิวจนํฯ ตสฺมา กามคุณาเปเต อวิทิตนิพฺพานตฺถาวหเหตุตาย สพฺพุปทฺทววตฺถุตาย จ อุปทฺทโวฯ ยสฺมา ปเนเต กิเลสาตุรภาวํ ชเนนฺตา สีลสงฺขาตมาโรคฺยํ โลลุปฺปํ วา อุปฺปาเทนฺตา ปากติกเมว อาโรคฺยํ วิลุมฺปนฺติ, ตสฺมา อิมินา อาโรคฺยวิลุมฺปนเฎฺฐน โรโคฯ อพฺภนฺตรมนุปวิฎฺฐเฎฺฐน ปน อโนฺตตุทนเฎฺฐน ทุนฺนีหรณียเฎฺฐน จ สลฺลํฯ ทิฎฺฐธมฺมิกสมฺปรายิกภยาวหนโต ภยํฯ เมตนฺติ เอตํ เสสเมตฺถ ปากฎเมวฯ นิคมนมฺปิ วุตฺตนเยเนว เวทิตพฺพํ (สุ. นิ. อฎฺฐ. ๑.๕๑)ฯ

137. Sattame etīti īti, āgantukānaṃ akusalabhāgiyānaṃ byasanahetūnaṃ etaṃ adhivacanaṃ. Tasmā kāmaguṇāpi ete anekabyasanāvahaṭṭhena daḷhasannipātaṭṭhena ca īti. Gaṇḍopi asuciṃ paggharati, uddhumātaparipakkaparibhinno hoti. Tasmā ete kilesā asucipaggharaṇato uppādajarābhaṅgehi uddhumātaparipakkaparibhinnabhāvato ca gaṇḍo. Upaddavatīti upaddavo, anatthaṃ janento abhibhavati ajjhottharatīti attho, rāgagaṇḍādīnametaṃ adhivacanaṃ. Tasmā kāmaguṇāpete aviditanibbānatthāvahahetutāya sabbupaddavavatthutāya ca upaddavo. Yasmā panete kilesāturabhāvaṃ janentā sīlasaṅkhātamārogyaṃ loluppaṃ vā uppādentā pākatikameva ārogyaṃ vilumpanti, tasmā iminā ārogyavilumpanaṭṭhena rogo. Abbhantaramanupaviṭṭhaṭṭhena pana antotudanaṭṭhena dunnīharaṇīyaṭṭhena ca sallaṃ. Diṭṭhadhammikasamparāyikabhayāvahanato bhayaṃ. Metanti etaṃ sesamettha pākaṭameva. Nigamanampi vuttanayeneva veditabbaṃ (su. ni. aṭṭha. 1.51).

กามราครตฺตายนฺติ กามราเคน รโตฺต อยํฯ ฉนฺทราควินิพโทฺธติ ฉนฺทราเคน เสฺนเหน พโทฺธฯ ทิฎฺฐธมฺมิกาปิ คพฺภาติ อิมสฺมิํ อตฺตภาเว วตฺตมานสฬายตนคพฺภาฯ สมฺปรายิกาปิ คพฺภาติ ปรโลเกปิ สฬายตนคพฺภาฯ น ปริมุจฺจตีติ ปริมุจฺจิตุํ น สโกฺกติฯ โอติโณฺณ สาตรูเปนาติ มธุรสภาเวน ราเคน โอติโณฺณ โอคาหิโตฯ ปลิปถนฺติ กามกลลมคฺคํฯ ทุคฺคนฺติ ทุคฺคมํฯ

Kāmarāgarattāyanti kāmarāgena ratto ayaṃ. Chandarāgavinibaddhoti chandarāgena snehena baddho. Diṭṭhadhammikāpi gabbhāti imasmiṃ attabhāve vattamānasaḷāyatanagabbhā. Samparāyikāpi gabbhāti paralokepi saḷāyatanagabbhā. Na parimuccatīti parimuccituṃ na sakkoti. Otiṇṇo sātarūpenāti madhurasabhāvena rāgena otiṇṇo ogāhito. Palipathanti kāmakalalamaggaṃ. Dugganti duggamaṃ.

สตฺตมํฯ

Sattamaṃ.

๑๓๘. อฎฺฐเม สีตํ ทุพฺพิธํ อพฺภนฺตรธาตุโกฺขภปจฺจยญฺจ พาหิรธาตุโกฺขภปจฺจยญฺจฯ ตถา อุณฺหํฯ ตตฺถ ฑํสาติ ปิงฺคลมกฺขิกาฯ สรีสเปติ เย เกจิ ทีฆชาติกา สริตฺวา คจฺฉนฺติฯ เสสํ ปากฎเมวฯ นิคมนมฺปิ วุตฺตนเยเนว เวทิตพฺพํฯ

138. Aṭṭhame sītaṃ dubbidhaṃ abbhantaradhātukkhobhapaccayañca bāhiradhātukkhobhapaccayañca. Tathā uṇhaṃ. Tattha ḍaṃsāti piṅgalamakkhikā. Sarīsapeti ye keci dīghajātikā saritvā gacchanti. Sesaṃ pākaṭameva. Nigamanampi vuttanayeneva veditabbaṃ.

