| Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಮಿಲಿನ್ದಪಞ್ಹಪಾಳಿ • Milindapañhapāḷi |
೮. ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯಪಞ್ಹೋ
8. Dhammābhisamayapañho
೮. ‘‘ಭನ್ತೇ ನಾಗಸೇನ, ಯೇ ತೇ ಸಮ್ಮಾ ಪಟಿಪಜ್ಜನ್ತಿ, ತೇಸಂ ಸಬ್ಬೇಸಂ ಯೇವ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ಹೋತಿ, ಉದಾಹು ಕಸ್ಸಚಿ ನ ಹೋತೀ’’ತಿ? ‘‘ಕಸ್ಸಚಿ, ಮಹಾರಾಜ, ಹೋತಿ, ಕಸ್ಸಚಿ ನ ಹೋತೀ’’ತಿ। ‘‘ಕಸ್ಸ ಭನ್ತೇ ಹೋತಿ, ಕಸ್ಸ ನ ಹೋತೀ’’ತಿ? ‘‘ತಿರಚ್ಛಾನಗತಸ್ಸ, ಮಹಾರಾಜ, ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತಿ, ಪೇತ್ತಿವಿಸಯೂಪಪನ್ನಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಮಿಚ್ಛಾದಿಟ್ಠಿಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಕುಹಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಮಾತುಘಾತಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಪಿತುಘಾತಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಅರಹನ್ತಘಾತಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಸಙ್ಘಭೇದಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಲೋಹಿತುಪ್ಪಾದಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಥೇಯ್ಯಸಂವಾಸಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ತಿತ್ಥಿಯಪಕ್ಕನ್ತಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಭಿಕ್ಖುನಿದೂಸಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ತೇರಸನ್ನಂ ಗರುಕಾಪತ್ತೀನಂ ಅಞ್ಞತರಂ ಆಪಜ್ಜಿತ್ವಾ ಅವುಟ್ಠಿತಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಪಣ್ಡಕಸ್ಸ…ಪೇ॰… ಉಭತೋಬ್ಯಞ್ಜನಕಸ್ಸ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತಿ…ಪೇ॰… ಯೋಪಿ ಮನುಸ್ಸದಹರಕೋ ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕೋ, ತಸ್ಸ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತಿ। ಇಮೇಸಂ ಖೋ, ಮಹಾರಾಜ, ಸೋಳಸನ್ನಂ ಪುಗ್ಗಲಾನಂ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಾನಮ್ಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತೀ’’ತಿ।
8. ‘‘Bhante nāgasena, ye te sammā paṭipajjanti, tesaṃ sabbesaṃ yeva dhammābhisamayo hoti, udāhu kassaci na hotī’’ti? ‘‘Kassaci, mahārāja, hoti, kassaci na hotī’’ti. ‘‘Kassa bhante hoti, kassa na hotī’’ti? ‘‘Tiracchānagatassa, mahārāja, suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hoti, pettivisayūpapannassa…pe… micchādiṭṭhikassa…pe… kuhakassa…pe… mātughātakassa…pe… pitughātakassa…pe… arahantaghātakassa…pe… saṅghabhedakassa…pe… lohituppādakassa…pe… theyyasaṃvāsakassa…pe… titthiyapakkantassa…pe… bhikkhunidūsakassa…pe… terasannaṃ garukāpattīnaṃ aññataraṃ āpajjitvā avuṭṭhitassa…pe… paṇḍakassa…pe… ubhatobyañjanakassa suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hoti…pe… yopi manussadaharako ūnakasattavassiko, tassa suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hoti. Imesaṃ kho, mahārāja, soḷasannaṃ puggalānaṃ suppaṭipannānampi dhammābhisamayo na hotī’’ti.