อฎฺฐมํฯ

Aṭṭhamaṃ.

๑๓๙. นวมคาถา ปทตฺถโต ปากฎา เอวฯ อยํ ปเนตฺถ อธิปฺปายโยชนา – สา จ โข ยุตฺติวเสน, น อนุสฺสววเสนฯ ยถา อยํ หตฺถี มนุสฺสกเนฺตสุ สีเลสุ ทนฺตตฺตา อทนฺตภูมิํ นาคจฺฉตีติ วา, สรีรมหนฺตตาย วา นาโคฯ เอวํ กุทาสฺสุ นามาหมฺปิ อริยกเนฺตสุ สีเลสุ ทนฺตตฺตา อทนฺตภูมิํ นาคมเนน, อาคุํ อกรเณน, ปุน อิตฺถตฺตํ อนาคมเนน จ คุณสรีรมหนฺตตาย วา นาโค ภเวยฺยํฯ ยถา เจส ยูถานิ วิวชฺชยิตฺวา เอกจริยสุเขน ยถาภิรนฺตํ วิหเร อรเญฺญ, เอโก จเร ขคฺควิสาณกโปฺป, กุทาสฺสุ นามาหมฺปิ เอวํ คณํ วิวชฺชยิตฺวา เอกตฺตาภิรติสุเขน ฌานสุเขน ยถาภิรนฺตํ อรเญฺญ อตฺตโน ยถา ยถา สุขํ, ตถา ตถา ยตฺตกํ วา อิจฺฉามิ, ตตฺตกํ อรเญฺญ นิวาสํ เอโก จเร ขคฺควิสาณกโปฺป เอโก จเรยฺยนฺติ อโตฺถฯ ยถา เจส สุสณฺฐิตกฺขนฺธมหนฺตตาย สญฺชาตกฺขโนฺธ, กุทาสฺสุ นามาหมฺปิ เอวํ อเสกฺขสีลกฺขนฺธมหนฺตตาย สญฺชาตกฺขโนฺธ ภเวยฺยํฯ ยถา เจส ปทุมสทิสคตฺตตาย วา, ปทุมกุเล อุปฺปนฺนตาย วา ปทุมี, กุทาสฺสุ นามาหมฺปิ เอวํ ปทุมสทิสโพชฺฌงฺคมหนฺตตาย วา, อริยชาติปทุเม อุปฺปนฺนตาย วา ปทุมี ภเวยฺยํฯ ยถา เจส ถามพลชวาทีหิ อุฬาโร, กุทาสฺสุ นามาหมฺปิ เอวํ ปริสุทฺธกายสมาจารตาทีหิ สีลสมาธินิเพฺพธิกปญฺญาทีหิ วา อุฬาโร ภเวยฺยนฺติ เอวํ จิเนฺตโนฺต วิปสฺสนํ อารภิตฺวา ปเจฺจกโพธิํ อธิคโตมฺหีติฯ

139. Navamagāthā padatthato pākaṭā eva. Ayaṃ panettha adhippāyayojanā – sā ca kho yuttivasena, na anussavavasena. Yathā ayaṃ hatthī manussakantesu sīlesu dantattā adantabhūmiṃ nāgacchatīti vā, sarīramahantatāya vā nāgo. Evaṃ kudāssu nāmāhampi ariyakantesu sīlesu dantattā adantabhūmiṃ nāgamanena, āguṃ akaraṇena, puna itthattaṃ anāgamanena ca guṇasarīramahantatāya vā nāgo bhaveyyaṃ. Yathā cesa yūthāni vivajjayitvā ekacariyasukhena yathābhirantaṃ vihare araññe, eko care khaggavisāṇakappo, kudāssu nāmāhampi evaṃ gaṇaṃ vivajjayitvā ekattābhiratisukhena jhānasukhena yathābhirantaṃ araññe attano yathā yathā sukhaṃ, tathā tathā yattakaṃ vā icchāmi, tattakaṃ araññe nivāsaṃ eko care khaggavisāṇakappo eko careyyanti attho. Yathā cesa susaṇṭhitakkhandhamahantatāya sañjātakkhandho, kudāssu nāmāhampi evaṃ asekkhasīlakkhandhamahantatāya sañjātakkhandho bhaveyyaṃ. Yathā cesa padumasadisagattatāya vā, padumakule uppannatāya vā padumī, kudāssu nāmāhampi evaṃ padumasadisabojjhaṅgamahantatāya vā, ariyajātipadume uppannatāya vā padumī bhaveyyaṃ. Yathā cesa thāmabalajavādīhi uḷāro, kudāssu nāmāhampi evaṃ parisuddhakāyasamācāratādīhi sīlasamādhinibbedhikapaññādīhi vā uḷāro bhaveyyanti evaṃ cintento vipassanaṃ ārabhitvā paccekabodhiṃ adhigatomhīti.

นวมํฯ

Navamaṃ.