‘‘ಭನ್ತೇ ನಾಗಸೇನ, ಯೇ ತೇ ಪನ್ನರಸ ಪುಗ್ಗಲಾ ವಿರುದ್ಧಾ ಯೇವ, ತೇಸಂ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ಹೋತು ವಾ ಮಾ ವಾ ಹೋತು, ಅಥ ಕೇನ ಕಾರಣೇನ ಮನುಸ್ಸದಹರಕಸ್ಸ ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತಿ? ಏತ್ಥ ತಾವ ಪಞ್ಹೋ ಭವತಿ ‘ನನು ನಾಮ ದಹರಕಸ್ಸ ನ ರಾಗೋ ಹೋತಿ, ನ ದೋಸೋ ಹೋತಿ, ನ ಮೋಹೋ ಹೋತಿ, ನ ಮಾನೋ ಹೋತಿ, ನ ಮಿಚ್ಛಾದಿಟ್ಠಿ ಹೋತಿ, ನ ಅರತಿ ಹೋತಿ, ನ ಕಾಮವಿತಕ್ಕೋ ಹೋತಿ, ಅಮಿಸ್ಸಿತೋ ಕಿಲೇಸೇಹಿ, ಸೋ ನಾಮ ದಹರಕೋ ಯುತ್ತೋ ಚ ಪತ್ತೋ ಚ ಅರಹತಿ ಚ ಚತ್ತಾರಿ ಸಚ್ಚಾನಿ ಏಕಪಟಿವೇಧೇನ ಪಟಿವಿಜ್ಝಿತು’’’ನ್ತಿ।
‘‘Bhante nāgasena, ye te pannarasa puggalā viruddhā yeva, tesaṃ dhammābhisamayo hotu vā mā vā hotu, atha kena kāraṇena manussadaharakassa ūnakasattavassikassa suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hoti? Ettha tāva pañho bhavati ‘nanu nāma daharakassa na rāgo hoti, na doso hoti, na moho hoti, na māno hoti, na micchādiṭṭhi hoti, na arati hoti, na kāmavitakko hoti, amissito kilesehi, so nāma daharako yutto ca patto ca arahati ca cattāri saccāni ekapaṭivedhena paṭivijjhitu’’’nti.
‘‘ತಞ್ಞೇವೇತ್ಥ , ಮಹಾರಾಜ, ಕಾರಣಂ, ಯೇನಾಹಂ ಕಾರಣೇನ ಭಣಾಮಿ ‘ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತೀ’ತಿ। ಯದಿ, ಮಹಾರಾಜ, ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕೋ ರಜನೀಯೇ ರಜ್ಜೇಯ್ಯ, ದುಸ್ಸನೀಯೇ ದುಸ್ಸೇಯ್ಯ, ಮೋಹನೀಯೇ ಮುಯ್ಹೇಯ್ಯ, ಮದನೀಯೇ ಮಜ್ಜೇಯ್ಯ, ದಿಟ್ಠಿಂ ವಿಜಾನೇಯ್ಯ, ರತಿಞ್ಚ ಅರತಿಞ್ಚ ವಿಜಾನೇಯ್ಯ, ಕುಸಲಾಕುಸಲಂ ವಿತಕ್ಕೇಯ್ಯ, ಭವೇಯ್ಯ ತಸ್ಸ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ, ಅಪಿ ಚ, ಮಹಾರಾಜ, ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ಅಬಲಂ ದುಬ್ಬಲಂ ಪರಿತ್ತಂ ಅಪ್ಪಂ ಥೋಕಂ ಮನ್ದಂ ಅವಿಭೂತಂ, ಅಸಙ್ಖತಾ ನಿಬ್ಬಾನಧಾತು ಗರುಕಾ ಭಾರಿಕಾ ವಿಪುಲಾ ಮಹತೀ। ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕೋ, ಮಹಾರಾಜ, ತೇನ ದುಬ್ಬಲೇನ ಚಿತ್ತೇನ ಪರಿತ್ತಕೇನ ಮನ್ದೇನ ಅವಿಭೂತೇನ ನ ಸಕ್ಕೋತಿ ಗರುಕಂ ಭಾರಿಕಂ ವಿಪುಲಂ ಮಹತಿಂ ಅಸಙ್ಖತಂ ನಿಬ್ಬಾನಧಾತುಂ ಪಟಿವಿಜ್ಝಿತುಂ।
‘‘Taññevettha , mahārāja, kāraṇaṃ, yenāhaṃ kāraṇena bhaṇāmi ‘ūnakasattavassikassa suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hotī’ti. Yadi, mahārāja, ūnakasattavassiko rajanīye rajjeyya, dussanīye dusseyya, mohanīye muyheyya, madanīye majjeyya, diṭṭhiṃ vijāneyya, ratiñca aratiñca vijāneyya, kusalākusalaṃ vitakkeyya, bhaveyya tassa dhammābhisamayo, api ca, mahārāja, ūnakasattavassikassa cittaṃ abalaṃ dubbalaṃ parittaṃ appaṃ thokaṃ mandaṃ avibhūtaṃ, asaṅkhatā nibbānadhātu garukā bhārikā vipulā mahatī. Ūnakasattavassiko, mahārāja, tena dubbalena cittena parittakena mandena avibhūtena na sakkoti garukaṃ bhārikaṃ vipulaṃ mahatiṃ asaṅkhataṃ nibbānadhātuṃ paṭivijjhituṃ.
‘‘ಯಥಾ, ಮಹಾರಾಜ, ಸಿನೇರುಪಬ್ಬತರಾಜಾ ಗರುಕೋ ಭಾರಿಕೋ ವಿಪುಲೋ ಮಹನ್ತೋ, ಅಪಿ ನು ಖೋ ತಂ, ಮಹಾರಾಜ, ಪುರಿಸೋ ಅತ್ತನೋ ಪಾಕತಿಕೇನ ಥಾಮಬಲವೀರಿಯೇನ ಸಕ್ಕುಣೇಯ್ಯ ಸಿನೇರುಪಬ್ಬತರಾಜಾನಂ ಉದ್ಧರಿತು’’ನ್ತಿ? ‘‘ನ ಹಿ, ಭನ್ತೇ’’ತಿ। ‘‘ಕೇನ ಕಾರಣೇನ ಮಹಾರಾಜಾ’’ತಿ? ‘‘ದುಬ್ಬಲತ್ತಾ, ಭನ್ತೇ, ಪುರಿಸಸ್ಸ, ಮಹನ್ತತ್ತಾ ಸಿನೇರುಪಬ್ಬತರಾಜಸ್ಸಾ’’ತಿ। ‘‘ಏವಮೇವ ಖೋ, ಮಹಾರಾಜ, ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ಅಬಲಂ ದುಬ್ಬಲಂ ಪರಿತ್ತಂ ಅಪ್ಪಂ ಥೋಕಂ ಮನ್ದಂ ಅವಿಭೂತಂ, ಅಸಙ್ಖತಾ ನಿಬ್ಬಾನಧಾತು ಗರುಕಾ ಭಾರಿಕಾ ವಿಪುಲಾ ಮಹತೀ। ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕೋ ತೇನ ದುಬ್ಬಲೇನ ಚಿತ್ತೇನ ಪರಿತ್ತೇನ ಮನ್ದೇನ ಅವಿಭೂತೇನ ನ ಸಕ್ಕೋತಿ ಗರುಕಂ ಭಾರಿಕಂ ವಿಪುಲಂ ಮಹತಿಂ ಅಸಙ್ಖತಂ ನಿಬ್ಬಾನಧಾತುಂ ಪಟಿವಿಜ್ಝಿತುಂ, ತೇನ ಕಾರಣೇನ ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತಿ।
‘‘Yathā, mahārāja, sinerupabbatarājā garuko bhāriko vipulo mahanto, api nu kho taṃ, mahārāja, puriso attano pākatikena thāmabalavīriyena sakkuṇeyya sinerupabbatarājānaṃ uddharitu’’nti? ‘‘Na hi, bhante’’ti. ‘‘Kena kāraṇena mahārājā’’ti? ‘‘Dubbalattā, bhante, purisassa, mahantattā sinerupabbatarājassā’’ti. ‘‘Evameva kho, mahārāja, ūnakasattavassikassa cittaṃ abalaṃ dubbalaṃ parittaṃ appaṃ thokaṃ mandaṃ avibhūtaṃ, asaṅkhatā nibbānadhātu garukā bhārikā vipulā mahatī. Ūnakasattavassiko tena dubbalena cittena parittena mandena avibhūtena na sakkoti garukaṃ bhārikaṃ vipulaṃ mahatiṃ asaṅkhataṃ nibbānadhātuṃ paṭivijjhituṃ, tena kāraṇena ūnakasattavassikassa suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hoti.