๑๔๐. ทสเม อฎฺฐานตนฺติ อฎฺฐานํ ตํ, อการณํ ตนฺติ วุตฺตํ โหติฯ อนุนาสิกสฺส โลโป กโต ‘‘อริยสจฺจาน ทสฺสน’’นฺติอาทีสุ (ขุ. ปา. ๕.๑๑; สุ. นิ. ๒๗๐) วิยฯ สงฺคณิการตสฺสาติ คณาภิรตสฺสฯ นฺติ การณวจนเมตํ ‘‘ยํ หิรียติ หิรียิตเพฺพนา’’ติอาทีสุ (ธ. ส. ๓๐) วิยฯ ผสฺสเยติ อธิคเจฺฉฯ สามยิกํ วิมุตฺตินฺติ โลกิยสมาปตฺติํฯ สา หิ อปฺปิตปฺปิตสมเย เอว ปจฺจนีเกหิ วิมุจฺจนโต ‘‘สามยิกา วิมุตฺตี’’ติ วุจฺจติฯ ตํ สามยิกํ วิมุตฺติํฯ ‘‘อฎฺฐานํ ตํ, น ตํ การณํ วิชฺชติ สงฺคณิการตสฺส, เยน การเณน ผสฺสเย อิติ เอตํ อาทิจฺจพนฺธุสฺส ปเจฺจกพุทฺธสฺส วโจ นิสมฺม สงฺคณิการติํ ปหาย โยนิโส ปฎิปชฺชโนฺต อธิคโตมฺหี’’ติ อาหฯ เสสํ วุตฺตนยเมว (สุ. นิ. อฎฺฐ. ๑.๕๔; อป. อฎฺฐ. ๑.๑.๑๑๐)ฯ

140. Dasame aṭṭhānatanti aṭṭhānaṃ taṃ, akāraṇaṃ tanti vuttaṃ hoti. Anunāsikassa lopo kato ‘‘ariyasaccāna dassana’’ntiādīsu (khu. pā. 5.11; su. ni. 270) viya. Saṅgaṇikāratassāti gaṇābhiratassa. Yanti kāraṇavacanametaṃ ‘‘yaṃ hirīyati hirīyitabbenā’’tiādīsu (dha. sa. 30) viya. Phassayeti adhigacche. Sāmayikaṃ vimuttinti lokiyasamāpattiṃ. Sā hi appitappitasamaye eva paccanīkehi vimuccanato ‘‘sāmayikā vimuttī’’ti vuccati. Taṃ sāmayikaṃ vimuttiṃ. ‘‘Aṭṭhānaṃ taṃ, na taṃ kāraṇaṃ vijjati saṅgaṇikāratassa, yena kāraṇena phassaye iti etaṃ ādiccabandhussa paccekabuddhassa vaco nisamma saṅgaṇikāratiṃ pahāya yoniso paṭipajjanto adhigatomhī’’ti āha. Sesaṃ vuttanayameva (su. ni. aṭṭha. 1.54; apa. aṭṭha. 1.1.110).

นิเทฺทเส เนกฺขมฺมสุขนฺติ ปพฺพชฺชาสุขํฯ ปวิเวกสุขนฺติ กายจิตฺตอุปธิวิเวเก สุขํฯ อุปสมสุขนฺติ กิเลสุปสมํ ผลสมาปตฺติสุขํฯ สโมฺพธิสุขนฺติ มคฺคสุขํฯ นิกามลาภีติ อตฺตโน รุจิวเสน ยถากามลาภีฯ อกิจฺฉลาภีติ อทุกฺขลาภีฯ อกสิรลาภีติ วิปุลลาภีฯ อสามยิกนฺติ โลกุตฺตรํฯ อกุปฺปนฺติ กุปฺปวิรหิตํ อจลิตํ โลกุตฺตรมคฺคํฯ

Niddese nekkhammasukhanti pabbajjāsukhaṃ. Pavivekasukhanti kāyacittaupadhiviveke sukhaṃ. Upasamasukhanti kilesupasamaṃ phalasamāpattisukhaṃ. Sambodhisukhanti maggasukhaṃ. Nikāmalābhīti attano rucivasena yathākāmalābhī. Akicchalābhīti adukkhalābhī. Akasiralābhīti vipulalābhī. Asāmayikanti lokuttaraṃ. Akuppanti kuppavirahitaṃ acalitaṃ lokuttaramaggaṃ.

ทสมํฯ

Dasamaṃ.

ทุติยวคฺควณฺณนา นิฎฺฐิตาฯ

Dutiyavaggavaṇṇanā niṭṭhitā.







Related texts:



ติปิฎก (มูล) • Tipiṭaka (Mūla) / สุตฺตปิฎก • Suttapiṭaka / ขุทฺทกนิกาย • Khuddakanikāya / จูฬนิเทฺทสปาฬิ • Cūḷaniddesapāḷi / ทุติยวโคฺค • Dutiyavaggo


© 1991-2026 Titi Tudorancea Yoga Bulletin | Titi Tudorancea® is a Registered Trademark | Terms of use and privacy policy
Contact