‘‘ಯಥಾ ವಾ ಪನ, ಮಹಾರಾಜ, ಅಯಂ ಮಹಾಪಥವೀ ದೀಘಾ ಆಯತಾ ಪುಥುಲಾ ವಿತ್ಥತಾ ವಿಸಾಲಾ ವಿತ್ಥಿಣ್ಣಾ ವಿಪುಲಾ ಮಹನ್ತಾ, ಅಪಿ ನು ಖೋ ತಂ, ಮಹಾರಾಜ, ಮಹಾಪಥವಿಂ ಸಕ್ಕಾ ಪರಿತ್ತಕೇನ ಉದಕಬಿನ್ದುಕೇನ ತೇಮೇತ್ವಾ ಉದಕಚಿಕ್ಖಲ್ಲಂ ಕಾತು’’ನ್ತಿ? ‘‘ನ ಹಿ, ಭನ್ತೇ’’ತಿ। ‘‘ಕೇನ ಕಾರಣೇನ, ಮಹಾರಾಜಾ’’ತಿ? ‘‘ಪರಿತ್ತತ್ತಾ, ಭನ್ತೇ, ಉದಕಬಿನ್ದುಸ್ಸ, ಮಹನ್ತತ್ತಾ ಮಹಾಪಥವಿಯಾ’’ತಿ। ‘‘ಏವಮೇವ ಖೋ, ಮಹಾರಾಜ, ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ಅಬಲಂ ದುಬ್ಬಲಂ ಪರಿತ್ತಂ ಅಪ್ಪಂ ಥೋಕಂ ಮನ್ದಂ ಅವಿಭೂತಂ, ಅಸಙ್ಖತಾ ನಿಬ್ಬಾನಧಾತು ದೀಘಾ ಆಯತಾ ಪುಥುಲಾ ವಿತ್ಥತಾ ವಿಸಾಲಾ ವಿತ್ಥಿಣ್ಣಾ ವಿಪುಲಾ ಮಹನ್ತಾ। ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕೋ ತೇನ ದುಬ್ಬಲೇನ ಚಿತ್ತೇನ ಪರಿತ್ತಕೇನ ಮನ್ದೇನ ಅವಿಭೂತೇನ ನ ಸಕ್ಕೋತಿ ಮಹತಿಂ ಅಸಙ್ಖತಂ ನಿಬ್ಬಾನಧಾತುಂ ಪಟಿವಿಜ್ಝಿತುಂ, ತೇನ ಕಾರಣೇನ ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತಿ।
‘‘Yathā vā pana, mahārāja, ayaṃ mahāpathavī dīghā āyatā puthulā vitthatā visālā vitthiṇṇā vipulā mahantā, api nu kho taṃ, mahārāja, mahāpathaviṃ sakkā parittakena udakabindukena temetvā udakacikkhallaṃ kātu’’nti? ‘‘Na hi, bhante’’ti. ‘‘Kena kāraṇena, mahārājā’’ti? ‘‘Parittattā, bhante, udakabindussa, mahantattā mahāpathaviyā’’ti. ‘‘Evameva kho, mahārāja, ūnakasattavassikassa cittaṃ abalaṃ dubbalaṃ parittaṃ appaṃ thokaṃ mandaṃ avibhūtaṃ, asaṅkhatā nibbānadhātu dīghā āyatā puthulā vitthatā visālā vitthiṇṇā vipulā mahantā. Ūnakasattavassiko tena dubbalena cittena parittakena mandena avibhūtena na sakkoti mahatiṃ asaṅkhataṃ nibbānadhātuṃ paṭivijjhituṃ, tena kāraṇena ūnakasattavassikassa suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hoti.
‘‘ಯಥಾ ವಾ ಪನ, ಮಹಾರಾಜ, ಅಬಲದುಬ್ಬಲಪರಿತ್ತಅಪ್ಪಥೋಕಮನ್ದಗ್ಗಿ ಭವೇಯ್ಯ, ಅಪಿ ನು ಖೋ, ಮಹಾರಾಜ, ತಾವತಕೇನ ಮನ್ದೇನ ಅಗ್ಗಿನಾ ಸಕ್ಕಾ ಸದೇವಕೇ ಲೋಕೇ ಅನ್ಧಕಾರಂ ವಿಧಮಿತ್ವಾ ಆಲೋಕಂ ದಸ್ಸೇತು’’ನ್ತಿ? ‘‘ನ ಹಿ, ಭನ್ತೇ’’ತಿ। ‘‘ಕೇನ ಕಾರಣೇನ ಮಹಾರಾಜಾ’’ತಿ? ‘‘ಮನ್ದತ್ತಾ, ಭನ್ತೇ, ಅಗ್ಗಿಸ್ಸ, ಲೋಕಸ್ಸ ಮಹನ್ತತ್ತಾ’’ತಿ। ‘‘ಏವಮೇವ ಖೋ, ಮಹಾರಾಜ, ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ಅಬಲಂ ದುಬ್ಬಲಂ ಪರಿತ್ತಂ ಅಪ್ಪಂ ಥೋಕಂ ಮನ್ದಂ ಅವಿಭೂತಂ, ಮಹತಾ ಚ ಅವಿಜ್ಜನ್ಧಕಾರೇನ ಪಿಹಿತಂ। ತಸ್ಮಾ ದುಕ್ಕರಂ ಞಾಣಾಲೋಕಂ ದಸ್ಸಯಿತುಂ, ತೇನ ಕಾರಣೇನ ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತಿ।
‘‘Yathā vā pana, mahārāja, abaladubbalaparittaappathokamandaggi bhaveyya, api nu kho, mahārāja, tāvatakena mandena agginā sakkā sadevake loke andhakāraṃ vidhamitvā ālokaṃ dassetu’’nti? ‘‘Na hi, bhante’’ti. ‘‘Kena kāraṇena mahārājā’’ti? ‘‘Mandattā, bhante, aggissa, lokassa mahantattā’’ti. ‘‘Evameva kho, mahārāja, ūnakasattavassikassa cittaṃ abalaṃ dubbalaṃ parittaṃ appaṃ thokaṃ mandaṃ avibhūtaṃ, mahatā ca avijjandhakārena pihitaṃ. Tasmā dukkaraṃ ñāṇālokaṃ dassayituṃ, tena kāraṇena ūnakasattavassikassa suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hoti.
‘‘ಯಥಾ ವಾ ಪನ, ಮಹಾರಾಜ, ಆತುರೋ ಕಿಸೋ ಅಣುಪರಿಮಿತಕಾಯೋ ಸಾಲಕಕಿಮಿ ಹತ್ಥಿನಾಗಂ ತಿಧಾ ಪಭಿನ್ನಂ ನವಾಯತಂ ತಿವಿತ್ಥತಂ ದಸಪರಿಣಾಹಂ ಅಟ್ಠರತನಿಕಂ ಸಕಟ್ಠಾನಮುಪಗತಂ ದಿಸ್ವಾ ಗಿಲಿತುಂ ಪರಿಕಡ್ಢೇಯ್ಯ, ಅಪಿ ನು ಖೋ ಸೋ, ಮಹಾರಾಜ, ಸಾಲಕಕಿಮಿ ಸಕ್ಕುಣೇಯ್ಯ ತಂ ಹತ್ಥಿನಾಗಂ ಗಿಲಿತು’’ನ್ತಿ? ‘‘ನ ಹಿ, ಭನ್ತೇ’’ತಿ। ‘‘ಕೇನ ಕಾರಣೇನ, ಮಹಾರಾಜಾ’’ತಿ? ‘‘ಪರಿತ್ತತ್ತಾ, ಭನ್ತೇ, ಸಾಲಕಕಿಮಿಸ್ಸ, ಮಹನ್ತತ್ತಾ ಹತ್ಥಿನಾಗಸ್ಸಾ’’ತಿ। ‘‘ಏವಮೇವ ಖೋ, ಮಹಾರಾಜ, ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಚಿತ್ತಂ ಅಬಲಂ ದುಬ್ಬಲಂ ಪರಿತ್ತಂ ಅಪ್ಪಂ ಥೋಕಂ ಮನ್ದಂ ಅವಿಭೂತಂ, ಮಹತೀ ಅಸಙ್ಖತಾ ನಿಬ್ಬಾನಧಾತು। ಸೋ ತೇನ ದುಬ್ಬಲೇನ ಚಿತ್ತೇನ ಪರಿತ್ತಕೇನ ಮನ್ದೇನ ಅವಿಭೂತೇನ ನ ಸಕ್ಕೋತಿ ಮಹತಿಂ ಅಸಙ್ಖತಂ ನಿಬ್ಬಾನಧಾತುಂ ಪಟಿವಿಜ್ಝಿತುಂ, ತೇನ ಕಾರಣೇನ ಊನಕಸತ್ತವಸ್ಸಿಕಸ್ಸ ಸುಪ್ಪಟಿಪನ್ನಸ್ಸಾಪಿ ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯೋ ನ ಹೋತೀ’’ತಿ। ‘‘ಸಾಧು, ಭನ್ತೇ ನಾಗಸೇನ, ಏವಮೇತಂ ತಥಾ ಸಮ್ಪಟಿಚ್ಛಾಮೀ’’ತಿ।
‘‘Yathā vā pana, mahārāja, āturo kiso aṇuparimitakāyo sālakakimi hatthināgaṃ tidhā pabhinnaṃ navāyataṃ tivitthataṃ dasapariṇāhaṃ aṭṭharatanikaṃ sakaṭṭhānamupagataṃ disvā gilituṃ parikaḍḍheyya, api nu kho so, mahārāja, sālakakimi sakkuṇeyya taṃ hatthināgaṃ gilitu’’nti? ‘‘Na hi, bhante’’ti. ‘‘Kena kāraṇena, mahārājā’’ti? ‘‘Parittattā, bhante, sālakakimissa, mahantattā hatthināgassā’’ti. ‘‘Evameva kho, mahārāja, ūnakasattavassikassa cittaṃ abalaṃ dubbalaṃ parittaṃ appaṃ thokaṃ mandaṃ avibhūtaṃ, mahatī asaṅkhatā nibbānadhātu. So tena dubbalena cittena parittakena mandena avibhūtena na sakkoti mahatiṃ asaṅkhataṃ nibbānadhātuṃ paṭivijjhituṃ, tena kāraṇena ūnakasattavassikassa suppaṭipannassāpi dhammābhisamayo na hotī’’ti. ‘‘Sādhu, bhante nāgasena, evametaṃ tathā sampaṭicchāmī’’ti.
ಧಮ್ಮಾಭಿಸಮಯಪಞ್ಹೋ ಅಟ್ಠಮೋ।
Dhammābhisamayapañho aṭṭhamo.
